Knihkupec 02

knihkupec

ČERVENEC2021

PAVEL MANDYS:

DOBRÁ LITERATURA

NEBÝVÁ ÚPLNĚ

TRIVIÁLNÍ

JIŘÍ ŽÁČEK: KDYŽ

CHCI PSÁT PRO

DĚTI, MUSÍM SE

ZMĚNIT V DÍTĚ

JAZYKOVÉ

OKÉNKO

BĚŽÍCÍHO

ČEŠTINÁŘE

KNIŽNÍ TIPY

69 Kč // nebo zdarma k nákupu ve vašem knihkupectví

9 772787 925005

02

RECENZE

Michael

Connelly

v nejlepší formě

Photo © Beowulf Sheehan

Být sám sebou?

– Neskrývat, co cítím.

Největší spojenec

i nepřítel

je naše vlastní hlava.

Být u v o l n ě n ý je sexy.

Hroutit se můžeme až potom,

nebo až po tom...

teď.

Když nechceš mít depresi,

projev svoji

agresi.

Neurážej svou jedinečnost tím,

že budeš kopírovat.

kopírovat.

až...

neumíš radovat teď a tady,

budeš umět,

ne

Když začneš říkat NE,

NEjedna maska odpadNE.

vidíme svět

úhlu pohledu.

s námi život občas

zatočí.

Hněv uzdravuje,

výčitky zamořují.

zamořují

Zmente ˇ ˇ

své

myslení ˇ

Někdy nám stačí i pouhá jedna věta k tomu,

abychom si uvědomili, že jdeme špatně,

a změnili směr. Malé velké pravdy jsou

souhrnem oblíbených myšlenek, citátů

a afirmací, které mají sílu vás nakopnout,

rozesmát, uklidnit, namotivovat nebo přimět

k hlubšímu zamyšlení.

EditorialVážení čtenáři,

právě jste otevřeli první stránky letního dvojčísla magazínu

Knihkupec. Vezměte ho s sebou na dovolenou, odvezte ho

k moři či na chalupu, odneste ho do hor. Knihkupce můžete

číst všude, stejně jako dobrou knížku – a vy, milovníci knih,

dobře víte, že pro kvalitní čtení se v zavazadle vždycky místo

najde. Knihu lze vtěsnat do příruční tašky v letadle, do skříňky

obytného auta i kapsy výletního batohu. Číst se dá na jachtě

mezi ostrovy Jadranu, stejně jako ve stínu Pravčické brány.

A co aktuální vydání magazínu přináší? Jiří Popiolek se ve

svém článku věnuje americkému autorovi detektivních

románů Michaelu Connellymu. Jan David přináší rozhovor

s Pavlem Mandysem, díky němuž lépe poznáte svět

Magnesie Litery – a něco vás možná překvapí. Jiří Žáček se

vám svěří nejen s tím, jak a proč se rozhodl psát pro děti.

Holly Black vás pozve do nejtemnější části lesa a Martin

Troják odhalí půvab nakladatelské práce. Za vaši pozornost

stojí i tentokrát glosa Vladimíra Baráka nebo fejeton Markéty

Hejkalové. Přinášíme také novou pravidelnou rubriku,

jazykové okénko našeho milého Běžícího češtináře Jarmila

Vepřka, který se pro začátek pozastaví nad věčnou debatou

o (ne)přechylování ženských příjmení. Kromě toho samozřejmě

přineseme mnoho knižních tipů, recenzí, ale také

pozvánky do divadla či kina. Přeji vám hezké čtení a nádherné

léto.

3

EDITORIAL

Zdeněk Novák,

vydavatel

Výběr z obsahu magazínu Knihkupec

sledujte

s předstihem

na www.knihkupec.net

Sledujte také naše knižní ankety, soutěže o knihy a další interaktivní obsah

na Facebooku a Instagramu. Staňte se fanouškem @magazinknihkupec

Magazín Knihkupec Nezávislý knižní měsíčník. Přináší svým čtenářům rozhovory s autory a osobnostmi knižního světa, recenze, doporučení, knižní tipy a přehled důležitých

knižních novinek. Pravidelně se věnuje i dalším důležitým událostem ze světa nejen knižní kultury. Vydavatel a sídlo redakce Rosier, s. r. o. se sídlem v Mratíně, K Homoli

280, 250 63, IČO: 09961399, DIČ: CZ09961399, www.knihkupec.net Periodicita Měsíčník se dvěma kumulovanými vydáními. Leden+únor, březen, duben, květen, červen,

červenec+srpen, září, říjen, listopad, prosinec. 10 vydání v roce. Kontakt do redakce magazin@rosier.cz Inzerce Zuzana Turňová, zuzana.turnova@rosier.cz Registrace MK ČR

Časopis byl zapsán do evidence periodického tisku potvrzením Ministerstva kultury České republiky ze dne 15. 3. 2021 a bylo mu přiděleno evidenční číslo MK ČR E 24148. ISSN

9-772787-925005. Obálka, sazba a grafika Nina Orlová Formát 297 x 210 mm (A4) Tisk PrintPoint, s. r. o. Distribuci v ČR zajišťuje Euromedia Group, a. s., knižní distribuce

4

TIP REDAKCE

Sériový vrah,

který si říkal

Shrike

Třetí díl cyklu Jack McEvoy Michaela Connellyho

text: Jiří Popiolek

Tina se ráda seznamuje v barech. Náhodný sex je pro ni rozptýlením i životním stylem.

Přestože se již dostává do středního věku, nechce se s nikým vázat, a proto málokdy někoho

vyhledá dvakrát. Intimní jednorázová setkání s cizími muži jsou však koníčkem, který se

může nehezky zvrtnout…

foto: Marc DeLong

MICHAEL CONNELLY (*1956)

Americký spisovatel, autor mnoha

detektivních románů, jehož nejznámějším

hrdinou je vietnamský

veterán, policista a posléze detektiv

Harry Bosch. Po úspěšně dokončených

studiích na Floridské univerzitě

se Connelly stal novinářem, což má

společné s dalším svým hrdinou,

Jackem McEvoyem. Zabýval se

spoustou kriminálních kauz, za rozhovor

s přeživšími havárie letu Delta 191

v roce 1985 byl nominován dokonce

i na Pulitzerovu cenu. První román

s Boschem Černá ozvěna vyšel

v roce 1992.

Dnes má Connelly na kontě třicet

šest románů a bývá označován za

nejlepšího současného představitele

takzvané „drsné školy“, již proslavil

především Raymond Chandler

a jeho detektiv Philip Marlowe.

Podle Connellyho knih byl natočený

veleúspěšný seriál Bosch.

Tině to dlouho vycházelo skvěle.

Až setkání s člověkem, který si říká

Shrike, se jí stalo osudným. Policie

pátrá po všech jejích náhodných známých,

Tina se totiž těsně před svým

zavražděním svěřila na sociálních

sítích kamarádce, že se stala obětí

kyberšikany. Jeden z mužů, který si

k ní před časem přisedl u baru, o ní

věděl víc, než by bylo zdrávo, a zjevně

ji už delší dobu sledoval na internetu.

Píchnutí do vosího hnízda

Mezi Tininými „jednorázovkami“

byl i novinář Jack McEvoy, jenž se

v současné době zabývá kauzami

spojenými s ochranou spotřebitele.

On sám si noc s Tinou příliš nepamatuje,

ale nepříjemná zkušenost

s detektivy Mattsonem a Sakaiem,

kteří ho považují za doslova sprostého

podezřelého, jej donutí začít se

o případ zajímat.

Pátrání ho brzy zavede k horké stopě

– ve Spojených státech v nedávné

době zemřelo několik žen stejným

způsobem jako Tina a všechny

podle všeho poslaly svůj vzorek DNA

firmě zabývající se vyhledáváním

příbuzných, o nichž dotyční doposud

netušili.

Jack se po této horké stopě okamžitě

pustí, ale netuší, že svým zájmem

spustí řetězovou reakci, která povede

k dalšímu hrůznému případu,

podobně tragickému, jako byly ty

s brutálními sériovými vrahy říkajícími

si Básník a Strašák.

Další důvěrné setkání s přáteli

Svět románů amerického spisovatele

Michaela Connellyho je navzájem

provázaný. Oficiálně se sice dá

rozdělit do několika sérií, ale jejich

hlavní hrdinové se znají, v případě

detektiva Harryho Bosche a právníka

Mickeyho Hallera se jedná dokonce

o sourozence.

Novinář Jack McEvoy, o němž sám

Connelly říká, že je jeho částečným

alter egem, se zatím jako hlavní

postava objevil ve třech románech

o sériových vrazích – v Básníkovi,

kde byl jedním ze zavražděných

jeho bratr Sean, a ve Strašákovi.

V obou knihách zároveň při vyšetřování

spolupracoval s vedlejší postavou

„boschovské“ řady agentkou

Rachel Wallingovou.

A aby to bylo aspoň trochu vyvážené,

McEvoy se objevil i v „hallerovce“

Rozsudek ráže 9 a v „boschovce“

Temnější než noc. Connelly má

prostě svůj svět i hrdiny rád, míchá

s nimi jako s balíčkem karet – a občas

některého odkryje a zase vrátí do hry.

Connelly v nejlepší formě

Nyní, více než deset let po vydání

Strašáka, Connelly z balíčku vytáhl

McEvoye, a to v románu Výstraha. A opět

jenom dokazuje, že ani zdaleka nepatří

do starého železa a jeho knihy ani po

třech desetiletích nejsou pouze rutinními

příspěvky sloužícími k uspokojení zájmu

početného zástupu věrných fanoušků.

Všechny Connellyho silné stránky zde

opět jasně září – úsporný, lakonický, skoro

dokumentární styl, jímž píše, představuje

novinářskou či policejní práci nebo

předkládá fakta a nechává čtenáře, aby si

je vyhodnotil. Suverenita, s jakou dokáže

několika přesně zvolenými slovy vykreslit

dusivou atmosféru neustálého nebezpečí,

které hrozí ze všech stran a znesnadňuje

McEvoyovi jeho snahu případ rozklíčovat

a odhalit vraha. Nebo zběsilé tempo

vyprávění plné zvratů, kde však při budování

zápletky vždy vítězí logika a nikdy nic

nesklouzne k samoúčelu.

Několik žhavých novinek

Z Michaela Connelyho se již dávno stal

celosvětové známý a populární fenomén,

k čemuž přispěl i nesmírně úspěšný seriál

Bosch, natočený podle jeho knih. Seriál,

jejž v České republice vysílá Prima Krimi,

pokročil k sedmé sezóně, jejíž premiéra

proběhla na stanici Amazon Prime

25. června. Tato série by sice měla být

poslední, ale chystá se spin-off, v němž

se znovu objeví i představitel Harryho

Bosche Titus Welliver.

Ve fázi příprav je na Netflixu seriál The

Lincoln Lawyer, jehož hlavní postavou

bude další z Connellyho hrdinů, právník

Mickey Haller. A samozřejmě nezahálí ani

sám autor, neboť na podzim v originálu

vyjde již čtvrtý díl série Renée Ballardová

nazvaný The Dark Hours.

Ukázka z knihy

Výstraha

Michael Connelly je světoznámý

autor kriminálních románů, jeho

nejznámější postavou je detektiv

Harry Bosch, svérázný detektiv

oplývající neúctou k autoritám.

Náměty pro mnohé příběhy čerpá

Connelly ze své dřívější práce investigativního

reportéra, kde se zabýval

především kriminalitou. Dynamika

psaní a nečekaná rozuzlení příběhů

mu přinesly velkou popularitu nejen

mezi čtenáři, je také držitelem mnoha

prestižních literárních ocenění.

Stephen King o jeho románu Básník

smrti (vydá Slovart na podzim 2021)

poznamenal, že je přesvědčený,

že se stane klasikou.

Jsme naprosto nezávislí.“

„Podívejte, já jsem novinář,“ řekl jsem.

„Já se nechci hádat. Ale nemůžeš se do každého tématu

pouštět s vědomím, že znáš konečný výsledek. Nejlepší reportáže

začínají otázkou. o Od vrazích otázky, kdo se vloupal jsem do sídla

„Zabývám se zločinem,

demokratů, až po otázku, kdo mi zabil bratra. Může za smrt

Christiny Portrerové kybernetický stalking? To je moje otázka.

napsal pár knih. Takže dobře vím, co

A pokud je odpověď kladná, tak se tohle

téma do FairWarning hodí.“

děláte – snažíte se Myron mě se před rozhodit, odpovědí zadíval do poznámek. abych se

„To je velké kdyby,“ řekl nakonec.

vám bezděky k „Já něčemu vím. Ale to neznamená, přiznal. že přestanu odpověď Jenže hledat.“ to

„Pořád se mi nelíbí, že v té kauze vězíš až po uši. Vždyť

ti policajti brali i DNA, prokristapána!“

se nestane, protože

„Jo, protože jsem

o

jim

tomhle

ji poskytl. Dobrovolně.

vůbec

Vážně si myslíš,

nic

že kdybych s tím měl cokoliv společného, řekl bych jim: Jasně,

nevím. Takže kdybyste hoši, vemte si moji DNA, mohli žádného advokáta laskavě…“

nepotřebuju,

mám ve všem jasno? Ne, Myrone, to bych neudělal.

S tou vraždou prostě nemám nic společného.

„My víme, kdo jste,“ skočil mi do řeči

Mattson. „Myslíte, že bychom sem chodili,

www.slovart.cz

aniž bychom věděli, s kým ISBN 978-80-276-0195-0 máme tu čest?

Vy jste ten, co psal pro Sametovou rakev,

9 788027 601950

DOPORUČENÁ CENA 349 Kč

a jen tak mimochodem, s Rodneym

www.michaelconnelly.com

/MichaelConnellyBooks

@Connellybooks

Foto autora © Mark DeLong

„Chceš říct, že o našich článcích budou rozhodovat čtenáři

a finanční dárci?“ zeptal jsem se.

„Tak do toho se radši nepouštěj. O žádných dárcích jsem

nemluvil a ty dobře víš, že to není pravda.

VÝSTRAHA

CONNELLY JE RAYMOND CHANDLER

NAŠÍ GENERACE

-ASSOCIATED PRESS

Fletcherem jsem kdysi pracoval. Byl to můj

Slovart, 349 Kč

kamarád a to, co se mu pak stalo, bylo totální svinstvo.“

A bylo to venku. Důvod Mattsonovy zášti, která z detektiva prýštila jako

míza ze stromu.

„Sametová rakev skončila před čtyřmi lety,“ upozornil jsem ho. „Hlavně

kvůli článku o Fletcherovi, který byl ovšem stoprocentně přesný. Nikdo

nemohl tušit, že zareaguje, jak zareagoval. Každopádně teď pracuju

někde jinde a píšu články, které chrání spotřebitele. Policejním věcem už

se nevěnuju.“

„Zaplať pánbůh. Můžeme se vrátit k Tině Portrerové?“

„Není se k čemu vracet.“

„Kolik je vám let?“

„To už určitě víte. A jak to s čímkoliv souvisí?“

„Připadáte mi k ní trochu starý. K Tině.“

„Byla to atraktivní žena, která byla ve skutečnosti starší, než vypadala

nebo než o sobě sama tvrdila. Když jsem se s ní tehdy seznámil, řekla mi,

že jí je devětatřicet.“

„A to je právě to, že jo? Byla starší, než vypadala. A vy jste jako padesátník

vyjel po ženské, o které jste si myslel, že ještě nemá čtyřicet. Přijde mi to

trochu úchylné.“

Cítil jsem, jak rudnu zahanbením a rozhořčením.

„Tak aby bylo jasno, po nikom jsem ‚nevyjel‘,“ ohradil jsem se. „Začalo to

tak, že sebrala svoji skleničku a přisedla si ke mně na bar.“

„Tak to jste pašák,“ pronesl Mattson sarkasticky. „To vám muselo ego

okamžitě stát v pozoru.

VÝSTRAHA

Novináře Jack McEvoye ko

tují dva losangeleští detekt

a informují ho, že je podez

ve vyšetřování vraždy Chri

Portrerové. Ta byla naleze

mrtvá a protože s ní McEvo

zhruba před rokem strávil

jsou kostky vrženy...

5

Jack se pouští do pátrání

na vlastní pěst a postupně

luje pozadí Tininy smrti a p

rozkrývá mnohem rozsáhle

kauzu. Zdá se, že je na sto

seriového vraha a jak pron

pod povrch - přičemž se ne

jde bez pomoci bývalé age

FBI Rachel Wallingové -, no

se stále hlouběji nejen do p

lematiky analýzy DNA, ale

do virtuálního zločineckého

darknetu.

6

TIPY

Tři ženy pana Wrighta

// Linda Keir

Lark, Jess a Holly, tři cizí ženy, mezi kterými však

existuje jedno velmi bolestné pojítko s příjmením

Wright. Okouzlující partner, pozorný milenec

a starostlivý manžel – každá ho zná jinak a pod jiným

jménem. Lži a nevěra ale mají ve zvyku vyplouvat na

povrch a charismatického pana Wrighta se pravda

chystá dohnat už velmi brzy.

Metafora, 399 Kč // Již vyšlo

ROMÁN

TŘI ŽENY

PANA

WRIGHTA

LINDA KEIR

Jejich manžel má vše… kromě toho, co si opravdu zaslouží.

Štěstí má barvu

levandule

// Pauline Maiová

Štěstí může čekat za každým

rohem! Penelope se vydává kvůli

zraněné babičce do malého

penzionu ve francouzské

Provence. Čeká ji krásný příběh

plný slunce a radosti ze života.

Zasněte se spolu s ní a možná

ucítíte vůni levandule a sladkou

chuť makronek na jazyku.

Cosmopolis, 379 Kč // Již vyšlo

Knižní

tipy

Před námi jsou dva letní měsíce a spousta času

na čtení. Vybrali jsme proto více novinek, které

horké dny osvěží a čtenáře i čtenářky potěší.

Letní sázka

// Emily Henryová

Čajovna v Tokiu

// Julie Caplinová

Fiona miluje cestování a její

vysněnou destinací je Japonsko.

Když vyhraje plně hrazenou cestu,

je na vrcholu blaha. Ovšem jen do

chvíle, než s hrůzou zjistí, že jejím

průvodcem je přitažlivý fotograf

Gabe, který jí kdysi zlomil srdce.

Najdou si k sobě při toulkách

Tokiem znovu cestu?

Cosmopolis, 349 Kč // Již vyšlo

Kapesní moudrost duše

// Sri Chinmoy

Augustus Everett je uznávaný autor klasických

románů. January Andrewsová píše romantické

příběhy. Zatímco její příběhy končí happy endem,

jeho knihy vrcholí tragickou smrtí nebo deziluzí

všech hrdinů. Tihle dva jednoho pošmourného

večera trochu nečekaně uzavřou sázku. Plán je,

že oba dokončí novou knihu a nikdo se do nikoho

nezamiluje. Vážně.

Metafora, 399 Kč // Již vyšlo

Aforismy jsou příležitostí pro každého pozastavit

se, ztichnout a vnést jejich moudrost do svého

každodenního života. Moudrost aforismů v této

knížce je prostá a hluboká, stejně jako naše

duše. Za slovy Sri Chinmoye, duchovního učitele

a sportovce, navíc na každé stránce prosvítá

kaligrafická kresba „ptáčka duše“.

Madal Bal, 229 Kč // Již vyšlo

Démon ze sídliště

// Iva Hadj Moussa

Šestnáctiletý Šimon žije na předměstí Tábora a spolu

se svými kamarády Drakem, Armanem a Ludacrisem

hraje v blackmetalové kapele, která se pro něj stává

ventilem i únikem z reality. Jednoho dne však do

jejich života vstoupí tajemný muž. Spolu s ním se

kluci pokusí vyvolat ducha dávno zemřelé dívky a od

té chvíle se věci dávají do pohybu.

7

Host, 339 Kč // Již vyšlo

Smlouva na lásku

// Alessandra Torre

Dívka A

// Abigail Dean

Nechci myslet na svou rodinu. Na hrůzy, které jsme

se sourozenci museli kvůli rodičům prožít. Chci

zapomenout na hororový dům i zvěrstva, která

s námi dělali. Teď je ale matka po smrti a dům je

náš. Musíme se tam vrátit a postavit se minulosti

čelem, protože jiná cesta neexistuje. Stejně jako už

nesmí existovat jméno, které mi dali – A. Jmenuji se

Alexandra a toto je můj příběh.

Nathana Dumonta zná v Nashvillu

každý. Včera v noci mě požádal

o ruku a já souhlasila. Jenže se

ukázalo, že můj nový manžel má

kromě nezměrného bohatství

také spoustu tajemství a že život

po jeho boku nebude pohádka.

Upsala jsem se mu, dokud nás

smrt nerozdělí. Nenapadlo mě, že

by na to mohlo skutečně dojít…

Mystery Press, 329 Kč // Již vyšlo

Alpress, 369 Kč // Již vyšlo

Muž, který nevrhá stín

// Karel Cubeca

Fayola, dcera krále domorodého afrického kmene, je

slavnostně vypravena ke svému ženichovi. Svatební

průvod je ovšem přepaden a mladá dívka padne do

rukou otrokáře, který na ní chce vykonat pomstu

za smrt svého syna Camerona, jenž měl údajně

zahynout na „lovu otroků“. Cameron je ovšem

stále naživu a pokouší se vzepřít osudu, právě tak

jako Fayola.

Alpress, 299 Kč // Již vyšlo

První herečka

// C. W. Gortner

Román o Sarah Bernhardtové. V barvitě napsaném

příběhu, který se opírá o důkladné studium historie,

ožívá Paříž druhé poloviny 19. století, včetně krvavé

války s Pruskem, krátké vlády Komuny a přechodu

od císařství k republice. Především však jde o příběh

výjimečné ženy, která svou epochu nejen rozzářila,

ale v mnoha ohledech i předběhla.

Slovart, 349 Kč // Vychází 28. července

Knihkupectví

u jezera

// Jenny Colganová

Uprostřed skotské Vysočiny, na farmě

u vesničky Kirrinfief, žije Nina.

Vlastní pojízdné knihkupectví, ale

teď nutně potřebuje někoho, kdo

by za ni práci na čas převzal. Knihkupectví

u jezera je volným pokračováním

Pojízdného krámku snů.

Je to příběh o naději, víře, lásce

a o tom, že štěstí může člověk najít

i tam, kde by je vůbec nečekal.

Argo, 448 Kč // Již vyšlo

8

TIP REDAKCE

Malířka Josefína Divíšková se po rozvodu odstěhuje

z Prahy do severočeského Brodu, aby zde učila

na základní umělecké škole výtvarnou výchovu.

V tom okamžiku ještě netuší, že po jejím příjezdu

se z poklidného městečka stane něco jako druhý

Midsomer – a Josefína bude do každého ze

spáchaných zločinů, často dokonce vražd, zapletená…

Česká učitelka

ve víru vražd

a jiných zločinů

text: Jiří Popiolek

Žánrový typ „detektivka s humoristickými

prvky“ má v dějinách české

literatury bohatou tradici. Stačí vzpomenout

autory jako Eduard Fiker, Josef

Škvorecký nebo Jan Zábrana. A slovní

ekvilibristika, zvláště pak v dialozích,

rozhodně nebyla cizí ani Václavu

Erbenovi, duchovnímu otci kapitána

Exnera.

Když se tedy v hlavě učitelky v mateřské

škole a příležitostné spisovatelky

Marie Rejfové zrodila rovněž učitelka,

ztřeštěná zmatkařka Josefína Divíšková,

bylo na co navazovat. První příběh,

kratší novela Kdo má pod čepicí, vyšel

v roce 2017 v nakladatelství Mystery

Press jako e-book a ještě téhož roku ho

následoval knižně vydaný román Kdo

jinému jámu kopá.

Ze života maloměsta

Brod je typické české maloměsto,

poklidné, nevzrušivé místo, kde se

všichni dobře znají, vidí si do talíře,

závidí si každou maličkost – a následně

se také čile pomlouvají, nebo si v horším

případě dělají naschvály. Živel jako

Josefína tuto vnitřní harmonii hned po

příjezdu s razancí sobě vlastní rozkopne

jako bábovičky na dětském hřišti.

Energická učitelka, která se neostýchá

říkat, co si myslí, nehodlá chováním

zapadnout do místního zatuchlého

koloritu a nemá v podstatě zábrany,

působí od začátku jako rozbuška.

Komplikuje tím život především své

sestře, pedantické, akurátní, pořádek

milující Miroslavě, do jejíž vily se

nastěhuje. A naopak tím prosvětlí

život sestřiným dvěma pubertálním

synům Bertovi a Láďovi, a především

manželovi Karlovi, jehož jedinou obranou

proti panovačné manželce byla

doposud důsledná a neprolomitelná

pasivní rezistence.

Do tohoto základního rozestavení

figurek v orloji pak vstupují postavičky

místních policistů, důchodců, politiků,

fotbalistů, hospodských, drobných

i větších živnostníků, učitelů nebo

i milionářů, které prostupují jednotlivými

příběhy. Tyto skoro až nerudovsky

bizarní charaktery se sem tam v pokračováních

vracejí, občas končí ve vězení,

případně umírají násilnou smrtí – a ve

výsledku především dokonale vykreslují

kolorit Brodu. Což je svět mile

ironický a úsměvný, a to i přes zvolený

žánr, v němž prostě občas musí dojít

k vraždě.

