INSPIRACE 01_2021
Časopis Svazu zakládání a údržby zeleně JARO 2021Alej roku překáží řidičůmBoj u silnice stromy většinou prohrávají, výsadba v krajině naopak vzkvétáVoda ve městěPřínosy hospodaření s dešťovou vodou pro celé městoDomácí květenaaneb taky vám chybí Dictamnus?
- Page 2 and 3: TreeParkerprokořenitelné modulár
- Page 4 and 5: stromy u silnicvětšinou prohráva
- Page 6 and 7: Lipová Gottova alej v Plužné. Al
- Page 8 and 9: Změny habitua abnormality růstuKa
- Page 10 and 11: Blastománie.Rhizobium rhizogenes n
- Page 12 and 13: Projektpěstebních opatřeníVýzn
- Page 14 and 15: O zárucea reklamaci rostlin I.Zák
- Page 16 and 17: Děti se častěji učí venkuStát
- Page 18 and 19: Zelené vize IV.Současnosta blízk
- Page 20 and 21: Cíle udržitelného rozvoje předs
- Page 22 and 23: Na cestě k hospodaření s dešťo
- Page 24 and 25: Nahoře: Ilustrativnířez městem
- Page 26 and 27: Zahrádkové kolonieversus rozvoj m
- Page 28 and 29: Zahrádky v Brně na Žlutém kopci
- Page 30 and 31: DOMÁCÍ KVĚTENATaké vám chybí
- Page 32 and 33: Domácí hadí kořen větší dok
- Page 34 and 35: Trvalka sezóny 2021Penstemon - dra
- Page 36 and 37: Záhony pro Star WarsPoslední such
- Page 38 and 39: Obalované osivoŘešení pro ozele
- Page 40 and 41: Jetelovinotravní směs ověřovan
- Page 42 and 43: Zakládat trávník setímnebo pokl
- Page 44 and 45: Slovo člena představenstva SZÚZP
- Page 46 and 47: Seznam členůSvazu zakládání a
- Page 48 and 49: Zemní práce, terénní úpravyane
- Page 50 and 51: Kalkulace terénní úpravy, modela
Časopis Svazu zakládání a údržby zeleně JARO 2021
Alej roku překáží řidičům
Boj u silnice stromy většinou prohrávají, výsadba v krajině naopak vzkvétá
Voda ve městě
Přínosy hospodaření s dešťovou vodou pro celé město
Domácí květena
aneb taky vám chybí Dictamnus?
TreeParker
prokořenitelné modulární půdní buňky
Dokonalé řešení pro výsadbu stromů ve městech
Systém TreeParker
• umožňuje stromům získat potřebný prostor pro růst kořenů při maximalizaci
využitelného prostoru nad i pod zemí,
• dává stromům možnost prosperovat v městském prostředí, vyrůst do větších rozměrů
a na stanovišti déle vydržet,
• vytváří vodní zásobárnu z podzemní vody,
• velká schopnost absorpce vody pomáhá využít denní srážky (+/- 25 % zadržené vody).
Výhody systému TreeParker
• snadná instalace i reinstalace (nízké náklady na pracovní sílu),
• možnost použití buněk jednotlivě nebo spojování do libovolných celků (vysoká variabilita),
• vysoká únosnost i pro těžkou dopravu (splňuje evropské normy),
• malá ztráta prostoru (8 %) a velký zisk využitelného prostoru (92 %),
• vysoká životnost (záruka 100 let).
ARBORISTICKÁ OBCHODNÍ s.r.o. / Přehýšov 57, 330 23 Nýřany
Ing. Jiří Borský – jednatel / info@arborobchod.cz / +420 603 810 050
ADAM_Zahradnický velkoobchod_inz_2021_190x127 _ADAM_Zahradnický velkoobchod_inz_2021_190 x 127 27.2.21 18:48 Stránka 1
ZAHRADNICKÝ
VELKOOBCHOD
23
lét s vámi
ZAHRADNICKÝ VELKOOBCHOD
ZAHRADNICKÝ
VELKOOBCHOD
Nabízíme:
alejové stromy, jehličnany,
dřeviny do krajiny, solitéry,
dřeviny pro živé ploty, keře,
trvalky, vřesovištní rostliny,
tvarované dřeviny, …
travní osiva, substráty,
kobercové trávníky,
rozchodníkové rohože, kůly,
podzemní kotvení,…
www.adamza.cz
664 31 LELEKOVICE, Lelekovice 866
tel.: 541 232 700, fax: 541 232 720,
e-mail: lelekovice@adamza.cz
289 15 BŘÍSTVÍ, (dálnice D11, exit18)
tel.: 325 516 099, fax: 325 516 098
e-mail: bristvi@adamza.cz
obsah
Alej roku 2020
překáží řidičům ............................... 4
Ondřej Šimeček
Otevíráte první číslo sedmnáctého
ročníku časopisu Svazu zakládání
a údržby zeleně. Ano,
naše slečna Inspirace už vyrostla z dětských
střevíčků, překonala pubertu a nezadržitelně
spěje k dospělosti. K blížícím
se osmnáctinám jsme jí pořídili nový outfit,
tedy v případě časopisu se tomu říká
layout. Je svěží, moderní, a navíc se přizpůsobí
rozmarům různých ročních období.
Kromě nového kabátku má slečna
Inspirace i nové šatičky. Papír, na kterém
je vytištěna se totiž pyšní označením FSC,
což znamená, že jsme jeho nákupem podpořili
lesní hospodaření šetrné k přírodě
a místním lidem.
K čemu by ale byl slečně Inspiraci
nový kabátek a k přírodě šetrné šatičky,
kdyby byla omezená, nechtěla se vzdělávat,
nepřijímala nové názory a impulsy?
Neboli sebekrásnější forma nestačí, důležitý
je obsah. Jak Inspirace dospívá,
poznává, že svět není černý a bílý, že to,
co považujeme dneska za normální nebo
naopak za nepřirozené, může být zítra
minulostí. A taky jí dochází, že dědečkovy
a maminčiny rady a připomínky nejsou
zase tak úplně mimo a že to, co ji učí
ve škole je přece důležité, jenom je potřeba
najít způsob, jak všechny ty znalosti
a vědomosti uplatnit v běžném životě.
Uvědomuje si, že to, co zajímá ji, nemusí
být středobodem světa, ale je důležité
naslouchat i ostatním a hledat k sobě navzájem
cestu.
Vážení čtenáři, vážené čtenářky, nebojte
se, opravdu máte v ruce časopis
zabývající se krajinářskou architekturou,
a nikoliv čtení pro dospívající. Přeji pěkné
jaro a spoustu inspirace.
Změny habitu
a abnormality růstu .................... 8
Ivana Šafránková
Projekt
pěstebních opatření ................... 12
Pavel Šimek, Lukáš Štefl
O záruce a reklamaci
rostlin .............................................. 14
Břetislav Martínek
Děti se častěji učí venku ........... 16
Zelené vize: Současnost
a blízká budoucnost ................. 18
Petr Mičola
Voda ve městě ................................ 22
Jan Macháč, Marek Hekrle,
Nicol Staňková
Zahrádkové kolonie
versus nutný rozvoj měst ...... 26
Ondřej Šimeček
DOMÁCÍ KVĚTENA Aneb
také vám chybí Dictamnus? ..... 30
Martina Kotlandová
Penstemon – dračík
je Trvalkou sezóny 2021 .......... 34
obalované osivo .......................... 38
Petr Salaš, Tomáš Vymyslický,
Martin Lošák, Miloslav Pekař
Jana Šimečková
jaro 2021
Čtvrtletník INSPIRACE 1/2021, ročník XVII | Registrační číslo: MK ČR E 15535 | ISSN: ISSN 2464-5893
Vydavatel: Svaz zakládání a údržby zeleně, z. s., Údolní 567/33, Brno, 602 00, www.szuz.cz, info@szuz.cz
Šéfredaktorka: Jana Šimečková, simeckova@szuz.cz, 777 581 544
Redakční rada: Petr Mičola, Lukáš Štefl, Martina Bláhová, Jaroslav Pešička, Michaela Samcová
Předplatné: www.szuz.cz, info@szuz.cz, 775 581 544 | Cena: 70 Kč | Roční předplatné: 260 Kč
Inzerce: inspirace@szuz.cz, 725745421 | Grafická úprava a sazba: Leoš Knotek
Tisk: Tiskárna Didot, spol. s r.o., www.tiskarna-didot.cz | Foto na titulní straně: Václav Bacovský
stromy u silnic
většinou prohrávají
Výsadba v krajině naopak vzkvétá
Spor místních ochránců přírody se silničáři nebo policií. Dlouhodobě se na něm příliš
nemění, argumenty pro a proti alejím podél vozovek přetrvávají. Debatu teď znovu
rozdmýchaly stoleté lípy na Blanensku, které lidé zvolili desátou Alejí roku. Projekt
modernizace silničky, kterou lemují, se díky zásahu politiků a inspektorů České inspekce
životního prostředí zatím zastavil. Metodiku pro silniční zeleň chystají ministerstva už čtyři
roky. Nadějí jsou nadšenci, kteří v posledních letech aleje obnovují ve volné krajině.
