Cirkevni a Státní Militantni
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
<strong>Cirkevni</strong> a <strong>Státní</strong> <strong>Militantni</strong><br />
Až vyšetřování skončí, až budou prověřeny případy všech lidí, kteří se kdy hlásili k<br />
Bohu, až bude rozhodnuto o každém z nich, tehdy — a ne dříve — doba milosti pro lidstvo<br />
skončí a „dveře milosti“ se uzavřou. Jediná kratičká věta: Ty, „které byly připraveny, vešly<br />
s ním na svatbu; a dveře byly zavřeny,“ (Matouš 25,10) nás tak provází celým údobím<br />
závěrečné služby našeho Spasitele až do chvíle, kdy velké dílo záchrany člověka<br />
skončí. {VDV 281.2}<br />
V pozemské svatyni, která, jak jsme viděli, je obrazem služby v nebeské svatyni, končila<br />
služba v prvním oddělení svatyně tehdy, když velekněz v Den smíření vstoupil do druhého<br />
oddělení — do svatyně svatých. Bůh přikázal: „Nikdo z lidí nesmí být ve stanu setkávání,<br />
když vejde do svatyně k vykonávání smírčích obřadů, dokud nevyjde.“ 3. Mojžíšova 16,17.<br />
Stejně tak skončil Kristus první část své služby, když přešel do svatyně svatých, aby<br />
vykonal závěrečnou část díla smíření. Když však skončila služba v prvním oddělení, začala<br />
služba ve druhém oddělení. V obrazné službě opustil velekněz v Den smíření svatyni, a<br />
předstoupil před Boha s krví zvířat obětovaných za hříchy všech Izraelců, kteří jich upřímně<br />
litovali. Stejně tak Ježíš skončil teprve první část svého díla, které koná jako náš zástupce, a<br />
zahájil druhou část stejné služby, při níž stále předkládá před Otcem svou krev jako oběť za<br />
hříšníky. {VDV 281.3}<br />
V roce 1844 tomu adventisté neporozuměli. Když uplynula doba očekávaného Ježíšova<br />
příchodu, nepřestali věřit, že jeho příchod je blízko. Domnívali se, že nastala rozhodná<br />
chvíle: služba Pána Ježíše jako zástupce lidstva před Bohem skončila a doba milosti pro<br />
lidstvo skončí podle Bible krátce před příchodem Pána na nebeských oblacích. Tak jim to<br />
alespoň připadalo; zdálo se jim, že to jasně vysvítá z textů Písma svatého, v nichž se hovoří<br />
o době, kdy lidé budou hledat, klepat a volat u dveří Boží milosti, nikdo jim však neotevře.<br />
Kladli si také otázku, zda doba, kdy očekávali druhý příchod Ježíše Krista, není spíše<br />
začátkem tohoto období, které bezprostředně předchází jeho příchod. Protože hlásali<br />
poselství o přicházejícím soudu, domnívali se, že splnili svůj úkol vůči světu. Přestali cítit<br />
odpovědnost za záchranu nevěřících — zdálo se jim ostatně, že jejich nafoukané a rouhavé<br />
posměšky jsou jenom dalším důkazem, že na lidi, kteří odmítli Boží milost, Boží Duch už<br />
nepůsobí. To všechno je utvrzovalo v přesvědčení, že doba milosti skončila neboli — jak to<br />
vyjadřovali — „dveře milosti se zavřely“. {VDV 281.4}<br />
Studiem otázky svatyně získali jasnější poznání. Nyní se ukázalo jako správné jejich<br />
přesvědčení, že konec období 2,300 prorockých dnů v roce 1844 označuje rozhodný<br />
okamžik. I když se opravdu zavřely dveře naděje a milosti, jimiž lidé po osmnáct staletí<br />
přicházeli k Bohu, otevřely se jiné dveře a Bůh lidem nabízí odpuštění hříchů díky službě<br />
Ježíše Krista ve svatyni svatých. Jedna část Ježíšovy služby skončila a začala druhá. Dveře<br />
do nebeské svatyně, kde Kristus slouží ve prospěch hříšníků, jsou stále otevřené. {VDV<br />
282.1}<br />
260