Složitý problém milostný

A ještě jedna postava je zde důležitá,

ba dokonce klíčová. Komisař Tvrdík,

Josefínin „osudový muž“, nesnesitelný

a úžasný zároveň, někdy Sherlock

Holmes, jindy zase Watson, neochvějný

průvodce všemi zločiny, se kterými se

Josefína v Brodu setká. Věčně unavený,

uštvaný, spěchající a nervózní, ale

mimořádně inteligentní a skvělý kriminalista,

pro něhož setkání se zvědavou

a přitažlivou učitelkou znamená vítané

vytržení z rutiny.

Na druhou stranu však tato setkání

nezřídka vyvolají uragán, který Tvrdíka

zavleče do situací, v nichž by raději

nebyl, ale není z nich úniku.

Josefínin vztah s Tvrdíkem prochází

v sérii mnoha turbulencemi, a dokonale

se pro něj proto hodí dnes tak

často používané slovo „komplikovaný“.

Z prostého mileneckého poměru se

postupem času vyvine něco daleko

hlubšího, ale zároveň křehčího, snadno

rozbitného, do čehož neustále vstupují

vnější vlivy – mimo jiné Tvrdíkova náctiletá

dcera Lída nebo i rázná kamarádka

Vlasta, důvěrně komisaře oslovující

„Soplíku“. Případně Josefínin kolega

Josefína Divíšková

v knize a e-booku

9

Knihy:

Kdo jinému jámu kopá (Mystery Press 2017)

Komu straší ve věži (Mystery Press 2018)

Kdo maže, ten jede (Mystery Press 2019)

Kočka myši nenechá (Mystery Press 2020)

Když se vosy vyrojí (Mystery Press 2021)

E-booky:

Kdo má pod čepicí (Mystery Press 2017)

Kdo má za ušima (Mystery Press 2019)

ze školy, trumpetista Stehlík, jehož

neutuchající zájem o hezkou malířku je

Tvrdíkovi více než podezřelý (a s nímž

Josefína prožila noc, ze které si kvůli

alkoholu nic nepamatuje).

Vraždy, samé vraždy

Série Josefína Divíšková je ale pořád

především detektivkou, a tak jsou

zde humor nebo romantika na druhé

koleji a tvoří k jednotlivým případům

pouhé kulisy. Čtenářsky přitažlivé,

atmosférické a pro dokreslení děje

užitečné, nicméně pořád jenom kulisy,

do kterých musí být zasazena funkční

detektivní zápletka.

A tak Josefína k velké nelibosti

komisaře Tvrdíka a jeho kolegů

z místní policejní stanice pomáhá

s vyšetřováním smrti kolegyně ze školy,

kvůli čemuž se v členitých podzemních

chodbách pod Brodem dostane až do

ohrožení života. Dále uvízne během

sněhové bouře s haldou podezřelých

v přepychovém sídle zavražděného

milionáře, vyřeší vraždu ženy utopené

v kádi zdejšího pivovaru a zamotá se

také do případu dávné, nevyřešené

násilné smrti, což nepřímo způsobí

na místní radnici zemětřesení, které

vynese její sestru Miroslavu do starostenské

funkce.

V zatím posledním románu Když se

vosy vyrojí pak Josefína opouští Brod,

aby v blízkých lesích během letního

kurzu malování pro důchodce vyřešila

nejen podivnou smrt jedné z frekventantek,

ale také se pokusila definitivně

rozseknout svůj vztah ke Stehlíkovi

a k Tvrdíkovým blízkým…

Knihy babiččiných mouder

Největším kladem Josefíniných příběhů

je všudypřítomný nadhled. Jsou psané

svěžím jazykem plným trefných a vtipných

dialogů i hlášek – a vůbec se neberou

vážně. Dokonale odpozorované postavy

(i situace) jsou tak sice občas dovedeny až

k hranici absurdna, ale to nevadí, protože

zapadají do zvoleného prostředí a jejich

interakce tvoří zábavnou a skoro až magickou

mozaiku.

A když se k tomu připočtou v textu sem

tam roztroušená moudra dávno mrtvé

babičky, ženy s dokonalým vkusem a štiplavým

humorem, která ukazují hlavní hrdince

tu správnou cestu životem, nezbývá než

cyklus detektivek s Josefínou Divíškovou

doporučit jako dokonalé oddechové čtení

pro zlepšení nálady – ať už na dovolené,

nebo za dlouhých zimních večerů.

10

ROZHOVOR

Pavel Mandys:

Dobrá literatura

nebývá úplně

triviální

autor: Jan David

„Oceňujeme a propagujeme kvalitní literaturu“ – tak zní motto knižního ocenění

Magnesia Litera. Nakolik se ho daří naplňovat, odpovídá za pořádající spolek Litera jeho

spoluzakladatel Pavel Mandys. „Myslím, že se nám to daří. Samozřejmě je vždycky otázka,

jak definujeme slovo kvalitní, a pak je tu výběr konkrétních lidí, kteří mají o kvalitě svoji

představu. Náš výběr proto nemusí vyhovovat každému,“ říká. Při nakouknutí do jiných zemí

je podle něj jasné, že soutěže se nedají dělat jinak než výběrem porot.

Jak se knihy dostanou do

vašeho výběru?

Děláme to podobně jako v zahraničí.

Skupina lidí v porotě, což jsou lidé, kteří

převážně z profesních důvodů čtou trochu

více knih než běžný čtenář, vybere

nejdřív základní sedmadvacítku knih

a z ní následnou jedenáctku včetně

jednoho blogu. O jednotlivých kategoriích

rozhodují odborné poroty, o knize

roku a debutu roku širší literární

obec, letos hlasovalo 233 profesionálů

z knižní branže. Tento systém jsme

zavedli v roce 2011.

Z tohoto pohledu asi není nonsens,

že se jedná o subjektivní hodnocení

několika lidí.

Je to umění, nikoliv atletika, takže

nemůžeme změřit, že tamten je rychlejší,

bystřejší nebo silnější.

Oceňování knih je možná bližší hodnocení

tance, ne?

Nebo krasobruslení. Ale i tam jsou

jasné parametry, které by se měly

nějak bodovat. A pak je tam subjektivní

dojem, který se ve sportu snaží co

nejvíc potlačit, aby byl výsledek co nejobjektivnější.

V umění to nikdy nejde.

Vzhledem k tomu, že se čtenáři

nechávají při výběru knih ovlivňovat

oceněními, jaké vodítko jim dnes

poskytuje Magnesia Litera?

Zejména kniha roku je čtenářsky všeobecně

akceptovatelná. Neříkám, že je

to úplně snadné čtení, ale bývá čtivá,

i když je to tlustá historiografická kniha.

Potvrzuje to nejen letošní vítěz Martin

Hilský s titulem Shakespearova Anglie,

ale i loňský vítěz Petr Čornej se svým

Janem Žižkou.

Jan Žižka mě zajímá, nicméně

musím přiznat, že vzhledem k množství

dat jsem i po roce stále v půlce

knihy. Jak vnímáte tvrzení jedné

z porotkyň, že podporovat mainstream

je jako demonstrovat za

uhelnou elektrárnu?

Vybrat tu nejlepší knihu je samozřejmě

zásadní předpoklad, který má každá

literární cena, ale dost často tam ještě

bývá podmotiv a tím je upozornit na

knihy, jichž si veřejnost nebo literární

kritika zatím nevšimly. To je možná i to,

co měla na mysli Ivana Myšková, že

nemá cenu oceňovat mainstream, že

je lepší vytáhnout na světlo méně známého

autora. Zkušenosti ze zahraničí

ukazují, že se oceňují knihy, o nichž se

dosud neví a o nichž si poroty myslí, že

by se o nich vědět mělo.

Třeba?

Dám příklad z Británie: Salman Rushdie

dostal tamní nejznámější cenu Booker

Prize za svoji druhou knihu Děti půlnoci

– a pak už nikdy. Neznamená to, že jeho

další knihy byly horší, naopak všechny

byly skvělé a v 90. letech výrazně překračovaly

průměr. Poroty ale pravděpodobně

dávaly přednost dalším autorům,

kteří potřebovali zviditelnit, tak jako

on předtím.

Mohou knižní ocenění naopak zavést

čtenáře do slepé uličky? Když třeba

odkážou na knihu, které běžní lidé

nemusejí vůbec rozumět, protože je

to vyšší level?

Může se to stát a stává se to. Třeba

kniha Vladimíra Merty Popelnicový

román je opravdu čtenářsky velmi

náročná, má komplikovanou skladbu

textu. Texty letošního vítěze kategorie

Palmknihy Litera za prózu Daniela

Hradeckého také nejsou pro každého,

ale dobrá literatura nebývá

úplně triviální.

Rostou výhrady některých nakladatelů

k měřítkům hodnocení?

Ze strany nakladatelství jsem zatím

moc výhrad nezaznamenal, jedině

Martina Vopěnku v minulém čísle

vašeho časopisu. V tomto případě

ale mluvil spíš jako autor, který nikdy

nebyl nominován.

11

Jaké kontroverzní otázky nebo

témata kolem Magnesie Litery slyšíte

ve svém okolí?

Stejně jako loni se objevily výhrady

k tomu, že zvítězilo málo žen. Chápu

tento pohled, když ženy v současné

beletrii docela dominují, ale jsou tu

jen dvě vítězky. Loni tam tedy nebyla

žádná žena, to byla trochu ostuda,

ale tak se to prostě sešlo. V minulých

letech jsme zase měli ročník, kdy ženy

výrazně převažovaly.

Pokud ale hodnotíte díla autorů

a autorek, asi si nepřejete kvóty

podle pohlaví, ne?

Takhle je to v pořádku. Rozhoduje kvalita

textu, ne kdo to napsal, jakého byl

pohlaví a podobně. Nedokážu posoudit,

jestli to je v jiných zemích jinak, ale

my se zatím snažíme oceňovat hlavně

estetickou kvalitu textu.

Chystáte změny do dalších ročníků

v souvislosti s posledními ročníky

ovlivněnými covidem?

Já sám zatím žádné významnější

změny neplánuji. Je ale možné, že

schůzka spolku Litera, což je těleso

organizující ceny Magnesia Litera,

nějaké návrhy přinese. Zatím ale vše

běží, jak jsme si představovali, a nejdůležitější

je, že vítězné knihy se potom

prodávají násobně lépe.

Včetně bestsellerů. Sám jste někde

zmiňoval, že ocenění zavedených

autorů je potvrzením jejich kvality.

A také bestsellerům může ocenění

zvýšit prodeje.

Asi to neumíme u knih, po kterých je

velká sháňka, hned jak vyjdou. Třeba

těch od Radky Třeštíkové nebo Aleny

Mornštajnové, jichž se prodává kolem

padesáti tisíc kusů. Když ale třeba před

pár lety vyhrál Erik Tabery s Opuštěnou

společností, které se prodalo asi osmnáct

tisíc kusů, překvapilo mě, že se

prodej po ocenění opravdu zdvojnásobil.

Největší skoky pak vidíme u autorů,

převážně autorek, které před tím

obecně málokdo znal. >>

„

Je lepší vytáhnout

na světlo méně

známého autora

12

Kdo třeba?

Petra Soukupová v roce 2010 nebo

Bianka Bellová v roce 2017. Tam byl

ten rozdíl největší, protože z relativně

malého základu tří nebo čtyř tisíc prodaných

výtisků vyskočil prodej třeba na

patnáct nebo dvacet tisíc.

Sahaly po autorkách zejména ženy,

které knihy hlavně kupují, nebo to

bylo obsahem? Umíte rozlišit podle

statistik, kdo knihu koupí?

Neumíme a nevědí to ani nakladatelé,

kteří ty statistiky mají. Napadá

mě k tomu, že Češi pořád čtou knihy,

ale mají čím dál větší problém, aby se

zorientovali v tom, co číst mají nebo co

číst chtějí. Z médií mizí kulturní rubriky

a ty literární obzvlášť, část recenzování

knih se přesouvá na internet. V tom

je síla soutěže jako je Magnesia Litera,

kdy se jednou za rok, najednou, nejširší

veřejnost dozví, že jsou tu nějaké knihy,

které kompetentní porota vybrala jako

nejlepší. Mají jich celou řádku plus je

tam vždy jedna kniha, která zvítězila

takzvaně nade všemi.

A může pomoct trhu knižní

influencerství?

Vnímám to z dvojího úhlu. Jednak

z pohledu literárního kritika, jednak

z pohledu člověka, který má rád knihy

a vše, co je s nimi spojené. Z tohoto

druhého pohledu je skvělé, že se dá

čtení knih vydávat za něco módního, za

něco, co je trendy, co dokáže oslovit nejmladší

veřejnost. Z pohledu literárního

kritika samozřejmě nemůžu nevidět, že

příspěvky influencerů obvykle naprosto

postrádají argumenty, proč konkrétní

kniha je, nebo naopak není dobrá. Bývají

to dojmy laiků, kteří bez zdůvodnění

vychválí nějakou knihu do nebes. Je

možné, že se booktubeři a influenceři

vyvíjejí, ale z hlediska literárního kritika je

to prostě špatně.

Proč?

Nedokáží elementárně vysvětlit, proč se

jim ta kniha líbí, nebo nelíbí. Zůstávají

u prvního dojmu a tím to bohužel začíná

a končí. Znova se ale vrátím k tomu,

o čem jsem mluvil na začátku – pokud to

má povzbudit zájem zejména mladších

generací o knihu jako médium, tak je to

samozřejmě skvělé. Za sebe doporučuji

i

server iLiteratura, kde je doporučování

knih mým zaměstnáním.

Magnesia Litera 2022, co vás

k tomu napadá?

Zatím ještě moc knižních novinek nevyšlo,

takže vůbec nedokážu odhadnout,

co by se v nominacích mělo objevit.

Pravděpodobně to bude podobné jako

loni, kdy většina těch nominovaných

knih vyšla až v podzimní sezóně, to znamená

od září do prosince. Organizačně

nás zatím čekají změny v porotě, protože

mnoha porotcům končí tříletý mandát

a vystřídá je někdo jiný. Návrhy podávají

všichni členové spolku Litera, uvidíme,

rádi bychom složení více doplnili ženami.

Musíme ale zvážit různé profesní

pohledy, je to vždycky alchymie.

Nejdůležitějším úkolem výročních knižních cen Magnesia Litera je

podle zakladatelů propagovat kvalitní literaturu a dobré knihy. A to bez

omezení a bez ohledu na žánry: stejnou pozornost si zaslouží spisovatelé,

básníci, překladatelé, nakladatelé i vědci a teoretici. Proto bylo

ocenění rozvrženo do devíti kategorií, které se snaží obsáhnout veškerou

domácí knižní produkci. Porotu k jednotlivým kategoriím delegují

oborově příslušné obce a organizace. Aby se předešlo příliš úzké specializaci,

vítěze v kategoriích Litera pro objev roku a Magnesia Litera –

Kniha roku vybírá 300 oslovených lidí z knižní branže: od univerzitních

badatelů až po knihovníky a knihkupce.

Kateřina BečKová

Zbořeno

Padesát demoličních příběhů z centra Prahy

i periferie. Knižní novinka přináší kontext let 1990

až 2020 a souvislosti, které k zániku vedly. Některé

stavby lidé neúnavně bránili, i když nakonec

neuspěli. Někdy to bylo nevyhnutelné a odpovídající

vývoji města, jindy těžko ospravedlnitelné.

Tania del r i o ,

Will ST aehle

Warren XIII. a

prokleté třináctiny

Velkolepý hotel Warren se dokáže pohybovat po

lese i plout po vodě. A tak titulní hrdina tentokrát

pozná, co to je pořádná námořní výprava. Setká se

s hordou pirátů i mořskou čarodějnicí. Závěr výtvarně

opulentní trilogie nadchne všechny, kdo se citu pro

gotiku učili od Tima Burtona či Neila Gaimana.

Malin Klingenbergová

Sanna Manderová

Tajný život

pšouku

Doba stojí za prd, pojďme se tomu zasmát!

Oceňované skandinávské autorky vytvořily knížku,

v níž pro stud a neupřímnost není místo. Vtipné

verše a veselé obrázky o tom, co dělá každý

z nás, pobaví malé prďoly i staré páprdy.

14

INFLUENCEŘI

Nechte se

ovlivnit!

Knižní influenceři doporučují čtenářům

Oldřich pracuje jako vedoucí knihkupectví Kosmas Perlová v Praze.

@Zanicenyknihkupec

Oldřich

Suchý

Jak byste charakterizoval obsah

svého instagramového profilu?

Moje krédo je ukazovat knihy, které

jsem přečetl a líbily se mi – ty potom

mají vlastní příspěvek s krátkým

animovaným videem. Zároveň ale

vystupuji jako virtuální knihkupec,

a tak svým milovaným divákům

ukazuji nové knihy, které jsme právě

naskladnili. (Velmi rád dávám na svém

profilu prostor své báječné kolegyni

a kamarádce, kterou na Instagramu

najdete jako @terkapopik.) Neukazuji

všechny knihy, ale jen takové, které jsou

blízké mé chuti. Velmi rád představuji

tituly bez masivní reklamní podpory.

Jaký žánr osobně preferujete?

Jsem čtenář téměř všeho. Určitě ale

nejvíc čtu beletrii – jak klasickou, tak

moderní. Čtu s chutí napříč žánry.

Primárně si vybírám knihy, které mne

zaujmou v anotaci nějakým bodem,

který si chci v knize přečíst. Bývají to

napínavé zápletky, slibované literární

hody, překvapivá rozuzlení atd. Zajímá

mne opravdu hodně knih, rozhodně

daleko víc, než jsem schopen přečíst.

Ale nic mi nemůže zabránit v jejich

hromadění na budoucí časy.

Nejoblíbenější kniha?

Rozhodně se nejedná o jeden titul.

Ale vždy doporučuji k přečtení

veliký román Kámen a flétna, který

mi připadá nedoceněný. Mezi mé

lásky patří ale také Saturnin, Děti

z Bullerbynu, Zlodějka, Dracula,

Žena v bílém a mnohé další srdcové

tituly. Kdybych měl jmenovat jeden,

puklo by mi srdce nad těmi, které

jsem nejmenoval. V tom seznamu by

figurovalo jistě mnoho knih pro děti,

protože tvrdím, že dětské knihy by měli

číst i dospělí čtenáři. Jejich autoři jsou

mnohdy velmi odvážní při volbě témat.

A samostatnou kapitolu by pak tvořily

ještě audioknihy a jiné poslechové

verze knižních předloh. Tam mám také

mnoho favoritů.

Největší knižní překvapení této doby?

Rozhodně je to nenápadná kniha Ptačí

domek, která mi před několika týdny

vyrazila dech svou atmosférou a jemným

textem. Pokud by se mi na knihu

podařilo v dobrém upozornit a trochu ji

zviditelnit, cítil bych pocit hrdosti. Je to

křehký biografický román o skutečné

britské houslistce, která si vybrala směr

svého života, jaký by jí mnozí vymlouvali.

Tento román jsem charakterizoval jako

křehký a tichý příběh, který, pokud máte

tu správnou povahu, vámi zacloumá.

Kolik přečtete ročně knih?

Stejnou otázku mi před lety položil

jeden kamarád a já to začal skutečně

evidovat. Tak se ukázalo, že průměrně

to je sto třicet knih, ale v loňském

roce tento počet ještě narostl díky

rozhlasovému vysílání (každé pondělí

vystupuji na Dvojce Českého rozhlasu

v pořadu Dalibora Gondíka) a díky mému

čtenářskému klubu Klasikomilové, který

jsem na Instagramu založil. Ze zásady čtu

jen knihy, které mě zajímají. Na ty zbylé

nemám čas.

Dobré ráno/ Добро утро/ dobro utro/

Dobré odpoledne Добър ден dobər den

Prosím Моля moljə

Děkuji Благодаря bləgodarjə

Ano/Ne Да/Не da/ne

Promiňte Извинете izvinete

Jak se máte? Как стe? kak ste

Jmenuji se... Казвaм cе… kazvəm se

Jak se jmenujete? Как се казватe? kak se kazvəte

Mluvíte Говоритe ли govorite li

anglicky? английски? anglijski

Kde je/jsou...? Къде е/са…? kəde e/sa

Kolik Колко струва kolko struvə

to stojí? това? tova

Chtěl bych... Иcкaм дa… iskəm da

Nerozumím. Не разбирам ne razbirəm

Jak se dostanu Как да стигна kak da stygnə

do...? до...? do

Jak mají otevřeno? Какво им е kakvo im e rabotnoto

работното време? vreme

Můžete mi pomoci? Можете ли да možete li da mi

ми помогнетe? pomognete

0 10 km

0

10 mil

Kanárské ostrovy Lanzarote

La Palma

Tenerife

La Gomera

El Hierro

Punta Gaviota

Parque Natural

de Los Volcanes

Isla de Montaña Clara

Isla Graciosa

Parque Nacional del

Archipiélago Chinijo

Parque Nacional

Fundación

de Timanfaya

Monumento

Aquaparc

César

al Campesino

Costa

Montañas

Manrique Costa

Islote de Hilario

del Fuego San

Teguise

Teguise

El Golfo

Bartolomé

Parque Natural

Argana

LZ30

de Los Volcanes Güime Playa Arrecife

Isla de

Yaiza

Tías Honda

Punta de los Lobos

Las Salinas

LZ2

la Tiñosa

de Janubio

Puerto

Cortijo de

Las del Carmen

la Costilla

Punta de Breñas Puerto

Corralejo El Puertito

Piedra Alta LZ2

Calero

Parque Pl de

Punta

Bahía

El Cotillo

Lajares

Natural Corralejo

Ginés

de Ávila

de LasDunas Pl. Bajo

Playa Blanca

Playa del Castillo

Corralejo Negro

Taca

Museo Atlántico

Punta de Paso Chico La Oliva Villaverde

Punta Pechiguera Playas de Papagayo

Tindaya

La Gomera

El Hierro

Puerto

de la Cruz

Gran

Canaria

Kanárské ostrovy

La Palma

Tenerife

Gran

Canaria

Fuerteventura

Lanzarote

Fuerteventura

ATLANTSKÝ

Punta de la La Ampuyenta

Llano del Sol

Triquivijate

Betancuria

El Matorral

A TLANTSKÝ

Puerto de

Caleta

Antigua

la Peña

708

de Fustes

OCEÁN

FV30

Las Salinas

Gran

Pájara Montaña

Punta del Peñón

Ruinas

Pozo Guanches

Las Salinas Tuineje

Negro Playa de

Tesejerague Diego

Pozo Negro

Alonso

Chilegua

Pablo

Jacomar

Teguital

Las Hermosas Cardón Sánchez

Punta de Gran Valle

Playa del Viejo Rey

Las Playitas

Giniginámar

Matas Blancas

Gran Tarajal

Playa de Barlovento

La Lajita

de Jandía

Costa Calma

Playa de El Jable

Cofete Jandía

Playa Barca

Cofete 807

Playa de Sotavento

Casas de

Parque Natural de Jandía

Jorós

Marabú

Matorral

Morro Jable Playa del Matorral

FV10

FV2

Punta del

Pedro Barba

Punta Fariónes

460 Orzola

Mirador del Río

FV20

FV1

Roque

del Este

OCEÁN

Punta de Gayo

Máguez

Playa de

Jameos del Agua

Punta Famara

Punta de

Prieta La Caleta Haría Mujeres

La Isleta de Famara

Mirador Playa de la Garita

Ermita de

La Santa

las Nieves de Haría Punta Pasito

Sóo

Los Valles

Tinajo

Santa Jardín de Cactus

Bárbara Guatiza

Teseguite

Punta de

Tierra Negra

Mancha

Blanca

Los Molinos

Aguas Verdes

Caleta del Sebo

Monumento

de Unamuno

Tefía

Guinate

Tetir

Cueva de

los Verdes

Vallebrón

0 10 km

0

Las

Llanadas

Playa

Blanca

10 mil

Zoo a delfinárium

i

Shipka

Hristo Botev

pl.

Knyaz Boris 1

pl.

Kap. Petko Voivoda

Sofija

0

0

Hello Salve sa

Good morning Buongiorno b

Good afternoon Buon pomeriggio b

Good evening Buonasera b

Goodbye Arrivederci a

Yes/No Sì/No se

OK OK o

How are you? Come sta? k

Fine, thanks Bene, grazie b

Excuse me (to get attention) Scusi

Excuse me (to get past) Permesso p

I’m sorry Mi dispiace m

I’d like... Vorrei... v

How much? Quant’è? k

Please Per favore p

Thank you Grazie g

You’re welcome Prego p

Please speak slowly

Parli lentamente per favore p

p

Can you repeat that? Può ripetere? p

I don’t understand Non capisco n

Do you speak English? Parla inglese? p

I don’t speak Italian Non parlo italiano n

e

Where is the toilet? Dov’è la toilette? d

Help Aiuto a

What time is it? Che ore sono? ke

A table for ..., please

Un tavolo per ..., per favore o

p

one/two/three/four uno/due/tre/quattro o

k

Enjoy your meal Buon appetito b

The bill, please Il conto, per favore e

fa

sk

Japonsko

plnými doušky

FORMÁT 170x217 MM /

POČET STRAN: 244 / CENA: 490 KČ

LINGEA

Kniha nabízí fascinující cestu za

poznáním japonských památek,

reálií a stylu. Objevte města

prozářená neony, ostrovy bičované

větrem, starobylé tradice i moderní

architekturu. Poznejte jedinečnost

zdejší gastronomie a nechte se

inspirovat místní moudrostí.

