Příručka o bezpečnosti hraček TIE

29
ČASTÉ OTÁZKY (FAQ).
1
2
3
4
5
Jak určit, zda je výrobek hračkou či nikoli? Jak se dá rozlišit propagační výrobek od hračky?
Základem pro rozhodnutí, zda je produkt hračkou, či nikoli, je vždy definice hračky ve směrnici
o bezpečnosti hraček (TSD). V příloze I se nachází příklady výrobků, které nejsou považovány za
hračky, ale mohly by být s hračkami zaměněny. Tento seznam samozřejmě není vyčerpávající.
Pokud tedy konkrétní výrobek není v seznamu uveden, ještě to neznamená, že se automaticky
jedná o hračku. Aby byl výrobek hračkou ve smyslu směrnice, musí být herní hodnota výrobcem
záměrně propagována. Z textu směrnice vyplývá, že rozhodující je prohlášení výrobce
o zamýšleném použití, avšak předpokládá se, že odůvodněné očekávané použití bude mít nad
deklarací zamýšleného použití výrobce prioritu. Pokud výrobce tvrdí, že výrobek není hračkou,
musí být schopen toto své tvrzení podpořit. Pokyny č. 4 udává další kritéria, která je nutná
vzít v úvahu při klasifikaci výrobku jako hračky. Pro klasifikaci konkrétních produktů bylo dále
vypracováno několik pokynů.
Co se stane, pokud není ekonomický subjekt schopen předložit příslušným orgánům
požadované informace?
Pokud požadované informace nejsou k dispozici a / nebo nejsou dodány, orgán dohledu nad
trhem může požadovat, aby oznámený subjekt hračku otestoval na vlastní náklady výrobce
ve stanovené lhůtě, aby se tak ověřila shoda s harmonizovanými normami a nezbytnými
bezpečnostními požadavky. Pokud bude nadále platit neshoda, orgán přijme příslušná
opatření k omezení dostupnosti nebo zákazu hračky na trhu, nebo zajistí, aby došlo ke
stažení hračky z trhu. V případě, že výrobci, dovozci a distributoři hračky nesplní požadavky
na bezpečnost vyplývající ze směrnice, mohou členské státy udělovat pokuty.
Co má ekonomický subjekt dělat, pokud si myslí, že hračka není ve shodě?
V takovém případě TSD stanoví ekonomickým subjektům, které se domnívají nebo mají důvod se
domnívat, že hračka, kterou uvedli na trh, není v souladu s příslušnými harmonizačními právními
předpisy Společenství, povinnost přijmout okamžitě nápravná opatření nezbytná k uvedení
hračky do souladu, nebo ji případně stáhnou z trhu nebo z oběhu. Ve směrnici se také uvádí, že
ekonomické subjekty ve všech případech, kdy to je považováno za vhodné vzhledem k rizikům,
které hračka představuje, provádějí za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů
zkoušky vzorků hraček uváděných na trh, provádějí šetření a případně vedou registry stížností,
nevyhovujících hraček a stažených hraček z oběhu.
Jak může výrobce určit věk dětí, pro které je hračka určena? Kdo rozhodnutí výrobce řídí?
Zpráva Evropského výboru pro normalizaci (CEN) CR 14379 o klasifikaci hraček uvádí pokyny
pro vhodné vlastnosti hračky pro konkrétní věk dětí. Přestože v této zprávě jsou uvedeny funkce
a vlastnosti a příklady, klasifikace některých hraček může být diskutabilní. Pokyny č. 11 (o hračkách
určených pro děti mladší a starší 36 měsíců) popisuje klasifikaci hraček pro děti nad a pod 3 roky
věku. Existuje také dokument Komise pro bezpečnost spotřebního zboží ve Spojených státech
Pokyny pro určení vhodného věku vydaný v roce 2002 pod mezinárodním číslem ISO/TR 8124-
8: 2014 s pokyny o určení vhodného věku a další pokyny Evropské komise. Orgány dozoru nad
trhem při zajišťování shody vycházejí ze stejných pokynů.
Pokud ekonomický subjekt hračku změní, může být považován za výrobce?
Dovozce nebo distributor, který výrobek upraví a zároveň změní jeho shodu, přijímá všechny
povinnosti a zodpovědnosti výrobce a je zodpovědný za shodu produktu. Nemusí poskytovat
podrobnosti příslušným orgánům, pokud k tomu nebude vyzván, ale musí se přesvědčit, že
disponuje aktuální technickou dokumentací obsahující popis změn provedených na hračce
a shodu nové verze hračky.