Knihkupec

knihkupec
ČERVEN2021
MARTIN VOPĚNKA:
MAGNESIA LITERA
ŠKODÍ TRHU
ŠTĚPÁN KOZUB
JE CHAMELEON
RECENZE
KNIŽNÍ
TIPY
69 Kč // Nebo zdarma k nákupu ve vašem knihkupectví
9 772787 925005
01
NOVINKY
Haruki
Murakami
zve k magickému tanci
Photo Ivan Giménez

vypravûãka pfiíbûhu°
velk˘ch postav
ãesk˘ch dûjin
9. května Ludmila Vaňková oslavila své narozeniny.
Popřáli jsme jí šťastné dny spolu
se čtenáři, kteří se těší na její další knihy.
Odpověděla nám: „Na svoje další knihy se
těším také a spolu s vámi doufám, že se některé
ještě dožiju.“
Její jméno důvěrně zná několik generací čtenářů a své historické romány píše
déle než čtyřicet pět let. Stěžejní v jejím díle je kronikářská řada českých králů
od Přemysla I. až po Václava IV. 24 knih na sebe chronologicky navazuje postavami
panovníků a je v nich zachyceno více než dvě stě let nejslavnější historie,
kdy České království bylo velmocí a vše, co se v něm odehrálo, bylo spojeno
s celou Evropou. Vedle slavných králů zachytila i stovky dalších postav rytířů,
vojevůdců, umělců, šlechticů, vzdělanců, diplomatů i obyčejných lidí, kteří
se zapsali do historie. Pozoruhodně obsáhlé jsou kapitoly o královnách, princeznách
a vůbec o osudech žen ve středověku.
Nejznámější a také nejobsáhlejší je její šestidílná sága Karel IV., ve které dala
Otci vlasti podobu člověka, který je nám blízký i dnes, kdy je podle mínění
národa Karel IV. největší Čech.
NOVINKA
Ještě objevnější je její desetidílná
řada přemyslovských králů,
kde vypravěčsky poutavě zobrazila,
jak se zrodilo České království
a jak díky svým prvním
panovníkům rychle dosáhlo
obrovského rozkvětu.
Všechny uvedené
knihy čtenáři najdou
v právě otevřených
knihkupectvích.
Ludmila Vaňková nepíše jen královské
ságy. Nedávno vyšel dvoudílný
román Čas růží jako doplňující
příběh ke Karlovi IV.
Jeho dva protagonisté, Vilém
z Landštejna a Jindřich z Hradce,
jsou významné postavy naší
minulosti, ale v šestidílné kronice
Otec vlasti pro ně nebylo
tolik místa, jak by si zasloužili,
a proto vznikl Čas růží.
Čas voní dálkou vypráví o českém
vlastenci Vojtovi Náprstkovi,
zamilovaném do Katinky
Krákorové, s kterou uprchne do
Ameriky. Román zachycuje kulturní
život a historické události
v Čechách, v Evropě i Americe,
vystupuje v něm mnoho postav,
ale hlavní hrdinkou je nakonec
Katinka. Povahou se zřejmě podobala
Boženě Němcové. Měly
mnoho společných přátel, někdy
i důvěrných.
Málokdo ví, že dvoudílné Mosty
přes propast času, vizionářské
sci-fi s originálním přístupem
k historii, je první román Ludmily
Vaňkové. Podstatu „Mostů“ vysvětlila
autorka takto: „Přítomnost
je svorník mezi minulostí
a budoucností. Všechny tři nelze
chápat odděleně. Tak jako
minulost do naší přítomnosti zasahuje
vždycky, tak se v budoucnu
nepochybně projeví i stopy
doby, ve které žijeme. Až na to,
že teď o tom nevíme. A nedovíme
se.“
NAKLADATELSTVÍ ŠULC – ŠVARC
www. sulc-svarc.cz

EditorialMilí čtenáři,
3
při vyslovení slova knihkupec se většině z nás vybaví konkrétní
tvář, konkrétní člověk, se kterým máme například
spojenou návštěvu svého oblíbeného knihkupectví. Když
jsme hledali nejvhodnější název pro náš magazín, byli jsme
velmi blízko tomu, abychom propadli současným trendům
a vyjádřili ho nějakým anglickým výrazem, nebo dokonce
ještě lépe kombinací či křížením dvou anglických slov. Pak
jsme si ale uvědomili, že anglických výrazů je všude kolem
plno a že to budeme právě my, kdo svému magazínu přiřkne
ryze český název. A možná mi dáte za pravdu, že málokterý
výraz vystihne svět knih lépe než slovo knihkupec. Vždyť
knihkupec je ve spirále knižního cyklu tím nejdůležitějším
článkem, a teď se omlouvám všem autorům, překladatelům,
redaktorům i ostatním. Nakonec to totiž bude vždy právě
knihkupec, kdo bude držet čerstvě zrozenou knihu v ruce
a bude na něm, zda ji svému zákazníkovi podá s nadšeným
doporučením, nebo jen s provinile plachým výrazem ve
tváři. Náš magazín, a nyní už vlastně váš magazín, by našim
knihkupcům velmi rád jejich práci usnadnil a vám by rád
usnadnil orientaci v přehršli knižních novinek. Bude přinášet
informace o knižní produkci, a to ve všech možných podobách
a formátech. Budou to rozhovory, recenze, doporučení,
ale také třeba ukázky nebo tipy. Přejeme si, aby vás stránky
magazínu Knihkupec bavily a aby vás v plné žánrové šíři
informovaly o všem, co stojí za čtenářskou pozornost. Knihy
jsou branou do jiných světů a náš magazín by byl rád klíčem
k této bráně. Přeji vám hezké léto plné nádherných zážitků
a skvělých knih.
Tiráž
magazín KNIHKUPEC // periodicita: měsíčník
Vydavatel: Rosier, s.r.o. K Homoli 280, Mratín,
IČO: 09961399 // místo vydání: Mratín //
distributor: Euromedia - knižní distribuce //
evid.č. MK ČR E 24148 // cena 69 Kč
Zdeněk Novák,
vydavatel
Výběr z obsahu magazínu Knihkupec
sledujte
s předstihem
na www.knihkupec.net
sledujte také naše knižní ankety, soutěže o knihy a další interaktivní obsah
na Facebooku a Instagramu. Staňte se fanouškem @magazinknihkupec

4
Martin Vopěnka
Magnesia litera
knižnímu trhu
škodí
Vystudovaný jaderný fyzik a matematik, úspěšný
spisovatel a neméně úspěšný knižní nakladatel,
současně také dlouholetý předseda Svazu českých
knihkupců a nakladatelů. Z posledně jmenované
pozice se mu podařilo prosadit snížení DPH na
knížky a netají se tím, že jeho dlouhodobým cílem
je osvobodit knihy od DPH zcela.
Myslíte, že je nulové DPH na knížky
reálné? A komu (čemu) by především
prospělo?
Nulové DPH na knihy by bylo velkou
vzpruhou pro všechny segmenty knižního
trhu. Reálné ale, obávám se, není.
Česká republika totiž v přístupových
rozhovorech s EU nevyjednala takovou
možnost. Nejnižší možné DPH je tak
5 %. To by reálné bylo, zároveň však
nesmí být 4 sazby DPH. My máme
v této chvíli už 3. Znamená to, že by se
buď musela zrušit prostřední sazba
15 % a přidat nejnižší 5 %, anebo by se
současná sazba 10 % musela snížit na
5 %. Všichni víme, jak to bude v příštích
letech s rozpočtem, ale s příští vládou
bych přesto chtěl o novém mixu DPH
jednat. Znamenalo by to u něčeho
DPH zvýšit a u něčeho snížit až na
5 %, přičemž knihy do nejnižší sazby
určitě patří.
Existuje v Evropě nějaký takový příklad
s nulovým DPH na knihy?
V Evropě ano, ale v EU už teď ne. Nulovou
sazbu na knihy a tisk má historicky
Velká Británie, a to ne jako podporu
knižního trhu, ale jako podporu svobody
slova.
Jak dlouho bude podle vás trvat, než se
po prodělaných lockdownech knižní trh
opět zmátoří, a zmátoří se vůbec?
Předpokládám, že nevyhnutelně projde
změnou struktury, ale nemuselo by dojít
k jeho celkovému oslabení. Naopak, covidová
krize ukázala, že knihy zůstávají jedním
z nejlepších pomocníků v těžkých dobách.
Kdo touto situací utrpěl nejvíce? Byli
to samotní majitelé zavřených knihkupectví,
distributoři, nebo nakladatelé,
potažmo autoři?
První na ráně jsou samozřejmě knihkupci,
kteří utrpěli jednak přímým zavřením, jednak
na ně dopadne i v budoucnu celkové
posílení e-shopů.
Jste dlouholetý cestovatel, kam povede
vaše první cesta? Předpokládejme, že
nás čeká skoro běžné léto bez zásadnějších
omezení.
Já si teď zařídil nový domov v novém vztahu,
takže nejsem „na útěku“. V posledních
měsících ale ve mně už roste to cestovatelské
puzení, které se jednou za pár let stane
až neodolatelným. Pro letošek by mi stačilo
vydat se na horský přechod do rumunských
hor. V dalších letech se chceme vypravit do
Ekvádoru a do Afriky.

Bez čeho si svou cestu nedokážete
představit? Máte nějaký amulet
nebo rituál?
Ne, nemám. Největší jistotou je kvalitní
spacák – mít ho zabalený tak dobře, aby
i v dešti zůstal suchý. Nutný není ani
stan – stačí igelitová roura. Tyto dvě věci
vám zaručí, že se po sebenáročnějším
dni vyspíte v teple a suchu.
Na svých cestách trávíte mnoho času
mimo civilizaci. Dokázal byste v přírodě
přežít bez materiální podpory,
kterou si nesete v batohu?
Jak kde. Třeba na Antarktidě máte
kolem sebe dostatek přírodních zdrojů;
dokážete si chytit rybu, vylovit z moře
řasy, mušle, …, a kdyby vám šlo o přežití,
můžete dokonce ulovit tučňáka, což
jsem já naštěstí nemusel. Ale v horském
lese na živočicha pomalu nenarazíte.
Musel byste mít zkušenosti indiánského
lovce. Jenomže i jim se dnes přírodní
zdroje dramaticky tenčí.
Jaký cestovatelský okamžik ve vás
zanechal nejhlubší stopu?
Určitě právě měsíční pobyt na ostrově
Nelson v Antarktidě. Cítím hluboký
vděk za to, že jsem mohl něco takového
prožít: být měsíc většinou sám
v naprosto neporušené divoké přírodě.
A to na prahu doby, kdy už žádná taková
příroda nezůstane.
Coby nakladatel jste pověstný svou
intuicí a šestým smyslem. Současné
vydání novinky slavného přírodovědce
Davida Attenborougha bylo motivováno
více předtuchou úspěšného bestselleru,
nebo spíš podobným viděním globálních
témat, zejména přírody a jejího stavu?
Kniha Davida Attenborougha Život na
naší planetě je mou srdeční záležitostí.
Také jsem autorovi napsal osobní dopis, na
základě kterého přidělil práva mně. Je ale
zároveň potřeba, aby ta kniha byla bestsellerem
a oslovila co nejvíce lidí, protože je to
kniha, která má sílu měnit svět k lepšímu.
Je to povinná četba pro každého, komu
není lhostejný osud naší planety.
Považujete naši planetu za ztracenou,
nebo, stejně jako David Attenborough,
vidíte šanci na její záchranu?
Zdá se to být téměř beznadějné, ale úplně
ztracené to není. A vzdát to? Něco takového
nelze ani připustit. Vidím naději
v tom, že svět se často nevyvíjí lineárně
nebo předvídatelně. Stává se, že zvítězí
velmi nepravděpodobné modely –
podobně jako v kvantové fyzice. Jedním
takovým bylo přece i zhroucení sovětského
impéria. Naději mi dává také to, jak neuvěřitelného
obratu v myšlení politiků i veřejnosti
dosáhla Greta Thunberg – to se přece
zdá téměř nemožné. Dnes jsme mnohem
dál než před pěti lety. Přesto se některé
ukazatele stále zhoršují.
Poněkud
neskromně se
cítím být světovým
spisovatelem,
což mi zdejší
literární scéna
nemůže odpustit.
Chystáte coby autor aktuálně nějakou
knižní novinku?
Chystám hned dvě. Především vyjde
můj román Smrt v Hamburku. Sám jej
nazývám psychologicko-pornografickou
prózou o vině, prázdnotě a naději.
Po několika dystopických románech
z budoucnosti jsem cítil výzvu napsat
velký román ze současnosti. No a vedle
toho vyjde příběh pro nejmenší děti
Sofinka a záhadné zvířátko s překrásnými
ilustracemi Anety Holasové. V ZOO
je jeden výběh, kde nikdy nikdo není.
Je tam jen napsáno: „Když nejsem ve
výběhu, odpočívám nebo spím.“ Nakonec
tento výběh láká pozornost dětí víc než
všechny ostatní a probouzí jejich fantazii
i snění.
5
ROZHOVOR
Jste jeden z mála českých autorů, kteří
získali respekt i v zahraničí. Román Můj
bratr Mesiáš byl nyní vybrán jako scifi
měsíce v britských The Times. Také
v Polsku vám vycházejí skvělé recenze
– lepší než v Čechách. Čím to je?
Poněkud neskromně se cítím být světovým
spisovatelem, což mi zdejší literární
scéna nemůže odpustit. Nevolím malá
česká témata, zajímají mne ta velká,
obecně lidská, civilizační, filozofická.
Slyšel jsem teď předsedu poroty Magnesie
Litery říkat něco v tom smyslu,
že oni vlastně hledají spíš něco, co by
jinak mělo těžší cestu ke čtenářům. To je
naprosto šílené. Oni prostě hledají takové
ty úlety. Proto ta cena není a ani nemůže
být jakýmkoliv měřítkem a knižnímu
trhu dokonce škodí, protože čtenáři si
pak nějaký oceněný úlet koupí a nechápavě
kroutí hlavou. Vzniká tím dojem,
že literatura vlastně není pro lidi. Přitom
pravé literární umění spočívá v tom sdělit
i nejsložitější věci čtivě a jednoduše.
Ne naopak.

6
Etika pro dnešní svět
// Jeho Svatost dalajlama
Jeden z nejvýznamnějších myslitelů současnosti
předkládá v této knize výsledek svých celoživotních
úvah o člověku, jeho životní cestě a hodnotách, které
mu mohou pomáhat. Ačkoli čerpá ze zdrojů vlastní
náboženské tradice, jeho pojetí etiky překračuje
hranice náboženství a je univerzálně srozumitelné
a přijatelné.
Alchymie
// Rory Sutherland
Poznejte s geniálním britským
marketérem analýzu lidského
chování. Úderným britským humorem
vás Rory Sutherland pobídne,
abyste se nebáli být triviální, kladli
si hloupé otázky a nikdy nebyli
naprosto čitelní, protože vás pak
lidé budou mít na háku. Absurdně
zábavné vyprávění i hluboký vhled
do behaviorální psychologie!
Knižní
tipy
V tomto výběru novinek si vybere každý.
A když ne jednu, tak rovnou dvě. Jejich
společným tématem je osobní rozvoj a to se
prostě nedá odmítnout.
Kapesní moudrost duše
// Sri Chinmoy
Aforismy v této knížce jsou příležitostí pozastavit se,
ztichnout a vnést jejich moudrost do našeho každodenního
života. Tato moudrost je prostá a hluboká,
stejně jako naše duše. Za slovy Sri Chinmoye, duchovního
učitele a sportovce, navíc na každé stránce
prosvítá kaligrafická kresba „ptáčka duše“.
Hardcore historie
// Dan Carlin
Zapomeňte na ospalé hodiny
dějepisu a nekonečné seznamy
jmen a dat. Zkoumat dějiny
s Danem Carlinem je jako vydat se
na cizí planetu, kterou také obývají
lidé. Biologicky stejní, ale kulturně
odlišní. Milovníci dějin díky němu
nahlédnou na historii z nové perspektivy
a ostatní v sobě objeví netušenou
fascinaci minulostí lidstva.
Tělo sčítá rány
// Bessel van der Kolk
Trauma nelze obejít. Jeho následky zažívají mnozí
– možná vy, možná vaši blízcí. Vždy však ovlivňuje
životy všech okolo. A není v silách trpícího, aby projevy
v podobě depresí, chronických potíží, alkoholismu
či pocitů studu a osamělosti zvládl bez pomoci.
Autor otevřeně popisuje příběhy, s nimiž se setkal
v klinické praxi.

„Nejde o záchranu naší planety,
jde o záchranu nás samých.“
David Attenborough je nejznámějším
britským tvůrcem přírodovědných
filmů z dílny BBC. Ve své dosud
nejosobnější a nejotevřenější knižní
zpovědi Život na naší planetě, podle
které Netflix natočil stejnojmenný
dokument, se ohlíží za svým životem
a historií vývoje života na Zemi.
S pomocí ohromujících statistik
truchlí nad ztrátou divočiny
a přichází s vlastní vizí budoucnosti.
ATT_210X149.indd 1 29.04.2021 14:48

8
Letní tip
z Finále Plzeň:
Nevšední open air filmové večery
na náplavce u řeky Radbuzy
i na hradech a zámcích

Program letních filmových večerů festivalu
Finále Plzeň je průběžně aktualizován.
Podle plánu jej zahájí v sobotu 17.
července na náplavce u Radbuzy nestárnoucí
hollywoodský muzikál Pomáda.
Love story odehrávající se mezi krásnou
blonďatou Sandy a rebelem Dannym
v podání Olivie Newton-John a Johna
Travolty, k tomu skvělá muzika a strhující
taneční scény… to je ta pravá zábava
na prázdninový večer!
Českým lvem oceněné životopisné
drama Havel režiséra Slávka Horáka
symbolicky 21. srpna připomene peripetie
disidentského období Václava
Havla, jedné z nejvýraznějších osobností
naší historie. V hlavních rolích excelují
Viktor Dvořák, Anna Geislerová či
Martin Hofmann.
Náplavka letos bude patřit nejen
promítání „velkých” filmů, ale také
studentům Západočeské univerzity
v Plzni a jejich tvorbě, jako jsou studentské
filmy, videoart atp.
Letošní novinka pro celou rodinu –
Mazel a tajemství lesa – se představí
20. srpna v areálu Bolfánek. Právě tady
režisér Petr Oukropec film o dobrodružství
malých skautů před dvěma
lety natáčel. Spolu s projekcí se chystá
i další doprovodný program v podobě
setkání s tvůrci či tematickým programem
pro děti.
9
PROMOTION
i
Podzimní 34. ročník Finále Plzeň už v létě předznamenají
open air filmové večery na atraktivních místech. Projekce
se uskuteční od července do 1. poloviny září každou
sobotu na nově zrekonstruované náplavce u řeky Radbuzy
v centru západočeské metropole. A v srpnu v rámci
projektu Filmové hrady a zámky také pod rozhlednou
Bolfánek u zámku Chudenice, na zámku Kozel, na hradě
v Horšovském Týně a hradě Švihov. Diváci všech generací si
tak v nevšedním prostředí pod hvězdnou oblohou mohou
užít oblíbené české a zahraniční filmy.
Projekce se odehrají vždy od 21 hodin,
ovšem již od 19 hodin si budou moci
návštěvníci na místě zakoupit speciální
drinky, výběrovou kávu a drobné občerstvení.
Veškeré aktivity budou respektovat
aktuálně platná hygienická nařízení.
Program na plzeňské náplavce bude
přístupný zdarma.
Předprodej vstupenek na Filmové
hrady a zámky odstartuje začátkem
léta – více na oficiálním webu
www.festivalfinale.cz

Kouzla rodu Thornů // Margaret Rogersonová
10
RECENZE
Kdyby
knihy mohly
mluvit…
Jsem si jistá, že nejeden knihomol se
rád dívá na své knihy a bere je skoro jako
mazlíčky. Co kdyby ale knihy mohly žít
vlastním životem?
Kouzla rodu Thornů jsou druhou knihou
mladé americké spisovatelky, která se ve
svém volném čase ráda věnuje i malbě,
a tudíž o bujnou fantazii nemá nouzi. To
nám ostatně ukázala i v této novince, kde
vytvořila svět, který nadchne nejednoho
milovníka knih.
Hlavní hrdinka Elisabeth vyrůstala celý
svůj život v jedné z veleknihoven, kde
jsou ukryty tajemné a často i nebezpečné
grimoáry. Grimoáry totiž nejsou obyčejné
knihy. Mají v sobě magii a díky ní
si mohou žít vlastním životem. Některé
z nich se vám mohou dostat do hlavy
a přivést vás k šílenství, jiné by vám zase
nejraději vypíchly oči. A když se grimoár
pořádně rozzuří, stane se z něj zlotvor, se
kterým si vážně není radno zahrávat.
A protože jsou tyto knihy opravdu nebezpečné,
pracují ve veleknihovnách jejich
strážci, kteří mají grimoáry chránit před
světem, ale zároveň svět před grimoáry.
Tímto strážcem se má stát i Elisabeth.
Její cesta k vysněnému povolání je ale
překažena ve chvíli, kdy uprchne jedna
z nejnebezpečnějších a nejvzácnějších
knih. Odvážná Elisabeth se do celé věci
zaplete a její budoucnost se jí rozpadá
před očima.
Kouzla rodu Thornů jsou divokou jízdou
za dobrodružstvím a především nebezpečím,
které Elisabeth podstupuje.
Díky tomu, že jde o knihu stand-alone,
tj. soběstačnou, se samostatným příběhem,
je opravdu nabitá akcí a vy se
nestačíte divit, co vše hlavní hrdinka
ještě zažije.
Jste-li čtenářem young adult fantasy,
hledáte něco, co má spád, neradi čekáte
na další díly a chcete se ponořit do originálního
světa plného knih, Kouzla rodu
Thornů stojí za to. Vždyť který knihomol
by nechtěl žít ve světě, kde knihy ožívají?
Kristina Heklová
Láska je na prd
// Wibke Brueggemannová
Debut spisovatelky Wibke Brueggemannové
sklízí nadšené ohlasy jak
v zahraničí, tak u nás. Jedná se o milou
a sarkastickou oddechovku, která zajisté
potěší všechny milovníky romantických
komedií.
V příběhu se setkáte s hlavní hrdinkou
Phoebe, která lásku a zamilování považuje
za něco naprosto povrchního, a tak
s žádným vztahem teď ani do budoucna
nepočítá. Když ale dostane brigádu
v second handu a potká Emmu, možná
se její názor dost razantně změní.
Láska je na prd vám prostě vykoulí
úsměv na tváři. Má všechny aspekty,
které můžete od young adult oddechovky
očekávat – zábavnou hlavní
hrdinku, která je svá, milý příběh, ale
zároveň řeší i důležitá témata; odloučení
od rodiny, komplikovaný kamarádský
vztah, a jak už jste si mohli všimnout,
objevuje se v ní LGBT tematika. Nejenže
se tedy od srdce zasmějete (alespoň
mně osobně humor velmi sedl), ale
můžete si přečíst i o problémech, se kterými
se teenageři často potýkají. Ostatně
jako u většiny knih z nakladatelství Yoli, což
je fantastické!
Musím také zmínit, že jsou v knize krátké
kapitoly psané na způsob deníkových
zápisků, a tak čtení rychle odsýpá, i když se
vlastně tak rychle nebudete chtít s Phoebe
rozloučit. (A už vůbec ne s hybridními
kočkami, což považuji za nejlepší autorčin
nápad, ty byly neskutečně vtipné!)
Pokud jste navíc fanoušky seriálu Sex
Education, kniha má několik podobných
motivů. Takže jestli netrpělivě vyčkáváte
další sérii, Láska je na prd může být skvělým
zkrácením dlouhé chvíle.
Mimochodem, vím, že se nemají knihy
soudit podle obalu, ale neříkejte mi, že
tahle obálka není prostě úžasná!
Patrik Kříž
V této knize
se na lásku
nepohlíží přes
růžové brýle.