Umění života

po japonsku

FORMÁT 170x190 MM /


LINGEA

Přijměte pozvání k pomyslné cestě po

zemi vycházejícího slunce a vykročte

k radostnějšímu putování vlastním

životem. Objevte tipy, jak nacházet

spokojenost a nezahltit se nepodstatnými

věcmi. Klidný a šťastný život je

něco, co si zasloužíme všichni – a lze

ho skutečně dosáhnout. Zjistěte, jak to

dělají Japonci.

Objevuj Hrady

FORMÁT: 180x224 MM /


LINGEA

Léto a hrady patří k sobě, vždyť co

by to bylo za prázdniny nenavštívit

alespoň jeden? Obrázková knížka

pro všechny zvídavé děti je plná

zajímavostí o hradech a jejich

obyvatelích. Dozvíte se, jak se hrady

stavěly, jak se lidé dříve oblékali,

co jedli i jak se bavili. Víte co je

halapartna, katapult, stolník nebo

varkoč?

Objevte i další knihy z této edice plné zajímavostí,

překvapivých skutečností i nádherných obrázků.

Průvodce

TOP10

UŽITEČNÉ FRÁZE V BULHARŠTINĚ

FORMÁT: 100x191 MM /

Poznejte místní kulturu

životním stylem

POČET STRAN: 144/128 /

Praktické rady

Kde se ubytovat, najíst a jak cestovat:

VKLÁDANÁ MAPA / CENA: 259 KČ

LINGEA

Nové průvodce přináší to

nejlepší z Kréty a Malty – a to

Lanzarote

BULHARSKO

v mnoha směrech. Představí Vám

nejznámější památky a zajímavosti

na celém ostrově, odhalí bohatou

historii, přírodní krásy, pláže,

bary, festivaly, trhy… Přehledně

doporučí vždy 10 nejlepších tipů

v dané kategorii. Průvodce TOP 10

oceníte pro jeho skladný formát

plný nejdůležitějších informací,

fotografií a podrobnou vloženou

mapu.

Las Palmas de Gran Canaria

E l R u b i

c ó n

El Jable

R i s c o d e F a m a r a

E l R í o

inspirace na cesty

La Villa

deTeguise

Co byste měli vidět

Vyčerpávající popis nejatraktivnějších lokalit a památek

doplněný nádhernými fotografiemi

Kam za zážitky

Jak naložit s volným časem: přehled kulturních událostí

a tipy pro milovníky nákupů a sportovní nadšence

Seznamte se s historií místa, jeho obyvateli i současným

spolehlivá doporučení a rady odborníků

ISBN 978-80-7508-404-0

Malpaís Chico

Malpaís Grande

Puerto del

Rosario

BULHARSKO

Playa

Blanca

Fuerteventura

www.lingea.cz

www.inspiracenacesty.cz

A recife

průvodce

inspirace na cesty


Cestujte sopečnou krajinou, stoupejte horskými

soutěskami, navštivte památky a pláže

Kam za zážitky

Zajděte na kanárský zápas, zúčastněte se velkolepého

karnevalu a užijte si windsurfing a potápění


Dávné dědictví Guančů, vliv španělských dobyvatelů

a kouzlo osobitých projektů Cesara Manriquea

Praktické rady



BULHARSKO

ISBN 978-80-7508-397-5

www.lingea.cz

inspirace www.inspiracenacesty.cz na cesty

Průvodce Berlitz

FORMÁT: 105x144 MM / POČET STRAN: 144 /

CENA: 199 KČ / LINGEA

Praktické průvodce do kapsy.

Vybírejte z více než 80 destinací.

Doporučujeme vzít si s sebou

i konverzace Lingea.

Sv. Konstantin

průvodce

Дворец на културата и спорта

(Kulturní a sportovní centrum)

Todor Ikonomov

Knyaz N. Nikolaevich

Osmi Primorski Polk

Prof. Marin Drinov

kostel sv. Petky

TOSKÁNSKO A UMBRIE

Knyaz Boris I

inspirace na cesty


Vyčerpávající popis nejatraktivnějších lokalit a památek

doplněný nádhernými fotografiemi

Kam za zážitky

Jak naložit s volným časem: přehled kulturních událostí

a tipy pro milovníky nákupů a sportovní nadšence


Seznamte se s historií místa, jeho obyvateli i současným

životním stylem

Praktické rady



KANÁRSKÉ

OSTROVY

ISBN 978-80-7508-439-2

Georgi S. Rakovski

Slivnitsa

Opalchenska

Al. Rachinski

At. Georgiev

Gen. Radko Dimitriev

Angel Georgiev

Tsar Osvoboditel

Veliko Hristov

Makedonia

radnice

Археологически музей

Варна

(Archeologické muzeum)

Saborni

Parizhka Komouna

Vladislav Varnenchik

přírodní amfiteátr

Природонаучен музей

(Přírodovědné muzeum)

PRIMORSKI

Stefan Karadzha

umělecká

galerie

Bratya Miladinovi

Slivnitsa Slivnitsa

Maria Luiza

Bratya Shkorpil

Hristo Popovich

PARK

Slavyanska

Knyaz Boris I

Al. S. Poushkin

27 Yuli

Bdin

Катедрален храм Свето

Успение Богородично

Petar Parchevick

Музей на Възраждането

(Muzeum národního obrození)

kostel sv. Nikoly

Sheinovo

budova Opery

a filharmonie

Градският

часовник

планетариум Николай Коперник

(planetárium M. Koperníka)

Ekzarh

Yossif

Rousse

Nezavisimost

Primorski

M. Koloni

Kavala

Bacho Kiro

Odrin

Knyaz Alexander

Preslav

Varenský záliv

Tsar Simeon I

Варненски аквариум

(akvárium)

Batenberg

Han Krum

Odessos

Preslav

Debar

Krali Marko

Yoan Ekzarh

Tsar Kaloyan

Debar

Varna

Военноморски музей

Етнографски музей

(Etnografické muzeum) Храм Свето

Успение Богородично

Римски терми

(římské veřejné lázně)

Tsaribrod

Dounay

Църква Свети

Атанасий

Gabrovo

Tsaribrod

0 400 m

Graf

Ignatiev

San Stefano

Preslav

Han Omourtag

400 yardů

Devnya

www.lingea.cz

inspirace www.inspiracenacesty.cz na cesty

Huelva Cádiz

TOSKÁNSKO

KANÁRSKÉ OSTROVY průvodce

0 50 km

Alegranza

50 mil

Graciosa

I s l a s C a n a r i a s

Tinajo Haría

Santo

Lanzarote Arrecife

Domingo

Tías

de Garafía Los Sauces

Playa

Blanca

Tijarafe La Palma

Isla delos

Santa Cruz

Fuerteventura Lobos

de la Palma

Lajares Corralejo

Los Llanos

Mazo

La Oliva

de Aridane

Tacoronte La Laguna

Puerto de la Cruz

Betancuria Puerto del

Fuencaliente

Santa Cruz

Buenavista del Norte

Rosario

Pico del Teide de Tenerife

Pájara

Antigua

Vallehermoso

Güímar

Playa de las

Las Palmas

Tuineje

3718 Arico

Gáldar

Américas

de Gran Canaria

Valle Gran Rey

Gran Tarajal

Tenerife Arucas

San

La Gomera

Los

Telde

Morro del

Sebastián Cristianos San Nicolás

Jable

Pico de las

El Hierro

de la

de Tolentino Nieves Gran Canaria

Valverde

Gomera

1949

Frontera

Sabinosa

Maspalomas

TOSKÁNSKO

A T L A N T S K Ý O C E Á N

A UMBRIE

inspirace na cesty

USEFUL EXPRESSIONS IN

16

TIPY OSOBNOSTÍ

Lukáš Gilánik

ředitel prodejního řetězce

Levné knihy

Nejlepšímu příteli bych doporučil

knihu Ladislava Zibury Pěšky mezi

buddhisty a komunisty. Osobně

usedám ke knize, abych se pobavil,

poučil nebo se dozvěděl něco

nového. Tady je všechno. Příběh

tehdy nezkušeného českého

cestovatele, který se rozhodne

pěšky projít kus Asie a cestou

zažívá spousty vtipných situací

(obvykle vlastní vinou), poznává

charaktery lidí (není to tak

beznadějné) a zejména poznává

sám sebe (vydržíme mnohem

více, než si myslíme). Dlouho se mi

nestalo, že mě kniha tak barvitě

vtáhla do děje a donutila mě

představovat si situace, lidi a místa

s tak nebývalými podrobnostmi

jako zde. Dočtenou knihu jsem

odložil a od té doby mi pomáhá

překlenovat obtížná období fakt,

že člověk je schopen opravdu

velkých věcí, pokud chce. A svému

nejlepšímu příteli bych přál, aby

poznal totéž.

Jana Kaizrová

PR manažerka

Nakladatelství Slovart

Nejlepší přítelkyni bych doporučila sbírku

dobových fotografií Pavla Scheuflera

Krkonoše za císaře pána. Romantizující

svědectví nejen o tom, jak se ženám

lyžovalo či vyráželo na vysokohorské túry

v sukních a kloboucích, se jistě stane

konverzačním tématem nejednoho našeho

společného posezení u letního drinku.

Tipy

osobností

knižního

světa

Jakou knihu byste doporučili

nejlepšímu příteli a proč?

Erika Frýbortová

vedoucí maloobchodní sítě Kosmas

Může být optimistická kniha, která začíná depresivním

popisem, jak se Anatolije Sevojancova ukládá na smrtelné

lože? Kniha, ve které jedna tragédie střídá druhou? Je to

neuvěřitelné, ale může. Kniha Tři jablka spadlá z nebe je

oslavou života a lidského ducha, který vítězí nad všemi

protivenstvími. Čím déle jsem četla, poznávala nelehký

život vesničanů, plný dřiny a umírání, tím více z knihy čišela

naděje a obdivuhodná schopnost přežít. Máte-li pocit,

že se s vámi život nemazlí, přečtěte si ji a rázem budete

vděční za všechny běžné bolístky, které nás potkávají.

Joachim Dvořák

nakladatelství Labyrint

Své dceři Mie jsem nedávno koupil knihu Safíroví ledňáčci a Glutaman. Shodou

náhod záhy nato získala cenu Magnesia Litera. Dobrodružný fantasy román o partě

Safírových ledňáčků, kteří se náhodou zmocní tajného deníku kapitána jedné zvláštní

říční lodi. Hrdiny čeká pátrání se spoustou překvapení, objev podivných stvoření,

let rotundou, ale také souboje s drsnými záškodníky. Děti bojují proti zlu, které

představuje šílený vědec Glutaman. Ten ve svém obřím supermarketu a podzemní

fabrice pod Řípem vyrábí umělohmotné potraviny měnící konzumenty v otupělé

stádo. Trochu víc angažované, ale na správné straně.

30+3

33 povídek 32 českých a 1 finského autora.

Ideální kniha na 33 dlouhých letních odpolední

k vodě, na zahradu, na pláž, do vlaku i do letadla.

Bianca Bellová, Miloš Doležal, Irena Obermannová,

Aleš Palán, Alena Mornštajnová, Jiří Kratochvil,

Kateřina Tučková, Michal Viewegh, Viktorie

Hanišová, Jiří Grygar a 23 dalších

skvělých spisovatelek a spisovatelů.

17

FEJETON

Markéta Hejkalová:

Knihy

a cesty

Fejeton

Za vysvědčení knihu, radil kdysi dávno

oblíbený slogan. Doufám, že děti dnes

mají z knižních dárků stejnou radost

jako kdysi já. Prázdniny a později

dovolenou bez knih jsem si neuměla

představit. Dokonce mi ani nevadilo,

když pršelo; místo do rybníku jsem se

ponořila do světa vymyšlených příběhů.

Ilustrace Jiří Slíva. ISBN 978-80-88396-02-4, pevná vazba

s přebalem, 272 strany, doporučená prodejní cena 349 Kč.

Více informací a objednávky na stránkách

http://nakladatelstvi.hejkal.cz/nakladatelstvi/,

e-kniha na www.kosmas.cz.

Za komunismu se mohlo cestovat

ještě mnohem méně než teď v době

koronavirových zákazů a omezení – ale

s knihami to šlo i bez devizových příslibů

a výjezdních doložek. Stačilo otevřít

Vinnetoua a octli jste se v Americe mezi

Indiány. Amerika byla vzdálený sen,

nemyslela jsem si, že ji někdy uvidím

doopravdy – ale ani Karel May tam nikdy

nebyl. Dnes se lze do Ameriky dostat

celkem snadno (když zrovna neřádí

covid), ale Vinnetou, Nšoči, Inčučuna

ani jiní indiáni už tam nejsou. Dnes se

musí říkat „native Americans“, rodilí

Američané. Paradoxní svět?

Ani Mika Waltari nebyl nikdy v Egyptě,

kde se odehrává jeho nejslavnější

román Egypťan Sinuhet, i když ho tam

po vydání a světovém úspěchu knihy

egyptský prezident zval dokonce na

státní návštěvu. Vymyšlený svět starověkého

Egypta pro něj byl důležitější

než ten skutečný a současný. Jinak

Waltari cestoval rád, prozkoumával

všechna místa, kde se odehrávají jeho

velké historické romány – Turecko, Itálii,

Francii. Při jedné ze svých prvních cest

v roce 1928 se na chvíli zastavil i v Praze

– a nenechal na ní nit suchou. V knize

Vlak osamělého muže Prahu líčí jako

chudé, špinavé a smutné město. Všude

jinde se mu líbilo víc – v Berlíně, ve Vídni,

v Budapešti, v Bělehradě, a dokonce

i v Sofii; i když tam hlavně proto, že strávil

noc s tajemnou kráskou. Přitom Vlak

osamělého muže nebyl přeložený do

žádného jiného jazyka než právě do češtiny.

Svět je plný paradoxů – ale naštěstí

také knih a cest.

18

TIPY OSOBNOSTÍ

Veronika Baštová

nakladatelství Šulc-Švarc

Miluji detektivní příběhy, které se

snažím číst především v anglickém

originále.

V současné době jsem se ale

„platonicky“ zamilovala do

autorky našeho nakladatelství

Ivety Svobodové. Ivetu bych

doporučila především proto, že

je autorkou dějově bohatých,

napínavých románů s neobvyklými

osudy hrdinů, kteří se

dostali do mezní životní situace.

Její detektivní vyšetřovatel Luboš

Neumann odkrývá kořeny zločinu

v rodinných a mezilidských

vztazích. Odhalování skrytých

příčin a následků je nebezpečné

a nikdy při něm nechybí

záhady a tajemství, které autorka

nechává splynout s příběhem

a postupně je osvětluje v poutavém

vyprávění až do úplného

konce. (Romány Podivné přátelství,

Misionář, Konec hry a detektivní

triptych Přestaň se bát).

Jsem ráda, že jsem na našem

knižním trhu našla českého

autora, který může hravě konkurovat

zahraničním titulům!

Filip Mikeš

vedoucí obchodního oddělení

nakladatelství Paseka

Vynikající román Lovec draků jsem četl, když poprvé

vyšel ve skvělém překladu od Evy Kondrysové, a nedávno

znovu. Život hrdiny Amíra se prolíná s velkými dějinami

Afghánistánu, je to napínavý, emotivní příběh se silnou

katarzí. Když jsem lovce četl poprvé, netušil jsem, že

se dramatických události téhle země bude týkat i další

zásadní kniha mého života – právě tam byl totiž s Lékaři

bez hranic Tomáš Šebek, se kterým jsem se za několik

let skamarádil. Naše nakladatelské přátelství pak začalo

titulem Mise Afghánistán.

Jakou knihu byste doporučili

nejlepšímu příteli a proč?

Tipy

osobností

knižního

světa

Olga Biernátová

autorka young adult

a marketingová specialistka

Albatros Media

Máte toho moc? Hodně práce, starosti, poslední měsíce

nebyly úplně veselé… Právě proto bych i nejlepšímu příteli

(nebo spíše přítelkyni) doporučila čtení, díky kterému může

na chvíli zapomenout. Takové, které je milé, pozitivní a hřejivé.

Kroniky prachu jsou romantickým únikem do viktoriánského

Londýna, do jedné zaprášené knihovny, kterou vede

mrzutý pan Reed. Není to čtení, které vám změní život, je to

docela nenápadná kniha, na kterou budete rádi vzpomínat

díky pocitu neuvěřitelné pohody, který ve vás vyvolá.

Pavlína Saudková

novinářka

Román Herty Müllerové Liška lovec je z těch knih, které bych doporučila nejen své

nejlepší kamarádce, ale komukoli. A za pár let i svým dětem. Je totiž důležité nezapomenout

na minulost, připomínat si realitu všedních dní v době totality. Liška

lovec sice nejednou působí jako orwellovská antiutopie, takže z uvědomění si, že

jsme tohle prožili my, naši rodiče nebo prarodiče, mrazí. A Herta Müllerová, proslulá

svým pragmatismem a zvláštními metaforami, dokáže zprostředkovat ten svíravý

pocit stísněnosti, špíny, krutosti i primitivismu režimu, který ničil životy. Lidí, kteří

ničili životy jiným lidem. V kontrastu s tím je tady i příběh lásky. I když v typicky

müllerovském stylu. A ještě jeden důvod doporučit román Liška lovec tu je – přeložila

ho skvělá Radka Denemarková. A když už jsem ji zmínila, četli jste její Hodiny z olova?

Nepřechýlené

Češky češtinu nezničí,

jen se od ní odchýlí

A Češky v zahraničí

ani to ne… Hlavní je, že

přechylování ženských

příjmení v češtině

je komplexní téma,

které je navíc spojeno

s hromadou paradoxů

a mimojazykových

jevů. Problém

je, že většina lidí

tento jazykový jev

komentuje nevhodně

černobíle; bohužel

i pár lingvistů.

Jazykové okénko Běžícího češtináře

19

JAZYKOVÉ OKÉNKO

Jedna věc je, že každý by měl mít právo

jmenovat se tak, jak uzná za vhodné.

Žijeme stále ve svobodné společnosti

a přání jmenovat se Alžběta Voráč je

navíc u žen žijících v zemích, kde je užíván

jazyk neznající přechylování či ohýbání

slov celkově, zcela pochopitelné.

Pak ale někdo řekne: „Tento jazyk

nepřechyluje, ale funguje, tak proč

by měla přechylovat čeština?“ Na to

dodám, že není totéž něco nemít vs.

něco mít a ztratit. A čeština přechyluje,

protože bez toho nemůže skloňovat

(bez Alžběty Voráčové/Voráč/*Voráče)

a skloňovat jistě dál bude.

Další člověk uvede: „Odmítám cizinkám

komolit příjmení z Jones na Jonesová!“

Avšak že jí vyskloňuje (zkomolí) křestní

jméno Clara jako Clarou, což by vnímala

jako stejně divnou změnu, kdyby ji

vůbec kdy zajímalo, jak o ní nějaký Čech

mluví – nezajímá –, to už nedodá.

A třetí vytáhne přivlastňování a podřazenost

žen, tj. souvislost Nováková

(jako mladá) a Novákova (jako otcova)…

Co myslíte, dodá, že dnes přechýlení

není žádným přivlastněním, ale naopak

perfektně funkčním prostředkem

češtiny, který vylučuje komunikační

nejednoznačnost? Dodá, že rozdíl

Novák vs. Novák-ová dělá gramaticky

a sémanticky totéž, co rozlišení

doktor vs. doktor-ka, které v češtině

dříve naopak nebylo? Funkčně jde

o totéž, ale v podstatě titíž, kteří druhé

(doktorku aj.) „vybojovali“, chtějí nyní

první (Novákové aj.) zrušit jako absolutní

zlo. A tak se od učitele Vrabcové

přesouváme k učitelce Vrabec…

Chtěl jsem celkově především říct,

že pouze jako zlo přechylování vidí

jen a jen ti, kteří v této kontroverzní

debatě vedle rovnoprávnosti a subjektivních

interpretací zapomínají na

samotnou češtinu. Naštěstí si podle mě

příjmení nepřechýlí zvlášť ženy žijící

v zahraničí nebo s cizincem, ale bude

minimum těch, které příponu -ová

odmítnou z důvodu Nechci být jeho

nebo Chci být jiná.

Avšak znovu to hlavní, ať má každý

právo jmenovat se třeba Raz Dva, ale

ať z jazykového prostředku – obyčejného

sufixu – nedělá veřejného nepřítele

číslo jedna. Děkuji.

Mgr. Jarmil Vepřek, Ph.D.

aka Běžící češtinář

Sledujete už profil @bezicicestinar

na sociálních sítích? Snažím se povídat

o češtině všelijak, ale určitě jinak,

než je běžné.

20

PROMOTION

Babička,

její vnučka Barunka,

bláznivá Viktorka, černý

myslivec, slečna Hortensie

a samozřejmě babička –

vzpomínky Boženy Němcové

na dětství zná asi každý –

proč se k nim opět nevrátit?

Pes baskervillský

Sherlock Holmes řeší

záhadu na blatech. Klasická

detektivka sira Arthura

Conana Doylea se stala

doslova kultovní – znáte ji?

V čem spočívá krása klasické

literatury? Je hodnotná,

ojedinělá, nadčasová a má

své poslání pro budoucí

generace. V těžkých

dobách dokáže povzbudit,

vyburcovat, či naopak zklidnit

a dát naději. Vrací nás do

starých časů, které jsme sami

nemohli zažít, a do míst,

která jsme nemohli navštívit.

Je zkrátka hodna naší

pozornosti, a proto je třeba ji

uchovat a pečovat o ni.

Klasická literatura

pod novou značkou

text: Hana Wielgusová

Naše nakladatelství si půjčilo rok

narození vynálezce knihtisku Johannese

Gutenberga a na jeho počest vytvořilo

značku 1400, která si vzala za úkol

dávat starým klasickým dílům čerstvou

podobu. Nový lákavý obal, moderní

překlad i pečlivou redakci dostala už

první čtyři z nich, a protože v klasice

se žánru meze nekladou, je i jejich

výběr různorodý. Všechny čtyři novinky

vycházejí ve stejný den – 26. července.

Povídky malostranské

Historky Jana Nerudy

o obyvatelích pražské Malé

Strany vás pobaví i dojmou.

Co víc si přát?

Rozum a cit

Romantika z pera Jane

Austenové v celé své kráse!

Kdo ještě tento láskyplný

příběh z počátku 19. století

nečetl, může tak učinit

právě teď.

22

TIP REDAKCE

Příběhům

o lásce

věřit zakázáno

text: Zuzana Turňová

Týden před koncem školního roku vyšla knižní novinka, kterou se nakladatelství

Šulc-Švarc vydává na pole překladové literatury pro mladé čtenáře. Právě pro ně je totiž

román mladého španělského spisovatele a úspěšného youtubera Javiera Ruescase

určen. Kniha Příběhům o lásce věřit zakázáno je prvním česky vydaným titulem tohoto

bestselleristy, jenž ve své domovině prodává statisícové náklady.

Javier Ruescas vždy miloval čtení

a psát začal už ve věku jedenácti let.

V patnácti letech napsal svůj první

román, který však nebyl nikdy publikován.

V roce 2009 se mu podařilo

vydat knižně první část fantasy trilogie

Příběhy Beretha, za niž obdržel cenu

knižního veletrhu v Sierra Oeste de

Madrid pro spisovatele young adult

literatury. Od té doby jeho knihy

vycházejí pravidelně a získávají si čím

dál početnější čtenářské publikum.

Román Příběhům o lásce věřit zakázáno,

který vychází v českém překladu

z autorových děl jako první, vyšel ve

Španělsku v roce 2018 a prodalo se ho

přes 200 tisíc výtisků. Přináší příběh

sedmnáctileté youtuberky Cali, která

se připravuje na maturitu a po svém

se vyrovnává s popularitou na sociálních

sítích. Nikdo ji nenaučil, jak to

chodí, jak se smířit s tím, že je neustále

na očích a sledovaná, nikdo jí neporadil,

co všechno může sdílet, aniž by

o sobě prozrazovala příliš. Přemýšlí,

jaký obraz o ní videa podávají, jak ji

ostatní vidí. Nechce s cizími lidmi

sdílet úplně všechno, někteří pak mají

pocit, že ji dobře znají, jsou drzí a chovají

se, jako by jim snad patřila.

Láska všechno změní

Zatímco Caliina matka klidně nasdílí

téměř všechno a kameru v podstatě

nedá z ruky, dívka by si ráda uhájila alespoň

kousek soukromí. Zároveň však chce

vyhovět rodičům, protože její rodinu

všechna ta videa, spolupráce a reklamy

nebo účast na akcích živí. Cali je zamilovaná

do stejně úspěšného youtubera

Gerarda a užívá si života zlaté mládeže,

ale hluboko v srdci cítí, že to není ono…

A do toho se objeví Héctor, obyčejný

kluk z dětského domova, který se snaží

vypátrat svoji rodinu a hledá svoje místo

v životě. Cali díky němu postupně zjišťuje,

že i její hodnoty se změnily, a objevuje

úplně jiný svět.

