Knihkupec 02

Nepřechýlené
Češky češtinu nezničí,
jen se od ní odchýlí
A Češky v zahraničí
ani to ne… Hlavní je, že
přechylování ženských
příjmení v češtině
je komplexní téma,
které je navíc spojeno
s hromadou paradoxů
a mimojazykových
jevů. Problém
je, že většina lidí
tento jazykový jev
komentuje nevhodně
černobíle; bohužel
i pár lingvistů.
Jazykové okénko Běžícího češtináře
19
JAZYKOVÉ OKÉNKO
Jedna věc je, že každý by měl mít právo
jmenovat se tak, jak uzná za vhodné.
Žijeme stále ve svobodné společnosti
a přání jmenovat se Alžběta Voráč je
navíc u žen žijících v zemích, kde je užíván
jazyk neznající přechylování či ohýbání
slov celkově, zcela pochopitelné.
Pak ale někdo řekne: „Tento jazyk
nepřechyluje, ale funguje, tak proč
by měla přechylovat čeština?“ Na to
dodám, že není totéž něco nemít vs.
něco mít a ztratit. A čeština přechyluje,
protože bez toho nemůže skloňovat
(bez Alžběty Voráčové/Voráč/*Voráče)
a skloňovat jistě dál bude.
Další člověk uvede: „Odmítám cizinkám
komolit příjmení z Jones na Jonesová!“
Avšak že jí vyskloňuje (zkomolí) křestní
jméno Clara jako Clarou, což by vnímala
jako stejně divnou změnu, kdyby ji
vůbec kdy zajímalo, jak o ní nějaký Čech
mluví – nezajímá –, to už nedodá.
A třetí vytáhne přivlastňování a podřazenost
žen, tj. souvislost Nováková
(jako mladá) a Novákova (jako otcova)…
Co myslíte, dodá, že dnes přechýlení
není žádným přivlastněním, ale naopak
perfektně funkčním prostředkem
češtiny, který vylučuje komunikační
nejednoznačnost? Dodá, že rozdíl
Novák vs. Novák-ová dělá gramaticky
a sémanticky totéž, co rozlišení
doktor vs. doktor-ka, které v češtině
dříve naopak nebylo? Funkčně jde
o totéž, ale v podstatě titíž, kteří druhé
(doktorku aj.) „vybojovali“, chtějí nyní
první (Novákové aj.) zrušit jako absolutní
zlo. A tak se od učitele Vrabcové
přesouváme k učitelce Vrabec…
Chtěl jsem celkově především říct,
že pouze jako zlo přechylování vidí
jen a jen ti, kteří v této kontroverzní
debatě vedle rovnoprávnosti a subjektivních
interpretací zapomínají na
samotnou češtinu. Naštěstí si podle mě
příjmení nepřechýlí zvlášť ženy žijící
v zahraničí nebo s cizincem, ale bude
minimum těch, které příponu -ová
odmítnou z důvodu Nechci být jeho
nebo Chci být jiná.
Avšak znovu to hlavní, ať má každý
právo jmenovat se třeba Raz Dva, ale
ať z jazykového prostředku – obyčejného
sufixu – nedělá veřejného nepřítele
číslo jedna. Děkuji.
Mgr. Jarmil Vepřek, Ph.D.
aka Běžící češtinář
Sledujete už profil @bezicicestinar
na sociálních sítích? Snažím se povídat
o češtině všelijak, ale určitě jinak,
než je běžné.