Abeceda vitaminů a minerálních látek
Víte, k čemu nám slouží jednotlivé vitaminy? Že vitaminů B je celkem osm, vitamin C si náš organizmus neumí vytvořit sám nebo že vitamin K má své označení odvozené od slova krev? V jakých potravinách najdete důležité vitaminy i minerální látky, a proč se hořčíku přezdívá prvek života? Všechny odpovědi načerpáte v našem novém eBooku!
Víte, k čemu nám slouží jednotlivé vitaminy? Že vitaminů B je celkem osm, vitamin C si náš organizmus neumí vytvořit sám nebo že vitamin K má své označení odvozené od slova krev? V jakých potravinách najdete důležité vitaminy i minerální látky, a proč se hořčíku přezdívá prvek života? Všechny odpovědi načerpáte v našem novém eBooku!
- No tags were found...
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Úvodní slovo<br />
Mikroživiny v podobě <strong>vitaminů</strong> a <strong>minerálních</strong> <strong>látek</strong> hrají v našem životě významnou<br />
roli. Nenesou sice žádnou energii, ale jejich přínos pro organizmus<br />
je obrovský. Působí především jako katalyzátory nejrůznějších reakcí v těle a<br />
pomáhají ho udržovat v chodu a zdravé. Většinu z nich si přitom organizmus<br />
nedokáže sám vyrobit, a tak je odkázaný na jejich přísun z potravy či doplňků.<br />
Důležitost mikroživin pro fungování našeho organizmu je neoddiskutovatelná.<br />
Když vitaminy či minerální látky chybí, může propuknout nemoc. Třeba<br />
nedostatek vitaminu C způsobuje kurděje, křivice vzniká nedostatkem vitaminu<br />
D a vápníku a podobně. Pokud <strong>látek</strong> chybí více a delší dobu, začne obvykle<br />
chybět i nějaký důležitý enzym. Mikroživiny totiž aktivují enzymy, podílejí se<br />
na jejich práci. V našem těle zkrátka všechno souvisí se vším.<br />
Proto bychom se měli zajímat o to, co jíme, jak se tato potrava v čase mění<br />
a co je případně třeba doplňovat. Tak aby naše tělo fungovalo správně. Bez<br />
<strong>vitaminů</strong> a <strong>minerálních</strong> <strong>látek</strong> to dost dobře nejde, důležité jsou ale samozřejmě<br />
i další živiny. Důraz je třeba klást na co nejlepší jídelníček a zároveň si uvědomovat<br />
jeho limity. Ať už z pohledu jeho komplexnosti a kvality, nebo časové<br />
zaneprázdněnosti. V případě potřeby je naštěstí možné ho doplnit – proto<br />
existují doplňky stravy.<br />
Třeba ty z VITARu, od tradičního českého výrobce <strong>vitaminů</strong> s více než 30letou<br />
tradicí. Kromě nich vám nabízíme i řadu informací včetně této publikace. Tak<br />
abychom vám komplexně pomáhali vést zdravější život, jak zní naše motto.
Obsah<br />
Vitaminy<br />
4<br />
Vitamin A 6<br />
Vitamin B 8<br />
Vitamin C 10<br />
Vitamin D 12<br />
Vitamin E 14<br />
Vitamin K 16<br />
Minerální látky<br />
Hořčík<br />
18<br />
20<br />
Chrom 22<br />
Měď 24<br />
Selen<br />
Vápník<br />
Zinek<br />
Železo<br />
26<br />
28<br />
30<br />
32
VITAMINY<br />
Aby lidské tělo dokázalo fungovat, jak má, potřebuje vitaminy. Ty totiž plní řadu<br />
důležitých funkcí – podílejí se na metabolizmu cukrů, tuků a bílkovin, urychlují biochemické<br />
reakce a přispívají k celkové ochraně organizmu. Každý vitamin má v těle<br />
člověka svou konkrétní funkci a nelze ho nahradit žádným jiným, proto je potřeba<br />
myslet na všechny.<br />
Existuje 13 základních <strong>vitaminů</strong>, z nichž některé jsou rozpustné v tucích (tzv. lipofilní),<br />
jiné ve vodě (hydrofilní). Zásadní rozdíl mezi těmito skupinami je v tom,<br />
že první z nich jsou skladovány v těle (játra a tělesný tuk), zatímco nadbytek těch<br />
druhých je z těla vylučován a o to důležitější je jejich pravidelný příjem. Nedostatek<br />
<strong>vitaminů</strong> může vést k hypovitaminóze, chorobný stav vyvolaný naprostým nedostatkem<br />
<strong>vitaminů</strong> se nazývá avitaminóza.<br />
Vitaminy rozpustné ve vodě<br />
Do této skupiny patří vitamin C a všechny B vitaminy (B1, B2, B3, B5, B6, B7, B9,<br />
B12). Jsou snadno absorbovány a jejich nadbytek je vylučován močí. Jejich rozpustnost<br />
ve vodě má vliv i na jejich obsah v potravinách, které ke konzumaci upravujeme<br />
nejrůznějšími způsoby. Například když potraviny s těmito vitaminy přivedeme<br />
k varu, dochází k jejich dramatickému úbytku, nebo zůstanou ve vodě. Podobně<br />
může mít na jejich obsah vliv i skladování, vitaminy rozpustné ve vodě jsou zkrátka<br />
citlivé. Přesně daný příjem těchto <strong>vitaminů</strong> zajistí například doplňky stravy s<br />
jejich obsahem, který je ve složení vyjádřen hmotnostními jednotkami i ve vztahu<br />
k referenční hodnotě příjmu, dříve označovanému jako doporučená denní dávka.<br />
Vitaminy rozpustné v tucích<br />
Do této skupiny řadíme vitaminy A, D, E a K, jejichž nositeli jsou tuky. Při skladování<br />
a zpracování potravin jsou stabilnější než vitaminy rozpustné ve vodě, ale výrazné<br />
omezení tuku v jídelníčku (například různé diety) může vést k jejich nedostatku.<br />
Dalším faktorem pro jejich nedostatečný příjem, což ale platí pro vitaminy obecně,<br />
je nesprávná skladba stravy, která je buď chudá na obsah <strong>vitaminů</strong>, nebo dané<br />
potraviny kvůli nejrůznějším vlivům (podmínky pěstování, transport, skladování)<br />
neobsahují jejich dostatečné množství. Vitaminy rozpustné v tucích se vyskytují<br />
například v rostlinných olejích, mase, rybách, ořechách nebo mléčných výrobcích.<br />
4<br />
Vitaminy
Vitaminy jsou opravdu důležitou látkou, kterou náš organizmus využívá prakticky<br />
neustále. Zvýšený příjem <strong>vitaminů</strong> se pak doporučuje při zvýšené tělesné zátěži<br />
(což představuje nejen sport, ale také například fyzicky náročné zaměstnání), v<br />
době těhotenství, při oslabení imunitního systému nebo po nemoci či zranění. Dostatek<br />
<strong>vitaminů</strong> by vždy měli mít děti a starší lidé.<br />
Vitaminové doplňky stravy<br />
Proto se vyplatí myslet na bohatou a pestrou stravu, která potřebné vitaminy<br />
tělu dodává, stejně jako na kvalitní vitaminové doplňky stravy, díky kterým máte<br />
jistotu, že organizmus dostane vše, co má. Dnes doplňky nabízí širokou škálu <strong>vitaminů</strong><br />
a jejich mixů, a to ve všech možných formách, ze kterých si vybere každý<br />
– chutné šumivé či cucavé tablety, pohodlné stick packy, které se jen nasypou do<br />
úst a není potřeba je zapíjet, kapsle, horké nápoje, bylinné sirupy a další. Doplňky<br />
stravy od VITARu seženete v lékárnách, super a hypermarketech, drogeriích nebo<br />
online.
