KNIHKUPEC 04

knihkupec 

ŘÍJEN2021 

LITERÁRNÍ 

DETEKTIVOVÉ 

SOUČASNOSTI 

ROZHOVORY 

KNIŽNÍ TIPY 

RECENZE 

69 Kč // nebo zdarma k nákupu ve vašem knihkupectví 

9 772787 925005 

04 

PŘEHLED 

NOVINEK 

Jaroslav 

Rudiš 

Winterberg by mě přizabil 

foto: Peter von Felbert

NESTYDATĚ 

ORIGINÁLNÍ 

BERNÁŠKOVÁ 

Očekávaný druhý román 

známé herečky

Editorial 

Vážení čtenáři, 

s velkým potěšením vám představuji nové vydání magazínu 

Knihkupec. Čeho se od něj dočkáte? Třeba řady rozhovorů s výraznými 

osobnostmi knižního světa, přináší vám ovšem také spoustu 

recenzí, tipů a novinek. Podzim je pro knihy tím, čím je jaro pro 

lásku. Řečeno slovy zemědělců, letošní rok bylo deště i slunce 

tak akorát, žádní škůdci, žádné klimatické poryvy, sklizeň probíhá 

podle plánu, v některých žánrech dokonce plán překračuje. 

Zkrátka a dobře, máte se na co těšit. 

Magazín také nově přináší možnost předplatného. Je to reakce na 

některé naše čtenáře, kteří si předplatné vyžádali. Jistě to neznamená, 

že přestali navštěvovat své oblíbené knihkupectví, kde 

magazín získají k nákupu zdarma. Jsou ochotni zaplatit za to, že 

budou mít své jisté. My jsme za to velmi rádi, tuto možnost nyní 

otevíráme pro všechny a svůj vděk projevujeme výhodnější cenou. 

Závěrem bych ještě rád vyslovil velké uznání organizátorům letošního 

knižního veletrhu Svět knihy 2021. Navzdory všem opatřením 

a nejistotám se zcela odevzdali přípravě letošního ročníku. Museli 

přitom nově řešit do té doby zcela neznámé úkoly související 

s covid pasy, dezinfekcemi apod. A pak spolu s vystavovateli čekat, 

zda se potvrdí, že český čtenář knihy stále miluje. To se naštěstí 

potvrdilo. Návštěvnost byla nad očekávání ředitele Radovana 

Auera vysoká, a právě jemu a jeho týmu bych za letošní ročník 

rád poděkoval. 

3 

EDITORIAL 

Zdeněk Novák, 

vydavatel 

Knihkupec 

do schránky 

roční předplatné 

měsíčníku 

Registrujte se k odběru na stránkách 

www.knihkupec.net/predplatne 

nebo na naši mailovou adresu 

predplatne@rosier.cz 

zašlete zprávu, kde uvedete jméno, 

příjmení, adresu, na kterou si přejete 

magazín zasílat, e-mail a telefon. 

Jakmile obdržíme vaši objednávku, 

zašleme na váš e-mail nebo telefon 

číslo účtu a variabilní symbol. 

Po obdržení platby vám zašleme první 

(aktuální) číslo magazínu. 

Cena ročního 

předplatného je 

621 Kč 

magazín Knihkupec Nezávislý knižní měsíčník. Přináší svým čtenářům rozhovory s autory a osobnostmi knižního světa, recenze, doporučení, knižní tipy a přehled důležitých 

knižních novinek. Pravidelně se věnuje i dalším důležitým událostem ze světa nejen knižní kultury. Vydavatel a sídlo redakce Rosier, s.r.o. se sídlem v Mratíně, K Homoli 

280, 250 63, IČO: 09961399, DIČ: CZ09961399, www.knihkupec.net Periodicita Měsíčník se dvěma kumulovanými vydáními. Leden+únor, březen, duben, květen, červen, 

červenec+srpen, září, říjen, listopad, prosinec. 10 vydání v roce. Kontakt do redakce magazin@rosier.cz Inzerce Zuzana Turňová, zuzana.turnova@rosier.cz Registrace MK ČR 

Časopis byl zapsán do evidence periodického tisku potvrzením Ministerstva kultury České republiky ze dne 15. 3. 2021 a bylo mu přiděleno evidenční číslo MK ČR E 24148. ISSN 

9-772787-925005. Obálka, sazba a grafika Nina Orlová Formát 297 x 210 mm (A4) Tisk PrintPoint, s.r.o. Distribuci v ČR zajišťuje Euromedia Group, a.s., knižní distribuce

4 

ROZHOVOR 

Winterberg 

by mě přizabil, 

říká Rudiš o svém hrdinovi 

text: Jan David 

foto: Peter von Felbert 

Vítejte na velké železniční cestě dnešní i zaniklou Evropou nejen skrze 

Baedekr pro Rakousko-Uhersko roku 1913. Spisovatel Jaroslav Rudiš 

v románu Winterbergova poslední cesta, napsaném poprvé německy, 

vtahuje čtenáře do historie skrze příběhy 99-letého muže a jeho 

pečovatele. „Román je nejen o dějinách a o vlacích, ale i o tom, co nás 

propojuje. Zároveň je to milostný příběh o hledání zmizelé první lásky,“ 

říká. Zimní cesta vlakem z Berlína do Sarajeva začíná. 

Ozval jste se mi ze Švýcarska, z vlaku. 

Putujete už po místech nějaké 

budoucí knihy? 

Trochu ano. Přece jenom 

Winterbergova poslední cesta, můj 

první román, který jsem napsal 

německy, vyšla v roce 2019. Velmi mě 

potěšilo, že jsem díky této knize hodně 

cestoval. Jsem ale zvyklý na život ve 

vlaku a „on the road“. Mám pocit, že 

určité nomádství k současnému spisovatelství 

patří. 

Myslíte knižní trasu z Berlína do 

Sarajeva po stopách Winterbergovy 

ztracené lásky Lenky? 

Celou trasu jsem samozřejmě absolvoval, 

nicméně teď jsem to myslel tak, že 

jsem díky knize vyrážel na různá čtení 

nejen po Německu, ale i po Rakousku 

a Švýcarsku. Na podzim mě to čeká 

i v Česku. Moc se těším. Baví mě setkávání 

s lidmi, a také čtení knížek naživo, 

navíc když tam mohu jet vlakem. Knize 

v Německu obrovsky pomohlo, že jsem 

byl díky ní navržen na Cenu Lipského 

knižního veletrhu… O tom ale nechci 

moc mluvit, protože by to asi působilo 

trochu namyšleně. 

Od vás? Zkuste to. 

Je to prostě jedno z nejvýznamnějších 

německých ocenění. Už jen nominací 

se dostanete mezi nejsledovanější 

knihy daného půlroku. Najednou máte 

spoustu pozvání na autorská čtení a na 

rozhovory. Vůbec jsem tomu nechtěl 

věřit, když mi volali, že jsem nominovaný. 

Bylo to VELKÝ. Vlastně pořád je. 

Nominovaný jste byl za knihu, která 

se odehrává zase na kolejích. 

Koleje prostupují celou mojí tvorbou. 

Už knižní debut Nebe pod Berlínem 

se před devatenácti lety točil kolem 

berlínského metra. Komiks Alois Nebel 

se zase odehrává na malém nádraží 

Bílý Potok v Jeseníkách, kde je Alois 

výpravčí. V románu Potichu jsou to jsou 

tramvaje v Praze. 

JAROSLAV RUDIŠ (49) 

Spisovatel a autor divadelních 

her a komiksů. Dnes 

má dvě trvalá bydliště, jedno 

v Berlíně a druhé v Lomnici 

nad Popelkou, kde vyrostl. 

Jeho první kniha Nebe pod 

Berlínem (2002) získala Cenu 

Jiřího Ortena. Nejznámější 

napsanou postavou je zřejmě 

nádražák Alois Nebel, o kterém 

vydal trilogii komiksů s výtvarníkem 

Jaromírem 99. Příběh 

byl i zfilmován podobně jako 

Grandhotel nebo Národní třída. 

Nyní je už podruhé na tříměsíčním 

pobytu ve Švýcarsku.

5 

A jak to bylo s vaší cestou 

do Sarajeva? 

Až tam jsem se vlakem nedostal. 

V roce 2018 při psaní tohoto železničního 

románu bylo cestování mnohem 

složitější než kdysi v roce 1913. Musel 

jsem do Sarajeva přeletět letadlem, za 

což by mě Winterberg – jako železniční 

člověk – asi přizabil. Pro něj je absolutní 

katastrofou už jen to, když je zavedena 

náhradní autobusová doprava. 

Zajímá mě baedekr z roku 1913, 

máte ho? 

Koupil jsem si ho, i když vydání z roku 

1913 těsně před rozpadem monarchie 

je strašně drahé. Je to až kultovní 

záležitost, protože jen o rok později 

se celá jedna epocha zhroutila. Šílená 

válka, rozpad monarchie, vznik nových 

malých národních států v roce 1918 – 

najednou bylo všechno jinak. Mám ho 

stažený i digitálně v mobilu, protože ho 

oficiálně naskenovala jedna knihovna. rik, vystudoval jsem to a měl jsem být 

Nabízí i vyhledávací funkce, takže si učitel. I když jsem to nikdy nedělal, do 

třeba zadám Reichenberg… 

mých knih historie prosakuje. 

…a objevujete ozvěny dávného 

Do Winterbergovy poslední cesty se 

Liberce. Ale proč zrovna tento baedekr, 

skrze který je v románu obrov- 

Tam zájem o dějiny střední Evropy 

přímo vlévá. 

ská spousta zajímavých detailů? 

explodoval. Vidíte její krásu i hrůzu, 

Moje knihy vždycky mají nějaké reálné protože projíždíte kolem bojišť, míst 

pozadí – setkání, které mě inspiruje 

a nakopne. Jako třeba Vandam vnímá a neustále o tom vykládá. Má 

obrovských tragédií. Winterberg to 

z Národní třídy, který má předobraz totiž pocit, že když už tady nebudou 

v jednom kamarádovi. Alois Nebel je lidé jako on, tak staré příběhy zaniknou. 

Uvědomuje si také, že moderní 

inspirován mým dědečkem. A další 

můj kamarád skutečně projíždí Evropu dějiny jsou s železnicí spojeny. Tento 

s tím starým baedekrem z roku 1913 pro román má zároveň určitou melancholii, 

Rakousko-Uhersko. Cestuje zmizelou za okny vlaku pořád sněží, odehrává 

zemí, která se ale díky čtení z baedekru se v listopadu a prosinci. Je to vlastně 

neuvěřitelně zpřítomňuje. Je zajímavé, nikdy nenaplněná svatební cesta 

jak obrovský to byl územní celek, kde a zároveň rozlučková cesta s životem, 

se úplně přirozeně potkávaly různé 

který nám Winterberg odvypráví. 

kultury a různé jazyky, a zároveň tvořily Doufám ale, že je v té knize i spousta 

jednu kulturu. Jsem zkrachovalý histo- >>

6 

humoru. Alespoň při autorských čteních 

v němčině se při něm lidé i smějí. 

Jak jste se dostal k tématu 

péče o starého člověka na konci 

jeho života? 

Je to velké téma v Německu i tady ve 

Švýcarsku. Evropa stárne a všude je 

nedostatek lidí, kteří se starají o vážně 

nemocné a odcházející. Jednou jsem 

potkal ve vlaku dvě Češky… Ne! Bylo to 

v autobuse do Norimberka… 

Pardon. Měl jste tedy štěstí, že byla 

vlaková výluka? 

Železniční doprava je tam bohužel 

trochu zredukovaná. Máte pravdu, 

Winterberg by tohle nikdy neudělal, ten 

by raději jel o tři hodiny déle vlakem. 

Mimochodem u delších cest už to 

dělám také. Autobus používám pouze 

lokálně, když jedu třeba z Lomnice nad 

Popelkou do Jičína, do sauny. 

A jak to bylo s těmi ženami? 

Slyšel jsem, jak se starají o vážně 

nemocné a dementní lidi. Pak jsem si 

o tom povídal ještě s kamarádkou, která 

je zdravotní sestrou v terénu a je blízko 

odcházení a smrti. Oslovilo mě to jako 

zajímavé téma. 

Proč jste román napsal v němčině? 

Žiju už velmi dlouho mezi Českou 

republikou a Německem, i mezi oběma 

jazyky. Stalo se to přirozeně. Román 

jsem psal velmi spontánně a vlastně 

i velmi rychle. Stále jsem slyšel hlas 

toho mého kamaráda, který po Evropě 

cestuje podle baedekru. Lidé, kteří ho 

znají, tak ho v postavě Winterberga 

i trochu poznávají. Vždy potřebuji slyšet 

nějaký hlas, který mě vede danou 

knihou, jejím příběhem. 

Jak vnímáte český překlad knihy? 

Michaela Škultéty přeložila 

Winterberga skvěle. Maličko jsme si 

pak ještě pohráli s dialogy. Winterberg 

o sobě například říká, že je „ein 

Eisenbahnmensch“, což je i v němčině 

divné slovo, znějící trochu vyšinutě. 

Myslím ale, že jsem také „železniční 

člověk“, a jsem rád jak to Michaela 

přeložila do češtiny. A jak si pohrála 

s jeho jazykem, který je i v němčině 

zastaralý, zvláštní, až vykolejený. 

Winterberg často používá slova, která 

se v němčině ani neříkají, a která 

jsem si vyhledal nejen v baedekru, 

ale i v jiných starých knížkách. Třeba 

slovo überschienen – překolejit. To 

nikdo neřekne. 

V knize je častá hláška o překolejení 

Alp. Kde se vzala? 

Skutečně existuje přes sto let stará 

kniha, která se jmenuje Překolejení 

Alp – Die Überschienung der Alpen. To 

slovo se mi strašně líbí, protože z něj 

úplně fyzicky cítíte, jak složité tehdy 

bylo stavět horské železnice. 

Labyrint, 445 Kč, Vychází 14. října 

WINTERBERGOVA 

POSLEDNÍ CESTA 

Jan Kraus je pečovatel a v Berlíně se 

stará o umírající. Pochází z Vimperku, od 

roku 1986 žije v Německu. Téměř stoletý 

Wenzel Winterberg, rodák z Liberce, jednoho 

dne Krause požádá, aby s ním vyrazil 

na poslední cestu střední Evropou. 

Společně se vydají vlakem z Berlína do 

Sarajeva podle starého baedekru pro 

Rakousko-Uhersko z roku 1913. Putují po 

stopách Winterbergovy dávné lásky a za 

okny vlaku ožívají staré, dávno zapomenuté 

příběhy… 

V říjnu vás prý v Berlíně čeká knižní 

premiéra další německy psané knihy? 

Ano. Je to óda na vlaky, železnici 

a střední Evropu. Jsou to napůl literární 

reportáže, napůl eseje, celé se to 

odehrává na trati mezi Palermem na 

Sicílii a Rovaniemie ve Finsku, mezi 

Barcelonou a Lvovem. A taky hodně 

u nás v Česku. 

Google mi přeložil název jako 

Instrukční manuál pro cestování 

vlakem. 

Řekl bych spíš Návod k použití železnice. 

Je to možná krkolomný název 

NOVÁ KNIHA JAROSLAVA RUDIŠE 

VYJDE I V AUDIO VERZI 

Stejně jako jeho předchozí 

audioknihy (Národní třída, Český ráj), 

které si odnesly vítězství v odborné 

anketě Audiokniha roku, ji připravuje 

vydavatelství OneHotBook. 

i v němčině, ale vychází z velmi 

zavedené řady německého nakladatelství 

Piper, která se jmenuje „návody 

k použití“. Například Návod k použití 

Švýcarska. Jsou to osobitě a svébytně 

psané průvodce a píšou je lidé, pro 

které jde o srdeční záležitost, což pro 

mě vlaky a železnice jsou. Snad je to 

znát i ve Winterbergově poslední cestě.

8 

TIP REDAKCE 

Velký knižní 

čtvrtek 

již podvacáté! 

text: Petra Severová 

Přední česká nakladatelství už od roku 2011 vždy na jaře a na 

podzim společně nabízejí exkluzivní kolekci knih napříč žánry. 

Letos připadá 20. Velký knižní čtvrtek na 14. října. Součástí 

jubilejního souboru je 16 novinek světových i tuzemských autorů 

– nechybí mezi nimi Quentin Tarantino, Julian Fellowes, Jaroslav 

Rudiš či Pavla Horáková. 

Proslulý režisér Quentin Tarantino 

rešerších se jí podaří odhalit rodinnou 

v románu Tenkrát v Hollywoodu 

minulost, která se v mnohovrstevnaté 

vychází ze svého stejnojmenného 

autobiografii Číslo na tvém předloktí 

oscarového filmu. Stejně jako na plátně je modré jako tvé oči čte jako napínavá 

sledujeme herce Ricka Daltona a jeho reportáž. Ernst Hanfstaengl, navzdory 

dubléra, šoféra a přítele Cliffa Bootha. dvoumetrovému vzrůstu přezdívaný 

Jejich dobrodružství se prolínají s temnějšími 

Putzi (prcek), se ve 20. letech stal nejen 

historkami ze skutečných dějin Hitlerovým pianistou, ale i jeho důvěr- 

Hollywoodu. Julian Fellowes, autor 

níkem a mecenášem. Jeho život zdařile 

úspěšného seriálu Panství Downton zachytil Thomas Snégaroff v knize 

a držitel Oscara za film Gosford Park, Putzi. Hitlerův pianista a mecenáš. 

v románu Belgravia opět nadchne 

Román Výhled přes střechy od 

dokonalou atmosférou a barvitým popisem 

Suzanne Kelman začíná v roce 1941, kdy 

anglické společnosti. 

nacisté obsazují Amsterodam, milované 

město profesora Josefa Helda. Učitel 

Dalším očekávaným titulem je nekompromisní 

matematiky se nikdy nepřenesl přes 

debut mladé spisovatelky ztrátu své milované ženy a ani v nej- 

Marieky Lucas Rijneveld S večerem přichází 

menším neplánuje do svého bezpeč- 

tíseň, který se stal v Nizozemsku ného světa vpustit někoho nového... 

literární senzací. Poté, co život rodiny 

rozvrátí smrt nejstaršího ze sourozenců, Tvorbu českých autorů reprezentuje 

je hlavní hrdinka, desetiletá dívka, 

držitelka naší nejprestižnější literární 

ponechána napospas nejistotám, bez ceny Magnesia Litera Pavla Horáková 

pomoci rodičů uzavřených ve vlastním 

s románem Srdce Evropy. Autorka 

zármutku... Bestseller Amazonu v knize rozehrává dialog dvou hlasů, 

a The Sunday Times Včelař z Aleppa které dělí více než sto let: z naší přítomnosti 

z pera Christy Lefteri zaujme autentickým 

se ozývá Anežka a z minulosti 

a sugestivním příběhem o ztrátě moravská venkovanka Kateřina. Do 

domova, o lidskosti a nezlomné naději historie se vrací také jeden z nejúspěšnějších 

na nový začátek. 

domácích autorů Jaroslav Rudiš 

a jeho Winterbergova poslední cesta. 

„Radši na to děcko zapomeňte…“ 

Pečovatel z hospice Jan Kraus a téměř 

S touto větou byla matka Evy 

stoletý Wenzel Winterberg se vydávají 

Umlaufové konfrontována roku 1945 vlakem z Berlína do Sarajeva. Venku 

po příjezdu do Osvětimi. Eva si později 

je zima a za okny vlaku ožívají staré, 

nebude schopná tuto část svého dávno zapomenuté příběhy… S romá- 

života vybavit, ale po několikaletých nem o ženě, která nechtěla být směšná, 

a stínech Milana Kundery, přichází 

spisovatelka, scenáristka a režisérka 

Andrea Sedláčková. Téměř nesmrtelná 

láska čtenáře zavede na místa 

spojená se spisovatelovým životem 

i s jeho romány a připomene základní 

témata Kunderových románů: láska, 

sex, nevěra, kruté žerty osudu i život 

intelektuála zapleteného v osidlech 

velkých dějin. 

Mimořádnou inspirací jsou osudy, 

zkušenosti a názory reálných osobností. 

Proslulá architektka Eva Le Peutrec, 

která přes svůj mladý věk projektovala 

dvacet čtyři největších čínských 

mrakodrapů, ve své knize Architektura 

kreativního myšlení. Jak přeměnit 

vzdušné zámky v mrakodrapy dává 

nahlédnout nejen za oponu vlastních 

kreativních procesů, ale také do své 

minulosti. Kniha dlouholetého berlínského 

zpravodaje České televize 

Martina Jonáše Fenomén Angela 

Merkelová. Portrét jedné éry přináší 

osobitý pohled na německou kancléřku, 

označovanou za nejmocnější ženu 

světa. Ivan Havel, Jiřina Šiklová, Radkin 

Honzák, Karel Schwarzenberg, Karol 

Sidon a další osobnosti v knize Michala 

Plzáka a Lucie Vopálenské Pro smrt 

uděláno. Živé rozhovory o posledních 

věcech poutavě a často s humorem 

rozmlouvají o nesnadném tématu. 

Knihovničky zvídavých teenagerů Velký 

knižní čtvrtek obohatí o Středosvět 

a jeho podivuhodné zákony Martina 

Sodomky. Co se asi přihodí, když několik 

bytostí z mikrosvěta vstoupí z určitého 

důvodu k nám, do našeho krásného 

malebného měřítka? 

Milovníky napětí potěší detektivní 

příběh Prameny Vltavy spisovatelky 

Petry Klabouchové. Hrůzný nález těla 

studentky vimperského gymnázia, 

které jako by ze svého nitra vyvrhly 

samy šumavské kopce, otřese obyvateli 

vesniček poblíž bývalého pohraničního 

pásma. Nico Walker ve svém románovém 

debutu Poprvé sleduje armádního 

medika, který po návratu z Iráku trpí 

posttraumatickým syndromem. Spolu 

s přítelkyní Emily propadne opiátové 

závislosti a peníze se rozhodne získat 

vykrádáním bank. Dramatický 

příběh autor okořenil humorem 

a nadhledem.

HITY 

PODZIMNÍ SEZÓNY 

od 14 / 10 / 2021 ve vašem knihkupectví 

www.velkyctvrtek.cz 

skvělých knižních novinek

10 

TIP REDAKCE 

Je to kniha o celých generacích a pro 

celé generace: číst ji mohou mladí 

od cca třinácti let, ale i ti nejstarší, 

pro které může být vzácnou výzvou 

oživit vlastní rodinné vzpomínky. 

Martin Vopěnka – vydavatel 

Práh, 299 Kč, již vyšlo 

Ruce 

houslisty 

nás nenechají zapomenout 

text: Zlata Biedermannová 

foto: Lenka Hatašová 

„Jsme národ, který zapomíná,“ řekl na křtu knihy Ruce 

houslisty její kmotr, senátor Pavel Fischer. Zapomínání 

je součástí našich životů i našeho mozku. Na některé 

události bychom ale zapomínat neměli. Historie se totiž 

opakuje a je jen na nás, jak uchopíme svou budoucnost. 

Strhující příběh česko-německo-židovské rodiny na 

pozadí událostí našich dějin dvacátého století. 

Do podzimu vstupuje nakladatelství 

Práh s novou knihou Aleny Ježkové, 

Ruce houslisty, s krásnými ilustracemi 

Michaely Kukovičové a pro mnohé 

s kontroverzní obálkou Jana Havla. 

