BROŽURA KOMPLET

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA
A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ
1930–2020
náměstí Edvarda Beneše 2353, Kladno

Národ bez inteligence je odsouzen
k závislosti na národech
vzdělanějších, a proto musíme
mít stále na paměti, že vědecké
poznání, vzdělanost a umění
jsou pro existenci sebevědomého
a úspěšného národa nepo-
[stradatelné.
[

Historická výročí školy jsou vždy příležitostí
ke vzpomínání, bilancování a hlavně
ke společnému setkávání generací absolventů,
zaměstnanců i současných žáků školy. Je
to příležitost zvolnit alespoň na chvíli uspěchané
tempo dnešní doby a zavzpomínat
na společné zážitky prožité ve školních lavicích
i mimo ně.
Školu každoročně opouští absolventi, jež
jsou vybaveni odbornými znalostmi, které
zúročí na trhu práce, jejich úspěšnost nás
velmi těší. Jsme hrdi na to, že v současnosti
patří naše škola k nejúspěšnějším v regionu
Kladno.
Do rukou se Vám dostává publikace,
ve které se zamýšlíme nad českým školstvím
v širším kontextu a sledujeme historický vývoj
naší školy.
Jsem rád, že jsem členem skvělého týmu
zaměstnanců, kteří zde v 90. roce trvání školy
působí.
Mgr. Petr Paták, DiS.,
bývalý absolvent
a současný ředitel
1
1930–2020

1930–2020
2

Historie naší školy
v kontextu vývoje školství
90. výročí naší školy se pro nás stalo výzvou k tomu, abychom se zamysleli nad
tím, jakými zásadními změnami, které odrážely potřeby života moderního člověka,
prošlo české školství v předcházejících staletích. A tak se postupně rodil nápad
vytvořit almanach, v němž jsme se pokusili poukázat na historické souvislosti,
které ovlivnily současné školství, a zachytit část historického vývoje naší školy.
České školství prošlo za posledních 100 let
řadou reforem, které odrážely technický
a společenský pokrok i politický vývoj země.
Proměnila se délka školní docházky a styl
výuky, přibylo středních a hlavně vysokých
škol, v učitelských sborech vzrostl počet žen
na úkor mužů. Přesto školství stále zůstává
věrné některým tradicím z dob J. A. Komenského
a Marie Terezie. Významné reformy
měly postupně zpřístupnit základní vzdělání
všem vrstvám společnosti a vést k odstranění
negramotnosti.
Organizační struktura školství se od dob
habsburské monarchie v mnohém změnila,
ale v některých aspektech se rozsahem podobá
dnešnímu systému. Dodnes máme kdysi
zavedený pojem školního roku a školních
prázdnin, stanovený školní týden, který obsahuje
určitý počet vyučovacích hodin.
Učitelé se snaží navazovat v mnohém
na zásady Komenského, který položil základy
dnes tak uznávaného a vyhledávaného
zážitkového vyučování. Snad je důležité připomenout,
že J. A. Komenský viděl ideální
školu jako „dílnu lidskosti“, kde na prvním
místě stojí zájem o žáky a jejich všestranný
rozvoj. Myšlenky, které byly vysloveny před
staletími, jsou aktuální i v dnešním školství.
Škola by měla u člověka harmonicky rozvíjet
tři dary: myšlení, mluvení a jednání, aby byl
tento jedinec ve všem vzdělaný a aby získal
„sůl moudrosti“.
3
1930–2020

S tímto odkazem se naše současné školství
jednoznačně ztotožňuje. Komenský vždy
zůstane pro většinu pedagogů inspirací a je
právem považován za předchůdce veškeré
moderní školské výchovy. Ani po více než
třech staletích od jeho smrti nebyly
jeho myšlenky překonány a veškeré
reformní snahy, které budou v dalších
staletích následovat, budou stavět
na podobných základech, jako
stavěl kdysi Komenský. Byla to právě
instituce školy, která začala v novověku
měnit tvář a fungování společnosti.
Osvícenské reformy a rozvoj moderní vědy
podemílaly tradiční pilíře středověkého života.
Škola se stala místem, kde o vliv soupeřila
církev oproti rodícímu se modernímu státu,
jehož vznik a fungování rozvoj školské soustavy
v novověku umožnil.
Sledujeme-li vývoj školství v historickém
čase, neměla by naší pozornosti uniknout ani
osobnost Marie Terezie, která po svém otci
Karlovi VI. usedá na habsburský trůn a vydává
se cestou reformních změn v celé monarchii.
Stranou nezůstane ani reforma školství. Právě
za vlády Marie Terezie začaly být na našem
území zakládány první školy na úrovni základního
a středního školství. Marie Terezie
si uvědomovala, že úpadek vzdělávání
je velkou překážkou pro rozvoj země.
Proto vydala nařízení o povinné školní
docházce. Školská reforma byla
provedena na základě Všeobecného
školního řádu roku 1774 a s drobnými
změnami platila téměř 100 let, a to
až do nové úpravy elementárního školství
provedené v Rakousku v roce 1869. Tak
vznikla první soustava elementárního školství
vybudovaná na Komenského principu jednotnosti,
v níž jednotlivé stupně škol na sebe obsahově
navazovaly. Tím byl proveden historicky
první zásah státu do školního vzdělávání
u nás. České školy byly v této době i v dalších
staletích pod vedením a silným vlivem rakouského
školství. Zanedbatelný nebyl ani vliv
církve. Jazykem, který byl upřednostňován
při výuce, byla němčina. Vyučování na všech
typech škol bylo založeno na memorování
a tělesné tresty byly přípustné.
5
1930–2020