Javier Ruescas

Veronika Baštová z nakladatelství

Šulc–Švarc knihu objevila v podstatě

náhodou, díky učitelce španělštiny

své starší dcery: „Paní učitelka byla na

studijním pobytu ve Španělsku, kde na

ni z každé výlohy knihkupectví vyskakovala

obálka této knihy. Jelikož věděla,

že já sama vydávám knihy, přinesla mi ji

ukázat. Mně se na první pohled zalíbila,

i díky nádherné obálce, kterou se nám

podařilo převzít i pro české vydání.“

Samé dobré zprávy

Energická nakladatelka okamžitě kontaktovala

Javiera a oslovila ho s nabídkou

připravit knihu pro české čtenáře.

„Od té doby jsme v přímém kontaktu

Narodil se v Madridu v roce 1987, vystudoval žurnalistiku a rovněž získal

magisterský titul v oboru filmového podnikání. Je autorem mnoha

románů a povídek, díky nimž se stal jedním z nejznámějších spisovatelů

young adult literatury mezi španělským a latinskoamerickým publikem.

Je také editorem a učitelem tvůrčího psaní, má za sebou řadu

mezinárodních přednášek o podpoře čtení a nových technologií. Kromě

toho se aktivně věnuje sociálním sítím. Na svém YouTube kanálu má

více než 300 tisíc odběratelů, kterým mimo jiné představuje různá díla

španělské a latinskoamerické literatury.

přes sociální sítě a domlouváme jeho

návštěvu na některém z veletrhů,

které letos snad už proběhnou. Javier

je nesmírně sympatický člověk a na

setkání s českými čtenáři se už moc

těší,“ dodává.

České čtenářky a čtenáře může také

těšit, že jsou mezi prvními, kteří

nemusí louskat knihy v původním španělském

jazyce. Zatímco světoví nakladatelé

o Ruescasova díla dál svádí

velké boje, nakladatelství Šulc-Švarc

se ozvalo v pravou chvíli. Zafungovala

chemie a práva na tuzemský překlad

si tak opatřilo jako první. „Rozhodující

pro mě byla obrovská péče, kterou

český tým pro vydání knihy vynaložil.

Bylo vidět, že knihu přečetli, moc se

jim líbila a toto nadšení kolem sebe

dál šíří,“ usmíval se hvězdný autor,

který byl prostřednictvím videohovoru

také součástí slavnostního křtu knihy

v Praze.

Tím ale výčet dobrých zpráv nekončí.

Tu nejlepší si totiž Veronika Baštová

nechala na konec. „Podle původního

plánu měla první Javierova kniha

vyjít už loni. Covidová situace ale nám

i ostatním vydávání knih zkomplikovala.

I z tohoto důvodu máme pro letošek

nachystány rovnou dvě jeho knihy.

Kromě aktuální novinky Příběhům

o lásce věřit zakázáno vyjde na podzim

ještě román Tlukot, příběh vyprávěný

formou textových zpráv. Tahle

kniha byla ve Španělsku vybrána mezi

nejlepší romány pro mládež, takže

jsem přesvědčená, že se bude líbit

i českým čtenářkám a čtenářům.“

Nevěřte dospělým, kteří

zapomněli, že byli mladí

Někdy vám název a žánr řeknou

všechno. U young adult románu

Příběhům o lásce věřit zakázáno byste

se ale nemohli víc splést. Když píšete

pro mládež, vstupujete do světa, kterému

musíte rozumět a znát jej, jinak

vám to psaní nikdo neuvěří. A už vůbec

ne teenageři.

Javier Ruescas (1987) zná svět dospívajících,

protože ještě nezapomněl,

jaké bylo v něm žít, umí skvěle pracovat

s jazykem a také s tématy, a to

těmi, která dnes hýbou nejen světem

teenagerů, ale také s těmi, co se vás

dotknout uvnitř a přinutí zastavit se

a nasát okamžik. Ruescas se určitě

neztratí vedle Johna Greena nebo

Rainbow Rowellové a troufám si říct, že

právě kvalitou příběhu a zapracováním

současných témat a otázek si získá

nejednoho čtenáře.

Hlavní hrdinka Cali má na první

pohled záviděníhodný život – chodí

s veleúspěšným youtuberem

Gerardem, má zajímavé přátele, její

rodina sdílí život na společném videokanále

a propaguje v rámci spolupráce

všechno možné. Při honbě za lajky,

sledovaností a oblíbeností se ale vytrácí

blízkost, opravdovost a radost.

Skrze neobyčejnou píseň Cali do života

vpadne Héctor, sociálními sítěmi

nepolíbený sirotek z dětského domova.

Kluk, kterému po rodičích zbyla jen

zvláštní píseň. Tu teď hraje na ulicích

a doufá, že ji někdo pozná a pomůže

odkrýt příběh jeho života – odpovědět

na otázku, kým opravdu je.

V knize na vás čekají témata dospívání

a hledání se, život na sociálních sítích,

influencerství, vyprázdněnost doby

a honba za oblíbeností, sebevědomí,

láska k sobě samému, sebeúcta, sexualita

a sexuální orientace, přátelství,

vykořeněnost a velká potřeba někam

patřit (ať už jste sirotek, nebo máte

všechno) – to vše a navíc dokonale

zpracované postavy jak teenagerů, tak

dospělých a až noirový příběh starého

kina a jednoho dávno zapomenutého

filmu. A samozřejmě taky příběh lásky.

Vlastně hned několika. Ovšem nejdřív

si naše postavy musí uvědomit, že byla

možná hloupost si říkat, že příběhům

o lásce není radno věřit…

Dana Konvičková

Šulc-Švarc, 340 Kč

23

200 000

prodaných

výtisků

Když je ti sedmnáct a tvůj život probíhá na internetu,

přijde chvíle, kdy už nevíš, kdo jsi. Přesně tohle se stane

Cali: její rodina má YouTube kanál se dvěma miliony

fanoušků a jejím přítelem je nejznámější youtuber. Héctor

naopak žije v dětském domově a snaží se vypátrat svou

rodinu. Jediná jeho vzpomínka na minulost je kazeta

s písničkou, kterou hraje na kytaru v metru a doufá, že ji

někdo uslyší a pozná. Životy obou se spojí, když odhalí,

odkud píseň pochází…

První české vydání španělského bestselleru.

Kde zpívají raci // Delia Owensová

24

RECENZE

Jota, 368 Kč

I bažina

může být

domovem

Poetická kniha o přírodě a touze mladé

dívky někam patřit, která je propojena

s bravurním případem vraždy, vám vyrazí

dech a její závěr ve vás bude rezonovat

ještě dlouho po dočtení.

Debutový román americké zooložky

Delie Owensové se stal bestsellerem

The New York Times, byl nominován na

množství literárních cen a filmová práva

na jeho zpracování zakoupila produkční

společnost Reese Witherspoonové.

Rozhodně se jedná o knihu, o které toho

ještě spoustu uslyšíme a která by vás

neměla minout.

Příběh se odehrává ve dvou časových

rovinách, které se postupně přibližují.

Šestiletá Kya Clarková žije se svou rodinou

v chatrči na pobřeží Severní Karolíny. Poté

co ji postupně opustí matka, starší sourozenci

a nakonec i otec, zůstává Kya sama

v bažině, kterou nazývá svým domovem.

Musí se naučit být soběstačná a důvěřovat

lidem. Když je v roce 1969 nalezeno

tělo Chase Andrewse, padne obvinění

právě na holku z bažiny. Může však za

Chaseovu smrt skutečně Kya?

Kde zpívají raci je kniha plná romantických

popisů přírody, silných emocí a předsudků,

která ukazuje, jak člověka formuje

dětství a jaký vliv může mít na jeho život.

Autorce se podařilo zaznamenat nejen

krásu neobydlených bažin, ale i dobu, ve

které záleželo na barvě pleti a původu.

Nechybí ani dramatické zvraty a šokující

konec.

Tato podmanivá kniha je jedinečná díky

kombinaci několika žánrů, které se v ní

snoubí. A právě proto bych ji doporučila

všem, kteří chtějí vyzkoušet něco nového,

vystoupit ze své čtenářské komfortní zóny,

ale zároveň se vyhnout extrémům.

Nechte se Kyou zavést do Severní

Karolíny, objevte společně s ní krásy

bažiny a užijte si dokonalý příběh, který se

perfektně hodí do parného letního počasí.

Veronika Staníčková

Shelley Jackson

// Mizení Sybil Joinesové

Děvčátko postižené těžkou vadou řeči,

a ještě k tomu tmavé barvy pleti to

nemá v rodině vůbec lehké. Posmívání

a opovržení zejména od otce ji těžce

deptá. Když se po smrti rodičů dostane

do Odborné školy pro duchomluvné

a ústoslyšící děti, připadá si jako v ráji.

Skrze koktání a podivné praktiky

paní Ředitelky se dostává na hranici

nemožného. Škola byla založena již

v devatenáctém století a Ředitelka

Sybil Joinesová v podstatě na dětech

dělá pokusy s nekrofyzikou, sama postižená

a rovněž týraná v dětství, zkouší

navštěvovat svět mrtvých a promlouvat

se zemřelými. Paranormální jevy jsou

zde na denním pořádku.

V okamžiku, kdy jedna ze studentek

záhadně zmizí, začíná se o podivnou

školu zajímat veřejnost i policie.

Dívenka, jež se stala stenografkou

a oblíbenkyní Ředitelky, zapisuje

své pocity nejen formou deníku, ale

i formou dopisů mrtvým spisovatelům.

Teoretik, jenž se zabývá nekromantií,

zkoumá dění ve škole a popisuje jej

rádoby vědeckým způsobem, při jehož

zaznamenávání jsou v knize použity

velmi půvabné a speciální ilustrace.

Autorka se odvážně pouští do možností

nemožného a její text se prolíná románem

jako barevná sklíčka krasohledu.

Není občas jednoduché se ve smršti

psaného vyznat. O to více je třeba

vyzdvihnout práci překladatelky Anny

Formánkové, která pracuje s květnatou

češtinou noblesně a na nejvyšší

úrovni, aby čtenářům přiblížila pocity

hlavních postav a hororovou atmosféru.

Každopádně je kniha spíše vědeckým

pojednáním, než že by se držela

zásadního a styčného děje. Pokud bývá

srovnávána s knihou Sirotčinec slečny

Peregrinové pro podivné děti, tak pouze

v momentech přesunu do minulosti,

ale jinak s ní nemá nic společného.

Filozofující protagonisté však nutí

k zamyšlení a pohrávání si s představou,

Jota, 398 Kč

co ještě je mimořádného mezi nebem

a zemí a kam ještě by lidské poznání

mohlo dospět. Po otočení poslední

stránky má čtenář pocit, že by měl začít

číst znovu a ještě podrobněji se věnovat

detailům, které možná pominul.

Zuzana Dorogiová

Jak se král Země víl naučil

nenávidět příběhy // Holly Blacková

Pokud jste stejným (nebo alespoň

polovičním) milovníkem young adult

fantasy jako já, určitě vám neutekly

zprávy o vydání další knihy ze světa

Krutého prince od přední autorky

tohoto žánru Holly Black. Krutý princ

a podlý král Cardan s korunou nakřivo

a mrskajícím se ocasem se nám vrací

a přináší s sebou řadu informací, které

jste o něm dosud nevěděli.

Americká autorka již vydala víc sérií,

které jsou u čtenářů u nás i po celém

světě velmi oblíbené. Kromě série

Krutý princ můžete znát například

Magistérium nebo Kroniku rodu

Spiderwicků, která se dočkala i filmového

zpracování.

Pojďme se podívat blíž na novou

povídkovou knihu. V jedenácti kapitolách,

které fungují jako samostatné

povídky a zároveň na sebe navazují,

se dozvídáme nové skutečnosti

z Cardanova života. Děj se odehrává

v jeho dětství, následně si připomeneme

události z původní série, ale tentokrát

z pohledu Cardana, a konečně

nám autorka dává i pohled do králova

života po třetím a posledním dílu

Královna ničeho. Povídky jsou velmi

čtivé, a třebaže jsou oddělené, tvoří

jednolitý příběh. Ve spoustě momentů

si díky ní uvědomíte, proč se v původní

sérii Cardan zachoval tak či onak a co

ho vlastně dovedlo tam, kde první

díl začíná. Potkáme nové i známé tváře

a poslechneme si i pár příběhů, které nás

celou knihou příjemně provedou.

Viděli jste už tuhle knížku naživo? Ne? Tak

to určitě musíte při nejbližší návštěvě knihkupectví

napravit. Knihu Jak se král Země

víl naučil nenávidět příběhy totiž nezasunete

jen tak mezi ostatní na poličku.

Ne proto, že má (bohužel) trochu jiný

rozměr než původní série, ale proto, jak je

nádherná. Já osobně si ji plánuji vystavit

pěkně přední stranou dopředu, aby

vynikly úžasné kresby ilustrátorky Roviny

Cai. Zlaté, lesklé detaily spolu s tajemnou

kresbou této skvělé ilustrátorky dávají

obálce až magickou jiskru. Díky tomu se

rozhodně tohle dílo stane ozdobou vaší

knihovny. Až budete mít knihu v ruce,

rozhodně ji také otevřete. Ilustrace totiž

nejsou jen na obálce, ale je jimi protkána

celá tato nádhera. Každá kapitola má

celobarevný obrázek přes obě strany

a navíc jsou ilustrované menší i větší

detaily na každé straně. Není to jen krása

samotného příběhu, knihu si budete se

zájmem prohlížet stránku po stránce také

pro své mimotextové estetické potěšení.

Tuhle povídkovou krásku tak doporučuji

nejen milovníkům původní série, ale i čtenářům,

které třeba tolik nezaujala. Jediné,

co knize mohu vytknout, je její délka.

Ráda bych četla dál a dál. Číst ji můžete

jako já, tj. po celé sérii, nebo si ji klidně

dejte jako první, ještě než se do Krutého

CooBoo, 349 Kč

Spojení

nádherných

ilustrací

a milovaného

fantasy příběhu.

prince pustíte poprvé. A dost možná se do

něj také pustíte podruhé; pokud jste jej

totiž už četli, po dočtení poslední povídky

tohoto kousku na to „podruhé“ rozhodně

dostanete chuť.

Tereza Holá, @zapisnikknihomolky

25

Až 500 dětí je každoročně odloženo nebo z různých důvodů odebráno matce

přímo v porodnici. Aby jednou netápaly, jak přišly na svět, jak vypadaly a zda

je vůbec měl někdo rád, uchováváme vzpomínky na začátek jejich života

v kufřících a pomáháme jim tak v období hledání vlastní identity.

Pomáhejte s MUCHLINKOU

Bankovní účet:

Knížka MUCHLINKA

520022/5500

autorek Dominiky Boček

a Petry Kamelandrové se stala

také součástí „Života v kufříku“.

Z každé prodané knihy

věnuje nakladatelství

NADAČNÍMU fondu

20,- Kč.

Kufrik Muchlinka210x99.indd 1 28/06/21 13:24

26

DIVADLO

V létě

do divadla

Divadlo Viola

Divadlo Na zábradlí

V rámci letního programu budou

uvedeny dvě premiéry a několik

oceňovaných inscenací na exkluzivních

místech, jako jsou Planetárium

Praha ve Stromovce či senátní

Valdštejnská zahrada.

Druhou letní premiérou bude autorská

inscenace Jana Mikuláška Ahoj

vesmíre! vycházející z další historické

události – tentokrát však relativně

nedávné. Odpoledne 12. srpna 1977

odstartovala z mysu Canaveral vesmírná

sonda Voyager 2. Kromě vědeckého

vybavení nese na své palubě i oválnou

plaketu, v níž je uložena Zlatá deska,

poselství určené mimozemským

civilizacím. Je na ní nahráno například

55 pozdravů v nejrůznějších jazycích,

hodinový záznam mozkových vln

a 27 skladeb, které mají Zemi nejlépe

reprezentovat. Hra kontempluje proces

vzniku Zlaté desky a ústřední otázku,

před kterou stanul tehdejší vědecký tým:

Co o nás chceme bytostem z kosmu

vlastně sdělit? Inscenace Ahoj vesmíre!

je výjimečná prostorem, pro který se

připravuje. Místo obvyklého divadelního

sálu bude uvedena v Planetáriu Praha

ve Stromovce. Slibuje tak unikátní, až

„vesmírný“ divácký zážitek.

V domácím, dobře klimatizovaném

a pravidelně sanitovaném prostředí

divadelního sálu na Anenském

náměstí jsou pro diváky připraveny

oblíbené inscenace Macbeth – Too

Much Blood, Hamleti a Kyjem po

kebuli. Ve Valdštejnské zahradě

Senátu České republiky dostanou

prostor oceňované divadelní počiny

Korespondence V+W a Mýcení.

V šapitó Azyl78 na Výstavišti Praha,

na letní scéně Divadla Bolka Polívky

v Brně na Kraví hoře a na festivalu

Znojmo žije divadlem uvede Divadlo

Na zábradlí svou poslední premiéru

Zlatá pláž v režii Jana Prušinovského.

18. 8. – Neumím jinak než

láskou s podtitulem Martýrium

jednoho srdce a dvou osudů

pro tři herce. Tatiana Dyková,

Aleš Procházka a Tomáš

Pavelka rozehrají dramatické

peripetie nedlouhého života

Boženy Němcové – spisovatelky

a především manželky, matky,

milenky… Ženy, která zoufale

toužila po lásce, hořela pro ni,

jenže ji nepotkala.

1.–2. 7. Ahoj vesmíre! (Planetárium Praha)

19. 7. Zlatá pláž (DNZ)

20. 7. Korespondence V+W (DNZ)

21. 7. Macbeth – Too Much Blood (DNZ)

22. 7. Hamleti (DNZ)

23. 7. Kyjem po kebuli (DNZ)

24. 7. Zlatá pláž – Brno

30.–31. 7. Mýcení (Valdštejnská zahrada)

Život na naší planetě // David Attenborough

Práh, 399 Kč

V sázce je

budoucnost

lidstva.

Donutí nás to

ke změně?

Sir David Attenborough napsal knihu

Život na naší planetě ve svých 94 letech.

Jak sám poznamenává, zásadní dopady

jeho textů již na vlastní kůži nepocítí,

neboť „konečnost je blíže, každý den

a každou minutou“. Kniha je tak spíše

svědectvím pro dnešní mladé, vizí autora

pro budoucnost. Vizí, která by ještě před

několika desítkami let byla přisuzována

spíše autorovi apokalyptické a postapokalyptické

sci-fi. Dnes nám ji ale předkládá

špičkový a respektovaný přírodovědec.

V první části Attenborough vypočítává

významné historické milníky s významnými

dopady na životní prostředí.

Parametry, které autor v úvodu každého

takového milníku sleduje, na první pohled

ukazují změny ve stavu naší planety.

Těmi parametry jsou světová populace

(výrazně rostoucí), uhlík v atmosféře

(významně ho přibývá) a pokrytí Země

divočinou (za necelých 100 let jí ubylo

přes polovinu). Autor na řadě případů,

jako je zánik několika živočišných druhů,

blednutí a odumírání korálů nebo oteplování

oceánů a tání ledovců dokazuje,

že se Země vychýlila z rovnováhy, což

znamená dalekosáhlý problém. A rovnou

ukazuje na nejpravděpodobnějšího

viníka: lidstvo.

Ve druhé části autor představuje svou vizi

budoucnosti. Jeho varování nejsou lacině

akutní. Přiznává, že lidstvo na planetě

bude i nadále. Na Zemi nás bude stále víc

a Země to ještě nějakou dobu unese, byť

s obtížemi. Konec našeho druhu není otázkou

pár desetiletí. Ale co pak? „Všechno,

na co spoléháme a co nám životní prostředí

Země zadarmo poskytovalo, může

začít selhávat nebo se dočista hroutit.“ Jak

likvidujeme biodiverzitu, tak planeta ztrácí

svou stabilitu. Budeme svědky přírodních

katastrof, z nichž člověk nemůže vyjít

jako vítěz.

Proč ale tak znepokojivou knihu číst?

Protože obsahuje i návrhy, jak tuto temnou

budoucnost odvrátit. Jsou srozumitelně

popsány v části třetí. Podle Attenborougha

můžeme omezit naše dopady na životní

prostředí. Můžeme obrátit směr našeho

vývoje a opět se stát druhem, který bude

žít v harmonii s přírodou. Že to jde, se

ukazuje na pozitivních příkladech lidské

činnosti. Společně se nám před vyhynutím

podařilo zachránit velryby nebo koně

Převalského. Zachráníme i Zemi jako

celek? Mělo by to být v našem zájmu.

Nebo snad znáte jiné místo k životu?

Vladimír Barák

27

RECENZE

Polibek kobry:

Ženský aspekt v józe a tantře // Barbora Hu

Kniha, která vás přinutí přemýšlet. Kniha,

díky níž objevíte takové polohy ženy,

o kterých jste neměli tušení. Kniha, která

by měla být součástí knihovny každé

ženy i muže, který chce ženě rozumět.

Žena ve všech svých podobách, rolích

i symbolech prochází v posledních letech

svým pomyslným obrozením. Ruku

v ruce s tím souvisí nabídka knih, kurzů,

seminářů, které pomáhají ženám objevit

podstatu svého ženství a jeho následný

rozvoj. Nová kniha Barbory Hu objevuje

a popisuje archetyp ženy v průběhu

vývoje lidstva i v rámci koloběhu života

nebo měsíce. Autorka využívá svého

vzdělání a širokého rozsahu vědomostí

o tématu, stejně tak zkušeností pobytu

v Indii. Téma je odvozeno a napojeno

na symbol hada. Had neustále se vlnící,

představitel dobra i zla, mystiky, síly

i sexuality, zástupce věčné obnovy

počátku a konce. „Had je bytostí hlubiny,

blízké principu feminity. Zároveň skrývá

i mužskou potenci a schopnost napří-

mit se, proniknout a prostoupit.“ Autorka

nabízí pestrou a širokou paletu témat.

Například cykličnost, mateřství, menstruace,

jóga, kundaliní energie, tantra

jako cesta duchovního rozvoje. Stránky

věnované menstruaci, respektive celoživotnímu

cyklu, obohatí každou ženu. Vodítky

k tomu, že je žádoucí vnímat menstruaci

jako dar, to pouze začíná.

Od prvopočátku lidstva byly mytologie

a náboženství nejdůležitějším kulturním

prvkem všech společností. Náboženství

a mýty silně ovlivnily, jaké postavení bude

mít ve společnosti žena. Tyto oblasti se tak

prolínají celou knihou a čtenáři velmi často

poskytnou nová a překvapivá fakta.

Barbora Hu mistrovsky a komplexně

zkoumá, popisuje, vysvětluje různé aspekty

ženství zapojením souvislostí z mytologie,

filosofie, historie, religionistiky a psychologie,

ve které vychází ponejvíce z díla Carla

Gustava Junga. Odlehčení přináší autorčiny

verše a osobní výpovědi.

Alferia, 490 Kč

Polibek kobry může čtenáře odradit

poměrně náročným textem, který připomíná

vysokoškolskou publikaci. Nelze ji tak

doporučit pro každého se zájmem o tematiku.

Velice přínosné jsou však vysvětlující

poznámky pod čarou, díky kterým se čtenář

může v problematice lépe zorientovat.

Zcela osobitě až magicky podtrhují jednotlivé

kapitoly kresby Kateřiny Žočkové.

Silvie Ulrichová

Hodiny v Paříži // Alex George

28

RECENZE

Metafora, 299 Kč

Jeden

fatální den

v meziválečné

Paříži

Třebaže historických románů odehrávajících

se v Paříži je už tolik jako suvenýrů

s Eiffelovkou, britský spisovatel George Alex

(nar. 1970) sem neváhal umístit svou novou

knihu. Pomohlo mu, že metropoli důvěrně

poznal, když tu studoval a pracoval. A pařížské

prostředí se mu podařilo zachytit netradičně

a sugestivně. Podobně jako francouzsko-polský

režisér Roman Polanski ve

slavném filmu 48 hodin v Paříži rozehrává

osudovou ruletu v krátkém časovém úseku.

Jeho Hodiny v Paříži se odehrávají během

jediného letního dne roku 1927.

Město nad Seinou tehdy obývala armáda

výjimečných malířů, spisovatelů a hudebníků,

jejichž umělecký odkaz trvá dodnes:

setkávali se tu Pablo Picasso, Gertrude

Steinová, Ernest Hemingway, Josephine

Bakerová a mnozí další. Někteří z nich

se v knize objevují, ale jak se dozvídáme

z autorské poznámky, záměrně jen na

periférii. George je zařadil do komparzu

a hlavní role svěřil čtveřici „pěšáků“ prožívajících

mizérii i naději ve městě s neomezeným

potenciálem.

Souren Balakian, osamělý arménský

emigrant pronásledovaný děsivými vzpomínkami

na genocidu a toužící po pocitu

sounáležitosti se svým novým domovem,

pořádá nekonvenční loutková představení.

Guillaume Blanc, talentovaný, ale

dosud neobjevený malíř, se pouští do

stále zoufalejšího hledání peněz, aby se

ubránil nemilosrdnému lichváři. Jean-

Paul Maillard, novinář a válečný veterán,

pátrá po své dceři zmizelé v roce 1918

uprostřed německého ostřelování, během

nějž přišel o ženu. A Camille Clermontová,

která s hrůzou zjistí, že její manžel prodal

cenný zápisník patřící jejímu bývalému

zaměstnavateli Marceli Proustovi, ho musí

získat zpět dříve, než si kdokoli přečte

kompromitující obsah.