V sedmi volně navazujících povídkách, 

jejichž hrdiny jsou příslušníci 

pěti generací fiktivní rodiny Schillerů, 

autorka mistrovsky vyobrazuje, jak se 

dějinné události promítají do osobních 

životů. Osudy Schillerových sledujeme 

od zákopů první světové války přes 

rozvíjející se průmysl Československé 

republiky, nacistickou okupaci a s ní 

spojený holocaust, sčítání ztrát po válce 

a nástup komunismu, až po invazi 

„bratrských“ vojsk v srpnu 1968. Příběh 

rodiny Schillerů se uzavírá v Londýně 

roku 2005 pátráním proslulého houslového 

virtuosa po vlastních kořenech. 

Spisovatelka Alena Ježková má na 

svém kontě bezmála dvacet knih, 

z nichž mnohé získaly tuzemská 

i mezinárodní ocenění. Velkého ohlasu 

se dočkaly knihy o minulosti a současnosti 

tuzemských klášterů. Zapsala se 

i do literatury pro děti a mládež.

Ukázka 

Číšník nám přinesl dvě sklenice piva. Ťukli jsme si. Sledoval jsem, jak pije. 

Neviděl jsem ho dvacet let. Jasně že se nutně musel změnit. Mé paměti dosud kraloval jako kovboj zachránce, jiskřivý 

chlapík, který svými kousky bavil široké okolí. Ale teď tu seděl kdosi velmi starý, moudrý a laskavý. Unavený osmdesátník. 

Nakonec mně už taky není deset. Když jsme se před hodinou setkali, nepoznal mě. 

Stářím se zmenšil. Štětinaté strniště na bradě, s nímž ho pamatuju, měl pečlivě oholené. Kdosi, nejspíš jeho druhá manželka 

Lena, mu na dalekou cestu obstaral nové sako, kousek z maloměstského obchodu, špatně ušitý a příliš křiklavý. Bylo mu 

v něm horko, potil se. Tmavé oči měl ale stále jasné, těkaly po okolí, jako by žily vlastním životem, párek hmyzu s hnědými 

krovkami lapený v kostnatém obličeji. A pořád měl hezké ruce s pěkně tvarovanými prsty. Až na ten ukazovák na levačce. 

Nafialovělá palička bez nehtu byla stejná, jak ji pamatuju. Odvrátil jsem zrak. 

„Mno,“ řekl. „Tak pěkně se tu sedí.“ Napil se. 

Přikývl jsem. Tahle klidná luxusní restaurace na nábřeží Temže je moje oblíbená. Krásný výhled a svěží vzduch. Postřehl 

jsem, že nebe nad řekou o odstín zešedlo, sluneční světlo je palčivější a zvuky hovoru od sousedních stolů se najednou 

nesou jinak. Blížící se déšť spolehlivě poznám podle změny šíření zvuku. 

Pořád jsme mlčeli. Občas se napil. Zdálo se, že mi chce něco říct a neví, jak začít. 

„Ježišmarjá, proč jsem nemohl bejt někdo normální…?“ vyhrkl najednou. Vzal sklenici a hltavě dopil pivo. 

„Víš,“ předklonil se, chytil mou dlaň a přitáhl si ji blíž k očím. „Tohle je velkej dar, kamaráde, co ty máš.“ 

Zkoumal mé prsty jeden po druhém, tiskl jejich klouby. Bylo mi to nepříjemné. Když jsem od okolních stolů zachytil udivené 

pohledy, jemně jsem ruku stáhl, jako že se chci podívat na hodinky. 

„Oldo, v kolik máš být v hotelu? Říkal jsi v sedm?“ 

„Jo,“ prudce se zaklonil zpátky do židle. 

Důvěrná chvíle byla pryč. Tušil jsem, že jsem pokazil něco pro něj důležitého. Ale na prsty jsem prostě háklivý, totálně znervózním, 

když mě někdo nečekaně chytne za ruku, což je u houslisty pochopitelné. Snažil jsem se vrátit hovor do osobních 

hloubek, vyptával jsem se na Hojsovu Stráž a jak se to tam změnilo, na kluky, co jsem s nimi před dvaceti lety lítával po 

loukách. Olda se rozmluvil a párkrát jsme se i zasmáli. Prozradil, že výlet do Londýna mu nadělila Lena k osmdesátinám, 

a přitom se maličko začervenal, protože věděl, že pamatuju jeho první ženu Květu. 

Před sedmou jsem ho taxíkem zavezl do hotelu, kde na něj čekal průvodce a jeho zájezd. Slíbil jsem, že mu občas zavolám, 

a že i on může kdykoliv zavolat mně, nebo mne jen prozvonit, aby neutrácel, a já zavolám zpátky. Předal jsem mu tašku 

s dárky pro něj a Lenu. Když jsme se loučili, tiskl mi ruku příliš dlouho a pevně, až jsem prodělal další záchvěv paniky, že mi 

něco provede s prsty. Kdybych mu prozradil, na jak astronomickou částku mám ruce pojištěné, myslel by, že vtipkuju. 

Potom jsem spěchal domů. Potřebuju cvičit, mám před koncertem. 

Pořád si neumím zvyknout, že vila ve čtvrti Hampstead na Bishop´s Road je moje, ten Elsin kouzelný dům se starou zahradou. 

Ještě stále, když vybíhám po schodišti, čekám, že zaslechnu její bázlivé is that you, Pete? Mám před očima její laskavou 

starou tvář, pohladím zábradlí, jako by to byla ona. Else vděčím za všechno, za studium na prestižních školách, u nejlepších 

učitelů, které mi platila. Houslový virtuos jsem jen a jen díky ní. Což je zvláštní, protože hudbě nerozuměla. Dokonce ani na 

moje koncerty moc nechodila. Budou to tři roky, co zemřela. Musím zajít na hřbitov s kyticí. 

11 

RECENZE / UKÁZKA 

Být, žít, číst 

a přes slzy se usmívat 

Ruce houslisty pro mě byly velkým zjevením 

mezi soudobou českou povídkovou 

tvorbou. Alena Ježková na malém formátu 

prostřednictvím silných a dokonale 

vystavěných povídek přibližuje osudy pěti 

generací židovské rodiny Schillerových, 

v mnohém zásadně ovlivněné historicko- 

-politickými událostmi dvacátého století, 

dává nám tedy hořkými doušky ochutnat 

neustále se proměňujícího kvasu doby, 

v níž naši hrdinové žijí a přežívají. 

V prvním příběhu se octneme na frontě 

v zákopech první světové války, kde si 

vojáci nepřátelských táborů na chvíli 

uvědomí, že i ti na druhé straně jsou lidé 

jako oni, a v klidu zbraní oslaví společně 

Vánoce. Další nám dají zažít relativní 

pohodlí a blahobyt meziválečných let, 

poznáváme celou početnou rodinu 

Schillerových, abychom se pak v té 

následující octli v Terezíně. Prožijeme 

s nimi také obrovskou bolestí vykoupenou 

naději let poválečných a zklamání 

těch normalizačních… Závěrečná 

povídka zasazená do současnosti pak 

dokonale jako poslední tóny velkého 

koncertu uzavírá příběh rodiny, která si 

prošla mnoha pekly dvacátého století, 

jež si také vybrala nemalou daň. 

Poslední tah štětce v podobě postavy 

houslového virtuosa nemajícího ponětí 

Alena Ježková 

o vlastních kořenech, je pak tím nejpřiléhavějším 

krasosmutným hudebním 

podkresem celé sbírky. 

Ruce houslisty budou určitě jedněmi 

z nejlepších povídek, které přečtete. 

Tak to je. Na malé ploše se v nich 

ukrývá velká síla, dohromady dávají 

velký lidský příběh a jsou koncertem 

emocí, slov a skvělého psaní. Už teď 

vím, že se k nim budu často vracet, protože 

teď žijí se mnou… 

Dana Konvičková

12 

PROMOTION 

Mé přítelkyně 

z Ravensbrücku 

Magda Knedler je autorkou silných 

příběhů inspirovaných skutečnými 

událostmi. Ve svých dílech se snaží 

o historickou přesnost a pravdivost, 

aby tak vyjádřila úctu všem, 

kteří hrůzy koncentračních táborů 

zažili na vlastní kůži. Po debutu 

Porodní sestra z Osvětimi vychází 

v českém překladu Mé přítelkyně 

z Ravensbrücku. Kniha obsahuje 

básně Grażyny Chrostowské – polské 

básnířky, která byla 18. dubna 1942 

v Ravensbrücku zastřelena spolu 

s dalšími dvanácti ženami. 

Přestože koncentrační tábory znamenaly 

smrt, utrpení a násilí, vznikaly mezi vězni silná pouta – pevnější 

než táborové zdi a brutální údery, jimiž byli nespravedlivě trestáni. Ve 

světě, kde je smrt jedinou nadějí, vás totiž může zachránit jen přátelství… 

Ústředními postavami příběhu jsou čtyři ženy: Marie, Sabina, Bente 

a Helga. Každá z nich se do tábora Ravensbrück dostala z jiného důvodu, 

každá měla zcela odlišnou osobnost i minulost. Do vyprávění vstupuje 

mladá spisovatelka, jež nachází přede dveřmi svého bytu rukopis, který 

jí změní život. Rozhodne se totiž, že za každou cenu zjistí, kdo byly ony 

zmiňované přítelkyně z Ravensbrücku. 

Kontrast, 399 Kč, Vychází 25. října 

Podzim přinese hned dva tituly pro 

čtenáře válečné a historické literatury. 

Pokud vás navíc zajímají skutečné 

osudy z období 2. světové války, měli 

byste zpozornět. Polská autorka Magda 

Knedler uchovala vzpomínky a svědectví 

bývalých vězeňkyň v románu Mé 

přítelkyně z Ravensbrücku. Trochu jiný 

pohled, než jsme u podobné literatury 

zvyklí, nabídnou Gladiátoři z táborů 

smrti. Andrzej Fedorowicz se totiž rozhodl 

inspirovat v příbězích sportovců, včetně 

světových legend boxu, kteří skončili 

v německých táborech smrti, kde jako 

gladiátoři stanuli v táborovém ringu, aby 

zápasili – i se svými trýzniteli. 

Náročná, leč pro naši budoucnost 

důležitá četba, která ve vás vyvolá vlnu 

emocí, vychází v říjnu pod nakladatelskou 

značkou Kontrast. 

Boj o přežití 

v táborech smrti 

text: Dagmar Topolová 

Gladiátoři z táborů smrti 

Andrzej Fedorowicz je investigativní novinář zajímající se o dějiny, technologie, 

cestování a biografie. Napsal mnoho knih s historickou tematikou a Gladiátoři 

z táborů smrti jsou první knihou, která mu u nás vychází. 

V koncentračních táborech zápasili vězni na život a na smrt pro pobavení nacistických 

dozorců. Výhra znamenala přežití, prohra odchod na onen svět. Krvavé 

zápasy probíhaly ve špinavých skladištích v obklopení zvrácených, obvykle silně 

podnapilých, a především extrémně krutých esesmanů. 

Mezi zápasníky se ocitali také sportovci, včetně legend světového boxu. Pro ně to 

byl nejen zápas o holý život, ale také boj o důstojnost a čest všech vězňů. Skuteční 

sportovci, věrní zásadám fair play, za to nejednou zaplatili nejvyšší cenu. Jejich 

statečnost a odvaha však budily respekt i u táborových katů. Poznejte příběh 

o hrdinných boxerech, síle ducha a výjimečné vůli bojovat a žít. 

Kontrast, 349 Kč, Vychází 11. října

PODZIMNÍ ČTENÍ Z 

NAKLADATELSTVÍ JOTA 

TAKÉ JAKO 

E-KNIHY 

VELKOLEPÉ UZAVŘENÍ PŘÍBĚHU PODIVNÝCH DĚTÍ 

ZE SIROTČINCE SLEČNY PEREGRINOVÉ 

JE TADY! 

TAKÉ JSTE PODLEHLI 

JEDINEČNÉ METODĚ WIMA HOFA? 

PAK JE TATO PŘÍRUČKA URČENÁ PŘÍMO VÁM! 

NETRADIČNÍ VÁNOČNÍ ROMANCE 

OD AUTOREK BESTSELLEROVÝCH SÉRIÍ 

BOŽSKÝ A VÁŠNIVÝ 

S LÁSKOU K TRADICÍM A FOLKLORU 

PRŮVODCE PO ZVYCÍCH NAŠICH PŘEDKŮ 

OD TŘÍ KRÁLŮ DO VÁNOC 

OSVĚTIM NIKDO NEOPOUŠTÍ ŽIVÝ… 

SKUTEČNÝ PŘÍBĚH 

MALY ZIMETBAUMOVÉ 

PŮVOD ROZDĚLUJE, LÁSKA SPOJUJE 

PŘEDLOHA STEJNOJMENNÉHO SERIÁLU OD TVŮRCŮ 

PANSTVÍ DOWNTON 

SVĚTOVÁ LITERÁRNÍ UDÁLOST 

PŘÍBĚH HOLKY Z BAŽINY, 

KTERÝ VÁS CHYTÍ ZA SRDCE 

VÍCE NEŽ 1000 

ČTENÁŘSKÝCH 

HODNOCENÍ NA 

DATABÁZEKNIH.CZ 

EXISTUJE SEDM UNIVERZÁLNÍCH ZÁKONŮ, 

KTERÝM PODLÉHAJÍ VŠECHNY CIVILIZACE. 

I MY. 

EPICKÉ DOBRODRUŽSTVÍ ZAČÍNÁ 

SEZNAMTE SE S AMARI, HRDINKOU 

S NELEGÁLNÍ MAGICKOU SCHOPNOSTÍ

14 

ROZHOVOR 

Historické 

detektivky z Vídně 

text: redakce 

foto: Claudia Rossbacher 

Andreas Pittler 

Z vašich knih jsou patrné sympatie 

a porozumění pro slovanské národy 

bývalého Rakouska-Uherska. Je to 

správný dojem, a čím to je? 

Je to rozhodně správný dojem. Tři 

z mých čtyř prarodičů byli Slované. 

Dědeček z matčiny strany pocházel 

z Klatov, babička z Ostravy a druhý 

dědeček byl Chorvat z Burgenlandu. 

Navíc moje manželka je Slovinka, 

takže se mezi Slovany opravdu cítím 

jako doma. 

Jste spisovatel a historik. Kým jste 

víc, a kým raději? 

Myslím, že znalost historie nám 

pomáhá lépe porozumět současným 

problémům. Proto jsem vždycky 

usiloval o to, aby mé knihy pomáhaly 

lidem porozumět jak minulosti, tak 

současnosti. A tam, kde by historická 

látka v učebnicích či knihách faktu 

působila nudně a suše, nastupuje 

spisovatelova fantazie, která ji může 

čtenářům podat poutavě a zajímavě. 

Kdy se „narodil“ váš kriminalista 

David Bronstein? Jak vás tenhle 

sympatický pán napadl? Má nějaký 

skutečný předobraz? 

Tohle vím úplně přesně. Napadl 

mě zničehonic při jedné procházce 

v parku v Laxenburgu, městečku 

kousek od Vídně. Najednou jsem ho 

viděl před sebou: bílý oblek, borsalino, 

polobotky, které se německy 

bůhvíproč nazývají Budapester. Dobře 

živený, s kulturními zájmy. Možná 

vypadal trochu jako Peter Ustinov 

v roli Hercula Poirota. V průběhu let se 

Andreas Pittler je rakouský 

autor s českými kořeny. Narodil 

se 21. listopadu 1964 ve Vídni. 

Jeho prarodiče z matčiny strany 

pocházeli z českých zemí, za dob 

monarchie se přestěhovali do 

Vídně. Pittlerův otec pocházel 

ze známého poutního místa 

Mariazellu ve Štýrsku. 

Andreas Pittler po gymnáziu 

studoval historii na Vídeňské 

univerzitě, absolvoval ji s titulem 

doktora filozofie. Později pracoval 

jako novinář a historik a napsal 

mnoho knih faktu. V roce 2000 

vydal první román, a od té doby 

až dosud 22 dalších. 

Jeho série o vídeňském 

kriminalistovi Davidu 

Bronsteinovi dosáhla v Rakousku 

mimořádné obliby a vyšla 

v mnoha vydáních, jednotlivé 

knihy se pravidelně umisťují 

na prvních místech žebříčků 

bestsellerů a byly přeloženy do 

řady jazyků.

ovšem od Ustinova čím dál víc vzdaloval 

a přejímal čím dál víc mých vlastností. 

A pokud ho považujete za „sympatického 

pána“, tak to beru jako velkou lichotku 

mému podílu na této postavě. 

David Bronstein pocházel 

z židovské rodiny (i když už jeho 

otec nebo dokonce dědeček se 

stal protestantem), a také původní 

názvy vašich knih vycházejí z jidiš. 

Je židovské téma důležité pro Vídeň, 

a pro vás osobně? 

Když jsem začal psát Vídeňské zločiny, 

zjistil jsem, že mnoho lidí z Vídně 

už netuší, jak významnou roli Židé 

v historii našeho města kdysi hráli. 

Přejali jsme mnoho výrazů nejenom 

z češtiny, ale také z jidiš, a stejně jako 

u mnoha původně českých slov, ani 

u slov pocházejících z jidiš lidé o jejich 

skutečném původu už nevědí. Proto se 

v mých knihách objevují jak slova z jidiš 

Zores nebo Tacheles, ale zrovna tak 

původem česká slova jako Fesak (fešák), 

lepsi (lepší) a Frnak (frňák). 

Čtete rád kriminální romány? Nebo 

radši historické knihy? Máte nějakého 

oblíbeného autora, a znáte i českou 

literaturu? 

Mám mnoho oblíbených autorů 

kriminálních románů. Uvedu namátkou 

jen tři jména: Andrea Camilleri, Liza 

Marklund nebo Petros Makaris. Ale 

velmi rád čtu i historické romány. 

A samozřejmě čtu pravidelně i české 

autory, od klasiků po ty současné: Jana 

Nerudu, Karla Hynka Máchu, Boženu 

Němcovou, Jakuba Arbese (toho mám 

zvlášť rád), přirozeně Haška a Čapka, 

ale také Nezvala, Vaculíka, Moníkovou, 

Kunderu, Klímu, až po Rudiše, Topola, 

Struhara a Markétu Hejkalovou, jejíž 

Kouzelník z Pekingu se mi moc líbil, 

proto mám radost, že je mojí českou 

nakladatelkou. 

Vídeňáci své město milují. Vy také? 

A můžete nám říct, proč je život ve 

Vídni tak hezký? (Pokud podle vás 

opravdu je.) 

Ve Vídni jsem nejen vyrostl, ale i zestárl. 

Mnohé věci, které jsem měl ve Vídni 

rád, bohužel už neexistují. Například 

pustina na Wienerbergu, kde jsem 

prožil značnou část dětství a mládí, 

byla „civilizována“ novou zástavbou. 

Myslím ale, že to je generační otázka. 

Jak jsem někde napsal: „Dokud 

člověku připadá, že pořád vzniká něco 

nového, je mladý. A když mu začne 

připadat, že všechno zaniká, je starý.“ 

Co pro vás znamenala pandemie, 

zákazy a omezení? A obecně pro 

rakouské spisovatele, knihkupce 

a nakladatele? 

Pro mě jako autora je pandemie 

katastrofa, a nejen finanční. 

Spisovatel žije setkáváním se čtenáři, 

diskusí s kritiky a dalšími lidmi, 

kteří pracují v kulturní oblasti. Kvůli 

omezením jsme najednou byli jako 

ryby na suchu – a jsme pořád. Pro 

mě osobně je situace o to smutnější, 

že právě v letech 2020 a 2021 mi 

vyšlo několik překladů – do češtiny, 

estonštiny a nakonec i do japonštiny 

– a já jsem nemohl do žádné z těch 

zemí jet a setkat se tam s mnoha 

milými lidmi, kteří jim pomohli na 

svět, besedovat se čtenáři z jiných 

kultur. Mohu jen doufat, že svět 

bude co nejdřív zase normální a že 

člověk zase bude moct být co nejvíc 

s jinými lidmi, což je pro nás přirozené 

a také nezbytné. 

Poslední otázka: Říká se, že 

historie je učitelkou života, 

Historia magistra vitae. Souhlasíte 

s tím? Poučili jsme se nějak (tedy 

my lidstvo) za 100 let od velké 

pandemie španělské chřipky? 

O španělské chřipce píšete ve 

vašem druhém česky vydaném 

románu 1918: Vražda na konci války. 

Nebo opakujeme pořád dokola 

tytéž chyby? 

Historie bezesporu je skvělou 

učitelkou života. Většina současných 

politiků je bohužel velmi špatnými 

žáky. Učitelka s nimi bude potřebovat 

ještě hodně trpělivosti. Je to podobné 

jako se spisovateli – i oni musí dlouho 

čekat, než vyroste to, co svými 

knihami zaseli do lidských duší. 

Česky dosud vyšly 

dvě knihy série 

Vídeňské zločiny – 1913: 

Případ podivné sebevraždy 

1918: Vražda na konci války 

Do češtiny přeložil 

Vítězslav Čížek a jako 

audioknihy načetl 

Miroslav Táborský. 

15 

Andreas Pittler bude své knihy prezentovat na 31. Podzimním knižním veletrhu – 15. a 16. října v Havlíčkově Brodě. 

V pátek 15. října v 18 hodin bude mít autogramiádu u stánku nakladatelství Hejkal a v sobotu 16. října ve 12:30 besedu se 

čtenáři na schodišti Krajské knihovny Vysočiny. Jeho návštěvu Podzimního knižního veletrhu laskavě podpořilo Rakouské 

kulturní fórum v Praze.

16 

KNIŽNÍ TIPY 

Spasitel 

// Andy Weir 

Úžasně napínavé meziplanetární dobrodružství od 

autora světového bestselleru Marťan. Ryland Grace 

zůstal jako jediný přeživší na zoufalé misi poslední 

naděje. Pokud selže, lidstvo zanikne. Je tu však 

drobný háček – Ryland to neví. Nedokáže se vybavit 

ani své jméno, natož že má nějaký úkol. Postupně si 

vzpomíná a získá i nečekaného spojence... 

Laser, 499 Kč // Vychází 13. října 

Byli jsme mladí 

a stateční 

// Hazel Gaynorová 

Místo vánočních prázdnin přišla 

noční můra. Jak se mají učitelé 

postarat o svěřené děti, když jsou 

vydáni napospas nepřátelské 

armádě a dozorcům v japonském 

internačním táboře? Příběh 

o odvaze a síle, který vás přiměje 

věřit, že duch hrdinství je v každém 

z nás. Inspirováno skutečným 

příběhem. 

Cosmopolis, 399 Kč // Již vyšlo 

Knižní 

tipy 

Podzimní nabídka románů je 

právě tak pestrá jako barvy 

podzimu. Na své si přijdou 

čtenáři společenských 

románů, milovníci historie, 

sci-fi i fantasy. 

Dula 

// Michal Viewegh 

Stárnoucí spisovatel Mojmír se nikdy nesmířil 

s rozvodem. Za maskou protřelého cynika se skrývá 

zklamaný, bolestínský a nejistý muž, který manželce 

nikdy neodpustil, že od něj odešla. Zůstala mu jen 

asistentka, dula, bez které se neobejde, ale zároveň 

ji uráží. Na společné dovolené však začne něco, co 

neplánovali ani v těch nejdivočejších snech… 

Ikar, 329 Kč // Vychází 5. října 

Jane Austenová 

// Anna Elliotová 

Anna Elliotová, prostřední dcera 

pošetilého sira Waltera, kterého 

zajímá pouze vlastní šlechtický 

titul, už má léta rozpuku dávno 

za sebou. Jako devatenáctiletá 

poslechla radu přítelkyně a zrušila 

zasnoubení s bezvýznamným 

námořním důstojníkem Frederickem 

Wentworthem. Když se ale po osmi 

letech znovu setkají, je všechno 

jinak… 

Slovart, 349 Kč // Již vyšlo 

Návrat 

// Nicholas Sparks 

Trevor po dědečkovi zdědí chatu a zjišťuje, že 

ho to táhne do míst, kde prožil dětství. Vrátí se, 

aby vedl jednoduchý život, ale ve skutečnosti to 

tak jednoduché není. Ve snaze odhalit tajemství 

dědečkovy smrti, se Trevor začne šťourat v minulosti 

a pochopí, že abychom se mohli pohnout vpřed, 

musíme se vrátit na místo, kde to všechno začalo. 

