07.04.2023 Views

Cirkevni a Státní Militantni

Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:

Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

<strong>Cirkevni</strong> a <strong>Státní</strong> <strong>Militantni</strong><br />

Izák, „syn zaslíbení“, bez odporu připoutat jako oběť k oltáři, a tak se stal symbolem oběti<br />

Božího Syna. Zde byla Abrahamovi — „otci věřících“ — potvrzena smlouva požehnání,<br />

slavné mesiášské zaslíbení. 1. Mojžíšova 22,9.16-18. Na tomto místě plameny oběti<br />

stoupající k nebi z humna Ornana Jebuzejského odvrátily meč hubícího anděla (1.<br />

Paralipomenon 21) — vhodný to symbol Spasitelovy oběti a jeho přímluvy za viníky.<br />

Jeruzalém byl poctěn Bohem více než celá země. „Hospodin si totiž zvolil Sión, zatoužil jej<br />

mít za sídlo.“ Žalm 132,13. Tady po věky proroci pronášeli varovná poselství. Tady kněží<br />

mávali svými kadidelnicemi a vůně kadidla spolu s modlitbami věřících stoupala k Bohu.<br />

Tady byla denně obětována krev beránků, která ukazovala na budoucího Božího Beránka.<br />

Tady Hospodin zjevil svou přítomnost v oblaku slávy nad slitovnicí. Odtud vycházel onen<br />

tajemný žebřík spojující zemi s nebem (1. Mojžíšova 28,12; Jan 1,51) — žebřík, po němž<br />

sestupují a vystupují Boží andělé a který otevírá světu cestu do nejsvětějších míst. Kdyby<br />

Izrael jako národ zůstal Bohu věrný, zůstal by Jeruzalém, Boží vyvolené město, zachován<br />

navždy (Jeremjáš 17,21-25). Avšak dějiny tohoto národa, tolik poctěného Boží přízní, jsou<br />

dějinami odpadlictví a vzdoru. Izrael pohrdl Boží milostí, zneužil svých výsad a promarnil<br />

své příležitosti. {VDV 15.1}<br />

Ačkoli Izraelci „Boží posly zesměšňovali, pohrdali jeho slovy a jeho proroky<br />

prohlašovali za podvodníky“ (2. Paralipomenon 36,16), Bůh s nimi jednal stále jako „Bůh<br />

plný slitování a milostivý, shovívavý, nejvýš milosrdný a věrný“. 2. Mojžíšova 34,6. Boží<br />

milosrdenství vůči nim nepřestalo, přestože je stále odmítali. S láskou, která převyšuje lásku<br />

otce k synovi, „nepřestával k nim Bůh posílat své posly, protože měl soucit se svým lidem i<br />

se svým příbytkem“. 2. Paralipomenon 36,15. Když výzvy, prosby a napomenutí<br />

nepomáhaly, poslal jim největší dar nebes — a v tomto jediném daru jim dal vlastně celé<br />

nebe. {VDV 15.2}<br />

Sám Boží Syn přišel, aby přivedl k pokání zatvrzelé město. Byl to Kristus, kdo<br />

vysvobodil Izrael jako vinný kmen z Egypta. Žalm 80,9. Vlastní rukou vyháněl před ním<br />

pohany. Zasadil ho „na úrodném svahu“. Pečlivě jej ohradil, vyslal své služebníky, aby se o<br />

něho starali. Nakonec zvolal: „Co se mělo pro mou vinici ještě udělat, a já pro ni<br />

neudělal?“ Izajáš 5,1.4. Když pak očekával, že ponese hrozny, plodila plané<br />

víno. Nepřestával však doufat, že přinese úrodu. Přišel osobně na svou vinici, aby zjistil, zda<br />

ji lze zachránit před zkázou. Okopal svůj vinný kmen, prořezal ho a ošetřil. Byl neúnavný ve<br />

svém úsilí zachránit to, co zasadil. {VDV 15.3}<br />

Celé tři roky chodil Pán světla a slávy mezi svým lidem. „Procházel zemí, všem pomáhal<br />

a uzdravoval všechny, kteří byli v moci ďáblově,“ obvazoval raněné, vyhlásil zajatcům<br />

propuštění, navracel zrak slepým. Díky jeho působení chromí chodili a hluší slyšeli;<br />

očišťoval malomocné, křísil mrtvé a chudým zvěstoval evangelium (Skutky 10,38; Lukáš<br />

4,18 Matouš 11,5). Všem lidem bez rozdílu platilo jeho milostivé pozvání: „Pojďte ke mně<br />

všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout.“ Matouš<br />

11,28. {VDV 16.1}<br />

7

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!