Knihkupec 02

30+3
33 povídek 32 českých a 1 finského autora.
Ideální kniha na 33 dlouhých letních odpolední
k vodě, na zahradu, na pláž, do vlaku i do letadla.
Bianca Bellová, Miloš Doležal, Irena Obermannová,
Aleš Palán, Alena Mornštajnová, Jiří Kratochvil,
Kateřina Tučková, Michal Viewegh, Viktorie
Hanišová, Jiří Grygar a 23 dalších
skvělých spisovatelek a spisovatelů.
17
FEJETON
Markéta Hejkalová:
Knihy
a cesty
Fejeton
Za vysvědčení knihu, radil kdysi dávno
oblíbený slogan. Doufám, že děti dnes
mají z knižních dárků stejnou radost
jako kdysi já. Prázdniny a později
dovolenou bez knih jsem si neuměla
představit. Dokonce mi ani nevadilo,
když pršelo; místo do rybníku jsem se
ponořila do světa vymyšlených příběhů.
Ilustrace Jiří Slíva. ISBN 978-80-88396-02-4, pevná vazba
s přebalem, 272 strany, doporučená prodejní cena 349 Kč.
Více informací a objednávky na stránkách
http://nakladatelstvi.hejkal.cz/nakladatelstvi/,
e-kniha na www.kosmas.cz.
Za komunismu se mohlo cestovat
ještě mnohem méně než teď v době
koronavirových zákazů a omezení – ale
s knihami to šlo i bez devizových příslibů
a výjezdních doložek. Stačilo otevřít
Vinnetoua a octli jste se v Americe mezi
Indiány. Amerika byla vzdálený sen,
nemyslela jsem si, že ji někdy uvidím
doopravdy – ale ani Karel May tam nikdy
nebyl. Dnes se lze do Ameriky dostat
celkem snadno (když zrovna neřádí
covid), ale Vinnetou, Nšoči, Inčučuna
ani jiní indiáni už tam nejsou. Dnes se
musí říkat „native Americans“, rodilí
Američané. Paradoxní svět?
Ani Mika Waltari nebyl nikdy v Egyptě,
kde se odehrává jeho nejslavnější
román Egypťan Sinuhet, i když ho tam
po vydání a světovém úspěchu knihy
egyptský prezident zval dokonce na
státní návštěvu. Vymyšlený svět starověkého
Egypta pro něj byl důležitější
než ten skutečný a současný. Jinak
Waltari cestoval rád, prozkoumával
všechna místa, kde se odehrávají jeho
velké historické romány – Turecko, Itálii,
Francii. Při jedné ze svých prvních cest
v roce 1928 se na chvíli zastavil i v Praze
– a nenechal na ní nit suchou. V knize
Vlak osamělého muže Prahu líčí jako
chudé, špinavé a smutné město. Všude
jinde se mu líbilo víc – v Berlíně, ve Vídni,
v Budapešti, v Bělehradě, a dokonce
i v Sofii; i když tam hlavně proto, že strávil
noc s tajemnou kráskou. Přitom Vlak
osamělého muže nebyl přeložený do
žádného jiného jazyka než právě do češtiny.
Svět je plný paradoxů – ale naštěstí
také knih a cest.