Další podstatné změny na půdě českého
školství se odehrály v druhé polovině
19. století. Vlastenečtí učitelé na přelomu
18. a 19. století v duchu národního obrození
čelili germanizaci osvětovou prací a požadovali
novou reformu českého školství. Důležitým
mezníkem byl rok, kdy vešel v platnost
zákon o jazykové rovnoprávnosti na školách.
Stále více se zdůrazňovala důležitost českého
jazyka. Postupně došlo k omezení vlivu
církve na školy. Bylo stanoveno, že nejvyšší
dohled nad veškerým vyučováním včetně
náboženství má stát. Zákon stanovil povinnou
osmiletou školní docházku od 6 do 14
let. A rovněž zrovnoprávnil ve výuce češtinu
a němčinu. Byly zakázány tělesné tresty
a celkově liberalizován pedagogický přístup
k žákům. Postupně vznikaly gymnázia, vysoké
školy, měšťanky a reálky. Zákon zavedl
maturitní zkoušky. Zvýšená pozornost byla
věnována odbornému školství, šlo o školy
zemědělské, průmyslové a obchodní. V Praze
bylo otevřeno první plnohodnotné české
dívčí gymnázium Minerva.
7
1930–2020

První světová válka (1914-1918) citelně
zasáhla do historie našeho státu i samotného
školství. Znamenala snižování počtu tříd, přes
zimu se neučilo, protože nebylo čím topit, byl
celkový nedostatek učitelů, protože mnozí byli
odvedeni na frontu, postupně v lavicích ubývali
i starší žáci, kteří byli odvedeni na frontu.
Ze školních budov se stávaly lazarety pro raněné
vojáky. Školství se přizpůsobovalo válečným
potřebám.
Pro pobavení
Výroční zpráva c.k.
státní reálky v Kladně
za školní rok 1915-1916
začíná smutně, černě
orámovaná stránka je věnována památce bývalých
učitelů a žáků, kteří zahynuli ve válce.
Po čtyřech dlouhých letech končí první
světová válka, svět se probouzí do nové historické
epochy. Pro náš národ 28. říjen 1918
znamenal zásadní zlom v našich dějinách –
došlo k slavnostnímu vyhlášení samostatného
státu, vznikla Československá republika.
T. G. Masaryk se stává 1. českoslovanským
prezidentem, nastává nové období života naší
V roce1875 byl nařízen všem učitelkám
celibát a roku 1919 byl zrušen, značná
feminizace školství.
země. Z Československa se postupně stává ostrov
demokracie ve střední Evropě. K zajištění
bezpečnosti státu jsou uzavírány spojenecké
dohody s evropskými zeměmi.
Válka citelně zasáhla do myšlení a cítění
lidí. Zdánlivě neotřesitelné hodnoty byly
zpochybněny. Rozčarování a zklamání otřáslo
mladou generací, proto první poválečný rok
byl plný naděje. Evropa
se musela vzpamatovat
z válečných otřesů
a napravit škody. Mění
se vše, změny nastávají
i v samotném školství,
které se postupně dostává z vlivu rakousko
-uherského školního zákonodárství. Značné
omezení ve školách zaznamenala po vzniku
republiky církev. Je zdůrazňován požadavek
demokratizace školství. Stále častěji je připomínána
důležitost studia dějepisu a s tím úzce
spojená znalost dějin vlastního národa.
V době první republiky je pozornost upřena
k zvyšování vzdělanosti národa. Jsou budovány
vysoké školy, zakládány vědecké ústavy,
9
1930–2020

1930–2020
10

muzea a knihovny. V tomto období vznikají
i nové univerzity např. Masarykova univerzita
v Brně nebo Univerzita J. A. Komenského
v Bratislavě. Kvalita školství v Československu
za 1. republiky byla na mimořádně vysoké
úrovni.
Změny ve školství si vyžádaly snížení počtu
žáků ve třídách a zavedení více praktických
předmětů. V tomto období školství klade
důraz na svobodu dítěte, na jeho tvořivost
a samostatnost. Není zapomínáno ani na tělesnou
zdatnost a brannou přípravu žáků.
V letech 1918—1938 byly zřizovány pokusné
a reformní školy, modernizace metod měla
výborné výsledky v morální, estetické a společenské
výchově. Takovým typem školy byla
i Volná škola práce v Kladně.
11
1930–2020

