KNIHKUPEC 08
Březnový magazín Knihkupec odešel do tiskárny v den s magickým datem 22.02.2022 a stejně pozoruhodný je i jeho obsah. Titulní rozhovor s autorem Prašiny Vojtěchem Matochou střídají rozhovory s dalšími významnými osobnostmi knižního světa. Přináší ale tradičně i přehled nejdůležitějších jarních knižních novinek, recenze a další zajímavé knižní čtení.
Březnový magazín Knihkupec odešel do tiskárny v den s magickým datem 22.02.2022 a stejně pozoruhodný je i jeho obsah. Titulní rozhovor s autorem Prašiny Vojtěchem Matochou střídají rozhovory s dalšími významnými osobnostmi knižního světa. Přináší ale tradičně i přehled nejdůležitějších jarních knižních novinek, recenze a další zajímavé knižní čtení.
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
vlivy, mají tam kafe – paráda. Bydlím<br />
v Praze a pracuji pro olomouckou firmu,<br />
zpravidla jednou do týdne tam musím<br />
zajet na otočku, ten den pak strávím<br />
ve vlaku pět hodin. Většinou píšu tam.<br />
Teď už jsem ale nic nenapsal skoro dva<br />
měsíce, s koncem roku bylo potřeba<br />
řešit pracovní termíny. S jarem se ale<br />
chci k psaní určitě zase vrátit.<br />
5<br />
Když jako programátor mobilních aplikací<br />
vymyslíte místo, kde nefunguje<br />
elektřina ani mobilní signál, není to<br />
i spontánní forma psychohygieny?<br />
Když jsem psal, nenapadlo mě to, ale<br />
něco na tom asi bude. Prašina je místo,<br />
kam bych strašně rád vyrazil třeba na<br />
dovolenou, kterou se snažím trávit na<br />
podobných místech. Buď tedy v přírodě<br />
nebo ve starých italských městečkách,<br />
třeba někde v Toskánsku, na<br />
jihu Itálie, na Sicílii, tam mají města tu<br />
pravou prašinskou atmosféru. Je tam<br />
přítomné to estetické chátrání, máte<br />
pocit, že se můžete v uličkách ztratit,<br />
vidíte, že nebyly stavěné pro auta<br />
a dnešní moderní dobu, ale pro chodce.<br />
Když jsem psal Prašinu, snažil jsem<br />
se v ní zachytit i tahle, abych tak řekl,<br />
menší měřítka.<br />
Necháváte se při psaní pohltit fantazií<br />
natolik, že díky emocím zažíváte<br />
třeba strach?<br />
Strach ne, ale rozhodně vnímám napětí.<br />
Když píšu, prožívám děj skrze postavu.<br />
Je to podobné, jako bych knihu sám četl,<br />
a ještě neznal závěr příběhu. Poznám,<br />
že se mi povedla akční scéna, protože<br />
jsem ji sám prožíval s vnitřním napětím<br />
– pokud jsem se při psaní hnal, a chtěl<br />
jsem být co nejdřív u rozuzlení. To se<br />
samozřejmě týká prvního psaní, pak<br />
po sobě čtu text desetkrát, dvacetkrát<br />
nahlas, měním slova, hodně přepisuju.<br />
Vážně i dvacetkrát?<br />
Desetkrát určitě. Každou napsanou kapitolu<br />
si po sobě několikrát přečtu. A když<br />
je knížka hotová, nahlas si ji přečtu ještě<br />
dvakrát celou. Je to fakt potřeba, protože<br />
jinak neodhalíte, že věty zní divně. Nebo<br />
že se něco opakuje, že to nemá rytmus.<br />
Když čtete nahlas, poznáte, že některý<br />
popis je příliš dlouhý. Nebo objevíte<br />
ospalou pasáž, takže ji trochu potemníte,<br />
přidáte napětí.<br />
Kdo jsou vaši první skuteční čtenáři<br />
nebo posluchači?<br />
Manželka, a pak moji už dospělí kamarádi<br />
ze skauta. Teprve potom jde příběh<br />
>>
Change language