08.07.2021 Views

Knihkupec 02

Magazín Knihkupec je nezávislý knižní měsíčník. Přináší svým čtenářům rozhovory s autory a osobnostmi knižního světa, recenze, doporučení, knižní tipy a přehled důležitých knižních novinek. Pravidelně se věnuje i dalším důležitým událostem ze světa nejen knižní kultury.

Magazín Knihkupec je nezávislý knižní měsíčník. Přináší svým čtenářům rozhovory s autory a osobnostmi knižního světa, recenze, doporučení, knižní tipy a přehled důležitých knižních novinek. Pravidelně se věnuje i dalším důležitým událostem ze světa nejen knižní kultury.

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

Nepřechýlené

Češky češtinu nezničí,

jen se od ní odchýlí

A Češky v zahraničí

ani to ne… Hlavní je, že

přechylování ženských

příjmení v češtině

je komplexní téma,

které je navíc spojeno

s hromadou paradoxů

a mimojazykových

jevů. Problém

je, že většina lidí

tento jazykový jev

komentuje nevhodně

černobíle; bohužel

i pár lingvistů.

Jazykové okénko Běžícího češtináře

19

JAZYKOVÉ OKÉNKO

Jedna věc je, že každý by měl mít právo

jmenovat se tak, jak uzná za vhodné.

Žijeme stále ve svobodné společnosti

a přání jmenovat se Alžběta Voráč je

navíc u žen žijících v zemích, kde je užíván

jazyk neznající přechylování či ohýbání

slov celkově, zcela pochopitelné.

Pak ale někdo řekne: „Tento jazyk

nepřechyluje, ale funguje, tak proč

by měla přechylovat čeština?“ Na to

dodám, že není totéž něco nemít vs.

něco mít a ztratit. A čeština přechyluje,

protože bez toho nemůže skloňovat

(bez Alžběty Voráčové/Voráč/*Voráče)

a skloňovat jistě dál bude.

Další člověk uvede: „Odmítám cizinkám

komolit příjmení z Jones na Jonesová!“

Avšak že jí vyskloňuje (zkomolí) křestní

jméno Clara jako Clarou, což by vnímala

jako stejně divnou změnu, kdyby ji

vůbec kdy zajímalo, jak o ní nějaký Čech

mluví – nezajímá –, to už nedodá.

A třetí vytáhne přivlastňování a podřazenost

žen, tj. souvislost Nováková

(jako mladá) a Novákova (jako otcova)…

Co myslíte, dodá, že dnes přechýlení

není žádným přivlastněním, ale naopak

perfektně funkčním prostředkem

češtiny, který vylučuje komunikační

nejednoznačnost? Dodá, že rozdíl

Novák vs. Novák-ová dělá gramaticky

a sémanticky totéž, co rozlišení

doktor vs. doktor-ka, které v češtině

dříve naopak nebylo? Funkčně jde

o totéž, ale v podstatě titíž, kteří druhé

(doktorku aj.) „vybojovali“, chtějí nyní

první (Novákové aj.) zrušit jako absolutní

zlo. A tak se od učitele Vrabcové

přesouváme k učitelce Vrabec…

Chtěl jsem celkově především říct,

že pouze jako zlo přechylování vidí

jen a jen ti, kteří v této kontroverzní

debatě vedle rovnoprávnosti a subjektivních

interpretací zapomínají na

samotnou češtinu. Naštěstí si podle mě

příjmení nepřechýlí zvlášť ženy žijící

v zahraničí nebo s cizincem, ale bude

minimum těch, které příponu -ová

odmítnou z důvodu Nechci být jeho

nebo Chci být jiná.

Avšak znovu to hlavní, ať má každý

právo jmenovat se třeba Raz Dva, ale

ať z jazykového prostředku – obyčejného

sufixu – nedělá veřejného nepřítele

číslo jedna. Děkuji.

Mgr. Jarmil Vepřek, Ph.D.

aka Běžící češtinář

Sledujete už profil @bezicicestinar

na sociálních sítích? Snažím se povídat

o češtině všelijak, ale určitě jinak,

než je běžné.

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!