VITAMIN A<br />
pro správný zrak i pokožku<br />
Řekne-li se vitamin A, člověku by se mělo vybavit spojení se zrakem,<br />
pokožkou, ale také sliznicí nebo imunitním systémem. Pokud by se vám zdálo,<br />
že to jsou oblasti spojované s karotenoidy (beta-karoten, lutein apod.), máte také<br />
pravdu – právě z nich se vitamin A v našem těle vytváří, jsou totiž jeho provitaminy.<br />
Vitamin A jako antioxidant<br />
Vitamin A patří do skupiny <strong>vitaminů</strong><br />
rozpustných v tucích a je mu připisována<br />
celá řada pozitivních přínosů. Nejčastěji<br />
se mluví o zraku a v této souvislosti<br />
musíme zmínit také lutein – jeden<br />
z pro<strong>vitaminů</strong> patřících mezi karotenoidy.<br />
Jeho pravidelný příjem může mít<br />
příznivý vliv na funkci očí, stejně jako<br />
tomu je v případě dalšího karotenoidu<br />
zeaxantinu. Je proto logické, že právě<br />
tyto látky obsahují doplňky stravy<br />
vhodné pro oči (například Maxi Vita<br />
Exclusive Lutein forte+).<br />
Vitamin A je také důležitý antioxidant, což znamená, že pomáhá tělu bojovat s<br />
volnými radikály, které jsou schopné poškozovat zdravé buňky. Vitamin A se na ně<br />
naváže a odchází s nimi z těla pryč, aniž by měly možnost na organizmus negativně<br />
působit. Velmi významnými antioxidanty jsou právě karotenoidy, za nejsilnější<br />
z nich je pak považovaný lykopen – červené barvivo vyskytující se například v rajčatech.<br />
Zajímavostí je, že jeho využití je vyšší při tepelném zpracování.<br />
Beta-karoten pro vaši pokožku<br />
Když už je řeč o barvivech, je třeba zmínit také známý beta-karoten. Jedná se oranžovo-žluté<br />
barvivo, jehož vlastností se využívá ve spojení s opalováním. Beta-ka-<br />
6<br />
Vitamin A
oten je provitaminem vitaminu A, který udržuje správný stav pokožky, pečuje o ni<br />
a pomáhá jí získat a udržet krásnou barvu po pobytu na slunci. Vyskytuje se v řadě<br />
doplňků stravy určených k podpoře opálení a doporučuje se užívat zhruba měsíc<br />
až dva před sluněním.<br />
K dalším vlastnostem vitaminu A patří jeho schopnost pomoci metabolizmu železa,<br />
proto jeho provitaminy nechybí ani v doplňcích stravy obsahujících právě železo<br />
(třeba Revital Ferrodyn nebo Maxi Vita Železo) pro podporu krvetvorby.<br />
K čemu všemu přispívá a kde ho hledat?<br />
Široké spektrum účinků vitaminu A zmiňuje i jinak velmi striktní nařízení<br />
EU týkající se schválených zdravotních tvrzení, mezi kterými najdete,<br />
že vitamin A přispívá k:<br />
• udržení správného stavu zraku, pokožky a sliznic<br />
• správnému metabolizmu železa<br />
• správné funkci imunitního systému<br />
Vedle doplňků stravy – které vitamin A či jeho provitaminy obsahují v koncentrované<br />
podobě a v přesně daném množství – se samozřejmě jak vitamin A, tak zmiňované<br />
karotenoidy nacházejí i v běžné stravě. Beta-karoten obsahují zejména<br />
žlutě a oranžově zbarvené druhy ovoce a zeleniny, jako jsou například mrkev, rajčata,<br />
meruňky, broskve, mango, papája, dýně a další. Na vitamin A narazíte také v<br />
rybím tuku, játrech, vaječném žloutku, špenátu, kapustě, kukuřici, máslu a mléku<br />
nebo melounu.<br />
Vitamin A 7
VITAMIN B<br />
neboli B-komplex pro vaši energii<br />
Jako B-komplex je označována skupina <strong>vitaminů</strong> B, které jsou<br />
nezbytné pro správné fungování metabolizmu. Nedostatek vitaminu B je často spojován<br />
s únavou a vyčerpáním, kožními problémy, neschopností soustředit se nebo<br />
náchylností k infekcím. Vitaminy B-komplexu se doporučuje užívat například při<br />
nadměrné psychické i fyzické zátěži a tělu je potřeba tyto látky neustále dodávat –<br />
jako vitaminy rozpustné ve vodě se totiž dostávají močí z organizmu pryč.<br />
B <strong>vitaminů</strong> je celkem osm a každý z nich<br />
má specifický přínos pro lidský organizmus.<br />
Protože jsou jejich účinky vzájemně<br />
provázané, doporučuje se jejich podávání<br />
společně, což umožňují například<br />
vhodně zvolené doplňky stravy.<br />
Společným znakem <strong>vitaminů</strong> B je jejich<br />
přínos energetickému metabolizmu,<br />
činnosti nervové soustavy, ale také<br />
pomoc pokožce a sliznicím. Proto má<br />
například řada domácností B-komplex<br />
spojený s opary a afty, a proto nechybí<br />
8<br />
Vitamin B
spektrum <strong>vitaminů</strong> B ani v doplňcích stravy určených pro péči o pokožku (např.<br />
Maxi Vita AkneStop).<br />
Jako první ze skupiny B <strong>vitaminů</strong> byl objeven thiamin neboli vitamin B1 (proto ta<br />
jednička), který je zároveň považovaný za první objevený vitamin vůbec. Jaké další<br />
vitaminy skupiny B známe a jak se jim také někdy říká?<br />
• Vitamin B1 – thiamin<br />
• Vitamin B2 – riboflavin; někdy též nazývaný jako vitamin G<br />
• Vitamin B3 – niacin, nikotinamid<br />
• Vitamin B5 – kyselina pantothenová<br />
• Vitamin B6 – pyridoxin<br />
• Vitamin B7 – biotin, vitamin H<br />
• Vitamin B9 – kyselina listová, folát<br />
• Vitamin B12 – kobalamin<br />
Kde hledat vitamin B?<br />
Možností je mnoho, mezi zdroje <strong>vitaminů</strong> B patří jak rostlinné, tak živočišné potraviny.<br />
Na B-komplex jsou bohaté například kvasnice, luštěniny, ořechy, maso a<br />
vnitřnosti, sýry, mléko, vejce, listová zelenina nebo celozrnné obiloviny. Je ale třeba<br />
myslet na to, že tyto vitaminy jsou hodně citlivé na teplotu a při vaření se ztrácejí,<br />
neprospívá jim ani mražení.<br />
Nedostatek B <strong>vitaminů</strong> v našem těle může být způsoben řadou faktorů, mimo<br />