1930–2020
12

Město Kladno v 19. a 20. století prožívalo
období největšího rozkvětu. Nemělo však potřebnou
intelektuální základnu, a proto jeho
představitelé několikrát zažádali o povolení
zřídit střední školu. Postupně na území města
vznikala řada škol např. reálné gymnázium
nebo vyšší průmyslová škola. Změnami procházelo
i učňovské školství, které navazovalo
na dobrou předválečnou tradici. Společnou
snahou se stalo vybudování činné, aktivní,
tvořivé a pracovní školy. Připomeňme si
na tomto místě, jak postupně vznikala budova
naší školy, která k dnešnímu dni slaví úctyhodných
90 let.
Největším problémem kladenského učňovského
školství v této době bylo umístění
výuky, protože chyběly prostory. Školní výbor
kladenských pokračovacích škol proto
od roku 1927 usiloval o postavení samostatné
budovy, ve které by byly sloučené všechny
pokračovací školy včetně kupecké. Výjimkou
byla škola pro živnosti kovodělné, která měla
být připojená ke státní průmyslové škole.
Město pohotově využilo nově zřízeného fondu
ministerstva školství pro stavbu pokračovacích
škol a jako jedno z prvních měst požádalo
o státní subvenci.
A podařilo se. Město obdrželo od státu
částku 600 tisíc korun, za podpory prvního
prezidenta T.G. Masaryka darovala městská
rada pozemek, kde kdysi stával důl Amálie.
Na stavbu přispěly peněžní ústavy, školní výbor
si ale přesto musel vzít komunální půjčku
u Občanské záložny ve výši 1,4 miliónu
korun, kterou posléze podle poměru učňů
uhradily jednotlivé obce. Kladno 70 procent,
Kročehlavy 20, Dubí a Rozdělov 5 procent
z celkové částky. Pouze velké průmyslové závody
podle dostupných údajů na stavbu nové
školy odmítly přispět.
Na stavbu školy byla vypsána veřejná soutěž
a z dvaceti podaných návrhů vyšel vítězně
projekt kročehlavského rodáka Rudolfa
Černého, profesora Státní průmyslové školy
v Praze, a tak vzniká významný objekt moderní
architektury. Stavba je příkladem funkcionalistické
architektury meziválečného období.
Vyznačovala se účelností dispozičního
řešení, prostorností chodeb a schodišť i dob-
13
1930–2020

1930–2020
14

rými světelnými podmínkami učeben a dílen.
Slavnostní výkop se uskutečnil 29. července
1929 a práce skončily za rok. Již 28. září
1930 byla krásná budova nové školy za účasti
mnoha veřejných činitelů slavnostně otevřena.
Právem dostala název Masarykova škola
práce.
V budově bylo šest učeben, v každém patře
po dvou, dvě kreslírny a sedm dílen. Truhlářská,
malířská, cukrářská, obuvnicko-čalounická,
holičská, číšnická a krejčovská. Kromě
toho bylo v objektu pět kabinetů, ředitelna,
sborovna, úřadovna správce kupecké školy,
přednáškový sál, kuřárna, temná komora,
umývárna a skladiště pro truhlářské výrobky.
Zahradnickým učňům sloužila školní zahrada.
Prvním ředitelem se stal Karel Veselý, jenž
zde působil až do roku 1936. Učilo zde 43
pedagogů, z toho pouze čtyři ženy. Prvních
pět let prošlo školou 3 848 žáků.
Celkový počet zapsaných žáků se každoročně
zvyšoval. Za růstem Masarykovy školy
práce bylo nepochybně také postupné rušení
okolních malých pokračovacích škol, které
svým personálním obsazením a vybavením
nemohly modernímu ústavu konkurovat. Proto
byla v roce 1931-32 tato kladenská odborná
škola proměněna v obvodovou školu pro
všechny učně okresů Kladno, Slaný, Rakovník
a Kralupy nad Vltavou. V roce 1932 byly
zrušeny všeobecné pokračovací školy v Libušíně,
Hnidousích a Pcherách, Družci a Buštěhradu.
V roce 1937 všeobecná pokračovací
škola ve Středoklukách, posléze i zařízení
v Tuchlovicích a Unhošti. Obvody byly přiřazeny
ke kladenskému. Na počátku roku 1939
byli povinni navštěvovat odborné pokračovací
obory Masarykovy školy práce všichni učni,
kteří se učili ve školním obvodu, tedy Kladně
a blízkém okolí.
Byla zde otevřena poradna pro volbu povolání.
Na závěr prvního školního roku v budově
dne 28. června 1931 otevřeli učňovskou
výstavku, uspořádanou Okresní jednotou společenstev
v Kladně. Práce, jež získaly některou
ze tří cen, byly následně vystaveny na zemské
učňovské výstavce, kde bylo oceněno 91 ze
117 soutěžních výrobků. Kladenští učňové
tak byli v rámci celé republiky nejúspěšnější.
15
1930–2020