TO NEJLEPŠÍ ČTENÍ Z
NAKLADATELSTVÍ JOTA
TAKÉ JAKO
E-KNIHY
JEDINÁ AUTORIZOVANÁ KNIHA WIMA HOFA
O PŘEVRATNÉ METODĚ, JAK VYUŽÍT SVŮJ FYZICKÝ
I DUŠEVNÍ POTENCIÁL
VYŠLO K 70. NAROZENINÁM
JOSEFA RAKONCAJE
VZPOMÍNKY LEGENDÁRNÍHO ČESKÉHO HOROLEZCE.
POSLEDNÍ KNIHA BOŽSKÉ SÉRIE
BOŽSKÝ BASTARD A BOŽSKÁ POTVORA SE BEROU
TO BUDE POŘÁDNĚ ŽHAVÁ JÍZDA!
GOTICKÝ PARANORMÁLNÍ ROMÁN
O PROLÍNÁNÍ SVĚTA ŽIVÝCH A MRTVÝCH
NEJDIVNĚJŠÍ KNIHA ROKU 2021
PODMANIVÝ PŘÍBĚH SILNÉ ŽENY,
KTERÁ PŘES VŠECHNY RÁNY OSUDU
TVRDOŠÍJNĚ VĚŘÍ VE ŠTĚSTÍ
KLASICKÝ PŘÍBĚH LISY SEE
PŘÁTELSTVÍ NEZLOMNÝCH ŽEN A DRAMATICKÉ
UDÁLOSTI, KTERÉ ZASAHUJÍ DO JEJICH ŽIVOTŮ
VZPOMÍNKY NA DEN D
POUTAVÉ SVĚDECTVÍ PŘÍMÉHO ÚČASTNÍKA
VYLODĚNÍ V NORMANDII
KAŽDÝ V SOBĚ NESEME SVŮJ NEVŠEDNÍ PŘÍBĚH
OCENĚNENO PULITZEROVOU CENOU
ZNÁTE ZE STEJNOJMENNÉ TV SÉRIE
SVĚT, KDE JSOU LIDÉ ZAKÁZANÝM DRUHEM
SCI-FI PRO DĚTI OD 8 LET
CHYSTÁ SE FILMOVÉ ZPRACOVÁNÍ

01
02 03 04
12
Alena Mornštajnová
Listopád
85 %
Petra Stehlíková
Nasterea
89 %
Shari Lapena
Její konec
84 %
Karin Lednická
Šikmý kostel II.
97 %
05 06
Mariana Zapata
S láskou, Lukov
nejčtenějších
knih
92 % 84 %
podle uživatelů Databáze knih
květen 2021
Elle Kennedy
Výzva
07 08 09 10
Neal Shusterman
Zvon
88 %
Rebecca Serle
Za pět let
73 %
Margaret Rogerson
Kouzla rodu Thornů
88 %
Lucy Score
Na vlásku
93 %

Žijeme (s) knihami
Sedm univerzálních zákonů,
kterým podléhají
všechny civilizace.
I my.
NOVÁ KNIHA
EGYPTOLOGA
MIROSLAVA BÁRTY
Také jako
AUDIOKNIHA
Sedm univerzálních zákonů,
EGYPTOLOGA
MIROSLAVA BÁRTY
Foto © Oděvní fi rma Blažek
OBLÍBENÁ APLIKACE
NYNÍ I KNIŽNĚ
OBLÍBENÁ APLIKACE
NYNÍ I KNIŽNĚ
OBLÍBENÁ APLIKACE
NYNÍ I KNIŽNĚ
OBLÍBENÁ APLIKACE
NYNÍ I KNIŽNĚ
OBLÍBENÁ APLIKACE
NYNÍ I KNIŽNĚ
OBLÍBENÁ APLIKACE
NYNÍ I KNIŽNĚ
OBLÍBENÁ APLIKACE
NYNÍ I KNIŽNĚ
OBLÍBENÁ APLIKACE
NYNÍ I KNIŽNĚ
OBLÍBENÁ APLIKACE
NYNÍ I KNIŽNĚ
OBLÍBENÁ APLIKACE
NYNÍ I KNIŽNĚ
OBLÍBENÁ APLIKACE
NYNÍ I KNIŽNĚ
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
OBLÍBENÁ APLIKACE
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ
NYNÍ I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNIŽNĚ
I KNI

14
Adam
Pýcha:
Šest let příprav, rešerší a studia
historických souvislostí, následně tři
měsíce psaní. To vše předcházelo právě
vycházejícímu románovému debutu
Adama Pýchy s názvem Druhá šance.
Adam Pýcha není v knižním světě
žádným nováčkem. Je považován za
jednoho z největších odborníků na knižní
marketing, čtenářům je známý i díky
působení na sociálních sítích věnujících
se knihám. Nyní jej ovšem mají možnost
poznat i v nové roli, tedy v roli autora,
kterému první ohlasy na Druhou šanci
predikují značnou čtenářskou pozornost.
Chtěl bych čtenářům představit
jednu knihu ročně
Adame, pracujete jako marketingový
ředitel pro Knihy Dobrovský.
Proměnil tento přehled o knižním
trhu a propagaci knih vydání vašeho
debutu Druhá šance? Jak se cítí
autor, který se zároveň stará o tolik
dalších publikací?
Považuji za obrovskou výhodu, že mohu
být u zrodu tolika knih. Nemyslím si,
že by mě to nějak zásadně ovlivňovalo,
ale hlavně v tom spatřuji obrovskou
motivaci. Když vidím ty krásné knihy,
neuvěřitelné příběhy, tak se chci do
toho světa zapojit i svou vlastní tvorbou.
Je to tedy hnací motor, abych našel čas
na své povídky a knihy.
Jak vnímáte současnou českou
knižní scénu a na jaké místo byste
v ní zařadil vlastní titul Druhá šance?
Slibujete kingovskou atmosféru,
prvky sci-fi, fantasy i postapokalyptické
literatury…
Česká republika má nesmírné štěstí, že
má tak rozmanitý knižní trh. Vychází
obrovské množství překladové tvorby,
ale i nabídka z pera tuzemských
autorů zasahuje do všech žánrů
a všude lze najít neskutečně talentované
osobnosti. Čtenáři často musí
trochu hledat, aby objevili své oblíbené
spisovatele z našich luhů a hájů, ale
následně jsou jim velice věrní.
Druhá šance je určitě titul, kde čtenáři
na první, ale možná ani druhý dojem
nepoznají, že se jedná o autora z Čech.
Vše se odehrává ve fikčním světě
a dostaneme se do USA, Německa,
Francie či Velké Británie. Těžiště
příběhu je ovšem opravdu v USA
a můžete strávit mnoho času studováním
reálií či historických pramenů,
protože jsem čerpal hodně z historie.
Dle prvních ohlasů čtenářů je to tedy
román pro milovníky dobrodružství,
komplexních příběhů, které mají
přesah a na konci vás možná i dojmou.
Pak se hranice žánrů překračují
velmi snadno.
Pojďme k samotné knize, která
nám svou anotací toliko neprozradí.
„Román vás zavede jak do naší
minulosti, tak vzdálené budoucnosti.
Je příběhem o nezkrotné touze
po lepším životě i jiskřičce naděje,
kterou má v sobě každý z nás.“ To
zní silně výpravně. Dokážete nám
odkrýt hlavní motivy i autorskou
motivaci příběhu?
Snažil jsem se, aby se při čtení Druhé
šance cítil čtenář jako při sledování
hollywoodského velkofilmu. Myslím, že
si knihu užijete nejvíce, když o příběhu
víte naprosté minimum. Důležité je
vědět, že budete sledovat příběh ve
světě, který prošel obrovskou krizí a je
na hraně své existence. Budete sledovat
jak cestu přeživších, tak objevovat
původ této zkázy a snad i přemýšlet, jak
byste se v různých situacích zachovali
sami. Někdo by možná řekl, že to
je postapo, ale v samotném příběhu
nehraje takovou roli. Já to opravdu
vnímám tak, že se jedná o velmi lidský

příběh, kde se postavy snaží vyrovnat se
svou minulostí a případně najít důvod,
proč ve své cestě pokračovat.
V momentální chvíli už se těší několik
čtenářů z četby recenzních výtisků.
Jaké jsou dosavadní ohlasy a zpětná
vazba, kterou dostáváte? Debutující
autor je vždy v napětí, zda přijde
přijetí, a zároveň, zda se naplní jeho
osobní předpoklad.
Napětí bylo opravdu šílené. Byl jsem
přesvědčený, že jsme odvedli v redakci
obrovský kus práce a stvořili dílo, které
má hloubku i dostatek zábavných elementů.
Tvořil jsem si ten příběh v hlavě
doslova roky a jeho dílčí aspekty ke
mně přicházejí v různé momenty života.
Následně už jen chybělo dát ho na papír,
což vlastně netrvalo příliš dlouho. No
a první čtenáři byli zatím naprosto nadšení,
takže jsem opatrným optimistou.
Zmínili jsme multižánrovost Druhé
šance, dokázal byste pojmenovat cílovou
skupinu čtenářů? Umožňuje dle
vás ona komplexnost děje, aby kniha
oslovila téměř všechny?
To je hrozně odvážné říci. Já sám mám
rád knihy, filmy i hudbu, kde se mísí
různé žánry. Přesně taková je i Druhá
šance. Měla by se líbit všem čtenářům,
kteří hledají originální příběh, který jim
nebude připomínat nic, co četli v minulosti.
Recenzenti také zmiňují, že se jim
líbí celková práce s postavami, které jim
přirostly k srdci. Máte-li tedy rádi zajímavé
knihy, které vás donutí se zamyslet
a třeba se k nim i za pár měsíců vrátit,
tak byste měli mít výběr hotový.
V příběhu je rozvinut příběh otce
a dcery, vy sám jste dvojnásobným
tatínkem. Do jaké míry je příběh
inspirován vaším životem? Začal jste
na něm pracovat již před šesti lety, to
znamená, že neustále přibývaly nové
a nové podněty, zážitky, emoce.
To je zajímavá otázka, která se ke mně
dostává stále častěji. Já do svých příběhů
dávám své vlastní zážitky a prožitky
velmi málo. Jsou tam tedy spíše
podprahově, a to obecně v osobě autora,
který to vše dal dohromady. Můj život je
určitě také cesta, takže jsem vděčný, že
mě zavedla do tohoto momentu, který si
opravdu užívám.
Kniha vychází ve složitém pandemickém
období, nebude se konat Svět
knihy a autogramiády a besedy se
pozvolně probouzí k životu. Plánujete
i vy kontakt se čtenáři? Kde se na vás
budou moci těšit?
Na setkání se čtenáři se neskutečně
těším. Věřím, že to brzy bude možné.
Určitě se chci setkat se skvělými knižními
blogery na naší akci Bookstorming
a následně možná na nějaké autogramiádě.
Místa zatím nejsou stanovena, to
necháváme na vývoji situace.
Jaká čtenářská setkání považujete vy
za ta osudová? Prolínal se do psaní
některý ze spisovatelů, a pokud ano,
kterého řadíte mezi ty nejpůsobivější?
Jak se ostatně vyvíjel váš autorský
sloh, když jste na knize pracoval
šest let?
Nesmíte si představovat, že bych šest
let psal. To bych byl opravdu hlemýžď
nebo musel být blízký příbuzný G. R.
R. Martina. Tuto dobu mi zrál příběh
v hlavě, já ho ladil a přicházel s novými
nápady. Občas jsem si odskočil k jiným
nápadům, které chci také dokončit, ale
u Druhé šance jsem věděl, že je to příběh,
který musí čtenáři číst první. Když
se tak zamyslím, tak naprostá většina
textu vznikla za tři měsíce.
Z autorů, které mám opravdu rád,
musím zmínit Stephena Kinga. Na jeho
přístupu ke stavbě příběhu je něco
naprosto magického. Hrozně rád se vracím
také k tvorbě zmíněného Martina,
protože mě jednoduše baví, jak jsou
jeho příběhy monumentální a čtenářům
často připadá, že sleduje jednu
obrovitánskou šachovou partii jen s tou
výjimkou, že nejsou dva hráči, ale je jich
padesát. A jako třetí inspirační zdroj
bych asi zmínil Cormaca McCarthyho,
což je jeden z posledních velikánů
severoamerické prózy.
Publikoval jste již několik povídek,
které si čtenáři mohou zdarma přečíst
ve svých čtečkách. Dokážete porovnat
žánrovost povídky s psaním románu?
Kde jsou hlavní úskalí, rozdílnosti
a je některá z nich ochutnávkou
k samotné Druhé šanci?
Ochutnávkou je určitě povídka V odstavném
pruhu. Tato povídka v podstatě rozšiřuje
příběh Druhé šance a lze ji chápat
jako tři skryté kapitoly. Určitě doporučuji
přečíst obojí. Povídka je obecně dost jiný
žánr. Vyžaduje větší drive, větší důraz na
to zaujmout čtenáře doslova od první
věty… Nicméně má tu výhodu v podobě
kratšího času, který jí musíte věnovat. Já
při psaní často pracuji s mnoha reáliemi,
historickými událostmi a to vyžaduje
mnoho rešerší. U povídek tedy ušetřím
mnoho hodin.
Kniha bude vycházet 7. června, již
nyní si čtenáři mohou Druhou šanci
předobjednat na Knihy Dobrovský.
Dokážete popsat, jak se cítíte v těchto
posledních pár týdnech, než kniha
doputuje na knižní regály? Jaké
emoce se ve vás míchají?
Je to mix úlevy a napětí. Máme hotovo,
což je velmi osvobozující, ale zároveň se
ve mně ozývá nutkání představit čtenářům
nové příběhy. Mám minimálně
dva, které mě extrémně baví a doslova je
nemohu pustit z hlavy.
Založil jste facebookovou skupinu
Knižní závisláci, která má k dnešku
téměř 33 000 členů. S jakou motivací
jste ji zakládal, pro koho je ideálním
místem a kam dál by měla dle vašich
představ růst?
Byl to dost impulzivní nápad. Chtěl
jsem vytvořit místo, kde si budou moci
zákazníci našeho knihkupectví Knihy
Dobrovský povídat o literatuře a budou
sdílet svou vášeň. Nikdy by mě nenapadlo,
že se rozroste do takových čísel,
ale neuvěřitelně mě to těší.
Přestože je váš debut v očekávání,
máte již rozepsanou další knihu. Nastíníte
nám, jak a kam bude vaše spisovatelská
cesta pokračovat? A doputoval
byste rád v životě do fáze, kdy vás
bude živit právě slovo?
Jak už jsem zmínil, tak mám na stole
či lépe v počítači mnoho zajímavých
příběhů. Nyní mám rozpracovaný další
román a doufám, že to bude první díl
kratší série. Vydáme se do hlubin vesmíru,
ale zásadní roli bude hrát naše víra.
Mám ovšem jeden obrovský závazek
a to je knížka pro děti, kterou jsem slíbil
starší dceři. Bude o zombíkovi a také
u té slibuji, že bude skvělá.
No a co říci k té poslední otázce? Já jsem
hodně aktivní člověk a můj současný
život mi dost vyhovuje. Mám pocit,
že jsem uprostřed světa, kam jsem
směřoval a kam patřím. Ale pojďme si
stanovit nemalé cíle. Rozhodně bych
chtěl čtenářům představit jednu knihu
ročně a věřím, že to možné je, když mi to
manželka dovolí.
15
ROZHOVOR

16
RUBRIKA
Markéta Hejkalová
překladatelka, nakladatelka
Hodně přátel mám v Brně,
a nejenom proto bych jim doporučila
román Bohdana Chudoby
Sirá plynou oblaka. Odehrává se
v Brně během několika jarních
týdnů – od března do května 1938.
Autor (narodil se 1909 v Brně
a zemřel 1982 v exilu v Madridu)
nabízí jiný pohled na věci, které
mnozí považují za nedotknutelné
– například na prvního československého
prezidenta TGM nebo na
spojenectví nacistů a komunistů
před druhou světovou válkou. Ale
především je to strhující příběh,
protkaný už tehdy, před více než
osmdesáti lety, řáděním a intrikami
sovětských agentů. A těm,
kdo si stěžují, že si vývoj u nás po
roce 1989 představovali jinak, bych
doporučila dystopii Aleny Mornštajnové
Listopád. Ono „jinak“
totiž mohlo znamenat střílení,
koncentráky a nucenou převýchovu
dětí – jak to autorka mrazivě
a skvěle popisuje a jak se to
naštěstí nestalo.
Martin Troják
ředitel nakladatelství Jota
Nejlepšímu příteli bych doporučil
jednoznačně naši úžasnou knihu
Kde zpívají raci. Sice už to není úplná
novinka, ale stačí se podívat na její
hodnocení na Goodreads a přítel by
pochopil, že těžko mohu dát lepší tip.
Tipy
osobností
knižního
světa:
Jakou knihu byste doporučili
nejlepšímu příteli a proč?
Vojtěch Staněk
šéfredaktor nakladatelství, Listen
Nejlepší příteli, začalo jaro, je čas okounět! Petr Borkovec
je v této disciplíně mistrem, jak před dvěma lety explicitně
deklaroval ve sbírce Petříček Sellier & Petříček
Bellot. Drobné texty, prý publicistika (spíš ne) – totéž
Sebrat klacek. Nenapadá mě momentálně jiný současný
český autor, který by k jazyku přistupoval s takovou zvědavostí
– a používal ho s takovou lehkostí. Hnedle zatoužíš
s vypravěčem vyrazit na výlet! A příteli, ničeho se neboj –
skvěle okounět se dá po celý rok…
Karolína Skácelová
marketingová specialistka, Euromedia
Své nejlepší kamarádce doporučuji nejraději originální příběhy k zamyšlení, které
mají přidanou hodnotu. Přesně takovou knihou je No a já od vynikající francouzské
spisovatelky Delphine de Vigan. Je mi záhadou, jak to autorka dělá, že dokáže napsat
tak krátký příběh s tolika důležitými tématy uvnitř. V No a já je fascinující už samotná
hlavní hrdinka, která má ve 13 letech IQ 160 a pohlíží tak na život výrazně jinak než
její vrstevníci. Myslím si, že její příběh zaujme nejen moji nejlepší kamarádku, ale
i spousty dalších čtenářů.