Autor vypráví v cyklech po čtyřech

kapitolách, z nichž každá představuje

jinou postavu, a postupuje chronologicky

v průběhu jednoho dne. S blížícím

se večerem jednotlivé příběhy

propojuje. V pozadí opakovaně zaznívá

skladba Maurice Ravela, která ho údajně

k románu inspirovala.

Hodiny v Paříži (Metafora, 2021) jsou

prvním Georgeovým dílem vycházejícím

v českém překladu. Čtenáři ocení jeho

gradaci a zajímavý pohled na život v uměleckém

centru 20. let minulého století.

Denisa Novotná

Krásné věci

// Janelle Brownová

Jako by krásné věci byly tím, po čem

jako lidé prahneme, čím se chceme

obklopovat, co nás dělá šťastnými.

Román Krásné věci je příběhem dvou

žen, jejichž životní cesty jsou krásnými

věcmi dlážděné, ať už doslova, přeneseně

či ironicky.

Nina je outsider. Matka pro ni vždy

chtěla to nejlepší, její dětství a dospívání

ale bylo sérií stěhování a útěků

před exekucí, policií a za lepším

životem někde o kus dál. Teď se Nina

živí podobně jako kdysi matka, jen

loví v hlubších vodách a má zálusk na

vypasenější ryby. Nina je odbornicí na

starožitnosti a podfukářka par excellence

– důležité je mít plán a nenechat

se chytit.

Vanessa se narodila do přepychu

a bohatství, dokonalá dcera starého

šlechtického rodu. Poslední roky žije

na vrcholu společenské přízně a živí

se jako influencerka. Život má ale

prázdný a jedinou útěchou jsou jí

lajky na Instagramu – pomíjivé jako

mýdlové bubliny.

V příbězích Niny a Vanessy, které se

spojují ve chvíli, kdy se Nina rozhodne

vetřít se Vanesse do života a trošku

si z něj ukrást, se střídají minulost

a přítomnost a také hrdinky v roli vypravěček.

Příběh se splétá a postupně se

v něm vykreslují pokřivené osobnosti

obou žen.

Román zapadá do schémat dnešních

bestsellerů a oblíbených společenských

thrillerů s ženskými hrdinkami, je plný

intrik a falešných her, přináší zajímavé

prostřední nechutně bohatých dědiček,

ožehavá společenská témata sociálních

sítí, vykořeněnosti. Pracuje s motivem

bohatství i touhy po něm, odcizení

se vlastnímu já – ať už skrze peníze,

přepych a umělou lásku sociálních sítí,

nebo skrze touhu po tomtéž. Krásné

Cosmopolis, 479 Kč

věci jsou konzistentním, dobrým a svěžím

čtením, které vás bude bavit, nijak

ale nevybočují z hranic žánru. Postavy

ani příběh vás nezklamou, možná jen

budete mít pocit, že už jste něco podobného

četli…

Dana Konvičková

ROMANTICKÉ ÚTĚKY

BESTSELLEROVÁ SÉRIE JULIE CAPLINOVÉ

Nechte se omámit kouzlem malé tokijské

čajovny uprostřed starobylých chrámů

a rozkvetlých sakur.

Fiona je vášnivá fotografka, má cestovatelský blog

a už dlouho se touží podívat do Japonska. Když vyhraje

čtrnáctidenní cestu do Tokia, má pocit, že se jí splnil sen.

Jenže na místě s hrůzou zjistí, že jejím průvodcem je

muž, který jí před deseti lety zlomil srdce – přitažlivý

a úspěšný fotograf Gabe.

Čas strávený s Gabem je pro Fionu zpočátku za trest.

Fotograf jí dává najevo, jak ho obtěžuje, že se jí musí

věnovat. Tři generace místních žen ji ale přijmou mezi

sebe a Fiona v jejich domě a rodinné čajovně nachází

lásku a vřelost, která jí schází. Užívá si s nimi piknik pod

sakurami, poznává japonský čajový obřad. A právě díky

nim se jí postupně vrací sebevědomí, které jí dávný

incident pořádně pochroumal.

NOVINKA

Mezitím k sobě s Gabem při toulkách Tokiem pomalu

nacházejí cestu a začíná to mezi nimi znovu jiskřit…

JIŽ

VYŠLO

Navštivte úžasná místa a vychutnejte si dobré jídlo, romantická zákoutí

a okamžiky, které mění životy. Julie Caplinová posílá své hrdinky do různých

světových metropolí, kde najdou nejen lásku, ale především samy sebe.

30

ROZHOVOR

Vymýšlet

zábavné

nesmysly

se dá v tramvaji i v raketoplánu

Rodiče v diskuzích na internetu oceňují,

že vaše básně zvednou náladu a snadno

se pamatují. A často na ně sami mají

hezké vzpomínky z dětství. Když zavzpomínáte

na svá klukovská léta, co jste

četl? Oslovoval vás Verne, May, Štorch

nebo Foglar?

Verneovky jsem přečetl skoro všecky,

ale chápu, že dnešním dětem připadají

zdlouhavé a nudné. Verne totiž do dobrodružných

příběhů vkládal naučné pasáže

o tom, jak věci fungují, jak se co vyrábí,

zkrátka to, co si dnešní děti lehce najdou

na internetu. Štorchovy exkurze do dávné

historie mě také bavily, mayovky už tolik

ne a Foglar se mi zase dostal do ruky moc

pozdě. Zato knihy Jacka Londona můžu

číst i dnes. Samozřejmě k mým nejmilejautor:

Jan David

Aprílová škola je první a zřejmě i nejznámější dětská knížka,

kterou napsal Jiří Žáček (75). Je také jeho nejoblíbenější.

A v rozhovoru pro magazín Knihkupec říká proč. Aktuálně

má rozepsané praštěné pohádky o dvou holčičkách. „Děda

Toník by mě jistě pochválil a zcela určitě by mi držel palec,“

vzpomíná na důležitou postavu svého dětství muž, který je

sám dědečkem už dospělých vnoučat a kterého by bavilo

být knihovníkem na zaoceánském parníku.

red.). Nejvíc mě na ní zaujaly magické,

poetické a občas strašidelné ilustrace Karla

Svolinského. Tuhle knihu jsem ale nečetl,

tu mi četli rodiče, byl jsem ještě malý.

Vaše knihy mám spojené s ilustracemi

Adolfa Borna. Nakolik je pro vás důležitý

obrazový doprovod?

Dětské knížky by měly mít co nejlepší

ilustrace, aby se čtenářská fantazie měla

od čeho odpíchnout, ale ilustrace mám rád

i v knihách pro dospělé. A ty Bornovy patří

k mým nejmilejším.

Jako první jste napsal Aprílovou

školu, která vyšla poprvé roku 1978.

Jak jste navázal spolupráci zrovna

s Adolfem Bornem?

Ta knížka vznikala v 70. letech při mých

hrách s dětmi. Když mě napadlo udělat

z říkanek knížku, rukopis jsem drze poslal

Adolfu Bornovi s dotazem, zda by neměl

chuť to ilustrovat. Odpověděl, že ano, a tak

začalo naše pracovní přátelství, jehož

výsledkem je sedmnáct společných knih.

Která je vaše nejoblíbenější?

Právě Aprílová škola, poněvadž jsem ji

v 70. letech psal se svými dětmi. Totiž psal

jsem ji já, ale vymýšleli jsme všichni, občas

i manželka.

Kde jste tvořili rádi?

Vymýšlet zábavné nesmysly se dá všude,

doma i při jízdě v autě nebo v tramvaji.

Určitě i v raketoplánu.

Co vás kdysi přimělo, abyste se svou

tvorbou zaměřil i na děti?

Co jiného než vlastní děti? Kdybych

neměl dceru a syna, pravděpodobně

bych pro děti vůbec nepsal. Ale co

člověk ví?

Přesto, děti má kdekdo, ale ne každý

pro ně píše.

První impuls byl ten, že děti po mně

chtěly, abych jim četl dlouhatánské

pohádky, což bylo vyčerpávající, a tak

jsem pro ně raději vymýšlel říkanky.

Co je při tvorbě pro děti důležité?

Že se nemají nudit, ale bavit, hrát si

a smát se. Myslím, že nejprotivnější

dětem připadá mravokárné poučování,

aspoň tak jsem to v dětském věku cítil

sám. Naopak nejvíc je baví hravost,

zvlášť když se mohou hry zúčastnit

samy, a samozřejmě humor. Když chci

psát pro děti, musím se u počítače

změnit v dítě. Což je pro mě v pětasedmdesáti

přece jen těžší než ve třiceti.

Jaký je váš recept na tuto proměnu

v dítě?

To je tajné, nemůžu autorská tajemství

prozrazovat konkurenci. Ale

popravdě stačí dívat se na svět s úžasem

– třeba svět přírody je tak fascinující,

že bych musel žít tisíc let, abych

všemu porozuměl.

A kde je naopak hranice, za

kterou by už autor knížek pro děti

neměl zabrousit?

To je asi individuální, případ od případu.

Já bych asi pro děti neuměl psát o smrti.

Smekám před autory, kteří to umějí.

Kterou knihu ze svého dětství si vybavíte

jako první?

Je to především čtyřdílný Český rok

v pohádkách, písních, hrách a tancích,

říkadlech a hádankách od Plicky a Volfa

(svazky nazvané Jaro, Léto, Podzim

a Zima shromažďují rozsáhlou zásobu

lidové slovesnosti – koledy, říkanky a písničky

seřazené podle příležitostí, pozn.

Vidíte v dnešní době nějakého svého

nového „Adolfa Borna“?

Výtečných ilustrátorů je mnoho. V poslední

době spolupracuji třeba s Vlastou

Baránkovou nebo Veronikou Balcarovou,

ale Born byl jen jeden.

ším knihám patří Dumasovi Tři mušketýři

a Hrabě Monte Christo. Stejně jako

Kiplingovy Knihy džunglí.

31

Vznikala už někdy v té době vaše

vášeň pro hru se slovy?

Řekl bych, že s vášněmi i averzemi se už

rodíme. Nejspíš jsem hravost po někom

zdědil. Asi po dědovi Toníkovi, který pro

mě vymýšlel praštěné pohádky.

Vybaví se vám nějaká?

Ne, tak dobrou paměť nemám, to bych

si musel vymýšlet. Vím jen, že jsem

v těch pohádkách vystupoval i já. Být

pohádkovým hrdinou by se jistě líbilo

všem dětem.

Co teď máte rozepsaného?

Pohádky o dvou malých holčičkách,

takové trochu praštěné. Třeba o dveřích,

které se polepšily, o telefonu, který si

šlapal na jazyk, nebo jak si slunečníky

vyletěly do světa.

Ve vaší tvorbě zjevně stále žije duch

dědy Toníka. Co by vám asi řekl?

Děda Toník by mě jistě pochválil

a zcela určitě by mi držel palec. Byl to

prima kamarád.

A vašim vnoučatům se pod stromečkem

objevovaly knížky od

jejich dědečka?

Samozřejmě jim dávám všecky své

knížky, dnes už ty dospělácké, však

obě mé vnučky už jsou dospělé. Ani

vnuk, který je ještě v dorosteneckém

věku, už dětské knihy nečte. Když si

člověk v útlém věku sám přečte Saint-

Exupéryho Malého prince, je poněkud

atypickým čtenářem. Hlavní je, aby

děti četly, cokoliv – podle důkladného

amerického průzkumu četbu knih nic

nenahradí, ani filmy, ani televize, ani

video. Prostě – kdo nečte, pracuje na

svém životním neúspěchu.

Dá se na dětech podle výběru knih

v útlém věku předem odhadnout, jaké

žánry budou preferovat v dospělosti?

To si netroufám hádat – ale hlavně ať

nepřestanou číst.

Políbí vás někdy při psaní múza, nebo

vás dokonce líbá pokaždé?

Teď jsem se nějak zasekl, budu muset

múzám trochu prohnat perka. Jsem

ale spíše spontánní typ než důmyslný

plánovač. Jsem přesvědčen, že nebásní

básníci, nýbrž naše mateřština, a já se

snažím jí v tom nebránit. Nejúžasnější

i

Čtení na léto Jiřího Žáčka

„Při obhlídce své domácí knihovny jsem s úlekem zjistil, že v ní čeká

zhruba dvě stě nepřečtených knih, a protože pořád ještě kupuju

nové, budu sebou muset hodit. K těm nepřečteným asi přidám i něco

z mých oblíbených – Bradburyho a Saroyanovy povídky, Chevalierovy

Zvonokosy, Márquézových Sto roků samoty, …“

inspirací je samozřejmě láska, ale

dostatek inspirace je všude kolem

nás, dokonce i v novinách.

V dnešních novinách? Pro děti?

V novinách nacházím inspiraci

hlavně pro epigramy nebo parodie,

ale ty pro děti nejsou, lepší je pro ně

svět přírody.

Jste také autorem učebnic. Jakých

změn si všímáte během let, kdy se

věnujete jejich tvorbě?

Na výzvu nakladatelství Alter jsem

napsal první polistopadový slabikář,

který vyšel v roce 1992 a získal několik

cen, pokračování slabikáře Moje první

čítanka a do třetice Malého čtenáře.

A ještě jsem uspořádal pár čítanek

pro Fortunu. Občas se mi do ruky dostaly

učebnice mých vnoučat, a tak mohu říci,

že závidím dnešním dětem – kdybych se

já v 50. letech učil z takových knih, určitě

bych byl chytřejší, než jsem.

Když se řekne „knihkupec“, což je

hezké slovo složené, sloužící také

jako název tohoto časopisu, co

vás napadne?

Je to krásná profese – kdybych se neživil

psaním knih, chtěl bych je prodávat nebo

půjčovat v knihovně. Ideální by bylo dělat

knihovníka na velikém parníku, abych přitom

procestoval svět. Ale ne na Titaniku!

Jste sběratelem i tvůrcem aforismů.

Jaký nám na závěr povíte?

Což třeba: Nedělejte z teorií terorie!

32

UKÁZKA

Zdeněk

Svěrák

slaví své životní

jubileum novou knihou

text: redakce

Laskavý humor a životní nadhled Zdeňka Svěráka jsou

vždy pohlazením po duši. Není tomu jinak ani v jeho

nových povídkách. Inspirací pro ně byl autorovi život

sám a kdokoli z nás se mohl v životě dostat do stejné

situace jako jejich hrdinové. Nová kniha s názvem Povídky

a jedna báseň vyšla u příležitosti jeho 85. narozenin

v nakladatelství Cosmopolis.

foto: Martin Kubica

Zbrusu nové povídky různého ladění

z pera českého velikána, z nichž

některé jsou humorné, jiné vedou

k zamyšlení, ale všechny jsou protkané

autorovou laskavostí a životní moudrostí,

vycházejí u příležitosti autorova

významného životního jubilea.

Bonusem knihy je báseň, která nečekaně

předpovídá budoucnost českého

národa, a navíc v jedné povídce mohou

jen sami čtenáři odhalit pachatele

trestného činu.

„Moje třetí knížka povídek vás má

svým názvem oklamat, že se jedná

o skvělé čtení. Proto jsem jejího grafika

ponoukl, aby spojka „a“ byla na obálce

nenápadná. Pravda je, že obsahuje

povídky různého ladění. Nejveselejší je

asi Ruina (1963), nejsmutnější je možná

Generál (2020). Některé jsou ze života,

jiné jsou vymyšlené, ale tak věrohodně,

že to nemůžete odhalit. Byl bych rád,

kdybyste ve všech našli dávku humoru.

Je tam různě poschovávaný, ale doufám,

že tam je, protože jinak by mě

psaní ani nebavilo.“

ukázka z povídky Pes

Z Caddieho vyrostl přiměřeně chytrý pes a z Vandy vyrostla studentka univerzity v Hradci Králové, která žila přes týden

v Gočárově městě. Caddie přilnul ke mně, a to tak, že se u něho projevila zázračná vlastnost.

V rubrice povolání mám napsáno krizový manažer. Znamená to, že když se nějaká firma octne v nesnázích, jsem povolán,

abych našel příčinu a pokusil se o záchranu. Většinou trvá několik dní, než se člověk zorientuje, pochopí strukturu organizace,

vyslechne lidi a začne tušit, kde to drhne. Když jsem ukládal do tašky pyžamo a odjížděl ke vzdálenějším případům,

nedalo se nikdy odhadnout, kolik nocí strávím v hotelu a kdy se vrátím. Jediný, kdo to věděl, byl Caddie.

„Dneska přijedu,“ hlásil jsem Vandě ženě do telefonu.

„Já vím,“ odpověděla. „Caddie od rána leží u dveří.“

V duchu jsem to psisko viděl, jak zalehlo svou černou zkroucenou vlnou práh a s čumákem u škvíry pode dveřmi trpělivě

prověřuje chladný vzduch z chodby, dokud svým nejsilnějším smyslem nezachytí můj pach. Jak může vědět, že se vrátím

dneska? Proč můj pes neulehl na práh včera? Zvěrolékař Vlach se těmto mým otázkám usmívá: „Jo, pane, o psech víme

hodně, ale ne všechno.“

A kde se bere ta nezměřitelná psí radost, to absolutní štěstí, když otevřu dveře a propukne vítání? Pes se promění

v bytost, která neví, co s tím náhlým blahem, co s tou láskou, skočí vám do náruče, ale pak to musí rozběhat, prožene se

celým bytem jako šílenec a skončí s čumákem na mé bradě, protože ho dál nepustím.

33

Takhle si za volantem přemýšlím. Provoz na dálnici je plynulý, tempomat drží ručičku tachometru na sto třiceti, je to

dobré. Za půl hodiny bych mohl být doma a dát Caddiemu prášek. Už ho měl dávno mít. Jmenuje se Phenaemaletten

a nesmí se vynechat, protože Caddie už není pašák, už má na kahánku.

Před pěti lety se moje žena Vanda zamilovala na greenu do skvělého golfisty Stanislava K., a když jsme se rozvedli, zůstali

jsme s Caddiem sami.

Stanislav měl dva výmarské ohaře a o třetího psa nestál, a i kdyby stál, já bych mu ho nedal.

ukázka z povídky Řeky

Kdo nikdy neseděl v sajdkáře, přišel o hodně. Je to člun, který

nepluje vodou, ale vzduchem. Ten náš neměl vepředu žádný

ochranný štít, abyste tu rychlost mohli pocítit na vlastní kůži. Do

Štěchovic jsme nejeli náhodou, ale proto, že podél Vltavy tam vedla

betonová silnice, která se nikde jinde nevyskytovala. Než jsme se

na ni dostali, musel motocykl překonat pražskou dlažbu a asfaltky

plné výtluků a záplat, na kterých motor zlověstně hudral, strýc

v sedle nadskakoval a moje loďka se kymácela jako na divoké vodě,

ale teprve když jsme se na tu věhlasnou betonku vyhoupli, mohl

strýc Ota ukázat, co jeho indián dokáže. Přeřadil na trojku, otočil

rukojetí plynu a v nastalém klidu bylo najednou slyšet jen oba válce,

jak se dostávají do obrátek, jak si tu svou probuzenou sílu pochvalují

a posílají do výfuků spokojené bručení, a všechna péra našeho

stroje byla najednou bez práce, protože jsme letěli na hladkých

betonových deskách a jen spáry mezi nimi čím dál rychleji hlásily:

dam dam, dam dam, dam dam. Ota teď vypadal opravdu jako žokej

pyšný na svého koně. V kukle a brýlích se na mě otočil a pohodil

Cosmopolis, 249 Kč

hlavou, což znamenalo: Tak co? Já jsem přikývl a znamenalo to:

Krása!

Dojeli jsme až ke štěchovické vodní přehradě.

Náš den končil podvečerní zpáteční cestou, kdy se nad řekou rojily miliony mušek, tiplic a jepic. Indián těmi hmyzími

mračny projížděl jako bizon a my jich měli plné brejle.

Ale proč jsem vám to všechno vyprávěl: abyste pochopili, co se mnou v následujícím roce udělala zpráva, že můj milovaný

strýček Maxa vyloupil klenotnický obchod pana Hubáčka a s lupem v hodnotě cca sto dvacet tisíc korun odjel na

svém motocyklu neznámo kam, nejspíše do ciziny. Tak to stálo v novinách.

To byla rána! Byl jsem nešťastný, jako by mě opustil nejlepší kamarád. Koho to zasáhlo nejvíc, byla samozřejmě teta Ema.

Celé týdny proplakala a pak celé měsíce čekala, že v poštovní schránce najde pohlednici z Ameriky nebo z Austrálie, na

které bude aspoň pozdrav.

„Neblázni, Emi,“ chlácholil ji můj otec. „Na takový pozdrav s cizokrajnou známkou čeká taky policie, aby věděla, kde je.

Takovou chybu Ota nemůže udělat.“

A teta zase sáhla pro kapesník a vysokým hlasem se znovu žalostně ptala: „Ale proč? Proč mi to udělal? Byl šťastný, nikdy

si nepostěžoval…“

Do toho se vmísila Otova matka, která přijela z Kročehlav, aby se o tu bolest s Emou podělila.

„To jsou jeho první zoubky, mléčné,“ zaštkala a z barevné plechové krabičky od špendlíků Koh-i-noor vysypala na stůl něco

jako nažloutlé kamínky, což měly být Otovy dávné stoličky a špičáky.

34

FILM

Řekni to

psem

Začalo natáčení nové české komedie

text a foto: CinemArt

Od poloviny června natáčí režisér

Robert Sedláček romantickou

komedi Řekni to psem. Autorkou

původního scénáře je spisovatelka

Irena Obermannová, která svůj pohled

na film a obsazení režisérské židle

přibližuje slovy: „Řekni to psem je

film o nás všech, nevidím to jako film

o pejskařích nebo jenom pro pejskaře.

Ostatně já sama psa nemám. Je to

příběh o nás, co si často neumíme říct ty

nejobyčejnější věci – třeba ‚Mám tě rád‘.

V tomhle příběhu to nakonec za ty dva

řekne jejich pes. Je to prostě doják, který

vás pobaví, pohladí a díky skvělé režii

Roberta Sedláčka rozhodně neurazí.

Jsem naprosto nadšená, že se ujal režie

a po dlouhé době jsem potkala režiséra,

který mě respektuje, kterého si hluboce

vážím a který mi naslouchá.“

příběh začíná tím, že do jednoho

šlápne. Opravdu to znamená štěstí?

Uvidíte. V hlavní roli Dity se představí

Berenika Kohoutová, role Filipa se

ujal Igor Orozovič, Ditinu kamarádku

Gábinu hraje Hana Vágnerová

a jejího souseda a vášnivého pejskaře

Petra ztvární Štěpán Benoni.

Z něj se nakonec možná vyklube

i něco více než jen soused. V dalších

nepřehlédnutelných rolích se pak

představí Táňa Medvecká, Jiří Lábus

a Veronika Žilková.

Berenika Kohoutová k natáčení

prozradila i některé své obavy: „Moc

se těším na dny strávené se svým

novým psím kamarádem Raplem,

který je naprosto úžasný. Doufám, že

se do něj nezamiluju natolik, že bych si

ho pak chtěla nenápadně po natáčení

uloupit! Bojím se totiž, že bych

na něj neměla čas. Těším se i na své

báječné herecké kolegy, na ztvárnění

své postavy, která je mi v něčem

dost podobná… asi proto, že scénář

psala moje máma. Zkrátka mě čeká

skvělá práce!“

Irena Obermannová o své inspiraci

k příběhu a prostředí tohoto filmu

prozrazuje: „Tenhle scénář jsem začala

psát, když jsem byla totálně zoufalá

a řekla jsem si, že bych potřebovala

vidět nějaký milý, romantický film

o lásce, kde všechno dobře dopadne.

A vzpomněla jsem si, že mi jedna

kamarádka vyprávěla, jak se svým

psem potkala chlapa, co chtěl dát

jejich psy dohromady a uniklo mu,

že k sobě patří spíš páníčci než psi.

Přišlo mi to jako skvělá výchozí situace

a dál už jsem si jen vymýšlela, hrála

a strašně mě to bavilo.“ Natáčení filmu

Řekni to psem bude probíhat v různých

lokalitách v Praze a v jejím okolí:

v parku Grébovka, na Vinohradech,

v Karlíně a v Panenských Břežanech.

Snímek vzniká v produkci společnosti

Cineart TV Prague producenta

Viktora Schwarcze, koproducentem

a distributorem filmu je společnost

CinemArt. Premiéra filmu Řekni to

psem je naplánovaná na rok 2022.

Hlavní hrdinkou této romantické

komedie je třicetiletá Dita, která místo

vytouženého miminka dostane od

svého přítele Filipa mladou border kólii,

přestože nikdy žádného psa nechtěla.

Navíc Ditě pejskařská komunita připadá

směšná a nesnáší psí exkrementy. Celý

REKLAMNÍ

PARTNEŘI

MEDIÁLNÍ

PARTNEŘI

PRODUCENT

KOPRODUCENTI

HLAVNÍ

PARTNEŘI

HLAVNÍ

MEDIÁLNÍ

PARTNEŘI

KOPRODUCENT

A DISTRIBUTOR

36

ROZHOVOR

Barbora Balgová:

Výtvarnice a ilustrátorka Barbora

Balgová je přední českou autorkou

knižních obálek. Vyzkoušela si

komerční ilustrace, řídila kreativní

tým, má za sebou i práci letušky.

