Cirkevni a Státní Militantni

Cirkevni a Státní Militantni
Popisem onoho velikého dne vyzývá Písmo velice působivě Boží lid, aby se probral ze
své duchovní strnulosti a hledal s lítostí a pokorou Boží tvář: „Trubte na polnici na Siónu,
křičte na poplach na mé svaté hoře, ať se třesou všichni obyvatelé země, neboť přichází den
Hospodinův. Je blízko.“ „Uložte půst, svolejte slavnostní shromáždění! Shromážděte lid,
posvěťte sbor, sezvěte starce, shromážděte pacholátka…, ať vyjde ženich ze svého pokojíku
a nevěsta ze své komůrky. Ať mezi chrámovou předsíní a oltářem pláčou kněží.“ „Navraťte
se ke mně celým srdcem, v postu, pláči a nářku. Roztrhněte svá srdce, ne oděv, navraťte se k
Hospodinu, svému Bohu, neboť je milostivý a plný slitování, shovívavý a nejvýš
milosrdný.“ Jóel 2,1.15-17.12.13. {VDV 207.5}
Aby lidé mohli obstát v Boží den, muselo být vykonáno velké dílo duchovní obnovy.
Bůh viděl, že mnozí z jeho vyznavačů nebudují pro věčnost. Ve své milosti jim chtěl poslat
varovné poselství, aby je vyburcoval z jejich otupělosti a připravil je na příchod Pána
Ježíše. {VDV 207.6}
Trojandělské poselství
Toto výstražné poselství je obsaženo ve 14. kapitole knihy Zjevení; sestává ze tří částí a
jeho symbolickými hlasateli jsou nebeské bytosti. Poté následuje popis návratu Ježíše
Krista, který přichází, aby sklidil „žeň světa“. První varovné poselství ohlašuje začátek
Božího soudu. Apoštol Jan viděl anděla letícího „středem nebeské klenby, aby zvěstoval
věčné evangelium obyvatelům země, každé rase, kmeni, jazyku i národu. Volal mocným
hlasem: Bojte se Boha a vzdejte mu čest, neboť nastala hodina jeho soudu; poklekněte před
tím, kdo učinil nebe, zemi, moře i prameny vod.“ Zjevení 14,6.7. {VDV 208.1}
Bible uvádí, že toto poselství je součástí „věčného evangelia“, jehož hlásání Bůh nesvěřil
andělům, ale lidem. Boží andělé mají řídit toto dílo, mají na starosti velká hnutí pro
záchranu lidí; evangelium však ve skutečnosti hlásají Kristovi služebníci na zemi. {VDV
208.2}
Věrní lidé, kteří se řídili hlasem Božího Ducha a učením Božího slova, měli hlásat
varovné poselství světu. Byli to lidé, kteří přijali pevné „prorocké slovo“ a stáli „jako svíce,
svítící v temném místě, dokud se nerozbřeskne den a jitřenka vám nevzejde v srdci“. 2.
Petrův 1,19. Usilovali o poznání Boha více než o všechny poklady světa. Byli přesvědčeni,
že „získat ho je lepší nežli nabýt stříbra, jeho výnos je nad ryzí zlato“. Přísloví 3,14. A Pán
jim zjevil velké věci svého království. „Hospodinovo tajemství patří těm, kdo se ho bojí, ve
známost jim uvádí svou smlouvu.“ Žalm 25,14. {VDV 208.3}
Nebyli to učení teologové, kdo porozuměli této pravdě a pak ji hlásali. Kdyby byli
věrnými strážci, kdyby usilovně a s modlitbou studovali Písmo, poznali by, že přichází noc;
proroctví by jim odhalila události, ke kterým mělo brzy dojít. Nebyli takoví, a proto
poselství světu ohlásili mnohem skromnější lidé. Pán Ježíš řekl: „Dokud máte světlo,
neustávejte v cestě, aby vás nepřekvapila tma.“ Jan 12,35. Lidé, kteří odmítají Bohem
188