ezáleží, zda jde o aleje známé, neznámé, vzrostlé, mla-
ve městech, v krajině, kolem silnic nebo turistic-
„Ndinké,
kých tras. O vítězství může rozhodnout mimořádná krása, silný
příběh, snaha místních lidí o záchranu nebo odhodlání lokálních
patriotů uspět v konkurenci z celé republiky,“ stojí na webu soutěže
Alej roku, jejíž desátý ročník loni vypsala nezisková organizace
Arnika. O jejím vítězi rozhodly dva z výše uvedených důvodů
– silný příběh a snaha místních o záchranu. Stoleté lipové
aleji mezi Letovicemi a Velkými Opatovicemi na Blanensku totiž
hrozí částečné kácení kvůli modernizaci silnice druhé třídy.
Šest set metrů dlouhá Svárovská alej byla vysazena zřejmě
v roce 1920 při celonárodní výsadbě Stromů svobody a zůstává
jednou z posledních velkých alejí na Boskovicku. Tvoří ji 80 lip,
ale více než polovina má jít podle původního projektu silničářů
k zemi. A to kvůli nutnému rozšíření silnice v havarijním stavu,
na které se stěží vyhnou dvě osobní auta, natož pak kamiony
jezdící do centrály spediční společnosti ve Velkých Opatovicích.
Po rozšíření volají okolní obce i řidiči. „Stavbu jsme chystali pět
let, bylo vydáno územní rozhodnutí. Měli jsme souhlasy všech
dotčených obcí. A kraj navíc na opravu silnice dostal 80 milionů
dotaci. Pokud ji neuskuteční, o peníze přijde,“ popsal pro Českou
televizi už vynaložené úsilí ředitel Správy a údržby silnic na jižní
Moravě Zdeněk Komůrka.
Přes dva tisíce lidí z okolí ale v petici volají po přehodnocení
postupu. „Přiznáváme, že ne úplně všechny stromy jsou ve skvělém
zdravotním stavu. Nicméně velká část z nich je perspektivních,
vlastně mladých a můžou tady s námi být ještě několik staletí,“
upozornil jeden ze signatářů petice Hynek Skořepa, který
působí jako přírodovědec v Muzeu Boskovicka. „My vlastně od
začátku neusilujeme o nic jiného než o to kompromisní řešení.
Méně invazivní,“ dodala iniciátorka petice Alice Hrbková. Právě
proto stromořadí přihlásila do soutěže Arniky.
Povedlo se. Nejenže lípy zvítězily, zájem médií na místo dohnal
Českou inspekci životního prostředí i nového jihomoravského
hejtmana Jana Grolicha, jehož předvolební heslo znělo
„Make příroda great again“. Naplnilo se, když jeho úřad pro formální
nedostatky zrušil příslušné stavební povolení a vrátil přípravu
na boskovickou radnici. Hejtman na místě představil tři
možná řešení. Dvě jsou krajní – pokračovat v původním projektu
nebo investici stopnout. „Nemyslím si ale, že bychom k takovému
rozhodnutí dospěli,“ uvedl Grolich a představil kompromisní
variantu: „Že by silnice byla v nejhorším úseku zúžena. Kácelo
by se tak mnohem méně, pouze v místech pro vyhýbání aut. Musíme
to ale důkladně zvážit, a hlavně si ujasnit, jestli při takové
variantě dokážeme splnit podmínky projektu.“ Limitem je čas.
Podle dotačních podmínek je nutné zahájit stavbu nejpozději letos
v září. Proto zatím ztroskotal i návrh jihomoravských Pirátů,
a to odklon silnice kolem aleje, což by znamenalo změnu územního
rozhodnutí a návrat na úplný začátek.
4 Aktuálně
Mgr. Ondřej Šimeček
Studoval žurnalistiku a mediální studia,
působí jako redaktor zpravodajství v ČT
Brno. Podílí se na regionálním zpravodajství
z jižní Moravy a reportážích pro
ČT24.
ondra.simecek2@seznam.cz
Silničář – arborista
Místy emotivní kauza aleje z velmi řídce obydleného cípu Jihomoravského
kraje přinesla ještě jednu ideu. Hejtman Grolich
by v budoucnu řady krajských silničářů rád rozšířil o arboristu,
který bude při plánování dopravních staveb dohlížet na to, aby
se kraj o dřeviny řádně staral. „Ten člověk by měl s nadsázkou
vědět o každém jihomoravském stromu a měl by se podílet na
přípravách dopravních staveb. Budou na to samozřejmě potřeba
peníze, které Správě a údržbě silnic pošle kraj,“ nastínil svoji vizi.
Samostatnou pozici arboristy teď jihomoravští silničáři nemají.
„Ale máme zaměstnance s vysokoškolským vzděláním
v oblasti zahradní a krajinářské architektury s odpovídajícím
školením v dané oblasti. Je zaměřen především na výsadbu a následnou
péči, ochranu dřevin a ošetřování keřů a stromů,“ uvedl
provozní ředitel SÚS JMK Milan Macháček. Přehled o vegetaci
mají podle něj většinou vedoucí středisek a údržbu provádí až
po konzultaci s ním. Po zřízení nové pozice tedy nijak hlasitě
nevolají. I předseda rady Sekce péče o dřeviny ve Společnosti
pro zahradní a krajinářskou tvorbu Jiří Skotnica potvrzuje, že
některé krajské správy už takovou pozici mají, byť pod názvem
ekolog, dendrolog nebo krajinář. „Výhodou tohoto pracovníka
oproti externím arboristům je, že díky znalosti celku dokáže lépe
rozhodovat o úpravách dílčích částí. Tito pracovníci se podílí nejen
na rozhodování o kácení, ale dohlíží také na kvalitní pěstební
péči a spolupracují s referenty investic na plánování a realizaci
větších projektů revitalizace zeleně,“ popsal Skotnica. Důležité
podle něj je, aby takový pracovník nedostal jen svůj plat, židli
a teplou kancelář, ale zejména respekt, podporu v hledání zatím
ne vždy obvyklých a mnohdy komplikovaných řešení.
Patří stromy k silnicím?
Případ z Drahanské vrchoviny znovu rozvířil debatu o budoucnosti
stromořadí podél silnic. Podle pravidelné statistiky expertů
z Arniky jich dlouhodobě po celé republice ubývá. V roce
2019 nahradily tři vykácené stromy jen dvě sazenice. Sázení
u silnic výrazně převyšovalo kácení jen ve třech krajích – Libereckém,
Středočeském a Ústeckém. „Vzrostlé a pravidelně
Stoleté lipové aleji mezi Letovicemi a Velkými Opatovicemi
na Blanensku hrozí částečné kácení kvůli modernizaci silnice
druhé třídy. (Foto ČTK)
Vzrostlé a pravidelně udržované stromy podél silnic potřebujeme.
Třešňová alej Dobroslavice–Jilešovice. (Foto Edith Vrchovecká)
Aktuálně
5
Lipová Gottova alej v Plužné. Alej byla vysazena dne 12. října
2019 za finanční podpory Škoda AUTO, na výsadbě se podíleli
místní občané a Myslivecký spolek Plužná, za doprovodu písní
Karla Gotta. (Foto Kateřina Macounová)
udržované stromy podél silnic přitom potřebujeme. Vozovky
i krajinu jednoznačně chrání před horkem, silnými poryvy větru,
sněhovými jazyky, snižují prašnost, během přívalových dešťů
zadržují vodu a zpevňují zem. Správně vysazované a udržované
stromy podél silnic jednoznačně zmírňují důsledky extrémních
výkyvů počasí,“ vyjmenovala vedoucí kampaně Zachraňme stromy
Marcela Klemensová z Arniky.
