KNIHKUPEC 07

Jaký může být ten omyl?
Někdy si zpětně řeknu, že kniha byla
zbytečně velká a drahá, nebo moc těžká
do ruky, takže se špatně čte. Třeba by lidé
uvítali, kdyby byla o stokorunu levnější
a zároveň v menším formátu. Někdy je to
ale naopak – Ježíši, proč jsme tu knížku
udělali tak malou? Obrázky mohly být
mnohem lépe vidět!
Jaké knize nevadí, že je větší a těžší?
V minulém roce jsme například vydali
knihu Babička od výtvarnice Míly Fürstové.
Své obrazy tvoří velkoformátové,
s mnoha drobnokresbami, kterých by si
čtenář na menším formátu vůbec nemusel
všimnout. Porovnáváme proto skeny,
autorka je kontroluje, toto je přesně příklad,
kdy ilustrace musí být dostatečně
veliká.
Od dětství mám raději knihy v pevné
vazbě, ale lehčí brožované vydání
může být vhodnější na cesty, třeba i do
tramvaje.
Přesně tak. Zkoušeli jsme stejnou
knihu vydat zároveň v paperbacku
i v hardbacku, jako třeba Robina Cooka,
což mělo zajímavý vývoj. Jak jsme očekávali,
paperbacky se prodávaly méně, ale
zároveň si čtenáři koupili obou variant
dohromady víc, než kdybychom vydali
jenom jednu tradiční verzi v pevné vazbě.
Stále častěji také používáme model, kdy
knihu vydáme nejprve v hardbacku,
a když je třeba zfilmována, tak ji poté
vydáme paperbackově s filmovou
obálkou. Uvnitř je ale obsah stejný. Pro
čtenáře je kniha lehčí a levnější.
Jak velký je cenový rozdíl pro koncového
zákazníka?
Výrobní cena paperbacku může být jen
o šest korun levnější, ale rozdíl v maloobchodní
ceně už je padesátikoruna.
Češi si však stále kupují raději pevnou
než měkkou vazbu. Naopak v západních
zemích je mnohem víc paperbacku než
u nás. Opravdu ale záleží na cílové nebo
věkové skupině.
Můžete to představit na příkladu
některé z vašich značek?
Pod naší značkou Yoli pro skupinu Young
Adult, tedy mladší čtenáře od náctiletých,
ale klidně až do 40 let, vycházejí
výhradně paperbacky s chlopní. Je to
tedy trochu vyztužená vazba a knížky
jsou velmi oblíbené. Tento typ už navíc
u knihkupců trochu prošťouchnul neoblibu
měkké vazby, která je náchylnější
k poškození při manipulaci. Pominout
nemůžeme ani hledisko ekologické.
Myslíte menší spotřebu materiálu?
Také, ale náklaďák musí z tiskárny
odvézt tuny knih. Když knihy nejsou
v tuhých těžkých deskách, jsou lehčí,
a může se spotřebovat méně nafty.
Nehledě k tomu, že až nedávno jsem
zjistil, že se k nám lepenky pro výrobu
pevných desek knih vozí až z Dálného
východu. Navíc začaly být loni nedostatkové
a ještě zdražily.
Když jste zmínil knihy pro mládež, jaké
trendy jsou ve vašem nakladatelství
Pikola pro děti? Jak obstojí v dnešní
online době papírová dětská knížka?
Obstojí, když má atraktivní ilustrace.
Zajímavé je, že ještě před deseti lety
jsme odmítali zahraniční nakladatele,
když nám nabízeli knihy v rozsahu 24,
32 nebo 40 až 48 stran. Říkali jsme:
„Ne, u nás děti chtějí tlustší knihy.
Musí mít minimálně 64 stran, jinak
to u nás nejde.“ Tak teď už jsme také
tam. Všechno se zkracuje, zrychluje,
z pohádky je tak vlastně pohádečka.
Samozřejmě záleží na věku, ale úspěch
mají knihy s kratšími kapitolami, zajímavou
grafikou... V poslední době tedy už
i my vydáváme i takzvané bilderbuchy,
velké obrazové knihy s minimem textu,
a to dost úspěšně.
Jak vás ovlivnilo covidové dění,
a následný nedostatek papíru?
Loňský rok byl nejtěžší v historii pro
celou knižní branži. Mysleli jsme si, že
s rokem 2020 budeme mít krizi se zavřenými
obchody za sebou. Nějak jsme to
ANTONÍN KOČÍ (*1970)
přežili, drasticky jsme snižovali náklady,
i počty vydaných kusů. Hodně jsme se
naučili fungovat online na homeofficech...
Promiňte, jenom e-shopy tedy nestačí?
Lidé jsou stále zvyklí zajít si do svého
knihkupectví?
E-shopy vystoupaly z nějakých 15 procent
trhu řekněme na 30 procent. To ale není
100 procent. Velmi nás to postihlo, museli
jsme omezit náklady, abychom nezásobovali
knihkupce novými tituly, když měli
zavřeno. Přesto byl rok 2020 ještě snesitelný.
Rok 2021 ale zase znamenal totální
omezení na první čtyři měsíce. Přesměrovali
jsme tedy svoji pozornost na podzim,
a tam se stala druhá věc – nemožnost
vydat knížky, které potřebujeme. Jednak
z důvodu nedostatku papíru a také kvůli
vyblokování kapacity tiskáren.
Kam zmizel papír?
O papír bojoval celý svět. Často vzniká
ze dřeva, které si Američané, Kanaďané
a Číňané odvezli z Evropy jako stavební
materiál. Nicméně pandemie znamenala
výrobu daleko více obalů, protože se
dováží kde co, od nákupů v papírových
taškách po obědy. Zároveň papírny ani
tiskárny už loni na podzim nepočítaly
s tím, že by se zájem o tisk knih mohl
výrazně zvýšit. Dříve jsme uměli udělat
dotisk vyprodaného titulů do tří čtyř
týdnů, loni to ale byly třeba i tři měsíce.
Ani nejsilnější měsíce listopad a prosinec
nás tak nezachránily.
Kdybychom váš dnešní život v roli šéfa
vložili do knihy, jaký by to byl žánr, a do
kterého nakladatelství byste ho zařadil?
Dobrodružná literatura?
Vždy si říkám, že všechno, co jsem se
v minulosti naučil, se hodí pro to, co
Ředitel nakladatelství ve společnosti Euromedia Group, která patří
mezi největší firmy podnikající v rámci knižního trhu v České republice
– vlastní nakladatelské značky Kalibr, Ikar, Odeon, Universum, YOLI,
Esence, Pragma, Laser, Brána, Listen, Témbr a Pikola. Vystudoval: FF/FTVS
(učitelství AJ/TV) a žurnalistiku na FSV UK. Ve volném čase už neběhá
maratony, ale poslední léta se věnuje biatlonu – nemusí se tam běhat tak
rychle, při střelbě si člověk odpočine, ale hlavně je tam podle něj skvělá
parta. Oblíbeným autorem je Haruki Murakami. Rád objevuje nová jména
z nakladatelství Odeon, baví ho sledovat angloamerickou prózu, třeba
Juliana Barnese.
>>
41