18
Denisa Novotná
mediální specialistka
Zejména v tomto kovidovém
splínu doporučuji román anglického
spisovatele Jeroma Klapky
Jeroma Tři muži ve člunu. Na
nočním stolku mám neustále po
ruce ohmataný výtisk v překladu
Vladimíra Henzla, který dle mého
nejlépe zachytil odstíny autorova
jemného, vlídného humoru. Děj
je prostý – tři městští džentlmeni,
znavení civilizačním haraburdím,
se v doprovodu teriéra vydávají ve
člunu na výlet po Temži, přičemž
čtenář slzí smíchem i dojetím. Jeromova
pastorála je pro mě krásnou
oslavou přátelství a života v přírodě.
Alena Mornštajnová
spisovatelka
Všem a vždy doporučuji knihu Johna
Irvinga Modlitba za Owena Meanyho. Je
to jedna z mála knih, ke kterým se vracím.
Je plná náznaků, které čtenář pochopí,
až když dojde na konec, a tak se snadno
může stát, že během prvního čtení něco
důležitého přehlédne. Co mu uniklo a co
tím chtěl autor říct, mnohdy pochopí až při
opakovaném čtení.
Tomáš Němec
nakladatel
Mého nejlepšího kamaráda jsem na tuhle knihu už určitě
upozorňoval. Pochybuji však, že by ji kdy četl, neb je to
vědec tělem i duší a na nějaké fantazírování nemá čas.
Takže ji tímto doporučuji ctěné pozornosti čtenářstva
Knihkupce. Protože Spolčení hlupců vám řekne o světě
všechno, mj. i to, jak sepsat obžalobu lidstva, což by si lidstvo
bezpochyby zasloužilo. John Kennedy Toole byl génius
a já se s ním smál od první do poslední stránky… a byl kvůli
tomu málem vyloučen z veřejné přepravy.
Tipy
Aleš Lederer
nakladatel
Nejlepšímu příteli bych doporučil knihu
Edgara Dutky Slečno, ras přichází, kterou
mimochodem před mnoha lety vydalo
naše nakladatelství Prostor. A to nejen
proto, že právě dnes (21. května) Edgar slaví
80. narozeniny, ale především proto, že je to
mistrovské dílo, jaké se zjeví jednou za sto
let! Do téhle knihy Edgar vměstnal celý svůj
pohnutý život, především pak osud i ojedinělý
životní příběh své maminky, která
po únoru 1948 utekla před komunistickým
terorem až do vzdálené Austrálie.
Když se nám, jednodušším lidem, udělá v hlavě něco jako
názor, pociťujeme nutkání se s tím svěřit.
Omnipotens aeterne Deus, to jsem zase já, ten komediant
z onoho malého divadla na Dejvické, č. 27. Už zase otravuju
– budiž mi to prominuto. Ale ta první knížka našich
uskutečněných i neuskutečněných rozhovorů způsobila, že
mám v hlavě lehký zmatek. Neboli nesplnila zadání. Chtěl
jsem si tam pěkně seřadit myšlenky, abych mohl ty nevyřešené
přeřadit mezi vyřešené a odškrtnout si je, ale
místo toho ty nevyřešené zůstaly nevyřešenými a přibyly
k nim i některé z těch, které jsem považoval za vyřešené.
A tak si říkám, proč jsem tu knížku vlastně psal?
A už tu byl ten známý Hlas, co mně občas zní uvnitř hlavy,
a já mám za to, že mě to jen tak napadlo.
„Psal jsi ji, protože ses potřeboval svěřit.“ J. S.
www.galen.cz
osobností
knižního světa
vol. II:
Jakou
knihu byste doporučili
nejlepšímu příteli a proč?

VM-obálka-2020.indd 1 16.12.20 18:47
Fejeton
Markéta Hejkalová:
Kamarádky
knihy
Letošní prozaické nominace na cenu
Magnesia Litera oživily diskusi o horších
a lepších knihách. Padaly při ní často
absurdní otázky. Jsou všechny hodně
čtené knihy špatné? A ty málo čtené
dobré? Mají být knihy čtivé a lehké,
nebo těžké a nesrozumitelné? A co hrdinové
– má se psát o zdravých a bohatých,
nebo chudých a nemocných?
Těžké rozhodování..., literárním kritikům
není co závidět. Ani některým spisovatelům.
Komunistický autor Ivan Skála prý
kdysi dávno protestoval, že ač činovník
svazu spisovatelů, má být ve slovníku
české literatury řazen až za tehdy polozakázaným
Janem Skácelem. Copak
papaláši nemuseli umět ani abecedu?
Knihy ji umí a v knihkupectvích, knihovnách
a třeba i u nás doma se podle ní
poslušně řadí. Petr Borkovec dopředu,
Daniel Hradecký až za Petru Dvořákovou
a Lenku Elbe, Alena Mornštajnová
ví, že patří za Lidmilu Kábrtovou, Jiřího
Kratochvila a Karin Lednickou, Markéta
Pilátová nepředbíhá Jiřího Padevěta ani
Martina Patřičného, Petra Soukupová se
oprávněně dere před Evu Tvrdou, zato
Klára Vlasáková… šup na konec, až za
Arnošta Vašíčka s Michalem Vieweghem.
Knihy vedle sebe klidně a přátelsky
stojí a čekají, kdo si je najde. Na některé
se čtenáři vrhnou hned. Ohmatají je,
ošoupou a pak třeba odhodí a vrátí se
k nim až za několik let, nebo taky ne.
Jiné si čekání krátí povídáním: O čem jsi?
Jsi zamilovaná? Skončíš dobře? Jsi čtivá
a děláš fóry?
Někdy se tak baví dlouho, ale nikdy
ne až donekonečna, protože každou
knihu někdo potřebuje a taky si ji najde.
Některou hned, jinou až za mnoho let.
Knihu, která mu rozzáří den nebo změní
život, protože přesně to knihy dokážou,
ať už to jsou oslnivé krásky, šedé myšky,
jedovaté staré dámy, houbařky, gričské
čarodějnice, naštvané vdovy, plavovlásky,
svůdné lolitky, temní andělé, vlčí růže,
jezerní panny, medojedky, sedmikrásky
nebo služky.
19
Jiří Suchý
Někdy si říkám, že možná správná,
i když velmi radikální odpověď
na otázku, proč jsme na světě, by
zněla: Co je nám do toho. Buďme
a nemudrcujme. Důvod se totiž asi
Klaun
nikdy nedovíme. A já, postižený tou
ohavnou zvědavostí, budu bloumat
životem s tím, že jedna kolonka
mého niterného dotazníku
Madison
Toronto zůstane
navždy nevyplněna.
to zkouší
(…)
Boston
New Haven
Nebraska Kdykoliv se tenkrát v biografu,
Antonie Doležalová přednáší hospodářské San Francisco
později v kině, objevil na plátně nápis
The End, zesmutněl Washington jsem. Film
dějiny na Fakultě sociálních věd Univerzity
Karlovy a je Senior Member na Robinson
mě dokázal vytrhnout z každoznovu
Trvalo to jedenáct let, ale ušel jsem denního něčemu všedna horšímu. a to mně Já jsem nesmírně
College v Cambridge. Ve svém výzkumu
byl, s odpuštěním, úplné hovno, a tohle svědčilo. na Nevím, mě vedli. co mi Takovou to napadlo,
se zaměřuje na hospodářské dějiny Československa,
české ekonomické myšlení
ní kapitoly anglické oznámení, že
hromadu spisů.
že jsem použil jako nadpis posled-
a dějiny filantropie. K těmto tématům vydala
desítky odborných studií a knih doma
schůze, kde tě vyloučili?
ta nostalgie, vzpomínka z dětství
Jak vlastně reagovala Alice, když už jsi se tehdy má jít domů. přišel Mohla domů to ze být
i v zahraničí. Naposledy A History of Czech
To víš! Já jsem se vrátil pozdě v noci, na to to, trvalo jak mi snad tímto pět titulkem hodin, bývalo
dáno na vědomí, že Stan Laurel
Economic Thought (London: Routledge,
a ona na mě čekala a zeptala se mě, tak co, Mikuláši, a já jsem
a Oliver Hardy pro dnešek končí.
2018). Dokončuje knihu o Janu Viktoru
jí řekl jenom, tak jsem vyloučený. (Smích)
A stejná nostalgie se mě zmocňuje
Mládkovi, nakladatelství Karolinum vydává
knihu, kterou připravila spolu s Miro-
no neříkej mi, že ses u toho takhle i smál. dnes, kdy píšu poslední stránky
Ne, samozřejmě že ne! Ale teď, jak této o tom knížky. tady Přece mluvíme, jen to je jakási to
slavem Hrochem Pohledem druhých. Praha
jako inspirace a vzor pro emancipační
se zmocňuje něco, co vzdáleně při-
etapa života, která se uzavírá, a mě
směšné. Tehdy jsme byli zděšení.
Mikuláši, a kdo byl ten člověk tam pomíná nahoře, loučení. který Zrovna tě měl teď, rád? když
zápas malých národů. Nakladatelství Palgrave
v New Yorku vydává její knihu o čes-
Arnošt Kolman? ten byl přece v té jsem době měl už pokušení zavřený se v rozpovídat. Sovětském
svazu, tak na tom byl hůř než ty…
koslovenské meziválečné fiskální politice
Jeden člověk, který retrospektivně má velmi špatné jméno.
Budgeting Czechoslovakia a o rok později
Jiří Jiří Suchý Klaun si to povídá zkouší s znovu Bohem
vydá také její knihu o vývoji hospodářských
dějin v socialistických zemích v době
Kdo?
www.galen.cz
studené války Behind the Iron Curtain.
Mikuláš Teich:
Moje století (1918–2018)
Antonie
DoležAlová
* 8. března 1947
rockový zpěvák, skladatel a textař
Antonie DoležA lová
Prošel kapelami Uragán, Komety,
Matadors, Orchestr Karla Duby,
New Force, George & Beatovens,
The Blue Effect, Flamengo
a Energit. V roce 1974 založil
skupinu Etc…, se kterou koncertuje
Oxford Cambridge
Norwich
dodnes. Od sedmdesátých let
vystupuje také ve volném sdružení
Čundrground. Zpívá na čtrnácti
řadových albech a objevuje se
na bezmála dvaceti dalších titulech
(kompilace, cizojazyčná vydání,
tematické a živé nahrávky). V první
Bielefeld polovině osmdesátých let prošel
dvouletým zákazem umělecké
činnosti. Po sametové revoluci
Liptovská
byl dva roky poslancem České
Teplá
národní rady. Praha V dalších letech se
Paříž
věnoval i komunální politice. Je
otcem tří dětí: Martina (výtvarník Ružomberok
a hudebník), Barbory (herečka) Košice
a Adama (zpěvák a herec).
Mukačevo
Mnichov O jeho životě natočila režisérka
Jitka Němcová Vídeň celovečerní
dokumentární film Nechte zpívat
Mišíka (2017). Zatím poslední
album Jednou tě potkám z roku
2019 získalo šest cen Anděl.
Mikuláš Teich:
Moje století
(1918–2018)
VLADIMÍR MIŠÍK
www.galen.cz
Život Mikuláše Teicha byl dlouhý doslova
jako jedno století. Narodil se ještě za Rakouska-Uherska
a vyrůstal v masarykovském
Československu, které nikdy nepřestal
obdivovat. Přesto republiku dvakrát
opustil. Poprvé v roce 1939 kvůli svému
židovskému původu – s falešným pasem
vlakem z Ružomberku. Podruhé v roce
1968 kvůli svému marxistickému přesvědčení
– vlakem ze Smíchovského nádraží Vladimír
v Praze jen několik dní po sovětské invazi. MIŠÍK
Pokaždé se jeho novým domovem stala Byl jsem
dobrej
Velká Británie. Ač nikdy nepřestal litovat,
že se v Praze nestal lékařem, v Britá-
s Ondřejem
Rozhovory
Bezrem z let
nii se stal zakládajícím členem nejmladší 1999, 2006,
2017, 2019,
koleje na univerzitě v Cambridge, Robinson
College. Spolupracoval a přátelil se
2020
s nejvýznamnějšími světovými představiteli
svého oboru – dějin přírodních věd.
Čtvrté vydání knihy Byl jsem dobrej je V rozšířeno poválečném o povídání Československu Ondřeje se jeho
Bezra s Vladimírem Mišíkem ve dvou etapách osudy na dramaticky podzim 2019 a proťaly v létě s osudy nejmocnějších
objevenou představitelů rodinou. Náležitá komunistického reži-
2020. Oproti minulé edici s protagonistou prožíváme mimo jiné jeho
první cestu do Spojených států za nově
pozornost je věnována vzniku nového mu a nadšeně i jeho přijatého reformátorů. alba Jednou
tě potkám, o jehož procesu a pozadí přípravy a nahrávání vypráví
nejen samotný Vladimír Mišík, ale v oddílu věnovaném rozhovorům
se zpěvákovými nejbližšími také producent Petr Ostrouchov. Stranou
nezůstává ani nové Mišíkovo občanské angažmá při statisícové demonstraci
Milionu chvilek pro demokracii. Autoři nemohli obejít ani
prožívání první vlny koronavirové pandemie na jaře 2020 a symbolickým
vyvrcholením a prozatímní tečkou Mišíkova příběhu je ceremoniál
cen Anděl, při němž zpěvák proměnil ve zlato všech šest nominací.
Doplněny jsou také další oddíly knihy, tedy písňové texty Vladimíra
Mišíka, diskografie a kalendárium Letopis letenský. Speciálním bonusem
tohoto vydání je vložené – a vůbec poprvé u nás vydané – CD
(A)live, raritní nahrávka koncertu dvojice Vladimír Mišík & Jan Hrubý,
pořízená při turné dua v roce 2002 v Kanadě.
Vladimír MIŠÍK
Byl jsem dobrej
Rozhovory
s Ondřejem Bezrem
z let 1999, 2006, 2017,
2019, 2020
INZERCE
final-PREBAL Moje stoleti.indd 1 20.04.2021 11:51:26
Knížka Jiřího Suchého Klaun si povídá
s Bohem vyvolala okamžitě po vydání mimořádný
zájem čtenářů. Po několika letech
se autor k tématu vrací a zpracoval řadu
svých postřehů do volného pokračování
s názvem Klaun to zkouší znovu. Čítankový
klasik a stále svěží principál Semaforu si
tak podruhé dopřává potěšení z hledání
dobrodružné cesty k Tajemství…
ISBN 978-80-7492-530-6, 250 Kč, vyšlo
Život Mikuláše Teicha byl dlouhý doslova
jako jedno století. Narodil se za Rakouska-Uherska,
vyrůstal v masarykovské
demokracii, poprvé emigroval v roce 1939
a podruhé po okupaci 1968. V poválečném
Československu se jeho osudy dramaticky
proťaly s osudy nejmocnějších představitelů
komunistického režimu i jeho reformátorů.
ISBN 978-80-7492-503-0, 490 Kč, vyšlo
www.galen.cz
Čtvrté vydání knihy Byl jsem dobrej je
rozšířeno o povídání Ondřeje Bezra s Vladimírem
Mišíkem ve dvou etapách na podzim
2019 a v létě 2020. Oproti minulé edici
s protagonistou prožíváme mimo jiné jeho
první cestu do Spojených států za nově objevenou
rodinou. Náležitá pozornost je věnována
novému a nadšeně přijatému albu
Jednou tě potkám, za které získal šest cen
Anděl. Speciálním bonusem tohoto vydání
je vložené – a vůbec poprvé u nás vydané –
CD (A)live, raritní nahrávka koncertu dvojice
Vladimír Mišík & Jan Hrubý, pořízená při
turné dua v roce 2002 v Kanadě.
ISBN 978-80-7492-497-2, 500 Kč, vyšlo

20
Lisa
Reganová
Je
Dívka beze
jména
svědkyně, podezřelá,
nebo možná
budoucí oběť?
Další kniha ze série s Josie Quinnovou, kterou spisovatelka
Angela Marsonsová označila za opravdu
silnou ženskou hlavní postavu, jež se nebojí jít
proti proudu, je druhým dílem z detektivní série
od autorky Lisy Reganové. Ta si zahraniční i české
čtenáře získala hned první knihou, kde právě svou
vyšetřovatelku Josie Quinnovou představila. První
případ s názvem Mizející dívky se již po několika týdnech
v prodeji mohl hrdě označit jako bestseller.
V druhém případu s názvem Dívka beze jména
musí Josie Quinnová odhalit, jestli má záhadná
dívka, která trpí amnézií, něco společného s únosem
dítěte, který Josie právě vyšetřuje.
Podobně jako u knihy Mizející dívky nepřijdou
zkrátka ani posluchači audioknih. V podání Vandy
Hybnerové si budou moci poslechnout i případ
Dívka beze jména.
Lisa Reganová je kromě bestsellerové
série s detektivem Josie Quinnovou
autorkou i dalších krimi thrillerů. Je
členkou spisovatelských skupin Sisters
in Crime, International Thriller Writers
a Mystery Writers of America.
Žije ve Philadelphii se svým manželem,
dcerou a bostonským teriérem, který se
jmenuje Mr. Phillip.
Celosvětovou pozornost si získala právě
prvním dílem ze série s vyšetřovatelkou
Josie Quinnovou s názvem Mizející dívky.
V angličtině již vyšlo deset případů a další
ještě Lisa Reganová chystá, v češtině
vyjde třetí případ pod názvem Matčin
hrob na podzim 2021.

Dívka beze jména
Když detektiv Josie Quinnová dorazí na místo činu na okraji města
Denton, je zděšená brutalitou útoku. Jeho oběť bojuje o život
a novorozené dítě zmizelo. Na jiném místě se snaží ukrýt krásná
mladá žena. Vypadá to, že by mohla být Josiiným vodítkem
k případu uneseného dítěte, ale záhadná žena neví, kdo je, kde se
vzala ani čeho se tak bojí. Jisté je, že je vyděšená k smrti… Nebo je
možné, že svou amnézii jen předstírá? Je dívka beze jména svědkyně,
podezřelá, nebo možná budoucí oběť? Později Josie nachází
indicie, které ji utvrzují v přesvědčení, že pohřešované novorozeně
a neznámá žena mají něco společného, že ten, kdo je spojuje, je
velice nebezpečný a že se jí případ začíná dotýkat velmi osobně.
Měla by Josie riskovat život dítěte, aby zachránila mnoho dalších?
Nebo dokáže najít jiný způsob, jak zastavit nelítostného vraha?
21
Houpací lehátko pro miminko mělo světle šedou barvu s pastelově zelenými a žlutými puntíky. Leželo převrácené na stranu.
Otáčivé ramínko, které obvykle visí nad sedátkem z hrazdičky ve tvaru písmene U, bylo odlomené a měkká zvířátka byla
smutně rozházená po podlaze. Vedle lehátka se válel malý vycpaný slon a zmačkaná zelená deka, dost velká jen na to, aby
do ní zabalili novorozeně.
„Tady bylo mimino? Ona měla dítě? Je…?“
„Dítě tu není,“ odpověděl Noah rychle.
Jeho odpověď ale nezabránila tomu, aby se Josii nesevřel žaludek příšerným pocitem úzkosti.
„Ani jsem nevěděla, že byla těhotná.“
Noah přikývl. „Sousedka říkala, že má Misty každým dnem porodit. Na základě toho, co jsme našli v koupelně v patře, se
domníváme, že porodila tady. Po dítěti ale nezůstaly žádné stopy. V suterénu jsme našli zamčeného psa, který štěkal jako
pominutý. Sousedka slíbila, že se o něj postará, dokud se všechno nevyřeší.“
„Kdy porodila?“
„To nevíme, ale myslím si, že včera nebo den předtím. Sousedka nám řekla, že Misty viděla před čtyřmi dny, a to už
měla namále.“
Mizející dívky
Každý v malém, ospalém americkém městečku Denton hledá sedmnáctiletou
Isabelle Colemanovou. Všechno, co zatím našli, je její mobilní telefon. A pak
také další dívka, o které ani nevěděli, že ji mají hledat. Tato nebohá, zatím
bezejmenná a tajemná dívka je zcela otřesená a naprosto vůbec nereaguje
na dění a svět kolem sebe. Všechno, co v tuto chvíli detektiv Josie Quinnová
může použít jako vodítko, je jméno: Ramona. Josie, která je právě v té době
suspendována, bere pátrání do svých rukou. Jméno Ramona vede k dalším
důkazům, které tyto dvě dívky spojují. Ví, že začíná zoufalý závod s časem,
jehož cílem je najít Isabelle živou, a obává se, že mohou existovat také
další dívky… Stopy opravdu Josie Quinnovou vedou k další dívce. Její případ
však úřady označily za smyšlený a odložily ho. Josie se přesto domnívá, že
by ona dívka mohla být také obětí. Ale koho vlastně? A proč se zdá, že nikdo
kromě ní o vyřešení případu nestojí? Aby Josie chytila monstrum, které unáší
mladá děvčata, musí se postavit nejen lhostejnosti okolí, ale i svým vlastním
nočním můrám a následovat svůj instinkt na ta nejtemnější místa. Dokáže to
včas, navíc v situaci, kdy není radno důvěřovat vlastně nikomu?
V lesích byl muž, to věděla jistě. Kam až jí paměť sahala, byly lesy jejím výsostným královstvím. Plné rostlin a divoké zvěře
poskytovaly dokonalé prostředí pro všechny příběhy, které její představivost mohla vytvářet. Staly se pokojnou oázou, kde
mohla uniknout před matčiným tvrdým pohledem a otcovým pohrdáním.
Často ho tam cítila – přítomnost, která působila jako silové pole, které se tlačí do jejího malého území. Když se pohybovala po
lese, slyšela ho. Šustění listů. Zapraskání větve. V těch lesích vídala medvědy, vysokou zvěř i lišky a jednou dokonce i rysa. Ale
zvuky, které ten muž vydával, byly záměrné. Shodovaly se s jejími. S jistotou věděla, že se jedná o člověka. A soudě podle tíže
jeho kroků – o muže. Někdy slyšela jeho dech. Těžký a namáhavý. Ale kdykoli se otočila, aby se mu s bušícím srdcem v hrudi
postavila, byl pryč. Dvakrát zahlédla oči, které ji sledovaly hustým listím.
Pak jednoho dne sestra věšela prádlo na šňůru a ona se na druhé straně dvora honila za žlutými monarchy stěhovavými,
kteří se rozmnožili na vrcholku hory. Dostala se příliš blízko k okraji lesa. Ruka vystřelila a sevřela jí ústa, aby umlčela výkřik.
Paže ji sevřela kolem pasu a zvedla ji ze země. Pevně si ji tiskl k hrudníku a táhl ji lesem, který býval jejím přítelem. Paniku
zastínila jediná myšlenka. Je skutečný.

