Evangelický zpěvník 2021

Předmluva
14
žalmové kapitoly zpěvníku, do které již není převzat pouze
jednolitý blok Ženevského žaltáře, ale bylo použito širší
bohatství forem žalmového zpěvu.
Posuny v ekumenické spolupráci vedou ke vzájemnému
ovlivňování uvnitř Kristovy církve, což zanechává konkrétní
stopy v církevním zpěvu. Plodem tohoto sbližování je
snaha nabídnout v novém zpěvníku takové formy a role, při
kterých se zvýrazní princip komunikace při bohoslužbách,
probíhající v několika rovinách (vertikální, horizontální,
kontemplativní, historické, nadčasové). Jde především
o různé formy střídavého zpěvu. Zpěv žalmů (psalmodie)
se původně provozoval responsoriálně (předzpěvák/
shromáždění), antifonálně (sbor/sbor) nebo sólově (mnohé
žalmy sloužily jako každodenní osobní modlitby). Společný
zpěv je proto v řadě případů prostřídán jednotlivci či
pěveckým sborem. Také vícehlasé zpěvy mají podtrhnout
vícerozměrnost duchovního zpěvu.
Díky širšímu tematickému i stylovému záběru
připravovaného díla jsme považovali za nutné najít
také novou podobu řazení písní do celků jednotlivých
kapitol. Základní myšlenkou osnovy zpěvníku se tak –
po vzoru zpěvníku reformované církve ve Švýcarsku –
stala bohoslužba ve všech souvislostech života církve
i jednotlivého křesťana. Úvodní kapitolu tvoří starozákonní
(tj. především žalmové) a novozákonní zpěvy, souhrnně
nazvané Bohoslužba v Bibli. U novozákonních zpěvů bylo
nutno odlišit přímá zhudebnění biblického textu –
tzv. cantica – od převyprávění příběhů často v aktualizované
podobě. Druhá kapitola Bohoslužba ve společenství církve je
v evangelickém zpěvníku novým prvkem, obsahuje písně
a zpěvy k jednotlivým částem bohoslužeb. Třetí kapitola
Bohoslužba během církevního roku, zařazující písně spjaté
s konkrétním liturgickým obdobím, i čtvrtá kapitola