1930–2020
16

V roce 1933 se žáci Masarykovy školy práce
zúčastnili s úspěchem Jarního veletrhu v Praze.
Na podzim 1932 začala škola pořádat kurzy
pro nezaměstnané tovaryše.
Podobu světa mění v letech 1929-1933 světová
hospodářská krize. Politika appeasementu
léta uplatňovaná fašistickými státy vyvrcholila
29. září 1938 Mnichovskou dohodou,
která byla předzvěstí totálního zničení Československa
a příprav na válku. Anglie a Francie
naléhají na ČSR, aby umožnila fašistickému
Německu v čele s A. Hitlerem obsadit naše
pohraniční území, protože v tom viděly možnost
záchrany míru pro Evropu.
Odtržení českého pohraničí v roce 1938
znamenalo stěhování českých obyvatel do vnitrozemí,
řada rodin přišla právě i do Kladna
a jeho blízkého okolí. Hitler se s obsazením
československého pohraničí ale nespokojil
a 15. března 1939 následovala okupace našeho
území. Za několik měsíců v Evropě propuká
2. světová válka (1939-1945), která dostává
postupně podobu globálního vojenského
konfliktu.
Na troskách Československa byl vytvořen
protektorát Čechy a Morava. Život na okupovaném
území byl podřízen příkazům Říše.
V této době byla zavedena povinná výuka
němčiny, což korespondovalo s plány na likvidaci
Čechů a jejich poněmčení. Protektorátní
úřady začaly postupně zasahovat nejen do organizace
školy, ale i do obsahu učiva. Některé
učebnice byly okamžitě zakázány. Návštěva
škol byla omezena norimberskými zákony.
Židovské děti byly z výuky vykázány a zažily
nejkrutější zacházení. Postupně byly zavírány
české střední školy. S postupující válkou byly
vybrané ročníky nasazovány na práci v továrnách
Říše nebo k pracovním sborům odklízejícím
trosky ve městech.
Výuka byla omezována i z hospodářských
důvodů, protože byl nedostatek paliva i školních
pomůcek. Velmi často byly školy přeměňovány
na lazarety a ubytovny vojsk. Přesto
se spousta učitelů snažila udržovat ve svých
třídách vlasteneckého ducha a optimismus.
Jejich snaha o udržení kvalitní výuky v těchto
těžkých časech byla obdivuhodná. Psychický
nátlak, koncentrační tábory, vězení, popravy,
17
1930–2020

Antonín Pavlis
(1890 – 1940)
V Masarykově škole práce
nejdříve učil, v roce 1937
se stal jejím ředitelem. Byl
vlastenecky zaměřený, vykonával
mnoho veřejných
funkcí. Po zastřelení německého
policisty v Kladně byl
spolu s dalšími členy městské
rady zatčen, později vězněn
v koncentračních táborech.
Jeho jméno nese ulice,
ve které naše škola stojí.
válečné útrapy, tím vším si musel náš národ
projít.
Německá okupace zasáhla i do rozvoje Masarykovy
školy práce. I když na školu nedopadl
přímo nacistický teror, doba
přinesla oběti nejvyšší, lidské
životy. Ředitel školy byl zatčený
v roce 1939 v souvislosti se
zastřelením německého policisty.
Školu v té době zabírají pro
své potřeby okupanti, prostory
upravují na byty a ošetřovnu.
Krutým zásahem bylo násilné
uzavření českých vysokých
škol 17. 11. 1939, které bylo
odvetou za mohutné protinacistické
demonstrace uspořádané
k 21. výročí vzniku samostatného
Československa.
Nejaktivněji se na tomto dění podíleli čeští
studenti, proti kterým zakročili vojáci za použití
střelných zbraní. Jednou z obětí byl student
lékařské fakulty Jan Opletal. Jeho pohřeb
se změnil v další protiněmeckou demonstraci.
Formálně byly vysoké školy uzavřeny
na 3 roky, ale záměrem bylo uzavřít je natrvalo.
Jejich budovy obsadily německé instituce,
hlavně Německá univerzita v Praze.
Uzavření vysokých škol doprovázelo
zatýkání studentů a jejich následné popravy.
Mnozí studenti putovali
do koncentračního tábora
Sachsenhausen. V roce 1941
byl 17. listopad vyhlášen
Mezinárodním dnem studentstva.
Dalšímu zvýšenému teroru
a násilí bylo české obyvatelstvo
vystaveno v období
po atentátu na říšského protektora
R. Heydricha v roce
1942. Pro náš národ nastává
těžké období heydrichiády.
Popraveno je několik tisíce
Čechů. Odvetou za atentát
bylo vypálení Lidic 10. června 1942. Obec
byla srovnána se zemí, veškeré obyvatelstvo
bylo popraveno nebo odvlečeno do koncentračních
táborů, část malých dětí byla určena
k poněmčení. Tragické události Lidic poznamenaly
i učně Masarykovy školy práce, dvanáct
jich bylo 10. června 1942 popraveno.
19
1930–2020

