KNIHKUPEC 07
První letošní vydání oblíbeného knižního magazínu Knihkupec přináší na svých stránkách opět aktuální přehled nejdůležitějších knižních novinek a událostí. K tomu řadu rozhovorů se zajímavými lidmi, kteří knižní svět ovlivňují, čtenářské recenze, knižní tipy a mnoho doporučení.
První letošní vydání oblíbeného knižního magazínu Knihkupec přináší na svých stránkách opět aktuální přehled nejdůležitějších knižních novinek a událostí. K tomu řadu rozhovorů se zajímavými lidmi, kteří knižní svět ovlivňují, čtenářské recenze, knižní tipy a mnoho doporučení.
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Ty jsi běžel poprvé, on naposled –<br />
k radosti jeho manželky pak prý přesedlal<br />
na půlmaratony…<br />
Jo, já běžel svůj první a on svůj poslední<br />
životní maraton. Protože jsme byli oba<br />
sami a neradi zbytečně rozhazujeme,<br />
dohodli jsme si na čtyři noci hotelový<br />
dvojlůžák. Tehdy jsme si potykali, a půl<br />
maratonu dokonce běželi vedle sebe. Až<br />
na třicátém šestém kilometru se tehdy<br />
šestašedesátiletý Honza utrhl a s časem<br />
3:36 mě nakonec porazil o čtvrt hodiny –<br />
rozložit tempo nedovedu dodnes.<br />
zajímavým předkům, což nám bohatě<br />
vystačilo jak na běh, tak na víno po něm.<br />
Byly to nejobtížnější podmínky pořizování<br />
rozhovoru?<br />
Vůbec, pro nás je to běhání přirozené,<br />
vlastně to bylo – až na zmíněné funění –<br />
stejné, jako by někdo jiný dělal rozhovor<br />
při procházce.<br />
No, já to asi neumím. Ty ale děláš<br />
netradičním způsobem rozhovory<br />
častěji.<br />
Snažím se, mám to rád. S Oldřichem<br />
Kaiserem jsme různými vlaky putovali<br />
přes Osvětim do Treblinky a povídali si<br />
v kuse čtyři dny. Byl to jediný rozhovor,<br />
který jsme v našem časopisu Reportér<br />
rozdělili dokonce do dvou čísel, dohromady<br />
měl snad šestnáct stran.<br />
Také jsi hodně dlouho čekal, než<br />
Oldřich Kaiser kývnul, a bylo to pak<br />
skvělé! Jak to ale začalo s jazzovým<br />
trumpetistou Lacem Déczim,<br />
se kterým jsi dělal svoji první knihu<br />
rozhovorů?<br />
To byla náhoda – dělal jsem s Lacem<br />
standardní rozhovor do Reportéra, sedli<br />
jsme si, ale hlavně se pak výsledný text<br />
hodně líbil Lacovu synovi Štěpánovi. Ten<br />
si správně uvědomil, že se blíží tatínkovy<br />
osmdesátiny, a tak je možná<br />
nejvyšší čas zachytit jeho život a historky<br />
ve velkém. Navrhl akci „kniha“<br />
a já se okamžitě chytl možnosti, že<br />
bychom si povídali deset dnů u Laca<br />
doma v americkém Connecticutu,<br />
dva kilometry od Atlantiku. Dopadlo<br />
to nakonec ještě líp – vzal jsem<br />
tehdy čtyřletého syna, který se stal<br />
obětí Lacovy svérázné výchovy, čímž<br />
jsem do knihy zadarmo dostal dost<br />
humornou linku.<br />
Rozhovory s trumpetistou a kardiochirurgem<br />
od sebe dělí pět let,<br />
ale také zcela odlišný mediální<br />
obraz. Jeden je vzorem slušnosti,<br />
druhý neslušnosti… Díky čemu sis<br />
rozuměl s oběma?<br />
Laco je mnohem hodnější a slušnější,<br />
než si cizí lidi myslí. A Honza<br />
je zas oproti svému mediálnímu<br />
obrazu mnohem veselejší, lidovější<br />
a uvolněnější. Už několik let mi<br />
například denně posílá vtipy, které<br />
bývají spíš košilaté než intelektuální.<br />
Málokdo by asi tipoval, že Laco<br />
je striktním abstinentem, zatímco<br />
Honza podle mého pozorování<br />
denně vypije své čtyři deci vína nebo<br />
>><br />
15<br />
Kolik jste toho spolu kvůli knize<br />
naběhali?<br />
Obvykle jsme si jednou nebo dvakrát<br />
měsíčně zaběhli sedm kilometrů za<br />
líných padesát minut, a potom dvě<br />
hodiny seděli u piva nebo vína. Honza<br />
by zvládl delší tratě, ale pro mě to<br />
nebylo praktické, nahrávku rušilo naše<br />
dupání a funění.<br />
Jaký byl první nahrávací běh?<br />
Tak tohle je velká výhoda povídání<br />
s Honzou. Na první běh jsem se trochu<br />
připravoval, ale na trati mi okamžitě<br />
došlo, že to je zbytečné, protože on si<br />
skutečně rád povídá, a k tomu je dobrý<br />
vypravěč. Myslím, že jsem se zeptal na<br />
rok 1948, kdy se narodil, a Honza se přes<br />
Jana Masaryka dostal ke svým nesmírně