jiné třeba stresem nebo konzumací nekvalitních či nevhodně upravených potravin<br />
– například nadměrná konzumace rafinovaného cukru spotřebovává zásoby B<br />
<strong>vitaminů</strong>, stejně působí toxické látky z prostředí. Zvláště u některých B <strong>vitaminů</strong><br />
by si pak měli dávat pozor na jejich dostatečný příjem vegetariáni a vegani, kteří<br />
nekonzumují maso, respektive všechny živočišné produkty.<br />
Spolehlivý zdroj celé skupiny B <strong>vitaminů</strong> představují kvalitní doplňky stravy, u kterých<br />
je vždy zajištěno přesné množství, a které zároveň obsahují více <strong>vitaminů</strong><br />
B-komplexu, které se navzájem podporují. Například Maxi Vita B-komplex forte<br />
nebo různé multivitaminové přípravky.<br />
Vitamin B 9
VITAMIN C<br />
velký pomocník nejen na imunitu<br />
Snad nejznámější a nejvyužívanější vitamin, který má v lidském<br />
těle celou řadu funkcí. Seznam schválených zdravotních tvrzení Evropské unie ho<br />
dává do spojitosti s imunitním systémem, tvorbou kolagenu, energetickým metabolizmem,<br />
nervovou soustavou, psychickou činností, ochranou buněk před oxidativním<br />
stresem a zmiňuje i jeho příspěvek ke snižování míry únavy a vyčerpání nebo<br />
zvyšování vstřebávání železa. Zkrátka a dobře – příjem vitaminu C se člověku vyplatí.<br />
Platí to i z toho důvodu, že člověk je jedním z mála živočichů, jejichž tělo si nedokáže<br />
vitamin C samo vytvářet, a proto je třeba ho neustále dodávat. Jeho nedostatkem<br />
v minulosti trpěli třeba námořníci, kteří prodělali kurděje – nemoc způsobenou<br />
extrémní avitaminózou.<br />
Kdy a proč je potřeba vitamin C?<br />
Snad každý sportovec, který dbá o své zdraví, vám řekne, že na vitamin C nedá dopustit.<br />
Je to především z důvodu jeho antioxidačních schopností – vitamin C přispívá<br />
k ochraně buněk před oxidativním stresem, který ve zvýšené míře způsobuje<br />
právě sport. Vitamin C sportovci<br />
zároveň rádi užívají pro posílení<br />
imunity.<br />
Mimo osob se zvýšenou fyzickou<br />
aktivitou by měli na pravidelný<br />
vyšší přísun vitaminu C<br />
myslet zejména kuřáci, starší<br />
osoby nebo těhotné a kojící<br />
ženy. Vitamin C se pak doporučuje<br />
podávat všem především<br />
v období výskytu chřipkových<br />
onemocnění nebo při<br />
rekonvalescenci či poúrazových stavech. Nedostatek vitaminu C se může projevit<br />
jako únava nebo bolest svalů a kloubů.<br />
10<br />
Vitamin C
Výčet pozitivních přínosů vitaminu C pro lidský organizmus je skutečně pestrý.<br />
Mezi nejdůležitější patří určitě jeho příspěvek k funkci imunitního systému nebo<br />
tvorbě kolagenu, který má vliv na funkci krevních cév, kostí, chrupavek, dásní,<br />
kůže a zubů. Vitamin C zároveň přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání a podílí<br />
se na energetickém metabolizmu.<br />
Kde hledat vitamin C?<br />
Zdrojem vitaminu C je mnoho druhů ovoce a zeleniny, jenže je třeba myslet i na to,<br />
že jejich úpravou se vytrácí, a to velmi výrazně. Vitamin C je totiž hodně citlivý na<br />
teplo a udává se, že zmizet ho může kolem 10 % každých 5 minut vaření. Bohatým<br />
zdrojem vitaminu C je například šípek, rakytník nebo černý rybíz (udává se až 200<br />
mg/100 g), ale také citrusy, jablka, rajčata, paprika, brokolice nebo kiwi či meloun.<br />
Vzhledem k proměnlivosti jeho obsahu, nedostupnosti některých druhů ovoce a<br />
zeleniny mimo sezonu nebo ztrátě při zpracování, je dobré vitamin C přijímat i ve<br />
formě kvalitních doplňků stravy. Zvlášť ve zmiňovaných rizikových obdobích, kdy<br />
organizmus potřebuje posílit svůj imunitní systém.<br />
V doplňcích stravy najdete vitamin C v mnoha formách – ať už jde o čistou směs v<br />
prášku, velmi praktické jednorázové sáčky s ochucenou sypkou směsí (stick pack),<br />
šumivé tablety pro přípravu chutného nápoje nebo klasické tablety či kapsle.<br />
Vitamin C 11
VITAMIN D<br />
„sluneční“ vitamin, který v zimě chybí<br />
Vitamin D patřil k nejdiskutovanějším <strong>vitaminů</strong>m v době vypuknutí<br />
epidemie covidu. Epidemiologické studie navíc potvrzují nedostatek vitaminu D<br />
v populaci a další studie publikované na začátku tisíciletí poukázaly na nové důležité<br />
přínosy této látky pro lidský organizmus mimo těch notoricky známých.<br />
O vitaminu D a imunitě se v minulosti mluvilo méně než v případě jeho vlivu na<br />
kosti a zuby, ostatně vitamin D je nazývaný též jako antirachitický vitamin. V době<br />
pandemie se ale pozornost veřejnosti upřela právě k jeho přínosu obranyschopnosti<br />
organizmu.<br />
Co „déčko“ umí?<br />
Neoddiskutovatelným faktem a pozitivem vitaminu D je, že významně ovlivňuje<br />
metabolizmus vápníku a fosforu. Tyto látky se tedy v těle lépe vstřebávají, přičemž<br />
fosfor i vápník jsou důležité pro stavbu kostí a zubů. Vitamin D je proto<br />
významný pro uchování kostí a zubů silných a nepoškozených a potřebný je především<br />
při jejich stavbě. Z toho vyplývá důležitost vitaminu D pro malé děti, kterým<br />
12<br />
Vitamin D
se doporučuje jeho dostatečný příjem hned po narození. Nedostatek vitaminu D<br />
se projeví změknutím kostí, proto je známý jako vitamin zdravých a silných kostí.<br />
Tím však přínos vitaminu D zdaleka nekončí. Je velmi důležitý i pro náš imunitní<br />
systém, a to tím, že „vyzbrojí“ buňky k boji proti infekci, jak dokazuje třeba studie<br />
zveřejněná v Nature Immunology. Sečteno, podtrženo – vitamin D je velmi<br />
