Cirkevni a Státní Militantni

Cirkevni a Státní Militantni
že lidé nemohli bez svíček poznat, kolik je vlastně hodin, nemohli obědvat ani konat domácí
práce…“ {VDV 205.5}
„Šlo o zatmění mimořádného rozsahu. Na východě zasáhla tma do Falmouthu, na západě
pak až do nejvzdálenější části státu Connecticut a do města Albany. Na jihu dosáhla až k
mořskému pobřeží a na severu až do míst, kam sahají americké osady.“ (William Gordon,
Dějiny boje za nezávislost USA, díl 3, str. 57) {VDV 205.6}
Po naprosté tmě, která trvala téměř celý den, se hodinu nebo dvě před příchodem večera
obloha zčásti vyjasnila a objevilo se slunce, zahalené stále ještě tmavou, hustou mlhou. „Po
západu slunce se znovu utvořily mraky a velmi
rychle se setmělo.“ „I noční tma však byla neobyčejná a naháněla hrůzu jako tma během
dne. Přestože byl téměř úplněk, nedaly se bez umělého světla rozpoznat žádné předměty.
Zdálo se, že ani umělé světlo ze sousedních domů nebo ze vzdálenějších míst nemůže
proniknout hustou temnotou; jako by to byla egyptská tma.“ (Isaiah Thomas v časopisu
Massachusetts Spy, roč. 10, č. 472 z 25. května 1780) Očitý svědek vyprávěl: „Napadlo mě,
že tma by nemohla být větší, ani kdyby byla všechna světelná tělesa ve vesmíru zahalena
neproniknutelným závojem nebo kdyby přestala existovat.“ (List dr. Samuela Tenneye z
Exeteru, New Hampshire, z prosince 1785, uveřejněný v Massachusetts Historical Society
Collections, 1792, sv. I, díl 1, str. 97) Úplněk, který nastal v devět hodin večer, „ani v
nejmenším nerozptýlil mrtvolné šero.“ Teprve po půlnoci tma zmizela a poprvé se ukázal
měsíc, zbarvený do krvava. {VDV 205.7}
Dějiny zaznamenaly 19. květen 1790 jako „temný den“. Od doby Mojžíše nebylo
zaznamenáno tak husté, rozsáhlé a dlouhotrvající zatmění. Popis této události, jak jej podal
očitý svědek, je ozvěnou Božího výroku, který zaznamenal prorok Joel dvacet pět staletí
před jejím naplněním: „Slunce se zastře tmou a měsíc krví, dříve než přijde den
Hospodinův, veliký a hrozný.“ Jan 12,31. {VDV 206.1}
Ježíš Kristus vyzýval své následovníky, aby sledovali znamení jeho návratu a radovali se,
až uvidí příznaky, že jejich Král přichází. „Když se toto začne dít, napřimte se a zvedněte
hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko.“ Poukázal svým následovníkům na pučící stromy na
jaře a řekl: „Když se už zelenají, sami víte, že léto je blízko. Tak i vy, až uvidíte, že se toto
děje, vězte, že je blízko království Boží.“ Lukáš 21,28.30.31. {VDV 206.2}
Lhostejnost církve
Nakolik však pýcha a formalismus nahradily v církvi skromnost a lásku, natolik ochladla
láska ke Kristu a víra v jeho příchod. Lidé, kteří se hlásí ke křesťanství, jsou do té míry
zaujati záležitostmi tohoto světa a touhou po zábavě, že přestali myslet na Spasitelovu
výzvu, aby sledovali znamení jeho příchodu. Učení o jeho druhém příchodu dali stranou.
Písmo, které o něm hovoří, zatemnili falešným výkladem, až na něj do značné míry
zapomněli. To platí především o církvích v Americe. Svoboda a blahobyt, ve kterém se
186