Ikar, 359 Kč // Vychází 4. října

Mycelium VI: Vrstva ticha 

// Vilma Kadlečková 

Šesté, dlouho očekávané pokračování nejrozsáhlejší 

české románové osmisvazkové ságy Mycelium. 

Příběh se sice odehrává ve vzdálené budoucnosti, ale 

zároveň je to současné a stále aktuální podobenství 

o střetu odlišných kultur. Každá kniha má vlastní 

zápletku a zároveň představuje stupeň ve vývoji 

celého příběhu. 

17 

Argo, 488 Kč // Již vyšlo 

Zatracená svatozář 

// Alessandra Torre 

Někdy prostě prší 

// Michel Faber 

Ve své povídkové sbírce prokázal Michel 

Faber výjimečně živou fantazii, lásku k jazyku 

i podivuhodnou všestrannost. Jeho povídky jsou 

hravé a zároveň hluboce dojemné, satirické, a přitom 

upřímně lidské. Setkáme se v nich s Bohem, 

který najde Zemi na skládce, s láskou v sexshopu 

i s rybami, které plují ve vzduchu a číhají v uličkách… 

Argo, 348 Kč // Vychází 12. října 

Možná se ptáte, proč mávám ve 

vzduchu nafukovacím penisem 

a vřískám z plných plic. Jenže než 

bych vám to vysvětlila, srazil by 

Declana Mosse náklaďák. Není 

snadné zachránit život někomu, 

kdo před vámi pořád utíká… A tak 

jsem mu na stopě, ať jde do práce, 

nebo míří do kavárny. Jsem jeho 

anděl strážný. Nebo ne? 

Mystery Press, 329 Kč // 

Vychází 18. října 

Kletba krkavců 

// Kevin Hearne 

Zemi zničené obřími útočníky, jak jsme ji poznali 

v prvním díle Útok obrů, svítá naděje na odplatu. 

Najde se ale dost hrdinů? Daryck, Hanima a Koesha 

se vydají až tam, kde končí mapy a kde číhá něco 

mnohem nebezpečnějšího než bouře a mořské 

obludy, a pokusí se přinést naději do světa 

zmítaného válkou. Ale i hrdinové mívají strach… 

Argo, 548 Kč // Vychází 6. října 

Veselice // 

Eva Hudečková 

Ultimus 

// Ondřej Neff 

Na odvrácené straně Měsíce stojí Ultimus, vězení pro 

nejhorší zločince obydlených světů. Sem přijíždějí 

Kuba Nedomý a Dědek Čuchák, starožitníci se 

sídlem v Arkádii, v roli robotických specialistů. 

Měl to být nejlepší kšeft jejich života. Vyklubala se 

z toho ale bouda… 

Mystery Press, 349 Kč // Vychází 4. října 

Nikým a ničím neomezená tvůrčí 

svoboda Evě Hudečkové umožnila 

vytvořit naprosto jedinečné dílo, 

u kterého nebudete potřebovat 

záložku, protože ho přečtete jedním 

dechem. Dechberoucí příběh 

odkrývá nejhlubší tajemství lidské 

duše, je prubířským kamenem 

charakterů hlavních hrdinů vydaných 

napospas šílené hře na život 

a na smrt. 

Prchal, 499 Kč // Již vyšlo

18 

INFLUENCEŘI 

Nechte se 

ovlivnit! 

Lucie 

Zelinková 

Knižní influenceři doporučují čtenářům 

Lucie pracuje 

jako marketérka 

a influencerka 

Jak byste charakterizovala obsah 

vašeho instagramového profilu? 

Sdílím svoji vášeň pro knihy, svoji radost 

z nových a z dobrých knížek. Snažím se 

inspirovat ke čtení, k hledání si chvilky 

pro sebe a pro knihu. A taky se snažím, 

aby moji sledující měli díky mému 

obsahu přehled o tom, jaké nové knížky 

právě vyšly a jestli stojí za to ztrácet 

s nimi čas. 

Sdílím i kousky svého života – své 

fuckupy i obyčejné denní radosti. 

Snažím se otevírat témata, která jdou 

takzvaně proti srsti a zároveň být 

místem, kde se člověk pobaví. Otevírám 

hodně ze svého světa a chci být 

platformou, kde nic, co trápí lidi kolem, 

není tabu. 

Jaký žánr osobně preferujete? 

Nejčastěji mě potkáte se společenským 

románem v ruce. Baví mě současné 

příběhy, současná témata 

a současní lidé. 

Nejoblíbenější kniha? 

Každé období má tu svou, ale kdybych 

měla jmenovat, je to cokoli z pera 

Delphine de Vigan. Z českých vod 

mým světem mnohokrát pohnula 

Petra Soukupová. 

foto: archiv 

Největší knižní překvapení této doby? 

Kniha Poupátka Hany Lehečkové. 

Vynikající, trefná, odvážná, potřebná. 

Lehečková napsala o zneužívání dětí 

v dětském kroužku, použila vlastní 

zkušenost a zasadila ji do autentického 

sídliště devadesátých let. Must read. 

@luciezel 

Kolik přečtete ročně knih? 

Třaskavá otázka, upřímně nemám 

zdání, nepočítám to a přečtené knihy si 

nikam nezaznamenávám, tedy kromě 

mého Instagramu, ale odhaduji, že jich 

bude tak kolem stovky.

Glen Weldon 

Temný rytíř: 

Historie Batmana 

a zrod nerdů 

Jak k Batmanovi v průběhu let přistupovali různí 

tvůrci napříč komiksy, televizí a filmy a jak jejich díla 

přijímalo publikum? Autor propojuje historii postavy 

s všeobecnými trendy a s vývojem v komiksových 

vesmírech DC a Marvel. Nabízí cestu k novému 

čtení populární kultury a superhrdinských příběhů. 

Martin Uhlíř 

Sestry 

Lila a Marie nemohou být rozdílnější. Obě sestry ale 

něco skrývají a jejich vztah tíží tajemství. Robert se 

s nimi potkává v letovisku, kam si přijel odpočinout 

od stresu a výčitek způsobených rozvodem. 

Překvapivý prozaický debut redaktora týdeníku 

Respekt upomíná na klasické romány 60. let. 

r otraU t SUSanne 

Bernerová 

Karlík 

a Klub kapucí 

Karlíkovi se ztratilo kuře. Pojďte ho spolu s ním 

a jeho kamarády v kapucích hledat. Vyprávěcí 

obrázky okamžitě připomenou známé Jaro, 

Léto, Podzim a Zima. Svět Karlíka je ale místo 

lidí plný králíků a kresby doprovází krátký 

text. Děti si budou knížku rády prohlížet 

s dospělými, ale určitě to zvládnou i samy.

Neviditelný život Addie LaRue // V. E. Schwab 

20 

RECENZE 

Slovart, 399 Kč, již vyšlo 

Nikdy 

nedráždi 

bohy bosou 

nohou… 

Příběh Addie LaRue vás překvapí, 

nadchne, chytí a nepustí. A zůstane ve 

vás rezonovat ještě dlouho po přečtení 

poslední stránky. Je sugestivní a pro 

velkou plochu, skvělý nápad, hloubku 

a spletitost si nezadá s velkými světovými 

romány. Ty připomene i tím, že se 

odehrává v období více než tří set let 

lidské historie – rozpíná se do hloubky 

postav i v čase, ovšem tentokrát nesledujeme 

osudy několika generací. Ne. Hlavní 

hrdinka zůstává stále s námi. Nemění se. 

Nestárne. 

Addie je zvláštní děvče. Dívka se sedmi 

pihami v obličeji – jednu má prý za každou 

velkou lásku, co ji čeká. Dívka s očima 

doširoka otevřenýma a hltajícíma okolní 

svět se všemi jeho možnostmi. Nejspíš se 

narodila do špatné doby, vždycky chtěla 

dokázat víc, než být jen manželkou a matkou, 

chtěla se vydat za hranice vlastního 

města, vlastního malého světa a stát se 

někým. Všechno se jí to vlastně splní. 

Addie LaRue – mladá žena se smutnou 

duší. 

Není prý radno zahrávat si s bohy. Addie 

měla vždy spoustu snů a přání, jejím 

největším přítelem byl kus pergamenu 

a uhel nebo volná čtvrtka papíru. Bohové 

ji neděsili. Občas je zkoušela, ale dvakrát 

se neprojevovali. Tedy ne všichni… 

Addie je dívka ze sedmnáctého století, 

která uzavře dohodu s temnými bohy. 

Stane se nesmrtelnou. Proplouvá staletími. 

Stává se múzou, důležitým hybatelem 

dění, potkává lásky. Ale nic není 

zadarmo. Pro kohokoli, kdo se s ní setká, 

je po čase zcela nezapamatovatelná. 

Mrknutím ihned zapomenuta. A daný 

člověk ani neví, že tu byla, nebo kdy existovala… 

Ale jednou se to stane jinak. 

Kniha je vlastně milostným příběhem, ale 

také hledáním smyslu existence a jejího 

naplnění, hledáním místa na světě 

a v životě i sebe sama. Je ale mnohem 

víc než young adult románem. Rozhodně 

nadchne všechny milovníky fantasy a cestování 

časem – v mnohém připomene 

spletité přízračné světy Neila Gaimana, 

nebo může vyvolat vzpomínku na kdysi 

populární seriál Highlander o životě 

nesmrtelných. Prostě Neviditelný život 

Addie LaRue je skvělé čtení, které byste 

neměli minout. 

Dana Konvičková 

Chata ve Švýcarsku // Julie Caplinová 

Hrnek horké čokolády, báječné sýry, 

praskající oheň v krbu a ticho horských 

velikánů a žádní muži. To je Švýcarsko 

a pravé místo na vzpamatování se 

z milostných eskapád. Alespoň si to 

myslí hlavní hrdinka nového románu 

Chata ve Švýcarsku. Jenže, nebyla by to 

Julie Caplinová a série Romantické útěky, 

aby se Mině do poklidné dovolené nezamotala 

láska. 

Julie Caplinová uhranula miliony čtenářek 

svými romantickými knižními 

lahůdkami, které slupnete jako lákavou 

jednohubku. Autorka tvrdí, že je závislá 

na cestování a dobrém jídle. V sérii 

Romantické útěky nabízí obojího plnou 

náruč čtenářkám, které si při čtení touží 

odpočinout a „poznat“ různé kouty světa. 

V nové knize Chata ve Švýcarsku se 

s Minou vydáváme na dobrodružnou 

cestu na horskou chatu v kantonu Valais. 

Mině se zhroutí život poté, co přítele po 

roce známosti požádá o ruku, na večírku 

před partou přátel. Přítel ji odmítne a na 

místě se s ní rozejde. Minu jeho zrada 

raní, v práci navíc dostane nařízenou 

dovolenou. Rozhodne se ji využít, aby 

našla novou cestu životem, a u toho navštívila 

kmotru. Jsme samozřejmě v romantickém 

románu, takže o tajemství, nečekaná 

setkání, a hlavně novou lásku nebude 

nouze. 

Nyní mávnete rukou, že to bude jen další 

slaďárna, ale to by byla velká chyba. Autorka 

umí skvěle zkombinovat základní romantický 

příběh s neotřelým prostředím a vtipnými 

dialogy tak, že knížku přečtete dřív, 

než dojíte porci dortu a dopijete horkou 

čokoládu. Což mimochodem udělejte, to 

vám vřele radím. Knížku si tak totiž užijete 

ještě o malý, sladký kousek víc. 

Ať už jste Švýcarsko navštívili, nebo ne, při 

čtení jako byste tam s Minou byli. Téměř 

cítíte vůni čokolády, ždibec třešňového 

koláče a na špičce jazyka ostrou chuť sýra. 

Caplinová umí navodit báječnou atmosféru 

a skutečně vás přenést tam, kam posílá 

svoje hrdinky. 

Chcete-li si užít nenáročné romantiky 

a trochu snění, román Chata ve Švýcarsku 

je přesně pro vás. Osobně jsem navíc ráda, 

že příběh dostane příště také Minina sestra 

Hannah – tentokrát v Irsku. 

Helena Herynková 

Cosmopolis, 349 Kč, již vyšlo 

Horká 

čokoláda 

na všechny 

trable

Šifra // Isabella Maldonado 

Metafora, 399 Kč, již vyšlo 

Z Naděje 

se stala 

Bojovnicí 

Nina se jako sedmnáctiletá (po hrůzyplném 

úniku ze spárů násilníka) 

rozhodla, že vystuduje kriminalistiku 

a bude honit všechny jemu podobné 

zlosyny. Přežila únos, vydobyla si na 

soudu osamostatnění, změnila si jméno 

a pustila se do boje se zločinem. Navždy 

chtěla zůstat skryta před zvědavci, kteří 

by se pokusili vyhrabat její minulost. 

Což by se jí možná i povedlo, jenže ne 

v dnešní době technologií a celosvětového 

propojení. 

Když se na internet dostane video, na 

kterém se ubránila přepadení při běhání 

v parku, získá si Nina zástupy fanoušků, 

ale také jednoho, o něhož vůbec nestála. 

Její „starý známý“ se nehodlá vzdát 

zklamání, že mu před deseti lety utekla. 

Muž, jenž si začne říkat Šifra, chce Ninu 

dostat a využívá k tomu toho nejhoršího 

– vraždí nevinné dívky. Nina musí 

spojit síly s doktorem Jeffem Wadem, 

protože jen spolu mají šanci zlověstného 

zabijáka najít a jednou provždy se 

tak vypořádat s minulostí. Začíná závod 

s časem, jenž díky internetu sleduje celý 

svět. Jestli a jak se nesourodé dvojici 

složitý úkol povede, prozradí kniha Šifra. 

Thriller Šifra, z pera autorky Isabelly 

Maldonado, si mimo klasického vyšetřování 

bere na paškál také některá 

z nebezpečí, jež nás denně obklopují, 

především nebezpečí ztráty soukromí 

kvůli všudypřítomným sociálním a jiným 

sítím. Ovšem, představuje i technologie, 

které nejen hrdinům knihy denně 

pomáhají právě s lovem zločinců. 

Než se Maldonado pustila do psaní 

kriminálních románů, sama nosila pistoli 

a odznak. Prošla celou řadou policejních 

profesí, její posledním úkolem bylo 

vedení útvaru zvláštního vyšetřování 

a forenzních metod. Když po dvaadvaceti 

letech od policie odešla, rozhodla se 

využít svých zkušeností a pustila se do 

psaní krimi románů. Určitě byla dobrou 

vyšetřovatelkou, ale nutno přiznat, že 

její nový thriller Šifra rozhodně ukazuje, 

že psaní jí jde výborně. Šifra potěší 

všechny milovníky skvěle vypointovaných 

kriminálek, kterým navíc vévodí 

sympatická hlavní hrdinka se silným 

osobním příběhem. 

Helena Herynková 

21 

Až na ten konec dobrý // Pavel Tomeš 

Jedenáctiletá dívka s neobvyklým jménem 

Luna žije se svým dědečkem, jenž 

byl před důchodem ředitelem místní 

hvězdárny. Svéráznou rodinku doplňuje 

pes neurčité rasy Uran, jenž občas 

zásadně zasahuje do děje. Děd se 

schází se dvěma přáteli z mládí jednou 

týdně v oblíbené hospůdce, vzpomínají 

na své mladické kousky a nerozvážnosti 

a vedou vědecké disputace o všem 

možném včetně smrti. I se svou vnučkou 

hovoří děda bez obalu a otevřeně, 

což způsobuje osobité myšlení děvčete 

i její zvláštní koníček. Další protagonistkou 

knihy je redaktorka černé 

kroniky regionálního deníku Okamžik, 

Konečná. V momentě, kdy se tihle tři 

setkají, začne ta pravá jízda. 

Přestože se smrt jako červená nit line 

příběhem a je předmětem přemítání 

a zkoumání, píše o ní Pavel Tomeš 

s nadhledem a dokazuje, že i o věcech 

vážných se dá žertovat. Byť se jedná 

občas o humor poněkud morbidní, 

předkládá autor své vtipné komentáře 

prostřednictvím hlavních hrdinů 

decentně a polechtá bránici v nejed- 

nom případě. S porozuměním a citem, 

aniž by překročil hranice dobrého 

vkusu, popisuje rozhovory Konečné s její 

kamarádkou výtvarnicí Klárou o jejich 

sexuálních a erotických zážitcích, jež 

se promítnou opět v kvalitní humor. 

Jednotlivé kapitoly jsou psány v ich 

formě, kdy ústřední postavy líčí události, 

dojmy a pocity ze svého úhlu pohledu, 

v přímých řečech zapojují i ostatní 

aktéry, a každý hovoří svým originálním 

jazykem, v případě Luny hodně nespisovným, 

což knihu maximálně oživuje. 

Stand-up komik, někdejší novinář, 

oblíbený fejetonista a spisovatel Pavel 

Tomeš se poprvé a velmi úspěšně 

pouští do rozsáhlého románu, jenž 

překypuje vtipem a nečekanými zvraty 

podanými tak, že se nelze přestat 

nahlas smát. Některé hlášky jsou tak 

trefné, že utkví v hlavě už na první 

dobrou a mají šanci zlidovět. Kniha je 

nejen dobře a poutavě napsaná, ale 

je zajímavá i svou grafickou úpravou 

a na pozorného čtenáře čeká v knize 

i zábavný bonus. 

Zuzana Dorogiová 

OTOČ, 429 Kč, Vychází 11. října 

Kdo 

rozesměje 

Smrtku

22 

TIPY OSOBNOSTÍ 

Hedvika Mojžíšová 

Obchodní ředitelka 

nakladatelství 

Fortuna Libri 

Těšila jsem se na nové vydání 

Dcery sněhu (Eowyn Ivey) 

a jsem ráda, že vyšla na podzim, 

jelikož je to přesně ta kniha, 

které sluší číst ji zabalenou 

v dece u krbu se sklenkou vína. 

Když se snoubí nenaplněná 

rodičovská láska, nekonečná 

touha a k tomu tajuplná 

aljašská divočina, můžeme 

čekat vše, jen ne obyčejný 

příběh. Magické prvky se 

v knize mísí se skutečností tak 

mistrně, že je od sebe jen těžko 

rozeznáte. Tento román vás 

pohladí po duši. 

Hana Gelnarová 

Programová ředitelka 

nakladatelství Argo 

Z knih poslední doby bych doporučila určitě 

novou knihu Petra Stančíka, Pravomil aneb 

Ohlušující promlčení. A vůbec, rovnou 

všechny Petrovy knihy. Mám ráda knihy, 

ze kterých se něco dozvím, což Petr svými 

hlubokými znalostmi zaručuje, a navíc to 

umí podat zábavně, svižně. A přitom za tím 

vším cítíte i to, co chce autor svou knihou 

sdělit, tady v Pravomilovi například co je to 

pravé vlastenectví. 

Pavel Renčín 

Spisovatel a ředitel marketingové 

komunikace Active Radio a.s. 

Mám rád alegorické knížky o životě a o lidech, přestože je 

cíleně nevyhledávám. Některé z nich jsou chytré a takovým 

zvláštním způsobem vlídné. Svému příteli bych proto 

daroval třeba Tracyho tygra od Williama Saroyana, kterého 

mám moc rád a čas od času si jej sám znovu přečtu. Ke 

štěstí někdy v životě stačí ty nejjednodušší věci. 

Tipy 

Jakou knihu byste doporučili 

nejlepšímu příteli a proč? 

osobností 

knižního 

světa 

Kateřina Šardická 

Spisovatelka a redaktorka nakladatelství Host 

Mám dojem, že asijské literatuře obecně se v Česku ze strany čtenářů dostává stále 

málo pozornosti. A pokud bych mohla doporučit alespoň jednu knihu od asijského 

autora, se kterou by se měl každý milovník literatury seznámit, byla by to kniha Žít! od 

Jü Chua. Jde o syrový pohled do života obyčejných lidí na čínském venkově, kteří se 

na pozadí bouřlivých dějin a neskutečné bídy snaží o jediné – přežít. Asijští autoři mají 

dost specifický styl jazyka, který je úsporný, přímý a pichlavý. Nestává se mi často, že 

by mi po dočtení knihy zůstaly dlouho v mysli. Tahle je tam pořád.

23 

Jana Poncarová 

Spisovatelka a novinářka 

Kamarádkám a kamarádům bych doporučila knížku 

od Michaely Klevisové Prokletý kraj. Dočetla jsem ji 

před pár dny a pořád na příběh myslím – mám ráda, 

když se mi to po dočtení 

knihy děje. Michaela 

krásně vykreslila 

atmosféru i postavy. 

S hrdinkami jsem jejich 

příběh dost prožívala 

a myslím, že se tahle 

kniha báječně hodí na 

nadcházející podzimní 

dny – zachumlat se 

do deky, uvařit si čaj 

a nechat řádky, aby 

příjemně mrazily 

po zádech. 

Jiří Hron 

Redaktor 

nakladatelství 

Kniha Zlín 

Jako redaktor 

převážně 

překladových 

titulů rád relaxuju 

u původní české literatury a dlouho mě žádná 

kniha nezasáhla tak jako prozaický debut grafika 

a publicisty Karla Halouna Marná práce. Tři 

stylově i žánrově zcela odlišné části – dopisy 

vysokoškolského pedagoga, kterého komunisti 

vyhnali z fakulty, úředně psané záznamy StB 

o činnosti jejího spolupracovníka a vyprávění 

malého chlapce – tvoří fascinující mozaiku osudů 

a pro mě jednu z nejpůsobivějších literárních 

obžalob minulého režimu. 

ROBERT LACEY 

499 Kč

24 

ROZHOVOR 

Nebojím 

se výšek 

ani hloubek 

ROMÁN V OSMI PŘÍBĚZÍCH 

O ŠPATNÝCH ROZHODNUTÍCH, 

NEPOCHOPENÍ I NADĚJI 

NAVZDORY 

Lidský život znamená i hledání smyslu v každodennosti. Nejen 

skrze duchovní naplnění či osvobozující zkušenost, ale také 

uprostřed ubíjející všednodennosti, kdy jsme konfrontováni 

s našimi blízkými; těmi, které milujeme, i těmi, kteří nám ublížili. 

Leč zkušenosti, emoce, gesta i vyřčená slova se možná až 

příliš často míjejí, a namísto pochopení se množí křivdy, bílá 

místa a bolest. Každé takové míjení je však zároveň výzvou — 

k pochopení, a snad i odpuštění. 

Povídkový román Čekání na spoušť Lidmily Kábrtové je kronikou 

takového míjení, rozprostírající se na ploše sedmdesáti 

let. Kniha v koncentrované podobě ohledává, jak zdánlivě nedůležitá 

rozhodnutí jedněch působí na životy druhých a jak 

se může nenápadná událost dotknout někoho, o kom to vůbec 

netušíme. Každá z hlavních postav Čekání na spoušť vypráví 

z vlastní perspektivy, každá se snaží dodat svému příběhu 

smysl. A i když nalézání jedněch je často ztrácením druhých, 

nikdy není pozdě na smíření a odpuštění. Přinejmenším vůči 

sobě samým. 

xxx Kč 

ISBN 978-80-275-0793-1 

LIDMILA KÁBRTOVÁ ČEKÁNÍ NA SPOUŠŤ 

X 

LIDMILA 

KÁBRTOVÁ 

X 

ČEKÁNÍ 

NA 

SPOUŠŤ 

Host 

autor: Martina Vlčková 

Host, 299 Kč, Vychází 14. října 

V roce 2013 debutovala experimentální prózou Koho vypijou lišky, o pět let později napsala 

sbírku povídek Místa ve tmě. Teď spisovatelku Lidmilu Kábrtovou čeká vydání její třetí knížky. 

