Obnova Jiráskova náměstí a Klášterní zahrady v Plzni – Projektový záměr
Snaha o obnovu Jiráskova náměstí v Plzni je živá již několik desítek let. Po řadě pokusů iniciovaných shora i zdola se na konci roku 2014 Městský obvod Plzeň 2 – Slovany rozhodl tuto snahu obnovit, začít s prázdným papírem a přizvat od začátku k projektu širokou veřejnost. Vzniklo partnerství obvodu, Kláštera dominikánů Plzeň, Masarykovy základní školy a spolku Pěstuj prostor (koordinátora práce s veřejností), začal se připravovat projektový záměr. Více zde: http://bit.ly/1GhG42v publikováno 03/2015
Snaha o obnovu Jiráskova náměstí v Plzni je živá již několik desítek let. Po řadě pokusů iniciovaných shora i zdola se na konci roku 2014 Městský obvod Plzeň 2 – Slovany rozhodl tuto snahu obnovit, začít s prázdným papírem a přizvat od začátku k projektu širokou veřejnost. Vzniklo partnerství obvodu, Kláštera dominikánů Plzeň, Masarykovy základní školy a spolku Pěstuj prostor (koordinátora práce s veřejností), začal se připravovat projektový záměr. Více zde: http://bit.ly/1GhG42v
publikováno 03/2015
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
SPECIFIKACE MÍSTNÍCH CHARAKTERISTICKÝCH KVALIT
Pro místní občany představuje největší hodnotu „historická atmosféra 20.-30. let“ a vzrostlé kaštany. Jírovec
maďal (Aesculus hippocastanum) je nejčastější dřevinou vyskytující se na náměstí. Jeho průměrná sadovnická
hodnota je klasifikována číslem 3 (průměrná), v některých případech číslem 4 (velmi hodnotná). Stáří stromů
spadá do věkové kategorie 50-60, u některých exemplářů 60-80 let. Další zajímavostí je, že v nejbližším okolí
žije a žila celá řada uměleckých osobností, zejména výtvarníků a literátů. Ve vedlejší ulici se např. nachází
rodný dům Jiřího Trnky, na Masarykovu ZŠ chodil Miroslav Zikmund, nedaleko bydlí Josef Hrubý.
Na náměstí stojí dvě architektonicky i funkčně význačné stavby, obě jsou zapsanými kulturními památkami.
Ústřední dominanta náměstí – areál dominikánského kláštera s kostelem Panny Marie Růžencové – byla
vystavěna v 10. letech 20. století. Kostel ve stylu německé moderny s prvky secese postavil Eduard Sochor
z Prahy dle návrhu architekta Antonína Möllera, a to za velmi krátkou dobu – rok a půl. Stavbu vysvětil
30. října 1913 arcibiskup pražský Lev kardinál Skrbenský. Přilehlá Masarykova škola je o necelých 10 let
mladší, její základní kámen pokládal v roce 1921 prezident republiky T. G. Masaryk, žákům se otevřela v únoru
1923. Školu navrhl jeden z nejvýznamnějších plzeňských architektů 20. století – Hanuš Zápal.
Change language