diskutovaným a podle všeho zároveň velmi přínosným vitaminem, jehož příjem<br />
bychom neměli podceňovat.<br />
Vitamin D v našem těle<br />
Naše tělo je schopné si vitamin D samo vyrobit, ovšem pod jednou podmínkou<br />
– že má dostatek slunečního svitu. Vitamin D se totiž v našem organizmu syntetizuje<br />
v kůži díky UVB záření. Jenže tady přichází první háček – kdo vystavuje své<br />
tělo dostatečně dlouho slunci? Další potíž je v tom, že UVB záření zastaví sklo,<br />
takže dotyk slunečních paprsků v kanceláři za stolem se moc nepočítá. A teď si<br />
k tomu přičtěte ještě období, které není na sluneční svit příliš bohaté – podzim a<br />
zimu. Není tedy divu, že právě v zimě a na začátku jara vitamin D může chybět,<br />
protože jeho tělesné zásoby jsou vyčerpané.<br />
Kde ho brát?<br />
Další možnost příjmu vitaminu D nabízí samozřejmě náš jídelníček. Jenže na rozdíl<br />
od jiných <strong>vitaminů</strong>, ten s označením D v mnoha potravinách nenajdete. Výčet<br />
těch vhodných a na vitamin D bohatých se v zásadě omezuje na rybí tuk, tučné<br />
ryby typu lososa, makrely nebo tuňáka, játra, vaječný žloutek, fortifikované oleje<br />
či tuky nebo mléko.<br />
Vitamin D ale můžeme přijímat i v doplňcích<br />
stravy, které ho obsahují v přesně daném množství.<br />
To většinou vyjadřují na etiketách tzv.<br />
mezinárodní jednotky (IU), pro jejichž přepočet<br />
můžete využít rovnici 40 IU = 1 µg. Množství mikrogramů<br />
byste pak vždy měli najít ve složení.<br />
Dodejme, že referenční hodnota příjmu vitaminu<br />
D je dle české legislativy 5 µg (200 IU),<br />
běžně ale odborníci označují jako potřebné<br />
množství i daleko vyšší dávky.<br />
Vitamin D 13
VITAMIN E<br />
významný antioxidant a vitamin lásky<br />
Mezi vitaminy byl zařazen v roce 1922 jako pátý v pořadí, proto<br />
nese označení E. Jedná se o souhrnné pojmenování více <strong>látek</strong> (tokoferolů) s podobným<br />
účinkem, z nichž nejvýznamnější je ochrana buněk před volnými radikály – vitamin<br />
E je totiž důležitým antioxidantem. Bývá také nazýván vitaminem plodnosti<br />
či lásky, vždyť samotné slovo „tokoferol“ je odvozeno z řeckého „tokos“ (porod) a<br />
„pherein“ (nésti).<br />
Stejně jako v případě vitaminu B, ani u toho s označením E se nejedná o jeden<br />
jediný vitamin, ale o několik <strong>látek</strong>. Ty se označují jako tokoferoly a mohou se vyskytovat<br />
ve čtyřech různých formách – alfa, beta, gama a delta. Nejúčinnější<br />
z nich, tedy látkou s největším antioxidačním<br />
účinkem, je alfa tokoferol.<br />
Vitamin E je rozpustný v tucích<br />
a v těle se může při nadbytku<br />
ukládat v tukových zásobách a<br />
játrech.<br />
Za nejpodstatnější funkci vitaminu<br />
E se pokládá jeho antioxidační<br />
činnost, díky které<br />
chrání buněčné membrány<br />
před poškozením volnými<br />
radikály. Internetová encyklopedie<br />
Wikipedia ho označuje dokonce jako nejdůležitější antioxidant v těle. Jako<br />
velmi potřebný se vitamin E ukazuje například u kuřáků, kteří jsou ve větší míře<br />
ohroženi působením volných radikálů, a tabák zároveň snižuje hladinu vitaminu E<br />
v těle.<br />
Kde hledat vitamin E?<br />
Vitamin E není obsažen v mnoha potravinách, při kuchyňském zpracování navíc<br />
mizí. Vyskytuje se v potravinách bohatých na tuk, jenže i při rafinaci olejů se ničí<br />
14<br />
Vitamin E
a z toho důvodu bývají oleje či margariny tímto vitaminem obohacovány. Obtížné<br />
je získat ho v dostatečném množství při nízkotučné stravě. Bohatým zdrojem vitaminu<br />
E jsou pšeničné klíčky, oříšky, sója, máslo, mléko nebo rostlinné oleje (nerafinované<br />
či obohacené), ale obsahují ho i některé druhy listové zeleniny či maso<br />
savců.<br />
Za referenční hodnotu příjmu je považováno 12 mg vitaminu E, jehož množství<br />
někdy bývá udáváno v mezinárodních jednotkách (IU). Jedna tato jednotka odpovídá<br />
0,67 mg. Faktem je, že tělo si nedokáže vitamin E vyrobit samo, je tedy třeba<br />
ho přijímat v potravě či doplňcích stravy. Vitamin E obsahují například nejrůznější<br />
multivitaminové doplňky. Vědci podporují užívání vitaminu E i při kožních potížích,<br />
proto je tento vitamin součástí také dalších komplexních doplňků stravy zaměřených<br />
na péči o pokožku.<br />
Vitamin E 15
VITAMIN K<br />
jako „krev“<br />
Když se řekne vitamin K, vybavit by se nám měla krev. I jeho označení<br />
je odvozeno od procesu srážení krve (v němčině „Koagulation“), na kterém se<br />
podílí. Nezbytný je ale pro lidský organizmus i z jiných důvodů, zejména díky vlivu na<br />
stav našich kostí. K čemu všemu nám tedy je a kde ho najdeme?<br />
Vitamin K patří mezi vitaminy rozpustné v tucích, což znamená, že se v našem<br />
těle může ukládat. Jenže podle všeho je vitamin K v našem organizmu uchováván<br />
jen v malém množství a bez jeho pravidelného příjmu je zásoba rychle pryč. Nedostatek<br />
vitaminu K, který není u zdravého člověka běžný, se projevuje poruchami<br />
srážlivosti krve a souvisí i s řídnutím kostí.<br />
Co možná nevíte<br />
Vitamin K se přirozeně vyskytuje ve dvou formách – vitamin K1 je „vyráběn“ rostlinami,<br />
vitamin K2 je produkován bakteriemi v našem zažívacím traktu. Jak uvádí<br />
internetová encyklopedie Wikipedia, první z nich „je využíván především pro<br />
16<br />
Vitamin K
srážení krve a jeho hlavním orgánem působení<br />
jsou játra. Vitamin K2 hraje důležitou úlohu<br />
v nekoagulačních dějích, a to v metabolizmu<br />
a mineralizaci kostí, v buněčném růstu a v metabolizmu<br />
