Cirkevni a Státní Militantni
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
<strong>Cirkevni</strong> a <strong>Státní</strong> <strong>Militantni</strong><br />
Izák, „syn zaslíbení“, bez odporu připoutat jako oběť k oltáři, a tak se stal symbolem oběti<br />
Božího Syna. Zde byla Abrahamovi — „otci věřících“ — potvrzena smlouva požehnání,<br />
slavné mesiášské zaslíbení. 1. Mojžíšova 22,9.16-18. Na tomto místě plameny oběti<br />
stoupající k nebi z humna Ornana Jebuzejského odvrátily meč hubícího anděla (1.<br />
Paralipomenon 21) — vhodný to symbol Spasitelovy oběti a jeho přímluvy za viníky.<br />
Jeruzalém byl poctěn Bohem více než celá země. „Hospodin si totiž zvolil Sión, zatoužil jej<br />
mít za sídlo.“ Žalm 132,13. Tady po věky proroci pronášeli varovná poselství. Tady kněží<br />
mávali svými kadidelnicemi a vůně kadidla spolu s modlitbami věřících stoupala k Bohu.<br />
Tady byla denně obětována krev beránků, která ukazovala na budoucího Božího Beránka.<br />
Tady Hospodin zjevil svou přítomnost v oblaku slávy nad slitovnicí. Odtud vycházel onen<br />
tajemný žebřík spojující zemi s nebem (1. Mojžíšova 28,12; Jan 1,51) — žebřík, po němž<br />
sestupují a vystupují Boží andělé a který otevírá světu cestu do nejsvětějších míst. Kdyby<br />
Izrael jako národ zůstal Bohu věrný, zůstal by Jeruzalém, Boží vyvolené město, zachován<br />
navždy (Jeremjáš 17,21-25). Avšak dějiny tohoto národa, tolik poctěného Boží přízní, jsou<br />
dějinami odpadlictví a vzdoru. Izrael pohrdl Boží milostí, zneužil svých výsad a promarnil<br />
své příležitosti. {VDV 15.1}<br />
Ačkoli Izraelci „Boží posly zesměšňovali, pohrdali jeho slovy a jeho proroky<br />
prohlašovali za podvodníky“ (2. Paralipomenon 36,16), Bůh s nimi jednal stále jako „Bůh<br />
plný slitování a milostivý, shovívavý, nejvýš milosrdný a věrný“. 2. Mojžíšova 34,6. Boží<br />
milosrdenství vůči nim nepřestalo, přestože je stále odmítali. S láskou, která převyšuje lásku<br />
otce k synovi, „nepřestával k nim Bůh posílat své posly, protože měl soucit se svým lidem i<br />
se svým příbytkem“. 2. Paralipomenon 36,15. Když výzvy, prosby a napomenutí<br />
nepomáhaly, poslal jim největší dar nebes — a v tomto jediném daru jim dal vlastně celé<br />
nebe. {VDV 15.2}<br />
Sám Boží Syn přišel, aby přivedl k pokání zatvrzelé město. Byl to Kristus, kdo<br />
vysvobodil Izrael jako vinný kmen z Egypta. Žalm 80,9. Vlastní rukou vyháněl před ním<br />
pohany. Zasadil ho „na úrodném svahu“. Pečlivě jej ohradil, vyslal své služebníky, aby se o<br />
něho starali. Nakonec zvolal: „Co se mělo pro mou vinici ještě udělat, a já pro ni<br />
neudělal?“ Izajáš 5,1.4. Když pak očekával, že ponese hrozny, plodila plané<br />
víno. Nepřestával však doufat, že přinese úrodu. Přišel osobně na svou vinici, aby zjistil, zda<br />
ji lze zachránit před zkázou. Okopal svůj vinný kmen, prořezal ho a ošetřil. Byl neúnavný ve<br />
svém úsilí zachránit to, co zasadil. {VDV 15.3}<br />
Celé tři roky chodil Pán světla a slávy mezi svým lidem. „Procházel zemí, všem pomáhal<br />
a uzdravoval všechny, kteří byli v moci ďáblově,“ obvazoval raněné, vyhlásil zajatcům<br />
propuštění, navracel zrak slepým. Díky jeho působení chromí chodili a hluší slyšeli;<br />
očišťoval malomocné, křísil mrtvé a chudým zvěstoval evangelium (Skutky 10,38; Lukáš<br />
4,18 Matouš 11,5). Všem lidem bez rozdílu platilo jeho milostivé pozvání: „Pojďte ke mně<br />
všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout.“ Matouš<br />
11,28. {VDV 16.1}<br />
7