Pojmenovala ji Čekání na spoušť a v osmi příbězích v ní vypráví o špatných rozhodnutích, 

nepochopení i naději. 

Vaše novinka se na pultech knihkupectví 

objeví za pár dní. Schválně, co se vám 

honí hlavou? 

Jsem nervózní. Dala jsem té knize tři roky 

svého života – noci, víkendy, dovolené. 

Dohledávala jsem spoustu informací, věcí, 

o nichž jsem předtím nevěděla vůbec 

nic. Mnoho údajů jsem také konzultovala 

s odborníky z velmi různorodých oblastí. 

A teď najednou budou mít slova, která 

znám jen z monitoru svého notebooku, 

podobu knihy. Dostanou se ke čtenářům. 

A já přemýšlím o tom, jak budou čtenáři 

ten příběh vnímat, zda o něm a jeho hrdinech 

budou přemýšlet. 

Jací ti hrdinové tedy jsou? Prozradíte, 

co prožívají? 

Čekání na spoušť je příběhem rodiny. 

Osmi lidí. Každý z nich je úplně jiný, každý 

prochází jiným úsekem svého života v jiné 

době. Zuzana jede k moři, aby vymazala 

děsivý sen. Josef se rozhodl vsadit všechno 

na jednu kartu. Jitka se stydí za faldy na 

břiše a nechce se s nikým srovnávat. Hana 

při náhodné cestě autem nalezne svoji 

babičku. Jarmila roky vzdorovala, ale teď 

jen touží odejít úplně tiše. Pavel našel klid 

při práci v lese a už nechce nic pokazit. 

Iveta obléká mrtvé a skrývá vytetovaného 

hada. A Libor prostě jen fotografuje. Patří 

k sobě, jsou svým způsobem rodina, 

přesto se míjejí. A křivdy a bolest se množí. 

I oni by však rádi věřili, že bude líp… 

foto: Jan Sýkora

25 

foto: Ilona Sochorová 

Takže se dá říct, že jde o obyčejné lidi? 

Ano, moje postavy v knize – tři muži 

a pět žen – jsou naprosto normální lidé, 

stejní jako jsou třeba vaši sousedé v ulici. 

Ničím zvláštním se nevymykají a stejně 

jako ti sousedé i oni jdou nějak životem, 

a ta cesta je proměňuje. Některé k lepšímu, 

jiné k horšímu. Jinak jejich příběh 

začíná v padesátých letech a končí až 

současností. 

Ve své předchozí knížce – povídkové 

sbírce Místa ve tmě jste vyprávěla 

pouze o ženách. Co ta změna? Jak to, 

že tentokrát došlo i na muže? 

Já jsem už u „Míst“ říkala, že se muže 

„učím“ psát… Mimochodem i tam jeden 

muž byl – kněz Eliáš. Ve „Spoušti“ jsem 

se pokusila udělat krok dál, vidět život 

i mužskýma očima. Ale i tady mám zatím 

pořád víc těch ženských postav. Jak to tak 

vidím, v další knize na tom budu muset 

zapracovat, abych to nějak vyrovnala. 

Mají situace, do nichž se postavy 

v románu dostávají, nějaký reálný 

základ? A najdeme tam třeba nějakou, 

která je vám hodně blízká? 

Příběh je kompletně smyšlený. Já nikdy 

nepoužívám historky, které někde 

zaslechnu. Spíš mě fascinují místa, velmi 

jemné detaily, a teprve od nich odvinu 

něco dalšího. Vidím třeba na ulici prodávat 

dýně na Halloween, přede mnou 

jede na jezdících schodech v metru 

žena s vytetovanou vlaštovkou na krku, 

u stánku na silnici nabízí Vietnamec 

igelitové draky… To jsou moje spouštěče 

příběhů. A postavy jsou mi svým způsobem 

blízké všechny. Když je píšu, snažím 

se nahlížet svět jejich očima. Ale je pravdou, 

že bližší jsou mi vždycky ty složitější, 

které se ale zároveň píší velmi obtížně. 

Asi proto, že s nimi „žiju“ déle. 

Co byste chtěla čtenářům prostřednictvím 

své nové knížky předat či vzkázat? 

Jsem ráda, když čtenáře přečtení mojí 

knihy přiměje přemýšlet, když v něm příběh 

zanechá stopu. Když si najde cestu 

k mým postavám. Ale konkrétně čtenáři 

vzkazovat nic nechci. Já jen vyprávím. 

V případě „Spouště“ o tom, jak těžké je 

porozumět nejen druhým, ale mnohdy 

i sám sobě a jak náročné je dokázat 

odpustit. Jak si to čtenář přebere, to je 

jen na něm. 

Je podle vás psaní knih spíš o sebedisciplíně, 

nebo o talentu? 

Talent je důležitý, ale bez sebedisciplíny 

by to nešlo. Psát knihu, to jsou alespoň 

u mě hodiny a hodiny tichého sezení 

před počítačem, dohledávání si spousty 

informací, potřeby se soustředit. A taky 

škrtání a přepisování. A to bez trpělivosti 

a aspoň trochy sebedisciplíny 

není možné. 

Jakou cestou jste se ke psaní vlastně 

dostala? Bavilo vás třeba už na 

základní škole? 

Psala jsem od prvního momentu, 

kdy jsem se to ve škole naučila. První 

povídky, nebo spíš minipříběhy, mám už 

z doby, kdy mi bylo asi osm let. Vždycky 

jsem chtěla psát. Jenže jsem nevěděla, 

jak se k tomu dostat, tak jsem si řekla, že 

začnu jako novinářka a vystudovala jsem 

žurnalistiku. Na svoji první knihu jsem si 

počkala až do čtyřiceti a vznikla vlastně 

velkou náhodou. 

Udržujete při psaní nějaký řád? Máte 

svoje pevné rituály? 

Asi jediným pravidlem je čas, kdy sedám 

k počítači. Protože normálně pracuji, na 

psaní mi zbývá čas jenom večer. A moje 

hlava si na to zvykla natolik, že i v dny, 

kdy mám třeba přes den volno, stejně 

začnu psát až s příchodem tmy. 

A jak řešíte případné krize, kdy se 

člověk zasekne a neví, jak dál? 

Zvednu se od počítače a jdu dělat něco 

jiného. Většinou něco péct, uklidňuje 

mě vidět rychlý výsledek. U toho pečení 

ale přemýšlím nad tím, jak dál. A většinou 

na něco přijdu. V poslední době 

jsem taky začala chodit plavat. Sice 

mě to nebaví, ale je to jediný intenzivní 

pohyb, který jsem schopná nějak dlouhodoběji 

dělat. I když jen proto, že když 

>>

26 

jsem v tom bazénu, tak si říkám, že to 

přece nevzdám, když už jsem do té 

vody vlezla… 

Lidmila Kábrtová 

Ve světě písmen se pohybujete 

i v rámci svého civilního zaměstnání 

– pracujete na Fakultě stavební ČVUT 

v oddělení PR a marketingu. Jak moc 

těžké je psát o stavařině? 

O stavařině píšu posledních dvacet let 

a baví mě to. Mám ráda různé technologie, 

postupy, zajímá mě dozvídat 

se, jak v principu věci fungují, poznávat 

nové věci ve vědě. A jsem ráda za 

skvělé lidi na fakultě, kteří mi dávají 

nahlédnout do svých fascinujících 

oborů a vysvětlují mi vše podstatné. 

Narodila se v roce 1971 v Náchodě. Vystudovala žurnalistiku na Fakultě 

sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a později také obor marketingová 

komunikace na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Několik let se věnovala 

žurnalistice, pak se zaměřila na oblast public relations, v níž pracuje už více 

než dvacet let. Knižně debutovala experimentální prózou Koho vypijou lišky 

(2013). V roce 2018 vydala sbírku povídek Místa ve tmě, za níž získala hlavní 

cenu Nadace Český literární fond. V polovině října jí vyjde román s názvem 

Čekání na spoušť. Je také autorkou rozhlasové hry pro děti Šedivák a napsala 

několik her v projektu ČRo 3 Vltava – Minutové hry. S rodinou žije nedaleko 

Nymburka. Více na www.hostbrno.cz. 

Do práce dojíždíte vlakem, který bývá 

u spisovatelů oblíbený – jako inspirace 

i jako určitý čas pro sebe a svoje 

myšlenky. Jak je tomu u vás? 

Ve vlaku jsem z velké části napsala svoji 

první knihu Koho vypijou lišky. Ale to 

bylo dáno tím, že je složená z příběhů 

na padesát slov, takových jednohubek, 

a ty jsem ve vlaku psát zvládala. 

Jinak tam ale psát neumím. Spíš jsou 

ty cesty pro mě pravidelným časem 

na čtení, takže pořád s sebou tahám 

nějakou knihu. 

Co říká rodina vašim spisovatelských 

úspěchům? 

Berou jako daný fakt, že píšu. A že 

občas někam jedu číst nebo se sbalím 

na nějaký pobyt, kde sama v tichu píšu. 

kombinace literatury a historie, kdy se 

třeba bavíme o tom, co si středoškoláci 

představují, že se v osmdesátých letech 

mohlo a nemohlo. 

Co vás v poslední době zaujalo 

z knižní nabídky? 

Z české současné prózy určitě Vrány 

od Petry Dvořákové, Listopád Aleny 

Mornštajnové, Kolem Jakuba od Michala 

Vrby, Kocovina od Stanislava Berana, 

Marie a Magdalény od Lenky Horňákové- 

-Civade. Ze světové Vrchol vulkánu od 

Harlana Ellisona, Stolek s citróny od 

Juliana Barnese, Piranesi od Susanny 

Clarkové, Nížiny od Herty Müllerové, 

Pohřbený obr od Kazua Ishigura, 

Guzel Jachina a její román Zulejka 

otevírá oči. A spousty dalších. 

A co vám dělá radost, a není to 

psaní? Co vás nabíjí energií a dobrou 

náladou? 

Moc ráda se podívám na dobrý film 

(což jsem teď kvůli psaní nestíhala), 

miluju činohru (ale do divadel se 

v poslední době jít moc nedalo) a taky 

mě baví cestovat. Těší mě procházet 

městečky, pátrat po zajímavých 

věcech, nebojím se výšek ani hloubek, 

takže se ráda podívám na věže 

i do podzemí. 

A jak své úspěchy a nepopíratelný 

fakt, že se vaše knížky čtenářům líbí, 

vnímáte vy sama? 

Těší mě, když se mi čtenáři ozvou 

(zatím tedy spíš převážně čtenářky), že 

se jich moje kniha dotkla, že o ní přemýšlejí. 

Že myslí na její hrdiny a že jim 

to třeba připomnělo něco osobního, 

blízkého. 

Se svými čtenáři se potkáváte při různých 

příležitostech, v polovině října 

za nimi vyjedete třeba na Podzimní 

knižní veletrh do Havlíčkova Brodu. 

Co vám takové akce dávají? 

Mám setkání se čtenáři a veřejná 

čtení ráda. Osobní kontakt je pro mě 

důležitý, vidím, jak posluchač na text 

reaguje, co ho zajímá. Vlastní čtení 

mě přitom těší. S „Liškami“ například 

jezdím za studenty na střední školy, 

čtení mám pojaté hodně neformálně 

a studenty to baví. Je to taková 

foto: David Konečný

Román Andrey 

Sedláčkové o ženě, 

která nechtěla být 

směšná, a stínech 

Milana Kundery 

Vychází 14. října

28 

KNIŽNÍ STŘÍPKY 

Každý z nás má své drobné či větší radosti, 

u kterých nám není líto vynaložených 

prostředků, času a energie. Co se týká 

peněz, jistě je na místě obezřetnost, jestli 

se naše kratochvíle později nestanou spíše 

rozpočtovými starostmi. 

Jistě nebude chybou hledat a nacházet 

knižní libůstky právě na stránkách 

magazínu Knihkupec. Brouzdat 

knihkupectvím, pídit se po novinkách, 

objevovat a nacházet nečekané poklady. 

Takové kratochvíle (zejména časté) stávají se 

poměrně nákladným koníčkem. 

Ale samozřejmě ještě zbývá jedna velmi 

schůdná alternativa! Ne každý výtisk 

musíme nutně vlastnit (domácí úložné 

prostory zpravidla nebývají nafukovací), 

a tady se přímo nabízejí služby knihoven. 

Český statistický úřad řadí tuzemskou síť knihoven 

mezi nejhustší na světě, je proto velmi pravděpodobné, 

že i odlehlé vísky skýtají tuto instituci. Ani 

knihovny zapadlé či jen vzdálené od centra již dávno 

nejsou sbírkou ohmataných knih a letitého inventáře 

s výrazně omezenými otevíracími hodinami. 

Současná česká knihovna nabízí mnohem víc. Standardem 

i lokálním překvapením mohou být třeba 

následující služby: 

• Knihovna je rychlá a pružná: v momentě, kdy se 

nová kniha objeví na pultech, zbývá jen pár týdnů, 

než se dostane do knihovnických regálů. 

• Rezervace, objednávky: pokud hledaný titul není 

aktuálně k dispozici ve zvolené pobočce, je možné 

si jej zarezervovat. Občas se objeví dlouhý seznam 

čekatelů, což je svým způsobem i barometr popularity 

jednotlivých titulů, o to větší je pak potěšení 

z konečně splněné rezervace. 

• Knihy jsou jen jedna část: knihovny dávno nejsou 

jen souborem tištěných publikací. Lze půjčovat 

notové záznamy, deskové hry, e-knihy, hudební 

nosiče, audioknihy, časopisy. 

Chvála 

knihovny 

text: Veronika Zavřelová 

Knihovny jsou na mnoha místech architektonickými perlami, 

objekty s výtvarnou a historickou hodnotou, místem zastavení 

a načerpání energie v klidu o samotě, nebo naopak vhodné 

pro setkávání. 

Následující knihovny u nás i v zahraničí spojuje mnohé a třeba 

poslouží i jako tipy pro cestovatelská objevování. 

• Domluvit se: ve fondech českých knihoven jsou 

k dispozici cizojazyčné tituly, a zdaleka se nejedná 

jen o nejrozšířenější jazyky. Půjčovat lze třeba 

i v dánštině nebo švédštině. 

• Knihovny jsou mnohem více než knihy a jsou 

v pravdě centrem místní komunity a kulturního 

dění, zavítat můžeme na: filmová představení, 

výstavy, autorská čtení, kurzy cizích jazyků nebo 

informačních technologií, divadlo pro děti, doučování 

středoškolské matematiky, seminář jak napsat 

životopis a průvodní dopis při hledání zaměstnání, 

cestovatelské přednášky, šachové turnaje, partičku 

Scrabble, hodinu pletení nebo šití na stroji, posezení 

s kávou na terase, dokonce lze knižní kulisy 

využít jako oddací místnost. 

Foto: Wikipedia 

Zbrojnice Olomouc 

Knihovna Zbrojnice se nachází v samém centru Olomouce 

(a Univerzity Palackého). V historické budově Tereziánské 

zbrojnice najdete mnoho tichých zákoutí pro studium (i s non- 

-stop noční studovnou) i volnočasové čtení. 

Kontakt: knihovna.upol.cz

Foto: Wikipedia 

Foto: Klementinum 

29 

Krajská knihovna 

Františka Bartoše ve Zlíně 

Zlínská knihovna sídlí přímo v centru města, v Baťově institutu, 

v bývalém areálu obuvnických závodů, spojuje tak v sobě 

minulou i současnou industriální poetiku a knižní kulturu. 

Kontakt: kfbz.cz 

Knihovna Klementinum 

Barokní knihovna pražského Klementina byla poprvé otevřena 

už v roce 1722 pro účely jezuitské univerzity a její podoba se 

od té doby příliš nezměnila. Nachází se v ní dvacet tisíc svazků 

(s převážně teologickou tematikou). Podle hlasování čtenářů 

amerického serveru boredpanda.com (2019) jde o nejkrásnější 

knihovnu na světě. 

Kontakt: nkp.cz 

Knihovny ve světě: 

Možnost vypůjčit si knihu je s trochou nadsázky téměř na 

každém rohu. Regály s četbou najdete na nádraží, v čekárně 

lékaře, v restauraci, na parkovišti, na zimním stadionu 

(zejména na kanadském venkově). A nejde pouze o knihobudky. 

Právě sportoviště nabízejí výborné a praktické spojení 

posílení těla i čtenářské duše. 

Pokud však hledáme i další přesah a rozměr, zavítat můžeme 

do klášterů, atraktivní jsou zejména v Rakousku a Německu, 

univerzit (Trinity College, Dublin, Irsko) nebo se jen zastavit při 

procházkách městem, třeba v Helsinkách (městská knihovna 

Oodi) nebo obdivovat Dánskou královskou knihovnu (tzv. 

Černý diamant) v Kodani.

30 

ROZHOVOR 

autor: Jan David 

foto: Jitka Janů / Masarykova univerzita, MUNI 

Jsem 

postižený 

Svěrákem 

Tomáš Maleček (25) 

a (jeho) kniha 

Vystudovaný učitel, student žurnalistiky 

a znalec všeho, co patří k Divadlu Járy 

Cimrmana a k jeho protagonistům. 

V knize Divadlo Járy Cimrmana po 

padesátce... zaznamenal sezonu po 

sezoně co možná nejvíc zajímavých 

informací za 55 let existence 

legendárního souboru až po nucené 

přestávky v účinkování v době 

koronavirové. Unikátní jsou autentické 

vzpomínky, které herci poskytli 

autorovi v průběhu posledních dvou 

let. Knihu doplňuje řada dobových, 

dosud nepublikovaných fotografií 

a dokumentů. 

Nezmizí „Cimrmanům“ z hlav texty jejich divadelních her? I toho se obával 

během koronavirové krize Tomáš Maleček, když pracoval na knize Divadlo 

Járy Cimrmana po padesátce… K jejímu napsání přivedla vystudovaného 

učitele a studenta žurnalistiky z Brna jeho diplomová práce, která je spíše 

kronikou slavného souboru. 

Kde jsem vás zastihl, když spolu 

mluvíme online? 

V Praze, výjimečně jsem tady z Brna 

na dva dny. 

To jsme se mohli potkat živě! Co tu 

děláte? Putujete po stopách Járy 

Cimrmana? 

To také. Jsem totiž stážista v Českém 

rozhlasu a zítra jdu natáčet reportáž 

o omlazování her Divadla Járy 

Cimrmana. Mou touhou vždycky 

bylo dělat novinařinu, takže po 

Pedagogické fakultě Masarykovy 

univerzity, kde jsem studoval 

němčinu a historii, jsem šel na 

žurnalistiku na brněnskou fakultu 

sociálních studií. Teď jsem na praxi. 

Vlastně si říkám, jestli s Cimrmany 

nemám trochu střet zájmů? (smích) 

Jak jste se dostal do zákulisí divadla? 

Souviselo to s vaší diplomovou prací 

o cimrmanovském fenoménu, která 

se stala základem pro knihu? 

Úplně poprvé jsem se dostal do šatny 

jako běžný divák pro podpis. Podruhé 

mi bylo dvacet let, když moje přítelkyně 

napsala do divadla, jestli bych se mohl 

jako nadšenec setkat se Zdeňkem 

Svěrákem a popovídat si s ním. 

Zjevně to vyšlo. 

Vyhověl nám a viděli jsme se hodinu 

před představením ve foyer divadla. 

Vzal nás i do šatny. Nějak přirozeně se 

vyvinulo, že jsme tam začali chodit, 

seznámili se s dalšími herci, s kulisáky. 

A jednoho dne, počátkem roku 2019, 

jsem Zdeňka Svěráka oslovil ohledně 

své diplomové práce. Začali jsme se 

potkávat a dělat rozhovory. Z těch pak 

vznikla diplomka, která je spíše kronikou 

od vzniku souboru až po koronavirovou 

dobu. 

Věděl jste už v tu dobu, že připravujete 

knihu, která nyní vychází? 

Ve skrytu duše jsem doufal, že by to 

tak mohlo být. A asi před rokem touto 

dobou mi Zdeněk Svěrák nabídnul, 

že by diplomka skutečně mohla vyjít 

knižně. To jsem opravdu jásal. 

Čím si vás přitáhnul specifický humor 

kolem fiktivního, zneuznaného českého 

génia s rakouskými kořeny? 

Asi tou svojí propracovaností. Jako dítě 

jsem ne všechno chápal. Ten humor 

jsem objevoval postupně. Viděl jsem 

hru podruhé nebo potřetí, a vždy jsem

31 

tam našel něco nového, což dělám 

vlastně doteď, a pořád nevím, jestli 

jsem všechny vtipy odhalil. 

Jak jste se dostal ještě jako kluk 

k cimrmanovské tematice? 

Přes dětskou tvorbu Zdeňka Svěráka 

s Jaroslavem Uhlířem, přes písničky. 

Tehdy ještě běžely v televizi jejich 

Hodiny zpěvu, vždy osm nových písniček 

za rok. Jako dítě jsem se je pak 

učil na klavír. Představení jsem viděl 

poprvé v televizi ve svých jedenácti 

letech, v roce 2006, když na silvestra 

dávali Cimrmana v říši hudby. 

Vaši rodiče jsou příznivci 

Žižkovského divadla Járy 

Cimrmana? 

Jenom táta. Tehdy mě k té televizi 

zavolal, sám bych asi nešel, trochu 

jsem se ošíval. Řekl jsem si ale, že je 

tam ten Svěrák. Když představení 

skončilo, začal jsem doma hledat 

tátovy staré gramofonové desky. Našel 

jsem tři, například Dlouhého Širokého 

a Krátkozrakého. Myslím, že ještě ten 

večer jsem je začal poslouchat a už 

za tři měsíce se mi na ně povedlo jít 

naživo do divadla. 

Tak to jste ještě zažil Ladislava 

Smoljaka? 

Naposled jsem ho viděl měsíc před 

smrtí. Bylo mi čtrnáct. A zažil jsem 

dokonce největší unikát! Zastihnul 

jsem totiž oba autory na jevišti při 

Dobytí severního pólu, takže Svěráka 

jako učitele a Smoljaka jako Varla 

Frištenského. 

Smoljak nebo Svěrák? Kdo je vám 

bližší? 

To je těžké. Ale bude to asi Zdeněk 

Svěrák, protože ho zažívám posledních 

jedenáct let, můžu si s ním popovídat. 

On to bude i proto, že jsem na 

něm vlastně kompletně vyrostl už 

od písniček. Mrzí mě ale, že jsem se 

s Ladislavem Smoljakem nemohl 

seznámit blíže. 

Vy jste byl vlastně naočkovaný 

Svěrákem. 

Ani ne naočkovaný jako spíš postižený 

(smích). Asi není den, kdy bych z jeho 

tvorby něco nepoužil nebo si na něco 

nevzpomněl. A není to jen tím, že 

mě teď životem provází připravovaná 

kniha. Bylo to i dřív. Já si dokonce 

pamatuju, ve kterém městě hráli 

Cimrmani jakou hru, což mi přijde jako 

úplná úchylka. 

Co na to říkají vaši vrstevníci, 

a vůbec vaše okolí? 

Už si na to zvykli a spíš se zasmějí, 

například když projíždíme nějakým 

městem a já řeknu třeba: „Tady hráli 

před třemi lety Blaník.“ 

Jakou hru máte nejradši? 