Jinak ale mluví statistiky policie, která dlouhodobě upřednostňuje
přesun porostů pryč od vozovky. Jen za loňský rok podle
nich zemřelo 117 lidí po nárazu do pevné překážky. Tou jsou
často právě kmeny, na kterých vyhasíná dlouhodobě až pětina
všech životů na silnicích. Ekologové tady správně namítnou, že
strom v takovém případě nikdy není příčinou nehody. Ta jde
většinou za řidiči kvůli jejich nesprávnému stylu jízdy, který
tabulkám nehodovosti jednoznačně vévodí. Stromy ale zhoršují
důsledky špatného chování za volantem. „Riziko usmrcení při
nárazu na sloup či strom je více než osminásobné v porovnání
s tím, kdy k vyjetí mimo silnice dojde na místě bez pevných
překážek. Dle německých zkušeností, pokud by kolem silnice
byl souvislý živý plot z pružných dřevin, riziko usmrcení je zde
dokonce desetinásobně menší než při vyjetí mimo silnici se stromořadím,“
psal už před lety v policejním dokumentu poručík
Michael Vafek z dopravního inspektorátu v Prostějově.
Právě mnohdy zbytečně vyhrocená diskuse je podle Jiřího
Skotnici tím největším problémem. „Neustále se setkáváme se
zjednodušováním problematiky na striktní ano nebo ne, což
nám brání v diskusi a hledání nejlepších řešení pro konkrétní
místo,“ myslí si. Naději přinesl v roce 2017 Národní akční plán
adaptace na změnu klimatu, podle kterého je ochrana a obnova
alejí podél cest žádoucí. Ministerstvo dopravy spolu s resortem
životního prostředí ani za necelé čtyři roky konkrétní metodiku
na základě plánu nepřipravilo. Teď na ni pracují odborníci z brněnského
Centra dopravního výzkumu. Lidé z Arniky je nabádají
k následujícím opatřením. „Snížení rychlosti při průjezdu alejemi,
zákaz předjíždění, oddělení stromů svodidly na rizikových
místech, zviditelnění kmenů reflexními prvky a v neposlední
řadě zpřísnění pokut za nedodržování pravidel,“ stojí v únorové
tiskové zprávě organizace. Inspir aci čerpají ochránci stromů
v Německu nebo ve Francii. „Francouzský výzkum okresních silnic
před časem odhalil, že v okresech s desetkrát vyšší hustotou
alejí bylo dokonce zaznamenáno třikrát nižší riziko nehodovosti.
Zjistilo se, že aleje indikují zatáčky, křižovatky a vjezdy k aglomeracím
mnohem lépe než dopravní značky. Zvyšují také možnost
předvídat, kterým směrem silnice povede krajinou.“
Pozemky, péče a další komplikace
Na nová doporučení k systematické výsadbě, výběru dřevin,
vhodné vzdálenosti od silnic, čekají silničáři i krajináři. Roky
Počty vykácených a vysazených stromů
podél silnic v r. 2019
Vykáceno 19 214
Vysazeno 12 085
Lipová alej dlouhá 700 metrů v Šatově vysazená k 31. výročí
obnovení československé demokracie. (Foto Nadace Partnerství)
zdroj: Arnika
6 Aktuálně
přípravy a neshody mezi oběma ministerstvy ukazují, jak těžké
je i na této úrovni najít kompromis. A to i pro silničáře, kteří na
řadě míst podporují třeba jen odsun aleje dál od aut. „Naráží to
na řadu překážek. Šířka přilehlého pozemku není dostatečná
a pozemky v požadované vzdálenosti nejsou pod správou údržby
silnic. Sázet stromy na sousední pozemek lze pouze se souhlasem
majitele pozemku. A vlastníci, často z řad zemědělců, nejsou vždy
sázení stromů nakloněni,“ popsal Milan Macháček, provozní ředitel
jihomoravských silničářů. Jeho slova potvrzuje i arborista
Skotnica. „Majetkové vztahy jsou velkým limitem pro výsadbu
u silnice. Bylo by zejména vhodné upřesnit nejasnou interpretaci
vzdáleností od sousedních pozemků, kde je dle nového občanského
zákoníku možné stromy vysazovat,“ nabádá. V případě metodiky
ministerstev se Skotnica obává uplatňování šablonovitých
řešení na úkor hledání těch nejlepších. Tady by mohla pomoct
finanční podpora pro silničáře právě na výkup pozemků a mluví
se i o dotační podpoře, která by zemědělce k výsadbě stromů motivovala.
Peněžní nástroje mají na trh dorazit ruku v ruce s teoretickým
popisem pravidel.
Nejde ale jen o otázku kácení
a nové výsadby. Nebezpečí padajících
větví nebo celých uschlých jedinců,
kterým často argumentují silničáři,
plyne z rostoucích nároků na následnou
péči. I když je kvalita arboristických
prací, ať už výsadby nebo péče
podle Skotnici dobře podchycena normami
a standardy Agentury ochrany
přírody a krajiny, silničářům teď práci
komplikovala změna klimatu. „Stav
stromů podél silnic se v posledních
letech zhoršuje. Nové výsadby se nám
ani přes pravidelné zálivky nedaří
vždy zachránit. U starších stromů se projevuje poškození způsobené
suchem. Je nutný častější ořez, aby nedocházelo ke snížení
vitality a ohrožení bezpečnosti provozu,“ vysvětluje Milan Macháček.
Nasycenost půdy vodou naštěstí v průběhu loňska i v lednu
a únoru rostla, což by mělo dopady na stromy způsobené dlouhodobým
deficitem srážek zmírnit.
Nové aleje v rámci iniciativy
Sázíme budoucnost
Počet výsadeb 793
Vysazené stromy 34 806
Zapojení dobrovolníci 11 125
zdroj: Nadace Partnerství
Současná stromořadí
musí být chráněna, protože
nové stromy dokážou
jejich funkce plnit
nejdříve za třicet let.
který chce dělat benefiční cyklojízdy a z výtěžku financovat právě
výsadbu kolem stezek. Na rozpálených asfaltových cestách
mezi poli sportovci touží po stínu,“ dodala Chmelová. Takový
postup kvitují i silničáři. Kromě stromořadí u cyklostezek a polních
cest nabádají i k výsadbě protierozních vegetačních pásů
nebo obnově větrolamů, které můžou
přebírat krajinotvornou funkci od silniční
zeleně.
Není to ale tak, že by iniciátoři sázení
dopravě ustupovali. Potvrzuje se
jen, že najít vhodný pozemek a vůli
obou stran, je oříšek. „Uvědomujeme
si ten konflikt a v odborné legislativní
skupině se snažíme přispívat do debaty
o tvorbě pravidel a zákonů. Když se
pokácí starý strom, tak nestačí vysadit
jeden mladý. Ten bohužel stínící nebo
chladící efekt nenahradí,“ řekla Chmelová.
Zároveň se s Nadací Partnerství
dlouhodobě snaží budovat zodpovědnost
sázejících komunit, zejména s ohledem na následnou péči.
„Část prostředků z grantů, které obcím nebo spolkům na výsadbu
poskytujeme, směřuje právě na péči. Příjemci se zavazují, že
se o stromy budou starat minimálně tři až pět let. Peníze na péči
nám potom fakturují zpět. Náhodně potom výsadby objíždíme,
nejsme ale schopni kontrolovat plošně všechny,“ přiznala.
Obnova alejí v krajině
Zatímco kolem silnic zatím aleje dopravě ustupují, do krajiny
se postupně vracejí. Alespoň soudě dle statistik iniciativy Sázíme
budoucnost, která chce v následujících několika letech obohatit
českou krajinu o deset milionů stromů. Necelé dva roky od spuštění
výzvy už jich dobrovolníci vysadili přes 700 tisíc. Nejčastěji
– v 793 případech – šlo právě o aleje, o které je taky mezi dobrovolníky
největší zájem. „Sledujeme renesanci polních cest, které
zanikly během kolektivizace v 50. letech minulého století. Výsadba
alejí jde ruku v ruce s jejich obnovou. Pro lidi jsou atraktivní, protože
je ihned po výsadbě vidět okamžitý efekt na tvorbu krajiny. Aleje
jsou silné, symbolické a stejně jako v historii se jejich zakládání
opět váže k určitým událostem, jako jsou výročí obcí i významné
životní události jednotlivců. Například ve Vysoké u Mělníka si část
obyvatel zakoupila vlastní strom, každý je někomu věnovaný, jsou
na nich cedulky, lidé se o ně starají,“ vysvětlila popularitu obnovy
alejí koordinátorka iniciativy Barbora Chmelová.
Kromě nejčastějších výsadeb kolem polních cest jsou poptávané
také ty u cyklostezek. „Obrátil se na nás spolek cyklistů,
Jak dál?
