Ukazka z knihy Citeni nahled do s1-30_12
Kniha fotografií autora Reného Hraly
Kniha fotografií autora Reného Hraly
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
procitnout jejich vnitřní tóny, nechat je naplnit celé naše bytí a stát se jimi.
Jako máme vnější slyšitelné zvuky, které vytvářejí naše hlasivky, tak existují
vnitřní zvuky, jež nejsou vytvářeny pohybem prány ani v duchu, ani skrze
hlasivky, aby vytvářely zvuk, ale jsou slyšeny v našem vnitřním prostoru
vědomí. Tam vytvářejí echo ve spojení s naším tělesným bytím a umožňují
procitnout jejich zdrojové citové tóny, které nám pak umožní naplnit zpětně
naše bytí.
UPŘEDNOSTŇUJEŠ ČERNOBÍLOU, NEBO BAREVNOU FOTOGRAFII?
To i to. Je to fotografické rozdělení. Opět záleží na tom, co cítím. Černobílá
zdůrazňuje tvar a nesvádí k povrchnímu vnímání. Stříbřité ladění má své
kouzlo. Mnohdy je v ní cítěná větší barevnost než u barevné. Může se také
barvením a tónováním až smazat vizuální rozdíl mezi nimi. Barva vyzařuje
sama svou přirozeností, obzvláště pokud se fotografují barevná světla,
která se vyznačují úžasnou čistotou. Někdy strohá barevnost se sytým barevným
akcentem může umocnit záměr. Bylo období, kdy jsem fotografoval
klasicky, na diapozitivy barevná světla, a exponoval na cibachromy
s povrchem metalízy. Dnes hodně používám tisky na papír i na fólie. Někdy
vznikají i fotografiky.
JAKOU TECHNIKU POUŽÍVÁŠ?
Používám klasické fotoaparáty značek Druex, Zorkij, Exakta, Nikon, Pentakonsix,
Asahi Pentax, Mamiya, Hasselblad, Bessa, Voigtlander, Magnola,
Sinar, Calumet a digitální Nikon a Pentax. Kombinuji klasické a digitální fotografování
podle potřeby. K vyvolávání používám jednorázovou pyrokatechinovou
vývojku (tu mám nejraději, protože zachytí nejširší rozsah tónů), Rodinal
nebo Microphen. Vyhotovuji klasické černobílé fotografie na barytovém
papíře se stříbřitým nádechem světel ve vysoké otevřené a chladné tónině,
umocněné ještě digitálním tiskem na fóliích, aby byly maximálně odlehčené
a vyzněly jako dech, které souzní s barevnými cibachromy a tisky na papíře
s tíhou zemitosti vřelé pevnosti zakořenění. Důležitý je pro mě výsledek a to
jakýmkoli způsobem.
SNAŽÍŠ SE VYFOTOGRAFOVAT „NĚCO NOVÉHO“?
Jdu skrz smysly, co právě cítím nové – vědomí aktuality, do toho, co je stále
stejné – vědomí potenciálně možného, a touto aktualizací nabývá duše jako
pole vědomí na mohutnosti v jasu, hloubce i rozsahu, což je tvoření. Tak je
každá duše unikátní. Je to dynamické. Při značné dávce odvahy a znalosti
dobové situace se může i fotografie jevit jako právě nová, originální, a tak
Týnec nad Labem od jihu, 1961 /
Týnec nad Labem from the south, 1961
14