Cirkevni a Státní Militantni
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
<strong>Cirkevni</strong> a <strong>Státní</strong> <strong>Militantni</strong><br />
Odpůrci ukazovali na přírodu — na neměnné střídání ročních období, na modrou oblohu,<br />
ze které ještě nikdy nepršelo, na zelená pole, osvěžovaná noční rosou — a volali: „Nemluví<br />
snad v podobenstvích?“ S opovržením prohlašovali, že hlasatel pravdy je naprostý<br />
pomatenec a ještě více se oddávali svým radovánkám. Nevzdávali se svých zlých činů.<br />
Jejich nevěra však nezabránila tomu, aby se předpověděná událost nestala. Bůh dlouho<br />
snášel jejich bezbožnost a dal jim mnoho příležitostí k pokání; ve stanovený čas však lidi,<br />
kteří odmítli jeho milost, postihl trest. {VDV 225.2}<br />
Ježíš Kristus prohlásil, že podobně lidé nebudou věřit v jeho druhý příchod. Jako<br />
současníci Noema „nic nepoznali, až přišla potopa a zachvátila všecky — takový bude i<br />
příchod Syna člověka“. Matouš 24,39. Až se lidé, kteří se považují za Boží lid, začnou<br />
směšovat se světem, žít tak jak žije svět a účastnit se nepřístojných zábav, až se rozmařilost<br />
světa stane rozmařilostí církve, až budou znít svatební zvony a všichni se budou radovat, že<br />
je čeká na zemi mnoho let blahobytu — tehdy, náhle — jako blesk z nebe — přijde konec<br />
jejich slibných vidin a klamných nadějí. {VDV 225.3}<br />
Tak jako Bůh poslal svého služebníka, aby upozornil svět na přicházející potopu, tak také<br />
poslal vyvolené posly, aby ohlásili, že se již blíží poslední soud. A jako se Noemovi<br />
současníci posmívali předpovědím hlasatele pravdy, tak se v Millerově době mnozí — a to i<br />
členové křesťanských církví — vysmívali varování adventistů. {VDV 225.4}<br />
Proč vlastně církve s takovou nelibostí odmítali zvěst o druhém příchodu Ježíše Krista?<br />
Zatímco pro bezbožné lidi znamená druhý příchod Ježíše Krista hrozbu a záhubu, pro věřící<br />
je radostí a nadějí. Tato velká pravda povzbuzovala Boží věrné následovníky ve všech<br />
dobách. Proč se tedy stala — podobně jako sám Ježíš Kristus — „kamenem úrazu“ a<br />
„skálou pohoršení“ pro Boží lid? Náš Pán slíbil svým učedníkům: „Odejdu-li, abych vám<br />
připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě.“ Jan 14,3. Laskavý a soucitný Spasitel<br />
předvídal, jak budou jeho následovníci osamělí a zarmoucení, proto přikázal andělům, aby<br />
je potěšili ujištěním, že se vrátí tak, jak odešel do nebe. Když učedníci pozorně hleděli<br />
vzhůru, aby zachytili poslední pohled na Pána, kterého milovali, slyšeli tato slova: „Muži z<br />
Galileje, co tu stojíte a hledíte k nebi? Tento Ježíš, který byl od vás vzat do nebe, znovu<br />
přijde právě tak, jak jste ho viděli odcházet.“ Skutky 1,11. Poselství andělů v nich vzbudilo<br />
novou naději. Učedníci „se s velikou radostí navrátili do Jeruzaléma, byli stále v chrámě a<br />
chválili Boha“. Lukáš 24,52.53. Neradovali se proto, že Pán Ježíš od nich odešel, a tedy<br />
zůstali sami, aby bojovali se zkouškami a pokušeními světa, ale proto, že je andělé ujistili,<br />
že se Ježíš Kristus opět vrátí. {VDV 225.5}<br />
Zvěst o návratu Ježíše Krista by měla být i dnes — podobně jako v Betlémě, když ji<br />
andělé oznámili pastýřům — dobrou zprávou, která přináší velkou radost. Lidé, kteří<br />
opravdu milují svého Spasitele, musí s radostí uvítat zprávu vycházející z Božího slova, že<br />
Pán — k němuž se upínají jejich naděje na věčný život — znovu přichází, ne proto, aby<br />
snášel urážky, posměch a opovržení — jak tomu bylo při jeho prvním příchodu —, ale v<br />
205