Cirkevni a Státní Militantni
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
<strong>Cirkevni</strong> a <strong>Státní</strong> <strong>Militantni</strong><br />
také zdarma rozdával výtisky Nového zákona i různé traktáty. Mnohé tiskoviny se pak<br />
dostaly i k dalším zájemcům, kteří neměli odvahu přijít si poslechnout nové učení osobně.<br />
Po čase musel utéct i Froment, pravdy, kterým učil, však přesto stačily v myslích lidí<br />
zakořenit. Tak se reformace šířila i nadále. Po čase se kazatelé vrátili a nakonec v Ženevě<br />
zavedli protestantské bohoslužby. {VDV 155.3}<br />
Když do bran Ženevy po dlouhém putování a mnoha útrapách vstoupil Kalvín, město se<br />
už přihlásilo k reformaci. Vracel se právě z poslední návštěvy svého rodiště do Basileje;<br />
když ale zjistil, že přímá cesta je obsazena vojsky Karla V., byl nucen jít oklikou přes<br />
Ženevu. {VDV 155.4}<br />
Farel v této návštěvě rozpoznal Boží vůli. Ženeva sice přijala reformaci, ale bylo třeba<br />
vykonat ještě mnoho práce. Lidé se k Bohu obracejí jako jednotlivci, nikoli jako skupiny.<br />
Proces obnovy může uskutečnit v srdcích a svědomí lidí Duch svatý, nikoli úřední<br />
rozhodnutí. Obyvatelé Ženevy sice odmítli nadvládu Říma, nebyli však už tak ochotni vzdát<br />
se nepravostí, které kvetly za jeho vlády. Zavést skutečné zásady evangelia a připravit lidi,<br />
aby plnili poslání, ke kterému je povolala prozřetelnost, to nebyl snadný úkol. {VDV 155.5}<br />
Farel si byl jistý, že v Kalvínovi našel člověka, se kterým může spolupracovat při<br />
realizaci tohoto úkolu. Vyzval proto mladého evangelistu, aby v Ženevě zůstal a pracoval.<br />
To Kalvína vyděsilo — byl ostýchavý a miloval klid; a taky se bál prudkých a nezávislých<br />
Ženevanů. Měl křehké zdraví a rád se věnoval studiu, proto vyhledával spíše samotu. Věřil,<br />
že reformaci nejlépe poslouží svým perem, a proto toužil po tichém místě, odkud by<br />
prostřednictvím tisku mohl učit a budovat sbory. Farelovu slavnostní výzvu však považoval<br />
za Boží povolání, proto se neodvážil odmítnout. Jak sám prohlásil, měl pocit, „jako by se z<br />
nebe vztáhla Boží ruka, aby ho uchopila a postavila neodvolatelně na místo, odkud chtěl<br />
odejít“ (D’Aubigné, Dějiny reformace v Evropě v době Kalvínově, sv. 9, kap. 17). {VDV<br />
157.1}<br />
V té době se reformace dostala do ohrožení. Papež hřímal proti Ženevě klatbami a velké<br />
národy vyhrožovaly, že ji zničí. Jak mohlo malé město odolat náporu síly, která si už<br />
podrobila nejednoho z králů a císařů? Jak se mohlo bránit proti armádě mocných<br />
dobyvatelů? {VDV 157.2}<br />
Jezuité a inkvizice<br />
I v ostatním křesťanském světě ohrožovali reformaci mocní nepřátelé. První úspěchy<br />
měla už reformace za sebou a Řím nyní znovu sbíral síly, aby podnikl další kroky k jejímu<br />
zničení. V té době byl založen jezuitský řád — silný a bezohledný obhájce papežství.<br />
Odříznuti od všech pozemských svazků a lidských zájmů, zbaveni přirozených citů, s<br />
dokonale umlčeným rozumem a svědomím, neznali jezuité žádnou vládu, žádný svazek —<br />
kromě vlády svého řádu; neznali jinou povinnost kromě povinnosti rozšiřovat jeho moc (viz<br />
Dodatek č. 20). Kristovo evangelium dalo věřícím sílu, takže dokázali překonat četná<br />
140
Change language