Po skončení 2. světové války muselo Československo
řešit řadu hospodářských problémů,
které se negativně odrážely i v organizaci
školství.
První poválečná léta byla léta obnovy válkou
narušené výuky na všech stupních škol.
Učňovské školství v roce 1954 přechází pod
správu ministerstva místního hospodářství
a učební doby některých oborů se pro potřeby
rychlého zabezpečení provozu mění na dvouleté,
později se opět sjednocují na tři roky.
Masarykova škola práce v této době navazuje
na dobrou předválečnou tradici a připravuje
do života stovky učňů z blízkého i vzdáleného
okolí.
Žákům a studentům bylo umožněno si
rychle doplnit vzdělání, když jim bylo za války
znemožněno dostudovat. Posluchárny vysokých
škol ale zdaleka nedostačovaly, chyběly
učební pomůcky a učebnice.
Začala nová etapa rozvoje československého
školství, které procházelo řadou legislativních
změn. Snahou tehdejších politiků bylo
pokračovat v duchu předválečného demokratického
období. Po katastrofální situaci,
způsobené nacistickou okupací, se jevila jako
jediná cesta pomoci československému školství
jeho reforma. Poválečné období je spojeno
s bojem za jednotnou školu, ke které se
přikláněl i prezident E. Beneš. Již v tom období
byla patrná prosovětská orientace školství,
což lze zdůvodnit politickým vývojem
společnosti po osvobození značné části Československa
Rudou armádou. Ruský jazyk je
zařazen jako nový povinný předmět. Poprvé
v dějinách českého školství bylo zavedeno vysokoškolské
studium pro pedagogy. Zároveň
však toto období provázel nedostatek kvalifikovaných
učitelů.
V únoru r. 1948 se situace v zemi dosti zásadně
změnila. Komunistická strana ovládla
všechny rozhodující pozice ve státě a zavedla
diktaturu proletariátu, postupem času jsme
se stali satelitem Sovětského svazu v socialistické
soustavě. Byly odstraněny všechny
samosprávní prvky ve školství, zlikvidovány
demokratické instituce, které ovlivňovaly
vzdělávání mládeže. Veškeré školy byly
21
1930–2020

znárodněny, oficiálním cílem těchto změn
se stala výchova mladých komunistů, strážců
lidové demokracie a pokrokových ideálů.
Do škol byla zavedena politická výchova,
stavělo na principech socialistické ideologie.
Vzdělávání mělo probíhat v duchu pokrokových
národních tradic, v duchu humanity,
vychovávat se mělo k samostatnému myšlení
a cílevědomému jednání, činorodé práci, spolupráci
a touze se dále vzdělávat, k budovatelskému
úsilí. Mládež měla být vzdělávána
v duchu demokratických principů a úkolem
bylo vychovat statečné obránce vlasti a zastánce
pracujících v socialismu.
Zcela byly potlačeny soukromé a alternativní
školy, vliv církve byl omezen na minimum.
I když se všude psalo o demokratizaci,
ve skutečnosti existoval velký ideologický
tlak ze strany komunistické vlády ve všech
oblastech společnosti, represe namířené proti
odpůrcům režimu byly na denním pořádku.
Řada lidí uprchla do exilu před sílícím totalitním
režimem. Byl potlačován individualismus
jak žáků a studentů, tak pedagogických
pracovníků. U pedagogů byl upřednostňován
politický růst a sounáležitost s režimem před
odbornými znalostmi a odborným růstem.
Učitelská profese byla v mnoha oblastech devalvována
nahrazováním skutečných odborníků
méně zdatnými, mnohdy až neprofesionálními
lidmi, kteří místo odbornosti měli
vyhovující kádrový profil. Velký vliv na mládež
měly Československý svaz mládeže a Pionýrská
organizace.
Určitý trend návratu k demokratickému
školství, k uvolnění cenzury lze zaznamenat
v druhé polovině šedesátých let v souvislosti
s tzv. pražským jarem. Tento trend však byl
záhy ukončen s nástupem normalizace, kdy se
stát navrátil k totalitě, opět převzal školství pod
tvrdou kontrolu a kladl důraz na kádrové posudky
pedagogů a studentů, kdy například nesouhlas
se srpnovým vstupem vojsk Var šavské
smlouvy na území Československa 21. srpna
1968 znamenal v podstatě konec jejich kariéry.
Rovněž Jan Palach, student filozofické
fakulty, který se upálil r. 1969, se nedokázal
se smířit s potlačováním svobod a s okupací
vojsk Varšavské smlouvy. Pocity beznaděje ho
dovedly až na samotný práh smrti.
23
1930–2020

