Cirkevni a Státní Militantni

Cirkevni a Státní Militantni
Odpůrci adventního poselství
Hlásání přesného data Kristova příchodu narazilo na velký odpor u mnoha lidí ze všech
vrstev, od duchovních až po nejtroufalejší hříšníky. Splnila se slova proroctví: „Ke konci
dnů přijdou posměvači, kteří žijí, jak se jim zachce, a budou se posmívat: Kde je ten jeho
zaslíbený příchod? Od té doby, co zesnuli otcové, všecko zůstává tak, jak to bylo od počátku
stvoření.“ 2. Petrův 3,3.4. Mnozí křesťané, kteří prohlašovali, že milují Spasitele, tvrdili, že
nejsou proti učení o druhém příchodu, že jsou jen proti stanovení data. Bůh však viděl, co je
v jejich srdci. Nechtěli slyšet o tom, že Kristus přijde, aby spravedlivě soudil. Byli to
nevěrní služebníci, jejich činy nemohly obstát před pronikavým Božím pohledem. Měli
strach setkat se se svým Pánem. Stejně jako Židé v době Kristova prvního příchodu nebyli
ani oni připraveni uvítat Pána Ježíše. Nejen že nechtěli slyšet jasné důkazy z Písma, ale
navíc se vysmívali lidem, kteří Pána čekali. To byl triumf pro satana a padlé anděly —
posmívali se Kristu a jeho andělům, že ti, kdo si říkají Boží lid, ho milují tak málo, že po
jeho návratu netouží. {VDV 245.2}
„Nikdo nezná den ani hodinu,“ zněla nejčastější námitka lidí, kteří odmítli adventní
poselství. Písmo říká: „O onom dni a hodině však neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn;
jenom Otec sám.“ Matouš 24,36. Ti, kdo očekávali svého Pána, tento text vysvětlovali
prostě a přiléhavě; svým odpůrcům pak poukázali na chyby v jejich výkladu. Uváděli slova,
která Kristus pronesl během památné rozmluvy se svými učedníky na Olivové hoře, když
odešel naposledy z chrámu. Učedníci se tehdy ptali: „Pověz nám, kdy to nastane a jaké bude
znamení tvého příchodu a skonání věku?“ Pán Ježíš jim představil znamení a řekl: „Až toto
všecko uvidíte, vězte, že ten čas je blízko, přede dveřmi.“ Matouš 24,3.33. Jeden výrok
Spasitele nesmíme vykládat tak, aby odporoval jinému výroku. I když nikdo nezná den a
hodinu Kristova příchodu, Pán nás poučuje a vyzývá, abychom poznali, kdy se určená doba
blíží. Písmo dále učí, že nebrat vážně Kristovo upozornění a odmítat nebo ignorovat, že se
blíží doba jeho příchodu, by pro nás bylo stejně tragické, jako bylo tragické pro současníky
Noema, že nevěděli, kdy nastane potopa. Podobenství, které srovnává věrného a nevěrného
služebníka, uvádí, jak dopadne ten, který si v srdci říká: „Můj pán dlouho nejde.“ Ukazuje,
jak bude Ježíš Kristus posuzovat a odměňovat ty, kdo jsou bdělí a hlásají jeho příchod, i ty,
kdo jej popírají. „Bděte tedy!“ řekl. „Blaze tomu služebníku, kterého pán při svém příchodu
nalezne, že tak činí.“ Matouš 24,42.46. „Nebudeš-li bdít, přijdu tak, jako přichází zloděj, a
nebudeš vědět, v kterou hodinu na tebe přijdu.“ Zjevení 3,3. {VDV 245.3}
Apoštol Pavel mluví o lidech, pro které Kristův příchod nastane neočekávaně. „Den Páně
přijde, jako přichází zloděj v noci. Až budou říkat: ‚je pokoj, nic nehrozí‘, tu je náhle
přepadne zhouba … a neuniknou.“ Pro ty, kdo berou Kristovo varování vážně, dodává: „Vy
však, bratří, nejste ve tmě, aby vás ten den mohl překvapit jako zloděj. Vy všichni jste
synové světla a synové dne. Nepatříme noci ani temnotě.“ 1. Tesalonickým 5,2-5. {VDV
246.1}
224