Euforii z výsadby v krajině mírní Jiří Skotnica. Roztroušené
zeleně je podle něj v krajině pořád spíš nedostatek a každý liniový
prvek je přínosem. Osvícenými starosty obnovujícími meze
a polní cesty se totiž nemůže pyšnit každý obecní úřad. „Silnice
a vodoteče se tam staly jediným liniovým prvkem. V takové situaci
si nelze představit, že by byly aleje kolem nich jednoduše
nahraditelné,“ upozornil arborista a zopakoval i důležitost času.
„Současná stromořadí musí být co nejvíce chráněna, protože
nové stromy dokážou jejich funkce plnit nejdřív za třicet let. Některé
ekologické funkce jsou vázány výhradně na staré stromy,“
dodal.
Podle něj je tedy potřeba vytrvat v dialogu se zadavateli a projektanty
staveb už během jejího návrhu. A snažit se o zachování
hodnotných stromů. Je to obtížné, ale ne nereálné. Příkladná
kompromisní řešení se v České republice hledají těžko, ale existují.
Třeba Žižkova alej u Přibyslavi, kde však dialog stejně jako
u Aleje roku 2020 začal až po nátlaku místních občanů.
▬
Aktuálně
7
Změny habitu
a abnormality růstu
Každý rostlinný druh má svůj specifický habitus v rámci
určitých mezí a forem jeho dílčích částí. Výrazné odchylky,
vyvolané jak biotickými činiteli, tak abiotickými faktory
sice občas přitahují pozornost, ale nejsou považovány
za patologické. Existuje ale mnoho morfologických změn,
které jdou nad rámec přirozeného vzoru růstu dřevin
a které lze považovat za deformity.
Doc. Ing. Ivana
Šafránková, Ph.D.
v současné době působí na Mendelově
univerzitě v Brně, kde se zabývá problematikou
ochrany rostlin, zejména identifikací
patogenů okrasných rostlin. Věnuje se také
popularizaci vědy, překladům odborné
literatury a poradenské činnosti.
Pokud je zdroj světla jen z jedné strany,
stromy s vysokými nároky na
světlo rostou s ohnutým kmenem, ale
podobný symptom může být vyvolán
větrem vanoucím převážně jedním směrem.
Ke změnám tvaru může přispět
zvěř, např. keřovitý růst po okusu srnčí
zvěří, či rostliny, např. zúžení a stáčení
způsobené zimolezem ovíjivým (Lonicera
periclymenum). Všechny uvedené
příklady byly vyvolány vnějšími faktory
a představují morfologickou adaptaci
v základním vzoru, která je charakteristická
pro konkrétní strom.
Existuje ale mnoho morfologických
změn, které jdou nad rámec přirozeného
vzoru růstu dřevin a které lze považovat
za deformity. Například čarověníky na
větvích, fasciace, výrůstky, které mohou
vypadat jako nádory, ale ve skutečnosti
jsou způsobeny malými iniciálami kořenů.
Uzlovité naduřeniny se obvykle
nacházejí na podnoži, ale u některých
kultivarů se mohou vyvinout i na jiných
částech. Zahrnout lze kadeření či stáčení
listů, případně abnormality květenství
s nadměrným růstem kalichu. Tyto podivné
odchylky, někdy až monstrózního
vzhledu, jsou často následkem genetických
poruch, ale mohou být zapříčiněny
i viry či parazitickými organismy.
Čarověníky, lidově označované jako
hromová košťata, čarodějné metly apod.
jsou výsledkem lokální proliferace velkého
počtu spících nebo adventních
pupenů s následnou tvorbou krátkých
výhonů. Větvičky vyrůstající a větvící
se různými směry mohou ve výsledku
vytvářet kulovitý, plochý či metlovitý
útvar – čarověník, který může dosahovat
až metr v průměru. Čarověníky se vytvářejí
především na laterálních větvích, ale
mohou se objevit i na vrcholku jehličnanu
a vrcholová část koruny může být
přeměněna na jeden velký čarověník.
Jejich život není řízen stromem, ale žijí si
svým vlastním životem „keře“ na stromě.
Morfologické změny,
které jdou nad
rámec přirozeného
vzoru růstu dřevin
lze považovat
za deformity.
Čarověníky lze rozlišit na dvě velké
skupiny, buď mohou být důsledkem infekce
viry, houbami, fytoplazmami či
živočichy a nejsou podmíněny geneticky,
nebo jsou výsledkem somatické genetické
mutace či gametické mutace. Vyskytují
se na mnoha druzích stromů, poměrně
často na břízách, jedlích a smrcích, jen
občas na bucích, habrech, lípách a akátech
a výjimečně na javorech, douglaskách
či modřínech. I když čarověníky
na různých druzích dřevin mají velmi
podobný habitus, mohou být vyvolány
různými činiteli. Např. na břízách a jedli
stříbrné jsou původcem houby, u akátu
a osiky fytoplazmy, na bříze to mohou
být i roztoči.
ivana.safrankova@mendelu.cz
Čarověníky na jedlích (např. Abies
alba, A. balsamea, A. cephalonica, A. concolor,
A. lasiocarpa, A. nordmanniana,
A. pinsapo, A. sacchalinense var. mayriana
aj.) jsou výsledkem infekce rzí Melampsorella
caryophyllacearum. Dvoubytná
rez vyžaduje k dokončení vývojového
cyklu druhého hostitele, tzn. různé druhy
č. Caryophyllaceae (r. Arenaria, Ceratium,
Moehringia, Myosoton, Stellaria).
Po infekci jehlic jedle prorůstá mycelium
kambiem mladých větviček a následkem
produkce rostlinných hormonů dochází
k tvorbě naduřenin s popraskanou kůrou
a poškození dřeva. Pokud mycelium
proroste až do pupenů, v následujícím
roce na jaře se objevuje miniaturní,
bohatě větvený „stromeček“ – čarověník
s menšími žlutozelenými jehlicemi.
V létě se na jejich rubové straně, po obou
stranách středního žebra, tvoří v řadách
oranžově zbarvená ložiska spor (aecia).
Po uvolnění spor jehlice opadávají, takže
na větvičkách čarověníku nikdy nejsou
jehlice starší než jeden rok a během zimy
jsou výhony vyholené. Uvolněné spory
jsou vzdušnými proudy přenášeny na
druhého hostitele, např. rožec, kde rez
dokončuje vývojový cyklus, tj. tvoří ložiska
se sporami letních spor, které infikují
další bylinné hostitele. Rez přezimuje
na listech a stoncích bylin nenápadnými
zimními sporami, na nichž na jaře vytvořené
nové spory (basidiospory) infikují
jedle a celý cyklus se opakuje. Rzí napadené
byliny jsou znetvořené. Čarověníky
8 Choroby a škůdci dřevin
Metlovitý útvar – čarověník.
Čarověníky na bříze.
Genetická bradavčitá uzlovitost jabloně.
za několik let mohou dosahovat pozoruhodné
velikosti. Pokud se čarověníky
na větvích nacházejí v blízkosti kmene
(přibližně 10 cm), prorůstá mycelium
pozvolna během několika let až do kmene.
V případě proniknutí až do kmene
se tvoří velké zduřeniny, které mohou
být sekundárně osídleny dřevokaznými
houbami, např. ohňovcem Hartigovým
(Phellinus hartigii). Stromy pak v těchto
místech zahnívají a lámou se.
Čarověníky na břízách způsobují houby
r. Taphrina. Ve větvích se rozrůstá perzistentní
mycelium a látky produkované
houbou způsobují probuzení a prorůstání
spících pupenů s následnou tvorbou
hustých, kulovitých keříků. Na bříze bílé
(B. verrucosa) způsobuje Taphrina turgida
čarověníky, které mohou dosahovat
až 2 m v průměru. Listy na větvičkách tohoto
čarověníku jsou sytě zelené, mírně
zvlněné a nadměrně ochlupené, na rubu
s jemným šedivým povlakem. Houba přezimuje
myceliem v pupenech. Hojně se
vyskytují čarověníky na břízách (Betula
nana, B. pubescens, B. pendula, B. pubescens
var. glabrata), jejichž původcem je
Taphrina betulina. Větvičky čarověníku
mají cibulkovitě naduřené báze a vrcholky
se ohýbají k povrchu půdy (negativní
geotropismus). Listy na větvičkách jsou
svraštělé, na rubu s šedivým povlakem.
Tyto čarověníky vzhledem připomínají
velká ptačí hnízda a nezřídka se vyskytují
v koruně bříz ve větším počtu, popsány
jsou břízy i s více než padesáti čarověníky.