22
Jakub
Cenkl:
Zcela právem jsou ilustrátoři zejména
u dětských knížek uváděni jako
spoluautoři knihy. Kvalita a atraktivita
ilustrací především u tohoto žánru
určuje prodejnost a nakladatelé
se výběrem ilustrátora zabývají
se stejnou vážností jako výběrem
autora psaného textu. Úspěšným
představitelem současné knižní
ilustrace je i mladý umělec Jakub
Cenkl. Původně ovšem měla být jeho
kariéra docela jiná.
Zpětně jsem
se svými ilustracemi
spokojený málokdy
Vaše cesta k profesionálnímu ilustrátorství
byla dlouhá a možná i trnitá.
Prozradíte nám svou profesní anabázi?
Má cesta k ilustrování knih, jak uvádíte,
nebyla úplně přímá a jednoduchá.
Právě naopak.
Ač mě odmala bavilo kreslení a malování
a neustále jsem si něco čmáral,
přišel první odklon od tohoto směru
v podobě absolvování SPŠE ve Frenštátě.
Druhý úhybný manévr nastal ve
chvíli, kdy jsem se rozhodl studovat
elektřinu dále a nastoupil jsem na VŠB
v Ostravě. To však nevydrželo dlouho a po
kratičké době jsem začal hledat smysl
ve výtvarničení.
Po nějaké době jsem se dostal na Pedagogickou
fakultu Univerzity Palackého
v Olomouci, obor výtvarná výchova, kde
jsem přičichl ke grafickému designu.
To už byl krůček k tomu, abych se začal
věnovat digitální malbě.
Pak následovalo 9 let sbírání zkušeností
v různých studiích (např. Design Herynek
nebo studio Craneballs). Nakonec
jsem se rozhodl pokračovat v profesi
ilustrátora, ale na volné noze.
Byl jste to dítě, které si stále někam
něco kreslí? Na penál, na obaly sešitů
a na lavici?
Ano, čmáral jsem si, kde to jen šlo. Už na
střední škole mi učitelé říkali, že jsem se
minul zaměřením.
Ilustrujete dětské knížky, přitom
se říká, že jejich prodejnost určuje
především úroveň ilustrací. Jak se žije
s takovou zodpovědností?
Čím jsem starší, tím víc tíhnu k puntičkářství
a to mě nechce pustit ke
šlendriánství.
Nutno ale říct, že když se dívám
zpětně na své ilustrace, jsem s nimi

málokdy spokojený. Říkám si, jestli to
nemohlo dopadnout lépe. Je to asi
jakýsi hnací motor, abych neustrnul na
jednom místě.
23
Co může/musí ilustrátor dělat pro to,
aby vyhovoval světovým trendům,
které jsou zejména v prostředí dětských
knížek tak důležité?
Popravdě moc netuším. Myslím si, že je
důležité kreslit tak, aby vás to bavilo. Pak
je určitá šance, že to k něčemu bude.
Snažím se, abych byl s ilustrací spokojený
hlavně já. Pak se většinou líbí
i ostatním.
Dlouhou dobu jsem hledal styl a vlastně
i dnes stále pátrám po tom, jak nejlépe
ilustrace uchopit. U mě je to asi nekonečný
boj. Neustálé hledání nových
tvarů a barevných kombinací.
Jakou metodou pracujete? Kreslíte
digitálně, nebo tradičně?
Maluji na LCD tabletu.
Tvořím tedy digitálně.
Je nějaký objekt, který kreslíte velmi
nerad? A nějaké téma, které je naopak
vaše vysněné?
Pokud je to možné, vyhýbám se obloukem
architektuře a různým technikáliím.
Naprostou výjimku však mají věci spojené
se sci-fi žánrem. Jinak rád maluji
figury a zvířata.
Kolik dětských knížek jste
už ilustroval?
Asi 25 knížek. Musím říct, že je to
poprvé, kdy jsem se to pokusil
zevrubně spočítat.
Chodíte někdy do knihkupectví,
abyste se jen tak potěšil před pulty se
svými knížkami?
V poslední době ani ne. Přestěhovali
jsem se s rodinou na místo, odkud je do
nejbližšího knihkupectví dost daleko.
Pokud se ale dostaneme do civilizace,
výlohy knihkupectví okukuji rád. No
a když za sklem vidím nějakou svou
knihu, je to docela fajn pocit.
Je pravda, že ilustrátor musí cvičit
ruku každý den, třeba jen obyčejnými
kreslicími cvičeními?
To opět netuším. Já ruku cvičím a utužuji
každý den při ostrém střetu s aktuální
zakázkou.
Co byste poradil začínajícím ilustrátorům
nebo lidem, kteří by se tomuto
oboru rádi věnovali v budoucnu?
Asi to bude znít jako to nejklasičtější
klišé, ale buďte vytrvalí v tom, co děláte,
a nebojte se oslovovat nové klienty.
Protože dokud k tomu nedostanete
příležitost, těžko se posunete dál.
ROZHOVOR

24
Susanna Clarková: Piranesi
7 h 17 m, 369 Kč
Piranesi (Jaroslav Plesl) žije
v domě, v němž je spoután oceán.
Opravdu? Protože v téhle fantasy
se začnou objevovat divné vzkazy
i němé sochy a nic není tak, jak
se zdá… Originální podobenství
od autorky bestselleru Jonathan
Strange a pan Norell.
Petra Soukupová: K moři
6 h 04 m, 279 Kč
Petrův život rozsekl vedví odchod
od manželky Magdy i jejich dětí
a založení nové rodiny s Klárou.
Jenže osud ho přiměje k tomu,
aby v létě vyrazil na dovolenou
se všemi čtyřmi dcerami. Jejich
pobyt u Jadranu připomíná
pověstnou špičku ledovce… Účinkuje
Martina Frejová Krátká.
Garth Stein:
Umění závodit v dešti
9 h 18 m, 339 Kč
Psí vypravěč Enzo, čtvernožec
se srdcem závodníka, na konci
pohnutého života bilancuje. A že
je za čím se ohlížet! Vítězit se po
boku závodního pilota naučil,
prohry přijímá se vztyčenou hlavou
a budoucnosti se nebojí. Čte
Jan Vlasák.
Audioknižní
tipy
vydavatelství
OneHotBook
Alena
Mornštajnová:
Listopád
9 h 32 m, 369 Kč
Co kdyby byla sametová
revoluce potlačena
a komunismus se
udržel? Alternativní historii tří následujících dekád
prožívají hrdinové nové prózy nejčtenější české
prozaičky. Účinkují Eva Elsnerová, Veronika Khek
Kubařová a Vilma Cibulková.
Katherine
Rundell:
Dobrodruh
7 h 02 m, 319 Kč
Fred (Ondřej Brousek)
sleduje z letadla džungli
pod sebou. Odjakživa snil
o tom, že se stane objevitelem neznámých zemí. Kéž
by přistáli a probádali ji. A kéž by tušil, že se tak co
nevidět stane, neboť porouchaný letoun se užuž řítí
k zemi!
Fan Vavřincová:
Eva tropí hlouposti
5 h 23 m, 339 Kč
I za protektorátu se
lidé smáli. Chovanka
penzionátu se přihrnula domů jako velká voda a od prvního
dne ohromuje okolí nezkrotným temperamentem. Michal
má sestru Evu vážně rád – ale čeho je moc, toho je příliš. Čte
Jan Zadražil.
Andri Snær
Magnason:
Truhla času
8 h 47 m, 349 Kč
Města zarostla a řádí v nich
vlci, medvědi a další bestie. Lidé se uchýlili do truhel
nepodléhajících vládě času a čekají, až bude líp. A proč to
všechno? To ví pouze stařenka, která ale jako jediná v truhle
nebydlí… Vypráví Tereza Hofová.

25
Yrsa Sigurðardóttir: Poprava
11 h 42 m, 379 Kč
Oběšenec nalezený u reykjavického
prezidentského sídla má v hrudi
zaražený hřeb. V bytě mrtvého navíc
uvázlo malé dítě. A tak Huldar s Freyjou
čelí dalšímu těžkému případu, ve kterém
je tlačí i čas… Čtvrtý díl série od islandské
královny krimi čte Klára Cibulková.
Dvacáté
století na jevišti
starověku
Megan Campisiová:
Pojídačka hříchů
9 h 04 m, 369 Kč
Nedospělá May Owensová (Jitka
Ježková) je v alžbětinské Anglii
odsouzena provozovat řemeslo pojídačky
hříchů. Když začnou za podivných
okolností umírat královniny komorné
a ona musí z rakví sníst hříchy, které
mrtvé nespáchaly, rozhodne se May
pátrat po tom, proč musely ženy zemřít
a kdo si jejich smrt přál.
Agatha Christie: Hodiny
9 h 18 m, 369 Kč
Najatá stenografka se dostavila přesně
tak, jak bylo objednáno. V salonku
ji překvapí nejen množství hodin
ukazujících týž čas, ale i kukačky, jež
jdou jako jediné správně. A na podlaze
leží mrtvola. Případ pro Hercula Poirota
(Lukáš Hlavica), n’est-ce pas?
@ Délka je to úctyhodná. V čem
ještě byl pro vás Waltariho
román výjimečný?
Především podmínkami, za nichž
nahrávka vznikala. Pro mě bylo značně
nezvyklé, že jsme pod vlivem pandemie
román načítali s různě dlouhými přeryvy
téměř tři měsíce. Naštěstí je Egypťan
Sinuhet dílo natolik rozmanité a sugestivní,
že to na něm snad nebude znát.
@ Vnímá ho jinak čtenář
za mikrofonem?
Nemůžu posoudit, jak hodnověrně
autor popsal každodennost a mentalitu
starověké velmoci za vlády 18. dynastie.
Každopádně když o tom člověk v úloze
hlasového herce druhým soustředěně
čte, má pocit, jako by u toho Waltari
byl a oněch dávných rozhodnutí, kultů
i svárů se osobně účastnil. Zároveň mi
přijde fascinující, že spisovatel dokázal
skloubit minulost se současností, že
zvládl veškeré hrůzy dvacátého století
hladce přenést na jeviště starověku.
V tom je podle mého soudu veliká síla
a přednost tohoto románu.
Světoznámý román Fina MIKY
WALTARIHO EGYPŤAN SINUHET
patří do zlatého fondu moderní
literární klasiky. Rozsáhlou kroniku,
která zásluhou vydavatelství
OneHotBook poprvé vychází
v nezkrácené – více než
čtyřicetihodinové – verzi, načetl
zkušený LUKÁŠ HLAVICA.
@ Vybavíte si konkrétní moment
z hrdinova pohnutého života, který
byl i pro vás poučný?
Spíš ve mně utkvěl celkový dojem
z toho, do jaké míry je lidstvo nepoučitelné.
A také mě velice překvapilo,
že byť román vznikl před tři čtvrtě
stoletím, vyznívá pořád živě a moderně.
Nanejvýš sugestivně popisuje chvíle,
v nichž člověk velmi snadno podléhá té
či oné ideologii a pozbývá sebereflexe.
Z původně krásné myšlenky se lehce
stane nebezpečná doktrína, která
neváhá jít přes mrtvoly.
@ Kdo by si měl podle vás audioverzi
románu zejména poslechnout?
Vzhledem k tomu, jak na mě coby
náctiletého kluka Waltariho dílo působilo
a nakolik silně mě opět oslovilo
v pětapadesáti, můžu beze stopy
fráze prohlásit, že je to kniha překračující
generační hranice. Doufám, že
se mi podařilo zhmotnit ve slovech
atmosféru i jemné valéry celého příběhu
a že jsem to v roli zprostředkovatele
nepokazil.

26
Vojtěch Kotek a Václav Kopta
si zahrají
Jana
Wericha
Letní scéna Musea Kampa nabídne novou
inscenaci Werich, deset představení
diváckého hitu Meda, koncert Vlasty
Redla a dalších hudebníků.
Tvůrci úspěšné inscenace Meda chystají
novou premiéru s potenciálem události
kulturního léta. Producentka a autorka
Daniela Sodomová tentokrát divákům
zprostředkuje nekonvenční a v mnohém
objevný pohled na život Jana Wericha.
Herec, komik, klaun, spisovatel, glosátor,
ale také rybář, manžel, otec, dědeček
a kamarád. V režii Adély Stodolové
Laštovkové si Wericha v mladším věku
zahraje Vojtěch Kotek, s postupujícími
léty se na jevišti v „moudrého klauna“
promění Václav Kopta. Divadelní
představení Werich bude na Letní
scéně Musea Kampa uváděno od
14. června 2021. Vstupenky je možné
zakoupit už nyní – v předprodeji na
www.predstaveniwerich.cz.
„Jsem hrdá na to, že se nám podařilo
dát dohromady výjimečnou skupinu
tvůrců a herců, kteří pracují na představení
Werich. Každý v této republice
ví, kdo Jan Werich byl, ale jen hrstka
o něm má nějaké podrobnější informace.
Proto jsme se rozhodli přiblížit
životní příběh této herecké legendy
v představení, které má ambici především
se podívat Janu Werichovi do jeho
bohatého vnitřního světa,“ říká Daniela
Sodomová, producentka a autorka
představení Werich, a dodává: „Budeme
rádi, když někoho potěšíte lístky na toto
představení pod stromečkem. Alespoň
se budeme společně těšit na optimističtější
čas letní sezóny.“
„Ve spolupráci s Danielou za sebou
máme tři představení, která jsou o silných
ženských hrdinkách. A teď nás
čeká úplně jiný, především mužský
svět. Svět Jana Wericha. Těším se a jsem
v očekávání, že nahlédnu do uvažování
a představ jednoho z největších mužů,
které jsme tu kdy měli. Navíc mne zajímá
komunikace mladého Jana se zralým
Werichem a konfrontace toho, zda se
z člověka opravdu stalo to, co si v mládí
předsevzal, nebo se ta cesta někam vykolejila
a on se vlastně nepoznává. Uvidíme,
na co v létě přijdeme,“ zamýšlí se režisérka
Adéla Stodolová Laštovková.
Představení Werich o dalším významném
obyvateli Kampy přirozeně navazuje
na dosavadní divadelní aktivity na Letní
scéně Musea Kampa. Meda Mládková,
zakladatelka Musea Kampa, byla přítelkyní
Jiřího Voskovce a několik let bojovala
o záchranu vily, v níž Jan Werich žil až
do své smrti v roce 1980. V roce 2015 se jí
podařilo ve veřejné soutěži budovu získat
do pronájmu a v jejích prostorech zřídit
stálou expozici V+W. Chystaná inscenace
je v mnohém novátorská, například scénografie,
jejímž autorem je Marek Cpin,
počítá s výrazným zapojením videomappingu.
Spolu s Vojtěchem Kotkem
a Václavem Koptou obrazy z Werichova
života na jevišti oživí také Jan Nedbal,
Jan Vápeník, Berenika Kohoutová,
Pavla Beretová, Matouš Ruml, Dan Šváb,
Tereza Marečková, Vanda Chaloupková,
Jiří Maryško a Jan Vlas.
„Jan Werich – to je v Čechách pojem,
který připomíná spíš instituci nebo něco
podobně významného, jako je hora Říp.
Hrát (si na) Wericha je stejně troufalé, jako
kdybych předstíral, že jsem svatý Václav.
Je to zkrátka výzva a ty já mám rád minimálně
stejně, jako jsem vždy měl a pořád

Jan Werich je
bezesporu jedna
z největších ikon
a legend českého
humoru a kumštu
jako takového vůbec.
mám rád Jana Wericha. Jako malého
kluka mě otec několikrát vzal s sebou do
toho tajemného a legendami opředeného
domu na Kampě. Ani ve snu by mě
tenkrát nenapadlo, že se ten kruh takhle
krásně a symbolicky uzavře...,“ rekapituluje
Václav Kopta.
A osobní reakci přidává také Vojtěch
Kotek: „Jan Werich je bezesporu jedna
z největších ikon a legend českého
humoru a kumštu jako takového vůbec.
Je pro mě velkou ctí, a především velkou
výzvou pokusit se obstát v tak nesnadném
úkolu a ztvárnit část jeho osobnosti.
Moje první otázka na autorky projektu po
tom, co mi nabídly spolupráci, byla: ‚Proč
proboha já?‘ A popravdě tuto otázku si
kladu i teď, když o tom denně přemýšlím.
Nicméně jsem se rozhodl nestát
v koutě, poněvadž tam jsem stál nebo
ležel prakticky celý rok 2020, a rozhodl
se sebrat odvahu a tuhle výzvu přijmout,
protože v dnešní době, kdy tak nějak
všichni znovu hledáme smysl v tom, co
děláme a proč tu vlastně jsme, mám
pocit, že mi práce na tomto projektu
může na tyto palčivé otázky pomoct najít
odpověď. Moc se na tuhle práci těším
a jsem odhodlaný udělat se vší pokorou
a nasazením vše pro to, abychom si v létě
společně s diváky všichni připomněli, že
‚když už tu jednou jsme…‘.
O prázdninách se na Letní scénu Musea
Kampa vrátí protagonisté oceňované
inscenace Daniely Sodomové a Adély
Stodolové Laštovkové Meda! Hra, která
rekapituluje život světoznámé sběratelky
a mecenášky umění Medy Mládkové,
vznikla v roce 2019 coby dárek ke
100. narozeninám této obdivuhodné
dámy. Pro velký úspěch se bude hrát
opět koncem srpna a začátkem září
2021, ovšem pouze po deset večerů,
takže s nákupem vstupenek v předprodeji
neradno váhat. Novinkou v programu
Letní scény Musea Kampa jsou
hudební koncerty. Prvním potvrzeným
je koncert Vlasty Redla 22. července
od 19.00 hod. Předprodej vstupenek na
www.letniscenamuseakampa.cz
„Letos jsme si připomněli 40 let od
chvíle, co nás opustila jedna z největších
osobností českého humoru – Jan Werich.
Jsem opravdu moc rád, že se týmu
Letní scény Musea Kampa podařilo na
toto výročí reagovat a připravit novou
inscenaci s názvem Werich. Jsem si
jistý, že životní příběh této herecké
legendy diváky zaujme stejně tak jako
mimořádně úspěšné představení Meda,
které plnilo nádvoří Musea v uplynulých
dvou letech. Lidé si na Letní scénu
Musea Kampa velice rychle zvykli a my
jsme se rozhodli jim v tomto vyjít vstříc.
A jaké další téma zvolit? Zcela logicky
– Jana Wericha, který je další osobností
velmi úzce spjatou s Kampou, Museem
i Nadací Jana a Medy Mládkových,
která již několik let pečuje o Werichovu
vilu. Těší mne, že se nám to podařilo
a diváci si tak budou moci užít další
mimořádný kulturní zážitek,“ konstatuje
Jiří Pospíšil, předseda Nadace Jana
a Medy Mládkových.
27
PROMOTION
„
když
už tu
jednou
jsme...