buněk cévní stěny.“<br />
Zajímavé určitě je, že vitamin K (alespoň K2)<br />
je jedním z mála <strong>vitaminů</strong>, které si naše tělo<br />
dokáže samo vyrobit. Nicméně diskuse o<br />
takto získaném množství uvádějí poměrně<br />
nízkou hladinu. Tu je možné doplnit konzumací<br />
zejména listové zeleniny, která je na<br />
vitamin K velmi bohatá, což platí například<br />
pro kapustu, brokolici nebo petržel, ale také špenát. Vitamin K je přítomný i v některých<br />
rostlinných olejích (sojový, řepkový, olivový) a obsahují ho ve velkém i játra.<br />
Doplňky stravy obsahující samotný vitamin K se příliš nevyrábějí, přidává se ale<br />
do produktů obsahujících vápník, protože jak bylo řečeno, ovlivňuje stav kostí.<br />
To je případ třeba kombinovaného doplňku stravy Vitar Vápník + Hořčík + Zinek<br />
(s vitaminy D3 a K).<br />
Vitamin K 17
MINERÁLNÍ LÁTKY<br />
Lidské tělo potřebuje ke svému chodu základní živiny, které mu dodávají energii –<br />
sacharidy, tuky a bílkoviny. Zároveň jsou pro něj ale nezbytné i takzvané mikroživiny,<br />
které nemají žádnou energetickou hodnotu, ale mají důležitý význam pro stovky<br />
procesů uvnitř organizmu. Řadíme mezi ně vitaminy (o kterých píšeme v první části<br />
této publikace), enzymy a minerální látky, o kterých bude řeč teď.<br />
Minerální látky lidský organizmus nutně potřebuje, mají význam pro růst a<br />
tvorbu tkání, podílejí se na metabolizmu neboli zpracování a přeměně živin, stejně<br />
tak i na vedení nervových vzruchů, jsou součástí mnoha biochemických procesů. A<br />
organizmus si je přitom nedokáže sám vytvořit. Je tedy třeba přijímat je stravou<br />
a pitím nebo doplňky stravy v případě potřeby. Minerální látky dělíme z hlediska<br />
jejich množství potřebného v lidském těle (makroelementy, mikroelementy a stopové<br />
prvky), nebo z pohledu jejich přínosu a potřeby (nezbytné, přínosné, neutrální<br />
a toxické).<br />
Kde se berou minerální látky?<br />
V lidském těle tvoří minerální látky zhruba 4 procenta celkové hmotnosti a přes<br />
80 procent tohoto množství je obsaženo v kostech. Nejde však jen čistě o množ-
ství, důležitý je i vzájemný poměr některých z nich. I proto dochází k nedostatku<br />
<strong>minerálních</strong> <strong>látek</strong> v organizmu, a také proto najdete v doplňcích stravy různé vyvážené<br />
kombinace (například Vitar Vápník+hořčík+zinek).<br />
Hlavním zdrojem <strong>minerálních</strong> <strong>látek</strong> je ovoce a zelenina. Na rozdíl od <strong>vitaminů</strong><br />
jsou minerální látky při vaření stabilní, jen může dojít k vylouhování do vody, které<br />
může znamenat jejich ztrátu. A když je řeč o vitaminech, pak je třeba zmínit, že<br />
na rozdíl od nich se minerální látky vyskytují vždy v nějaké sloučenině, tedy ne<br />
jako samostatné prvky. Právě na povaze sloučeniny pak závisí i míra jejich vstřebávání.<br />
Dělení <strong>minerálních</strong> <strong>látek</strong><br />
Už byla řeč o tom, že minerální látky můžeme dělit dvěma způsoby. Tím základním<br />
je jejich rozdělení podle toho, kolik jich člověk potřebuje. Je-li toto množství<br />
větší než 100 mg za den, pak hovoříme o makroelementech (elektrolyty), je-li nižší<br />
než 100 mg za den, pak se jedná o mikroelementy. Poslední skupinu tvoří stopové<br />
prvky, jejichž množství je udávané v mikrogramech. Které minerální látky řadíme<br />
kam?<br />
• Makroelementy – vápník, fosfor, hořčík, draslík, sodík, chlor, síra<br />
• Mikroelementy – železo, zinek, měď, jód, mangan, chróm, selen, molybden,<br />
fluor, kobalt<br />
• Stopové prvky – křemík, vanad, nikl, bor, cín, kadmium, hliník, bór, arsen<br />
Některé z těchto <strong>minerálních</strong> <strong>látek</strong> je potřeba v určitém množství přijímat každý<br />
den, jiných je lepší se vyvarovat ve větších dávkách. Tím se dostáváme i ke druhému<br />
dělení <strong>minerálních</strong> <strong>látek</strong>:<br />
• Esenciální neboli nezbytné – látky důležité pro biologické funkce (například<br />
hořčík, sodík, draslík, vápník, chlor, železo a další)<br />
• Biogenní neboli prospěšné – například bór, vanad, cín<br />
• Neutrální – třeba brom, lithium<br />
• Abiogenní neboli toxické – typicky těžké kovy a radioaktivní látky (například<br />
arsen, kadmium, olovo, rtuť)<br />
Chcete-li vědět, k čemu nejvýznamnější minerální látky slouží, začtěte se do dalších<br />
stránek. Najdete na nich také tipy na potraviny a doplňky stravy, které dané<br />
minerálie obsahují.<br />
Minerální látky 19
HOŘČÍK<br />
antistresový minerál<br />
Hořčík neboli magnézium patří k nejdůležitějším prvkům v<br />
našem těle. Podílí se na téměř třech stovkách reakcí v organizmu<br />
a výčet jeho přínosů je tak hodně dlouhý. Jaké jsou<br />
účinky hořčíku, a proč trpíme jeho nedostatkem, když by měl být relativně dobře<br />
dostupný?<br />
Hořčík potřebuje každá naše buňka. Podílí se totiž na enzymatických reakcích<br />
znamenajících produkci energie v těle. Proto je hořčík důležitý pro naše svaly a<br />
jejich kontrakce, stejně tak i pro přenos nervových vzruchů. Hořčík se nachází<br />
hlavně v kostech a zubech a také ve zmiňovaných svalech. Nedostatek hořčíku se<br />
projevuje třeba podrážděností, náladovostí nebo křečemi.<br />
Hořčík a jeho účinky<br />
Díky své důležité roli v organizmu přispívá hořčík k mnoha činnostem, které se<br />
promítají do našeho zdraví. Nahlédneme-li do prověřených a potvrzených zdravotních<br />
a výživových tvrzení vydaných Evropskou komisí, pak se dozvíme, že<br />