Je to asi Záskok, jako nejlepší hru 

ji uznává i její spoluautor Zdeněk 

Svěrák. Čím dál víc ale objevuji krásu 

raných společných her Smoljaka 

a Svěráka jako je Hospoda Na 

Mýtince nebo Vražda v salónním 

coupé. Poslední dobou jsem objevil 

i kouzlo Lijavce. Zjišťuji, jak moc je 

hra vtipná a jak málo lidí to ví. 

Vaše partnerka, která vám ve 

dvaceti letech zprostředkovala 

setkání, je zapálená podobně 

jako vy? 

Upřímně, vlastně jsem ji na 

Cimrmana naučil já. Se mnou na 

ně šla do divadla poprvé, dnes je to 

ale kolikrát ona, která na nějakou 

životní situaci zareaguje cimrmanovskou 

hláškou, která by mě v tu chvíli 

vůbec nenapadla. 

Měl jste přístup k osobním podkladům, 

třeba k deníku Zdeňka 

Svěráka... Dotknul jste se třeba 

i něčeho, co nebylo příjemné? 

Občas se člověk něčeho dotkne, ale 

já jsem to vždy vnímal jako obohacení. 

Během své práce na knize jsem 

se setkal třeba s Andrejem Krobem, 

který ještě dnes hraje s Cimrmany 

v jedné hře. V 70. a 80. letech tam 

dělal kulisáka, ale především to byl 

disident, chartista, přítel Václava 

>>

32 

Havla, a na období totality nemá úplně 

světlé vzpomínky. Seděli jsme spolu asi 

pět hodin. 

Jsou v denících zaznamenány osobnější 

postřehy ohledně proměny 

souboru? 

Deníky Zdeňka Svěráka jsou dva. Sice 

zápisky v nich končí ještě za minulého 

režimu, ale to, co jsem v nich objevil, 

je skutečně sezona po sezoně – jeho 

osobní náhled na proměny divadla, na 

jednotlivé osoby v něm, a třeba i kritičtější 

pohled na některé bývalé členy. 

Občas to totiž v souboru skřípalo. 

Nejsou tam tedy jenom holá fakta? 

Ještě nikdy jsem třeba nečetl tak 

osobní pohled na aféru odchodu Jiřího 

Šebánka a Heleny Philippové, dvou 

zakladatelů divadla. Deník Zdeňka 

Svěráka byl patrně psaný bezprostředně 

po konkrétních událostech. 

V knize jsou tedy věci, které budou 

nové i pro dlouholeté příznivce? 

Myslím, že to vystihl Michal Weigel, kulisák, 

a syn slavného Jaroslava Weigela. 

Mimochodem člověk, bez něhož by 

vycházející kniha nebyla nikdy tak 

krásná. Je totiž autorem její grafické 

podoby. V divadle působí od roku 1978 

a mně, klukovi zvenčí, řekl, že se z textu 

dozvěděl spoustu nových věcí. 

Překvapilo vás někdy, jak jste znal 

herce z rolí, a potom je poznal 

v civilu? 

Každý je něčím specifický. Třeba Petr 

Brukner, ten je na jevišti takový jako 

v životě. To je veselý, hravý člověk, se 

kterým se nenudíte. Na druhou stranu 

jsem se s ním kvůli tomu musel sejít 

několikrát, protože naše povídání trochu 

připomínalo seminář hry Švestka. 

Různými asociacemi jsme se vždy 

dostali k úplně jiným tématům, než 

jsme se pak zase vrátili k cimrmanovské 

historii. U Miloně Čepelky je zase 

obdivuhodné, jak člověk po setkání 

s ním odchází obohacen. Nejen informačně, 

ale i lidsky. O Zdeňku Svěrákovi 

ani nemluvě. 

Co vás ještě při práci na knize 

potěšilo? 

Že jsem se dostal do archivu Václava 

Kotka, se kterým jsem se však bohužel 

osobně nesetkal. Dvakrát na 

naše setkání zapomněl, před třetím 

bohužel zemřel. To má určitý hořký 

nádech. Myslím si, že kdybych ho 

stihnul vyzpovídat, tak kniha dostane 

další rozměr. 

Čím vás archiv zaujal? 

Objevil jsem spoustu věcí, o kterých 

jsem jen doufal, že existují. A zjistil 

jsem, že skutečně existují. Našel jsem 

statistiky odehraných představení, 

kde všude hráli, obsazení, kdo kdy 

hrál, který večer… Opravdu od roku 

1967! Jsou tam i jména tehdejších 

kulisáků z doby normalizace. Věřím, 

že obsah archivu nemusí mít cenu 

jenom pro mě. Komunita fanoušků je 

velká a mohla by to ocenit. 

Cimrmani prý odehráli už skoro 

13 900 představení! 

Je to tak, pomalu se blíží čtrnáctá 

tisícovka. 

Jak se souborem zamávala doba 

koronavirová? 

Během druhé, devítiměsíční uzávěry 

jsem se obával, jestli se ještě pánové 

dokážou vrátit na jeviště. Jestli si 

nezvyknou na život na chalupě, bez 

divadla. A jestli jim třeba z hlav nezmizí 

texty. Přece jenom Zdeňku Svěrákovi 

je 85 let, Miloňovi Čepelkovi bylo v září 

85 let, Petru Bruknerovi 78 let. No, nic 

nezmizelo. Naopak. Dokonce se vrátili 

na zájezdy, jen za srpen jich odehráli 

asi dvacet. Cimrmani dokážou i ve 

vysokém věku překvapovat. A co je 

krásné, ať je to v Praze nebo na zájezdu, 

představení jsou vždy vyprodaná. Když 

ne v řádu sekund, tak v řádu minut.

GLOBÁLNÍ SVĚT 

GEOGRAFIE 

HISTORIE 

novinka 

FORMÁT 17x24 CM 

96 STRAN 

VÍCE NEŽ 100 MAP 

A INFOGRAFIK 

CENA 389 KČ 

Jaký má globalizace 

světové ekonomiky 

dopad na různé části 

naší planety? 

Kam se dnes lidé 

stěhují a proč? Před čím 

prchají a co posiluje 

migrační krizi? 

Jaké cesty volí Čína, 

aby se stala klíčovým 

hráčem? Jak se mění její 

společnost a ekonomika? 

Jak vypadá a kam směřuje 

dnešní Japonsko? Jak se 

mění postavení žen či 

osídlení měst a venkova? 

NOVÁ ŘADA TEMATICKY ZAMĚŘENÝCH ATLASŮ 

SE VĚNUJE RŮZNÝM OBDOBÍM LIDSKÝCH DĚJIN A PROBLEMATICE 

SOUČASNÉHO SVĚTA V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH.

34 

TIP REDAKCE 

autor: Jiří Popiolek 

Lincoln 

Rhyme 

Panteon literárních detektivů současnosti – 2 

Detektiv, aby byl zajímavý, musí být něčím zvláštní. Tímto heslem se řídili 

autoři detektivních románů už od prvopočátků žánru. Různá fyzická nebo 

psychická postižení tak nejsou u jinak mimořádně schopných vyšetřovatelů 

nijak výjimečná – a dlužno říct, že Jeffery Deaver v tomto došel u své 

nejslavnější postavy suverénně nejdále ze všech. 

Forenzní analytik Lincoln Rhyme je 

totiž kvadruplegik, který po úrazu 

způsobeném při jednom zpackaném 

ohledání místa činu může pohybovat 

pouze hlavou, rameny a levým prsteníkem. 

Tento navždy již invalidní génius 

tak řeší spletité a mnohdy nebezpečné 

případy ze speciálně uzpůsobeného 

lůžka ve svém luxusním bytě na 

západní straně Central Parku v New 

Yorku, plném moderních technických 

vymožeností ulehčujících mu zásadním 

způsobem život (ale také vyšetřování, 

protože málokdo si dokáže zajistit 

podobně dokonalé a drahé vybavení 

jako právě Rhyme). 

Pomáhají mu při tom policistka 

(a později v sérii také milenka) Amélie 

Sachsová a ošetřovatel na plný úvazek, 

mlčenlivý, avšak nesmírně schopný 

Thom Reston, jenž Rhymovi nejednou 

zachrání život a doprovází jej prakticky 

na každém kroku. 

Sběratel kostí a jiní 

úchylní vrazi 

Vše začalo v roce 1997 Rhymovým 

dodnes nejslavnějším případem pátrání 

po zvráceném sériovém vrahovi, 

který je fascinovaný kostmi svých obětí 

a s policií si pohrává tím, že na místě, 

kde mrtvoly pohřbívá, zanechává 

drobné indicie, jež by měly vyšetřovatele 

navést k další připravované vraždě 

– a tím potažmo i k jeho odhalení. 

Tato pro pachatele nebezpečná hra 

na ostří nože, která svědčí především 

o tom, jak si sám připadá nepolapitelný, 

je ale ve skutečnosti dokonale promyšlená 

a sofistikovaná, a mnohé stopy 

jsou tak ve výsledku spíše matoucí. 

Vypořádat se s nimi proto může jen 

někdo stejně výjimečný, detektiv holmesovského 

ražení, jemuž kupříkladu 

nečiní problém odhalit z malé třísky to, 

jakou pachatel používá kolínskou a ve 

kterém obchodě si ji nejspíš koupil. 

A takovým nevšedním mužem je právě 

Lincoln Rhyme. 

Ano, první Deaverovou knihou s tímto 

hrdinou byl Sběratel kostí, dobře 

známý i nečtenářům Deaverových 

knih z vynikajícího filmového zpracování 

s Denzelem Washingtonem jako 

Rhymem a Angelinou Jolie jako Amélií 

Sachsovou. Deaver tady hned napoprvé 

jasně stanovil všechny typické atributy 

série, jichž se drží dodnes a které by 

se daly považovat za jeho poznávací 

znamení (kdyby nebyly dnes již zhusta 

kopírované jinými spisovateli kriminálek). 

A kvůli nimž je svými čtenáři zcela 

zaslouženě tak bezmezně obdivován. 

Nelítostné souboje 

těžkých vah 

Na jedné straně tak stojí šílený a brutální 

masový vrah (s rozličnými, vždy 

však zvrácenými zálibami a rituály), 

který bere souboj s geniálním vyšetřovatelem 

jako prestižní záležitost. 

Na straně druhé je Lincoln Rhyme, 

na první pohled bezmocný invalidní 

vyšetřovatel s mimořádnou intuicí 

a schopností poskládat si drobné 

úlomky stop do výsledného celku, jenž 

pomůže zdánlivě nepolapitelného 

vraha odhalit. 

Rhymovi po boku pak stojí milovnice 

rychlé jízdy a střelných zbraní 

Amélie Sachsová – zprvu pochůzkářka, 

posléze detektivka třetí třídy, Rhymův 

„Watson“, ale také výkonný pracovník, 

který tvoří akční, „pohyblivou“ část 

týmu a má za úkol vše zajistit, posbírat, 

sehnat a občas, když není zbytí, i pos-

35 

Denzel Washington jako filmový Lincoln Rhyme. Foto: Bontonfilm 

třílet nebo jinak zneškodnit. 

Děj Deaverových vcelku rozsáhlých, 

ale nikdy nenudících románů se 

žene vpřed zběsilým tempem, jeden 

na první pohled šílený zvrat střídá 

druhý – a na konci vždy přichází 

lahůdka, několikanásobný twist, který 

složitě budovanou strukturu rozboří 

a připraví čtenáři při vyřešení celé 

zápletky obrovské překvapení. To však 

nikdy nepostrádá logiku a autor si 

je pokradmu, nenápadně připravuje 

delší dobu. 

Panoptikum hrůz 

Stejně jako Avengers v dnes tak 

populární komiksové (a filmové) sérii 

narážejí zas a znovu na neporazitelné, 

zlovolné a děsivé protivníky toužící zničit 

jednou provždy svět – a vypadá to, 

že neexistuje zbraň a prostředek, který 

by tyto zloduchy zastavil, tak i Lincoln 

Rhyme stojí ve svých případech proti 

stále nápaditějším a zvrácenějším 

sériovým vrahům, šílencům, géniům 

zločinu, kteří se neštítí ničeho. 

Tanečník, Duch, Hodinář, Kouzelník, 

Sběratel kůží, skoro každá z těchto 

lidských zrůd má nějakou přezdívku 

i specifický způsob, jímž vraždí, 

a vždy zavede Rhyma a jeho spolupracovníky 

na jiné místo, do odlišného, 

často exotického prostředí 

(newyorská čínská čtvrť, newyorská 

kanalizace, ale třeba i Bahamy, Itálie 

a mnohé další). 

Deaver si přitom pomáhá velice 

účinnými prostředky, jak děj ještě 

více zdynamičtit, a své hrdiny co 

chvíli staví před nějakou takřka 

nepřekonatelnou překážku – případ 

je nutné vyřešit v konkrétním čase, 

další stopa se musí najít na konkrétním 

místě, které je ale neznámé, 

pachatel sám aktivně vstupuje do 

vyšetřování a snaží se Rhyma jako 

silnou kartu ve hře nějak odstranit, 

zmást, porazit. 

Nikdy se mu to nepodaří (s jednou 

výjimkou, ale ta je samozřejmá, 

protože každý správný Holmes, tedy 

vlastně Rhyme, musí mít svého 

Moriartyho, tedy vlastně Hodináře), 

avšak konečné vítězství a polapení je 

často dosaženo i za cenu ztrát, které 

jsou velice bolestivé. Ne, Deaver se 

nebojí svým oblíbeným postavám 

ani ubližovat… 

Jeffery Deaver (*1950) 

Americký spisovatel, novinář, 

ale také právník, narozený roku 

1950 v Chicagu. Profesionálně 

píše od roku 1990, a to 

hlavně knihy detektivního 

a kriminálního žánru. Kromě 

svého nejslavnějšího detektiva, 

Lincolna Rhyma, stvořil také 

odbornici na kinezickou analýzu, 

tedy nonverbální komunikaci, 

Kathryn Danceovou, s níž napsal 

čtyři úspěšné romány, nebo 

vyhledávače filmových exteriérů 

Johna Pellama, vyšetřovatele 

tří případů. V posledních letech 

napsal také trojici románů o lovci 

odměn Colteru Shawovi. 

foto: Niko Giovanni Coniglio

36 

Lincol Rhyme 

v audioknižní 

podobě 

Prvních pět dílů série 

s Lincolnem Rhymem je 

dostupných i ve formě 

audioknihy. V podání herce Jana 

Vondráčka, který se interpretace 

zhostil, dostávají tyto skvěle 

napsané příběhy další rozměr. 

Čtrnáct případů, patnáctý na cestě 

Za skoro čtvrtstoletí, co je Lincoln 

dokáže z mimiky rozpoznat, zda člověk 

lže) Kathryn Danceová, jíž věno- 

Rhyme na světě, Deaver napsal 

s tímto hrdinou čtrnáct románů, 

val celkem čtyři romány, se objevuje 

přičemž patnáctý (Midnight Lock) 

v románu Hodinář – a Rhymovo 

vyjde v originále v druhé polovině 

vřelé uznání ji pak doprovází 

listopadu letošního roku. K tomu 

i v jejích samostatných případech. 

si je nutné připočíst ještě několik 

U Deavera se však nejedná o tak 

povídek, vesměs rozprostřených 

propracovanou strukturu jako 

v rozličných antologiích nebo autorových 

sbírkách (nejvíce v knize Tak 

jsou spíš výjimkou. 

u Connellyho a podobné spin-offy 

trochu šílení). 

V každém případě Lincoln Rhyme 

A podobně jako Michael Connelly 

je dnes již legendou mezi detektivy, 

ani Jeffery Deaver neodolal, aby své 

nepřehlédnutelným hrdinou, který 

hrdiny z různých sérií propojil do 

se směle může řadit po bok svých 

jednoho vlastního univerza. A tak 

slavných a geniálních předchůdců 

odbornice na kinezickou analýzu 

s dokonale fungujícími malými 

(tedy zhruba něco takového jako 

šedými mozkovými buňkami, 

doktor Lightman v podání Tima 

jakými byli Hercule Poirot nebo 

Rotha ze seriálu Anatomie lži, který 

Sherlock Holmes. 

Sběratel kostí 

(orig. 1997) 

Tanečník (1998) 

Prázdné křeslo 

(2000) 

Kamenná opice 

(2002) 

Iluze (2003) 

Dvanáctá karta 

(2005) 

Hodinář (2006) 

Rozbité okno 

(2008) 

Hořící drát (2010) 

Pokoj smrti (2013) 

Sběratel kůží (2014) 

Ocelový polibek 

(2016) 

Poslední hodina 

(2017) 

Ostrý řez (2018) 

Midnight Lock 

(orig. listopad 2021)

Vendeta, 399 Kč, již vyšlo 

Na ostrově u irského pobřeží se 

pořádá velkolepá svatba. Ženichem 

je začínající televizní hvězda, zatímco 

nevěstou je ambiciózní majitelka 

časopisu. Vedle krásného prostředí, 

kde jen občas tak trochu vypadává 

mobilní signál a moře je poněkud 

neklidné, se hosté mohou těšit na 

pečlivě a do detailu naplánovaný 

obřad. Šaty od návrháře, odlehlé 

místo, luxusní jídlo, drahá whisky. 

S oslavami ovšem vyplouvají na 

povrch polozapomenuté křivdy 

a žárlivost. Následuje sled událostí – 

opilecká hra ze školních let, zničené 

šaty družičky, podivný, nevhodný přípitek 

nevěstina kamaráda, a nakonec 

se objeví tělo. Tyhle novomanžele 

někdo opravdu nemá rád. 

Nová kniha od nadané 

britské spisovatelky naláká 

už naoko minimalistickou 

a zároveň jasně žlutou 

obálkou s výrazným 

nápisem. Titul získal 

ocenění Nejlepší kniha roku 

2020 v Goodreads Choice 

Awards, kategorie Mystery 

& Thriller a patří tak k po 

právu nejočekávanějším 

krimi thrillerům 

tohoto podzimu. 

37 

PROMOTION 

Nevěsta. Doprovod. Svědek. 

Organizátorka svatby. 

Družička. A mrtvola. 

Seznam 

hostů 

Lucy Foley 

Studovala angloamerickou literaturu v Londýně a Durhamu, načež několik 

let pracovala jako redaktorka v nakladatelství, než se naplno začala živit 

psaním. Má na kontě jak příběhy určené spíše pro ženy, mnohdy zasazené 

do minulosti (Pozvánka, Kniha ztrát a nálezů), tak ty s detektivní zápletkou. 

A právě druhý zmíněný žánr si obzvláště zaslouží pozornost. Miluje cestování 

a Londýn, ve kterém žije. 

text: Tomáš Lesk 

foto: Philippa Gedge 

Štvanice 

Pokud je nejnovější, očekávaný titul 

poměrně decentní, Štvanice vás praští 

do očí sice minimalistickou, ale velmi 

výraznou žlutou obálkou s černým 

obrysem jelení lebky. Jednalo se 

o autorčin debut v žánru kriminálních 

thrillerů. Kniha je moderní christieovskou 

detektivkou, v níž se parta přátel 

ze studií na Oxfordu potkává v chatě 

na Skotské vysočině, kde spolu hodlají 

strávit silvestr. Od okolního světa je 

odřízne sněhová vichřice. Setkání 

spolužáků se však nenávratně změní 

v momentě, kdy je jeden z nich nalezen 

mrtvý. 

Vendeta, 399 Kč, již vyšlo

38 

AUDIOKNIHY 

Caleb Carr: 

Psychiatr 

Čte: Martin Písařík 

20:16 / 429 Kč 

Napínavý detektivní thriller vás 

přenese do New Yorku na sklonku 

19. století, kde se po stopách 

sériového vraha vydává skupina 

neohrožených vyšetřovatelů, v níž 

kromě psychiatra či novináře 

nechybí dokonce ani žena! 

Jiří Stránský: 

Zdivočelá země 

Čte: Marek Holý 

15:07 / 399 Kč 

Válečného hrdinu Antonína Maděru 

nečeká klid a mír ani po návratu 

domů. Bývalý pilot a milovník koní 

se musí vypořádat nejen s partou 

nevycválaných mladíků ze svěřeného 

velkostatku, ale i s řadou závistivců 

a zločinců. 

Isaac Asimov: 

Nadace 

Čte: Martin Myšička 

9:10 / 349 Kč 

Geniální matematik Hari Seldon 

předpověděl rozpad galaktické Říše, 

a proto kdesi na okraji vesmíru založil 

Nadaci – vědeckou instituci mající 

uchovat vědomosti předchozích 

věků. Jeho následovníci to však 

budou mít těžké… 

Audioknižní 

tipy 

vydavatelství 

OneHotBook 

Richard Osman: 

Čtvrteční klub 

amatérských 

detektivů 

Čtou: Libuše Švormová, 

Jan Vlasák 

12:18 / 399 Kč 

S touhle čtveřicí amatérských detektivů z domova 

důchodců si není radno zahrávat! Richard Osman 

dokázal v oceňovaném románovém debutu skloubit 

napínavý detektivní příběh s humornou sondou do života 

britských seniorů. 

Pavla Horáková: 

Srdce Evropy 

Čtou: Petra Bučková, 

Johanna Tesařová 


Dvě ženy dělí celé století, 

obě ale fascinuje Vídeň. Anežka se do rakouské 

metropole vypraví roku 2020, aby se dozvěděla víc 

o Kateřině, která tam pobývala v roce 1912. To, co 

objeví, však dalece předčí její očekávání… 

Vítěz 

Magnesia 

Litera 2021 

Ransom Rigs: 

Zkáza Ďáblova akru 

Čte: Viktor Dvořák 

14:10 / 398 Kč 

Václav Dvořák: 

Já, Finis 

Čte: Jan Vondráček 


Osud celé říše podivných je v působivém závěru 

série velmi nejistý. Caul se totiž vrátil! Jacob 

s přáteli tak musí čelit ďábelským nepřátelům 

a společně procházejí těmi nejnebezpečnějšími 

smyčkami historie... 

Kdosi unáší osmileté kluky ze Země do kosmu a Petr 

tomu hodlá po ztrátě brášky přijít na kloub. Když však 

únosce stopuje, uvázne na pláni, kde jsou k vidění 

šeredné stonožky a parta chlapců přežívající tu jako 

ve verneovce...

Les oběšených lišek // Arto Paasilinna 

7 hodin 19 minut / 349 Kč 

V chatě hluboko v lesích se sejdou zločinec, 

alkoholik a stařenka. To není začátek 

vtipu, ale ústřední zápletka knihy 

finského spisovatele Arto Paasilinny, Les 

oběšených lišek. Příběh se točí kolem tří 

rozporuplných osobností, které shoda 

okolností a hra osudu přiměly, aby 

společně strávily několik měsíců v srdci 

laponské divočiny. Právě zde, v úzkém 

kontaktu s přírodou, kterou představuje 

především ochočené lišče Pětistovka, se 

snaží uniknout před svými démony, dávnými 

kumpány a pracovníky z domova 

důchodců. 

Audioverze této úspěšné novely vyšla 

v nakladatelství OneHotBook v režii Jitky 

Škápíkové. Hlasy hlavním protagonistům 

propůjčili hned čtyři herci: David 

Novotný namluvil majora Remese, Jan 

Zadražil hraje zloděje Oivu Juntunena, 

Libuše Švormová stařenku Nasku 

Musnikoffovou a Petr Jeništa se objevil 

v roli policisty Hurskainena. Každý ze 

čtyřky interpretů odvedl pozoruhodnou 

práci, proměnil papírové postavy 

v dýchající lidi se specifickými povahami. 

