Ukazka z knihy Citeni nahled do s1-30_12

vědomí. Meditace je pro mě život sám, vnitřní vzdělávání duše a trénink jejích
schopností a kapacit, způsob vztahování k sobě, druhým i jevům a věcem
světa, je pro mě politikou mého individuálního života, medikací bez jakýchkoliv
vnějších léků, terapií bez terapeuta, je vášní mého bytí – umění být vědomý.
Každý vlastně medituje, ale třeba o tom ani neví. Zkus to, nebýt!
JSI MYSTIK?
Není pro mě podstatné být tím či oním, ale rozpoznat, že pouze vědomě jsem,
to znamená svobodný.
SVOBODA MŮŽE BÝT ALE VELMI SNADNO OHROŽENA…
To, co je věčnou a skutečnou mocí každého člověka, je jeho svobodná vůle
chtít se vzdělávat, cítit, milovat své bližní, naslouchat svému svědomí, druhým
lidem, vidět jejich unikátnost, samostatně myslet s pochopením, že
naše skutečná identita je dána právě naším způsobem vztahování k nám
samým, k druhým lidem, ke světu a otázkám, které život předkládá, nikoliv
sebestředné, od cítění oddělené ego a z něj plynoucí ideologie všech možných
monoteismů.
CO JSME?
Jsme vždy vědomí. Rozpoznání samotného vědomí jako to, co vše a každé
poznání osvěcuje a oživuje každé uvědomění, je základním módem spirituálního
vidění. Základní smyslovou kvalitou vědomí je prvotní nediferencované
Světlo, které je zdrojem všech světel ve všech jeho barvách a tónech.
Všechna vnější světla a jejich barvy jsou projevem metafyzického světla
– vědomí jako takového a jeho v něm spočívajících nesčetných smyslových
barevných kvalit vědomí samého. Svět, tedy vše vnímané – jeho samotné
jméno „svět(lo)“ – nám současně napovídá, že je odrazem – zrcadlením
prvotního Světla, kterým je samo vědomí ve své základní smyslové kvalitě
a charakteristice. Vědomí jako světlo prvotní Inteligence se zrcadlí a poznává
ve všech svých zkušenostech. Je jen na nás věnovat potřebný čas vědomí
procítění našeho těla jako celku, skrze ně vnímat, pociťovat, doslova se
dotýkat všech věcí v prostoru kolem, zaměřit se na celkový výsledný tón
celotělesného vědomí sebe a vnímaných zkušeností všemi smysly a rozlišovat
jednotlivé smyslové kvality tohoto celotělesného tónu (například jako
otevřenost-uzavřenost, lehkost-tíže, éteričnost-hutnost, světelnost-temnota,
zrychlenost-zpomalenost, různé nálady) vědomí samého. Můžeme například
zintenzivněním vnějšího smyslového vědomí fyzického povrchu věcí či druhých
lidí skrze náš povrch celotělesného vědomí cítícím-viděním - zřením
Jez, 1962 / Weir, 1962
20