Jejich velikost se pohybuje od několika
decimetrů až po téměř metr. Břízy
s čarověníky bývají nižší (až o 25 %),
s menším průměrem kmene a sníženou
vitalitou, avšak k odumírání větví s čarověníky
dochází jen zřídka. Čarověníky
vyvolané houbami lze zaměnit za ty, které
vznikají po sání roztočů a spolehlivé
rozlišení poskytují rozmnožovací orgány
houby (bezbarvá vřecka), které se tvoří
počátkem léta na rubu listů. Ne tak často
jako u bříz se vyskytují čarověníky na
habrech, které jsou menší, a jejich původcem
je Taphrina carpini.
Hojně rozšířené jsou čarověníky na
ovocných dřevinách, např. v sadech na
třešních bývají během léta zaznamenány
hustě olistěné čarověníky vyvolané houbou
Taphrina cerasi. Jejich přítomnost je
nežádoucí, protože houba inhibuje kvetení
a tím i produkci plodů na napadených
výhonech. Na slívách a švestkách
Taphrina insititiae dokáže změnit podstatnou
část či celou korunu na jeden
velký čarověník. Čarověníky mohou
vznikat i následkem činnosti živočichů,
zejména vlnovníků, hálčivců, ploštic
a mšic, např. původcem čarověníku na
šeříku je vlnovník šeříkový (Eriophyes
Nádory na bázi kmene.
Choroby a škůdci dřevin
9
Blastománie.
Rhizobium rhizogenes na kmeni břízy.
Proliferace šišek borovice.
loewi), u jasanu E. fraxinivorus, na osice
E. dispar aj., ale mohou být i výsledkem
pupenové mutace, např. na jedlích.
Podobně jako čarověníky je založena
blastománie, tzn. zmnožení adventních
a dormantních pupenů uložených velmi
blízko sebe a jejich prorůstání. Mnoho
z nich brzy zahyne a výsledkem je tvorba
nových pupenů, které prorůstají do tenkých
výhonů. V některých případech jsou
za blastománii zodpovědné fytoplazmy.
Tvorba čarověníků na kmeni může být
indukována i uměle po odstranění normálních
zelených výhonů. V tomto případě
stromy reagují na ztrátu větviček
prorůstáním adventních pupenů, např.
na lípách, zejména pokud jsou výhony
odstraňovány každoročně. S blastománií
se lze setkat zejména u buků, dubů, javorů,
bříz, jírovců a jilmů. Na kmenech
stromů se někdy objevují naduřeniny podobající
se útvarům vyvolaným blastománií,
ale od ní se zásadně liší, nejsou
spojovány s proliferací pupenů a jsou pokryty
hladkou kůrou. Vyskytují se na břízách,
bucích, jírovcích a mohou dorůstat
do obrovských rozměrů.
Na jehličnanech (Pinus sylvestris,
P. halepensis, P. mugo, P. banksiana, P.
nigra, P. tabuliformis, Abies procera
a Tsuga canadensis) se vyskytující fytoplazma
'Candidatus Phytoplasma pini',
byla zaznamenána v Evropě, včetně České
republiky, v USA a v Číně. Charakteristickým
znakem je zmnožení neobvykle
větvených krátkých výhonů uspořádaných
do čarověníku. Fytoplazma, stejně
jako ostatní druhy fytoplazem, se vyskytuje
ve floemu a je přenosná hmyzími
vektory, avšak v současné době konkrétní
druh není známý.
Na bucích či břízách se někdy objevují
malé nebo velké sféroidní boule pokryté
kůrou, tzv. sferoblasty, což je abnormální
vývoj pupenu, který každoročně vyprodukuje
dřevité pouzdro, aniž by vytvořil
výhonek. Drobné výrůstky (perly, čarodějná
vejce) jsou růstové anomálie vyskytující
se na různých druzích stromů
a jsou s nimi spojovány různé pověry.
Např. v „perlách“ se koncentruje veškerá
síla stromu a pokud si „perlu“ dáte do
kapsy, přejde síla stromu na vás. Někdy
jsou tyto nádorky využívány k výrobě
šperků.
Nádory na dřevinách mohou být různého
původu. Např. bakterie Rhizobium
radiobacter (starší název Agrobacterium
tumefaciens) vyvolává tvorbu nádorů
na mnoha druzích dřevin i bylin. Bakterie
zabudovává část svého genomu do
genomu hostitele a následně ovlivňuje
jeho růst. Charakteristické jsou kulaté
až oválné, na povrchu drsné až bradavičnaté
nádory vytvářející se především
na bazální části kmene (stonku) či na
kořenech.
Nektriová korová nekróza (dříve rakovina
ovocných stromů) se vyskytuje
na různých druzích dřevin a je vyvolána
houbou Neonectria ditissima (dříve
Nectria galligena). Kromě ovocných stromů
napadá i volně žijící listnáče (olše,
břízy, hlohy, buky aj.). Houba je ranový
parazit pronikající do stromů v místech
poranění. Nádory se vytvářejí v důsledku
obrany stromu (kalus) a nové infekce.
K infekci může docházet i při nízkých
teplotách kolem 0 °C.
Fasciace, česky svazčitost, se projevuje
mnohočetným srůstem výhonů,
stonků aj. Příčinou této rostlinné abnormality
může být více faktorů (například
herbicidy, retardanty růstu) či činitelů
(např. roztoči, houby, viry, bakterie, fytoplazmy)
nebo genetické poruchy (mutace),
které však v tomto případě nebývají
dědičné a nepřenášejí se na další generace.
U dřevin se objevují málo, výskyt
byl zaznamenán z jehličnanů u borovic,
modřínů a smrků, u listnáčů u jasanů,
akátu a vrb. U některých druhů byly
fasciace geneticky stabilizovány, takže
většina výhonů vykazuje fasciace. Např.
vrba Salix sachaliensis 'Sekka' s abnormálním
tvarem výhonů byla dříve hojně
vyhledávána floristy.
Proliferace šišek je nejčastěji zaznamenána
u borovice lesní. Je to jev, kdy
na větvích se tvoří velké shluky šišek (až
250 šišek). Jedná se o mutaci, při které
dochází k výměně samčích květů a šišek
na větvi.
▬
10 Choroby a škůdci dřevin
Školkařina přináší radost
Nahlédněme do Okrasné školky Záříčí s.r.o. na pomezí
Olomouckého a Zlínského kraje. Tato nová společnost nahradila
původní pěstební školku 1. července 2019. Aktuálně
hospodaří na 16 ha volné půdy a 1,5 ha kontejnerovny.
Jak změnu komentuje Ing. Jaromír
Opravil, dlouholetý člen představenstva
SZÚZ, který nyní školku vede?
Právě díky své dlouholeté zahradnické
praxi a také práci ve svazu vidím stěžejní
význam kvality výpěstků, bez nichž
hodnotné výsadby zeleně nezajistíme.
Nastoupil jsem do čela školky, která fungovala
od roku 1994. Potřebovala rychle
zavést moderní postupy a upravit sortiment,
aby naplnila potřeby realizátorů.
Upravili jsme agrotechniku, začali s modernizací
mechanizace a vybavení školky,
a posunuli se i ve způsobu jednání a přístupu
k zákazníkům. Dnes před vámi stojí
nová podoba firmy. Tři roky intenzivní
práce celého kolektivu se začínají projevovat
na kvalitě produkovaných dřevin
a rostoucím zájmu zákazníků.
Naší práci pomáhá i členství ve Svazu
školkařů ČR, který nám zprostředkovává
spoustu informací, k nimž bychom se
sami těžko dostávali.
Jaký sortiment školka nabízí?
Pěstujeme jehličnany a listnáče, především
ve volné půdě. V poslední době
jsme přidali solitérní opadavé i stálezelené
listnaté keře. V reakci na aktuální
potřeby pěstujeme také dřeviny v kontejnerech,
a to jak domácího původu
do krajiny, tak sortiment dřevin do soukromých
zahrad a parků. Najdete u nás
botanické a půdopokryvné růže, sortiment
tavolníků, dřeviny na živé ploty
a řadu dalších rostlin. Na Moravě jsme
smluvním obchodním partnerem firmy
Konifery s.r.o. z Žehušic pro prodej kvalitních
kanadských borůvek vypěstovaných
z řízkovanců. Kompletní sortiment
najdete na našich webových stránkách.
Jaké dřeviny byste doporučil pro letošní
sezonu?
