Cirkevni a Státní Militantni
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest: Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
Cirkevni a Státní Militantni svých hříchů činit pokání.“ (McClintock and Strong, Encyklopedie, heslo Antinomie) Tvrdili: „Proto ani ten nejodpornější hřích, považovaný všeobecně za přestoupení Božího zákona, není v Božích očích hříchem,“ jestliže se ho dopustí někdo z vyvolených, „protože jednou z podstatných a význačných vlastností vyvolených je, že nemohou činit nic, co by se nelíbilo Bohu nebo co by zakazoval jeho zákon.“ {VDV 175.3} Toto hrozné učení se v podstatě shoduje s pozdějším učením lidových vychovatelů a teologů, kteří hlásali, že vlastně neexistuje neměnný Boží zákon jako měřítko pravdy, ale že měřítka mravnosti si určuje společnost sama a stále je mění. Všechna tato učení vymýšlí a podněcuje týž mistrný duch. Už mezi bezhříšnými obyvateli nebes zahájil kdysi své dílo, které si klade za cíl odstranit spravedlivé požadavky Božího zákona. {VDV 175.4} Takový pohled na učení o Božích úradcích, které zdůrazňuje neměnnost lidského charakteru, vedl mnohé k tomu, že zavrhli Boží zákon úplně. Wesley rozhodně vystupoval proti bludům týkajícím se odstranění Božího zákona a dokazoval, že učení, které pošlapává Boží zákon, odporuje Písmu. „Ukázala se Boží milost, která přináší spásu všem lidem.“ „To je dobré a vítané u našeho Spasitele Boha, který chce, aby všichni lidé došli spásy a poznali pravdu. Je totiž jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš, který dal sám sebe jako výkupné za všechny.“ Titovi 2,11; 1. Timoteovi 2,3-6. Pán uděluje štědře svého Ducha všem, kdo přijímají jeho nabídku spasení. Tak Kristus, „pravé světlo“, „osvěcuje každého člověka“. Jan 1,9. Tím, že svévolně odmítají dar života, však lidé spasení ztrácejí. {VDV 176.1} Učení Johna Wesleyho Na tvrzení, že smrt Ježíše Krista odstranila zákon o obřadech stejně jako přikázání Desatera, Wesley odpověděl: „Mravní zákon, obsažený v Desateru a potvrzený proroky, Kristus nezrušil. Účelem Kristova příchodu nebylo odvolat nějakou jeho část. Mravní zákon nemůže být nikdy zrušen, stojí pevně jako věrný svědek v nebi… Tak tomu bylo na počátku světa, kdy zákon ještě nebyl vytesán do kamenných desek, ale při stvoření byl vepsán do lidského srdce. I když zákon, který kdysi napsala Boží ruka, je nyní do značné míry znetvořen hříchem, přesto nemůže být úplně vymazán, protože bychom nevěděli nic o dobru a zlu. Každá součást tohoto zákona musí platit pro všechny lidi ve všech dobách, zákon není závislý na čase ani na místě, ani na jiných okolnostech podléhajících změnám, ale jen na podstatě Boha a na přirozenosti člověka a na jejich vzájemném neměnném vztahu.“ {VDV 176.2} „Nepřišel jsem rušit, ale naplnit… Není sporu, že tímto výrokem Ježíš Kristus myslí (shodně se vším, co předcházelo, i s tím, co bude následovat): Přicházím, abych nastolil zákon v jeho plnosti a odstranil všechno, co k němu přidali lidé. Přicházím, abych objasnil, co je v něm zatemněného a nejasného. Přicházím, abych ukázal pravý a plný význam každé jeho části, abych ukázal délku a šířku i celý dosah každého přikázání, které zákon obsahuje, 158