Posluchač, podobně jako čtenář 

předlohy, se tak dokáže s protagonisty 

jednoduše ztotožnit a prožívá s nimi 

všechna jejich dobrodružství téměř na 

vlastní kůži. I když je nevidí, cítí mezi 

nimi chemii a prohlubující se přátelství. 

Především Libuše Švormová je v roli 

Nasky, vlídné stařenky, která žije sama 

se svým kocourem a musí utíkat před 

nespravedlivým systémem, velmi 

přesvědčivá. Na jedné straně působí 

křehce a zranitelně, na té druhé se v ní 

objevuje vzpurná povaha člověka, který 

si nenechá nic líbit. Také ostatní herci 

však odvedli výborné výkony. Příkladem 

mohou být rozhovory mezi majorem 

Remesem a Oivou Juntunenem na 

začátku novely, kdy si ještě navzájem 

nevěří a každý z nich předstírá, že je 

někdo jiný. Konfrontace je jiskrná a plná 

milých i komických momentů. 

Osvěžující a svým způsobem vtipná je 

i hudební vsuvka, která odděluje jednotlivé 

kapitoly. Ústředním zvukovým motivem 

pro knihu se totiž stala Ievan Polkka, 

notorický známá finská lidová píseň. 

přehrát 

ukázku 

Kristína Halaganová 

Celou recenzi si můžete přečíst na 

O finském 

přátelství 

a jedné lišce 

39 

RECENZE 

Vzpomínky na Afriku // Karen Blixenová 

Baronka Karen Blixenová byla dánská spisovatelka, 

autorka několika povídkových 

sbírek a románů, jež zaznamenaly velký 

ohlas na celém světě. Jejím nejznámějším 

dílem však zůstávají Vzpomínky na Afriku. 

Pozoruhodné dílo, o němž slavný Ernest 

Hemingway svého času prohlásil, že je to 

nejlepší kniha o Africe, jakou četl. 

Impulsem k napsání této knihy byl 

pro Karen Blixenovou její pobyt v Keni 

v letech 1914–1931. Do Afriky se vydala 

se svým manželem baronem Brorem 

Blixenem–Fineckem, aby zde založili 

kávovou plantáž a užili si života ve 

společnosti tamních Evropanů. Ve svých 

vzpomínkách vypráví o splynutí s Afrikou, 

o tamních zvycích, krutosti kolonizace, 

o kráse starého kontinentu, který ještě 

civilizace nestihla poznamenat. Je to 

povznášející dobrodružství, které knižně 

poprvé vyšlo v roce 1937 a dočkalo se i filmového 

zpracování s Meryl Streepovou 

a Robertem Redfordem v hlavních rolích. 

na trh přináší vydavatelství audioknih 

OneHotBook. Do režisérského křesla 

usedla oceňovaná Jitka Škápíková, která 

je podepsána pod audio podobami takových 

knižních perel jako jsou Sophiina 

volba, Zlodějka knih či Žítkovské bohyně. 

Za mikrofon se postavila vynikající 

herečka s charizmatickým hlasem Vilma 

Cibulková. Obě dámy své síly spojily vícekrát, 

nedávno například v interpretaci 

hitu Karin Lednické Šikmý kostel. 

I tentokrát se naplno ukazuje jejich 

společná symbióza, díky níž před posluchači 

ožívají vzpomínky vonící horkým 

sluncem dalekého Nairobi, do kterých 

Karen Blixenová vetknula své srdce. 

Celá nahrávka je doprovázena něžnou 

hudbou jemně dotvářející atmosféru 

poutavého afrického dobrodružství 

a pomyslnou třešničkou na dortu je 

pak krásný přebal, který má na svědomí 

oceňované duo výtvarníků tvořící pod 

jménem Tomski&Polanski. 

se směle může zařadit po bok dnes již 

klasické knihy a slavného filmu, a která 

je pro mě osobně jasným vánočním dárkem 

pro některého z mých blízkých. 

přehrát 

ukázku 

Petr Šašek 

A Vzpomínkám na Afriku můžete nyní 

naslouchat díky audio počinu, který 

Spojením všech výše uvedených atributů 

vznikla jedinečná nahrávka, která 

14 hodin 34 minut / 399 Kč

40 

ROZHOVOR 

Hluboký 

lidský příběh 

jako prase 

text: redakce 

Vyšly vám tři úspěšné knihy s fejetony, 

co vás vedlo k tomu napsat román? 

Fejeton je takový stand-up v próze. Jste 

tam sám za sebe, líčíte s nadsázkou 

svůj pohled na věci, které se dějí vám. 

Román má své hrdiny a ti můžou mít 

zcela rozdílný pohled na svět a zažívat 

situace, které v životě nikdy nezažiju. 

Zkrátka můžete jako autor víc odvázat 

ze řetězu fantazii a vůbec tak nějak 

všechno, a to mě baví. Navíc budovat 

nějaký vtípek několik desítek až stovek 

stran, to je opravdu velmi zajímavá autorská 

zkušenost. 

Z tajnosnubné anotace čtenář pochopí, 

že v románu najde opravdu všechno. 

Vrcholem je pak slib „hlubokého lidského 

příběhu jako prase“. Kdo je tedy 

hrdinou vašeho díla? 

Já prostě nemám rád spoilery ani na 

obálkách knih, ani v anotacích, ani 

v recenzích. Nemám to rád jako čtenář, 

a tak to nedělám ani jako autor a nakladatel, 

takže si z toho v anotaci knihy 

dělám trochu legraci. Háelpéčko, tedy 

Hluboký Lidský Příběh, je narážka na 

novinářské prostředí, kde se částečně 

příběh odehrává. Hrdiny má kniha tři, 

jedenáctiletou holku, svérázného dědka 

a redaktorku černé kroniky. Kdo z nich je 

hlavní hrdina, stejně jako to, co si o knize 

má myslet, nechám zcela na čtenáři. Já 

můžu jen doufat, že se u ní pobaví aspoň 

stejně jako já, když jsem ji psal. 

Podtitul vaší knihy je „humorný román 

o smrti“. Není to trochu protimluv? 

Vůbec ne. Je to o smrti, ale zároveň je to 

sranda. To se nevylučuje. A přestože jsou 

tam i vážné momenty, není to nějaká 

depresivní četba. Je v té knize, na to, že je 

o smrti, myslím, docela živo. 

Pavel Tomeš je stand-up komik, úspěšný autor 

scénářů a knih a navíc nakladatel. Má tedy svaté 

právo se v našem magazínu ke své práci vyjádřit. 

S mikrofonem jsme ho zastihli krátce poté, co do 

tiskárny poslal svůj první román Až na ten konec 

dobrý, což může být pro knihu smrtící název. 

Anebo naopak? Na názvy je totiž tento svérázný 

sympaťák expert. Ostatně jeho předchozí titul se 

jmenoval Tohle lidi hodně berou. 

Až na ten konec dobrý je pro knihu, Říká se, že hodně čtenářů vybírá knihu 

která řeší smrt, velmi dobrý název. nejen podle názvu a obálky, ale i podle 

Na názvy máte zvláštní cit a talent. první věty. Přesvědčí první věta vaše 

Jen připomenu předchozí knihu čtenáře, aby si knihu domů odnesli? 

Tohle lidi hodně berou. 

Já myslím, že určitě. Myslím, že je to věta, 

Název knihy je podle mě opravdu která doslova popíchne čtenáře k další 

důležitý. Koneckonců často je to to četbě. Zní takhle: Zabodla mu pomalu 

jediné, co si většina čtenářů z knihy nůž do břicha a sledovala, jak ho rychle 

přečte. Tak ať to stojí za to. 

opouští jeho debilní smysl pro humor. 

Pavel Tomeš (1977) 

Stand-up komik, kterého můžete znát z TV pořadů Comedy Club a Na 

stojáka. Po sbírkách fejetonů Tohle lidi hodně berou, Zápisky malého 

tyranosaura a Facky z Marsu, vydává humorný román o smrti Až na ten 

konec dobrý. A protože věří, že spolupráce autora a nakladatele je pro 

úspěch knihy klíčová, udělal maximum pro to, aby došlo k totálnímu 

souznění. A založil si vlastní nakladatelství OTOČ.

Až na ten 

konec dobrý 

41 

Humorný román o smrti. A je v tom 

všechno. Láska, smrt, sranda, vesmír, 

sex i zázrak. Slovy jedné z postav, je to 

prostě „háelpéčko* jako prase“. 

(*háelpéčko neboli HLP – Hluboký 

Lidský Příběh v novinářském žargonu) 

OTOČ , 429 Kč, Vychází: 11. října 

text: Tino Kratochvil 

Práce na románu je náročná po všech 

stránkách. Zůstanete u tohoto žánru, 

nebo se rychle vracíte k fejetonům? 

Ano, náročná je po všech stránkách, to 

je hezky řečeno, zvlášť když je těch stránek 

nakonec přes čtyři sta. A když jste 

nejen autorem, ale zároveň i nakladatelem 

svých knih, je to o to náročnější. 

Takže, uvidíme, v psaní knih chci určitě 

pokračovat. Musím to ale probrat se 

svým nakladatelem. Naštěstí si skvěle 

rozumíme … (smích) 

Lidé vás mohou znát z pořadů Na 

stojáka nebo Comedy Club. Co vás 

přimělo k tomu, stát se stand-up 

komikem? 

Chtěl jsem to prostě zkusit. Takže jsem 

to zkusil a už u toho zůstal. 

Je to asi hodně o odvaze a taky exhibicionismu. 

Kterou z těchto vlastností 

máte vyvinutější? 

Myslím, že nejsem nijak zvlášť odvážný, 

dokonce se necítím ani jako velký 

exhibicionista. Jen jsem 

měl prostě pocit, že by mi 

to mohlo jít. Navíc odvahu 

a exhibicionismus potřebujete 

jen, když máte blbej 

stand-up. 

Někteří stand-up komici tvrdí, že 

milují to napětí a někdy i trapno, 

kdy publikum reaguje jinak, než 

bylo komikovo očekávání. Máte tuto 

formu masochismu také? 

Ne, to teda nemám, a myslím, že ti 

někteří stand-up komici asi trochu 

kecají. Tohle nemá rád nikdo. Všichni to 

děláme kvůli momentům, kdy to vyjde 

a lidi se smějí a jdou s vámi, ne kvůli 

tomu, kdy to nefunguje. 

Co na publikum zaručeně funguje? 

Kdyby to někdo věděl, zažívali bychom 

jen skvělá představení, úžasné televizní 

pořady a knihkupectví by byla 

plná dechberoucích knih. Ale když 

si zapnete televizi nebo zajdete do 

knihkupectví, hned vidíte, že to pořád 

všichni hledají. 

Vy máte ale za sebou také kariéru 

novináře a měl jste i pravidelné rubriky 

v týdeníku Sedmička. Co vás baví 

víc, psaní nebo stand-upy? 

I stand-up si musíte nejdřív vymyslet 

a napsat, není to improvizace. 

Ve stand-upu ale máte následně 

okamžitou zpětnou vazbu, to je jeho 

velká výhoda. U psaní ji často máte 

velice zpožděnou, někdo vás po půl roce 

pochválí, že to četl, ale z krátkého rozhovoru 

s ním pochopíte, že už si to vlastně 

moc nepamatuje, nebo si to s něčím 

spletl. Přesto mě psaní baví víc. Rád si 

hraju a čeština je ta nejlepší plastelína. 

Děkujeme za rozhovor

42 

PROMOTION 

Red, 349 Kč, již vyšlo 

V podobných šlépějích kráčí i její 

krajanka Kinga Litkowiec, která své 

příznivce vtáhne do americké mafiánské 

dimenze, kde se pořád ještě 

obchoduje s otroctvím a zatracením 

lidských duší. V románu Cizí dluh 

musí Jessica Turnerová po smrti 

svého otce nést břímě jeho dluhů 

a stát se majetkem sexy ďábla z Los 

Angeles. Jen on je totiž schopen 

smazat minulost jejího tatínka a darovat 

jí právo na nový život. 

Paulina Świst, autorka a právnička 

ze sousedního Polska, už si stihla 

získat sympatie mnoha tuzemských 

čtenářek svou první trilogií 

Prokurátor, kde si posvítila na 

organizovaný zločin. Teď se staří 

známí opět objevují ve zbrusu 

nové sérii Kolotoč, která se věnuje 

nejen studentským letům na právnické 

fakultě, ale i karuselovým 

aférám – Podraz poodhalí hranice 

lakoty i lidské touhy. 

Red, 349 Kč, vyjde 11. října 

Spousta čtenářů má vůči klasickým 

žánrům až příliš stereotypní 

předsudky a pod pojmem erotická 

literatura či červená knihovna si 

hned představí pouze lichotivé čtivo 

pro příslušnice něžného pohlaví. 

Novodobý knižní trh ukazuje, že 

literatura pro ženy nemusí být 

nudnou počtenou plnou klišé, ale 

může v sobě snoubit také špetku 

tajemna a detektivní zápletky. 

Romány pro ženy a dívky nejsou jen 

přehlídkou mužských testosteronů, 

ale dávají vám možnost pustit se 

do nevídaného dobrodružství, ve 

kterém jde protagonistům doslova 

o krk. 

Nejlepší literární 

kombinace? 

text: Anastasja Vištalová 

Tam, kde se erotika potkává 

s detektivkou. 

Marcel Moss se ve svém románu Ukaž mi zabývá negativním vlivem sociálních 

médií na existenci lidské bytosti. Opravdu je online prostor plný jedniček 

a nul důvěryhodným místem? Dá se v něm najít láska? A pokud ano, 

víte, kdo se skrývá na druhém konci obrazovky? 

Spojit zdánlivě nesourodé literární komponenty byl experiment, který se 

vydařil na výbornou. Romantický prvek vnáší špetku svěžesti do jinak vážné 

a akcí nadupané thrillerové linky, ze které vám bude místy tuhnout krev v žilách. 

Tak se pohodlně usaďte, uvařte si čaj a vychutnejte si některou z těchto 

novinek! Litovat opravdu nebudete! 

Vendeta, 399 Kč, již vyšlo

44 

UKÁZKA 

Liščí oči 

Petra Hůlová 

První román pro mládež, který autorka napsala, je 

kombinací dobrodružného příběhu a alternativní historie 

a zcela popírá poučku, že historie nezná kdyby. Třináctiletá 

dvojčata Edu a Zuzku naláká liška, která se zničehonic objeví 

u nich v koupelně, do tunelu vedoucímu do jiné doby. Je 

22. srpna 1968, kolem nich duní ruské tanky, ale oni dva jsou 

ve dne naštěstí neviditelní. Babička bydlí pořád na stejné 

adrese a snad by bylo možné zachránit dědu, který právě 

v těchto dnech padl na barikádě. Začíná dobrodružství, 

v němž se dostanou k lidem, o kterých dosud četli jen 

v učebnicích dějepisu, a na místa, kam se jen tak někdo 

nepodívá. Při záchraně dědečka se jim podaří změnit historii 

Československa po srpnu 1968. A ta liška? Nemá oči jako 

jejich babička? 

Argo, 368 Kč, 

již vyšlo 

Petra 

Hůlová 

(1979) 

patří k nejpřekládanějším a žánrově nejvšestrannějším 

českým prozaikům. Její tvorba sahá od 

psychologických sond do mezilidských vztahů, 

například Zlodějka mýho táty či Macocha, přes 

dobrodružné příběhy, jako je Stanice Tajga nebo 

Paměť mojí babičce, alternativní českou historii 

Strážci občanského dobra až po dystopii Stručné 

dějiny Hnutí. Je držitelkou řady literárních cen. 

Nikkarin (1987) 

je výtvarník, ilustrátor a výtvarník komiksů. 

Jeho dosud největším tvůrčím projektem 

je postapokalyptická tetralogie 130, podílel se na 

sborníku Ještě jsme ve válce. V současné době 

se věnuje knižním ilustracím a komiksům pro 

Čtyřlístek a Raketu. 

Ukázka 

A pak to řekla ségra. Řekla: „Brácha, my jsme neviditelný!“ 

A stejně jsme pak chlapovi ještě dlouho mávali rukama před 

obličejem, jako bychom čekali, že se ukáže, že se pleteme. 

Nepletli jsme se. Začali jsme skákat po věcech na jeho 

vozíku. Chlap přiskočil, chytl třesoucí se vozík a vystrašeně se 

rozhlížel kolem. 

Ségra slezla dolů. „Edo, přestaň skákat. Podívej, jak je z toho 

rozhoupanýho vozíku zmatenej,“ řekla. 

Opatrně jsem slezl dolů. 

A i přes ten strach nebo spíš strašně divnej pocit jsme se 

začali smát přímo vedle vozíku. Chlap se mezitím dal zase do 

práce a vůbec nás nevnímal. 

„Hele, koukej na něj,“ prohodila ségra, „jak nakládá ty židle.“ 

Znovu jsme se div nepotrhali smíchy. Stačilo, aby jeden z nás 

na chlapa ukázal, a hned jsme dostali další záchvat smíchu. 

Běhali jsme kolem jako blázni a na střídačku jsme mu foukali 

do obličeje. Otráveně si ho otíral a máchal kolem rukou, jako 

by chytal neviditelnou mouchu. Zuzka mu pak chtěla vyndat 

pár věcí z vozíku, jakože schválně, a jak by se tvářil, kdyby mu 

zmizely, ale tohle jsem mu dělat fakt nechtěl, a ani na něj 

sahat. Vtom jsem si všiml, co má v kapse saka. Ukázal jsem 

na to. 

„A co má bejt?“ pokrčila Zuzka rameny. „Chceš mu to zkusit 

vytáhnout, aby si toho nevšimnul?“ 

„Jo, přesně to bych chtěl. A víš proč?“ 

„Abychom zjistili, jestli to dokážem?“ 

„Ne. Pořádně si prohlídni, co to je.“ 

Zuzka udělala pár kroků k chlapovi. „To jsou ty včerejší 

noviny, ne?“ 

„No právě.“ Opatrně jsem došel až k němu. 

„Tři, dva, jedna, teď,“ odpočítala ségra a já noviny 

pomaloučku a nenápadně vytáhl chlapovi z kapsy. Sedli jsme 

si s nimi o kus dál, abychom si je v klidu prohlídli. 

„Rudé právo. To neznám.“ 

„Myslím, že takový noviny vůbec neexistujou. Aspoň ne v 

Praze.“ 

„A podívej na ty divný názvy článků. Národe, drž v těžkých 

chvílích spolu. Nevzdáme se. Československý rozhlas varuje: 

nenechme se vyprovokovat.“ 

„Hodně divná grafika. A mažou. Hele.“ Ségra mi ukázala 

palec. Měla ho celý špinavý od tiskařské černi. 

„A teď koukej na tohle. To je gól!“ dodala Zuzka. Vpravo 

nahoře nad názvem novin bylo datum. „No to mě podrž. To 

je vrchol. Že neuhodneš, co je dneska za den?“ 

„Čtvrtek,“ povídám. „Nebo vlastně už pátek.“ 

„A kolikátýho?“ 

„22. srpna.“ 

„Ale kterej rok?“ 

Ségra mi rukama zakrývala oči, abych se nemohl podívat. 

„Pusť mě!“ 

„Tak abys věděl, je 22.srpna 1968!!!“ rozkřičela se ségra na celé 

kolo. 

Už mě nedržela, mohl jsem se podívat sám. Na novinách 

bylo vpravo nahoře datum 22. srpna 1968 a vlevo od něj 

nápis „Proletáři všech zemí, spojte se“. Byli jsme v minulosti. 

V komunismu, o kterým nám toho máma s tátou tolik 

vyprávěli. Ocitli jsme se se Zuzkou v době, o které jsme se 

učili v dějepise.

PODZIMNÍ NOVINKY NAKLADATELSTVÍ ARGO 

#mojeargo 

Marieke Lucas Rijneveld 

S VEČEREM PŘICHÁZÍ TÍSEŇ 

Román S večerem přichází tíseň 

je kniha, na jakou se nezapomíná. 

Zadírá se pod kůži díky neotřelé 

obraznosti, s níž o svém soukromí 

a každodenním dění na mlékařské 

farmě vypovídá desetiletá dívka. 

Prozaický debut se stal v Nizozemsku 

literární senzací a dlouho 

se držel v čele bestsellerových 

žebříčků. Pochmurný lyrismus 

a unikátní jazyk oslovily i celou 

řadu zahraničních nakladatelů. 

Anglický překlad vynesl mladé 

autorce prestižní Mezinárodní 

Bookerovu cenu za rok 2020. 

Martin Jonáš 

FENOMÉN ANGELA MERKELOVÁ 

Portrét jedné éry 

V září 2021 ukončila politickou 

kariéru Angela Merkelová. Německá 

kancléřka, označovaná 

za nejmocnější ženu světa, se 

loučí po šestnácti letech strávených 

v čele země. 

Kniha Fenomén Angela Merkelová 

přináší osobitý pohled 

dlouholetého berlínského 

zpravodaje České televize na 

tuto zásadní osobnost světové 

politiky, a také na proměny, 

které Německo za její vlády 

prodělalo. 

Pavla Horáková 

SRDCE EVROPY 

Milostný dopis Vídni, hledání 

kořenů, zamyšlení nad českou 

národní povahou, pozoruhodný 

dialog dvou vyprávěcích 

hlasů, které dělí dlouhá desetiletí, 

i svérázná love story: to 

vše a leccos jiného nabízí nový 

román Pavly Horákové. Z naší 

přítomnosti se ozývá učitelka 

Anežka, která se snaží vyznat ve 

vlastních zmatcích i ve zmatené 

době a přitom přemýšlí nad 

autentickými zápisky moravské 

venkovanky Kateřiny, pojednávajícími 

o první polovině 20. 

století. 

Zdena Salivarová 

HONZLOVÁ 

V nezapomenutelném příběhu 

Jany Honzlové, neprokádrované 

členky souboru písní a tanců 

Sedmikráska, dokázala tehdy 

začínající autorka to, na čem 

ztroskotalo předtím i později 

mnoho slavnějších a zkušenějších 

spisovatelů: pro dnešní 

i budoucí generace věrně zachytila 

a spoutala do živého tvaru 

frašku zvanou „budování socialismu“. 

Román s výrazně autobiografickými 

prvky začala psát 

Zdena Salivarová ještě v Praze, 

dokončila jej až v Torontu, kam 

se po roce 1968 přestěhovala se 

svým manželem J. Škvoreckým. 

Anna Fiskeová 

JAK SE DĚLAJÍ DĚTI? 

Všechny děti jednou určitě svému 

nejbližšímu dospělákovi položí 

zvídavou otázku: A jakpak se 

dostalo to miminko mamince 

do bříška? Neošívejte se rozpaky, 

přestaňte rudnout a hledat 

vytáčky. Anna Fiskeová svou 

knihou odpoví zábavně a srozumitelně 

za vás. Téma staré jako 

lidstvo samo autorka pojednala 

pěkně od začátku, věcně, názorně 

a s humorem; vypomáhá si nejen 

slovem, ale i skvělými komiksovými 

ilustracemi. 

www.argo.cz 

Chris Priestley 

POKLAD ZLATÉ LEBKY 

Moldánkovské věže 2 

Moldánkovské věže se opět stávají 

dějištěm záhad, napínavých 

pátrání a nemilosrdných slovních 

soubojů. Ožívá dávno zapomenutá 

minulost, objevují se pověsti, že je 

v nich ukryt poklad. A poklad by 

přišel vhod leckomu, takže nastává 

horečné pátrání, při němž dojde na 

lsti, úskoky a strašlivé výhrůžky. 

Již vyšlo: Kletba vlkodlačího chlapce; 

Moldánkovské věže 1

46 

ROZHOVOR 

Smyslem veletrhu 

je setkávání 

autor: Martina Vlčková 

foto: archiv Markéty Hejkalové 

15. a 16. října proběhne v Havlíčkově Brodě v pořadí 31. Podzimní knižní veletrh. 