Myslím, že tak velké jehličnany, jaké
máme na poli, jsou ve školkách spíše
výjimečně. Nabízíme např. vzrostlé Picea
pungens 'Hoopsii' výšky 300–450 cm,
Chamaecyparis nootkatensis 'Pendula' ve
výšce 250–450 cm, Abies lasiocarpa 'Argentea'
ve velikostech 250–400 cm, Picea
omorica ve velikostech 100–300 cm a bohatou
paletu Taxus baccata. Jehličnany
minimálně upravujeme řezem, zachovávají
si přirozený tvar a charakter růstu.
Vypěstovali jsme lípy, duby, habry, javory,
třešně, buky a další listnaté stromy
do krajiny s obvodem 6–8 až 14–16 cm.
Nabízíme vysokokmeny i listnáče zavětvené
od země.
Realizátoři průběžně požadují domácí
dřeviny do krajiny. Sázíme je pomocí hrnkovacího
stroje do kulatohranatých kontejnerů
se speciálně upraveným substrátem
s vysokým podílem ornice. Ten lépe
hospodaří s vodou, dřeviny po převezení
na zakázku déle vydrží svěží i bez zálivky
a snáze se na trvalém stanovišti ujímají.
Dřeviny dobýváme se zemním balem
stroji značky Pazzaglia s noži velikosti
30–100 cm. Některé listnaté stromy expedujeme
prostokořenné, případně s nagelovanými
kořeny. Zákazník si také může vybrat
konkrétní jedince, které si označí a následně
je v době sezony připravíme k odběru.
Díky dlouholeté spolupráci s renomovanými
tuzemskými i zahraničními školkami
kompletujeme rostliny do projektů
v celé šíři sortimentu a doplníme také
pomocný zahradnický materiál.
Ceníme si stálých zákazníků z celé republiky,
ale naplníme i potřeby malých
organizací či jednotlivců.
▬
Okrasná školka Záříčí s.r.o.
768 11 Záříčí 305
obchod@okrasna-skolka-zarici.cz
721 221 293
www.okrasna-skolka-zarici.cz
reklamní prezentace
11
Projekt
pěstebních opatření
Významný nástroj v péči o stromy
Předložený příspěvek je pátý ze série článků věnujících se
managementu městské zeleně. Navazuje na téma v minulé
Inspiraci, kde jsme se věnovali náležitostem a obsahu
dendrologického průzkumu a jeho úloze v procesu
rozhodování správy městské zeleně. Na dendrologický
průzkum zpravidla navazuje projekt pěstebních opatření,
který pro konkrétní dřeviny specifikuje zásahy, ovlivňující
kvalitu a další perspektivu dřevin.
Doc. Ing. Pavel Šimek, Ph.D.
Autorizovaný architekt pro obor zahradní
a krajinářská architektura, vysokoškolsky
pedagog – docent a současný vedoucí
Ústavu biotechniky zeleně, Zahradnické
fakulty MENDELU v Lednici. Praktikující
projektant a zakladatel ateliéru FLORART,
dlouhodobě se zabývá navrhováním systémů
zeleně měst a zpracováním nástrojů
pro management sídelní zeleně.
Projekt pěstebních opatření je technicko
provozní dokumentace. Podkladem
pro zpracování této dokumentace
je dendrologický průzkum (podrobněji
o tématu viz Inspirace 2020, č. 4). Kvalitativní
vyhodnocení aktuálního stavu
dřevin v rámci dendrologického průzkumu
považujeme za zcela základní a nezbytnou
analýzu předcházející formulaci
pěstebních zásahů. Projekt pěstebních
opatření specifikuje pro konkrétní vegetační
prvky konkrétní pěstební opatření
(dříve pod názvem ošetření). Jedná se tak
například o způsob pokácení konkrétního
stromu, závaznou technologii ošetření
konkrétního stromu, instalaci bezpečnostní
vazby apod.
Pěstební opatření je definováno jako
soubor činností nutných k ovlivnění
kvalitativních atributů vegetačních
prvků, především pak jejich pěstebního
stavu, druhové a prostorové skladby,
růstu a vývoje. Pěstební opatření jsou
zpravidla jednorázovým zásahem (i zde
samozřejmě existují výjimky, jako je
např. obvodová redukce koruny stromu
prováděná na etapy). Vzhledem k výjimečnému
významu dřevin pro stabilitu
kompozice většiny základních ploch zeleně
jsou oborově rozpracována pěstební
opatření především u dřevinných vegetačních
prvků.
Projekt pěstebních opatření tak představuje
nástroj, jimž většinou správce
zeleně ovlivňuje a usměrňuje stav a vývoj
předmětných dřevin a tím také i celého
objektu zeleně. Projekt pěstebních
opatření se zpracovává pro celé území
města, často však pouze pro vybrané objekty
(např. na rozvojové ose systému zeleně),
popřípadě funkční typy (např. parky)
nebo vegetační prvky (např. uliční
stromořadí).
Projekt pěstebních
opatření – obsah a struktura
Projekt pěstebních opatření zpravidla
obsahuje:
(1) Seznam (bilanci) dřevin, u kterých
jsou navržena pěstební opatření.
U těchto dřevin poté:
■■
vyhodnocení jejich vlastností (viz
dendrologický průzkum),
■■
jednoznačnou specifikaci konkrétního
pěstebního opatření (technologie),
■■
naléhavost provedení pěstebního
opatření (etapizace), případně specifikace
jeho obtížnosti či potřeby
opakování.
Praxí ustálenou formou tohoto seznamu
je tabulková databáze s možností
editace správcem zeleně.
(2) Klasifikaci a popis pěstebních opatření
(definice, komentář, metodické
souvislosti).
(3) Závěrečnou bilanci (souhrn) navržených
pěstebních opatření.
(4) Výkresovou část s jednoznačnou lokalizací
předmětných dřevin. Dnes
většinou přímá provázanost s prostředím
GIS (městského geografického
informačního systému).
(5) S ohledem na další praktické využití
dokumentu a požadavky jednotlivých
pavel.simek@mendelu.cz
Ing. Lukáš Štefl, Ph.D.
Odborný asistent na Ústavu biotechniky
zeleně, Zahradnické fakulty MENDELU
v Lednici. Praktikující projektant specializující
se na zpracování oborových dokumentů
pro management sídelní zeleně.
Městský zahradní architekt pro města
Vysoké Mýto a Úvaly.
lukas.stefl@mendelu.cz
správců zeleně je častou přílohou
také položkové nacenění jednotlivých
pěstebních opatření. V případě
specifických objektů zeleně či požadavků
jejich správců mohou být přílohou
další doplňkové průzkumy
a hodnoceni.
Přístupy ke klasifikaci
pěstebních opatření
Pěstební opatření s obdobným pěstebním
cílem lze z klasifikačních i praktických
důvodů třídit do samostatných
12 Management
skupin. Pěstební cíl je popis vlastností
vegetačního prvku, k nimž se má dospět
realizací pěstebního opatření nebo jeho
pěstováním. Takovým cílem může být
například usměrnění přirozeného růstu
a vývoje jedince a architektury jeho
koruny, ovlivnění nevyhovujících parametrů
zdravotního stavu, stability či provozní
bezpečnosti, řešení kolize s jinými
funkcemi či provozními souvislostmi,
formování a usměrňování prostorového
uspořádání celého objektu zeleně či jeho
druhové a věkové skladby.
Typologií a klasifikací pěstebních zásahů
a různých typů řezů se v uplynulých
třiceti letech věnovala celá řada českých
autorů. V současné době jsou hlavním
dokumentem shrnujícím doporučení
k provádění pěstebních zásahů především
Arboristické standardy, především
pak standard Řez stromů (SPPK A02) poprvé
vydaný v roce 2013, první revize
2015. I přes jednoznačné a nezpochybnitelné
pozitivum těchto standardů, tedy
zavádění jednotné terminologie, obsahové
náplně jednotlivých řezů a snaze o jednotný
systém v přístupu k problematice,
je potřeba zmínit i jisté aspekty, které, jak
doufáme, budou v navazujících revizích
postupně odstraněny a upraveny. Odborná
veřejnost kritizuje u takto standardizovaných
dokumentů především nízkou
reflektovanost taxonomických specifik
jednotlivých dřevin a dále nižší zohlednění
funkce daných dřevin v konkrétním
objektu. Např. Bulíř (2018) uvádí,
že „mnohé dřeviny tak mohou být aplikací
všeobecných zásad a obvyklých postupů
nadbytečně poškozovány, u jiných jsou nedostatečně
pěstebně zohledňovány či zdůrazněny
jejich charakteristické vlastnosti
a s tím spojené požadavky či limity. Taxonomická
specifika aplikovaná při řezu dřevin
daná jejich vlastnostmi jsou také úzce
provázána s možnostmi jejich používání.