hořčík přispívá ke:<br />
• snížení míry únavy a vyčerpání<br />
• správné činnosti nervové soustavy a svalů<br />
• udržení správného stavu zubů a kostí<br />
• energetickému metabolizmu i elektrolytické rovnováze<br />
• podílí se na procesu dělení buněk a syntéze bílkovin<br />
20<br />
Hořčík
Nedostatek hořčíku<br />
Studie bohužel hovoří jasně – hořčík chybí zhruba třetině české populace.<br />
Není to rozhodně malé číslo, i vzhledem k tomu, že hořčík obsahuje<br />
celá řada potravin. Jenže obsah hořčíku v potravinách se snižuje, například<br />
vinou intenzivního zemědělství a nedostatkem hořčíku v půdě,<br />
odkud si ho berou rostliny (a dále pak rostlinami krmená zvířata). Také<br />
vstřebatelnost není zdaleka stoprocentní, běžně se udává, že využít dokážeme<br />
jen kolem 30 procent hořčíku obsaženého v potravinách.<br />
Odpověď na otázku, proč trpíme nedostatkem této látky, nabízí i výčet<br />
situací, které nás o ni připravují. Zvýšenou potřebu hořčíku má organizmus<br />
například při:<br />
• zvýšené konzumaci živočišných tuků a bílkovin, sladkostí<br />
a výrobků z bílé mouky<br />
• zvýšené fyzické aktivitě a sportu<br />
• diabetu, stresu a znečištěném prostředí<br />
• konzumaci alkoholu<br />
Jak nedostatek hořčíku řešit?<br />
Snažte se eliminovat činnosti uvedené výše a zařaďte do jídelníčku<br />
potraviny bohaté na hořčík. Jde například o luštěniny, ořechy, semena,<br />
ovesné vločky, datle, fíky, sušené meruňky, banány, výrobky z celozrnné<br />
mouky, některé ryby nebo třeba bulgur. A také je možné využít<br />
pomoci doplňků stravy s<br />
obsahem hořčíku.<br />
Hořčík 21
CHROM<br />
pomáhá s regulací cukru v krvi<br />
Zatímco tenká vrstva chromu na kovových předmětech chrání<br />
jejich povrch před korozí a zvyšuje jejich tvrdost, chrom v našem těle se podílí na<br />
činnosti enzymů. Tím přispívá ke správné přeměně sacharidů, tuků i bílkovin a také<br />
k udržení správné hladiny cukru v krvi. I proto se užívá třeba při snaze o kontrolu<br />
tělesné hmotnosti.<br />
Chrom je stopový prvek, což znamená, že náš organizmus ho potřebuje ve velmi<br />
malém množství, v řádu mikrogramů. Jeho účinky jsou ale významné, protože<br />
hraje důležitou roli v přeměně (metabolizmu) cukrů a tuků. Kdo má tedy chromu<br />
nedostatek, může mít s těmito procesy potíže.<br />
Trojmocný chrom ano, šestimocný ne<br />
Chrom může mít dvě formy, z nichž jedna je pro naše tělo přínosem a druhá naopak<br />
nebezpečím. Trojmocný chrom nám pomáhá a obsahují ho i konzumované<br />
potraviny, zatímco šestimocný škodí a do těla se dostává zpravidla v důsledku<br />
znečištění ovzduší a prostředí, ve kterém žijeme.<br />
22<br />
Chrom
Pokud se rozhodnete doplňovat chrom prostřednictvím doplňků stravy, budou<br />
tedy obsahovat právě trojmocnou formu. Výživové doplňky většinou obsahují<br />
kromě chromu i další látky užitečné pro zpracování cukrů a dalších makroživin,<br />
protože bývají určené k pomoci při redukci hmotnosti. To vychází i z toho, že jedním<br />
z důležitých přínosů chromu je, že přispívá k udržení správné hladiny krevního<br />
cukru.<br />
Kde hledat chrom?<br />
Zdrojem přijímaného chromu mohou<br />
být již zmiňované doplňky stravy, ale<br />
také třeba chromem obohacená sladidla<br />
(např. Irbis Sukralóza s chromem).<br />
Chrom se samozřejmě vyskytuje i<br />
v řadě potravin, odkud ho běžně<br />
přijímáme. Ve větším množství ho<br />
najdete třeba v melase a hnědém<br />
přírodním cukru, pivovarských<br />
kvasnicích, ořechách nebo mléčných výrobcích.<br />
Chrom 23
MĚĎ<br />
látka důležitá i pro lidský organizmus<br />
Když se řekne měď, nejčastěji nás napadne spojení s ušlechtilým<br />
kovem. Představíme si třeba měděné dráty, které jsou dobrými vodiči. Málokdy<br />
přitom pomyslíme na to, že měď je velmi důležitá i pro náš organizmus a že i v něm<br />
hraje roli v oblasti přenosu a tvorby energie. A nejen to, měď pomáhá také našemu<br />
imunitnímu systému nebo vlasům a kůži.<br />
Měď patří mezi tzv. esenciální neboli nezbytné minerální látky, což znamená, že ji<br />
řadíme k látkám důležitým pro biologické funkce v těle. Měď je součástí například<br />
metabolických procesů a enzymatických cyklů. Ty ovlivňují třeba metabolizmus<br />
sacharidů (cukrů) a zasahují také do činnosti nervové soustavy nebo funkce imunitního<br />
systému.<br />
24<br />
Měď
Mědi nemáme moc, ale umí toho<br />
hodně<br />
Měď řadíme mezi mikroelementy, tedy minerální<br />
látky, které naše tělo potřebuje v množství počítaném<br />
na miligramy. V lidském organizmu bývá<br />
kolem 100 mg mědi a její doporučovaný příjem se<br />
pohybuje kolem 1-2 mg za den. Tělo využije jen<br />
část z přijatého množství, zbytek vyloučí.<br />
I když je množství mědi v těle relativně malé,<br />
dokáže spoustu věcí. Měď přispívá:<br />
• k udržení správného stavu pojivových tkání<br />
• ke správnému energetickému metabolizmu a přenosu železa<br />
• ke správné činnosti nervové soustavy a imunitního systému<br />
• ke správné pigmentaci vlasů a pokožky<br />
• k ochraně buněk před oxidativním stresem<br />
Měď je tedy důležitá například pro naši pokožku či vlasy, protože je součástí<br />
kolagenu a zároveň přispívá ke správné pigmentaci, protože se podílí na vzniku<br />
barviva melatoninu. Podílí se tak i na zachování přirozené barvy vlasů. Díky těmto<br />
svým přínosům najdeme měď i v doplňcích stravy pro podporu vlasů a nehtů.<br />
Kde hledat měď?<br />
Měď je samozřejmě i součástí našeho běžného jídelníčku. Velmi bohaté na tuto<br />
