KNIHKUPEC 07

46
ROZHOVOR
Jiří Holub je spisovatel, kastelán a cestovatel. Píše
knížky především pro děti a mládež, které ale baví
Jsem
nevyléčitelnej
i dospělé. Povídali jsme si o radosti z práce na
zámku, psaní nové knížky i touze opět cestovat.
čtenář
text: Helena Herynková
foto: archiv Jiřího Holuba
Jiří, potkáváme se na zámku a hradu
Frýdlant, kde pracujete od nového roku
jako kastelán. Je běžné, že kasteláni
takto mění svoje působiště, a proč se
to děje?
Úplně běžné to není – mám většinu
kolegů, kteří prožili celý svůj profesní život
na jednom jediném objektu. Ostatně kastelánka,
kterou jsem střídal, byla přede
mnou na Frýdlantu dlouhých 32 let.
Já to tak úplně nemám. Jsem takový
typ rozjížděče – začít, připravit, dát tomu
nějaký náboj – a zmizet zase dál. Tedy,
tohle býval Holub před Rohozcem.
V předchozích pracích jsem vydržel většinou
tři až pět let. Až na Rohozci to bylo
z plánovaných pár roků celých dvanáct.
Asi stárnu… Uvidíme, co se mnou nový
barák udělá.
Kde všude jste jako kastelán působil?
Začínal jsem na Červené Lhotě, ale hradů
a zámků, kde jsem zanechal „holubí“
stopu, je podstatně víc. Zaprovázel jsem si
třeba i na Vizovicích, Třeboni, Horšovském
Týně, Jindřichově Hradci, pár náročných
let jsem si užil na Karlštejně, ale kastelánoval
jsem zatím jen na třech domech,
a to Švihově, Humprechtu a Hrubém
Rohozci. Na tom posledním jsem strávil
krásných dvanáct sezon!
Frýdlant je o mnoho větším objektem
než předešlý Hrubý Rohozec. Čím
vás překvapil a objevil jste zde něco
nečekaného?
Jsem tu moc krátce na to, abych mohl
vyprávět. Řekněme, že teď jsem rád,
když trefím od první brány do bytu
(smích). Každopádně jsem se už
stihl zamilovat. Ta pestrost objektu
je neuvěřitelná. Úplně se ztotožňuju
s Franzem Kafkou, který tu chvíli
působil (ostatně, všichni si myslí, že
právě Frýdlant ho tehdy inspiroval
k napsání Zámku) a do deníku si
o Frýdlantu napsal:
„Frýdlantský zámek – Je tolik možností,
jak jej vidět: z roviny, z mostu,
z parku, mezi holými stromy, z lesa za
vysokými jedlemi. Je postaven z částí,
překvapivě poskládaných na sebe.
A když člověk vstoupí na nádvoří, ještě
dlouho se zámek nechce uspořádat,
protože jeho mnohotvárnost je
vystupňovaná temným břečťanem,
začernalým zdivem, bílým sněhem,
ledovým povlakem břidlicově zabarvených
svahů střech.“
Tohle přesně je Frýdlant.
Mimochodem, přestup sem vyřešil
moje letité dilema, a to, jestli hrad,
nebo zámek. Frýdlant je složený
z obojího, takže jsem konečně spokojený.
A na co byste čtenáře nalákal, aby
se k vám přijeli podívat?
Osobně si myslím, že Frýdlant patří
mezi nejkrásnější zámecké stavby
v Čechách. Když se k němu proderete
serpentinami v bukových
lesích, daleko, až na polskou hranici,
nebudete litovat. Ohromí vás,
okouzlí a věřím, že i pohltí. Komplex
hradozámku je neskutečně malebný
a v současné době nabízí 2 km prohlídkových
tras, na kterých zdoláte
cca 320 schodů a proženete pořádně
váš krokoměr. Vybavení je původní,
pochází přímo z Frýdlantu, tedy nebylo
přivezeno z jiných zámků a historicky
se řadí mezi nejstarší zpřístupněný
hrad ve střední Evropě – a to už od
roku 1801.
V zimě za normálních okolností utíkáte
ze zámku do světa a pracujete
jako turistický průvodce. Kam byste
nás poslal na dovolenou?
Záleželo by na tom, jakou dovolenou
chcete. Jestli aktivní, to bych vás určitě
pozval do Afriky vylézt si jejich nejvyšší
horu Kilimandžáro, nebo třeba do
Patagonie, kde jsou úžasné národní
parky a drsně krásná příroda. Pokud
by mělo jít o nenáročnou dovču, pak
třeba na Zanzibar, nebo do Střední
Ameriky, třeba do Kostariky, Nikaragui.
Za památkami pak do Mexika nebo
Guatemaly – toho by bylo strašně moc!
Co vás na cestování baví?
Jsem prostě Holub a holubové holt to
cestování mají v krvi nějak geneticky
zakódováno. Miluju poznávání nových
kultur, zvyklostí, objevování míst, které
neznají ani oficiální průvodci, navazování
přátelství s lidmi z celého světa.
A víte, co mě na tom ještě hrozně baví?
Vracet se domů! Vždycky ve světě
si uvědomím, jak moc jsem vlastně
spjatý s tou naší pidizemičkou, ve které
je všechno, co miluju!