28
INFLUENCEŘI
Nechte se
ovlivnit!
Knižní influenceři
doporučují čtenářům
Jakub pracuje jako knihovník,
redaktor H7O.cz a šéfredaktor
magazínu Lógr.
Jak byste charakterizoval obsah
vašeho instagramového profilu?
Už sedm let se na svém profilu snažím
propagovat dobré knihy a zároveň
ukazovat, že číst by se mělo a že to jde
kdykoliv a kdekoliv. Kromě fotek knih
na profilu poměrně hojně využívám
insta stories, a to zejména ke sdílení
zajímavostí z knižního světa.
Jaký žánr osobně preferujete?
Touto otázkou jsem se před nějakou
dobou intenzivně zabýval, až jsem
konečně našel tu správnou odpověď.
Preferuju kvalitní současnou prózu,
která je sice převážně fiktivní, ale
je založena na reálných postavách
a místech. Spadají pod to jak české, tak
i překladové tituly.
Největší knižní překvapení této doby?
Pravidelně mě překvapuje komiksová
nabídka z Paseky. Sice se nepovažuju
vysloveně za komiksového milovníka, ale
po komiksech z tohoto nakladatelství
sahám často a rád. Pokud bych měl
být konkrétní, mile mě v poslední
době překvapily komiksy Essex County,
Potápěč, Bez vlasů a Nimona.
Kolik přečtete ročně knih?
Už několik let si držím takový svůj
standard – ročně přečtu přibližně
60 knih nejrůznějších žánrů, takže
včetně komiksů a dětských titulů. Ale
k tomu díky své práci rozečtu podobný
počet knih, z nichž některé odložím, ale
jiné zase dočtu třeba další rok.
Nejoblíbenější kniha?
Upřímně si myslím, že tu pravou ještě
hledám. Ale prozatím můžu jmenovat
knihu Shledání, která je o přátelství
dvou kluků během druhé světové války.
@bookscalling
Jakub Pavlovský
Book’s Calling

Nakladatelství
29
„Vždy jsme měli redakci ve sklepě, jsme
takové undergroundové nakladatelství,“
smějí se zakladatelé Dokořánu, matematik
Zdeněk Kárník a historik a bohemista
Marek Pečenka. Nakladatelství, jehož
specialitou jsou náročné překladové
počiny, letos na jaře slaví dvacáté výročí
vzniku. Od počátku se zaměřuje na
populárně-naučnou a odbornou literaturu
s výběrovými přesahy do kvalitní beletrie
a poezie.
„Dosud jsme vydali víc než tisíc titulů
v nákladu 1,7 milionu výtisků,“ bilancují
Kárník s Pečenkou. Zhruba třetinu
tvoří překlady z patnácti jazyků, včetně
exotické bengálštiny, staroegyptštiny
či provensálštiny. Díky Dokořánu u nás
zdomácněli autoři jako novinář Mariusz
Szczygieł a beletristé Italo Calvino nebo
Patti Smith. Ikonickými se staly populárně-
-naučné edice Aliter a ZIP (ve spolupráci
s Argem), v nichž vyšly knihy světových
odborníků, jako například kosmologa
Stephena Hawkinga, biologa Roberta
M. Sapolského, historika Simona Schamy
a popularizátorů vědy Johna D. Barrowa,
Michia Kakua nebo Keitha Devlina.
DOKOŘÁN,
česká špička v oblasti
populárně-naučné literatury,
letos slaví dvacetiny.
autor: Denisa Novotná
Tuzemskou hvězdou Dokořánu je geolog
Václav Cílek, jehož děl nakladatelství
prodalo více než 200 tisíc výtisků. „Cílkovy
Krajiny vnitřní a vnější už 19 let stále
dotiskujeme,“ prohlašuje Pečenka.
Ve třetí dekádě nakladatelství plánuje
nadále přinášet do českého kontextu
největší jména světové vědy a pokračovat
v objevných populárně-naučných titulech
z oblasti přírodních i společenských věd.
Stále tedy platí heslo nakladatelství:
„Dokořán – otevřeno novým myšlenkám.“
„Průlomovým
úspěchem bylo
vydání Cílkových
Krajin vnitřních
a vnějších,“
prozrazují zakladatelé.
Václav Cílek, Viktor Mačura a kolektiv:
Stromy mě znají jménem
Kniha o přírodních a léčivých zahradách
Vázaná s přebalem, 312 stran, 16 stran barevné přílohy, 399 Kč
Přírodní zahrada využívá místní rostliny a vytváří prostředí, které
svědčí lidem i přírodě. Kniha se zaměřuje i na praktické stránky –
jak zahradu vytvořit a jak z ní udělat domov i pro motýly a ptáky.

30
Emil Křižka „
Na kterou svou knižní obálku jste
nejvíc hrdý?
Nemám nějakého favorita, ale rád dělám
obálky pro Stephena Kinga, povedly se
mi obálky třeba pro Gillian Flynnovou,
Johna Grishama nebo sběratelské edice
Agathy Christie, Velká kniha příběhů
Sherlocka Holmese či Kmotr: Příběhy
rodiny dona Corleona. Na ty jsem
opravdu hrdý.
Máte svůj oblíbený knižní žánr, pro
který se vám dělají obálky nejsnáze?
Nejraději mám thrillery. U nich si mohu
pohrát s atmosférou. Kompozice thrillerové
obálky se skládá podobně jako
obraz. Vrstevnatá práce s detaily a efekty
nakonec vytvoří obraz, který čtenáři
naznačí příběh knihy. Ale není to jen
o rekvizitě, o dýce nebo provazu. Je to
o mrazivém prostředí, o napětí. Přitom
nesmíte vyzradit pointu. S redaktorem
se často přeme, co je moc a co málo, je
to hodně tvůrčí a baví mě to. Dělal jsem
i několik romantických obálek, ale to
není úplně můj svět.
První knižní obálky jste dělal před více
než 10 lety. Je v této umělecko-marketingové
disciplíně vidět nějaký trend?
Dnešní obálky jsou oproti těm tehdejším
více minimalistické. Ten trend kopíruje
trendy v komerční grafice, je to logické.
Klade se větší důraz na typografii a fotografie
nebo podkladová textura se vybírá
jen coby barevné pozadí pro text. Také se
více hraje s různými technikami tisku, jako
jsou parciální laky, slepotisky nebo ražby.
O vás je známo, že některé fotky na
obálky sám fotíte, že nejste závislý na
fotobankách. Platí to stále?
Fotím si je sám nebo kombinuji různé
fotografie do sebe. Baví mě něco vytvářet
a měnit. Nemám rád fotobanky, které jsou
sice nadupané nekonečným množství
situačních fotek, ale každé z nich něco
chybí. Proto si ze všeho nejraději fotím
sám. Nakonec se tím vyhnu i tomu nepříjemnému
okamžiku, kdy někdo použije
zcela náhodou stejnou fotku z banky jako
já. Což je nešvar, kterého si pozorný čtenář
tu a tam na některých obálkách všimne.
Rád píši o tom,
co bych nikdy
neudělal,
nebo o tom,
co bych nikdy
nechtěl zažít.

Dokážete ocenit konkurenci? Kterou
cizí obálku považujete za dokonalou?
Dřív jsem byl hodně kritický ke všem
obálkám, které jsem nedělal já, ale to
bylo jen proto, že jsem si v mé práci
nevěřil. Práce grafika je plná rozporů.
Na jedné straně se cítíte jako marketér
nebo obchodní grafik, na straně druhé
vás ovlivňuje jakési umělecké pnutí
a právě ten umělec ve vás budí pochybnosti.
Dnes už si věřím a rád obdivuji
práci jiných. Líbí se mi třeba obálky
Pavla Růta, například Dumasův klub
od Arga.
Mysterium Tremendum vás zařadilo
mezi úspěšné české autory. Píšete
nějakou novou knihu?
Ano, během pandemie jsem napsal
mysteriózní hororový thriller Existence,
ale nyní odpočívá v šuplíku a čeká, až
budu mít zase čas a náladu ho celý
projet, poupravit a vyšperkovat. Na knize
Mysterium Tremendum jsem pracoval
několik let. Třikrát jsem ji přepsal
a poslední verze se od té první lišila tak
jako Fifty Shades of Grey od Honzíkovy
cesty. Podobný osud, myslím, čeká
i Existenci.
V těchto dnech dokončujete práce na
svém celovečerním režijním debutu
Hrana zlomu s hvězdným Štěpánem
Kozubem v hlavní roli. Kdy půjde film
do kin?
Hrana zlomu je jen pracovní název,
ještě stále přemýšlíme, jak se bude film
doopravdy jmenovat. Pandemie nám ho
stále odsouvá, ale doufám, že na dušičky
by mohl být v kinech.
Předešlý film Ruchoth Raoth, který
jste natáčel také se Štěpánem
Kozubem, vám přinesl slávu až
v Las Vegas a Štěpánovi dokonce na
tamním filmovém festivalu cenu za
nejlepší herecký výkon. Píšete tyto
podivínské role Štěpánovi přímo na
tělo, nebo se o jeho obsazení rozhodne
až před natáčením?
Když něco píši, tak si u toho často představuji
už daného herce. Nechci, aby
se snažil hrát něco, co už má vepsané
ve tváři. Ale Štěpán, to je jiný případ, on
je chameleon. Dovedu si ho představit
v jakékoli roli, protože on postavy
nehraje, on se do nich převtěluje. Je
úžasné ho při práci sledovat. Je to zážitek
nejen pro diváka, ale i pro celý štáb.
Jste průkopníkem knižních trailerů.
Tedy audiovizuálních upoutávek
na knihu. Některá vaše díla
dokonce používali zahraniční
nakladatelé. Najdete si ještě čas na
jejich natáčení?
Sem tam si nějaký ten trailer vystřihnu,
ale už jich není tolik. Knižní trailer
zevšedněl. Všichni pochopili, že je to
ideální formát pro sociální sítě, proto se
v různé podobě a kvalitě objevuje čím
dál častěji. Nejčastěji jako prostá animace
s kývající se knihou. Na začátku
to bylo ale jiné. Některé trailery jsme
točili jako krátké akční filmy, užívali
jsme si to, protože jsme byli jediní, kdo
to dělal.
Talentovaný výtvarník, filmový
režisér, spisovatel a bojovník
Emil Křižka natočil během
pandemie svůj druhý film se
stále populárnějším Štěpánem
Kozubem. Za ten první získal
Kozub na filmovém festivalu
v Las Vegas cenu za nejlepší
herecký výkon v hlavní roli.
Emil Křižka má ovšem respekt
i v dalších uměleckých oborech.
Je jedním z nejúspěšnějších
a také nejoslovovanějších autorů
knižních obálek. Jeho knižně
vydané Mysterium Tremendum
dosáhlo bestsellerové prodejnosti.
31
ROZHOVOR
Bude to film plný lechtivého humoru
a veselých písniček, nebo, jak název
napovídá, zůstáváte věrný své temné
umělecké duši?
Fascinuje mě lidská duše, její hlubší
vrstvy a touhy, které většinou překrývá
naše ego. Pohled do hluboké temné
studny je pro mě daleko inspirativnější
než pohled do slunce. Rád píši o tom,
co bych nikdy neudělal, nebo o tom, co
bych nikdy nechtěl zažít. Je to pro mě
taková terapie. Každý by si měl takovým
vnitřním uspořádáním projít. Urovná mu
to nastavení.
A o čem tedy film bude?
Nerad prozrazuji zápletku předem,
také oficiální filmová anotace bude jen
náznakem toho, co diváka čeká. V mém
filmu, stejně jako v životě, je všechno
jinak, než se zdá. Chtěl jsem nechat příběh
dojít až na hranu, proto ten pracovní
název. A na té hraně to s hrdiny i diváky
po všech stránkách zacloumá. A to je
mým cílem. Víc ale vážně neprozradím.

32
LEE CHILD & ANDREW CHILD:
Hlavní
hrdina je
náš třetí
bratr
Lee Child je autorem úspěšné
knižní série s vysloužilým
policistou Jackem Reacherem.
V nové knize svérázného
hrdiny s názvem Ochránce se
k oceňovanému autorovi připojil
jeho mladší bratr Andrew,
aby časem sám pokračoval ve
splnění bratrova slibu, totiž že
řada světově úspěšných thrillerů
bude pokračovat. Starší Lee vidí
v mladším Andrewovi sebe před
patnácti lety, zatímco mladší
Andrew vidí v bratrovi sebe za
patnáct let. Své spoluautorství
vnímají jako absolutní prolnutí
dvou pohledů do jednoho
knižního ideálu. I proto je
novinka Ochránce jedním
z nejočekávanějších thrillerů roku.
Jak probíhala vaše spolupráce na
Ochránci?
LC: Když jsme se společně posadili, abychom
napsali Ochránce, připadalo mi to,
jako by nastala konečná fáze pětadvacetiletého
procesu. Když jsem dokončil
první knihu s Reacherem Jatka, ukázal
jsem ji manželce a dceři, které byly nadšené
a loajální, ale vzhledem k tomu, že
ani jedna není milovnice thrillerů, ukázal
jsem ji jako dalšímu Andrewovi, protože
jsem měl pocit, že se mi od něj dostane
informovaného názoru. Věděl jsem, že
kritizovat dílo staršího bratra pro něj
nebude snadné, ale zároveň jsem věděl,
že to udělá, pokud to bude nutné. Je
prostě takový. Ale kniha se mu naštěstí
líbila a Reacher se stal něčím jako rodinným
vlastnictvím… Je to takový další
bratr. Takže spolupráce byla nakonec
velice snadná.

AC: Psaní pro mě bylo náročné – Lee
nasadil nesmírně vysokou laťku! –,
ale spolupráce probíhala přirozeněji,
než jsem čekal. Nepsal jsem s někým
jiným celé roky – desetiletí! –, protože
když jsem se o to v minulosti pokoušel,
měl jsem pokaždé pocit, že plavu proti
proudu. Byl jsem před svými partnery
vždycky o krok napřed a žádný z mých
nápadů neladil s jejich. Ale s Leem jsme
od první minuty harmonovali a zůstalo
to tak po celou dobu.
Jaké to bylo psát knihu během lockdownu
kvůli koronaviru covid-19?
LC: Hodně jsme toho zmapovali
a napsali ještě před lockdownem, ale
tyhle měsíce, kdy se nedalo dělat nic
jiného, nám nesmírně pomohly, co se
týče pozornosti a soustředění.
AC: Lockdown znamenal, že jsme se
nemohli během psaní vídat tak často,
jak jsem očekával, takže jsme byli ve
spojení prostřednictvím zoomu a textových
zpráv, ale souhlasím, že možnost
ponořit se zcela do tvůrčího procesu
byla velice přínosná.
Andrew, jaký byl Lee během dětství?
AC: Na společné dětství mám jen málo
vzpomínek, protože nás dělí velký
věkový rozdíl, ale na jednu událost nikdy
nezapomenu. Bylo mi pět a otec se na
mě strašně zlobil, protože jsem provedl
nějakou lumpárnu. Lee byl jediný, kdo
se mě zastal, a potom jsme uzavřeli
dohodu: vždycky se za mě postaví a já se
postavím za něj. Když jsem vyrůstal, měl
jsem se zbytkem rodiny jen velice málo
společného, tak jsem se na Leeho díval
jako na paprsek naděje – na důkaz, že je
možné najít v životě vlastní cestu, bavit
se a být úspěšný.
A Lee, stejná otázka o Andrewovi!
LC: Když se narodil, byl jsem teenager.
Měl jsem přítelkyně a vymetal jsem koncerty
a večírky. Ale Andrew byl roztomilé
mimino a velice brzy se z něj vyvinula
fascinující osobnost… tvrdohlavá,
zarputilá, umíněná, ale také zábavná. Od
samého počátku si musel v našem přeplněném
domě vytvářet vlastní prostor.
Užil jsem si s ním hodně legrace a byl
to dobrý trénink na později na vlastní
dítě. Jednou jsem ho musel hlídat, když
mu bylo pár měsíců a byl tak nastydlý,
že nemohl spát. Tak jsem ho podržel
za kotníky, pověsil hlavou dolů, nechal
vytéct všechny nudle a potom spal
jako dřevo. Užitečná metoda. Pak jsem
se odstěhoval z domova, takže jsme
vyrůstali spíš jako kamarádi, ne jako
bratři, protože jsem s ním nebydlel pod
jednou střechou a neprožíval jsem s ním
obvyklé sourozenecké záležitosti.
Dělí vás poměrně velký věkový rozdíl.
Připadalo vám to přínosné z hlediska
kreativity?
LC: Naprosto, a souvisí to hodně s proměnou.
Jako spisovatel si uvědomuju,
že kolem mě plyne svět, a chtěl bych
dodat sérii dávku současné energie.
S Andrewem na palubě si připadám
zázračně omládlý o patnáct let, plný
nápadů a zápalu. Jako bych se setkal se
svým mladším já.
AC: Ta situace je pro mě naprostý zvrat.
Jako nejmladší v rodině jsem býval
vždycky ten nejpomalejší, nejméně
způsobilý a nejméně zkušený. A nyní,
poprvé v životě, se nevýhoda být nejmladší
proměnila ve výhodu a umožnila
mi přispět něčím novým.
Vydává BBart, MOC 399 Kč
Vyskytlo se něco, na čem jste se
nemohli shodnout?
LC: V podstatě ne. Oba jsme věděli,
o co usilujeme.
AC: Spíš naopak. Vždycky bylo jasné,
kam se má příběh ubírat, ale ne
pokaždé jsem věděl, jak se tam dostat,
takže bylo nedocenitelné, že nás Lee
neustále vedl správným směrem.
Dobře se o vás ví, že máte oba rádi
kávu. Kdo je na ní závislejší?
LC: Znáte lidi, kteří si berou k posteli
sklenici vody? Andrew měl období,
kdy si bral hrnek černé kávy, takže je
patrně větší závislák, i když nechápu,
jak je možné, že mu z toho neexploduje
hlava.
AC: Někdy večer to pořád dělám. Pokud
nemám během dne dost kávy, skončím
s bolestmi hlavy a nemůžu spát. Kamarád
mi kdysi koupil hrnek s nákresem
všech žil a tepen v lidském těle a s nápisem:
„V mém kofeinovém systému je
příliš mnoho krve.“ To se ke mně dost
dobře hodí.
Máte stejnou nejoblíbenější knihu
s Reacherem?
LC: Na pár z nich jsem docela hrdý, ale
nakonec je nejoblíbenější vždycky ta
příští, protože by mohla být teoreticky
dokonalá… Pak mě však popadnou
obavy, že jestli je autor naprosto spokojený
se svou knihou, má vůbec motivaci,
aby pokračoval?
AC: Pro mě osobně jsou mimořádné
dvě. Jatka, protože ta byla první a nikdy
nezapomenu, co jsem cítil, když jsem
dočetl rukopis. Radost, že jsem zhltnul
tak úžasnou knihu. Úlevu, že je tak
skvělá, protože jsem věděl, co všechno
je pro bratra v sázce. A také cosi jako
napojení. Vyprávění je napsáno v první
osobě a dost dlouho neznáme Reacherovo
jméno, ale dávno před tím, než
jsem se ho dozvěděl, jsem si myslel, že
toho chlapa znám, na hluboké, elementární
rovině. Druhá kniha, která je pro
mě obzvlášť výjimečná, je Odpočívej
v pokoji. Má všechny ingredience, díky
kterým nám Reacher přirostl k srdci –
podmanivé místo děje, všudypřítomnou
atmosféru tajemna, skvělé postavy,
fascinující (a mimořádně drastickou)
zápletku, strhující styl, akci, vykonanou
spravedlnost – ale tentokrát jsem měl
pocit, že jazyk je ještě lyričtější a esteticky
uspokojivější.
Jak doufáte, že se lidé budou cítit po
přečtení téhle knihy?
LC: Doufám, že se jim uleví a budou rádi,
že bylo učiněno zadost spravedlnosti
a bídákům se nedostalo jen přísného
pokárání.
AC: Tohle všechno – a že budou chtít víc!
Co má pro Jacka Reachera nachystaného
budoucnost?
LC: To záleží jako obvykle na čtenářích.
Pokud budou chtít víc, rádi
jim vyhovíme!
AC: Bude nám obrovským potěšením!
33
ROZHOVOR

34
Divadlo
Bolka Polívky
připravuje bohatý
program pro Letní
scénu 2021. Hrát se
bude pod širým
nebem v Brně,
Mikulově a Slavkově
Šestý ročník Letní scény Divadla Bolka
Polívky je i v letošním roce naplánován
tak, aby se postupně odehrával
hned ve třech atraktivních lokalitách.
Od 12. do 25. června a následně od
22. července do 15. srpna 2021 budou
mít diváci možnost zhlédnout inscenace
z vlastní produkce divadla i jeho
hostů v amfiteátru na Kraví hoře
v Brně, od 29. června do 5. července
2021 v amfiteátru v Mikulově a od
12. do 15. července 2021 na nádvoří
Zámku Slavkov – Austerlitz. Vstupenky
je možné zakoupit online na webu
divadla a prostřednictvím prodejního
systému GoOut.
„Program všech našich letních scén je
kvalitní, žánrově pestrý a bude uveden
na třech krásných místech s jedinečným
geniem loci. Nyní nás okolnosti učí
žít jinak, měníme své zvyky a zažitou
„normálnost“. Situace se mění v podstatě
ze dne na den, ale jsem přesvědčena,
že i v této nejistotě je koupě
vstupenky na jakýkoliv vybraný titul
na naši Letní scéně jistotou a radostí,“
věří ředitelka Divadla Bolka Polívky
Kateřina Komárková.
Řada titulů bude na venkovních scénách
uvedena poprvé. Na jevišti pod
hvězdným nebem publikum zhlédne
sérii inscenací z domácího repertoáru
Divadla Bolka Polívky, ale také oblíbené
činohry z produkcí spřátelených
divadel (Dejvické divadlo, Studio
DVA divadlo, Divadlo Kalich, Divadlo
Petra Bezruče nebo také Divadlo Na
zábradlí). Obecenstvo se může pochopitelně
těšit na Bolka Polívku, ale také
na další největší herecké osobnosti
současného divadla: Ivu Janžurovou,
Ladislava Freje, Zlatu Adamovskou,
Martina Hofmanna, Báru Hrzánovou,
Pavla Zedníčka, Simonu Stašovou či
Petra Štěpánka.
Na své si přijdou i milovníci hudebních
žánrů, pro které chystají čtyři atraktivní
koncertní vystoupení Lenka Filipová,
Javory, Szidi Tobias a Melody Makers
s Ondřejem Havelkou.
„Věřím, že divadlo zůstane i nadále nedílnou
a důležitou součástí našich životů,
že se vítr brzy obrátí a napne plachty
všech kulturních institucí. Opatrujte se
a těším se na viděnou v Brně, Mikulově či
Slavkově,” dodala Kateřina Komárková.
Kompletní program všech Letních scén naleznete na webu divadla zde:
https://letniscena.divadlobolkapolivky.cz/program

1 600 TIPŮ
KAM VYRAZIT PO ČESKU
180 HRADŮ, 120 ZÁMKŮ, 100 MUZEÍ, 200 KOUPALIŠŤ
A STOVKY DALŠÍCH MÍST PRO ZÁBAVU A DOBRODRUŽSTVÍ
Přehledné piktogramy,
weby, mapky, rejstříky
Bonusové slevy
na vstup či pobyt
WWW.JOTA.CZ

36
Jan Menděl s Davidem
Toegelem jsou spoluautory
motivační novinky
Malé velké pravdy. Knihy,
která leckomu změní od
základu život. Po jejím
přečtení člověk snadno
propadne dojmu, že život je
zvládnutelný, a pro většinu
čtenářů zvládnutelný
skutečně bude. Honza
je autorem známého
uprdelismu, David je
naopak klidná síla a jeho
rukopis psychoterapeuta
je nezbytným elementem
vyváženosti této
jedinečné publikace.
Jan Menděl
& David Toegel
„
Uprdelismus
vyžaduje
velkou dávku
osobní odvahy.
Jaké to je psát knihu ve dvou? Je to
mentální duel, nebo spíš produkt
názorové shody?
JM: Je to od obojího trochu. V některých
přístupech se shodujeme, v jiných
trošku lišíme, ale náš společný cíl je
stejný, takže i když oba jdeme lehce
jinou cestou, nakonec se vždy potkáme.
Pokud se v něčem úplně neshodujeme,
má to ten přínos, že nakonec čtenáři
nabídneme dva různé modely, které
jsou však z našeho pohledu oba funkční.
Zároveň se svými názory navzájem ovlivňujeme
a tím vzniká něco úplně nového.
Je to váš první spoluautorský počin.
Budete v této spolupráci pokračovat?
JM: Určitě ano. Touto knížkou pouze
startujeme. Chceme využít svoje letité
zkušenosti z terapie a koučinku a doplnit
je o svoje vlastní osobní zážitky, které
nás na naší cestě ovlivnily a posunuly.
Tato kniha je taková malá ochutnávka.
Další dílo, které plánujeme, bude tera-
peuticko-seberozvojová příručka, ve
které se pokusíme čtenářům ukázat,
jak si mohou pomoci sami, pokud
zrovna nemají možnost chodit někam
na terapie, koučink nebo seberozvojové
semináře.
Honzo, vy jste autorem uprdelismu
a stejný název nese i vaše poslední
kniha. Jak by měl být definován jeho
pojem v naučném slovníku?
JM: Definoval bych ho jako schopnost
rozeznávat, co je v životě podstatné,
a co ne a schopnost mít to nepodstatné
u prdele. Z vlastního života i poradenské
praxe si čím dál více uvědomuji, že
drtivá většina věcí, kvůli kterým se trápíme,
je z určitého nadhledu naprosto
nepodstatná. Jen toto uvědomění
a následný efekt zklidnění nepřicházejí
automaticky. Člověk se musí nejdřív rozhodnout
pro změnu nahlížení na život
a přístupu k němu a tyto pak systematicky
a pravidelně upravovat.

