KNIHKUPEC 07
První letošní vydání oblíbeného knižního magazínu Knihkupec přináší na svých stránkách opět aktuální přehled nejdůležitějších knižních novinek a událostí. K tomu řadu rozhovorů se zajímavými lidmi, kteří knižní svět ovlivňují, čtenářské recenze, knižní tipy a mnoho doporučení.
První letošní vydání oblíbeného knižního magazínu Knihkupec přináší na svých stránkách opět aktuální přehled nejdůležitějších knižních novinek a událostí. K tomu řadu rozhovorů se zajímavými lidmi, kteří knižní svět ovlivňují, čtenářské recenze, knižní tipy a mnoho doporučení.
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
tehdy psali různé skeče, scénáře,<br />
napsal jsem i divadelní hru. Tou dobou<br />
jsem šel po Karlově mostě, zvedl jsem<br />
hlavu, tam seděl Karel a koukal na mě.<br />
Vážně to tak vypadalo...<br />
Asi jste navnímal z vnějšku, na co<br />
jste byl vnitřně naladěn?<br />
Určitě ano, většina lidí tam prostě uvidí<br />
sedící sochu. Já už jsem ale v té době<br />
„ležel v Karlovi“ deset let. Nejprve jsem<br />
o něm chtěl v devadesátých letech<br />
napsat seriál, režisér Moskalyk byl<br />
z třinácti napsaných dílů nadšený. Pak<br />
ale z natáčení sešlo. Odjakživa mám<br />
rád historii a knihy, které ji popisují,<br />
například středověké kroniky. Vždycky<br />
mě bavilo představovat si, o čem se<br />
v nich píše. Úplně jsem viděl to gotické<br />
okénko, ze kterého kronikář opatrně<br />
pozoruje dění, aby ho nemohli zasáhnout<br />
samostřílem. Čtení s představivostí<br />
a citem je velké dobrodružství.<br />
Nejlepší nápady vám prý chodí při<br />
natřásání v hromadné dopravě?<br />
Teď mi to chybí, protože jsem dva<br />
roky nejel vlakem. A co začal covid,<br />
tak tramvají jen párkrát. Pomáhá mi<br />
ale procházení s hafanem, máme<br />
švýcarského salašnického psa. Někdy<br />
mě vyžene ven i na dvě hodiny, to je<br />
paráda. Něco si očichává, a vy si přemýšlíte.<br />
Bude to ale podobné jako v té<br />
dopravě. Až když se uvolníte, mohou<br />
přijít nápady. Není to mystické ani<br />
nadpřirozené, je to jen využití stavu<br />
relaxace. Číňané tomu říkají – být<br />
prázdná nádoba. Což je skvělé, protože<br />
pak vám ji mysl může zaplnit. Občas<br />
si při procházkách Prahou chystám<br />
i malá dobrodružství, kdy se snažím<br />
vsugerovat si, že jsem tu jako cizinec…<br />
oponu dějin a koukáte, jak se lidé hýbou,<br />
co říkají. Pak to jenom popíšete.<br />
Kolik toho napíšete, když vás<br />
políbí múza?<br />
Můj rekord je 53 stran za den. Když se<br />
tohle spustí, tak si říkáte – Bože, jen<br />
abych to nezapomněl. Píšete a píšete<br />
a píšete. Neberete telefony, jenom něco<br />
zhltnete, aby vás nerušilo kručení břicha,<br />
maximálně skočíte ven s pejskem. Musíte<br />
té možnosti využít. Nechci ze sebe dělat<br />
primadonu, ale při psaní u mě hodně<br />
záleží na náladě. Když píšete, tak na to<br />
musíte být naladěný. Jan Werich řekl<br />
geniálně, že byste měl psát vždycky, když<br />
máte čas. Abyste byl při tom, když to na<br />
vás přijde. Někdy máte termín, potřebujete<br />
psát, a zoufale vám to nejde. Nechce<br />
se vám do toho, tak se pustíte alespoň<br />
do úprav textu. Najednou ale – jako byste<br />
lusknul prsty – začne vám to psát. Není<br />
to tak, že vy začnete, ale ono to začne.<br />
Nevíte, odkud to jde. Jako byste rozhrnul<br />
závěs a nahlédnul do historie. Jen si pak<br />
musíte hlídat, abyste místo románu<br />
nepsal historickou publikaci.<br />
Jak to myslíte?<br />
Často se mi to dělo u Marie Terezie. Než<br />
z reálií dešifrujete osud a příběhy, kolikrát<br />
jsem si musel dávat pozor, abych<br />
nenapsal populárně naučnou literaturu.<br />
Jak jste se od Marie Terezie dostal<br />
k napsání zatím poslední knihy<br />
o jejím manželovi?<br />
Nabízelo se to samo. O Marii Terezii toho<br />
byla napsána hromada, ale o Františku<br />
Štěpánovi Lotrinském není skoro<br />
zmínka. Je to pomalu podobné jako<br />
se Sámem, o kterém najdete jenom<br />
odstaveček ve Fredegarově kronice ze 7.<br />
století. Víte, František Štěpán mi vždycky<br />
připadal jako bačkora. A mě zajímalo,<br />
jestli bačkora opravdu byl.<br />
Jenže nebyl, že?<br />
Málo se třeba ví, že v roce 1763 zachránil<br />
Rakousko před bankrotem. Kdyby<br />
>><br />
29<br />
To znám! Stejné věci pak<br />
vidíte poprvé.<br />
Přesně. Můžete pak vidět i věci, kterých<br />
jste si předtím nikdy nevšiml.<br />
Jakým stylem píšete, když se držíte<br />
historických reálií?<br />
Je to jednoduché a říkám to vždycky<br />
i na besedách. Znáte třeba historické<br />
body A a D. Ty neznámé body B a C<br />
se ale samy nabízejí. Jen je propojíte<br />
příběhem. Dokonce se mi stalo, že<br />
jsem něco uhodl. Něco jsem napsal,<br />
a až následně bylo objeveno, že se to<br />
tak skutečně stalo. Když už máte dané<br />
období dějin natrávené, rozhrnete
Change language