Cirkevni a Státní Militantni
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
<strong>Cirkevni</strong> a <strong>Státní</strong> <strong>Militantni</strong><br />
Tento zápas — třebaže se odehrával poměrně v ústraní — ukazuje, „jací lidé patřili mezi<br />
reformátory. Nebyli to nevzdělanci, sektáři, hluční diskutéři, kteří by pouze vyhledávali<br />
spory. Tomu byli na hony vzdáleni. Byli to lidé, kteří zkoumali Boží slovo a věděli jak<br />
zacházet se zbraněmi z ‚biblické zbrojnice‘. V učenosti předstihli svou dobu. Vezmeme-li v<br />
úvahu tak skvělá střediska, jako byl Wittenberk a Curych, a tak slavná jména, jako je Luther<br />
a Melanchthon, Zwingli a Ökolampad, o nichž víme, že to byli vůdcové hnutí, pak celkem<br />
samozřejmě předpokládáme, že byli silní a úspěšní a jejich žáci se jim samozřejmě nemohli<br />
vyrovnat. Podíváme-li se však na odlehlé Švédsko a vezmeme-li v úvahu neznámá jména<br />
jako Olaf a Laurentius Petri, co zjistíme? Že i tady působili učenci a bohoslovci, kteří<br />
dokonale ovládli celou soustavu pravd evangelia a snadno zvítězili nad učiteli katolických<br />
škol a hodnostáři církve.“ (Wylie, sv. 10, kap. 4) {VDV 164.1}<br />
Výsledkem rozprav bylo, že protestantskou víru přijal švédský král a o něco později se<br />
pro ni vyslovilo i národní shromáždění. Olaf Petri přeložil do švédštiny Nový zákon a na<br />
přání krále začali oba bratři překládat celou Bibli. Tak dostal švédský lid poprvé Boží slovo<br />
v mateřském jazyce. Sněmovna rovněž vydala nařízení, podle něhož kazatelé v celém<br />
království měli vysvětlovat Písmo a děti ve škole se měly učit číst a poznávat Bibli. {VDV<br />
164.2}<br />
Evangelium postupně vytlačilo nevědomost a pověrčivost. Národ — osvobozený od<br />
římského útlaku — dosáhl takové síly a velikosti jako nikdy předtím; Švédsko se stalo<br />
jednou z bašt protestantismu. O sto let později, v době největšího ohrožení, se tento malý a<br />
do té doby slabý národ — a to jako jediný v Evropě — odvážil podat pomocnou ruku, aby<br />
vysvobodil Německo z dusivého sevření třicetileté války. Zdálo se, že celá severní Evropa<br />
se zakrátko znovu dostane pod krutovládu Říma. Švédská vojska však pomohla Německu<br />
zastavit nápor katolických vojsk, dobýt svobodu protestantům — kalvinistům i luteránům —<br />
a obnovit svobodu svědomí pro ty země, které přijaly reformaci. {VDV 164.3}<br />
147
Change language