Cirkevni a Státní Militantni
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
<strong>Cirkevni</strong> a <strong>Státní</strong> <strong>Militantni</strong><br />
Významnou posilou byla pro reformaci paradoxně morová epidemie, která Švýcarsko<br />
zachvátila v roce 1519. Lidé se octli tváří v tvář smrti a mnozí pochopili, jak marné a<br />
bezcenné jsou odpustky, které si krátce předtím koupili, a zatoužili po pevnějším základu<br />
pro svou víru. Zwingli žil v Curychu a ani jemu se mor nevyhnul. Nemoc ho tak oslabila, že<br />
ztrácel naději na uzdravení. Začaly se šířit zprávy, že zemřel. I v těchto těžkých chvílích si<br />
zachoval odvahu a naději. Vzhlížel vírou ke golgotskému kříži a věřil v plné usmíření<br />
hříchů. Když se pak vrátil od bran smrti, hlásal evangelium ještě horlivěji než předtím a jeho<br />
slova působila nezvyklou mocí. Lidé s radostí uvítali svého milovaného kazatele, který jen<br />
tak tak unikl ze spárů smrti. Sami přicházeli od lůžek nemocných a umírajících a více než<br />
dosud si uvědomovali, jakou hodnotu má evangelium. {VDV 121.3}<br />
Zwingli dospěl k jasnějšímu pochopení pravd evangelia a sám na sobě plněji pocítil jeho<br />
obnovující sílu. Zabýval se nyní dvěma náměty: pádem člověka do hříchu a plánem<br />
vykoupení. Hlásal: „V Adamovi jsme všichni mrtví, propadlí zkáze a odsouzení.“ (Wylie,<br />
díl 8, kap. 9) „Kristus … však za nás zaplatil nekonečné vysvobození… Jeho utrpení … je<br />
věčná oběť, má trvale uzdravující moc, činí navždy zadost Boží spravedlnosti pro všechny,<br />
kdo na ni spoléhají pevnou a neochvějnou vírou.“ Přitom učil, že lidé nesmějí s odvoláním<br />
na nezaslouženou Kristovu milost setrvávat v hříchu. „Kde je víra v Boha, tam je Bůh, a kde<br />
přebývá Bůh, tam je horlivost, která vede a nutí lidi k dobrým skutkům.“ (D’Aubigné, sv. 8,<br />
kap. 9) {VDV 122.1}<br />
O Zwingliho kázání byl obrovský zájem — lidé, kteří si ho přicházeli poslechnout,<br />
zaplnili chrám vždy do posledního místečka. Postupně, jak to mohli snést, jim odhaloval<br />
pravdu. Pečlivě dbal na to, aby zpočátku neuváděl články, které by je ohromily a vyvolaly<br />
předsudky. Jeho úkolem bylo získat srdce lidí pro Kristovo učení, proměnit je Kristovou<br />
láskou a ukázat jim Kristův příklad. Přijmou-li zásady evangelia, pak není pochyb, že zmizí<br />
jejich pověrčivé názory a zvyky. {VDV 122.2}<br />
Postup reformace v Curychu<br />
Reformace v Curychu byla na postupu a nepřátelé začali bít na poplach — bylo třeba se<br />
vzchopit k aktivnímu odporu. Rok předtím se ve Wormsu odmítl podřídit požadavkům<br />
císaře a papeže mnich z Wittenberku a nyní se zdálo, že se podobný odpor vůči papežským<br />
požadavkům projeví také v Curychu. Opakovaně na Zwingliho útočili. V kantonech věrných<br />
papeži byl čas od času upálen některý z přívrženců evangelia. To však nestačilo. Bylo třeba<br />
umlčet především učitele kacířství. Kostnický biskup proto poslal tři vyslance k městské<br />
radě v Curychu a obvinil Zwingliho, že učí lid přestupovat církevní zákony, a tím ohrožuje<br />
řád a soulad společnosti. Jestliže nebude respektována autorita církve, tvrdil, nastane<br />
všeobecná anarchie. Zwingli odpověděl, že už čtyři roky káže evangelium v Curychu, „který<br />
je klidnější a pokojnější než kterékoli jiné město švýcarské konfederace“. Pak se ptal: „Není<br />
právě křesťanství nejlepší ochranou obecného pořádku?“ (Wylie, díl 8, kap. 11) {VDV<br />
122.3}<br />
106
Change language