Cirkevni a Státní Militantni
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
<strong>Cirkevni</strong> a <strong>Státní</strong> <strong>Militantni</strong><br />
Fanatičtí učitelé se poddávali svým dojmům a každý svůj pocit považovali za Boží hlas.<br />
Proto zacházeli do extrémů. Někteří dokonce spálili své Bible. Oháněli se slovy: „Litera<br />
zabíjí, ale Duch oživuje.“ Münzerovo učení odpovídalo touze lidí po zázracích a<br />
uspokojovalo i jejich pýchu, protože lidské názory a představy kladlo nad Boží slovo. Jeho<br />
učení přijaly tisíce lidí. Zanedlouho Münzer veřejně při bohoslužbách odmítl jakýkoli<br />
společenský pořádek a prohlásil, že poslouchat vrchnost je totéž jako pokoušet se sloužit<br />
současně Bohu i satanu. {VDV 129.1}<br />
Lidem se již téměř podařilo zbavit se papežské nadvlády a rádi by zlikvidovali i světskou<br />
vládu. Münzerovo revoluční učení, podle jeho tvrzení Bohem posvěcené, je svádělo k tomu,<br />
aby odmítli jakýkoli řád a popustili uzdu svým vášním a představám. Následovaly divoké<br />
vzpoury a boje, německá země nasákla krví. {VDV 129.2}<br />
Vnitřní trýzeň, kterou Luther prožíval kdysi v Erfurtu, jej nyní — když viděl, že tyto<br />
výplody fanatismu jsou připisovány reformaci — zasáhla znovu a s ještě větší silou. Papeži<br />
nakloněná šlechta prohlašovala — a mnozí byli ochotni jejímu tvrzení i uvěřit —, že<br />
vzpoury jsou zákonitým důsledkem Lutherova učení. I když toto obvinění bylo zcela<br />
neopodstatněné, reformátora se těžce dotklo. Bylo pro něj neúnosné, že věc pravdy zneuctili<br />
tím, že ji srovnávali s nejhrubším fanatismem. Na druhé straně také vůdcové vzpoury<br />
nenáviděli Luthera, protože nejen odmítl jejich učení a domnělý nárok na božskou inspiraci,<br />
ale navíc je označil za povstalce proti státní správě. Na oplátku ho nařkli, že je sprostý lhář.<br />
Zdálo se, že vyvolal proti sobě nepřátelství šlechty i lidu. {VDV 129.3}<br />
Katolíci jásali a těšili se, že reformace vezme rychlý konec. Obviňovali Luthera z bludů,<br />
které se ve skutečnosti sám snažil vymýtit. Skupině fanatiků, kteří lživě tvrdili, že se s nimi<br />
jedná velmi nespravedlivě, se podařilo získat sympatie značného množství lidí a — jak se<br />
tak často stává v případě lidí, kteří se dostanou na scestí — pokládali je za mučedníky. Lidé,<br />
kteří se všemožně stavěli proti reformaci, byli litováni a oslavováni jako oběti krutosti a<br />
útlaku. Byla to práce satana, vyvolaná stejným duchem vzpoury, který se poprvé projevil v<br />
nebi. {VDV 129.4}<br />
Satan se soustavně snaží klamat lidi a vést je k tomu, aby hřích nazývali spravedlností a<br />
spravedlnost hříchem. A jak se mu dílo daří! Jak často jsou věrní Boží služebníci kritizováni<br />
a hanobeni, protože odvážně stojí za pravdou. Zatímco lidé, kteří vykonávají satanovo dílo,<br />
jsou oslavováni a chváleni a dokonce pokládáni za mučedníky, ti, kdo si zaslouží úctu a<br />
podporu za svou věrnost Bohu, se stávají terčem podezírání a nedůvěry. {VDV 130.1}<br />
Napodobeniny svatosti — nepravé, předstírané posvěcení — stále matou lidi. V různých<br />
podobách se projevuje stále stejný duch jako v době Luthera, který odvádí mysl lidí od<br />
Písma svatého a svádí je, aby se řídili vlastními pocity a dojmy — místo toho, aby<br />
poslouchali Boží zákon. Je to jeden z nejúspěšnějších nástrojů, jimiž satan hanobí čistotu a<br />
pravdu. {VDV 130.2}<br />
114
Change language