Cirkevni a Státní Militantni výšku a hloubku i nevýslovnou čistotu a duchovnost zákona ve všech jeho částech.“ (Wesley, Kázání 25) {VDV 176.3} Wesley prohlásil, že zákon je v dokonalém souladu s evangeliem. „Zákon a evangelium pojí nejužší možný vztah. Na jedné straně zákon neustále připravuje cestu pro evangelium a odkazuje nás k němu. Na druhé straně nás evangelium trvale vede k důslednějšímu plnění zákona. Zákon například požaduje, abychom milovali Boha, abychom milovali svého bližního, abychom byli pokorní, tiší a svatí. Cítíme, že na to nestačíme, že ‚pro člověka je to nemožné‘. Bůh nám však slíbil, že nám takovou lásku, pokoru, tichost a svatost dá. Přijímáme toto evangelium, tuto radostnou zvěst, a ono se v nás uskutečňuje na základě naší víry. ‚Spravedlnost zákona‘ se v nás naplňuje … vírou, jež je v Kristu Ježíši…“ {VDV 176.4} Wesley také napsal: „V prvních řadách nepřátel Kristova evangelia stojí lidé, kteří otevřeně a výslovně odmítají Boží zákon a kritizují jej; lidé, kteří učí ostatní, aby přestupovali ne jedno — ať už nejmenší nebo největší — ale všechna přikázání najednou… Nejpřekvapivější na tom je, že lidé, kteří přijali tento hrozný blud, opravdu věří, že uctívají Krista, když odmítají jeho zákon, a oslavují Boha, když ruší Boží učení. Uctívají Krista právě tak, jako ho poctil Jidáš, když řekl: ‚Buď zdráv, Mistře‘ a políbil ho. A Kristus může zrovna tak právem říci každému z nich: ‚Zrazuješ Syna člověka políbením?‘ Vždyť to není nic jiného než zrazování Krista polibkem, když někdo mluví o jeho krvi a bere mu jeho korunu, když někdo zlehčuje některou část jeho zákona pod záminkou, že pomáhá dílu evangelia. Odpovědnosti se nezbaví nikdo, kdo hlásá víru takovým způsobem, že přímo nebo nepřímo navádí k neposlušnosti, kdo káže Krista tak, že ruší nebo oslabuje třeba jen nejmenší z Božích přikázání.“ (Wesley, Kázání 25) {VDV 177.1} Lidem, kteří tvrdili, že „hlásání evangelia naplňuje všechny požadavky zákona“, Wesley odpověděl: „To naprosto odmítáme. Odporuje to prvotnímu záměru zákona, totiž usvědčovat lidi z hříchu a probouzet ty, kdo dosud spí na pokraji záhuby.“ Apoštol Pavel napsal: „ze zákona pochází poznání hříchu“ (Římanům 3,20) a „dokud člověk nepozná svůj hřích, nepocítí potřebu smiřující Kristovy krve“… Pán Ježíš řekl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.“ „Je proto nesmyslné nabízet lékaře lidem zdravým nebo lidem, kteří jsou si jisti svým zdravím. Nejdříve je musíme přesvědčit, že jsou nemocní, jinak vám za vaši nabídku ani nepoděkují. Stejně nesmyslné je nabízet Ježíše Krista lidem, kteří mají pocit, že jsou dokonalí, a přitom nikdy neprožili lítost sami nad sebou.“ (Wesley, Kázání 35) {VDV 177.2} Wesley podobně jako kdysi jeho Mistr hlásal evangelium o Boží milosti a přitom se snažil „vyvýšit a zvelebit Boží zákon“ Izajáš 42,21. Věrně plnil Bohem svěřený úkol a dožil se velkých výsledků. Na sklonku jeho dlouhého života — dožil se více než osmdesáti let a více než půl století prožil na cestách jako kazatel — se k jeho učení hlásilo přes půl miliónu věřících. Počet lidí, které jeho působení pozvedlo ze zkázy a otroctví hříchu k vyššímu a 159
- Page 115 and 116: Cirkevni a Státní Militantni Vysl
- Page 117 and 118: Cirkevni a Státní Militantni uká
- Page 119 and 120: Cirkevni a Státní Militantni vyvo
- Page 121 and 122: Cirkevni a Státní Militantni vy a
- Page 123 and 124: Cirkevni a Státní Militantni Luth
- Page 125 and 126: Cirkevni a Státní Militantni Všu
- Page 127 and 128: Cirkevni a Státní Militantni je i
- Page 129 and 130: Cirkevni a Státní Militantni věd
- Page 131 and 132: Cirkevni a Státní Militantni Bož
- Page 133 and 134: Cirkevni a Státní Militantni „V
- Page 135 and 136: Cirkevni a Státní Militantni 12.