Na léto chystá další výstavu, před ní

ovšem musí nakreslit jednu couru.

text: redakce

Děj si

nechávám

odvyprávět

autorem

Jak jste se dostala k práci na knižních

obálkách?

Díky Michelle Losekoot, Miloši Říhovi

a jejich knize Bez jablka. Byla to má

první knížka a v ní okolo 25 ilustrací.

Měla jsem štěstí. Kniha byla napsaná

skvěle, s úžasným ostrovtipem, takže

také ilustrace v ní měly drzý a vtipný

nádech. Stala se bestsellerem a díky

tomu si jí všimla spousta lidí z oblasti

knižního světa i kultury. Poté začaly

přicházet nabídky na další knížky.

Co všechno potřebujete o knize, případně

o autorovi zjistit, než se dáte do

obálky? Musíte si celou knihu přečíst?

Mám za sebou 8 let navrhování

reklamních kampaní, takže i k obálkám

přistupuji podobně jako k tvorbě

kampaňového vizuálu. Snažím se najít

jednu „key message“ z knihy a tu proměnit

do ilustrace. Reklamní kampaně

mají slogan/headline, kniha zase název.

Mým úkolem je ho doplnit a vysvětlit

spolu s obsahem knížky pouze pomocí

ilustrace. Knížku si tak musím přečíst,

ale také si její děj nechávám odvyprávět

autorem. To je zase lepší pro celkovou

náladu ilustrace. Jestli bude humorná,

něžnější, nebo naopak drzejší.

Jak se knižní obálka rodí? Schvalujete

si ji s autorem už v nějaké rané

fázi (skici)?

Začínám vždy „čmrkáním“ miniaturního

návrhu do notýsku. To je kresba, které

rozumím jen já. (smích) Těchto mini

skicek vznikne tak 20. Z nich vyberu

zhruba 3–5 nejlepších, které překreslím

do klasické nápadové černobílé storyboardové

skici, jaká se používá v reklamách.

Spolu s autorem pak vybereme

1–3, které se posílají redaktorovi/nakladateli.

Pokud se autor zamiluje hned,

vybranou ilustraci dotáhnu a až poté se

posílá redaktorovi. Pokud je s ní spokojený

on, jde obálka rovnou na schvalovací

komisi. Ale každé vydavatelství

má jiný přístup, takže pak záleží, jak se

domluvíme s nakladatelem/redaktorem

a samotným autorem. Někde si vybírá

jen autor s tím, že vydavatelství dostane

až finální ilustraci, jinde zase kresbu nejprve

schvaluje redaktor s komisí, až poté

ji ukážou autorovi na posvěcení.

37

Na jakém knižním titulu

právě pracujete?

Momentálně mám na stole knížku

Coura herečky Janky Bernáškové, která

je volným pokračováním její prvotiny

Jak přežít svého muže. Janka má ráda

ženské obálky s drobným vtipem, takže

se na nové ilustrování těším.

Je Jana Bernášková náročná?

Rozumíte si?

V první fázi mi většinou autoři nechávají

volnou ruku, ale s prvními ukázanými

skicami je samotné začíná napadat

spousta obrázků a stylů, jakými se

dá obálka pojmout. Zvláště když se

jedná o tak tvůrčí lidi, jako je Janka.

Nejsou nároční, jsou kreativní a rádi by

vyzkoušeli co nejvíce možných variant

a drobných úprav. Nedivím se, také

bych měnila všechna svá díla, kdybych

nad sebou neměla deadliny. (smích)

Od nápadu a první skici po finální podobu.

Z knihy Jak přežít svého muže (J. Bernášková)

Na novou knížku se vážně moc těším.

Při první knize jsme si s Jankou vyladily

náladu ilustrace, což je hodně důležité.

Někdy kreslím věci příliš drzé a autoři si

přejí kresbu například něžnější, hravější

nebo milejší. U Janky už ale vím, co je

její oblíbená nálada kreseb, takže teď už

mne čeká jen ta krásná práce na tom

správném vizuálu.

Váš umělecký svět ale nejsou jen

knižní obálky. Chystáte aktuálně nějakou

výstavu?

Ilustrace obálek je pro mě moc krásná

práce, ale opravdu to není jediná

výtvarná tvorba, které se věnuji. Kromě

knížek dělám ilustrace na zakázku, ať

už pro komerční značky, nebo koncové

zákazníky. Někdy dělám ilustrace na

trička, jindy na obaly od jídla a někdy

portrétní velkoformátové malby.

Výstavu určitě během léta chystám. Můj

kresebný styl se pořád transformuje,

a tak bych i ráda ukázala nějakou svou

novou volnou tvorbu v novém stylu,

aby i mí klienti mohli vidět, co ode mně

mohou chtít.

Pracovala jste jako letuška. Co vám

toto povolání dalo pro uměleckou

realizaci?

Nejspíš ujištění, že obor umělecké

tvorby je opravdu to, čemu se ve svém

životě chci věnovat. Létání je velmi

zajímává práce, ale také velmi náročná

na čas a určitý režim. Pro mne to byla

absolutně úžasná brigáda při studiu na

univerzitě. Nepočítala jsem ale s tím, že

bych se tomuto povolání věnovala i po

skončení školy. Tvoření a různorodost

kreativní práce jsou pro mne tím hlavním,

čemu se chci věnovat.

38

AUDIOKNIHY

Erin Kinsleyová: Nalezený

Čte: Klára Cibulková

11:13 / 369 Kč

Návrat ztraceného syna přinese

zdrcené rodině úlevu. Nikdo však

netuší, že tím noční můra zdaleka

nekončí. Evan nejenže odmítá

popsat, co zažil, ale dokonce

nekomunikuje vůbec. A pak se

ztratí další dítě a vyšetřovatelé hrají

o čas…

Liane Moriarty: Manželovo

tajemství

Čte: Tereza Bebarová

12:49 / 389 Kč

Cecilia má všechno, co by si člověk

mohl přát: úspěšnou práci, oblibu

lidí a tři krásné dcery a spokojené

manželství. Její život je řádný

a neposkvrněný jako její domov.

Dopis jejího manžela, který měl

být objeven až po jeho smrti, ale

všechno změní...

Petr Stančík: Pravomil

Čtou: Pavel Batěk, Jan Vlasák

a Jitka Ježková

11:30 / 369 Kč

Historický román se inspiroval

osudem nechvalně proslulého

komunistického soudce

a prokurátora Karla Vaše. Nenabízí

jen poutavý příběh v dobových

kulisách, ale i notnou porci

absurdního humoru, který

vyprávění odlehčuje.

Audioknižní

tipy

vydavatelství

OneHotBook

Jiří Hájíček: Selský

baroko

Čte: Martin Písařík

5:57 / 299 Kč

Většině lidí není jejich

původ lhostejný

a genealog Pavel

Straňanský si na tom založil živnost. S informacemi

o předcích však leckdy na povrch vypluje i špína,

o kterou potomci rozhodně nestojí… Román byl oceněn

Magnesií Literou 2006.

Niklas Natt och

Dag: 1794 – Tři Růže

Čte: Daniel Bambas

15:19 / 479 Kč

Prostřední část trilogie

aristokrata s krvelačnou

chutí vrtat se v ranách

švédské minulosti, v níž se osvícenství prosazovalo

jen těžce. První díl 1793 – Vlk a dráb byl v jeho vlasti

vyhlášen knihou roku a nejlepší krimi prvotinou.

Michael Ende:

Děvčátko Momo

a ukradený čas

Čte: Vladimír Javorský

9:29 / 349 Kč

Moderní pohádka o dětské nevinnosti a smyslu času, jenž

je nám vyměřen. O jeho veličinu se sice svádějí literární

bitvy už od chvíle, kdy z něj Einstein učinil klíč k vesmíru,

ale dosud ho nikdo neuctil uhrančivěji než tahle dívenka

světoznámého snílka.

Enid Blyton: Správná

pětka a prázdniny

v maringotkách

Čte: Michaela Maurerová

5:05 / 289 Kč

Julián, Dick, George, Anna a pes Tim spolu tráví každé

léto a výjimkou nejsou ani tyhle prázdniny. Tentokrát

si je ale děti chtějí užít mimo Kirrin. Právě když uvažují,

co by podnikly, projíždí cirkus a nabídne jim další

dobrodružství.

39

Alison Weirová: Kateřina

Aragonská – Pravá královna

Čte: Martina Hudečková

27:36 / 449 Kč

První svazek řady Šest tudorovských

královen předkládá dramatickou

epopej o vnitřně poctivé panovnici, jejíž

svatá trpělivost ostře kontrastuje s činy

manžela Jindřicha VIII., prosazujícího

své ego přes veškeré překážky světské

i duchovní.

Nick Bradley: Kočka a město

Čtou: Pavla Beretová, Otakar Brousek ml.

a Ondřej Brousek

10:16 / 379 Kč

V třicetimilionovém Tokiu se kouzelná

kaliková kočka proplétá mezi

mrakodrapy ve snaze propojit zdejší

udřené samotáře. Hebké klubíčko osudů

nadchne milovníky poetiky Harukiho

Murakamiho a Davida Mitchella.

Anglická

královna

se španělskou

krví

Pohnutý příběh Kateřiny Aragonské, o němž pojednává první

svazek historické série Alison Weirové Šest tudorovských

královen, načetla pro vydavatelství OneHotBook

Martina Hudečková.

Vladimír Neff: Sňatky

z rozumu I

Čte: David Novotný

15:40 / 389 Kč

V první části pětidílné rodové ságy

ožívá Praha padesátých a šedesátých

let 19. století, kdy společně s majetkem

rodin Bornů a Nedobylů roste

i nespokojenost českých vlastenců

s postavením Čechů a dalších Slovanů

v habsburské monarchii.

První manželka Jindřicha VIII. byla

španělská katolička, jež krutě doplatila

na sebestřednost svého muže,

který vlastní ego nadřadil zvyklostem

celé Evropy. Co vám na tragickém

osudu Kateřiny Aragonské

přišlo nejzajímavější?

Jak dlouho to vydržela! Ta doba, po

kterou vzdorovala a neustále plula pod

praporem španělského majestátu, své

výchovy a toho, že ona (!) je ta královna.

To je pro mě fascinující.

A jaké dojmy ve vás vzbuzoval

Jindřich VIII.?

Víte, postava Jindřicha VIII. mi moc

blízká není. Já můžu obdivovat jeho

odvahu a drzost, se kterou se ke své

vládě postavil, ale to není zkrátka muž,

o němž bych si chtěla číst dál a dál.

Nahrávání Kateřiny Aragonské

vyžadovalo řadu natáčecích

frekvencí v průběhu mnoha týdnů.

Co takový zápřah pro rozhlasového

herce znamená?

Je pravda, že jsem se toho na začátku

docela bála. Říkala jsem si, že budu

šetřit silami a nezačnu nějak zhurta.

Osobnost Kateřiny Aragonské jsem

však měla možnost blíže poznat už

dříve díky tomu, že jsem dabovala její

postavu v seriálu Tudorovci, který byl

i u nás nesmírně populární. Ke knize

jsem se pak dostala a se zájmem si ji

přečetla asi tak rok předtím, než jsem

byla oslovena s nabídkou načíst ji jako

audioknihu. Takže jsem v tomto případě

nešla úplně do neznáma.

40

FILM

Filmový Prvok

je lepší

než knížka,

text: Lukáš Vedral

hlásí Patrik Hartl

Prvok, Šampón, Tečka a Karel je první

knihou úspěšného a oblíbeného

spisovatele a režiséra Patrika Hartla.

Stejně jako ze všech následujících

Hartlových knih a divadelních

inscenací se i z ní stal velký hit a získala

si srdce statisíců čtenářů. Vzpomínáte

na povyk, který Patrik Hartl vzbudil tím,

že nahý přeběhl náměstí? Ten vznikl

právě pro tuto knihu, protože spisovatel

si chtěl na vlastní kůži vyzkoušet to, co

vymýšlel pro své postavy.

Ze zábavného i dojemného příběhu čtyř

kamarádů vznikl celovečerní film, který by

se po vzoru své knižní předlohy měl stát

událostí letní filmové sezóny. Filmů podle

úspěšných knih vzniká v poslední době

hodně, filmový Prvok je ovšem v lecčem

výjimečný. „Já jsem příběh Prvoka,

Šampóna, Tečky a Karla původně vymyslel

jako filmový námět, nejdříve to měl být

rovnou film,“ vzpomíná Hartl. „Jenže se

mi nechtělo námět nabízet producentům

a dohadovat se s nimi, tak jsem z toho

udělal knížku.“

K filmové adaptaci ale přece jen došlo.

Scénář podle své vlastní knihy napsal sám

Hartl a film Prvok, Šampón, Tečka a Karel

dokonce sám natočil jako režisér. „Jsem

přesvědčený, že film je lepší než knížka. Na

reakce diváků se těším jak malej kluk,“ říká

k filmu Patrik Hartl.

Jeho komediální talent a něha pod tvrdou

slupkou jsou pro roli Tečky požehnáním.

A David Švehlík je prostě idol.

Snoubí se v něm přirozený sex appeal

s těžko definovatelným oduševnělým

tajemstvím. Jeho inteligentní jemné

herectví mi připomíná dávné filmové

výkony mladého Jana Kačera. Už když

jsem ho kdysi viděl hrát na Divadelní

fakultě múzických umění Dona Quijota,

věděl jsem, že bude hvězda.“

41

Pokud jste knihu četli a nejste si jistí,

zda na film jít, nemusíte mít strach.

Na čtenáře knihy totiž podle autora

čeká v kině pár překvapení. Do filmového

příběhu totiž hrdinům, kteří

se rozhodnou zahnat krizi čtyřicátníků

plněním nesplnitelných úkolů,

připravil oproti románu několik změn.

„Nebavilo by mě udělat film úplně

stejně jako knížku, to by byla nuda,“

směje se Patrik Hartl. „S chutí jsem

příběh filmu naládoval tím nejlepším

z knížky, co se do dvou promítacích

hodin vešlo, a ještě jsem měl štěstí, že

nás s dramaturgyní Ivou Jestřábovou

napadlo leccos nového navrch.“

Dalším důvodem, proč zajít do kina,

jsou herci nejen v hlavních rolích. „Je

to herecké obsazení snů, kluci jsou

napěchovaní talentem,“ radoval se

Hartl před první klapkou. V hlavních

rolích čtyř kamarádů se představí

Martin Pechlát, David Švehlík, Hynek

Čermák a Martin Hofmann. Jejich

ženské protějšky pak hrají Daniela

Kolářová, Kristýna Boková, Jana

Kolesárová, Petra Polnišová nebo

Bára Poláková.

Aniž by to sám tušil, Martin Pechlát

stál podle Hartla u samotného zrodu

knihy. „Když jsem před lety knížku

psal, představoval jsem si Prvoka jako

Martina Pechláta. Je zvláštní vidět

ho teď před kamerou. Mám pocit, že

mi právě vylezl z hlavy. To je paráda,“

prozrazuje Hartl a pokračuje ve skládání

komplimentů na adresu dalších

představitelů hlavních rolí. „Martin

Hofmann je už dvacet let mým

životním souputníkem. Pracovali

jsme spolu na těžkých divadelních

rolích a hluboce spolu souzníme. Je

fascinující, že na sídlišti v pražských

Bohnicích vyrostla taková herecká

perla. Hynek Čermák mě vždycky

přitahoval kombinací testosteronové

tvrdosti a překvapivě křehké citovosti.

Prvok, Šampón, Tečka a Karel jsou čtyři

dávnověcí kamarádi ve středním věku,

kteří si na večírku přiznají, že nežijí tak,

jak si vlastně představovali. A rozhodnou

se vyřešit svou krizi provokativní hrou

a plněním téměř nesplnitelných úkolů.

Jak čtyřicátník zjistí, jestli je opravdovej

chlap? Jak zabrání korozi svých ideálů,

rozplynutí snů a scvrkávání varlat? Prvok,

Šampón, Tečka a Karel se pokusí najít

v sobě odvahu udělat pořádnou kravinu

jako zamlada. Nebo aspoň odvahu za

všech okolností říkat to, co si opravdu

myslí. Kdo splní úkol, není sráč…

„Film je o kamarádství. A taky o tom, jak

těžké je někdy nepodvádět. Nejenom

třeba svou ženu nebo nejbližšího přítele,

ale i sám sebe. Filmový Prvok je vyprávění

o odvaze udělat něco debilního, co nám

připomene, že můžeme bezstarostně žít,

i když máme všichni hypotéky a na krku

festival problémů,“ přibližuje Hartl.

Film doprovází audiokniha Prvok,

Šampón, Tečka a Karel, kterou namluvil

Martin Hofmann a vydal Supraphon.

Filmovou píseň Romana Holého

s názvem Dobrá zpráva nazpívali Dan

Bárta, Vojtěch Dyk, Matěj Ruppert

a Vladimir 518.

Film čeká premiéra 29. července 2021.

„Věřím, že diváky stejně jako mě

nadchnou herecké výkony a obsazení

nejen hlavních, ale i všech vedlejších

rolí. Herci a herečky příběh nakopli

do nové dimenze, která dává filmové

adaptaci smysl a radostný bonus,“

dodává Hartl.

42

UKÁZKA

Kniha

na výlety

text: Joachim Dvořák

Kniha na výlety přináší ilustrované

reportáže z cest po městech celé

Evropy, tak jak je zaznamenali během

více než pěti let táta s malou dcerou.

Interaktivní kreslené stránky se zábavnými

úkoly, praktické rady a tipy, které jinde

nenajdete. 22 originálních výletů obsahuje

trochu zeměpisu, dějepisu, přírodopisu,

ale i architektury, výtvarného umění

a gastronomie. Kniha, s níž se i z domova

podíváte do světa. Vydalo nakladatelství

Labyrint v edici pro malé čtenáře RAKETA.

Obsah:

Benátky, Berlín, Barcelona, Kodaň, Vídeň,

Bratislava, Brusel, Paříž, Londýn, Split, Budapešť,

Lisabon, Amsterdam, Oslo, Drážďany, Mnichov,

Athény, Salcburk, Helsinky, Řím, Ženeva

a jako bonus New York.

Labyrint, 395 Kč

SPLIT:

„Nejkrásnější hvězdy hoří ve Splitu nad

mořem…,“ zpívá se v písničce, kterou si

možná pamatuje vaše babička. Pravda

je, že ta největší hvězda – Slunce – svítí

na tohle město uprostřed dlouhého

dalmatského pobřeží v průměru

2700 hodin v roce. A to může být jeden

z mnoha důvodů, proč se na pobřeží

Jaderského moře vydat na výlet.

DOBRO DOŠLI

Přivítání „Dobro došli na Jadran“ slyšely

jistě miliony našich turistů. Do Splitu,

Zadaru, Šibeniku, Dubrovníku, na

Makarskou riviéru či na ostrovy Brač,

Hvar a Krk se od nás začalo jezdit už

začátkem minulého století. Země

měnila různě názvy a po druhé světové

válce byla dlouho součástí Jugoslávie.

Dnes k moři do Chorvatska míří z České

republiky každý rok stovky tisíc lidí.

HAJDUK A PICIGIN

Split má naše sympatie také díky dvěma

sportovním příběhům. Nápad založit

fotbalový klub Hajduk dostala v roce 1911

parta chorvatských studentů v pražském

pivovaru U Fleků, kde se sešli

údajně po derby Sparty se Slavií. Znak

Hajduku Split najdete namalovaný na

spoustě míst široko daleko, a když se

hraje zápas, místní fandí jako o život.

Někdy ve stejné době, kdy české pivo

inspirovalo chorvatský fotbal, jiní

studenti, kteří se vrátili z Prahy do

Splitu na prázdniny, vymysleli zase

hru zvanou picigin. Jejím cílem je

udržet míček co nejdéle ve vzduchu

nad vodou, nahrávat se může pouze

jednou rukou. Jako míček je vhodný

oloupaný tenisák. Půvab piciginu je

v tom, že se v něm nesoutěží, hraje se

čistě pro radost.

KVAK A ŽBLUŇK

V historickém centru města na ulici

krále Tomislava najdete malinké

muzeum Froggyland. Pan Ferenc Mere

před sto lety pochytal asi tisíc žab,

které postupně vypreparoval a vycpal.

Díval se na žáby jako na lidi, a proto je

instaloval do vitrín v běžných lidských

situacích: ve škole, doma, na trhu,

v hospodě, v cirkuse, na tenise nebo při

kulečníku. Tahle neobvyklá, podivná

sbírka se ovšem těší značnému zájmu.

Třeba tu objevíte Kvaka se Žbluňkem.

BOJOVKA V PALÁCI

Císař Dioklecián byl vůbec prvním

římským vládcem, který se sám po

21 letech panování vzdal vlády,

a právě Split (tehdy Aspalathos)

si vybral za místo, kde bude trávit

důchod. Palác, který si nechal

postavit, byl ve své době přepychové

sídlo s rozlohou srovnatelnou

s Václavským náměstím v Praze

(kdyby bylo čtvercem). Na jižní

straně – tedy u moře, kde kdysi

kotvily lodě – byl umístěn císařův

trůn. Dominantou je dnes katedrála

se zvonicí vysokou 61 metrů. Úzké

uličky uvnitř hradeb bývalého paláce

jsou jako labyrint. Můžete si tady hrát

na to, kdo se neztratí a první objeví

kamenný reliéf Adama (jak si bere

jablko od Evy) nebo tři a půl tisíce

let starou sfingu z černé žuly nebo

hodiny s kamenným ciferníkem, kde

se naučíte římské číslice.

HURÁ NA PLÁŽ

Split je v letní sezoně velmi živé

místo se spoustou festivalů, koncertů

i pouličních vystoupení. Plné kavárny,

restaurace, promenáda Riva. Trochu

klidu najdete v lesoparku na kopci

Marjan, odkud je pěkná vyhlídka.

Přímo ve městě je pláž Bačvice.

Směrem na jih leží populární cíl

turistů – městečko Omiš s rybářskou

vesničkou Nemira, kde je oblázková

pláž. Naopak severně od Splitu je

Primošten s hezkými plážemi Mala

Raduča a Velika Raduča, které oddě-

luje borovicový háj. Obě místa jsme

vyzkoušeli osobně, moře stejně čisté,

slunce stejně teplé a turisté z Čech

jsou taky všude. :-)

43

44

PROMOTION

Prázdninová

cesta kolem

světa

text: Lucie Černá

Tato dovolená vás finančně nezruinuje, nemusíte

si kvůli ní brát volno v práci ani hledat parťáka,

který s vámi tyto výpravy absolvuje. Nebojte se

ani puchýřů, tuto dovolenou zvládnete i bez bot,

stačí jen sáhnout po vhodné knížce a rázem

se ocitnete v nové destinaci. Seznamte se tedy

s knihami, které rozhodně nepatří mezi průvodce,

ale zavedou vás do dalekých končin,

jejichž návštěvu si jistojistě budete pamatovat!

Ještě nemáte plány na letní dovolenou?

Toužíte vycestovat za hranice republiky

i fantazie, poznat místa, kterých nejsou

plné sociální sítě, a dozvědět se něco

nového o našich sousedech i koutech

na druhé straně světa? Cestujte s námi

prostřednictvím knížek, které to

vše umožní!

San Francisco

Co se vám vybaví, když se řekne San

Francisco? Jsou to vlnité silnice, kopcovitý

terén, písnička od Scotta McKenzieho

nebo slavné vězení Alcatraz? Ať tak či tak,

toto kalifornské město je spjato s mnoha

památkami, událostmi i smyšlenými

příběhy, takže na světě snad neexistuje

člověk, který by o něm neslyšel.

Není tedy divu, že si San Francisco a jeho

okolí vybrala pro svůj příběh i Greer

Macallister, autorka Dívky v přestrojení.

Její novinka Žena číslo 99 nás zavede

do sanfranciského ústavu Goldengrove,

který léčí ženské duševní poruchy

a nemoci. Charlotte tady ve skutečnosti

nemá co pohledávat, ostatně stejně

jako většina zdejších pacientek. Jen

málokterá je skutečně šílená…

Charlotte se však rozhodla, že zachrání

svou sestru, která je zde hospitalizovaná.

Díky malému divadélku je poměrně

snadné se do léčebny dostat, ale cesta

za sestrou i ven bude skutečně trnitá...

Věděli jste o San Francisku tohle?

Kontrast, 399 Kč

▶ Slavný Golden Gate Bridge se ve svých počátcích nesetkal s pochopením.

Jeho návrh byl označen za ošklivý a proti jeho stavbě se údajně vedlo více než

2000 soudních sporů.

▶ Filmaři při natáčení v San Franciscu téměř nikdy nevynechají dvě věci:

historickou Cable Car – lanovou tramvaj a Six Sisters na Alamo Square –

viktoriánské domy ve stylu královny Anny.

▶ Nejklikatější ulice světa se nachází právě tady a nese název Lombard Street.

Mnichov

45

Mnichov není jen místem skvělého

fotbalu, Oktoberfestu nebo oné dohody,

která definovala mnohé události během

světové války. Jde také o hlavní město

Bavorska, vzdálené necelých 300 kilometrů

od českých hranic, a v neposlední

řadě dějiště románu Dokud žijí motýli!

Než se však tomuto literárnímu dílu

podíváme na zoubek, přiblížíme vám,

čím je Mnichov zajímavý. Přece jen to má

většina z nás do Mnichova blíže než do

San Francisca.

