Cirkevni a Státní Militantni
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
<strong>Cirkevni</strong> a <strong>Státní</strong> <strong>Militantni</strong><br />
Ukazovali, že Písmo neomlouvá lidskou nevědomost ohledně Ježíšova blízkého<br />
příchodu. Kdo však hledal jen důvod, aby mohl pravdu odmítnout, ten si zacpával uši, aby<br />
vysvětlení neslyšel. Výrok: „Nikdo nezná den ani hodinu“ opakovali dále otevření<br />
posměvači, ale i domnělí Kristovi služebníci. Když se lidé probudili a začali se ptát na cestu<br />
k záchraně, postavili se představitelé církví mezi ně a pravdu a pokoušeli se uklidnit jejich<br />
obavy nesprávným výkladem Božího slova. Nevěrní „strážní“ se tak připojili k největšímu<br />
podvodníkovi a volali: „Klid, pokoj“, když Bůh nemluví o pokoji. Tak jako farizeové v<br />
době Pána Ježíše i nyní mnozí odmítali vejít do nebeského království a bránili jiným, kteří<br />
tam vejít chtěli. Bůh bude brát tyto lidi k odpovědnosti za ty, kteří zahynou. {VDV 246.2}<br />
Jako první obvykle přijali poselství ti nejpokornější a nejvíce odevzdaní Bohu. Lidé, kteří<br />
zkoumali Bibli, museli nutně poznat, že obecné názory na proroctví odporují Písmu a že<br />
lidem, kteří nepodléhají vlivu duchovenstva a sami zkoumají Boží slovo, stačí, aby<br />
porovnali adventní poselství s Písmem, a poznají, že pochází od Boha. {VDV 246.3}<br />
Mnohé pronásledovali jejich nevěřící bratři. Aby neztratili postavení ve sboru, nechávali<br />
si někteří lidé své přesvědčení pro sebe. Jiní ovšem cítili, že jim věrnost Bohu nedovoluje,<br />
aby tajili pravdu, kterou jim Bůh svěřil. Mnozí tak byli z církví vyloučeni jen proto, že<br />
přiznali svou víru v druhý Kristův příchod. Ti, kteří prošli takovou zkouškou víry, dokázali<br />
ocenit slova proroka: „Říkávají vaši bratři, kteří vás nenávidí, kteří vás vypovídají pro mé<br />
jméno: ‚Ať se Hospodin oslaví, ať vidíme vaši radost!‘ Ale budou zahanbeni.“ Izajáš<br />
66,5. {VDV 246.4}<br />
Andělé s hlubokým zájmem sledovali, jaký výsledek přinese šíření varovného poselství.<br />
Když církve všeobecně poselství odmítaly, andělé se smutně odvraceli. Mnozí lidé však<br />
neměli příležitost projevit svůj postoj k adventnímu poselství; mnohé svedli jejich manželé,<br />
manželky, rodiče nebo děti, aby uvěřili, že už poslouchat takové kacířství, jakému učí<br />
adventisté, je hřích. Andělé dostali příkaz, aby takové jedince věrně sledovali, mělo je ozářit<br />
ještě další světlo od Božího trůnu. {VDV 246.5}<br />
Lidé, kteří poselství přijali, toužebně očekávali příchod svého Spasitele. Doba, kdy se s<br />
ním podle očekávání měli setkat, byla na dosah. Určený čas vyhlíželi se slavnostním klidem.<br />
Setrvávali ve společenství s Bohem, žili předzvěstí pokoje, který na ně čeká v nádherné<br />
budoucnosti. Nikdo z těch, kdo prožil tuto naději a víru, nezapomene na nádherné chvíle<br />
čekání. Už několik týdnů před stanoveným časem dala většina věřících stranou veškeré<br />
pozemské záležitosti. Upřímní věřící pečlivě zkoumali každou myšlenku a každý pocit, jako<br />
by leželi na smrtelné posteli a měli v několika málo hodinách naposledy zavřít oči. Všichni<br />
si uvědomovali potřebu vnitřní jistoty, že jsou připraveni setkat se s Pánem Ježíšem. Za bílý<br />
šat považovali čistotu duše, povahu očištěnou od hříchu krví Ježíše Krista. Kéž by Boží lid<br />
projevoval stejnou upřímnost a opravdovou víru i dnes. Kdyby žil v pokoře před Pánem a<br />
vysílal své prosby k „trůnu milosti“, měl by nyní mnohem bohatší zkušenosti, než má. Boží<br />
225