- Page 137 and 138: Cirkevni a Státní Militantni mír
- Page 139 and 140: Cirkevni a Státní Militantni rodi
- Page 141 and 142: Cirkevni a Státní Militantni jsme
- Page 143 and 144: Cirkevni a Státní Militantni Kalv
- Page 145 and 146: Cirkevni a Státní Militantni Čas
- Page 147 and 148: Cirkevni a Státní Militantni Své
- Page 149 and 150: Cirkevni a Státní Militantni nebe
- Page 151 and 152: Cirkevni a Státní Militantni 13.
- Page 153 and 154: Cirkevni a Státní Militantni kdy
- Page 155 and 156: Cirkevni a Státní Militantni Tent
- Page 157 and 158: Cirkevni a Státní Militantni Krá
- Page 159 and 160: Cirkevni a Státní Militantni Pře
- Page 161 and 162: Cirkevni a Státní Militantni tou
- Page 163 and 164: Cirkevni a Státní Militantni milo
- Page 165: Cirkevni a Státní Militantni dom
- Page 169 and 170: Cirkevni a Státní Militantni 15.
- Page 171 and 172: Cirkevni a Státní Militantni cel
- Page 173 and 174: Cirkevni a Státní Militantni do z
- Page 175 and 176: Cirkevni a Státní Militantni „T
- Page 177 and 178: Cirkevni a Státní Militantni zís
- Page 179 and 180: Cirkevni a Státní Militantni svou
- Page 181 and 182: Cirkevni a Státní Militantni zavr
- Page 183 and 184: Cirkevni a Státní Militantni 16.
- Page 185 and 186: Cirkevni a Státní Militantni „P
- Page 187 and 188: Cirkevni a Státní Militantni „T
- Page 189 and 190: Cirkevni a Státní Militantni 17.
- Page 191 and 192: Cirkevni a Státní Militantni Druh
- Page 193 and 194: Cirkevni a Státní Militantni že
- Page 195 and 196: Cirkevni a Státní Militantni koch
- Page 197 and 198: Cirkevni a Státní Militantni nab
- Page 199 and 200: Cirkevni a Státní Militantni odlo
- Page 201 and 202: Cirkevni a Státní Militantni pro
- Page 203 and 204: Cirkevni a Státní Militantni nebe
- Page 205 and 206: Cirkevni a Státní Militantni kapi
- Page 207 and 208: Cirkevni a Státní Militantni Ode
- Page 209 and 210: Cirkevni a Státní Militantni pře
- Page 211 and 212: Cirkevni a Státní Militantni bibl
- Page 213 and 214: Cirkevni a Státní Militantni Odp
- Page 215 and 216: Cirkevni a Státní Militantni Jak
<strong>Cirkevni</strong> a <strong>Státní</strong> <strong>Militantni</strong><br />
výšku a hloubku i nevýslovnou čistotu a duchovnost zákona ve všech jeho částech.“<br />
(Wesley, Kázání 25) {VDV 176.3}<br />
Wesley prohlásil, že zákon je v dokonalém souladu s evangeliem. „Zákon a evangelium<br />
pojí nejužší možný vztah. Na jedné straně zákon neustále připravuje cestu pro evangelium a<br />
odkazuje nás k němu. Na druhé straně nás evangelium trvale vede k důslednějšímu plnění<br />
zákona. Zákon například požaduje, abychom milovali Boha, abychom milovali svého<br />
bližního, abychom byli pokorní, tiší a svatí. Cítíme, že na to nestačíme, že ‚pro člověka je to<br />
