Cirkevni a Státní Militantni
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
<strong>Cirkevni</strong> a <strong>Státní</strong> <strong>Militantni</strong><br />
dveří chrámu a v okamžiku vzplála celá budova. Oslepující oheň a kouř donutil důstojníky<br />
opustit chrám a nádherná budova byla ponechána svému údělu. {VDV 25.4}<br />
Byla to úděsná podívaná pro Římany — natož pro Židy. Celý vrchol hory — dominanty<br />
Jeruzaléma — planul jako sopka. Jedna budova za druhou se hroutily za strašného rachotu,<br />
pohlceny ohněm. Střechy z cedrového dřeva byly v jednom plameni. Pozlacené věže svítily<br />
jako hřeby rozžhavené do červena. Z věží u brány šlehaly ohnivé jazyky a vzhůru se valily<br />
sloupy dýmu. Okolní pahorky byly ozářeny světlem požáru. Postávaly na nich tmavé<br />
hloučky lidí, kteří s hrůzou a úzkostí sledovali šířící se zkázu. Na hradbách a na vyšších<br />
místech horního města bylo vidět mnoho tváří, některé bledé strachem a zoufalstvím, jiné<br />
zachmuřené pomstychtivostí. Volání římských vojáků, kteří pobíhali sem a tam, a nářek<br />
vzbouřenců, kteří umírali v plamenech, se mísil s hukotem požáru a duněním padajících<br />
trámů. Výkřiky lidí stojících na vyvýšených místech se jako ozvěna odrážely od okolních<br />
kopců. Podél hradeb zněl nářek a pláč. Lidé, vyčerpaní hladem, sbírali poslední síly, aby<br />
dali najevo svou úzkost a zármutek. {VDV 26.1}<br />
Krveprolití v prostorách chrámu bylo strašnější než to, co se dělo venku. Muži i ženy,<br />
staří i mladí, vzbouřenci i kněží — ti, kdo bojovali, i ti, kdo prosili o smilování, všichni bez<br />
rozdílu byli pobíjeni. Počet zabitých převyšoval počet těch, kdo je zabíjeli. Vojáci museli<br />
přelézat hromady mrtvol, aby mohli pokračovat ve vraždění.“ (Milman, Dějiny Židů, kniha<br />
16) {VDV 26.2}<br />
Po zničení chrámu padlo brzy do rukou Římanů celé město. Vůdci Židů vyklidili své<br />
nedobytné věže, takže Titus našel věže opuštěné. Prohlížel si je v němém úžasu a prohlásil,<br />
že mu je dal do rukou Bůh, protože žádná zbraň, jakkoli silná, by nic nesvedla proti<br />
takovým opevněním. Jak město, tak chrám byly srovnány do základů a místo, na němž stála<br />
svatyně, bylo zoráno „jako pole“. Jeremjáš 26,18. Během obléhání a následného dobývání<br />
chrámu zahynulo více než milión lidí. Ti, kdo přežili, byli odvedeni jako zajatci, prodáni do<br />
otroctví nebo odvlečeni do Říma, aby zvýšili lesk vítězoslávy dobyvatele, byli předhazováni<br />
dravé zvěři v amfiteátrech nebo rozehnáni jako tuláci po celé zemi. {VDV 26.3}<br />
Židé sami byli strůjci svého údělu. Sami si naplnili pohár pomsty. V pohromě, která je<br />
jako národ postihla, a ve všech bídách, které pak následovaly, když byli rozptýleni, sklízeli<br />
jen to, co sami zaseli. Prorok napsal: „Je to tvá zkáza, Izraeli,“ protože ses „stavěl na odpor<br />
svému Bohu“. Ozeáš 13,9; Ozeáš 14,1. Jejich utrpení se často vykládá jako trest, který je<br />
postihl na základě Božího rozhodnutí. Velký podvodník se tak snaží utajit svou vlastní<br />
činnost. Tvrdošíjným odmítáním Boží lásky a milosti Židé způsobili, že byla od nich odňata<br />
Boží ochrana a satan jim mohl vládnout podle své vůle. Strašné krutosti, které se projevily<br />
při zkáze Jeruzaléma, ukazují, jak satan jedná s těmi, kdo se poddali jeho nadvládě. {VDV<br />
26.4}<br />
16
Change language