V počátečním období normalizace, během
let 1968 a 1969, byli mnozí učitelé podrobeni
prověrkám a donuceni opustit školství. Nové
zákony umožňovaly prověrkovým komisím
na podkladě jejich politického hodnocení rozvazovat
pracovní poměry s neuvědomělými
pedagogickými pracovníky a dávaly prostor
pro posílení pozic těm, kteří poskytovali záruku
uvědomělosti, angažovanosti a důsledného
provádění politiky strany. V tomto období
odešlo ze školství mnoho odborníků. Mnoho
lidí bylo vyloučeno z veřejného života a kulturních
organizací. Na střední školy byli především
přijímáni studenti podle třídního původu,
pro některé se stala střední škola nedostupná,
do popředí se dostávaly politické předpoklady
uchazečů, nikoli jejich studijní výsledky….
Pokusy o změnu politického systému a odstranění
cenzury byly na dlouhých 21 let potlačeny.
V druhé polovině sedmdesátých let nastaly
změny i v Masarykově škole práce. V roce 1978
došlo k rozdělení učňovské školy na Střední odborné
učiliště obchodní a Střední odborné učiliště
místního stavebnictví. Od 1. září 1978 se
na SOU obchodním učili převážně žáci oboru
prodavač různých specializací. Obor automechanik
končil v roce 1983. Veškeré obory – zedník,
truhlář, elektrikář, instalatér, lakýrník – přešly
do SOU stavebního, jehož zřizovatelem se stal
Okresní stavební podnik v Kladně. Pokračováním
učňovské školy se tedy stalo SOU obchodní,
jehož zřizovatelem byl Středočeský krajský národní
výbor. Střední odborné učiliště obchodní
připravilo žáky v oborech prodavač pro Potraviny
Kladno a Rakovník, Jednotu Kladno, Oděvy
Středočeský kraj a Zeleninu Praha. Úspěšní absolventi
pokračovali v nástavbovém studiu.
V letech 1988—1989 se uskutečnila řada protivládních
demonstrací, které nakonec vyústily
roku 1989 v sametovou revoluci, která s sebou
přinesla řadu politických změna a pád komunismu.
Radikální změny nastaly také v oblasti
školství, došlo k jeho celkové depolitizaci. Školství
se opět vracelo k demokratickým principům.
Jedním z hlavních pilířů byl rovný přístup
ke vzdělání. Mohly vznikat školy alternativní,
soukromé či církevní, rázem se přestaly vyučovat
politické ideologie a studenti spolu s pedagogy
již nebyli zatíženi politickým tlakem.
25
1930–2020

Jakými cestami se po roce 1989 vydala naše
škola?
Postupně začínal upadat zájem o prodavačské
učební obory. Proto SOU obchodní rozšiřuje
o nabídku maturitního oboru Rodinná škola.
Ta se v roce 1992 osamostatnila a přestěhovala
do Domu techniky na Sítné. V následujících
letech proto SOU obchodní rozšiřuje nabídku
o obor provoz služeb pro domácnost, kuchař
číšník, švadlena, aranžér, dvouleté nástavbové
obory společné stravování, podnikání v oboru
obchodu a služeb a čtyřleté obory obchodník
a poštovní manipulant. Rodinná škola získala
v roce 1997 statut SOŠ. V rámci optimalizace
středních škol ve Středočeském kraji došlo
v roce 2003 ke sloučení Střední odborné školy
(původně Rodinné školy) a SOU obchodního.
V současné době nese zařízení název Střední odborná
škola a Střední odborné učiliště Kladno,
náměstí E. Beneše 2353, Kladno.
Od roku 1990 docházelo postupně k většímu
posílení samostatnosti škol zaváděním právní
subjektivity. Školy získávaly větší nezávislost
v rozhodování ve finančních, personálních a organizačních
oblastech.
V roce 2001 byl vypracován Ministerstvem
školství, mládeže a tělovýchovy a následně Parlamentem
schválen Národní program rozvoje
vzdělávání v České republice, tzv. Bílá kniha,
která ukazuje, jakým směrem by se mělo ubírat
vzdělání v našem státě, aby jeho kvalita, cíle
a obsah odpovídaly požadavkům dnešní moderní
společnosti. V souvislosti s tím došlo k postupnému
zavádění dvou cizích jazyků na všech typech
škol. Studenti středních a vysokých škol mají
možnost studovat i na zahraničních školách. Jsou
vedeni k tvůrčí činnosti, flexibilitě, komunikativním
a kulturním schopnostem. Jednoznačně se
klade důraz na zvyšování kvality vzdělání. Velký
pokrok se učinil v oblasti integrace zdravotně postižených
a sociálně znevýhodněných dětí.
Celé vzdělávání v našem státě se nese v demokratickém
duchu. Škola vede žáky k osvojení
strategického učení, na jehož základě jsou jedinci
motivováni k celoživotnímu učení a tvořivému
myšlení, řešení problémů, učí se komunikovat
a spolupracovat, chránit své fyzické
a duševní zdraví, hodnoty a životní prostředí,
učí se toleranci, ohleduplnosti k jiným lidem,
kulturám a duševním hodnotám. Poznávají své
schopnosti a se svými vědomostmi a dovednostmi
je uplatňují při rozhodování o dalším životě.
27
1930–2020