minerální látku jsou především játra, protože právě v těch se měď hromadí a odtud<br />
pak míří do krve. Dalšími potravinami s vyšším obsahem mědi jsou například<br />
ořechy, houby, ale i sušená rajčata nebo hořká čokoláda. A také korýši a měkkýši.<br />
Nedostatek mědi může způsobit chudokrevnost, zhoršení činnosti nervové<br />
soustavy nebo energetického metabolizmu (a tím vyšší únavu). Postiženy bývají<br />
také vlasy, když dochází ke ztrátě pigmentu a jejich vypadávání.<br />
Měď 25
SELEN<br />
minerální látka důležitá<br />
pro imunitu i vlasy a nehty<br />
Selenu nepotřebujeme mnoho, přesto se nám ho mnohdy<br />
nedostává. Na vině je nízký obsah selenu v půdě a následně i v potravinách. Přínos<br />
selenu pro pochody v našem organizmu je přitom velmi důležitý. Přispívá k činnosti<br />
imunitního systému, štítné žlázy, ochraně buněk před oxidativním stresem nebo k<br />
dobrému stavu vlasů a nehtů.<br />
Selen je součástí mnoha enzymů a vstupuje do stovek biochemických reakcí v<br />
našem těle. Významně se podílí například na antioxidační činnosti, tedy boji proti<br />
škodlivým volným radikálům. Selen je pomáhá odstraňovat a ochraňovat tak<br />
buňky před jejich poškozením a tím i stárnutím. Proto je selen dobrý i pro vitalitu<br />
organizmu.<br />
26<br />
Selen
Selen - přítel člověka<br />
Objevení významu selenu coby stopového prvku v organizmu se datuje až do poloviny<br />
20. století. Dnes už ale dobře víme, že selen hraje v našem těle důležitou<br />
roli a na čem všem se podílí. Selen přispívá:<br />
• ke správné funkci imunitního systému<br />
• k ochraně buněk před oxidativním stresem<br />
• ke správné činnosti štítné žlázy<br />
• k udržení dobrého stavu vlasů a nehtů<br />
• ke správné spermatogenezi<br />
Aby selen plnil všechny své úkoly na<br />
jedničku, je potřeba, aby ho v našem<br />
tělo bylo dost. Takzvaná referenční<br />
hodnota příjmu selenu je u dospělého<br />
člověka stanovena na 55 mikrogramů,<br />
různé zdroje pak udávají optimální<br />
příjem zhruba 1 mikrogram selenu na<br />
1 kilogram tělesné hmotnosti. A faktem<br />
je, že s dostatečným příjmem<br />
selenu může být problém.<br />
Selen v potravinách<br />
Zdrojem selenu v našem jídelníčku mohou být například vnitřnosti (játra, ledviny),<br />
maso, ryby, ořechy (zejména para a brazilské), vejce, česnek, některé mléčné<br />
výrobky a také obiloviny. U těch je ale obsah selenu hodně kolísavý – závisí totiž<br />
na obsahu selenu v půdě. Průmyslově vyspělé země se přitom potýkají s nedostatkem<br />
selenu v půdě a následně i v potravinách – selen chybí v rostlinách,<br />
tím pádem také v krmivu a posléze tedy i v živočišných produktech. I proto jsou<br />
známé pokusy o obohacování rostlinné produkce selenem. Ve Finsku se snažili<br />
obohatit obiloviny a tím i pečivo, u nás třeba brambory.<br />
V doplňcích stravy, které mohou pomáhat i s doplněním selenu, se můžete<br />
setkat také s jeho kombinací se zinkem (viz str. 30). Tyto dvě minerální látky<br />
totiž mají řadu společných přínosů a jejich mix tak může být vhodným tahem pro<br />
organizmus. Třeba i v oblasti výživy vlasů.<br />
Selen 27
VÁPNÍK<br />
minerál potřebný (nejen)<br />
pro kosti a zuby<br />
Když se řekne vápník, každému se vybaví kosti a zuby. A je<br />
to dobře – 99 % vápníku obsaženého v našem těle se nachází právě tam. Vápník<br />
ale v organizmu plní i celou řadu dalších nezbytných funkcí – podílí se například na<br />
nervových přenosech, přispívá ke správné srážlivosti krve nebo činnosti našich svalů.<br />
Vápník je zároveň nejzastoupenější minerální látkou v našem těle, které ho obsahuje<br />
více než kilogram.<br />
Vápník je odpovědný za tvrdost a pevnost našich kostí a zubů. Právě ty jsou zároveň<br />
jeho největší zásobárnou, do které si organizmus sáhne, když je příjem vápníku<br />
příliš nízký na to, aby uspokojil potřebné tělesné funkce. To znamená, že se<br />
v případě nedostatku musí z kostí uvolnit, jeho obsah v nich se sníží a kosti pak<br />
mohou řídnout. Proto je důležité na příjem vápníku myslet, zejména ve spojení s<br />
dalšími látkami.<br />
28<br />
Vápník
Vápník se rád druží<br />
Samotný vápník se do těla vstřebává hůře, než když je doprovázen hořčíkem a<br />
zinkem. I vitaminy K a D pomáhají s jeho ukládáním a jsou důležité pro naše kosti.<br />
Právě v kombinaci s těmito látkami tak najdete vápník třeba v doplňcích stravy<br />
VITARu, které je vhodné přijímat navečer, kdy by mělo docházet k jeho lepší vstřebatelnosti.<br />
Vápník nejlépe přijímají děti, pro které je v době růstu velmi potřebný.<br />
Vypadá to, že vápník má rád společnost, jsou ale i věci, které mu nevyhovují – například<br />
nadměrný příjem sladkostí. Ty by obecně v naší stravě neměly příliš figurovat,<br />
z pohledu vápníku jsou nežádoucí z toho důvodu, že zakyselí organizmus,<br />
který ke své rovnováze využije mimo jiné právě kalcium. Tím se o něj dobrovolně<br />
připravujeme, přitom referenční hodnota<br />
příjmu vápníku činí 800 mg, literatura pak<br />
doporučuje u některých skupin až dvojnásobek.<br />
Vyšší potřebu mají děti a mladiství,<br />
těhotné ženy nebo staří lidé.<br />
Kde hledat vápník?<br />
Vápník neboli kalcium najdete v řadě potravin,<br />
z nichž nejvyšší množství obsahuje<br />
mák, mořské řasy, parmezán nebo chia<br />
semínka. Vhodné jsou i mořské ryby (které<br />
navíc obsahují také prospěšné omega 3<br />
mastné kyseliny), ořechy, luštěniny, květák, kapusta či brokolice. Tedy<br />
potraviny obecně prospěšné, s množstvím dalších přínosných <strong>látek</strong>. Při jejich absenci<br />