nemožné‘. Bůh nám však slíbil, že nám takovou lásku, pokoru, tichost a svatost dá.<br />
Přijímáme toto evangelium, tuto radostnou zvěst, a ono se v nás uskutečňuje na základě naší<br />
víry. ‚Spravedlnost zákona‘ se v nás naplňuje … vírou, jež je v Kristu Ježíši…“ {VDV<br />
176.4}<br />
Wesley také napsal: „V prvních řadách nepřátel Kristova evangelia stojí lidé, kteří<br />
otevřeně a výslovně odmítají Boží zákon a kritizují jej; lidé, kteří učí ostatní, aby<br />
přestupovali ne jedno — ať už nejmenší nebo největší — ale všechna přikázání najednou…<br />
Nejpřekvapivější na tom je, že lidé, kteří přijali tento hrozný blud, opravdu věří, že uctívají<br />
Krista, když odmítají jeho zákon, a oslavují Boha, když ruší Boží učení. Uctívají Krista<br />
právě tak, jako ho poctil Jidáš, když řekl: ‚Buď zdráv, Mistře‘ a políbil ho. A Kristus může<br />
zrovna tak právem říci každému z nich: ‚Zrazuješ Syna člověka políbením?‘ Vždyť to není<br />
nic jiného než zrazování Krista polibkem, když někdo mluví o jeho krvi a bere mu jeho<br />
korunu, když někdo zlehčuje některou část jeho zákona pod záminkou, že pomáhá dílu<br />
evangelia. Odpovědnosti se nezbaví nikdo, kdo hlásá víru takovým způsobem, že přímo<br />
nebo nepřímo navádí k neposlušnosti, kdo káže Krista tak, že ruší nebo oslabuje třeba jen<br />
nejmenší z Božích přikázání.“ (Wesley, Kázání 25) {VDV 177.1}<br />
Lidem, kteří tvrdili, že „hlásání evangelia naplňuje všechny požadavky zákona“, Wesley<br />
odpověděl: „To naprosto odmítáme. Odporuje to prvotnímu záměru zákona, totiž<br />
usvědčovat lidi z hříchu a probouzet ty, kdo dosud spí na pokraji záhuby.“ Apoštol Pavel<br />
napsal: „ze zákona pochází poznání hříchu“ (Římanům 3,20) a „dokud člověk nepozná svůj<br />
hřích, nepocítí potřebu smiřující Kristovy krve“… Pán Ježíš řekl: „Lékaře nepotřebují<br />
zdraví, ale nemocní.“ „Je proto nesmyslné nabízet lékaře lidem zdravým nebo lidem, kteří<br />
jsou si jisti svým zdravím. Nejdříve je musíme přesvědčit, že jsou nemocní, jinak vám za<br />
vaši nabídku ani nepoděkují. Stejně nesmyslné je nabízet Ježíše Krista lidem, kteří mají<br />
pocit, že jsou dokonalí, a přitom nikdy neprožili lítost sami nad sebou.“ (Wesley, Kázání<br />
35) {VDV 177.2}<br />
Wesley podobně jako kdysi jeho Mistr hlásal evangelium o Boží milosti a přitom se<br />
snažil „vyvýšit a zvelebit Boží zákon“ Izajáš 42,21. Věrně plnil Bohem svěřený úkol a dožil<br />
se velkých výsledků. Na sklonku jeho dlouhého života — dožil se více než osmdesáti let a<br />
více než půl století prožil na cestách jako kazatel — se k jeho učení hlásilo přes půl miliónu<br />
věřících. Počet lidí, které jeho působení pozvedlo ze zkázy a otroctví hříchu k vyššímu a<br />
159