Jsme jako lidé schopni svůj přirozený
postoj k aktuálním problémům ovlivňovat
cílenou změnou přístupu?
JM: Jsme, a to právě kvůli tomu, že náš
„přirozený“ postoj není přirozený, nýbrž
naučený, převzatý. Když se obšírně
a hloubkově zamýšlíme nad tím, co nás
trápí, dojdeme nakonec vždy k závěru,
že to není ta věc nebo situace samotná,
ale náš přístup k nim. Pak je nutné se
zeptat sami sebe, jestli nám náš současný
přístup vyhovuje a slouží, anebo
jestli nám víc ubližuje. Také je dobré si
položit otázku, od koho jsme tento přístup
přijali, kdo v našem nejbližším okolí
reagoval tímto způsobem. Díky tomu
získáme větší odstup a také možnost
se rozhodnout, jestli si tento přístup
chceme udržet, nebo se rozhodneme
ho modifikovat, případně zcela vyměnit
za jiný. A poslední krok je už „jen“ ten, že
to začneme dělat. Každý den, systematicky,
pravidelně a s trpělivostí se učíme
jinak myslet a jinak reagovat. Když v tom
vytrváme, výsledky na sebe nenechají
dlouho čekat.
Může se do režimu „uprdelismu“
přepnout každý, nebo máte zkušenost
s tím, že to někomu prostě fakt nejde?
JM: Teoreticky samozřejmě může. V praxi
je to však o tom, že ne každý má dostatečnou
odvahu to udělat. Ono se to sice
moc nezdá, ale uprdelismus vyžaduje
velkou dávku osobní odvahy, kdy se
člověk vzepře zažitým vzorcům myšlení
a chování a vychýlí se z nich. To s sebou
přirozeně přináší počáteční pocit nejistoty
a mnohdy také pocit viny, že dělám
něco špatně, že hřeším a přijde trest.
Bohužel mnoho lidí tento pocit neustojí
a ze strachu se vrátí do svého starého
režimu, který jim sice nevyhovuje, ale
ve kterém se cítí bezpečněji, protože ho
důvěrně znají. Když se podívám s určitým
odstupem na lidi, kteří dokáží změnit
svůj život a rozvíjet se, a na ty, kteří to
Jan Menděl, foto Dagmar Hájková
David Toegler, foto Dagmar Hájková
zatím nezvládnou, je dle mého názoru
vždy tím rozhodujícím faktorem odvaha.
Obě skupiny cítí strach, neboť ten je
v tomto případě zcela přirozený a vlastně
i na místě, ale zatímco ta druhá skupina
se strachem nechá zastavit a zařadí zpátečku,
ta první jedná a zkouší, přestože se
bojí a cítí se nekomfortně.
Davide, vy se dlouhodobě věnujete
psychoterapii. Co je nejčastější příčinou
psychické disbalance vašich klientů?
DT: Nejčastěji jsou to úzkosti, panické
ataky, vztahové problémy či hledání
vlastní identity a sebehodnoty. Ohromným
tématem jsou také nefunkční
rodinné vzorce a přesvědčení.
Vaše motivační věty jsou velmi výstižné
a někdy i dost důrazné. Je upřímnost
a přímočarost základním nástrojem
terapeuta?
DT: Upřímnost určitě je. Nikdy nepředbíháme
klienta v jeho vývoji a neradíme.
Základem práce terapeuta je empatie,
schopnost vnímat věci v širších souvislostech
a poukazovat na kontrast mezi
tím, co klient údajně musí a měl by, a tím,
co chce a může. Jde o hledání cesty, jak
tyto protichůdné postoje sblížit tak, aby
nevyvolávaly stres, vnitřní napětí, pocity
viny a vlastní nedostatečnosti. S přímočarostí
musí být terapeut opatrný, aby
nebyl v pozici autority (rodiče, učitele),
nevyvolával v klientovi opět jeho roli
nedospělého, nedostačujícího, selhávajícího
jedince a nepřenášel na něj svoje
osobní problémy a projekce. Výsledkem
terapie není bezproblémový život klienta,
ale upřímný a opravdový přístup k životu,
posílení sebehodnoty a uvědomování si
sama sebe jako svobodné bytosti, která
má právo se rozhodovat a je zodpovědná
za své emoce a pocity. Uzdravený klient
si ve vztazích uchovává svoji autonomii,
a přesto může být otevřený a přístupný
k potřebám druhých, není jimi pohlcen
a nebojí se citových zranění.
Po přečtení vaší společné novinky mám
neklamný pocit, že se jedná o způsob
života, o očistné vnitřní nastavení. Vaše
tvrzení jsou vlastně velmi osvobozující.
Je vnitřní svoboda hlavním cílem
vašeho učení?
DT: Ano, určitě je. Z našeho pohledu je
vnitřní svoboda převzetí plné zodpovědnosti
za svůj vlastní život. Jenom když je
člověk vnitřně svobodný, stává se opravdu
dospělým a přestává se bát žít naplno.
Tím jeho život nabere úplně jinou dynamiku
a rozměr.
Oba se věnujete osobnímu koučinku
a Malé velké pravdy jsou jakousi sbírkou
vašich nejúspěšnějších doporučení.
Je pozitivní odezva vašich klientů
jedinou metrikou pro jejich výběr
a následné zařazení do knihy? Nebo je
to váš vlastní a nezávislý výběr?
DT: Opět je to kombinace obojího. Při
výběru jsme zohledňovali, jaké věty
s našimi followery nejvíc rezonovaly, ale
zároveň jsme kladli důraz na to, aby se
v knize objevily i ty věci, které my oba
považujeme za klíčové a sami se jimi
snažíme řídit.
37
ROZHOVOR

38
1918: Vražda na konci války
// Andreas Pittler
Vídeň, listopad 1918. První světová válka se chýlí ke
konci, monarchie se rozpadá a major David Bronstein
vyšetřuje dva případy: vraždu mladé ženy a záhadné
zmizení generálporučíka Wilhelma Spitzera
von Grabensprung, který byl shodou náhod jeho
velitelem na bojištích první světové války…
Poprava
// Yrsa Sigurdarđóttir
Na místě bývalého popraviště je
nalezen oběšený muž. Při ohledání
policie zjistí, že mrtvý má v hrudi
zaražený hřebík. Během vyšetřování
se vynořuje příběh násilí, zlovolné
manipulace a kruté pomsty. Ve
smrtelném ohrožení je nejspíš víc
lidí. Detektiv Huldar a psycholožka
Freyja se opět pouští do zběsilého
závodu s časem.
Napínavé
novinky
Napínavé romány patří mezi vůbec nejčtenější
literaturu. Máme pro vás několik tipů na
podobné knižní novinky, které zhltnete
jedním dechem, respektive pohledem.
Temný příliv
// Peter Temple
Volání havrana
// Wilbur Smith
Když se Mungo, syn bohatého
majitele plantáže, vrátí ze studií
domů, čeká ho nemilé překvapení.
Rodina je na mizině a láska
z dětství Camilla se provdala za
nenáviděného Chestera, který se
k ní navíc chová velmi zle. Mungo
je zaslepen touhou po pomstě,
ale musí se rozhodnout, kam až
je ochoten zajít, aby si vzal zpátky
vše, co mu patří.
Žena obchodníka s příběhy
// Steve Robinson
Birmingham roku 1880. Angelica Chastainová uprchla
z Londýna se svým malým synem Williamem.
Slibuje mu lepší život daleko od hrůz, které opustili.
Jenže minulost vrhá dlouhé stíny a Angelika záhy pochopí,
že nemůže jen tak zapomenout na to, odkud
pochází – a před kým utekla. Jak daleko zajde, aby
ochránila svá tajemství?
Jack Irish se coby občasný soukromý vyšetřovatel
z australského Melbourne zabývá především pátráním
po zmizelých osobách. Tentokrát přijme nabídku,
která se neodmítá. Navštíví ho přítel jeho otce
s prosbou, aby mu našel ztraceného syna. Zmizelý
Gary ale rozhodně nebyl bez poskvrnky a Jack brzy
lituje, že tuto zakázku přijal…

S V Ě T O V Ý B E S T S E L L E R
tentokrát v audioknižní podobě
Jan Vondráček pod mistrovským režijním vedením Jana Jiráně
natočili více než 25 hodin strhujícího životního dramatu.
Dostupné
u všech dobrých
knihkupců.
„Mistrovské literární dílo... drsné,
s tempem thrilleru.“ ~ Daily Telegraph
„Prvořadá kniha, výjimečné umělecké dílo,
mimořádně krásné. Kdyby se mě někdo zeptal,
o čem ta kniha je, řekl bych, že o všem. O všem
na tomto světě.“ ~ Pat Conroy
„Živé vyprávění, které nás přivádí do bombajských
slumů, opiových doupat, brlohů, kde se provozuje
prostituce, a do barů, kde se slézají přistěhovalci.“
~ Washington Post Book World

40
Nabídka nových titulů
audioknih a mluveného
slova je na českém trhu
nepřeberná. Jak se v ní
zorientovat, už osmým
rokem doporučuje Asociace
vydavatelů audioknih, a to
prostřednictvím udílení
Cen AVA – Audiokniha roku.
Tu nejlepší audioknihu
v různých kategoriích vybírá
osmnáctičlenná porota
složená z odborníků na
tento žánr.
Nejlepší audioknihou loňského roku
se stal román
Šikmý kostel
Foto: Roman Souček
Vyhlášení výsledků za rok 2020 se
uskutečnilo 20. května v malebném
prostředí Vrtbovské zahrady na
pražské Malé Straně. V klání o nejlepší
audioknihu loňského roku se utkalo
94 přihlášených titulů od 22 vydavatelů
v celkem 10 kategoriích. Absolutní
vítězství získal titul vydavatelství One-
HotBook Šikmý kostel v režii Jitky Škápíkové.
Jedná se o zpracování prvního
dílu úspěšného románu Karin Lednické
v podání Vilmy Cibulkové, která
svůj přístup k textu a „sžití se“ s knihou
proměnila v první místo v kategorii
Nejlepší interpretka. „Zásadní režijní
přínos v práci s tempem, intonacemi
a modulací hereckého hlasu přispívá
k mnoha silným okamžikům nejen
ve stěžejních dramatických situacích
knihy, ale i při jednoduchém literárním
líčení jarní vycházky, denní dřiny
v hospodě nebo na šachtě. Interpretka
přistupuje k četbě neokázale a přitom
je z jejího projevu zjevný osobní
vztah k textu. Na svých bedrech
nese všechnu tíhu hornické mizérie,“
napsala ve svém hodnocení již zmiňovaná
odborná porota.
Každoročně se také uděluje Zvláštní
cena AVA za mimořádný přínos v oblasti
mluveného slova. Tu si odnesl Jiří Lábus,
který se v děkovné řeči přiznal, že tuto
práci chtěl dělat již od dětství a že díky
rozhlasu, který od mala poslouchal, se
učil u takových mistrů, jako byl například
Karel Höger. V minulosti tuto cenu
obdrželi Martin Stránský, Jan Jiráň, Hana
Maciuchová, Zdeněk Svěrák, Josef Somr
a Jiří Dvořák. Poslední jmenovaný ji také
Jiřímu Lábusovi osobně předal.
Zda má udílení cen v oblasti audioknih
a mluveného slova smysl, komentuje
předsedkyně představenstva AVA
Kateřina Konopásková: „Rozhodně ano.
Jednak vidíme, jak oblíbenost audioknih
rok od roku stoupá, a to i v loňském roce,
zasaženém pandemií. Vycházejí velmi
dobré tituly, kterým jednotliví nakladatelé
věnují velkou péči. Audioknihy se
staly odvětvím, kterému se daří, a my
jsme rádi, že můžeme posluchačům
přinést průřez toho nejlepšího, co se za
uplynulý rok událo.“
A my vám zde přinášíme kompletní
výsledky Audioknihy roku 2020. Věříme,
že Vás některé určitě osloví…
V té samé, ale mužské kategorii
Nejlepší interpret hlavní cenu získal
herec Jan Potměšil za skvělé načtení
divadelní hry Růže pro Algernon.

Ceny
AVA
Audiokniha roku 2020
– kompletní výsledky
Nejlepší interpret
Jan Potměšil - Růže pro
Algernon (OneHotBook)
Nejlepší design
Vražda potřebuje
reklamu (OneHotBook)
41
Nejlepší audiokniha
– jednohlasá četba
Nejlepší interpretka
Nejlepší zvukový design
Egypťan Sinuhet
(OneHotBook)
Vilma Cibulková - Šikmý
kostel (OneHotBook)
Pohřešovaná (Bionaut)
Nejlepší audiokniha
– vícehlasá četba
Nejlepší audiokniha
pro děti a mládež
Audiokniha roku
– absolutní vítěz
Svědectví (OneHotBook)
H2O a tajná vodní mise
(OneHotBook)
Šikmý kostel
(OneHotBook)
Nejlepší audiokniha
– dramatizace
Nejlepší audiokniha
– mluvené slovo
mimo kategorie
Cena posluchačů
Vlastníci (Audiotéka)
Anatomie strachu
(Bionaut)
Šlachta – Třicet let pod
přísahou (Témbr)

42
Tancuj,
tancuj,
tancuj
– Česky vychází
Murakamiho klíčový román
autor: Jindřich Jůzl, šéfredaktor nakladatelství Odeon
První český překlad Murakamiho
vyšel roku 2002 – byl to román Norské
dřevo, který drží primát v autorových
prodejích, celkově se ho u nás prodalo
60 tisíc výtisků. To byl start Murakamiho
éry v Česku, novinka Tancuj, tancuj,
tancuj je jeho dvacátým titulem.
Haruki Murakami je však světovým
autorem, jeho knihy vycházejí v padesáti
jazycích. Pamatuju si poznámku
z literární agentury, která zněla: pokud
ve vašem teritoriu nemáte překladatele
z japonštiny, můžete překládat
z angličtiny. Překladatele jsme měli,
díla se ujal Tomáš Jurkovič a stal se
klíčovým hlasem, kterým Murakami
promlouvá v češtině. Postupem času
se k němu přidala také japanoložka
Klára Macúchová, která přeložila
dvě knihy.
Murakami je fenomén, kterému
málokdo odolá, snad každý od něj
něco četl. Je to patrně tím, že používá
internacionální témata, má
srozumitelný jazyk a nejčastěji se
zaobírá – s větší či menší dávkou
tajemna, někdy i sci-fi – vztahy mezi
lidmi. Posuzovat jeho vlastní literární
vývoj optikou česky vydávaných knih
je složité, protože vycházejí napřeskáčku:
Norské dřevo je dílo z roku
1987, následované románem Tancuj,
tancuj, tancuj o rok později, česky však
vychází až teď. V rámci zpřístupňování
autorových děl českému čtenáři jsme
postupovali obvykle tak, že jsme střídali
starší díla s těmi novějšími. Proto jako
druhý titul vyšla roku 2004 moje oblíbená
novela Na jih od hranic, na západ
od slunce (v originále 1992), ale jako
třetí se objevil román Kafka na pobřeží,
japonsky 2002, česky 2006. Později
jsme se ještě inspirovali německým
nakladatelstvím Dumont, které vydalo
sólově vždy jednu povídku ilustrovanou
známou německou grafičkou Kat
Menschik. Vznikly tak čtyři graficky
přitažlivé svazky, např. Spánek nebo
Podivná knihovna.
Roku 2009 vydal Murakami svůj opus
magnum, rozsáhlý román 1Q84.
Původně v tom byl určitý marketingový
trik – Murakami je v Japonsku
extrémně populární, jak sám říká,
pomalu ani nemůže vyjít na ulici.
Román 1Q84 měl dva díly, Knihu jedna
a dva. Autor tajil, že existuje ještě Kniha
tři, pokračování, které znenadání vyšlo
roku 2010. Musel jsem tenkrát podepsat
prohlášení, ve kterém jsem se zavázal
mlčenlivostí, že o této skutečnosti
dopředu vím. Mohl jsem s tím seznámit
také překladatele, ale rovněž on musel
signovat, že si to nechá pro sebe.
Bylo mi ctí se s autorem setkat – v Praze
roku 2006, kdy přebíral Cenu Franze
Kafky. Souhlasil, abychom uspořádali
nevelkou tiskovou konferenci v hotelu
na Václavském náměstí. Na tuto akci se
pokoušel dostat i štáb japonské televize,
který dorazil z Vídně. Neúspěšně. Haruki
Murakami nemá rád publicitu, nesmělo
se fotit. Začala tiskovka a první novinář
se chytře zeptal: Pane Murakami, když
tak nesnášíte rozhovory, tiskovky, focení,
proč právě teď sedíme na tiskové konferenci
v centru Prahy? Spisovatel nehnul
brvou a pravil: Jenže tohle je první tisková
konference v mém životě.
Jestli to byl fakt, nebo to bylo řečeno
s nadsázkou, ponechme stranou.
Osobně se mi jevil jako skromný, introvertní
člověk. Ale možná taky rázný:
vždyť se rozhodl jen tak otevřít jazzový
bar nebo začít psát – a stát se světovým
spisovatelem.
Murakami je
fenomén, kterému
málokdo odolá.