v jídelníčku může dojít k nedostatečnému příjmu vápníku, který pomohou<br />
řešit třeba doplňky stravy.<br />
Vápník 29
ZINEK<br />
malé množství, velký přínos<br />
Zinek patří mezi stopové prvky, což znamená, že jde o prvek,<br />
který organizmus potřebuje ke správnému vývoji v malém<br />
množství. O to větší je výčet jeho přínosů pro člověka: zinek podporuje imunitní systém,<br />
přispívá k udržení správného stavu kostí, vlasů, nehtů a pokožky, podílí se na<br />
metabolizmu makroživin, mastných kyselin nebo kyselin a zásad. A seznam přínosů<br />
tohoto prvku pro člověka čítá i další pozitiva, která potvrdil také Evropský úřad pro<br />
kontrolu potravin (EFSA).<br />
Se zinkem se pojí téměř dvě desítky<br />
zdravotních tvrzení, které<br />
naleznete níže, a ze kterých vyplývá,<br />
že zinek je prvkem pro náš<br />
organizmus nepostradatelným. V<br />
těle se vyskytují zhruba 2 gramy<br />
zinku, z nichž drtivá většina je uložena<br />
v červených krvinkách.<br />
Tělo si ale zinek nedokáže<br />
samo vyrobit, proto je třeba<br />
mu ho neustále dodávat – v<br />
potravě nebo výživových doplňcích.<br />
Referenční hodnota příjmu činí 10 miligramů, u sportovců nebo kojících<br />
žen to může být více.<br />
S čím vším zinek v lidském těle pomáhá?<br />
Přítomnost zinku v organizmu je nezbytnou podmínkou pro správné fungování<br />
řady enzymatických systémů, je totiž součástí zhruba dvou stovek enzymů. Podílí<br />
se tak na procesu dělení buněk, syntéze DNA nebo bílkovin. Pro ženy je klíčový<br />
vztah zinku k vlasům, nehtům či pokožce, důležitý je i jeho příspěvek k plodnosti<br />
a reprodukci, u mužů pak vliv na hladinu testosteronu.<br />
30<br />
Zinek
Zinek přispívá k:<br />
- správné funkci imunitního systému<br />
- udržení zdravých kostí, vlasů, nehtů, očí a pokožky<br />
- správnému metabolizmu makroživin, vitaminu A, kyselin a zásad<br />
- ochraně buněk před oxidativním stresem<br />
- správné plodnosti, reprodukci<br />
- udržení správné hladiny testosteronu v krvi<br />
- správné syntéze DNA a bílkovin<br />
Zinek má hodně společného s jinou minerální látkou – selenem (viz str. 26), proto<br />
je v doplňcích stravy najdete i pohromadě. Oba dva jsou významnými antioxidanty,<br />
pomáhají posilovat obranyschopnost organizmu a společně pomáhají také vlasům,<br />
nehtům a pokožce.<br />
Kde hledat zinek?<br />
Předně je třeba říci, že zinek je lépe přijímán z živočišných potravin, kde se také<br />
vyskytuje ve větším množství než v případě rostlin. Mezi bohaté zdroje patří<br />
například vnitřnosti (játra), červené maso, mořští živočichové, mléko, vejce. Z<br />
rostlinných produktů pak dýňová semínka, ořechy, hrách, fazole, vločky nebo<br />
celozrnné produkty. A pak je tu samozřejmě možnost doplnění příjmu zinku<br />
formou doplňků stravy.<br />
Zinek 31
ŽELEZO<br />
látka důležitá<br />
pro přenos kyslíku<br />
Velmi důležitá a zároveň velmi často chybějící minerální látka.<br />
Podle Světové zdravotnické organizace se deficit železa týká více než 600 milionů lidí<br />
na planetě, v největší míře v rozvojových státech. Železo se přitom podílí na transportu<br />
kyslíku k buňkám a jeho přínos pro lidský organizmus je tak klíčový. Nedostatek<br />
železa způsobuje chudokrevnost, která se mj. projevuje únavou a celkovou<br />
ochablostí. Na dostatečný příjem by měli myslet zejména ženy, sportovci, vegani a<br />
vegetariáni, ale i starší lidé.<br />
Železo je nezbytnou součástí krevního barviva hemoglobinu, které zajišťuje transport<br />
kyslíku do všech buněk těla a je tak nezbytné pro dýchání. Železo je také součástí<br />
myoglobinu, který zásobuje kyslíkem svaly. Tím mimo jiné pomáhá dodávat<br />
tělu energii. I proto platí, že železo snižuje míru únavy a vyčerpání.<br />
32<br />
Železo
Kde se železo nachází a kolik je ho potřeba?<br />
V lidském těle najdeme zhruba 3 až 4 gramy železa, z nichž většina se nachází<br />
právě v hemoglobinu. Během dne dochází k jeho určitým ztrátám, proto je třeba<br />
ho do těla neustále doplňovat. Příjem by měl přitom převyšovat jeho ztráty, protože<br />
železo se špatně vstřebává. Lépe využitelná je forma přítomná v živočišných<br />
potravinách, na železo jsou bohaté zejména vnitřnosti a červené maso, ale i drůbež<br />
nebo ryby. Z rostlinných zdrojů, u kterých je vstřebatelnost mnohem nižší,<br />
je možné jmenovat luštěniny, listovou zeleninu,<br />
sušené ovoce nebo některé druhy<br />
semen a ořechů.<br />
Vstřebatelnost železa může bohužel negativně<br />
ovlivnit také řada <strong>látek</strong>, které tento<br />
prvek mohou doprovázet. Naštěstí jsou ale<br />
i takové, které využitelnost železa zvyšují,<br />
například vitamin C nebo B12. Proto jsou<br />
právě tyto vitaminy přidávány do doplňků<br />
stravy s obsahem železa. Třeba šumivé<br />
tablety Revital Ferrodyn obsahují 100 %<br />
referenční hodnoty příjmu, která je v Česku<br />
stanovena na 14 mg/den.<br />
Nedostatek železa<br />
Mezi příznaky nedostatku železa, které může být způsobeno skladbou jídelníčku,<br />
ale i zvýšenou ztrátou v podobě například krvácení nebo zvýšenou potřebou třeba<br />
v době těhotenství, patří únava, slabost, nechutenství, poruchy soustředění<br />
nebo bledost. Mezi skupiny lidí, kteří by si měli na dostatek příjmu železa dávat<br />
pozor, patří dospívající děti, těhotné a kojící ženy nebo třeba sportovci, starší lidé<br />
či ti, kteří prodělali nějakou operaci spojenou se ztrátou většího množství krve.<br />
Železo 33