Dokud žijí motýli

Hanni Munzer zasadila své dílo do poněkud

poetičtějšího Mnichova. Ukazuje

jeho přívětivou, něžnou a hojivou tvář.

Přestože Penelopa už na život a lidi téměř

zanevřela a stáhla se do ústraní, nachází

v něm novou naději, přátele i zážitky.

Seznamuje se zde s osmdesátiletou Trudi

Siebenbürgenovou. Fascinuje ji jak tato

žena, tak i její minulost. Zvláštní roli na

Penelopině nové cestě sehraje i její nový

soused Jason. Trudi a Jason neustále

otřásají jejím zajetým způsobem života

a dokazují, že bláznovství života se dá

vychutnávat v každém věku.

Věděli jste o Mnichově tohle?

▶ Před pár lety zvolil britský lifestylový magazín Monocle Mnichov nejlepším

městem k žití – nabízí krásnou přírodu, kulturu, kvalitní vzdělávací instituce,

pracovní místa a k tomu všemu patří mnichovské metro mezi nejčistší

podzemky v Evropě!

▶ První písemné zmínky o Mnichově se datují k roku 1158. Přestože je Mnichov

pověstný spíše svým bujarým způsobem života, jeho název Munchen opravdu

odkazuje na benediktinské mnichy, jejichž klášter je přímo spjat se vznikem

města – ostatně dodnes je mnich v jeho znaku.

▶ Slavný Oktoberfest začíná navzdory svému názvu už v září!

Göteborg

Göteborg je druhým největším švédským

městem, přesto se nemusíte

červenat, pokud jste o něm dosud

neslyšeli a už vůbec o něm neuvažovali

jako o dovolenkové destinaci. Z města,

které dříve fungovalo především jako

centrální loděnice, se postupem času

stává moderní kulturní centrum, které

svým obyvatelům i návštěvníkům

nabízí mnohem více než čerstvé ryby.

Velká výstava

To, že si Marie Hermanson pro svou

knihu Velká výstava vybrala právě

Göteborg, není náhoda. Je to místo, ve

kterém žije, které jí učarovalo a které

umí popsat do posledního detailu.

Kontrast, 399 Kč

I díky tomu budete mít během čtení

románu pocit, jako byste se na Velké

výstavě v Göteborgu skutečně ocitli.

Je právě rok 1923 a my se seznamujeme

s mladou novinářkou a ambiciózním

detektivem Nilsem, kteří se snaží

zabránit nekalým intrikám Paula Weylanda

vůči Einsteinovi, který je právě

na cestě do Göteborgu na přednášku,

aby obhájil získání Nobelovy ceny.

Příběh je smyšlený, ale zakládá se na

skutečných událostech a odehrává se

v reálných kulisách, takže dechberoucí

čtenářský zážitek je zde zaručen.

Věděli jste o Göteborgu tohle?

▶ Göteborg získal nejednu přezdívku. Někteří ho nazývají zeleným městem, to pro

množství parků, které se zde nacházejí. Místní zase rádi žertují, že Göteborg je

takový malý Londýn. Za průmyslové revoluce se sem totiž přestěhovalo množství

Kontrast, 379 Kč

skotských a anglických obchodníků, kteří značně ovlivnili ráz města – knihovny,

nemocnice ani univerzity byste od těch britských na první pohled nerozeznali.

▶ Göteborg má pod svou správou nejen tisíce ostrovů, ale také desítky mostů – ten nejnižší podplujete v lodi pouze vleže na

zádech, jmenuje se příznačně Osthyveln, v překladu Kráječ sýra.

▶ Nejoblíbenějšími dopravními prostředky ve městě jsou tramvaje, které poznáte už z dálky díky jejich typicky modré barvě.

46

GLOSA

V předchozím čísle Knihkupce

jsem se věnoval dětem školou

povinným, které kvůli vládním

opatřením přišly o běžnou

školní výuku. V mediálním

i veřejném prostoru se však

zapomíná na starší studenty, ty

vysokoškolské. Ti se mohli po

celou dobu pandemie vzdělávat

jen on-line. Dnes už vidíme, že

to zanechalo nemalé následky.

Je zajímavé, že pokud jde o vysokoškoláky,

zákaz prezenční výuky nikdo moc

neřešil a neřeší. Přitom právě univerzitní

studenti na tom byli v mnoha ohledech

ještě hůře než děti ze základních škol.

Ty se postupem času učily alespoň

rotačně, byť ani toto řešení není zrovna

ideální. Vysoké školy ale učí již necelé tři

semestry převážně on-line. U počítačů

s internetem tak mladí lidé sedí už rok

a půl.

Tak nějak se ale tváříme, že to nevadí.

Studenti jsou na první pohled v pohodě,

protože nemusí do školy a pustit si

přednášku mohou klidně v trenkách,

aniž opustí postel. Více volného času

mají i jejich učitelé. Ti se sice mohou

tvářit velice zaneprázdněně, ale realita

je trochu odlišná. Spousta z nich ušetřila

čas, který by jinak strávila dojížděním na

pracoviště. A praxe taktéž ukazuje, že na

vysokých školách se vše tak trochu zpomalilo.

Technologie jsou možná šikovným

pomocníkem, ale ke kýženému

zrychlení, zefektivnění a větší dynamice

výuky nakonec nevedly. To, co jste se

v minulosti od učitele dozvěděli na

místě a během okamžiku, dnes pracně

získáváte po e-mailu i týden. Nemluvě

o tom, že zatímco na přednášce musíte

dávat pozor nebo to alespoň věrohodně

předstírat, v on-line podobě vám to

může být úplně jedno. Já sám při své

učitelské praxi vypozoroval, že některé

hodiny připomínají spíše vyvolávání

duchů než standardní výuku. „Slečno,

pokud tam jste, ozvěte se, prosím…“ –

„Prosím studenta XY, pokud je někde

na druhé straně, aby o sobě dal vědět…“

A podobně… Je třeba sebekriticky přiznat,

že jako médium bych se neuživil,

neboť studenty se mi často vyvolat

nepodařilo. Byli on-line…, ale fyzicky či

minimálně duchem někde úplně jinde.

Daň za

uzavření

vysokých škol

Glosa Vladimíra Baráka

I ministerstvo školství a jeho vysocí

představitelé čas od času pronesou, že

vysoké školy se z naší školské soustavy

s pandemií vyrovnaly nejlépe.

Koneckonců, nejde o malé děti, ale

samé dospělé lidi. A něco se naučit

přece můžeme stejně dobře on-line

jako při fyzické účasti. Ostatně, vždyť

vysoké školy už dlouho nabízí možnosti

dálkové a kombinované výuky. Rozdíl

je tedy jen v tom, že po dobu krize se

dálkově učí všichni… Jenže zatímco

dálkové obory jsou určeny zejména pro

lidi s dlouhou praxí, kteří si jen „doplňují“

vzdělání, na běžných denních

oborech si od vysokých škol slibujeme

mnoho dalšího, přisuzujeme jim řadu

dalších rolí.

Samotná instituce, tedy kamenná

budova, v nás vyvolává pocit stability

a určité zodpovědnosti. Prostředí

plné dalších mladých lidí a vzdělaných

učitelů nás kultivuje a socializuje. Právě

na vysoké škole si mnoho z nás nachází

partnery nebo přátele na celý život.

Chceme toto i od on-line prostředí?

Myslím, že nikoli. Protože toto nejsou

role, které by byly vlastní virtuálnímu

kyberprostoru. Je tedy v pořádku, pokud

on-line výuku vnímáme jako pomocníka.

Ale určitě ji nelze považovat za základ,

na kterém bychom mohli stavět. A že je

to pravda, dokazují i různé průzkumy.

Podle nich posluchači vysokých škol

kvůli distanční výuce mnohem častěji

trpí sociální i psychickou deprivací.

Zhoršují se vztahy mezi lidmi. Prohlubuje

se propast mezi studenty a učiteli. To

jsou značné zápory, které nemůžeme

ignorovat. Až budou vysoké školy čelit

dalšímu uzavření, braňme je.

barak.vlada

Autor je novinář.

Zabývá se školstvím

a zdravotnictvím.

Vyučuje na VŠE v Praze,

kde se snaží podporovat

mladé talenty.

Filipa Rožka pravděpodobně

nemusíme blíže představovat.

Stojí za vznikem projektu Gump

– Protože to nevzdám, který za

velmi krátkou dobu vyrostl do

impozantních rozměrů. Pomáhá

opuštěným pejskům zajistit

potřebnou a kvalitní péči, šíří

osvětu ohledně problematiky

množíren a přeplněných útulků

a ukazuje nám svět z psího

pohledu. Není to tak dávno, co

kniha Gump – Pes, který naučil

lidi žít, získala prestižní ocenění

Magnesia Litera.

Tulák Gump

na filmovém

plátně

foto: Archiv Bioscop

text: Kateřina Svobodová

47

KNIHA A FILM

Neznáme nikoho, koho by příběh tohoto

psího tuláka nechytl za srdce. Kniha

Gump – Pes, který naučil lidi žít se

stala předlohou pro stejnojmenný film

v režii F. A. Brabce a letos v červenci se

konečně dočkáme jeho uvedení do kin.

I samotná kniha proto vychází v novém

vydání – s filmovou obálkou, doplněná

o šestnáct bonusových stran, filmové

fotografie a zajímavosti z natáčení.

Filmové zpracování nabídne Gumpův

příběh tak, jak ho známe z knihy a přidá

ještě něco „navíc“. Věříme, že mnohým

divákům film otevře oči a ukáže svět

tak, jak je viděn psíma očima. Těšit se

můžete také na skvělé herecké obsazení

– na filmovém plátně se objeví například

Boleslav Polívka, Eva Holubová,

Ivana Chýlková, Karel Roden nebo

Jana Plodková.

„Jsem přesvědčený, že takový film tady

ještě nebyl. Jak svojí výtvarností, tak

pravdou těch příběhů, které jsou natočené

s pejsky, kteří si něco podobného

zažili ve svém reálném životě. My jsme

nechtěli, aby v rámci natáčení byli jakkoli

připravovaní, drezurovaní, ale aby

to zahráli tak, jak oni tu situaci cítí. Celý

film v rámci tohoto vyšel maximálně

a bude podle mě ojedinělý a výjimečný

svojí pravdou,“ řekl o filmu sám režisér

F. A. Brabec. I my jsme přesvědčení, že

vznikl dobrodružný a zároveň dojemný

příběh skutečných psích hrdinů a lidí

kolem nich.

Pár zajímavostí

z natáčení:

▶

▶

▶

Kontrast, 299 Kč, vychází 7. července

Ve filmu se vystřídalo hned několik představitelů Gumpa – celkem čtyři,

podle toho, jak filmový Gump rostl. Zásadním kritériem byla vizuální podobnost

s hlavním hrdinou. U štěňátka to bylo poměrně snadné, bylo zvoleno

plemeno jack russell, protože je obdobně zbarvené jako Gump. Bylo z chovné

stanice, s průkazem původu, shodou okolností se také jmenovalo Gump.

Druhého a třetího Gumpa zahráli útulkoví pejsci odebraní ze špatných podmínek.

No a čtvrtý byl samozřejmě samotný Gump Filipa Rožka. Tou nejlepší

zprávou je, že všichni útulkoví pejsci během natáčení našli nový domov.

Zatímco knižní příběh je téměř výhradně psán z pohledu Gumpa, ve filmu

je navíc paralelní příběh Bédi – když se rozhodne nezůstat v kolonii bezdomovců

a vydá se Gumpa hledat. Další změnou je, že filmový příběh pokračuje

až za hranice toho knižního. Film v podstatě celý příběh uzavírá.

Natáčelo se také v psím útulku Bouchalka nedaleko Kladna. Odtud také

pochází Toby, jeden z pejsků, kteří ve filmu hrají.

48

ROZHOVOR

Holly Blacková je autorka řady young adult

fantasy knih jako Krutý princ, Nejchladnější

dívka ve městě chladu, Nejtemnější část lesa

a dalších. Jaké byly její spisovatelské začátky,

jaký má spisovatelský vzor a s jakou literární

postavou by se v reálném světě chtěla setkat,

se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Holly

Blacková

Pevně věřím, že všechny lesy

jsou kouzelné.

foto: Archiv

text: Kateřina Svobodová

Je to již šest let od prvního vydání

knihy Nejtemnější část lesa. V letošním

roce dostane české vydání

zbrusu nový kabát, na který se

spoustu čtenářů a vašich českých

fanoušků těší. Proto bychom se rádi

vrátili trochu v čase a ohlédli se

za tím, jak tento fascinující příběh

vznikal. Jak se Nejtemnější část

lesa zrodila?

Počáteční inspirace byla představa

vílího prince s rohy spícího ve skleněné

rakvi. Všude kolem se válely

rozbité lahve od piva a zmačkané

hliníkové plechovky, protože místní

mládež na tom místě pořádala oslavy.

Vážně mě zajímal kontrast mezi těmi

dvěma výjevy.

Další inspirace přišla z příběhu

o Aničce s lískovými oříšky. Hodně

jsem toho oproti originálu změnila,

ale právě díky němu jsem začala tu

knihu psát. Potom jsem musela přijít

s postavami: Hazel je obyčejná dívka,

která vždycky chtěla být rytířem. Její

bratr Ben je požehnaný vílami, ať se

mu to líbí, nebo ne. Potom je tu Jack

Gordon, podvržené dítě, vychovávané

bok po boku s chlapcem, kterého

měl nahradit. A nakonec sám chlapec

s rohy – kdo to je? Proč je uvězněný

ve skleněné rakvi? Pro svou vlastní

bezpečnost, anebo pro tu naši?

Po tomto samostatném románu

následovala série, která je (nejen)

u nás v České republice nesmírně

populární – tedy Folk of the Air

(česky Krutý princ). I v tomto příběhu

se setkáme s vílami a do jisté

míry pohádkovou atmosférou. Proč

vás právě pohádky, začarované lesy

a nadpřirozeno tak fascinují? Má

tato fascinace kořeny už v samotném

dětství?

Víly se liší od mnoha dalších nadpřirozených

stvoření. Nejsou lidmi a nikdy

jimi nebyly. Nehrají dle lidských

pravidel, mají své vlastní zvyky a tabu,

které nemají s lidskou morálkou nic

společného. Ta rozdílnost – cizorodost

– se mi líbí. Navíc je tolik různých

druhů víl – a všechny jsou vrtošivé,

nebezpečné a plné příběhového

potenciálu. Avšak jedna myšlenka,

která se mi neustále vracela, je

představa vílího ovoce – něčeho tak

lahodného, že vám v porovnání s ním

všechno ostatní jídlo chutná jako

popel. Jde o ničivou formu krásy.

Když už jsme zmínili začarované

lesy – je právě les místo, kam chodíte

pro inspiraci?

Pevně věřím, že všechny lesy jsou

kouzelné. Na tom vstoupit do sebemenšího

lesa, nasát vůni tlejícího listí

a kapradí, které je zároveň uklidňující

a vzpružující, zkrátka něco je. Místo ve

Státech, kde jsem vyrostla, a to, kde

žiji nyní, je poměrně hustě zalesněné,

přestože se nachází blízko lidských

sídel. Podobný průsečík divokého

chaosu přírody a lidských prostor

mám moc ráda.

Máte za sebou řadu úspěchů a literárních

ocenění. Vaše příběhy milují

tisíce čtenářů po celém světě. Snila

jste o takovém úspěchu již odmala?

Jak dlouho se věnujete psaní jako

takovému a pamatujete si na vůbec

první příběh, který jste napsala?

O čem byl?

Spisovatelkou jsem chtěla být odjakživa,

ale nikdy jsem si nebyla jistá, že

mé řádky bude někdo číst.

V osmé třídě jsem napsala román

jménem Rytíři stříbra. Skupina hrdinů

včetně elfa v něm musela zachránit

vampýry, které věznil zlý drak Venthromax.

Byla to naprosto příšerná kniha,

ale i tak, nebo snad právě proto, pro ni

mám velkou slabost.

Máte mezi autory nějaký vzor?

S jakými knihami nejčastěji usínáte?

V mládí mě velmi ovlivnili Tanith

Leeová, Neil Gaiman, Ellen Kushner

a Terri Windlingová.

V současné době čtu hodně odborné

literatury – kvůli výzkumu. Na stole

mi leží knihy o folklóru, ale i publikace

o podvodech a loupežích. Navíc

obdivuji tolik autorů, že prostě nemohu

vybrat jen jednoho, ale knihy Marthy

Wellové mi pomohly přežít pandemii.

Uvažovala jste někdy o tom, že byste

se vychýlila z YA žánru? Proč právě

ten vás tolik fascinuje?

Vlastně právě teď píšu román pro

dospělé! Psát pro teenagery mě nicméně

skutečně baví! V YA literatuře

dělají lidé věci vůbec poprvé v životě

a činí první velká rozhodnutí

o svém životě. To mi přijde velmi

zajímavé a podmanivé. Teenageři

jsou navíc skvělí čtenáři – jsou

chytří a zanícení a rozhodně

vám dají najevo, pokud se jim

něco nelíbí.

Společně s další velmi populární

autorkou Cassandrou

Clare jste napsala dětskou fantasy

sérii pěti knih Magisterium.

Jak spolupráce dvou autorek

vypadá v praxi?

Na psaní v týmu je skvělé to, že

vás někdo nutí dělat věci, které

byste běžně nepovažovali za

vlastní. Cassie a já máme takovou

šílenou metodu spolupráce –

sedneme si do té samé místnosti

a v intervalech si předáváme

laptop. Bylo to skvělé, protože

kdykoliv jsem se ocitla v místě,

kdy jsem nevěděla, jak pokračovat,

předala jsem počítač Cassie.

Potom jsme společně prošly, co

napsala ta druhá, a trochu jsme si

s tím pohrály, zeditovaly a vylepšily.

Vyžadovalo to hodně důvěry, ale taky

to byla velká zábava…

Pokud byste si měla vybrat jednu

jedinou postavu z vašich knih, se

kterou byste se mohla reálně setkat,

kterou byste si vybrala a jak by

vypadal váš den?

Asi bych si vybrala Madoc, zvlášť

proto, že se v současnosti nachází

v lidském světě. Mohli bychom vyrazit

KING COOL, 379 Kč

na nákup zbraní, vymýšlet strategie,

jak eliminovat mé nepřátele, popíjet

martini a den zakončit tím, že

bychom si opekly křepelku nad otevřeným

ohněm.

Na čem právě pracujete, pokud to

není tajné?

Teď je to ještě trochu tajné, ale můžu

vám prozradit, že teď sice píšu knihu

pro dospělé, ale v budoucnu si určitě

najdu cestu zpátky do říše víl.

49

Vyrostla ve Fairfoldu a o Lesním lidu slyšela nekonečné množství příběhů. Věděla o sluji krviskřetů, kteří si své oblečení

barvili lidskou krví a o kterých se říkalo, že prý žijí u staré jeskyně na kraji města. Slyšela o hadí ženě, kterou bylo občas za

chladných večerů možné zahlédnout na okraji lesa. Věděla i o příšeře ze suchých větví, kůry stromů, hlíny a mechu, která

dokázala proměnit krev těch, kterých se dotkla, v mízu.

Pamatovala si píseň, kterou s ostatními děvčaty zpívaly, když skákaly přes švihadlo:

Příšera tu číhá v lese,

ten, kdo zlobil, ať se třese.

Zatáhne tě pod jehličí,

pomoci se nedokřičíš.

Okousané kosti pod kořeny stromů,

nikdy, nikdy, nikdy nevrátíš se –

Dívky ji pokřikovaly radostně, jen poslední slovo nikdy nevy slovily. Kdyby to udělaly, mohlo by to příšeru přivolat – přesně

k tomu byla vlastně říkanka určená. Ale dokud zů stalo poslední slovo nevyřčené, kouzlo nefungovalo.

Ne všechny příběhy byly děsivé. Lid byl znám nejen svou krutostí, ale i velkorysostí. Jedné z holčiček, se kterými si Ben

hrával, kdysi ukradla panenku rusalka. O týden poz ději se ta samá holčička probudila se šňůrami překrásných říčních

perel kolem krku. To proto byl Fairfold výjimečné město, mělo blízko k magii. Nebezpečné magii, to ano, ale přece…

Lidé říkali, že jídlo ve Fairfoldu chutná lépe díky kouz lům, která ho prostupují. Sny jsou tu živější. Umělci na cházejí inspiraci

snadněji a jejich díla jsou nádherná. Láska je hlubší, hudba příjemnější na poslech a nápadité myšlenky přicházejí

častěji než jinde.

50

AUDIOKNIHY

Která audiokniha

pro děti bude tou nej?

text: Pavel J. Turner

Již potřetí se tento rok budou udílet

ceny za nejlepší audioknihu pro děti

– Ceny Bystrouška. A že to porota

nebude mít s výběrem těch nejlepších

jednoduché, ukazuje dvacítka

přihlášených titulů od celkem devíti

vydavatelů věnujících se tomuto žánru.

Vedle sebe tu stojí na startovní čáře

například Malý princ v podání Tatiany

Dykové a Vojtěcha Dyka, Vánoce pro

kočku, které načetla Simona Babčáková,

Pohádkové poslouchání v provedení

Petra Kostky nebo 25 strašidelných

pověstí, které čte Jan Kanyza. A tím

výčet samozřejmě nekončí.

Nominované audioknihy:

Kategorie 12 let a více

Základním principem Ceny Bystrouška

je, že o nich rozhodují samy děti. Což

vyzdvihuje i patronka letošního ročníku

herečka Jitka Ježková, která říká: „Víc

než u čehokoliv jiného jsem zde ráda

patronem, protože to znamená, že děti

zajímá literatura, i když zde je již v lehce

zprostředkované podobě. Nejlepší na

této ceně ale je, že o vítězi rozhodují

samotní posluchači – děti. A letos jsou

nominována taková díla, v podání skvělých

interpretů, že se máte na co těšit.“

Každý rok tvoří porotu jeden dětský

kolektiv – literárně-dramatický soubor,

kroužek či jiná skupina zaměřená na

dramatickou výchovu se zkušenostmi

s mluveným slovem. Uvedený soubor

se stává hodnotitelem přihlášených

audioknih vydaných v uplynulém

školním roce ve třech kategoriích podle

věku. Štafetový kolík putovní poroty

v roce 2021 převzali členové literárně-

-dramatického souboru HOP-HOP

ze Základní umělecké školy Ostrov

v Karlovarském kraji.

Agnes a Zakázaná hora

(čtou Veronika Khek Kubařová

a Hynek Čermák, OneHotBook)

Divoká pustina

(čte Aleš Procházka, Audiotéka)

Boj o první místo

(čte Vojtěch Kotek,

Albatros)

Malý princ

(čtou Tatiana Dyková

a Vojtěch Dyk, Témbr)

Která z nominovaných audioknih

bude ta nejlepší, se dozvíme během

října v živém přenosu pořadu Českého

rozhlasu – Tobogan. Pořadatelem

Ceny Bystrouška je Asociace vydavatelů

audioknih ve spolupráci se Sdružením

pro tvořivou dramatiku.

www.cenybystrouska.cz

Osm světel:

Židovské příběhy a pohádky

(čtou Arnošt Goldflam, Jan Potměšil

a Jaroslav Kepka, Supraphon)

Temný pán: Školní roky

(čte Petr Čtvrtníček,

OneHotBook)

Kategorie 7–11 let

51

25 strašidelných pověstí

(čte Jan Kanyza, Supraphon)

Anička na řece

(čte Martha Issová, Albatros)

Dobrodruh

(čte Ondřej Brousek, OneHotBook)

Příhody matky Přírody

(čte a zpívá Petr Vaněk,

Surikati)

Sněhová královna

(čtou Iva Janžurová, Jan Cina, Anna

Fialová, Kateřina Winterová a další,

Audiotéka)

Správná pětka

na Pašeráckém vršku

(čte Michaela Maurerová,

OneHotBook)

Kategorie 7 – 11 let

Staré řecké báje a pověsti pro děti

(čte Ondřej Kepka,

Bambook)

Stela a 16 huskyů

(čte Klára Sedláčková Oltová,

Témbr)

Vánoce pro Kočku

(čte Simona Babčáková,

Audiotéka)

Kategorie 4–6 let

Luisa a Lotka

(čte Zuzana

Kajnarová,

OneHotBook)

Kamil – malíř snů

(čte a zpívá Petr Stach,

Spolek pro Sedlčansko a Královéhradecko)

Pohádky

(čtou Petra

Špindlerová

a Jitka Moučková,

AudioStory)

Pohádkové

poslouchání

(čte Petr Kostka,

Voxi)

O pyšné

lokomotivě

a další pohádky

o mašinkách

(čte Pavel Zedníček,

Supraphon)

52

ROZHOVOR

Martin Troják:

Ředitel nakladatelství JOTA Martin Troják

je v knižní branži znám svou dobrou

náladou a humorem, o něž se neváhá

podělit se svými kolegy, obchodními

partnery, ba ani se svými konkurenty.

Dlouhá léta vykonával funkci obchodního

a marketingového ředitele. Dnes celé

nakladatelství řídí.

V Česku vychází

41 knižních

novinek denně

text: redakce

Pokud právě v této chvíli dokončuje někde na americkém

středozápadě nějaký autor svůj bestseller, za jak dlouho

je reálné ho nabídnout v češtině českému čtenáři?