Tomáš Jurkovič:
Rád čtu knížky,
u nichž žasnu
U příležitosti vydání nové
knihy Tancuj, tancuj,
tancuj japonského
spisovatele Harukiho
Murakamiho proběhl
rozhovor s dvorním
překladatelem jeho
příběhů. Tomáš Jurkovič
nám prozradil nejen,
jak složité je knihy
z japonštiny překládat, ale
i další perličky.
43
Pane Jurkoviči, jak bylo předesláno, jste
prakticky dvorním překladatelem Murakamiho
knih do češtiny. Kolik jste jich
už přeložil?
Pokud počítám dobře, vychází mi celkem
osmnáct titulů.
Pamatujete si, která byla první?
Na to bych, myslím, ani nedokázal zapomenout.
Bylo to Norské dřevo v roce 2002.
Jak vypadá vaše práce na překladu knih
tohoto autora? Postupujete vždy stejně?
Jde o vcelku běžný a obvyklý postup:
Začnu první kapitolou, pak přijde druhá,
třetí… Pak následují dvě korektury... Nic
neobvyklého. Jsou to takové vyjeté koleje,
které vás vedou bezpečně k cíli.
Musíte se na překlad knihy nějak speciálně
připravovat?
Ano a ne. Na nějaké speciální předchozí
přípravy není obvykle čas. Do textu spadnete
jako do vody a musíte plavat. Případné
problémy, které text přináší, řešíte
hbitě a elegantně za pochodu. Dnes už
na to zpravidla stačí připojení na internet,
kde většinou najdete všechny potřebné
informace, jak k jazyku, tak k reáliím. Na
druhou stranu, pokud překládáte delší
dobu stejného autora, tak se vám časem
průběžně získávané znalosti zúročí a jste
čím dál tím připravenější a připravenější.
Zároveň je jasné, že každý text s sebou přináší
něco úplně nového. Učíte se a připravujete
v podstatě pořád.
Máte čas si u překladu příběh také užít,
nebo se soustředíte pouze na práci?
Překlad si musíte užít, jinak to nebude
bavit ani vás, ani čtenáře. Soustředit se na
to pochopitelně musíte po celou dobu, ale
to se navzájem s tím užíváním nijak nevylučuje.
Musíte si užít tu práci jako takovou.
Kterou knihu Haruki Murakamiho
máte nejraději?
Asi Kroniku ptáčka na klíček. V ní totiž
hlavní hrdina dokáže vůbec poprvé
s přehledem a na celé čáře zvítězit
v přímém boji nad tím, co ho po celou
dobu jeho existence (už od prvních
Murakamiho literárních krůčků) trápilo.
Jak složité je překládat knihy
z japonštiny? Má to nějaká úskalí
a specifika?
Je to, myslím, stejné jako překládat
knihy z jiných jazyků. Musíte vědět, co
které slovo, slovní spojení nebo reálie
znamená, nebo to aspoň musíte umět
bezpečně zjistit. A pak to šetrně a zároveň
pravdivě sdělit českému čtenáři,
aby měl v knize, pokud možno, všechny
informace, které má čtenář originálu,
a zároveň se mu i dobře četlo.
A proč jste se rozhodl zrovna pro
tento poměrně neobvyklý jazyk?
Čím si vás získal?
Protože se jednalo o dokonale odlišný
jazyk a dokonale odlišnou kulturu,
než jsou ty, které člověka obklopují
v běžné každodenní české realitě. Je to
takové milé osvěžení – na každém kroku
vidíte, že věci můžou fungovat i úplně
jinak, než běžně přijímanými a zažitými
způsoby.
Jaké knihy sám rád čtete? Je čtení
vaším největším koníčkem?
Nejradši čtu kvalitní knížky, které mi
něco dají, někam mě posunou, ukážou
mi nové světy, nedají mi na sebe
zapomenout a vyžadují, abych se k nim
vracel. Takové knížky, ze kterých si pak
pamatuji celé věty a pasáže, které mě
provázejí na cestě někam dál. Knížky,
které nesmlouvavě chtějí, abych byl
lepší, než jsem. Knížky, u kterých žasnu,
že něco takového někdo napsal už před
tisíci let, a ono je to pořád živé. Na pomyslném
žebříčku se u mě četba momentáně
dělí o nejvyšší příčky s amatérským
běháním, domácím kutilstvím, slovenským
folklórem a tábořením ve woodcrafterském
stylu.
Děkujeme za rozhovor a budeme se
těšit na vaše další překlady.
Karolína Skácelová a Helena Herynková
Tomáš Jurkovič (1976) je český japanolog
a překladatel z japonštiny. Věnuje se především
dílům Harukiho Murakamiho, jeho
první román přeložil již v roce 2002. Narodil
se do česko-slovenské rodiny výtvarníků
a od dětství se zajímal o japonskou kulturu
a tradice. Od roku 2017 působí též
na Gymnáziu Evolution jako učitel japonského
jazyka.

44
Žhavé
Fantasy novinek je v tuto
chvíli opravdu celá řada,
jedna je lepší než druhá.
Nicméně dovolte mi za
sebe, možná tak trochu
neskromně, doporučit
dvě knížky, které vám za
žádných okolností nesmí
proklouznout mezi prsty.
fantasy pecky,
které
musíte
mít
autor: Anastasja Vištalová
Pokud patříte stejně jako já mezi
fanoušky Hunger Games, tak vaše
geekovské srdéčko zaplesá blahem nad
Vládci popela. Svět, kterému vládnou
bohové a bájní fénixové, mající podobu
ušlechtilých koní, jenž se ráno rodí
z popela, aby s posledními slunečnými
paprsky zemřeli, vás prostě dostane.
Legendární závod je sice o trochu
milosrdnější než kapitolská aréna, ale
intrikami to v něm přímo vře.
Holly Black není třeba dlouze představovat,
proto řeknu jen jediné: reedice
příběhu ze světa víl s názvem Nejtemnější
část lesa, se v polovině června
objeví na pultech knihkupectví. Obálka,
stejně jako i samotný obsah, jsou doslova
pohlazením po duši. Máte se skutečně
na co těšit!

Záhada domu Marwicků
45
Další ze strašidelných domů Darcy Coates stojí v malém
městečku a každý se mu vyhýbá. Proč? Protože
v něm bydlí duch! A dá vám pěkně zabrat. Nikdo
z nájemníků tam nevydrží dlouho. Nechá se vyhnat
i Anna, poslední z nich?
Země divů
Nejlepší
horory
aneb Kouzlo strašidelné hrůzy
autor: Hana Wielgusová
Autorka thrilleru Dětské zoubky
Zoje Stage vás tentokrát zavede
na samotu doprostřed hor a lesů.
Přestěhuje se sem umělecká rodina
Bennettů, aby zde nalezla klid
a štěstí. To jim však zdejší příroda
nepřinese. Neznámá bytost a stará
borovice způsobí peklo na zemi
a nepředvídatelnými přírodními
jevy a nadpřirozenými úkazy se
to bude jenom hemžit. Jeden
zvrat bude následován druhým
a život Bennettů už nikdy nebude
jako dřív.
Důvodů, proč tak rádi čteme hrůzostrašné příběhy, je hned
několik. Zostřují naše smysly a připravují nás na hrůzy reálné.
Prověřují naši vlastní temnou stránku a utvrzují nás, že zlo
je špatné. Co se nám však líbí nejvíc, je to příjemné mrazení,
když se bojíme, a přitom víme, že se nám nemůže nic stát.
Horory mohou mít mnoho podob. Naše nakladatelství vám
nabízí ty nejlepší z nejlepších.
Ztraceni
Rybář
Mystický příběh Johna Langana o dávných úmluvách
a skrytých tajemstvích vás zavede na strmý břeh jednoho
legendami opředeného potoka. Dva rybáři zde
hledají zhojení svých stále živých ran. Toho se však
nedočkají, najdou jen jejich rozjitření, ale také naději,
že získají zpět, co ztratili. Jakou cenu však budou
muset zaplatit?
Hrůzu, kterou zažijete ve starém
anglickém venkovském sídle,
budete milovat. Úmysl mladé
Stelly –vyrovnat se tu se smrtí
snoubence – se ukáže jako hodně
špatný nápad. Dům totiž skrývá
tajemství své temné minulosti
a duchové rozhodně nechtějí, aby
se to změnilo. Anebo ano? Gotický
debutový horor Anity Frank ve
stylu Ženy v černém vás uchvátí.

46
Přes 20 let po boku legendárního
Miloše Formana.
V době, kdy režisér Miloš
Forman představoval
světu film Amadeus,
létali novináři přes celý
svět, aby s nejslavnějším
Čechem z Hollywoodu
mohli strávit několik
vymezených minut. Jaké
bylo žít po jeho boku
celých 23 let? Nejen to
odhaluje ve své nové knize
Vychází
unikátní deník
Martina Formanová.
Zatímco filmový svět přišel v roce 2018
o legendu, pro Martinu Formanovou znamenal
režisérův odchod ze světa ztrátu
milovaného manžela a otce dvou dětí.
„Umlkly Milošovy oblíbené písničky, které
jsme si pouštěli, jako by měl kdykoliv vejít
a připojit se k nám. Obývákem se nenese
kouř jeho doutníků ani vůně espressa
s kapkou Baileys ani zvuk CNN,” píše
v knize Nalakuj to narůžovo, již s bohatým
fotografickým materiálem vydává
nakladatelství PROSTOR.
Autorka svůj smutek zpracovává formou
deníkových záznamů. První zápis
je ze srpna 2018, poslední z letošního,
již pandemického února. S nadsázkou,
sebeironií a upřímností Formanová
popisuje cestu k zotavení. Nečekanou
součástí duševní terapie se pro ni stávají
lekce stand-upu, který spojil její touhu
po komunikaci, smysl pro humor i dávné
vzpomínky na chvíle strávené v dětském
recitačním kroužku v rodném Brně.
Autorčina jemně dávkovaná ironie prolíná
celým textem, nejvíce zasahuje ji samotnou.
Ve vyprávění se kromě rodiny včetně
zvířat objevují také přátelé z řad známých
umělců, např. scenárista Petr Jarchovský
či americká herečka Mia Farrow. Kniha
navazuje na předchozí autobiografické
prózy Skladatelka voňavého prádla
a Snědla dětem sladkosti.
Martina Formanová, rozená Zbořilová, se
s Milošem Formanem seznámila v roce
1995 ještě jako studentka FAMU. Předcházel
tomu její pětiletý vztah se zpěvákem
Karlem Gottem. Po rozchodu se vydala
do USA za svou sestrou. Kvůli diplomové
práci tehdy oslovila Miloše Formana, který
souhlasil se schůzkou. I přes varování
maminky dala šanci vztahu, z něhož se
postupem času stalo jedno z nejpevnějších
a nejdelších manželství v Hollywoodu.
Martina Formanová pracovala několik let
jako Formanova asistentka, ve filmu Lid
versus Larry Flint jako asistentka režie.
Později napsala dva scénáře, které se staly
předlohou k televizním filmům. Dnes se
připravuje realizace jejího nejnovějšího
scénáře inspirovaného Skladatelkou
voňavého prádla.
„Je to moje nejintimnější kniha,“ charakterizuje
Formanová své nové autobiografické
dílo Nalakuj to narůžovo. I díky tomu
vzbudil text už během svého vzniku
zájem médií.
Kniha vychází ve dvou verzích. Pevná
vazba stojí 297 korun, brožovaná
247 korun. Již nyní u vašeho knihkupce.

FranceS MayeS ová
Sejdeme se na
piazzetě
Oblíbená autorka křižuje všech třináct italských
regionů od severního Furlánska po Sicílii
a cestou požitkářsky představuje místní kuchyni
a lahodné pití, památky a neznámá místa,
která v turistických průvodcích nenajdete.
Číst tuhle knihu je dovolená sama o sobě.
r otraut SuS anne b ernerová
Karlíkovo
dobrodružství
Velké obrázkové knihy Jaro, Léto, Podzim a Zima
zná už skoro každý, ale všimli jste si v nich
králíčka Karlíka, který teď má i vlastní knížku?
Na živých a vtipných kresbách už dvouleté
dítě vnímá různé maličkosti, jednoduchý text
může být úvodem k budoucímu předčítání.
Malin Klingerbergová
Sanna Manderová
Tajný život pšouku
Doba stojí za prd, pojďme se tomu zasmát!
Oceňované skandinávské autorky vytvořily
knížku, v níž pro stud a neupřímnost není místo.
Vtipné verše a veselé obrázky o tom, co dělá
každý z nás, pobaví malé prďoly i staré páprdy.

48
O tom, že jaro patří
romantickým knihám, vůbec
není pochyb. Vždyť i samo
počasí vybízí k začtení se do
nějakého příběhu o hledání
sebe sama, nových počátcích
a šťastných koncích. Dovolte mi
tedy doporučit vám svou TOP
trojku romantických novinek,
které mě zcela nečekaně, leč
velmi příjemně zasáhly.
Romantické
novinky,
které si prostě musíte přečíst!
autor: Anastasja Vištalová
Prudký vzlet je pokračováním Strmého pádu, který
nenabízí jen klasický a mnohdy ohraný scénář osudové
přitažlivosti dvou mladých lidí, ale zahrává si také
s vážnějšími tématy, jakými jsou ztráta někoho velmi
blízkého, sebevražedné myšlenky či snaha vypořádat
se s traumatem. Na obdobně závažnou tematiku si
posvítí také Laura Kneidl a její Neopouštěj mě, které
vás znovu naučí důvěřovat druhým. A pokud jste
fanoušky tvorby Mony Kasten, budete příjemně překvapení
z Truly od Avy Reed, představující klasickou
love story v kulisách studentského prostředí.

Monu Kasten není třeba dlouze
představovat. Českému čtenáři je tato
německá autorka důvěrně známá.
Není to zrovna dávno, co se na virtuálních
pultech knihkupectví objevila
dlouho očekávaná závěrečná kniha
série Začít znovu s názvem Snít znovu,
která završuje osudy maloměsta
Woodshill a jeho obyvatel. Tohle
nádherné dobrodružství plné těžkostí,
slz, ale zároveň také smíchu a radosti
končí, nicméně netřeba zoufat, již
v červnu se dočkáme prvního dílu
nové série Maxton Hall!
49
Mona Kasten,
Foto
Andrea Lang
Počátkem letních měsíců bude
nedočkavost tolika fanoušků konečně
ukojena. Blíží se vydání nových knih
z pera jejich oblíbenkyně. Opět se
bude jednat o New Adult, které nás
zavede do útrob vzdělávací instituce.
Pokusí se odpovědět na palčivý dotaz,
co se stane, když jste v nesprávný čas
na nesprávném místě. Uvidíte to, co
mělo vaším očím zůstat skryto. Co teď?
Zaryté návyky i život sám se najednou
bortí jako kostky domina.
Román o nových nadějích, následování
svého snu i přáních, která se možná
co nevidět vyplní. Příslib dokonalého
relaxačního čtení k nám dorazí již
začátkem června. Takže, fanouškovská
základno, zapište si toto datum
do kalendáře a odpočítávejte dny do
chvíle, než budete moci znovu okusit
důvěrně známý romantický styl, který
jste si tolik zamilovali!
již vyšlo
královna
romantických
příběhů
Zachraň mě nabízí nové,
leč důvěrně známé dobrodružství!

Chlap snů
50
Jistě není ženy, která by nehledala muže svých snů
jako Carrie ze Sexu ve městě. Pokud se vám to prozatím
nesplnilo a vaše mise nebyla příliš úspěšná, tak
si můžete alespoň přečíst knihu s názvem Chlap snů
v podání Kim Jones. A jak ona sama dodává, můžete
se těšit na sexy romantickou komedii. Hlavní hrdinka
jej totiž našla – pana Dokonalého, avšak stačila jedna
bota a vše je rázem fuč. Má tedy před sebou novou
výzvu – dostat ho zpět.
Tři (s)prostá
pravidla
Nikki Sloane přispěchala s první
knihou z nové série Blindfold club,
která již názvem říká, že o erotiku
jistě nebude nouze. Ostatně Tři
(s)prostá pravidla v sobě ukrývají
něco, po čem ženy jistě tajně
touží, a toho je si autorka moc
dobře vědoma. „Tajemno, exkluzivní
klub, nahá těla, jedna noc,
striktní pravidla a zakázaná zóna.
Avšak ona touží ještě po mnohem
víc.“ Můžete se tak těšit na žhavý
příběh, který bude trochu jiný, než
jsme doposud všechny četly.
Opravdu
horké
léto
Pokud na sobě stále cítíte dotek
jara a zapalují se vám více než
jen tváře políbené sluncem, pak
zbystřete. Přinášíme vám mnoho
žhavých knižních titulů, po kterých
dostanete chuť na Chlapa snů,
Tři (s)prostá pravidla a další
neméně čtivé kousky.
Není to tak dlouho, co jsme vám představovali erotické novinky, pár měsíců uteklo
a je to tu znovu. Je tedy vidět, že erotická četba je u žen více než oblíbená, a není
se čemu divit. Po mnoha letech je totiž konečně z čeho vybírat.
Žhavé léto
A v neposlední řadě přinášíme tip
na knížku Žhavé léto. Nejpopulárnější
a nejvíce oceňované polské
autorky románů plných erotiky,
mezi něž patří například populární
Paulina Świst, společně vytvořily
provokativní knihu letních povídek.
Pokud tedy hledáte ideální
čtení k vodě, právě jste jej našli!
Čekají vás zábavné, romantické
a naprosto odvázané příběhy, které
nepopisují pouze tělesné rozkoše,
ale také hledání spřízněných
duší a touhu po naplnění snů.
Hořím pro tebe
V knižním světě se také objevila tajuplná kniha
Hořím pro tebe, která svým názvem nemusí na první
dobrou působit úplně přitažlivě, ale o to lepší je
její příběh.
Bianka Hardwicková, majitelka restaurace, dostane
možnost uspořádat hostinu pro velmi bohatého
a také arogantního Jacksona, který je navíc velmi
sexy. Avšak jeho chování ji odpuzuje, a tak na tuto
nabídku váhá kývnout. Bianka však nemá příliš na
výběr a kvůli své nemocné matce a její nákladné
zdravotní péči nakonec nabídku přijme.

Nejlepší oddechovka na léto
od úspěšného autora Roberta Bryndzy
Coco Pinchardová byla až do vánočních
svátků šťastná manželka a matka (před
chvílí) dospělého syna, která si splnila
svůj největší sen – vyšla jí první kniha.
U vánočního stromečku se měla sejít
celá velká šťastná rodina a Coco se těšila,
jaké skvělé věci jí další rok přinese.
A pak to šlo všechno do háje. Namísto
vysněného šperku dostala Coco od
manžela iPhone a za pár dnů je právě
telefon skoro to jediné, co jí ze starého
života zbylo. Z něj teď píše svým přátelům
e-maily o tom, co se všechno v jejím
„novém“ životě děje. A o tom, jaké to
je, když si musíte život poskládat úplně
jinak. Ještě že zbyl Coco nadhled a smysl
pro humor...
JE TO TADY! ROBERT BRYNDZA DOKAZUJE, ŽE JE TŘESKUTĚ
VTIPNÝ. POMOCÍ NE TAK ÚPLNĚ SOUKROMÝCH E-MAILŮ
COCO PINCHARDOVÉ ZJISTÍTE, JAKÉ TO JE, KDYŽ PO
ČTYŘICÍTCE ZAČÍNÁTE ÚPLNĚ ZNOVU. JE TO JÍZDA…