Zvolené techniky a navržené či realizované
zásahy je tedy třeba vždy posuzovat nejen
dle všeobecně přijímaných zásad a dokumentů,
ale rovněž se zohledněním okolností,
cílů a škály modifikujících faktorů,
včetně často opomíjených taxonomických
vlastností (specifik)“.
Znalecký ústav Arbonet vydal v září
2019 dokument s názvem: Odborná analýza
a připomínky ke standardu SPPK
02 002:2015 Řez stromů a metodické
příručce „Řez stromů“, který se vyjadřuje
k tématům, která by měla být dále
odborně diskutována. V roce 2016 vydal
Stromy tvoří zcela klíčový prvek objektů zeleně. (Lázeňský park Poděbrady, foto: L. Štefl).
Projekt pěstebních opatření představuje nástroj, jimž správce zeleně ovlivňuje stav a vývoj
předmětných dřevin. (Mnichov, foto: L. Štefl).
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu
a okrasné zahradnictví v Průhonicích
certifikovanou metodiku Péče o dřeviny
a jejich zachování v památkách zahradního
umění, jejíž část se věnuje návrhu
a klasifikaci a popisu pěstebních opatření.
Zájemce o bližší studium tak odkazujeme
minimálně na tyto dokumenty.
Zcela specifickým problémem je
péče o významné stromy – stromy, které
jsou unikátní svými funkcemi, vlastnostmi
a charakteristikami. Hodnocení
a pěstební péče probíhá podle detailnějších
pravidel, než jsou uvedena v tomto
příspěvku. Nejen pro odbornou veřejnost
je vynikající zprávou skutečnost, že
aktuálně vznikají péči Univerzity Palackého
v Olomouci a Mendelovy univerzity
v Brně dvě zcela nové metodiky, které
detailně toto téma řeší. Obě jsou řešeny
v rámci projektu „Významné stromy –
živé symboly národní a kulturní identity“,
který je financován Ministerstvem
kultury z programu Aplikovaného výzkumu
a experimentálního vývoje národní
a kulturní identity (NAKI II).
Závěrem je možno konstatovat, že
v případě péče o dlouhověké organismy,
jakými jsou dřeviny a především stromy,
hraje zcela klíčovou roli odborná
znalost, erudice a „cit“ pro rostliny, které
musí mít jak osoby navrhující vlastní
pěstební opatření, tak ti, kteří tyto zásahy
provádějí. Ošizení jednoho či druhého
se většinou negativně odrazí na stavu
a perspektivě dřevin.
Použitá literatura
ARBONET. Odborná analýza a připomínky ke
standardu SPPK 02 002:2015 Řez stromů a metodické
příručce „Řez stromů“. Praha: Arbonet,
s.r.o. znalecký ústav, 57 s., 2019.
BULÍŘ, P. Taxonomická specifika při řezu dřevin.
In Dřeviny mimo les III: sborník konference.
Chrudim: Vodní zdroje EKOMONITOR spol.
s.r.o., 2018, s. 50-55. ISBN 978-80-88238-08-9
VELEBIL, J, BULÍŘ, P. ml, VRABEC, V. a kol.
Péče o dřeviny a jejich zachování v památkách
zahradního umění. Certifikovaná metodika.
Průhonice: Výzkumný ústav Silva Taroucy
pro krajinu a okrasné zahradnictví, 2016,
39 s. ISBN 978-80-87674-12-3.
Management
13
O záruce
a reklamaci rostlin I.
Základní pojmy a principy
Tento seriál by měl sloužit jak široké, tak odborné
neprávnické veřejnosti jako vodítko pro zvládnutí situací
„kdy se vyskytne problém“, stejně tak pomoci těmto situacím
předcházet a nastínit možnosti jejich řešení. První díly budou
věnovány základním pojmům a principům, se kterými
budeme v dalších dílech pracovat. Samozřejmě dojde i na
rozbor typových problémových situací a návrhy jejich řešení.
Mgr. Břetislav Martínek
Již při studiu se věnoval problematice spotřebitelského
práva, v rámci neziskového
sektoru se zaměřil především na ochranu
spotřebitele, zdravotnické a potravinové
právo. Nyní působí jako právník ve státním
sektoru.
breta.martinek@seznam.cz
Podnikání není vždy jenom procházka
„růžovým sadem“ a pro dobře fungující
obchod je tak třeba vyznat se i v pojmech
jako je podnikatel, spotřebitel,
záruka, životnost, reklamace apod. Předáním
zboží (rostlin) zákazníkovi a přijetím
kupní ceny obchod nekončí a v dnešní
době silné konkurence má i zvládnutí
„poprodejního servisu“ velký dopad na
(ne)úspěšnost celého podnikání.
Mezi nejčastější dotazy patří „a co
smlouva?“ Smlouva však existuje vždy,
ať už ve formě kupní smlouvy ve fyzické
podobě, akceptované objednávky
v e-mailu nebo ústní smlouvy při koupi
například řezaných květin v obchodě.
Obecně přitom platí, že zboží musí být
dodáno v ujednaném množství, jakosti,
odrůdě a zabaleno dle zvyklostí, není-li
ujednáno jinak. Pro vytyčení práv a povinností
jednotlivých smluvních stran
je nutné tyto nejprve rozdělit do dvou
kategorií. Rozlišujeme dva základní typy
smluv, a to tzv. B2B (business to business
– podnikatel s podnikatelem) nebo
B2C (business to customer – podnikatel se
spotřebitelem). V praxi je nejjednodušší
rozlišovat nákupy „na IČO“ a bez něj. Pokud
totiž jako podnikatelé prodáme zboží
konečnému zákazníkovi, který však
z různých důvodů bude chtít provést
nákup „na IČO“, pak se na něj nevztahují
zákonná ustanovení o spotřebiteli.
Záruka
(odpovědnost za vady)
Výklad právní úpravy účinné k datu
sepsání tohoto článku (od roku 2022
může být vše jinak, Ministerstvo spravedlnosti
totiž připravuje novelu občanského
zákoníku) se ve zkratce ustálil na tom,
že vůči spotřebiteli odpovídá prodávající
za vady, které mělo zboží jak při převzetí,
tak za ty, které vzniknou později a jsou
uplatněny vůči prodávajícímu do dvou
Rozlišujeme dva
základní typy
smluv, podnikatel
s podnikatelem
nebo podnikatel
se spotřebitelem.
let od převzetí zboží. Při podnikatelském
styku však odpovídá prodávající pouze
za vady, které mělo zboží při jeho převzetí.
Z tohoto obecného pravidla (upraveného
v občanském zákoníku) však
existuje několik výjimek upravených zákonem
o oběhu osiva a sadby, který tuto
dobu zkracuje na:
■■
1 rok při koupi rozmnožovacího materiálu
jednoletých druhů, s výjimkou
sazenic zeleniny, pokud nebude sjednána
doba delší,
■■
2 roky u víceletých druhů počínaje
od prvního dne kalendářního roku
následujícího po uplynutí kalendářního
roku, ve kterém dosáhla odrůda
vývojového stupně potřebného k určení
pravosti odrůdy (změna oproti
minulosti – došlo k prodloužení záruční
doby),
■■
3 týdny u sazenic zeleniny a květin.
Výše uvedená „zákonná záruka“ však
neomezuje sjednání například prodloužené
záruky, záruky za jakost (například
za ujmutí rostliny při poskytnutí služby
jejího zasazení) apod. nad rámec zákonných
ustanovení.
Možnost uplatnit práva z vadného plnění
však nelze zaměňovat s životností
rostlin. Teoreticky lze práva z vadného
plnění uplatnit i u řezaných rostlin po
dobu dvou let, jejich životnost je však
samozřejmě mnohem kratší. Vadnutí řezaných
rostlin však není vadou, ale jejich
přirozenou vlastností.
Vedle omezené životnosti vycházející
z charakteru/druhu zakoupeného zboží
nelze za vadu považovat ani následující
nejčastější situace: postup v rozporu s návodem
k použití, nesprávná péče ať už při
výsadbě či následné péči (například nedostatečná
zálivka, přemíra hnojení, neodborné
tvarování, poškození přírodními
živly či látkami škodlivého charakteru),
nevhodné umístění (neadekvátní klimatické
či půdní podmínky) nebo nedodržení
technologie na ošetřování rostlin apod.