1930–2020
28

Historie školy
2015 – 2020
Na dalších stránkách se podívejte
na život ve škole v posledních šesti
letech. Ředitelem školy je v tomto
období Mgr. Petr Paták. Ctí historii
i tradice této školy, navazuje na ně,
buduje moderní školu odpovídající
jednadvacátému století. V průběhu
téměř šesti posledních let prošla škola
pod jeho vedením zásadními proměnami,
změnil se i vlastník budovy.
Budovu a přilehlý areál vlastnil
Magistrát města Kladna. Řediteli školy
se podařilo ve spolupráci se zřizovatelem
a Magistrátem města Kladno
dokončit bezúplatný převod budovy
školy do vlastnictví Středočeského
kraje. Od 12. 6. 2018 je vlastníkem
budovy školy Středočeský kraj.
Budova změnila i svůj vzhled.
Stará dřevěná okna byla nahrazena
plastovými, nové jsou i vstupní dveře.
Na školním dvoře vyrostla venkovní
učebna, odpočinkové zóny a betono-
29
1930–2020

1930–2020
1930–2020
30
30

vé stoly na ping pong. Změnila se ale
i vizáž vnitřku budovy. Více jak polovina
kabinetů i tříd prošla rozsáhlou
rekonstrukcí. Byl to především nový
nábytek, osvětlení, podlahy, elektroinstalace.
Ve všech třídách jsou počítače
a dataprojektory, modernizovány
byly všechny tři počítačové učebny.
Třídní knihy jsou elektronické, žáci,
rodiče a učitelé využívají systém Bakaláři
Pojďme si budovu školy společně
projít.
Suterén školy.
V roce 2015 zde byla nemoderní
cvičná kuchyně, skladiště nepotřebného
nábytku, zanedbané prostory,
nevyhovující učebny odborného výcviku
pro aranžéry a prodavače.
Dnes naleznete v suterénu školy
několik skvěle zrekonstruovaných
prostor. Vznikla zde školní cvičebna,
která má špičkové vybavení pro posilování
a kondiční cvičení, má i své so-
31
1930–2020

1930–2020
32

ciální zázemí. Generální přestavbou
prošla cvičná kuchyně. Stala se z ní
kuchyně školní, která disponuje profesionálním
moderním vybavením
včetně dokonalé vzduchotechniky
a skladovými prostorami. Úplně novým
prvkem v suterénu se stala školní
čajovna-kavárna a krásné prostory
pro jídelnu.
Strávníci si denně vybírají ze tří
výborných jídel, k dispozici jsou zeleninové
a těstovinové saláty, kompoty,
33
1930–2020

1930–2020
34

zákusky i mléčné koktejly. Školní jídelna je
koncipována tak, aby simulovala klasickou restauraci,
obsluhu zajišťují žáci oboru kuchař
- číšník. V suterénu se vytvořily prostory pro
šatny, každý žák má svoji skříňku.
Přízemí školy doznalo také mnoha změn.
Ve vestibulu byly odkryty a renovovány fresky
Aloise Všetečky. Po vstupu do přízemí je
na první pohled zřejmé, že škola využívá moderní
informační technologie. U vstupních
dveří jsou terminály elektronického docházkového
systému pro žáky i zaměstnance, dotyková
informační obrazovka systému Amos
i dotykový terminál pro objednávání obědů.
V zadní části chodby je relaxační zóna pro
žáky. V roce 2018 se díky téměř dvousetti-
35
1930–2020

1930–2020
36

sícové investici v přízemí vybudovala
bezbariérová toaleta, která spolu
s elektrickým schodolezem umožňuje
žákům na vozíčku navštěvovat naši
školu.
V prvním a druhém patře se setkáváme
s mozaikami, které nechal současný
ředitel odkrýt a zrestaurovat.
Z depozitáře lidického muzea nám byl
vrácen obraz učitele a malíře pana Všetečky
Lidice, u kterého si každoročně
žáci připomínají lidickou tragédii.
Naši společnou procházku školou
zakončíme na školním dvoře. Nejmarkantnější
změnou je nová zastřešená
venkovní učebna. V teplém počasí
je hojně využívána k výuce. Lavičky
v odpočinkové zóně, ohniště a bylinkové
záhony vytvářejí uklidňující
atmosféru. V roce 2018, kdy jsme si
připomínali 100 let od vzniku Československa,
zde byla vysazena lípa, při
oslavách 90. výročí školy k ní přibyde
další.
37
1930–2020

