Cirkevni a Státní Militantni
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
<strong>Cirkevni</strong> a <strong>Státní</strong> <strong>Militantni</strong><br />
uvažovali a souhlasili s rozhodnutím svého velekněze, že by bylo lépe, aby zemřel jeden<br />
člověk, než aby zahynul celý národ. {VDV 21.3}<br />
Tak židovští vůdcové budovali „Sión krveprolitím a Jeruzalém bezprávím“. Micheáš<br />
3,10. A pak, když zavraždili svého Spasitele, protože káral jejich hříchy, byli tak<br />
samospravedliví, že se považovali za vyvolený národ a očekávali, že je Bůh osvobodí od<br />
jejich nepřátel. „Proto,“ pokračoval prorok, „bude Sión kvůli vám zorán jako pole, z<br />
Jeruzaléma budou sutiny, z hory Hospodinova domu návrší zarostlá křovím.“ Micheáš<br />
3,12. {VDV 21.4}<br />
Téměř čtyři desetiletí — od chvíle, kdy Ježíš Kristus předpověděl úděl Jeruzaléma —<br />
odkládal Pán soud nad městem a národem. Boží shovívavost vůči lidem, kteří odmítli<br />
evangelium a zavraždili jeho Syna, je obdivuhodná. Boží jednání s židovským národem je<br />
představeno v podobenství o neplodném stromu. V tomto podobenství byl vysloven rozkaz:<br />
„Vytni jej. Proč má kazit i tu zemi?“ Lukáš 13,7. Boží milosrdenství jej však ještě na nějaký<br />
čas ušetřilo. Mezi Židy bylo stále mnoho jedinců, kteří nevěděli nic o Kristově povaze a<br />
díle. Děti ještě neměly příležitost setkat se se světlem, které jejich rodiče odmítli. Bůh jim<br />
chtěl prostřednictvím kázání apoštolů a jejich následovníků dát potřebné světlo. Měli<br />
poznat, jak se splnila proroctví nejen o narození a životě Pána Ježíše, ale i o jeho smrti a<br />
vzkříšení. Děti nebyly odsouzeny za hříchy rodičů. Když se však mohly seznámit se vším,<br />
co znali jejich rodiče, a nabízené poznání odmítly, hřešily stejně jako jejich rodiče a<br />
doplnily míru jejich nepravostí. {VDV 22.1}<br />
Boží shovívavost vůči Jeruzalému jen utvrzovala Židy v jejich tvrdošíjné nevěře. Ve své<br />
nenávisti a krutosti vůči Ježíšovým učedníkům pohrdli poslední nabídkou milosti. Pak Bůh<br />
od nich odňal svou ochranu a přestal bránit satanu a jeho následovníkům — a národ byl<br />
ponechán zvůli vládce, kterého si vybral. Pohrdli Kristovou milostí, která by jim umožnila<br />
ovládnout zlé povahové rysy, jež pak nad nimi zvítězily. Satan rozpoutal jejich nejprudší a<br />
nejnižší vášně. Lidé přestali uvažovat, neřídili se rozumem, ovládaly je pudy a slepá<br />
zuřivost. Stali se ďábelsky krutými. V jednotlivých rodinách i v celém národě, v nejvyšších<br />
i v nejnižších společenských vrstvách zavládlo podezírání, závist, nenávist, hádky, vzpoury,<br />
vraždy. Nikde nebylo bezpečno. Přátelé a příbuzní se navzájem zrazovali. Rodiče zabíjeli<br />
své děti a děti vraždily své rodiče. Vládci národa neměli dost síly ani na to, aby ovládali<br />
sami sebe. Rozpoutané vášně z nich udělaly tyrany. Židé přijali falešné svědectví, aby<br />
odsoudili nevinného Božího Syna. Falešná obvinění nyní způsobila, že si nebyli jisti<br />
vlastními životy. Svými činy již dávno hlásali: „Opusťte cestu, odbočte ze stezky, přestaňte<br />
se Svatým Izraele.“ Izajáš 30,11. Nyní se jejich přání splnilo. Boží bázeň je už přestala<br />
znepokojovat. Do čela národa se postavil satan a nejvyšší občanské a náboženské úřady se<br />
ocitly pod jeho vlivem. {VDV 22.2}<br />
Vůdci znepřátelených skupin se někdy spojili, aby loupili a týrali své zubožené oběti, a<br />
pak se znovu vrhali jeden na druhého a bez milosti se ničili. Ani svatost chrámu nemohla<br />
12
Change language