To záleží na více faktorech, ale ve standardních situacích to

může trvat přibližně rok a půl. Autor nebo autorka dokončí

svůj text na psacím stroji ze sedmdesátých let, dopije zbytek

černé kávy a vydá se za svým editorem. Editor s autorem text

upraví do úžasné bestsellerové podoby, dopijí zbytek černé

kávy a nabídnou jej literárním agentům, kteří ho začnou

nabízet zahraničním zájemcům. Nakladatelé text posoudí,

rozhodnou se a ty, kteří nakonec na titul práva získají, čeká

v následujících několika měsících veliká spousta práce.

A taky černé kávy.

Co všechno se musí stát, než nakladatel uvede takový

zahraniční titul na český trh?

Pokud se na redakční radě rozhodneme vydat zahraniční

titul, v prvním kroku musíme požádat o práva na jeho české

vydání. Když je o titul mezi českými nakladateli větší zájem,

probíhá nelítostná licitace, ve které práva získá ten, kdo

nabídne majiteli práv nejlepší cenu a podmínky k vydání.

Jakmile uzavřeme smlouvu, můžeme

začít s prací na českém vydání.

Máme svou síť zkušených překladatelů,

s nimiž spolupracuje odpovědný

redaktor, popřípadě odborný lektor,

pokud si to téma žádá. Společně

doladí text k dokonalosti a předají jej

do sazby. Někde mezi těmito kroky

se hodně konzumuje čokoláda. Náš

grafik knihu vysází a celý text jde zpět

k odpovědnému redaktorovi, který

poté, co vychytá poslední mouchy,

dává textu zelenou.

53

Mezitím pracujeme na názvu, anotaci

a na obálce. Především u návrhů

obálky pak interně velmi často

a bouřlivě diskutujeme. Skvělá obálka

si prostě žádá své a naši trpěliví grafici

pak zase žádají spoustu čokolády

na nervy. Důležité je umět se nakonec

domluvit.

Jakmile je hotový text i obálka, může

vše putovat do tiskárny, kde má již

technický redaktor dávno domluvený

formát knihy a podle skleněné

věštící koule i obchodně stanovený

počet výtisků prvního nákladu. Mezi

tím a spoustou čtverečků čokolády

se intenzivně pracuje na marketingovém

plánu a materiálech, kterými

tento bestseller představíme našim

mlsným čtenářům.

Kolik knih ročně vaše nakladatelství

produkuje?

JOTA vyprodukuje více jak 300 000

kusů tištěných knih ročně. Moment,

že vy jste mysleli knižní novinky?

No tak těch bude kolem osmdesáti.

K tomu přidejte zhruba 50 dotisků

úspěšných titulů, plus 80 e-knih

a nově na letošní rok plánujeme ještě

asi 40 vlastních audioknih. No a teď

už „jen“ zbývá se mezi těmi více než

15 000 knižními novinkami, které v ČR

ročně vycházejí, prosadit. Že se vám

15 000 nezdá jako velké číslo? Když

ho podělíte 365 dny v roce, tak je to 41

novinek každý jeden den. Tak a teď to

zkuste všechno přečíst.

Máte nějakou specializaci, nebo jste

otevření všem žánrům?

Vydáváme hodně knih o cestovatelích

a dobrodruzích, s podmnožinou

horolezců – to jsou žánry, ve kterých

už několik let zdařile konkurujeme

sami sobě. Dále u nás můžete najít

spoustu bezvadné populárně naučné

literatury, českou i překladovou beletrii,

čtení pro ženy, zábavné i poučné

knížky pro děti a mládež, opravdové příběhy

a biografie zajímavých osobností,

ale i military a legendární turistické

průvodce Rough Guides a Bradt.

Málem bych zapomněl zmínit náš

jedinečný projekt nazvaný Udělej si

svoji knihu, který má za cíl rozvíjet

kreativitu nejen dětí, ale i tvořivých

dospělých. Tento bestseller jsem

„přečetl“ celý i s přebalem. Je to totiž

velká „prázdná“ kniha se 400 stranami

pro všelijaké nápady.

To je široké spektrum. A mění se nějak

rok od roku?

Nakladatelství JOTA je na českém trhu

již více než třicet let, takže ano. Jak

se navyšuje počet vydávaných titulů,

přichází i nutnost různých změn. Dá se

říct, že každý rok je trochu jiný než ten

předchozí. Neustále se posunujeme,

reagujeme na změny ve společnosti,

přizpůsobujeme se a hledáme nové

trendy, nové komunikační kanály a nové

možnosti. Musíme být velmi flexibilní,

a tedy i kreativní, jinak bychom nebyli

tam, kde dnes jsme.

I proto jsme mohli donedávna sledovat

doslova davy otužilců, žen i

mužů, kteří i díky naší knize Wim Hof:

Ledový muž zaplnili média a sociální

sítě fotkami, na nichž si uprostřed

vlastnoručně vysekané díry v ledu jen

s čepicí na hlavě zvyšují svou tělesnou

i duševní odolnost, a to nejen

vůči covidu.

Je český čtenář náročný? Jak se jeho

vkus za poslední roky změnil?

To je velmi komplexní a složitá otázka.

Pokud mluvíme o žánrech a tématech,

pak je škála toho, co se českému

čtenáři líbí, opravdu velmi široká.

Každý čtenář je jedinečný a dělá mu

radost jiný typ knih, který se navíc

časem mění. Důležité je tak mít z čeho

vybírat. No a od toho jsme tady my,

nakladatelé. Náš čtenář je ale náročný

i v jiných oblastech, hlavně pokud

jde o jazykovou kvalitu textů, celkový

vzhled a zpracování knihy. Proto jsme

velice rádi, že si čtenáři konečně

mohou zajít do knihkupectví a naše

knihy si na vlastní oči prohlédnout,

osahat a klidně si k nim i přivonět. >>

aktivitě navýšil, tradiční prodej v knihkupectvích

ani zdaleka nenahradí.

54

Na který knižní titul jste v poslední

době nejvíc pyšný?

Již od roku 2018 spolu s autorem pracujeme

intenzivně na vydání netrpělivě

očekávané knihy prof. Miroslava Bárty

– nejznámějšího českého egyptologa,

nazvané Sedm zákonů. Žijeme v epoše,

která nemá obdoby? Je náš svět tak

unikátní, jak si myslíme? A budeme

první civilizací, která poroste věčně?

Kniha, která reflektuje i nejaktuálnější

témata dnešní doby, by rozhodně

neměla uniknout pozornosti nikoho

z vás.

Jsou patrné vlivy ze zahraničí? Která

země nejčastěji určuje to, co se

u nás bude následující sezonu číst?

Vlivy ze zahraničí patrné jsou, hlavně

z anglicky mluvících zemí. Nicméně

nejde ani tak o vliv určité země,

ale spíš o to, co se momentálně ve

společnosti děje a o jaká témata je

mezi čtenáři zájem. Velkým trendem

je třeba stále dánské Hygge – Kniha,

která vám nabídne rady a tipy, jak

know-how nejšťastnějšího národa

na světě můžete využít ke svému

šťastnějšímu životu i vy. Jo a to pravé

štěstí, teda Hygge, je to s tou modrobílou

obálkou!

Jaký žánr je v současné době

nejžádanější?

Knihy o horolezcích. Ne, počkejte, to

jsem se podíval do špatné kolonky.

Romantika, trochu erotiky a populárně

naučná. Že by to spolu souviselo?

Hodně lidí se nyní zajímá

o zdravý životní styl a ve volném čase

si pak rádi přečtou nějakou pohodovou

knihu, díky které aspoň na chvíli

zapomenou na to, co se děje venku.

Přesně takovou je kniha Kde zpívají

raci, která vám umožní ponořit se do

úžasného jazyka i příběhu, kterým je

tato kniha tak moc výjimečná. Budete

ji milovat již po přečtení první kapitoly.

Bez nadsázky!

Je třeba dělat knihám reklamní

kampaň, nebo se dobré zboží

prodává samo?

Ačkoliv se nabízí odpověď, že kvalitní

knihu si čtenáři najdou sami, není to

tak. Pro představení či uvedení knihy na

trh potřebuje reklamní kampaň každý

nový titul. Ostatně marketing knihy,

jak jsem již zmiňoval, začíná výběrem

poutavého titulu, kvalitním překladem

a odpovědnou redakcí, pěkným tiskem,

poutavou anotací, dobře zvoleným

názvem a čtenářsky přitažlivou obálkou.

Na to vše pak navazuje velký ohňostroj

marketingových aktivit.

Jaké marketingové postupy jsou

v knižní branži nejefektivnější?

Jak ukázala pandemie, přebralo klíčovou

roli online prostředí, především

sociální sítě, a předpokládám, že to tak

z velké míry i zůstane. Velmi dobře také

fungují čtenářská doporučení.

Nenahraditelnou roli však stále hraje

vystavení knihy v knihkupectvích.

Naše knihy jsou krásné a čtenář by je

měl vidět a listovat v nich naživo. My

v JOTĚ jsme přesvědčeni, že prodej

v knihkupectvích je dlouhodobě

nenahraditelný. Jakkoliv se nám prodej

na e-shopu či prodej elektronických

downloadů e-knih a audioknih během

posledního roku i díky naší zvýšené

Máte už připravené tituly na letošní

Vánoce? Je na co se těšit?

Stejně jako většina nakladatelů i JOTA

plánuje na nejsilnější období své velké

tituly. Odstartujeme závěrečnou knihou

výjimečné série Sirotčinec slečny

Peregrinové – Zkáza Ďáblova akru. Deset

let prožil autor Ransom Riggs v tomto

podivném světě, tvořil příběh i postavy

a pečoval o ně. A nyní tedy přichází velké

podivné finále.

Na Vánoce o den více, to není jen přání

většiny z nás o den volna navíc během

svátků, ale jde o název další svůdné knihy

pro ženy od autorek bestsellerových sérií

Božský a Vášnivý.

Román Ernettiho stroj potěší každého

milovníka napínavých příběhů. Je vystavěný

jako televizní seriál, založený na

skutečných událostech a vypráví o stroji

času, který je ukrytý v tajných archivech

Vatikánu.

A to nejlepší nakonec. Epické dobrodružství

pro celou rodinu, hrdinka s nelegální

magickou schopností a úřad pro nadpřirozené

záležitosti. Něco jako Kingsman

a Muži v černém v Bradavicích plus

nadpřirozeno a moderní technologie. To

je Amari a noční bratři – kniha, kterou

neodložíte, ani kdybyste ji měli dočíst

u štědrovečerní večeře.

Nenahraditelnou

roli stále hraje

vystavení knihy

v knihkupectvích.

BEZ KNIH NENÍ LÉTO NAKLADATELSTVÍ JOTA TAKÉ JAKO E-KNIHY

NOVÁ KNIHA EGYPTOLOGA MIROSLAVA BÁRTY

SEDM UNIVERZÁLNÍCH ZÁKONŮ, KTERÝM PODLÉHAJÍ

VŠECHNY CIVILIZACE. I MY.

1 600 TIPŮ, KAM VYRAZIT PO ČESKU

NEPOSTRADATELNÝ POMOCNÍK

NA VAŠE CESTY NEJEN S DĚTMI

DVA ZLOČINY, KTERÉ SPOLU ZDÁNLIVĚ NESOUVISÍ

SEVERSKÉ KRIMI INSPIROVANÉ SKUTEČNÝMI

NEVYŘEŠENÝMI PŘÍPADY

JELI BYSTE MÍSTO SVÉ SESTRY NA LÍBÁNKY?

SE ŠVAGREM, KTERÉHO NESNÁŠÍTE?

OD AUTOREK SÉRIÍ BOŽSKÝ A VÁŠNIVÝ

KARIÉRU KLAVÍRNÍHO VIRTUOSA PŘERUŠÍ

FATÁLNÍ DIAGNÓZA... SILNÝ ROMÁN O BEZMOCI,

KŘIVDÁCH, OBĚTAVOSTI I SMÍŘENÍ

BOJÍTE SE RÁDI?

OBLÍBENÉ STRAŠIDELNÉ CITÁTY A DĚSIVÉ PŘÍBĚHY

JEDNÉ HRŮZOSTRAŠNÉ HOLKY

LASKAVÝ PŘÍBĚH Z NELASKAVÉ DOBY

ROMÁN O TICHÉM SVĚTĚ LITERATURY,

JEHO SÍLE HOJIT ZRANĚNOU DUŠI A SBLIŽOVAT LIDI

SVĚTOVÁ LITERÁRNÍ UDÁLOST

PŘÍBĚH HOLKY Z BAŽINY, KTERÝ VÁS

VEZME ZA SRDCE

KRÁSA JE VŠUDE OKOLO NÁS I V NÁS

PŘÍBĚH ŽENY, KTERÁ PŘES VŠECHNY RÁNY OSUDU

TVRDOŠÍJNĚ VĚŘÍ VE ŠTĚSTÍ

56

SOCIÁLNÍ SÍTĚ A KNIHY

On-line svět mimo jiné pozitivně

ovlivňuje i kreativitu a dává šanci mladým

lidem ukázat, co v nich je. Zvláště na

Instagramu, kde je vizuální obsah alfou

a omegou, vznikají skutečně zajímavé

příspěvky a projekty. A výjimkou není ani

čtenářská komunita.

Mladí čtenáři

inspirují

na sociálních sítích

text: Dagmar Topolová

O sociálních sítích se nezřídka tvrdí,

že mají negativní vliv na duševní

zdraví a sociální vztahy. Prezentují

totiž zkreslený svět plný dokonalosti

a úspěchu, se kterým se většina uživatelů

chtě nechtě srovnává – při nejmenším

podvědomě. Byla by ale velká

škoda pohlížet na sociální sítě pouze

z negativního úhlu pohledu. Mají totiž

i mnoho pozitiv a užitečných vlastností.

Stačí jen sledovat ty správné

profily, které vás dokážou motivovat,

inspirovat, vzdělávat. Pokud ve vás

nějaký účet vyvolává pocit méněcennosti

či dokonce depresivních stavů,

klikněte na tlačítko „přestat sledovat“.

Uvidíte, jak se vám uleví.

Jak vznikají knižní projekty

na Instagramu?

Ať už máte vlastní bookstagram nebo

spravujete firemní profil, jednoho dne

přijde chvíle, kdy si řeknete: „Chtělo

by to něco nového, neokoukaného, co

přinese více sledujících, co inspiruje

a osloví ostatní.“ K tvorbě takových

příspěvků je ale zapotřebí notná dávka

inspirace, času a také zkušeností

s grafickými programy, což je běh na

dlouhou trať. Máte tedy dvě možnosti:

zapracovat na sobě a svých schopnostech

i kreativním myšlení, nebo se

obrátit na někoho, kdo vám pomůže.

cesta, jež vyžaduje trpělivost, čas, cvičení

a pokoru. Na jejím konci budete

žasnout, jak jste se v tvorbě neuvěřitelně

posunuli.

Možnost číslo dvě, tedy spolupráce

s někým, kdo výše zmíněné ovládá, vás

sice ochudí o seberozvoj a získávání

zkušeností, ale je mnohem rychlejší

a jednodušší – pro správu firemního

účtu, kde chcete výsledky téměř okamžitě,

je samozřejmě vhodnější.

Chcete vědět, které dva projekty při

brouzdání napříč knižním instagramem

nesmíte minout? Seznamte se

s #knihyozivaji a #bookguardians.

Knihy ožívají

Úchvatné, neskutečně kreativní fotomontáže

s knižní tematikou a originální

cosplaye prezentující nejen ty

nejslavnější příběhy, ale i méně známé

a populárně naučné tituly – to jsou

příspěvky od dvou nadaných slečen

@adelinacte a @lu.books07. Jejich

nápady a umění s photoshopem skutečně

berou dech natolik, že si projekt

#knihyozivaji vysloužil Českou cenu

za PR – Lemur, a to v kategorii Digital

& social media – social media.

BookGuardians

#BookGuardians drží ochrannou

ruku nad obrovským a nekonečným

knižním vesmírem. Každých 6 měsíců

se strážci mění a nikdo neví, kdo bude

vybrán příště. Jedině tak se zachová

kosmická rovnováha. K boji se zlem se

oblékají nejen do různých tematických

cosplayů, ale především se ukrývají za

knihy… a své instagramové profily.

Pokud si vyberete první možnost, je

před vámi náročná, ale zároveň krásná

www.slovart.cz

ISBN 978-80-7529-409-8

9 7 8 8 0 7 5 2 9 4 0 9 8


6+

15/12/2020 15:50

@cassieclare

@cassieclare1

12+


cover_mechanicky andel_CZ_SK.indd Uživatelská S 09.04.21 10:40

1Mechanický anděl

Mechanický anděl

// Cassandra Clare

James Carstairs, za jehož pěknou tváří se skrývá

Šestnáctiletá Tessa Grayová se vydává na dlouhou

temné tajemství, a William Herondale, který

od sebe všechny odhání štiplavými komentáři,

zaoceánskou plavbu, aby ve viktoriánské Tessu okouzlí. Sama Anglii

rychle pochopí, že si bude

muset vybrat, zda zachrání bratra, nebo pomůže

našla bratra. V Londýně plném upírů, novým čarodějů

přátelům zachránit svět...

Začínají se totiž šířit zvěsti o Magistrovi

a jiných nadpřirozených bytostí ji čeká doslova hrůza.

a jeho mechanické armádě.

Útočiště najde u lovců stínů… Nové vydání oblíbené

série Pekelné stroje.

#Booklab, 349 Kč // Již vyšlo

„Ani anděl vás neochrání před tím,

co nestvořil Bůh ani ďábel, před vojskem,

jež nepřichází z nebes ani z pekel.

Střezte se ruky člověka. Střezte se!“

Tessa Grayová se vydává do viktoriánské Anglie,

aby našla bratra. Londýn je ale plný upírů, čarodějů

a jiných nadpřirozených bytostí. Tessa najde útočiště

u lovců stínů, kteří jí přislíbí pomoc. Dva z nich,

V TÉTO KNIZE NAJDETE:

#mestskafantasy

#viktorianskyLondyn

#milostnytrojuhelnik

#mechanickaarmada

#lovcistinu

SLEDUJTE NÁS:

www.slovart.cz

ISBN 978-80-276-0233-9

1

PEKELNÉ

STROJE

Mechanický anděl

CASSANDRA CLARE

NIKDO NA SVĚTĚ NENÍ ÚPLNĚ

STEJNÝ JAKO TY – VÍŠ TO?

Mechanický

ZVÝŠIT SI SEBEDŮVĚRU

anděl

Poznat sám sebe může být náročné, ale taky zábavné.

Každý z nás je originál a stojí za to svou jedinečnost objevit!

Tato knížka se chce stát tvým průvodcem. Strašidýlko Packa

ti ukáže různé situace a aktivity, které ti pomůžou:

DOZVĚDĚT SE O SOBĚ SPOUSTU ZAJÍMAVÝCH VĚCÍ

MÍT SE RÁD TAKOVÝ, JAKÝ JSI

CASSANDRA CLARE

PEKELNÉ STROJE KNIHA PRVNÍ

SÁGA O LOVCÍCH STÍNŮ

ISBN 978-80-7508-699-0

Získej zdravou sebeúctu

Jsi jednička

Poppy O’Neill

Pro děti ve věku 7–11 let

JSI

JEDNIČKA

Získej zdravou sebeúctu

Poppy O’Neill

57

TIPY

Knižní

tipy

Těmito knižními tipy přinášíme

garantovaná doporučení, jaký

dárek pořídit svému dítěti

nebo mladému dospělému,

abyste zcela vyloučili omyl

či zklamání.

Jsi jednička

// Poppy O’Neill

Kniha představuje účinný nástroj,

s jehož pomocí mohou rodiče

podpořit své děti, aby lépe

chápaly samy sebe a aby dokázaly

sebevědomě a se sebeúctou

překonávat těžkosti a učit se

z nich. Přestože se snažíme děti

podporovat, někdy se zkrátka

nedaří je přesvědčit, aby si více

věřily. Kniha je určena pro děti ve

věku od 7 do 11 let.

Lingea, 199 Kč // Již vyšlo

y

ta

í

Velká kniha divoké havěti

Yuval Zommer

Yuval Zommer

Velká kniha divoké havěti

// Yuval Zommer

Chceš vědět, čím zastrašuje své nepřátele dikobraz

nebo co lapá dlouhým lepkavým jazykem pásovec?

Uhodneš, proč má pavián na zadku tukový polštář

s holou červenou kůží, proč jsou lenochodi zelení

nebo která kočkovitá šelma je největší a nejsilnější

na světě? V knize se skrývají nejen odpovědi na tyto

otázky, ale i spousta další zábavy.

Slovart, 299 Kč // Již vyšlo

JSI ÚŽASNÝ A JEDINEČNÝ – VÍŠ TO?

Každý o sobě někdy pochybuje. Pokud se ale až moc zabýváš

tím, co si o tobě druzí myslí, možná kvůli tomu nevidíš,

jak skvělý ve skutečnosti jsi!

Tato knížka se chce stát tvým průvodcem. Strašidýlko Světýlko

tě provede různými situacemi a aktivitami, které ti pomůžou:

OBJEVIT SVOJE SILNÉ STRÁNKY

NAUČIT SE SKVĚLÉ TECHNIKY, JAK SI VÍCE VĚŘIT

POCHOPIT, ŽE JSI PRÁVĚ TAK DŮLEŽITÝ JAKO KDOKOLI

JINÝ A ŽE MÁŠ NA SVĚTĚ SVÉ MÍSTO

ISBN 978-80-7508-698-3

Nech svoje já zazářit

BUĎ SÁM SEBOU

Poppy O’Neill

Pro děti ve věku 7–11 let

BUĎ

SÁM SEBOU

Nech svoje já zazářit

Poppy O’Neill

Star Wars: Vrcholná republika

Světlo rytířů Jedi

// Charles Soule

Dlouho před Prvním řádem, před Impériem i před

klonovými válkami je Republika na svém vrcholu

a Jediové osvětlují novou cestu pro celou galaxii. Za

hranicemi Republiky však roste smrtelné nebezpečí.

Hrozba se skrývá v temnotě, daleko od světla, a živí

v sobě tajemství, které dokáže zasít strach i do

srdcí Jediů.

Egmont, 349 Kč // Vychází 19. července

Buď sám sebou

// Poppy O’Neill

Děti ve věku od 7 do 11 let procházejí

obdobím velkých změn a vývoje

v oblasti mysli, těla, vzdělávání

i společenských vztahů. To vše

může mít dopad na jejich utvářející

se sebeúctu. Kniha nabízí návod,

který dětem dokáže pomoci. Je

plná zábavných úkolů, které mohou

vlastním tempem zpracovávat, ať už

samostatně, nebo s pomocí rodičů.

Lingea, 199 Kč // Již vyšlo

58

KŘÍŽOVKA

ZÍSKEJTE JEDNU ZE

3 KNIH S PODPISEM

AUTORKY

Správné znění tajenky

zašlete mailem na

magazin@rosier.cz

Do předmětu

napište Křížovka

a nezapomeňte

připsat adresu, na

kterou zašleme knihu

v případě výhry.

Na instagramu @magazinknihkupec

zveřejníme 15. srpna jména tří výherců, které

budeme následně sami kontaktovat.

Tajenka ukrývá citát Karla Čapka.

Kateřina Castañeda

VE STÍNU

Hrdinkami nového románu mladé české autorky jsou

dvě zcela rozdílné sestry. Jedna krásná, chytrá a úspěšná,

druhá její protiklad. Alespoň si to Lidmila o sobě myslí.

Neustále všem ustupovala, snažila se být dokonalou

dcerou, matkou i manželkou, a přesto je ve svých

třiceti nespokojená téměř se vším: se svým vzhledem,

se zaměstnáním, s bydlením, dokonce ani manželství

s rodině oddaným Petrem ji nenaplňuje. Je přesvědčená,

že šťastná by byla jen tehdy, pokud by žila život své

půvabnější a úspěšnější sestry Lenky. Hnána pomýlenou

touhou po spravedlnosti, vydává se Lidmila na cestu za

vlastním štěstím, na níž postupně ztrácí víc, než získá.

Zrada však nejde vzít zpět a Lidmila si příliš pozdě

uvědomuje, že to, po čem celou dobu toužila, je mnohem

blíž, než si myslela. Nezbývá jí než doufat, že dostane

ještě druhou šanci.

PROSTOR PROSTOR

NAKLADATELSTVÍ ZALOŽENÉ V PROSINCI 1989

DÁVÁ ME KVA LITNÍM K NIHÁ M PROSTOR

Mariana Leky

CO JE ODTUD VIDĚT

Magický román o lásce a lidech, kteří mají odvahu o ni

usilovat a překonávat překážky v podobě vnitřních bariér,

předsudků i tisíců kilometrů. Autorka dovedně žongluje

s metaforami a prokládá je jemným, laskavým humorem,

čerpajícím z dobře odpozorovaných všedních situací.

Hlavní hrdiny sledujeme ve třech částech odehrávajících

se v osmdesátých a devadesátých letech minulého století

a následně na začátku nového tisíciletí. Dojemný příběh

je promyšlenou meditací o tom, jak ztráta a láska utvářejí

člověka i komunitu. O hledání našeho místa ve světě,

i když to místo je právě tam, kde se nalézáme. Román

získal výrazný mezinárodní ohlas a dosud byl

přeložen do 20 jazyků.

Knihkupec 02

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?