52
Michaela
Klevisová
Michaela Klevisová je v posledních letech označována jako královna české detektivky.
Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Karlově a od roku 1997 v tomto oboru pracuje.
Za svou prvotinu, román s detektivní zápletkou Kroky vraha (2007), obdržela od české
sekce Asociace autorů detektivní literatury (AIEP) Cenu Jiřího Marka za nejlepší detektivní
knihu roku. Stejný úspěch zopakovala i s románem Dům na samotě (2011). Jejím největším
koníčkem je cestování, nejraději navštěvuje severské země. Z České republiky má nejraději
Beskydy a jižní Čechy, ve kterých se odehrává její zatím poslední knížka Drak spí.
Pamatujete si na moment, kdy jste si
poprvé řekla: stanu se spisovatelkou?
Máte psaní v genech?
V dětství mi připadalo automatické, že
se taky jednou budu živit psaním. Vůbec
jsem si nedovedla představit, že lidi dělají
pro obživu něco jiného! Strašně jsem se
divila, když jsem přišla do domácnosti,
kde každý neměl svůj psací stůl. Asi jsou
to geny. Maminka totiž byla novinářka
a táta spisovatel. Později jsem ale měla
i jiné plány, chtěla jsem být majitelkou
pouťové střelnice, veterinářkou, psycholožkou,
fotografkou… Nebylo to tak, že
bych si vytrvale šla za svým cílem psát
knihy. Pak jsem vystudovala žurnalistiku
a věnovala se článkům pro časopisy.
Svůj první rukopis - detektivku Kroky
vraha - jsem nakonec začala psát až
v sedmadvaceti.
Mezi vašimi čtenáři jste označována
jako „královna české detektivky“.
Jsou pro Vás tedy detektivky
jakýmsi osudem?
Začala jsem je psát proto, že jsem je
v té době hodně četla. Bavily mě britské
detektivky. Když jsem měla dojem, že
už jsem je v knihovně všechny přečetla,
napadlo mě: Co kdybys něco takového
zkusila sama napsat? A hned se mi
v hlavě začal skládat příběh, a tak jsem
se pustila do Kroků vraha. Psát detektivky
mě baví, ale úplně stejně mě těšilo
psát tři povídkové sbírky o lidech, kteří
milují kočky a jiná zvířata. Neřekla bych,
že mým osudem jsou jen detektivky. Spíš
psaní jako takové. Teď zrovna dokončuju
napínavý román, ve kterém sice dojde ke
zločinu, ale není to detektivka. A mám už
rozpracovaný ještě jeden příběh bez kriminální
zápletky - takovou rodovou ságu.
Co je pro vás, jako oblíbenou spisovatelku,
na psaní tak fascinující?
Vlastně ani nevím, jestli by se dalo říct,
že mě psaní fascinuje. Spíš je to něco, co
mi jde přirozeně a cítím se v tom jistá.
Jedna kamarádka mi řekla: Ty píšeš, jako
když dýcháš. To mě moc potěšila. Nejsem
ale ten typ člověka, kterého šíleně
baví a uspokojuje samotný proces psaní.
Necítím potřebu vést si deník, blog, nebo
si stále něco zapisovat. Potřebuju nejdřív
mít námět na příběh a teprve pak mám
chuť se pustit do práce. Takže v praxi
to u mě vypadá tak, že třeba půl roku
opravdu intenzivně píšu a pak několik
měsíců nestvořím ani řádku. Ovšem když
mám období, kterému říkám „psací“, tak
jsem schopná sedět u počítače dvanáct
hodin denně. Příběh mě pak úplně pohltí
a jede mi v hlavě, i když zrovna netvořím.
Ale přiznám se, že i v tomhle období si
ještě víc než tvorbu užívám reálný život.
Žiju hodně přítomností, miluju takovou
tu obyčejnou každodennost: že si ráno
uvařím kafe, jdu na zahradu, pozoruju
sýkorky, veverky, jdu se projít k potoku
a potkám volavku… Já vlastně nepotřebuju
utíkat do fantazijních světů. Realita
je pro mě nejvíc.
Kde pro psaní čerpáte inspiraci?
Všechno v mých knihách je smyšlené.
Skutečnými lidmi a jejich osudy se
neinspiruju - nechci nikoho naštvat tím,
že jsem zpracovala jeho příběh, a on
měl třeba jinou představu. Svazovalo by
mě to. Výjimku jsem udělala ve svých
„kočičích“ povídkách, mnohé z nich
vycházejí z příběhů, které mi chovatelé
koček vyprávěli, ale stejně jsem
se realitou inspirovala jen velmi volně
a zápletku jsem si vymyslela. Jednou
stála na začátku mého příběhu zpráva
v novinách - to bylo v případě Sněžného
měsíce, kdy jsem se dočetla o pytlačení
velkých šelem v Beskydech, a ta zpráva
mě tak rozrušila, že jsem se rozhodla
napsat detektivku, která se toho tématu
dotkne. Většinou ale čerpám prostě ze
své fantazie. Na začátku si určím pro-

středí, ze kterého bych chtěla psát, a pak
si představuju, co všechno by se v něm
mohlo stát.
Víte už na začátku, jak příběh dopadne?
Ano, ale obvykle mám vymyšlených těch
konců několik. Až v průběhu psaní se rozhodnu,
který z nich mi připadá nejvěrohodnější.
Nejprve se potřebuju do postav
vcítit a zjistit, jaké chování jim sedne
a čeho by se naopak nikdy nedopustily,
a k tomu dojde až v průběhu psaní. Proto
s definitivním rozhodnutím, jak příběh
dopadne, vždycky několik kapitol čekám.
Pak se vrátím a začátek tomu přizpůsobím.
Ale třeba u detektivky Zlodějka příběhů
nebo u knížky Prokletý kraj, kterou
teď píšu, jsem měla dopředu jasný jen
jeden konec. Takže je to jak kdy.
Patříte mezi spisovatele, kteří
často přepisují, mažou a vymýšlejí
od začátku?
No jasně! Já jsem sama sobě tou nejpřísnější
editorkou. Připadá mi, že na první
dobrou jsem moc ukecaná. Takže když
po sobě kapitoly čtu, tak zásadně nic
nedopisuju, ale jenom nemilosrdně rubu,
krátím a škrtám. Odlehčuju, zjednodušuju,
vybrušuju, dávám textu větší vzlet
a šmrnc. Vždycky se na něj podívám
s odstupem, jako bych seděla v redakci
a poslal mi ho nějaký externista. A okamžitě
vidím: jéžiš, tady moc kecá, tady se
v tom zbytečně točí, tohle už bylo řečeno
dvakrát, tyhle odstavce jsou totálně
zbytečný :-) A vůbec mi není líto něco
vyhodit, v tu chvíli naprosto jasně vím,
proč to dělám. Zápletku ale už neměním,
ta je daná.
Jak dlouho píšete jednu knihu? Nebo
jich máte rozepsaných více?
Teď zrovna mám rozepsané dvě, ale je
to výjimka. Jednu jsem rozepsala loni,
ale zastavila mě epidemie covidu. Psala
jsem příběh tří generací žen, který začíná
v roce 1938. Těšila jsem se, jak budu
obcházet archivy, studovny, dobové interiéry,
povídat si s pamětníky - prostě jak si
proces psaní užiju. Jenže najednou v zimě
všechno zavřeli a já se nechtěla omezit
jen na shánění informací na internetu.
Takže jsem rukopis odložila a pustila se
do jiné věci, kterou jsem už nosila v hlavě.
Knížku obvykle píšu půl roku, ale dalšího
půl roku (minimálně) nosím příběh
v hlavě a rozmýšlím ho, dělám si k němu
poznámky, snažím se vcítit do postav
a různých situací. Takže se vším všudy je
to rok práce.
Jakou radu byste dala začínajícím
spisovatelům?
Pište takové knihy, jaké byste sami chtěli
číst. Pokud vám samotným něco na knižním
trhu schází, zkuste to napsat - třeba
lidí, kteří po takových příbězích prahnou,
existuje víc. Pokud máte svůj literární vzor,
při psaní klidně čtěte jeho knihy - dodá
vám to jistotu, jako kdyby vás zkušenější
průvodce držel za ruku. Ale dejte si pozor,
ať ho nekopírujete. Taky nepodléhejte
módním trendům. Pokud například
zrovna frčí thrillery o psychopatech a vy
taky jeden napíšete a přizpůsobíte příběh
těm již existujícím, budete jeden z mnoha.
Pokud místo toho vytvoříte něco jedinečného,
jen svého, budete originál a hned na
sebe upozorníte.
Mají to podle vás začínající spisovatelé
v této době snazší než v době, když jste
se psaním začínala vy?
To vůbec nevím. Skoro bych řekla, že to
mají možná těžší. Jelikož knih vychází čím
dál více, konkurence je obrovská. Já měla
vlastně štěstí, že když jsem vydala první
detektivku, skoro nikdo z mladých autorů
je u nás nepsal. Nebyly vůbec moderní (to
bylo ještě předtím, než u nás vyšla první
kniha Stiega Larssona a odstartoval boom
severských detektivek). Mě se všichni
nechápavě ptali, proč píšu detektivky,
když ty přece tvoří a čtou jenom samí
důchodci :-) Upozornila jsem na sebe
už jenom tím, že jsem dělala něco v té
době nevšedního. Novináři mi neustále
kladli jednu a tu samou otázku: ,Jak se
stane, že mladá žena začne psát detektivky?’
Dnes už by se nad tím, myslím,
nikdo nepozastavil.
V žebříčku prodejnosti Svazu českých
knihkupců a nakladatelů se vaše
poslední kniha Drak spí umístila na prvním
místě. Proč si myslíte, že právě tato
kniha je mezi čtenáři tak oblíbená?
To kdybych věděla, tak hned napíšu další
bestseller :-) Jsem každopádně šťastná,
že jsem se lidem takhle trefila do vkusu.
Drak spí má úžasné ohlasy, hodnocení
na Databázi knih je po celou dobu přes
90%. Hodně jsem nad tím přemýšlela.
Lidem se možná líbí prostředí malebné
vesnice v jižních Čechách (statky s uzavřeným
dvorem, rybníky, prázdninová
atmosféra) v kontrastu s tajemným
prostředím ruin domů po Sudetských
Němcích uprostřed pohraničních lesů.
V té knize je malebnost venkova ve stylu
Vražd V Midsomeru, ale zároveň nechybí
i závan něčeho ponurého, strašidelného…
A pak se také příběh dotýká naší
skutečné historie, vysídlování německého
obyvatelstva po 2. světové válce,
a to mu dodává ještě další rovinu.
Ve vaší nejnovější plánované knize
Prokletý kraj nefiguruje detektiv
žádný, vraždu vyšetřují místní
dívky. Jaké bylo rozloučit se
s detektivem Bergmanem a opustit
žánr detektivky?
V Prokletém kraji vlastně vraždu nevyšetřuje
nikdo - proces vyšetřování tam
vůbec není. Ve vesnici se stane zločin
a ta skutečnost přiměje dvě ženy, aby se
začaly víc zajímat o minulost. A objeví
něco, co se nikdo neměl dozvědět. Těšila
jsem se už dlouho, že zkusím zase něco
jiného. Nechtěla jsem být spojovaná
pouze s detektivkou a tvořit další a další
krimi jako na běžícím pásu. Kdysi jsem
střídala detektivky se sbírkami povídek
právě proto, abych si od kriminálního
žánru odpočinula. Tak teď se posouvám
zase trochu jiným směrem. Ke klasické
detektivce se určitě zase vrátím, ale
zatím si nejsem jistá, jestli i k Bergmanovi.
Možná ano… ale třeba si vymyslím
nového českého vyšetřovatele.
Ve svých knihách nás berete na severské
ostrovy i do českých hor. Jaké
prostředí vám je nejbližší?
Příroda, do které co nejméně zasahuje
člověk. Proto miluju hluboké beskydské
lesy, kde žijí medvědi, vlci a rysi, anebo
finské a norské Laponsko, kde se dá
v národních parcích jít celé dny, aniž by
člověk narazil na jedinou známku lidské
civilizace. Anebo třeba skotské Hebridy,
kde je nádherné moře, překrásné pláže,
ale ani noha, protože voda je studená
a po celý rok tam mají aprílové počasí.
Tohle mi vyhovuje. Potřebuju okolo
sebe klid a prostor. Taková ta klasická
dovolená u moře, kdy máte v hotelu all
inclusive a celé dny ležíte na lehátku, mě
vůbec neláká. Několikrát jsem na takové
byla, ale už je to dávno a dnes si říkám,
že bych se asi ukousala nudou.
Plánujete v budoucnosti i další
povídky o kočkách, které měly v minulosti
velký úspěch?
Určitě, pomaličku sbírám náměty na
další. Povídky jsou moje srdcovka, u těch
si nejvíc odpočinu. Ale nové příběhy mě
napadají jen tu a tam, takže čekám, až
se jich zase sejde dost na knížku.
53
ROZHOVOR

54
GLOSA
Každý z nás nyní sčítá škody, které na
něm napáchala už více než rok trvající
pandemie koronaviru. Vládní zákazy
a příkazy omezily naše práva. Opatření,
která jsme museli respektovat, změnila
životy nás všech. Někomu více, někomu
méně. Mezi ty nejvíce poškozené patří
bez jakékoli pochybnosti naše děti.
Musely omezit své kontakty. Radosti
a starosti provázející každodenní život ve
třídě se smrskly na monitor a klávesnici.
Zatímco my dospělí jsme často přišli
jen o zábavu, děti přišly o zábavu, ale
v podstatě také o svou „práci“. Dokonce
i odpovědní ministři nyní velmi opatrně
připouštějí, že se zavřením škol na
tak dlouhou dobu to vláda jednoduše
přepískla. A když si politik uvědomí svou
chybu? To už je co říct.
Autor je novinář.
Zabývá se školstvím
a zdravotnictvím.
Vyučuje na VŠE v Praze,
kde se snaží podporovat
mladé talenty.
Studie think-tanku IDEA při výzkumném
pracovišti CERGE-EI uvádí, že
při úplném zastavení škol činí ekonomické
ztráty 66 miliard korun týdně,
při náhradní distanční výuce pak jsou
ztráty poloviční, 33 miliard korun týdně.
Ten výpočet je samozřejmě extrémně
abstraktní. Pokud bychom ho chtěli brát
vážně, museli bychom přistoupit na tezi,
že zavření škol je problém ekonomický
snad více než společenský, že jsme
schopni škody na dětech (vzdělanostní,
psychické, sociální aj.) nahradit, pokud
na tuto náhradu obětujeme určitou
vypočtenou částku, jinak řečeno, pokud
obětujeme oněch 66 miliard korun
týdně, vlastně se zase až tolik neděje.
Odhlédněme od přepísknutých částek
a jen se zamysleme nad tím, zda vůbec
může jakákoli částka tyto ztráty dokonale
pokrýt. Samozřejmě, že nemůže.
Vědci z IDEA dále v rámci výčtu ztrát
způsobených zavřením škol uvádějí, že
jsou méně viditelné než ztráty v jiných
sektorech ekonomiky. Ty se totiž projeví
hned. Zatímco ztráty z chybějícího
vzdělání se projeví se zpožděním až
desítek let. I tady si ale dovolím oponovat:
rovněž z ekonomického pohledu se
totiž tyto ztráty projevují v přítomném
okamžiku. Dítě odloučené od kamarádů,
učitelů a podnětného prostředí
škol je obrovským zásahem do fungování
celých rodin. Na to, abychom to
viděli, nemusíme čekat desítky let. Stačí
se podívat na aktuální stav. Skutečné
dopady zavření škol tedy nelze jednoduše
vypočítat a přepočítat na koruny.
Nejde to ani složitě. Prostě to nejde
vůbec. Jde o škody na dětech, na celé
společnosti. Škody nikoli „neviditelné“,
Děti a vzdělání?
Stále máme
naději
Glosa Vladimíra Baráka
jak je označují výzkumníci, ale naopak
velice zřejmé. Spatřit je lze teď a tady
ve formě zvýšeného stresu, zhoršených
sociálních dovedností, menších znalostí
dětí, žáků a studentů. To všechno se
projevuje napříč školskou soustavou –
od škol základních po vysoké.
Z předchozího textu by to skoro vypadalo,
že není důvod k optimismu. Že
nám vyrůstají děti, které budou hloupější,
méně sociálně zdatné, bez vidiny
dobré budoucnosti. Tak to ale naštěstí
není. Během pandemie se totiž ukázalo,
že zavřené školy sice nedokážeme
v domácích podmínkách zcela nahradit,
ale při velkém množství snahy, motivace
a zájmu jsme schopni v dětech
udržet plamínek zájmu o jazyk, matematiku,
přírodní vědy a o svět i život
kolem nás, který se možná zpomalil, ale
určitě nezastavil.
Ani pandemie tedy nic nezměnila na
tom, že děti chtějí vědět, chtějí poznávat…
Osobně jsem to zažil, když jsem
během on-line besed s dětmi probíral
knihy, jejichž četba představovala ideální
způsob trávení volného času v době, kdy
platil zákaz vycházení. Poslouchat nadšené
švitoření dětí o přečtených knížkách
bylo balzámem na duši. Podobně
na mě působily fotografie z masmédií
z prvního dne, kdy se mohly znovu
otevřít veřejné knihovny. Ze snímků bylo
poznat, že první návštěva knihoven po
dlouhé pauze byla vesměs rodinnou
událostí, kdy si pro svou literaturu přišli
tatínci, maminky i nadšené děti. Jedna
z knihovnic v televizní reportáži řekla,
že jako první si děti rozebraly encyklopedie.
„Dinosauři, zvířata, sporty…
Co šlo, to si děti vzaly hned domů.“ To
je skvělá zpráva pro nás všechny. Nic
není ztraceno.

Pegas - Plamen Olympu
// Kate O‘Hearnová
Městem otřásá bouře a Emily je sama doma, když na
střeše jejího domu přistane zraněný Pegas. Emily si
ho okamžitě zamiluje a snaží se mu pomoct. Netuší
však, že se ocitne uprostřed války římských bohů
s hrozivými čtyřrukými příšerami. Dokáže dívka spolu
s novými přáteli zachránit Pegase a s ním všechny
bohy dřív, než dohoří Plamen Olympu?
55
Novinky
pro děti
Už Victor Hugo věděl, že k dobré knize je třeba dobrých
čtenářů. A těmi nejlepšími jsou zcela jistě děti. Výběrem
následujících titulů je určitě zaujmete.
Tajemství
Velkého Vonta
// Jaroslav Foglar
Po éře bezvládí ve Stínadlech zvítězilo
vontské hnutí Žlutý květ. Velkým
Vontem se stal Vláďa Dratuš,
ale teď s ním cosi není v pořádku –
a navíc se šíří zvěsti, že přišel o ježka
v kleci. Kdo je tajemný Cizinec,
který Vláďu nedávno navštívil?
Rychlé šípy musejí záhadě přijít na
kloub dřív, než Stínadla zachvátí
vlna násilí a nejistoty…
Kotrmelce u krmelce
// Blanka Budínová, Gabriela
Plačková
Muchlinka
// Dominika Boček,
Petra Kamelandrová
Příběhy z Bublinkova o chobotničce Muchlince a jejích
kamarádech z mořského světa potěší všechny
zvídavé a šťastné děti i jejich rodiče. Inspirativní
a motivační pohádky jsou doplněny otázkami, které
rodičům pomohou začít povídání o přečteném
příběhu a jeho poselství. Nechybí ani hravé ilustrace
a básničky shrnující obsah jednotlivých vyprávění.
Datel chce být spisovatel, hroch si hraje na divoké
prase a bratři kapři závodí v plavání, zatímco chudák
křeček musí přečkat bouřku a klukům vlkům moknou
uši. A proč vlastně dělá jelen u krmelce kotrmelce?
Veselé básničky představují dětem svět zvířat
hravě a zábavně, navíc lehkým a rytmickým jazykem,
aby je malí čtenáři mohli sami číst a přednášet ostatním.
Snadno si je zapamatují a pomůžou jim také
vyslovovat obtížné ř nebo zlobivé c. S ilustrovanými
básničkami a hádankami Kotrmelce u krmelce se
děti především pobaví a potěší spolu s rodiči.
Netvor třese zemí
// Ivona Březinová
Šestice Gangu odvážných spolu se
čtyřmi dospělými přiletí za přáteli do
Tokia. Hodlají strávit den v tradiční
japonské zahradě poblíž světoznámého
chrámu, na nejvyšší věži světa
i v muzeu strašidel a démonů. Vtom
se země zničehonic začne otřásat…
a všechny plány se během několika
sekund změní v čekání na záchranu.
Přijde pomoc včas?

56
ody ze školky
UKÁZKA
Peppa
Pig
Příhody
ze školky
5 11.09.20 9:27
„Recyklovat!“
vykřikla Peppa.
„Šetřit vodou!“
řekl poník Péťa.
Peppa s Tomem chodí moc
rádi do školky. Mají tam
spoustu kamarádů a zažívají
tam hodně legrace. Tentokrát
se s vámi podělí o tři nové,
zajímavé příběhy. V prvním se
společně s Madam Gazelou
učí chránit planetu, ve druhém
do školky zavítají pan doktor
Medvěd se sestřičkou Liškovou
a ve třetím si děti vybírají, čím
budou, až budou velké.
10
„Pěstovat si vlastní zeleninu,“
pískla zaječice Rebeka.
KŘUP!
Peppa Pig_Prihody ze skolky_01-36_203x203.indd 10 11.09.20 9:28
Peppa chodí ráda
„do školky!“
PEPPA PIG and all related trademarks and characters // TM & © 2003 Astley Baker Davies Ltd/Entertainment // One UK
Limited. HASBRO and all related logos // and trademarks TM & © [2020] Hasbro. // All Rights Reserved. Used with Permission.

Vyřeší vše dřív, než
řeknete haf. Vydejte se
„s týmem tlapek do akce!
57
UKÁZKA
ky
.
CZ: 299 Kč SK: 11,99 €
www.albatrosmedia.cz
Pro děti od 5 let
POHÁDKY PRO VŠECHNY TLAPKY
Pohádky
pro všechny tlapky
Tlapková
patrola
24.11.20 9:24
Jurský svět
Napsal: Hollis James
Ilustrace: Fabrizio Petrossi
Pohadky pro vsechny tlapky-blok-cz-mpo.indd 11 18.12.20 10:22
Pohád
Pohádky pro všechny tlapky
Pohadky pro vsechny tlapky-blok-cz-mpo.indd 5
Chtěli byste zažít spoustu
dobrodružství plných zábavy
a týmové spolupráce? Stačí
štěknout o pomoc a odvážné
tlapky už se ženou! Tentokrát
se oblíbení hrdinové vydají do
jurského světa za dinosaury,
pomůžou mimozemšťánkovi
v nesnázích, zachrání školní
autobus a pustí se do přípravy
té nejlepší oslavy narozenin.
Ponořte se do napínavých
příběhů a prožijte báječné
chvíle s Tlapkovou patrolou!
pro vše
©Spin Master Ltd. PAW PATROL and all related titles, logos, characters; and SPIN MASTER logo are trademarks of Spin
Master Ltd. Used under license. Nickelodeon and all related titles and logos are trademarks of Viacom International Inc.

58

Být sám sebou?
– Neskrývat, co cítím.
Největší spojenec
i nepřítel
je naše vlastní hlava.
Být u v o l n ě n ý je sexy.
Hroutit se můžeme až potom,
nebo až po tom...
teď.
Když nechceš mít depresi,
projev svoji
agresi.
Neurážej svou jedinečnost tím,
že budeš kopírovat.
kopírovat.
až...
neumíš radovat teď a tady,
budeš umět,
ne
Když začneš říkat NE,
NEjedna maska odpadNE.
vidíme svět
úhlu pohledu.
s námi život občas
zatočí.
Hněv uzdravuje,
výčitky zamořují.
zamořují
Někdy nám stačí i pouhá jedna věta k tomu,
abychom si uvědomili, že jdeme špatně,
a změnili směr. Malé velké pravdy jsou
souhrnem oblíbených myšlenek, citátů
a afirmací, které mají sílu vás nakopnout,
rozesmát, uklidnit, namotivovat nebo přimět
k hlubšímu zamyšlení.
Zmente ˇ ˇ
své
myslení ˇ