Jeho zakladatelka a ředitelka Markéta Hejkalová na něm přivítá nejenom řadu 

českých nakladatelů a oblíbených spisovatelů, ale dojde i na hudební večer 

(s knižním podtextem) a jedno důležité výročí, které souvisí se svobodou slova. 

Letošní ročník nese podtitul „Země 

skrytých úsměvů“. Co si pod tím 

máme představit? 

Realitu posledních měsíců, vlastně 

už let. Loni jsme počítali s názvem 

Země úsměvů, což bylo míněno tak, 

že žijeme v krásném světě, kde nám 

v podstatě nic nehrozí. A byl v tom 

i kousek ironie nasměrované třeba 

k politické scéně… Jenže když jsem na 

jaře 2020 redigovala stejnojmennou 

knihu povídek autorů, kteří na našem 

veletrhu během těch uplynulých třiceti 

letech četli, došlo mi, že ty naše úsměvy 

vlastně nejsou vidět. Svět totiž ovládla 

koronavirová epidemie a s ní roušky 

a respirátory. A tak jsem ten původní 

název trochu „poopravila“. Chtěli jsme 

ho použít už loni, ale protože se náš 

veletrh vzhledem k situaci zrušil, přišla 

jeho chvíle až letos. A stejně tak dojde 

i na zmiňovanou povídkovou knihu – 

vystavovatelé ji dostanou a návštěvníci 

si ji budou moci koupit. 

S nadsázkou se dá říct, že letošní 

ročník se od toho loňského bude 

lišit tím, že proběhne. Co konkrétně 

nabídne? 

Především prostor k setkávání, které 

nám v uplynulých dvou letech tak 

chybělo. K napsání i přečtení knížky 

člověk nikoho nepotřebuje, to zvládne 

sám doma, ale pak je tu nezbytnost 

sdílení. Všichni potřebujeme komunikovat, 

vyměňovat si zkušenosti, názory, 

informace. A přitom si vidět do očí, 

stisknout ruku, dát si společně kafe 

či víno. A přesně to je smyslem veletrhu, 

kde navíc vznikají nové nápady, 

projekty, přátelství a občas i manželství… 

Veletrh prostě lidi propojuje. 

Ten letošní bude výjimečný i v tom, 

že proběhne nejenom v havlíčkobrodském 

Kulturním domě Ostrov, 

ale i v nové budově Krajské knihovny 

Vysočiny. Tím pádem nabídka bude 

bohatší a podmínky hygieničtější, 

protože v původních malých salóncích 

už nebude takový nával jako dřív. 

Jaké hosty jste letos pozvali? 

Samozřejmě nebude chybět naše 

stálice – pan profesor Martin Hilský, 

který opět přichystal přednášku na 

shakespearovské téma. Můžu prozradit, 

že se jmenuje Shylockův stín 

a zaměří se v ní na Kupce benátského. 

Přijede i moje kamarádka Alena 

Mornštajnová se svým románem 

Listopád, spisovatelka Eva Tvrdá, jež 

má na kontě úspěšné romány Okna 

do pokoje a Pandořina skříňka nebo 

vynikající prozaička Lidmila Kábrtová. 

Ta představí novinku s názvem 

Čekání na spoušť (pozn. red.: rozhovor 

o knize najdete na str. 24-26). A moc 

se těším i na Irenu Obermannovou 

a její Babičku, což je knížka o stárnutí, 

mládnutí a sexu. Mimochodem, 

všechny tyto autorky jsou zastoupené 

v už zmiňované antologii Země 

skrytých úsměvů, která bude mít 

odložený křest. Zatímco první den 

veletrhu bude patřit ženám, ten 

druhý ovládnou muži. Kromě Martina 

Hilského dorazí například Petr Stančík 

nebo Michal Vrba, jehož povídková 

Markéta Hejkalová (61) 

Česká spisovatelka, překladatelka 

a zakladatelka Podzimního knižního 

veletrhu v Havlíčkově Brodě, jehož 

je čestnou občankou. Vystudovala 

finštinu a ruštinu na Filozofické 

fakultě univerzity Karlovy, pracovala 

jako nakladatelská redaktorka. 

Ve druhé polovině 90. let byla 

konzulkou a kulturní atašé na českém 

velvyslanectví v Helsinkách. Od roku 

1991 v Havlíčkově Brodě pořádá 

Podzimní knižní veletrh. V roce 

1994 založila s manželem Martinem 

nakladatelství Hejkal. Od roku 2004 

vede na Masarykově univerzitě 

v Brně překladový seminář finské 

literatury, v letech 2006–2015 byla 

místopředsedkyní českého PEN klubu 

a členkou výboru mezinárodního 

PEN klubu. Na kontě má čtrnáct 

knih (např. Rudé paprsky severního 

slunce, Andělé dne a noci, Kouzelník 

z Pekingu, Důkazy jejího života).

47 

sbírka Kolem Jakuba mě vyloženě 

uchvátila. Teď jsem zvědavá na jeho 

nový román Zeptej se ďábla. 

Pokud vím, dojde ještě na jednoho 

významného muže – novináře, 

básníka a velkého vlastence Karla 

Havlíčka Borovského… 

To ani nejde jinak! Narodil se v nedaleké 

Borové v říjnu 1821, což je přesně dvě 

stě let, a v Havlíčkově Brodě, který se 

tehdy jmenoval Německý Brod, vyrůstal, 

jeho rodiče tu měli obchod. Město 

tohle výročí samozřejmě mohutně oslavuje 

a nejinak tomu bude i na našem 

veletrhu, kde se zároveň zaměříme 

na sto let od založení světového PEN 

klubu. Probírat se tak mimo jiné bude 

svoboda slova ve 21. století. Spisovatelka 

Radka Denemarková promluví o situaci 

v Číně, novinář Libor Dvořák o Rusku, 

předseda Senátu Miloš Vystrčil o své 

cestě na Tchaj-wan. Myslím, že to 

bude velmi zajímavé a poučné a to pro 

všechny generace. Podrobný program 

s časy přednášek najdete na našich 

stránkách www.hejkal.cz. 

Součástí veletrhu byl v minulosti 

i velmi oblíbený koncert Rock for 

Book. Dodržíte tuhle tradici? 

Samozřejmě, to by nám naši návštěvníci 

neodpustili. Hudební večer se speciálním 

knižním podtextem už řadu let 

organizuje Petr Kletečka, což je náměstek 

Tiskáren Havlíčkův Brod a zároveň 

nadšený muzikant a znalec české 

scény. Letos k nám pozval Malý Taneční 

Orchestr Universal Praha, který tvoří členové 

dnes už kultovního Divadla Sklep. 

A co mají společného s písmenky? 

Několik z nich se může pochlubit vlastní 

knížkou, třeba Tomáš Hanák vydal 

sbírku fejetonů, František Skála deník 

z cesty po Peru a Lenka Vychodilová 

veselé leporelo. To je určené dětem od 

3 do 103 let a má kouzelný název Myšoň 

a Kočuléna. Všichni tři u nás budou mít 

autogramiádu. 

Stále žijeme v době covidové, s jakými 

opatřeními počítáte? 

Od vystavovatelů i návštěvníků očekáváme, 

že budou mít certifikát o dvojím 

očkování, nebo doklad o negativním 

PCR či antigenním testu, nebo potvrzení 

o prodělaném covidu. Nutné budou 

patrně i respirátory ve vnitřních prostorech. 

Záleží na vývoji situace, kterou 

pečlivě monitorujeme. Ve spolupráci 

s Krajskou hygienickou stanicí chystáme 

mobilní testovací centrum přímo na 

místě. Lidi, kteří chodí na veletrhy, bývají 

inteligentní a jsem si jistá, že nebudou 

chtít ohrozit sebe ani ostatní. Jinak je 

důležité zmínit, že vstupenka na veletrh 

platí na oba dny, což znamená, že 

si klidně můžete odskočit, venku se 

nadýchat čerstvého vzduchu a zase se 

vrátit k dalšímu stánku. 

31. ročník veletrhu znamená 31 let 

vašeho života. Co vás vlastně u knížek 

pořád drží? 

To je jednoduché – mám je ráda. 

Svou roli v tom asi hrají i geny – můj 

dědeček František Křelina byl spisovatel 

stejně jako moje maminka 

Hana Pražáková. Co si pamatuju, 

mojí nejoblíbenější činností je psát, 

číst a překládat – vystudovala jsem 

finštinu a ruštinu. I když k tomu psaní 

jsem našla odvahu až po čtyřicítce. Do 

té doby jsem byla spíš ostýchavá, ale 

pak mi došlo, že čas utíká. Že pokud 

nezačnu psát teď, tak už nikdy. A tak 

vznikla moje první knížka… 

A jak vás napadlo pořádat 

knižní veletrh? 

To bylo v roce 1991, kdy jsem se do 

Havlíčkova Brodu přistěhovala za 

manželem. Tenkrát jsem nikoho 

neznala, ale chtěla jsem se nějak zapojit. 

Vymyslet a dělat něco pro místní 

a tím pádem i pro sebe. V té době 

vznikal nový systém knižního trhu, 

objevovala se nová knihkupectví i noví 

nakladatelé, jenže o sobě navzájem 

>>

48 

nevěděli. Všem chyběly informace a tak 

jsem do toho skočila po hlavě a začala 

lidi propojovat… A dělám to tak dodnes. 

Knižní svět považuju za svůj a je mi 

v něm dobře. 

Ve druhé polovině 90. let jste byla 

konzulkou a kulturní atašé na českém 

velvyslanectví v Helsinkách. 

Bavila vás diplomatická práce? 

V devadesátých letech do diplomacie 

přišlo několik překladatelů. Uměli 

jsme jazyk, měli jsme kontakty a mohli 

jsme tak nahradit „staré komunistické 

struktury“. Já jsem na velvyslanectví 

přišla jako kulturní atašé, ale víc mě 

bavila konzulární práce, která mi přibyla 

později – řešit situaci českých občanů, 

kteří se v cizině dostali do problémů, 

byť ty problémy měly leckdy nezvyklou 

podobu, například havárie s kradeným 

autem. Bavila mě i „zpravodajská“ 

práce – sledovat finský tisk a média, 

mluvit s lidmi, Finy i diplomaty z jiných 

velvyslanectví, zjišťovat názory různých 

zemí na různé otázky mezinárodní 

politiky, což byla v devadesátých letech 

mimo jiné situace v bývalé Jugoslávii. 

Jaká vlastně byla diplomacie devadesátých 

let? 

V devadesátých letech vládl v diplomacii 

skvělý duch. My, tedy diplomaté 

z bývalých komunistických zemí, jsme 

neměli tak dobré zázemí jako kolegové 

ze západních zemí, neuměli jsme tak 

dobře anglicky, nevystudovali jsme 

prestižní školy a neovládali jsme small 

talk, ale byli jsme nadšení. Většině z nás 

šlo opravdu o to, aby naše země získaly 

ve světě dobrou pověst, a staly se brzy 

členy NATO a EU. 

Bylo pro vás v diplomacii výhodou, že 

jste žena? 

Nevnímala jsem to jako výhodu. 

Diplomacie je, nebo aspoň v devadesátých 

letech byla, přece jen dost 

tradiční a konzervativní disciplína. 

Doprovázející manželky byly běžným 

jevem a mnohé z nich svým manželům 

v reprezentaci svých zemí 

opravdu pomáhaly, pořádaly večeře, 

kulturní akce, dobročinné bazary... 

Naopak doprovázející manželé byli 

spíše výjimkou, a ženy diplomatky 

byly často singl. A já jsem se ve 

Finsku cítila tak trochu mezi... Singl 

jsem nebyla, můj muž za mnou do 

Helsinek hodně jezdil, ale zároveň 

měl svou firmu v Česku, a mimo jiné 

také v té době místo mě organizoval 

Podzimní knižní veletrh. Jako životní 

epizoda nebylo takové manželství na 

dálku špatné, ale trvale jsem si takový 

život představit nedovedla, a to byl 

jeden z důvodů, proč jsem po návratu 

z Finska v diplomacii nepokračovala 

a vrátila se ke knihám. 

A co samotné Finsko, o kterém se 

říká, že je to ráj pro tuláky a samotáře? 

Čím si vás přitáhlo? 

Nejsem nekritický milovník Finska. 

Spousta věcí se mi tam líbila (třeba, 

že lidi dodržují dané slovo, chodí 

včas, jsou hrdí na svou zemi, spoléhají 

sami na sebe a že je tam v létě 

světlo i v noci), a hodně věcí se mi tam 

naopak nelíbilo (že se tam hodně pije, 

lidé jsou dost uzavření – raději se utápějí 

v depresích, než aby o nich promluvili 

s blízkým člověkem, a hlavně 

že tam je v zimě šedivo a tma). Do 

Finska se často vracím a na krátkou 

dobu tam vždycky jedu – přesněji 

řečeno letím nebo někdy i pluju – 

moc ráda. Teď jsem tam kvůli celosvětové 

pandemii několik let nebyla a už 

se mi stýská. 

Jste autorkou čtrnácti knih, jak to 

vypadá s tou patnáctou? 

Už s ní finišuju. Za těch dva a půl 

roku, co ji píšu, jsem několikrát měla 

pocit, že to nedotáhnu, ale teď jsem si 

jistá, že ano. Jde o román inspirovaný 

osudy manželova dědečka, zakladatele 

obchodu s potravinami. Založil 

ho v roce 1925, takže se pomalu, ale 

jistě blíží jeho stoleté výročí. Pracovní 

název zní Dům pod náměstím 

a pokud všechno klapne, ráda bych 

ho vydala příští rok. A samozřejmě 

představila na dalším ročníku našeho 

veletrhu.

Program 31. Podzimního knižního veletrhu 

15.-16. října 2021 

Kulturní dům Ostrov a Krajská knihovna Vysočiny Havlíčkův Brod 

pátek 

10:05 Zahájení veletrhu a úvodní tisková konference. 

Předseda Senátu Miloš Vystrčil. 

10:06 Radek Novák: Poštovní známky – koníček, nebo 

investice? Na stánku 108. 

10:30 Miloš Vystrčil: Jsem Tchajwanec – zahájení cyklu 

K. H. Borovský a svoboda slova ve 21. století. Velký sál 

Krajské knihovny Vysočiny. 

10:45 Jan Zrzavý: Jeníkovy pohádky. V salonku 1. 

11:00 Laureáti Ortenovy ceny. Na schodišti Krajské knihovny 

Vysočiny. 

11:30 Petr Bobek: Stopem na konec světa. V salonku 1. 

12:15 Markéta Vítková: Jak barevná je modrá – letem 

světem autismem. V salonku 1. 

12:30 Matěj Dadák: Muž bez jazyka. V salonku 2. 

13:00 Borovský Havle, jsme slepí nástrojové času 

(i po 200 letech)? V salonku 1. 

13:15 Zuzana Kaiserová: Starci života. V salonku 2. 

13:45 Julius Lukeš: EXOToulky SVĚTEM. V salonku 1. 

14:00 Na vlnách s Petrem Voldánem. V salonku 2. 

14:00 Tereza Límanová: Drzá líná neschopná. Na schodišti 


14:30 Křest nových svazků populárně-naučné edice Munice. 

V salonku 1. 

14:45 Eva Tvrdá: Okna do pokoje a Pandořina skříňka. 

V salonku 2. 

15:00 Lidmila Kábrtová: Čekání na spoušť. Na schodišti 


15:00 Ivan Kraus. Literární kavárna Petrkov na balkoně. 

15:00 Jakub Kroulík: Hypnotizér, aneb Hypnóza, její moc 

a síla. Na stánku Autreo. 

15:15 Miloš Doležal. V salonku 1. 

15:30 Martina Mouseová: Valerie a další mystery romány. 

V salonku 2. 

16:00 Alena Mornštajnová: Listopád. Velký sál Krajské 

knihovny Vysočiny. 

16:00 Michael Kocáb: Vabank. V salonku 1. 

16:00 Tomáš Hanák: Doživotí a jak na to, František Skála: 

Peruánské deníky 2000 a Lenka Vychodilová: 

Myšoň a Kočuléna – autogramiáda na stánku THB. 

16:15 Arnošt Vašíček: Tajemné fenomény. V salonku 2. 

16:45 Irena Obermannová: Babička. V salonku 1. 

17:00 Slavnostní udělení ceny Littera Astronomica 

a přednáška laureáta Ing. Jana Vondráka, DrSc dr. h. 

c.. V salonku 2. 

17:00 Země skrytých úsměvů – čtení a autogramiáda 

na schodišti Krajské knihovny Vysočiny. P. Bobek, 

J. Čejka, M. Hejkalová, L. Kábrtová, J. Lojín, A. 

Mornštajnová, E. Tvrdá, M. Urban. 

17:30 Pavel Fiala: Knižní dvojčata Bílo černá Velká 

Pardubická a Černo bílá Velká pardubická. V salonku 1. 

18:00 Andreas Pittler: Vídeňské zločiny. Na stánku 

nakladatelství Hejkal. 

20:00 Večer nejkrásnějších knih. V prostorách Krajské 

knihovny Vysočiny. 

21:00 Rock for Book 2021 – M.T.O. Universal – Tomáš Hanák, 

František Skála, Lenka Vychodilová, Zdeněk Lhotský, 

Aleš Najbrt & Company. Klub Oko. 

sobota 

9:00 Udílení ceny Františka Drašnera. V salonku 1. 

9:45 Eva Tvrdá: Očima vidět/Očami vidźeć. V salonku 1. 

10:00 Martin Hilský: Shylockův stín (Shakespearův Kupec 

benátský). Velký sál Krajské knihovny Vysočiny. 

10:00 Literární osobnosti východních Čech. J. Burčíková, 

-12:55 E. Černošová, K. Hájková, L. Macháček, J. Lukášek, 

M. Sochora. Cyklus autorských čtení v salonku 2. 

10:00 Doc. MUDr. Martin Matoulek, PhD.: 

Pravda o správném hubnutí – přednáška na schodišti 


10:30 Petr Stančík: Pravomil aneb Ohlušující promlčení. 

V salonku 1. 

11:00 Země skrytých úsměvů – odložený křest knihy na 

stánku Tiskáren Havlíčkův Brod, a.s. 

11:00 Převážně zdvořilý Michal Viewegh. Na schodišti 


11:00 Danka Šárková: Alenka, Krakonoš a Vánoce. 

Na stánku nakladatelství Anahita. 

11:00 Jiří Žáček: UFO, UFO, Ufoni a Iveta Svobodová: 

Přestaň se bát. Na stánku nakladatelství Šulc-Švarc. 

11:15 Historik a správce Havlíčkova památníku Dr. Hans Heiss 

o K. H. Borovském a Brixenu. V salonku 1. 

12:00 Jiří Dědeček: Nebudu bydlet v Quebecu. 

PEN klub v salonku 1. 

12:30 Andreas Pittler: Vídeňské zločiny. Na schodišti 


12:30 Michal Kamp: Karel Havlíček Borovský v našich životech. 

Velký sál Krajské knihovny Vysočiny. 

12:45 Dora Čechova: Ženy, které potřebují muže. V salonku 1. 

13:00 Přednáška Michala Švandy, laureáta ceny 

Littera Astronomica 2020. 

13:30 Vladimír Merta: Popelnicový román. V salonku 1. 

13:30 Země skrytých úsměvů. Čtení a autogramiáda na 

schodišti Krajské knihovny Vysočiny. 

13:30 Radka Denemarková: Hodiny z olova. Nesvoboda 

v Číně. Velký sál Krajské knihovny Vysočiny. 

13:45 Simona Bohatá. V salonku 2. 

14:00 Martin Hilský – autogramiáda na stánku 

nakladatelství Atlantis. 

14:15 Václava Jandečková: Svědectví o smrti Jana Masaryka. 

PEN klub v salonku 1. 

14:30 Jaroslav Hutka. Velký sál Krajské knihovny Vysočiny. 

14:30 Michal Vrba: Zeptej se ďábla. V salonku 2. 

14:30 Příběh Lipnické bible 1421-2021. Na schodišti 


15:00 Martin Nekola: Čechoslováci ve světě. PEN klub 

v salonku 1. 

15:00 Markéta Hejkalová – autogramiáda na stánku 

nakladatelství Hejkal. 

15:15 Petra a Petr Třešňákovi: Zvuky probouzení. V salonku 2. 

15:30 Libor Dvořák: V říši cara Vladimira Vladimiroviče. 


15:45 Ondřej Kundra: Novičok nebo kulka. V salonku 1. 

16:00 Losování vstupenek a předávání cen na jevišti 

Kulturního domu Ostrov. 

16:15 Alexandr Solženicyn: Souostroví Gulag. 


17:00 Závěr 31. Podzimního knižního veletrhu. 

49 

PROGRAM

50 

UKÁZKA 

Foto z knihy Filmové plakáty, str. 175 Foto z knihy Filmové plakáty, str. 163 Foto z knihy Filmové plakáty, str. 216 

Tvorba filmových plakátů je stará jako film samotný. Plakáty zpočátku 

poukazovaly na téma propagovaného filmu: od dobrodružství a romantiky 

až po napínavé a mrazivé horory. Poté, s nástupem fenoménu filmových 

hvězd, začaly prodávat zejména hollywoodský životní styl. 

Ian Haydn Smith 

Filmové 

plakáty 

Tvorba filmových plakátů je stará jako film samotný. 

Plakáty zpočátku poukazovaly na téma propagovaného filmu: 

od dobrodružství a romantiky až po napínavé a mrazivé horory. 

Poté, s nástupem fenoménu filmových hvězd, začaly prodávat 

zejména hollywoodský životní styl. 

Tato kniha, plná plakátů z nejrůznějších částí světa a všech období 

filmové tvorby, je podrobnou historií jednoho z nejzajímavějších 

reklamních médií. Obsahuje kapitoly zaměřené na tvůrce plakátů, 

vývoj stylů, vliv politiky a ideologie i na to, jakou roli ve vývoji 

filmového plakátu hrála komerce. 

Je to zábavná, poučná a strhující cesta po kinematografii, umění 

a obchodu, který láká miliony diváků do pokladen kin. 

Oproti původnímu vydání kniha obsahuje i 16 nových stran o vývoji 

českého a slovenského filmového plakátu! 

Dějiny jednoho média 

www.slovart.cz 

ISBN 978-80-7529-625-2 

9 788075 296252 

DOPORUČENÁ CENA 799 Kč 

IAN 

HAYDN 

SMITH FILMOVÉ PLAKÁTY 

IAN 

HAYDN 

SMITH 

FILMOVÉ 

PLAKÁTY 

DĚJINY 

JEDNOHO 

MÉDIA 

Tato kniha, plná plakátů z nejrůznějších částí světa a všech 

období filmové tvorby, je podrobnou historií jednoho z nejzajímavějších 

reklamních médií. Obsahuje kapitoly zaměřené na 

tvůrce plakátů, vývoj stylů, vliv politiky a ideologie i na to, jakou 

roli ve vývoji filmového plakátu hrála komerce. 

Je to zábavná, poučná a strhující cesta po kinematografii, 

umění a obchodu, který láká miliony diváků do pokladen kin. 

Slovart, 799 Kč, již vyšlo 

Oproti původnímu 

vydání kniha obsahuje 

i 16 nových stran o vývoji 

českého a slovenského 

filmového plakátu!