Alois Všetečka
1893-1963
Malíř, grafik, pedagog, restaurátor obrazů
a učitel výtvarné výchovy.
Po studiích na malířské akademii
v Praze a Krakově působil jako interní
učitel Masarykovy školy práce v Kladně.
Zde vytvořil latexové malby- imitace mozaiky,
které znázorňovaly dělnické profese
typické pro Kladensko a obory vyučované
v Masarykově škole práce. Věnoval
se malbě krajin, ale i portrétům a karikaturám
kladenského veřejného života.
Karikatury zveřejňoval v časopisech pod
názvem Kladenské hlavy a palice. Byl
šéfem výpravy městského divadla v Kladně
a Olomouci. Restauroval staré malby
v Hájku, kladenském muzeu a galerii
v Mělníku. Vystavoval v Kladně, Praze
a na Táborsku
Alois Všetečka je také autorem obrazu
věnovaného památce žáků této školy, kteří
byli popraveni 10. 6. 1942 v Lidicích.
1930–2020
38

39
1930–2020

Ředitelé školy
V průběhu 90 let stálo v čele školy mnoho
mužů, později i žen. Nepodařilo se dohledat
všechna jména, zde jsou některá z nich. Prvním
ředitelem se stal Karel Veselý, jenž zde
působil až do roku 1936. Od roku 1937 to byl
Antonín Pavlis. V padesátých letech pan Weiss,
po něm pan Procházka. Jeho nástupcem se
stal v roce 1970 Mgr. Zbyněk Pavlis. Po třech
letech přichází pan Frolík, který předal ředitelské
otěže první ženě v historii této školy,
Mgr. Jarmile Formánkové.
V roce 1978 se škola rozděluje na SOU
místního stavebnictví (v roce 1990 se spojuje
se SOU Dubská) Řediteli byli Ing. Kozák,
pan Dundr, Ing. Pospíšil, Ing. Nováková,
Ing. Král, Ing. Brich, a SOU obchodní - ředitelka
Mgr. Formánková.
V následujících letech se SOU obchodní
dále rozdělilo na rodinnou školu (později
nese název SOŠ), v roce 2003 dochází ke spojení
SOU a SOŠ a škola nese název Střední
odborná škola a Střední odborné učiliště náměstí
E. Beneše 2353, Kladno.
Na těchto školách ředitelovali: Mgr. Formánková,
Ing. Šimáčková, Mgr. Filip, Ing. Cedlová,
Mgr. Feller, Mgr. Filip, Mgr. Střihavka.
Od ledna roku 2015 vede školu Mgr. Petr
Paták, DiS.
1930–2020
40

Projekt Přátelé v Evropě
s polskou partnerskou školou
Společný partnerský projekt SOŠ a SOU
a Licea Ogólnokształcące im. Jana Matejki
z Wieliczky začal v roce 2019 návštěvou vedení
školy v Polsku. V listopadu 2019 přijeli
do Kladna pedagogové a žáci z Wieliczky. Byl
pro ně připraven bohatý program, který zahrnoval
workshop s českými žáky, návštěvu Lidic,
Prahy a sportovní aktivity. Naplánovaná
cesta našich pedagogů a žáků se na jaře 2020
z důvodů uzavření škol neuskutečnila.
41
1930–2020

1930–2020
42

43
1930–2020

Významných událostí ve škole,
sportovních a společenských
aktivit, se účastní zástupci zřizovatele,
tedy Středočeského krajského
úřadu, i Magistrátu města
Kladna.
1930–2020
44

45
1930–2020

Děkujeme našemu zřizovateli, kterým je Středočeský kraj, za
všestrannou podporu. Bez ní bychom nevybudovali naši školu,
která je v současné podobě efektivní, fungující a moderní
vzdělávací institucí.
Vydáno v roce 2020 k 90. výročí založení Masarykovy školy práce
(dnes SOŠ a SOU Kladno)
Text: Mgr. Romana Vočková, Mgr. Dana Kolářová
Foto: Archív školy a Oblastní archív Kladno, Magdalena Koryntová
Tisk: Finish, v.o.s., Dašice

SOŠ a SOU Kladno
náměstí Edvarda Beneše 2353
PŘEHLED OBORŮ VZDĚLÁNÍ
STŘEDNÍ VZDĚLÁNÍ S MATURITNÍ ZKOUŠKOU:
n Logistické a finanční služby
n Obchodník
n Sociální činnost
n Veřejnosprávní činnost
NÁSTAVBOVÉ STUDIUM S MATURITNÍ ZKOUŠKOU:
n Gastronomie
n Podnikání - dálková forma vzdělávání
n Podnikání - denní forma vzdělávání
STŘEDNÍ VZDĚLÁNÍ S VÝUČNÍM LISTEM:
n Aranžér
n Kuchař – číšník
n Prodavač
www.sosasoukladno.cz