38 Můj přítel Maigret // Georges Simenon RECENZE Můj přítel Maigret představuje již desátou vydanou audioknihu vydavatelství OneHotBook, v níž se posluchačům představuje legendární postava komisaře pařížské soudní policie Julese Maigreta. Na pultech obchodů ji od ostatních rozeznáte snadno, jako prozatím jediná opustila jedno z poznávacích znamení této série, tedy do temných tónů laděnou obálku. Jinak se však z hlediska tvůrčího týmu nic nezměnilo. V režisérském křesle opět usedl Hynek Pekárek a řádky Simenonova románu svým hlasem oživil herec Jan Vlasák. Ten se vrací k Maigretovi v momentu, kdy jej trochu obtěžuje přítomnost britského kolegy Pyka, kterého Scotland Yard vyslal do Paříže na studijní pobyt, aby se snad přiučil něco z metod slovutného francouzského kolegy. Jenže za všech okolností korektní policista začíná už po třech dnech, které spolu v deštivé metropoli strávili, Maigretovi trochu lézt na nervy. Vyhlídka na změnu prostředí, kterou slibuje nový případ, se tedy Maigretovi zamlouvá. Tím spíše, že oběť a možná i několik osob z jejího okolí kdysi nejspíše znal. Vlasákův hrdina je proto možná ještě o trochu zvídavější než obvykle, přese všechny okolnosti optimističtěji naladěný, vzrušený představou pobytu u moře i samotným pátráním. Bručí na svět kolem o něco méně než v předchozích dílech, dokonce si tu a tam ze svého britského kolegy utahuje. Vlasák se během let se Simenonovým stylem sžil a nyní už v jeho stopách vykračuje s jistotou jako by šel dobře vyšlapanou pěšinou. Pomalejší způsob vyprávění, doplněný mnoha Maigretovými úvahami okořeňují jako vždy výstižné charakteristiky prostředí, tak akorát popisné, aby si posluchač udělal představu o místě a chodu každodenního života, ne však příliš košaté, aby se současný konzument začal nudit. Nahrávku doprovází hudba, jejíž ústřední motiv se v průběhu série příliš 5 hodin 25 minut / 319 Kč nemění, tentokrát však akordeon z větší části nahradil jemnější zvuk piana, doplňovaný šuměním mořských vln. Melodie je také pomalejší, zádumčivější, takže atmosféru příběhu doplňuje více než vhodně. Tomáš Macháček Celou recenzi si můžete přečíst na přehrát ukázku Winterbergova poslední cesta // Jaroslav Rudiš 15 hodin 45 minut / 465 Kč Román Winterbergova poslední cesta od Jaroslava Rudiše vyšel německy už v roce 2019 a ihned po svém vydání na sebe právoplatně strhl pozornost. O rok později za něj Rudiš získal ocenění Chamisso- Preis/Hellerau, které se uděluje autorům obohacujícím současnou německou literaturu překračováním hranic a propojováním kultur a jazyků. V říjnu 2021 vyšel román konečně i česky v překladu Michaely Škultéty v nakladatelství Labyrint a v závěsu za knihou byla vydána i audiokniha v gesci OneHotBook. Jaroslav Rudiš v knize umně kombinuje dějiny (nejen) střední Evropy s dějinami, respektive osudem dvou v současném světě ztracených duší. Společná cesta vlakem z Berlína do Sarajeva pečovatele Jana Krause a jeho svěřence, náhle překvapivě vitálního, Winterberga po stopách starcovy dávné lásky Lenky podle bedekru z roku 1913 se tak nenásilnou formou stává historickou přednáškou plnou vzpomínek a zajímavostí. Prvotní rozdílnost obou hrdinů se postupem času a přibližováním se k cíli cesty stírá a oba nakonec nacházejí smíření, i když každý v trochu jiné podobě. Režisér Michal Bureš vybral pro načtení Rudišova textu Pavla Baťka. Herec byl postaven před opravdu nelehký úkol, protože musel hlasově ztvárnit a zejména odlišit dvě věkově rozdílné postavy, které spolu téměř neustále vedou dialog. Je pravda, že v první kapitole se Batěk ještě trochu hledá, avšak od druhé interpret více než dokazuje, že se pro načtení Winterbergovy poslední cesty přímo narodil. Velice dobře ztvárňuje Jana Krause – vypravěče ve středních letech, avšak naprostou interpretační dokonalost předvádí Batěk v pasážích vyprávěných Winterbergem. Jeho devětadevadesátiletý stařec není v žádném případě karikaturou, naopak zde dostává prostor zaujetí pro historii, poutavý a místy zrychlený přednes, který vyvolává obdiv i chuť tohoto užvaněného dědu umlčet. V kapitole o cestě autobusem ze Záhřebu do Sarajeva pak má posluchač dokonce pocit, že neposlouchá „pouhou“ jednohlasou četbu, nýbrž skvěle zahranou rozhlasovou hru o několika interpretech. přehrát ukázku Iveta Novotná Celou recenzi si můžete přečíst na
SLAVNÉ ČESKÉ OSOBNOSTI Z PERA JEJICH OPRAVDOVÉHO ZNALCE PETRA MACKA
Change language