Tereza Srbová 

Vystudovala kulturologii na pražské 

FF UK. Práce modelky v Paříži ji přivedla 

k herectví a filmu. Hrála ve snímcích 

kultovních režisérů i v úspěšných amerických 

seriálech, scenáristiku studovala 

na UCLA v Kalifornii. Podle vlastních 

scénářů režírovala několik krátkých 

filmů. Vznik a proces příprav komiksové 

předlohy k příběhu o životě Sidonie 

Nádherné ovlivnilo mimo jiné přátelství 

a spolupráce s Jaromírem 99. S manželem 

žijí mezi Los Angeles, Londýnem, 

Mnichovem a Prahou. 

51 

UKÁZKA 

Sidonie 

komiksový román 

Napsala Tereza Srbová 

Nakreslila Petra Josefína Stibitzová 

Náš příběh začíná nálezem slavného obrazu namalovaného 

Maxem Švabinským. Za klidnou tváří na portrétu se skrývá 

výjimečná žena. Baronku Sidonii Nádhernou (1885–1950) si 

historie pamatuje jako múzu, kterou na zámku Vrchotovy 

Janovice pravidelně navštěvovali Rainer Maria Rilke a Karl 

Kraus. Prostřednictvím čtyř kapitol o vztazích k nejdůležitějším 

mužům jejího života však objevujeme ještě jinou osobnost. 

Sidonie byla nejen vnímavou a vzdělanou femme fatale, ale také 

silnou a emancipovanou ženou s bohatým vnitřním světem. 

Milovala umění, cestování a přírodu, byla jednou z prvních 

ekoložek i držitelek řidičského průkazu u nás. Ve svých dopisech 

a denících komentuje dramatické zvraty 20. století i marnou 

snahu o záchranu rodinného dědictví. Její důraz na rovnoprávnost, 

svobodu, péči o životní prostředí a rozvoj vlastního ducha 

zůstává inspirativní dodnes. 

Nakladatelství Labyrint, 445 Kč, 


Petra Josefína Stibitzová 

Vystudovala obor Ilustrace a grafika na 

pražské UMPRUM, který absolvovala s komiksovou 

trilogií Mor (podle scénáře Milady 

Mašínové). Věnuje se ilustraci a komiksu. 

Ilustruje knihy pro řadu českých nakladatelství, 

kniha Tajemství Oblázkové hory (napsala 

Bára Dočkalová) získala nominaci na Magnesii 

Literu. Pravidelně přispívá do dětského časopisu 

Raketa a kromě dětských knih v posledních 

letech ilustrovala vzdělávací materiály 

pro Českou filharmonii. Když zrovna nekreslí, 

ráda jezdí (se skicákem) na výlety.

52 

PROMOTION 

Via, 349 Kč, již vyšlo 

Vstoupili jsme naplno do podzimního období. Čas, který 

je pro nás, knihomoly, jasným signálem zachumlat se do 

peřin s horkým nápojem (doplňte si libovolně jakým, podle 

vlastních preferencí!). Možná se však mezi vámi najde 

někdo, kdo už nyní nedočkavě vyhlíží konec roku. Milovník 

nových začátků a předsevzetí. Pokud i vy do této skupiny 

spadáte, možná pro vás nastal čas poohlédnout se po 

nějaké seberozvojové knize, která by vám mohla s plněním 

předsevzetí pomoci. Máme pro vás malý, skromný tip. 

Totální 

lifechangery 

vám změní 

Via, 349 Kč, již vyšlo 

život 

Jednou pro vždy! 

text: Kateřina Svobodová 

Chytře na prů*ery 

Znáte edici Totální lifechangery? Pokud 

ne, je to velká chyba! Knihy z této edice totiž 

mění lidem životy. Pokud se tedy chcete 

stát lepším člověkem nebo už je toho na vás 

zkrátka moc a nejradši byste se na všechno 

vykašlali, nezoufejte. V říjnu pod nakladatelskou 

značkou Via vychází další kniha Garyho 

J. Bishopa s všeříkajícím názvem Chytře na 

prů*ery. 

Knihy Omega, 349 Kč, již vyšlo 

Pokud by vás zajímaly další knihy 

z edice, doporučujeme pořídit 

si Odse*te se nebo Přestaňte 

řešit h*vna. Obě dvě knihy 

jsou prací Bishopa a báječně 

vám doplní lifechangerovou 

sbírku. Do edice spadá například 

i bestsellerový Mark Manson, 

jehož kniha Důmyslné umění, 

jak mít všechno u pr**le 

je dlouhodobým hitem 

mezi čtenáři. 

Když nás zasáhnou všelijaké prů*ery všedního 

života, mnoho z nás nemá tušení co si počít – 

ať už se jedná o ztrátu práce, zlomené srdce 

nebo jen a pouze pocit určitého prázdna. 

Moudrost potřebujeme k nalezení toho správného 

směru. Ačkoliv je internet plný různých, na první pohled velice nápomocných 

rad, v žádných životních změnách nám ve skutečnosti nepomůžou. Kniha 

Chytře na prů*ery se probírá všemi těmito s*ačkami a přináší nám vhled a inspiraci 

ve čtyřech úrovních, které jsou v tomto směru nejdůležitější: láska, ztráta, strach 

a úspěch. 

Napsáno jeho velmi populárním stylem naprosto bez okolků, přináší toto dílo 

velmi svěží perspektivu, aby nám pomohla se změnou našeho přístupu k různorodým 

životním problémům. Bishop však vzápětí zmiňuje, že tím to nekončí. Teď 

když jste se ods*ali a jdete chytře na prů*ery, je třeba tyto lekce použít k pozitivním 

dopadům na svět kolem vás. 

Via, 349 Kč, Vychází 25. října

Jak zabránit klimatické 

katastrofě 

// Bill Gates 

Nemusíte být klimatologové, abyste měli 

povědomí o oteplování planety a souvisejících 

jevech: o obdobích extrémních veder, bouří, 

stoupání hladiny moří, povodních, následných 

hladomorech a migračních vlnách. Bill 

Gates vyzývá podívat se na současný stav 

jako na příležitost a projít další energetickou 

a technologickou revolucí. 

Jan Melvil Publishing, 389 Kč // Již vyšlo 

Knižní tipy 

A pokud předsevzetí nejsou nic pro vás, zde nabízíme 

podnětné čtení, které vás obohatí, ať už si přejete 

rozšířit obzory v jakékoliv životní roli. 

Demokracie 

- jak dál? 

// Filip Outrata a kol. 

Jaká jsou ohrožení, kterým dnes 

čelí demokracie v Česku, Evropě 

a ve světě? První část knihy se 

soustředí na českou situaci, jak se 

krize demokracie projevuje v oblasti 

politiky, ekonomiky, sociální sféry 

a médií. Druhá část pak zemím, 

které prošly přechodem od diktatury 

k demokracii – Polsku, Maďarsku, 

Ukrajině, Tunisku a Latinské Americe. 

Vyšehrad, 399 Kč // Již vyšlo 

53 

KNIŽNÍ TIPY 

Zamilujte se do angličtiny 

// Bronislav Sobotka 

Z dyslektika se Broňa vypracoval na lektora 

angličtiny s těmi nejvyššími jazykovými certifikáty 

a stal se živoucím důkazem, že angličtina je 

skutečně pro každého. Seznámí vás s fígly, jak 

překonat sám sebe, jak si nastavit cíle a vytvořit 

studijní plán, a hlavně jak ovládnout všechny 

disciplíny angličtiny od výslovnosti až po 

gramatiku. 


Nekonečná hra 

// Simon Sinek 

Autor bestsellerů Začněte s PROČ a Lídři jedí 

poslední představuje metodu trvale úspěšného 

podnikání. V nekonečné hře není cílem porazit 

konkurenci, ale vybudovat nesmrtelnou firmu, již 

milují zaměstnanci, zákazníci i akcionáři. Ikonu, 

která bude prospěšná komunitám, v nichž působí, 

přežije změny i otřesy trhu a současně zůstane 

zisková. 


Jak přemýšlí náš 

teenager? 

// Tanith Careyová 

Být rodičem teenagera není 

žádný med. Praktický rádce 

vám pomůže zhluboka se 

nadechnout a použít různé 

efektivní metody k okamžitému 

zklidnění emocionálně vypjatých 

situací, stejně jako pracovat 

s dlouhodobými strategiemi, 

jež mohou vylepšit vaše vztahy 

s dospívajícími dětmi a pomoci 

zvládnout všechna úskalí, která 

život přináší. 

Slovart, 499 Kč // Již vyšlo

54 

PROMOTION 

Grafické romány 

a umění českých 

kreslířů 

text: Hana Wielgusová 

Grafické romány se pomalu ale jistě stávají 

fenoménem. A věřte nebo ne, týká se to i klasické 

literatury. Jak je možné, že moderní kreslený komiks 

jde dohromady třeba i s díly autorů, o kterých se ve 

školách učili už naše babičky a dědečkové? Jedním 

z hlavních důvodů je kvalita umění současných 

českých kreslířů, kteří dokážou přednosti klasické 

literatury mistrně vyjádřit natolik, že jí lehce porozumí 

i mladí čtenáři. A dokonce je baví! 

Dobrodružství Toma Sawyera 

Kontrast, 399 Kč, již vyšlo 

Obraz Doriana Graye 

Spisovatel Oscar Wilde byl bohém, stejně 

jako jeho hlavní hrdina Dorian Gray. 

Je mezi nimi však rozdíl. Dorian Gray totiž 

nestárne. Jeho věk se projevuje pouze 

na portrétu, který byl pro něj namalován. 

Je krásný, samolibý, zkažený, a tak 

i žije. Co se stane až jeho obraz zemře? 

Mladí autoři grafického zpracování 

Amálie Kovářová a výtvarník Petr Šrédl se 

společně představili už publikací o české 

historické postavě TGM: Komiksový 

příběh. Obrazu Doriana Graye se zhostili 

na jedničku a své umění tím beze 

zbytku potvrdili. 

Vyprávění z pera spisovatele Marka 

Twaina o životě dětí na Mississippi, ve 

kterém se odrážejí autorovy vzpomínky 

na dětství, zná skoro každý. V grafickém 

provedení výtvarníků Martyna 

Pospíšila, který se mimo jiné podílel 

také na Grafickém románu George 

Orwella 1984, Adriana Bone a Juanma 

Malléna, je však tento příběh uličníka 

Toma, jeho bratra Sida a kamaráda 

Hucka ještě zajímavější. 


Pes baskervillský 

Tajemná a hrůzostrašná detektivka 

o vraždícím psu je tentokrát dílem zkušeného 

a renomovaného ilustrátora Jana 

Štěpánka. Šel na jistotu a ke spolupráci si 

přizval osvědčeného Martyna Pospíšila. 

Spisovatel Arthur Conan Doyle by měl 

radost a jeho detektiv Sherlock Holmes 

i s Watsonem jistě také. 


Všechna nová grafická vydání klasických děl mají pevnou vazbu, čímž z obyčejného 

komiksu vzniká skutečná kniha. Výtvarníci a grafici svou pečlivou prací harmonicky spojili 

výtvarné a literární umění, přidali potřebnou akčnost, a vytvořili tak úžasná díla, která jsou 

atraktivní i pro další generace.

Nové série pro děti 

Čtrnáctiletý Jack z dynastie 

Courtneyů se vydává s rodiči 

do afrického Konga. Oni na 

konferenci, on na safari. 

Po návratu z džungle Jack 

zjišťuje, že rodiče zmizeli. 

Začíná dobrodružné pátrání. 

Podaří se mu je najít? 

Říkají si runneři a hrají 

nejnapínavější hru na světě. 

V honbě za tajnými poklady 

jsou ochotni obětovat vše. 

Vyhrává jen ten nejrychlejší 

a nejodvážnější hráč, který 

je na své cestě ochotný 

porušit veškerá pravidla. 

Nechť hra započne! 

www.bookmedia.cz

56 

KNIŽNÍ TIPY 

Kočka vs. pes 

// James Patterson, Chris 

Grabenstein 

Oskar je veselý psí skaut, který dobře ví, že 

nafoukané kočky se nehodí k ničemu jinému 

než k nahánění na stromy. Molly je chytrá kočka, 

která se chce stát filmovou hvězdou. Pochází 

z rodu ušlechtilých koček, jež uslintanými psy 

pohrdají. Jenže pak se Oskar s Molly ztratí v lesích 

a musí spolupracovat. Půjde to, když se navzájem 

nesnáší? 

JOTA, 348 Kč // Již vyšlo 

Fotbalový král 

// Jan Žáček 

Když člověka srazej k zemi, musí se 

vzpamatovat. Hlavně se z nikoho 

a z ničeho nezbláznit a nebejt 

poseroutka! Hlavní hrdina se 

jmenuje Pepík, jako největší český 

fotbalista všech dob Josef „Pepi“ 

Bican. A chce se mu vyrovnat. 

Jenže skoro přes balon padá. A tak 

se zapře a zamaká. Z obtloustlého 

kluka se stane hvězda turnaje. 

Mladá fronta, 249 Kč // Již vyšlo 

Knižní tipy 

pro děti 

a mládež 

Přátelství, odvaha, sebedůvěra, magické schopnosti 

a spousta dobrodružství, ale i vtipná zvířata 

a rekordy… A samozřejmě nesmí chybět princezny! 

Věže Asperfellu 

// Jamie Thomas 

Kdyby Jane Austenová napsala 

Harryho Pottera, vznikla by tahle 

skvělá YA fantasy... 

Briony by ani ve snu nenapadlo, 

že se jednou ocitne v magickém 

vězení zvaném Asperfell. Jedině 

tady ale může najít spásu pro trpící 

lid Tiralaenu. Z Asperfellu, odkud 

se ještě nikdo nikdy nevrátil, musí 

přivést právoplatného dědice 

královského trůnu. Co když ale 

zlomený princ o záchranu nestojí? 

Mystery Press, 399 Kč // 


Sirotčinec slečny 

Peregrinové: 

Zkáza Ďáblova akru 

// Ransom Riggs 

Velkolepé uzavření příběhu podivných dětí je 

tady! 

Osud podivných je nejistý. Poslední, co Jacob 

Portman viděl, než svět zčernal, byla děsivá, 

známá tvář. Ocitá spolu s Noor opět na místě, 

kde vše začalo – v domě svého dědečka. Jacob 

netuší, jak se jim podařilo utéct ze smyčky a jak 

se dostali na Floridu. Ale jednu věc ví jistě: Caul 

se vrátil! 

JOTA, 398 Kč // Vychází 6. října

ISBN 978-80-276-0398-5 

9 7 8 8 0 2 7 6 0 3 9 8 5 

DOPORUČENÁ CENA 299 Kč 

YOUTH STRIKE 

FOR 

CLIMATE 

VÍŠ TO? 

zabýváš 

íš, 

o Světýlko 

omůžou: 

I 

Nech svoje já zazářit 

BUĎ SÁM SEBOU 

Poppy O’Neill 

Příručka přežití pro Toužíš po tom, princezny 

stát se princeznou? 

Pak je tato příručka určená přesně pro tebe! 

// Federica Magrin, Setkáš Laura se v ní s nejslavnějšími princeznami Brenlla 

Toužíš po tom stát se princeznou? jak se držet dál od Pak zlých čarodějnic, je jak to najít pravé příručka 

přátele 

a okouzlujícího hodného toho 

přesně pro tebe! Poznáš nejslavnější princezny 

jména a stát se moderní, 

a přečteš si o jejich osudech. Cenné rady nezávislou ti a poskytne 

především 

jedinečnou princeznou! 

laskavá víla kmotřička a naučíš se, jak se držet 

dál od zlých čarodějnic, jak najít pravé přátele 

a okouzlujícího prince a jak se staneš moderní, 

a především jedinečnou princeznou! 


Pro děti ve věku 7–11 let 

BUĎ 

SÁM SEBOU 

Nech svoje já zazářit 


Jsi jednička 

// Poppy O´Neill 

a přečteš si o jejich osudech. Dostane se ti 

cenných rad od laskavé víly kmotřičky a naučíš se, 

www.slovart.cz 

Buď sám sebou 

// Poppy O´Neill 

Každý z nás originál a stojí za to svou jedinečnost objevit! 

Kniha představuje účinný nástroj, s 

Tato 

jehož 

knížka se chce stát 

pomocí 

tvým průvodcem. Strašidýlko Packa 

ti ukáže různé situace a aktivity, které ti pomůžou: 

mohou rodiče podpořit své děti, aby DOZVĚDĚT lépe SE O SOBĚ chápaly 

SPOUSTU ZAJÍMAVÝCH VĚCÍ 

ZVÝŠIT SI SEBEDŮVĚRU 

samy sebe a aby dokázaly sebevědomě a se 

MÍT SE RÁD TAKOVÝ, JAKÝ JSI 

sebeúctou překonávat těžkosti a učit se z nich. 

Přestože se snažíme děti podporovat, někdy se 

zkrátka nedaří je přesvědčit, aby si více věřily. Kniha 

je určena pro děti ve věku od 7 do 11 ISBN let. 

978-80-7508-699-0 

Děti ve věku od 7 do 11 let procházejí obdobím 

velkých změn a vývoje v oblasti mysli, těla, vzdělávání 

i společenských vztahů. To vše může mít dopad na 

jejich utvářející se sebeúctu. Kniha nabízí návod, 

který dětem dokáže pomoci. Je plná zábavných 

úkolů, které mohou vlastním tempem zpracovávat, 

ať už samostatně, nebo s pomocí rodičů. 

Lingea, 199 Kč // Již vyšlo 

NIKDO NA SVĚTĚ NENÍ ÚPLNĚ 

STEJNÝ JAKO TY – VÍŠ TO? 

Poznat sám sebe může být náročné, ale taky zábavné. 

7+ 

Ilustrovala Laura Brenlla Napsala Federica Magrin 

Získej zdravou sebeúctu 

Jsi jednička 


c 

i 

DISCOVER YOUR WORLD 

Napsala 

Federica 

Magrin 

EVEREST 

SOUTH POLE 

NORTH POLE 

THE BEACH 

#GWR2022 

říručka 

START 

GUINNESSWORLDRECORDS.COM 

přežití pro 

Pro děti ve věku 7–11 let 

FINISH 

JSI 

JEDNIČKA 

Získej zdravou sebeúctu 


TALLEST TOPIA 

i r incezny 

c 

TALLEST TOPIARY IN THE WORLD 

€20.00 

Ilustrovala 

Laura 

Brenlla 

©2021 Guinness World Records Limited 

Artwork ©2021 Rod Hunt 

GUINNESS WORLD RECORDS 2022 

MUSCLE 

BEACH 

Guinness World 

Records 2022 

V nejnovějším vydání 

Guinness World Records 

opět přinášíme samé 

kuriozity. Seznamte se 

s nejtalentovanějšími 

domácími mazlíčky, žasněte 

nad dechberoucí krásou 

dinosaurů, obdivujte umělou 

inteligenci a virtuální realitu, 

omrkněte to ve vesmíru, 

prokoukněte sdělovací 

média... ale pozor na chycení 

se do sociálních sítí! Čekají 

vás nejnadanější rekordmani 

a víc než tisícovka rekordů! 


HOTDOGS 

BARROW 

OF 

SPEED 

57 

Lingea, 199 Kč // Již vyšlo 

TLAPKY VYRÁŽEJÍ 

DO AKCE! 

TLAPKOVÁ PATROLA MÍŘÍ DO KIN! Podaří se odvážným 

štěňatům zachránit obyvatele Adventure City a zabránit starostovi 

Humdingerovi v jeho podlých plánech? S vaší pomocí určitě ano – ve 

čtyřech knihách na motivy nového filmu na vás čeká spousta příběhů, 

omalovánek, nálepek, úkolů a dalších aktivit. Užijte si hromadu 

nefalšované štěněcí zábavy – tlapky už čekají, až se k nim přidáte! 

©Spin Master Ltd. PAW PATROL and all related titles, logos, characters; and 

SPIN MASTER logo are trademarks of Spin Master Ltd. Used under license. Nickelodeon 

and all related titles and logos are trademarks of Viacom International Inc. 

www.albatrosmedia.cz

58 

KŘÍŽOVKA 

ZÍSKEJTE JEDNU ZE 

3 KNIH KRÁLOVNY 

NAPĚTÍ 

Správné znění tajenky 

zašlete mailem na 

magazin@rosier.cz. 

Do předmětu 

napište Křížovka 

a nezapomeňte připsat 

adresu, na kterou 

zašleme případnou výhru. Na Instagramu 

@magazinknihkupec zveřejníme 31. října 

jména tří výherců, které budeme následně 

sami kontaktovat. 

Tajenka ukrývá citát Auluse Gelliuse.

Oslavte s námi 30 let 

od založení nakladatelství. 

NAKLADATELSTVÍ ŠULC–ŠVARC 

NOVINKA 

Iveta Svobodová 

PŘESTAŇ SE BÁT 

Tři detektivky s Lubošem 

Neumannem 

Vázáno, 384 stran, 359 Kč 

Temné kořeny zločinu se často ukrývají 

v rodinných vztazích a pro Neumanna 

mají navíc osobní rozměr. Všechny tři 

novely jsou napínavé, plné nebezpečí 

a nečekaných odhalení, za kterými 

stojí Neumannův neobvyklý způsob 

vyšetřování. 

NOVINKA 

Javier Ruescas 

PŘÍBĚHŮM O LÁSCE 

VĚŘIT ZAKÁZÁNO 

Láska za časů YouTube 

přeložila Jitka Schmidtová 


Sedmnáctiletá youtuberka Cali se po 

svém vyrovnává s popularitou na sociálních 

sítích, je zamilovaná do stejně 

úspěšného youtubera Gerarda a užívá 

si života zlaté mládeže, ale hluboko 

v srdci cítí, že to není ono… 

Magda Váňová 

ZAPOMEŇ NA MINULOST 

Minulost určuje 

touhu po něčem jiném 


Působivý román o třech manželkách 

uznávaného lékaře. V každé životní 

etapě byla pro doktora Prokopa 

důležitá právě ta, se kterou žil. Miloval 

ji a ona ho formovala tak, aby ta 

následující byla úplně jiná. Román je 

nejen zrcadlem životů tří jeho žen, ale 

také se v něm odhaluje, jaký je tento 

šarmantní a ženami obdivovaný muž. 

Julius Lukeš 

EXOToulky SVĚTEM 

30 let zážitků ze 100 zemí 


Pečlivý výběr divokých dobrodružství 

z poloviny zeměkoule. Autor podává 

své cestovatelské zkušenosti 

a osvěžující postřehy s nadhledem, 

humorem a především bez příkras. 

Inspirujte se jeho netradiční 

paletou zážitků, která vám rozšíří 

obzory při plánování vlastní 

výpravy napříč kontinenty. 

NOVINKA 

Zdena Frýbová 

HRŮZY LÁSKY A NENÁVISTI 

Jak se bránit proti křivdě 

a očerňování 


Dva napínavé psychologické příběhy, 

které spojuje téma křivdy a bezpráví. 

V první novele autorka vylíčila člověka 

chorobně toužícího po moci, ve druhé 

rozvíjí příběh úspěšné ženy, které se 

vrací zapomenutá minulost jako pomsta 

otce její nemanželské dcery. 

Dominika Boček – Petra Kamelandrová 

MUCHLINKA 

Dětský svět v moři překvapení 


Příběhy z Bublinkova o chobotničce 

Muchlince a jejích kamarádech 

z mořského světa potěší všechny 

zvídavé děti i jejich rodiče, kteří 

dostanou příležitost do knihy 

interaktivně zasahovat. Hravými 

ilustracemi doprovodila 

Denisa Pospíšilová. 

https://www.facebook.com/sulcsvarc/ 

https://www.instagram.com/sulcsvarc/ 

ŠULC-ŠVARC


Hollywood 1969… 

Škoda že jste 

to nezažili! 

První román 

kultovního režiséra 

Quentina Tarantina

KNIHKUPEC 04

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?