Povinností kupujícího je o zboží dostatečně
pečovat a případné vady bez zbytečného
odkladu oznámit. Zákon výslovně
upozorňuje, že práva z vad nebudou
přiznána při „pozdní reklamaci“, tj. v takové
situaci, kdy vada již byla nějakou
14 PRÁVO
Ilustrační příklad: Jedle vysazovaná v listopadu – zboží od dodavatele v nejlepší jakosti.
Přes veškerou péči jedle celý rok neobrazila, a nakonec v říjnu uhynula. (Foto Jan Lhoták)
dobu zjistitelná, ale kupující ji přesto
neoznámil.
Pokud je kupujícím spotřebitel (tedy
nákup „bez IČO“), vztahují se na prodávajícího
mnohé povinnosti, mezi ty nejdůležitější
patří:
a) vyřídit reklamaci bezodkladně, nejpozději
do 30 dní od jejího přijetí (je
možno se však domluvit na delší lhůtě).
Součástí vyřízení reklamace je
i povinnost prodávajícího případnou
vadu odstranit a o výsledků reklamace
spotřebitele informovat (v současné
praxi je za dostatečné považováno
informováni pomoci SMS či e-mailu),
b) vystavit spotřebiteli potvrzení o uplatnění
reklamace, stejně jako potvrzení
o ukončení procesu reklamace,
c) informovat spotřebitele o možnosti
mimosoudního řešení sporu (nejčastěji
Českou obchodní inspekcí).
Mezi nejčastější chyby prodávajícího patří
neinformování spotřebitele v dané
lhůtě (to jednak zakládá právo spotřebitele
odstoupit od smlouvy, tak i vzniká
riziko veřejnoprávního postihu, neboť
neinformování spotřebitele je přestupkem)
nebo nucení spotřebitele reklamovat
zboží v konkrétní prodejně, kde
zboží zakoupil (reklamovat zboží však
lze v kterékoliv prodejně prodávajícího
s obdobným sortimentem).
Výše uvedené se týká toliko a pouze
reklamací v rámci zákonné lhůty. Zákonná
povinnost vyřízení reklamace do
30 dní se netýká například prodloužené
záruky, kdy tyto parametry lze nastavit
odlišně. Jak již bylo zmíněno, tato úprava
chrání spotřebitele a při smluvním vztahu
mezi podnikateli si tak lze dohodnout
odlišný postup.
Častá je rovněž otázka na hrazení nákladů
spojených s reklamací. V případě
smluvního vztahu se spotřebitelem zde
platí opět přísná zákonná úprava, od
které se nelze odchýlit. V případě uznané
reklamace prodávající hradí spotřebiteli
„účelně vynaložené náklady“ spojené
s uplatněním reklamace. Tyto účelné
vynaložené náklady je třeba posuzovat
vždy individuálně v rámci konkrétního
případu. Obecně je za účelně vynaložený
náklad považováno proplacení
přiměřené částky za dopravu, například
dle ujetých kilometrů. Mnohem palčivějším
problémem, než oprávněné reklamace
jsou však ty neoprávněné. Zákon
i soudy zde opět chrání spotřebitele a zaručuje
jim „bezplatnost“ celého procesu.
Podnikatel sice nemusí proplácet spotřebiteli
ony náklady na dopravu při uplatnění
reklamace, nemůže po něm však
nárokovat například náklady spojené se
samotným odborným posouzením údajné
vady ani úhradu nákladů spojených
s vrácením zaslaného zboží. V případě
opakovaných neoprávněných reklamací
by se však mohlo jednat o tzv. šikanózní
výkon práva, kdy takové jednání nepožívá
právní ochrany uvedené výše a situace
by musela být řešena individuálně.
Zákon neříká, že reklamace musí být
řešena vždy a pouze odesláním zboží
(především při prodeji rostlin, stromů
apod. je tento způsob uplatnění reklamace
značně nevhodný). V případě problému
tak lze doporučit například pořízení
fotodokumentace vytýkané vady, zaslání
fotografií s vadou e-mailem prodávajícímu
a ten může následně zvážit posouzení
reklamace u kupujícího pomocí výjezdu
odborného pracovníka či pouze skrze
pořízenou dokumentaci.
Tento článek je pouze informačního charakteru
a nenahrazuje konzultaci s advokátem.
Nejde o poskytování právních
služeb ve smyslu zákona č. 85/1996 Sb.,
o advokacii.
▬
Ilustrační příklad: Borovice napadená lýkožroutem při jarní výsadbě byla zdánlivě
v perfektním stavu, nicméně po pár měsících se vůbec nevyvíjela správně a později
uhynula. Při bližším ohledání se našel pod kůrou lýkožrout, který byl příčinou úhynu.
(Foto Jan Lhoták)
PRÁVO
15
Děti se častěji učí venku
Stát podpořil tisícovku přírodních zahrad
Do ochrany a zlepšování stavu životního prostředí Česká republika dlouhodobě investuje
miliardy korun z evropských i národních zdrojů. Jejich přerozdělování zajištuje Státní fond
životního prostředí prostřednictvím dotačních programů, především jde o evropský Operační
program Životní prostředí a Národní program Životní prostředí. Dlouhodobě například
pomáhá proměňovat školní pozemky a posilovat tak kontakt dětí s přírodou. Podporuje
i komunitní výsadbu listnatých stromů na veřejných prostranstvích.
Přírodní zahrady
podporujeme od roku 2017
Vzhledem k sílící potřebě environmentálního
rozvoje dětí už od předškolního
věku vyhlásilo Ministerstvo životního
prostředí ve spolupráci se Státním fondem
životního prostředí ČR na podzim
roku 2017 vůbec první dotační výzvu,
která podporovala rekonstrukci zejména
školních pozemků na přírodní edukativní
zahrady. Nabízela žadatelům možnost
vybudovat přírodní zahradu jako alternativu
ke klasickému hernímu prostoru,
který sice rozvíjí motorické schopnosti
dětí, zcela však postrádá vzdělávací funkci.
Příjemcem podpory byly i organizace
působící v oblasti environmentálního
vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO), které
získané prostředky použily na rozvoj
zázemí pro své aktivity.
Žadatelé mohli získat až 85 % z celkových
způsobilých nákladů, maximálně
pak půl milionu korun. O dotace byl
velký zájem, původní alokaci 50 milionů
korun jsme navyšovali, a nakonec
se podařilo mezi 440 projektů rozdělit
bezmála 200 milionů korun. Všechny
tyto podpořené zahrady jsou už hotové
a slouží dětem.
Zahradničení i výuka venku
Vznikly stovky rozličně koncipovaných
zahrad v přírodním stylu. Příkladem
je třeba projekt Základní školy
Vysočanská, kde se podařilo vybudovat
komplexní areál, neformálně rozdělený
do tří částí – zahradničení, pozorovací
část a divočina. V první části vznikly vyvýšené
i vertikální záhony s trvalkami.
Vypěstované bylinky se používají v hodinách
vaření. Vznikl také motýlí trvalkový
záhon, který tvoří přechod do pozorovací
části zahrady. V ní děti mohou pozorovat
dění v broukovišti a hmyzích domcích,
jsou tam také objekty k aktivnímu
poznávání přírody jako zvukovod nebo
interaktivní panel. Aby se mohli žáci
učit venku, přibyl altán spolu s pracovním
stolem a lavicemi. V odlehlejší části
školního pozemku vznikla část „divočina“
s ovocnými keři a původními druhy
jedlých keřů. Součástí je také úkryt pro
ježky a průhledný kompostér. Celkové
způsobilé náklady na realizaci včetně semináře
pro pedagogy činily 575 949 Kč,
Státní fond životního prostředí ČR poskytl
podporu ve výši 489 557 Kč.
Jednou z podmínek podpoření každého
projektu je účast dětí a rodičů na realizaci
i následné údržbě zahrady. Díky
tomu si i širší veřejnost našla k zahradě
osobní vztah a výpomoc na údržbě zahrady
je často společenskou událostí, která
vede ke stmelování místní komunity.
Podpora pokračuje
Na podzim 2019 byla zveřejněna
druhá dotační výzva týkající se přeměn
školních pozemků a zázemí lesních mateřských
škol na místa vhodná pro venkovní
výuku a zároveň přírodě blízká.
Oproti předchozí výzvě mohli žadatelé
podávat žádosti elektronicky. Druhou
podstatnou změnou byla kategorizace
a kvantifikování uznatelných výdajů.
Kromě klasických prvků školních přírodních
zahrad, jako jsou vyvýšené záhony,
kompostéry nebo skalky, mohli žadatelé
získat finanční podporu například na pořízení
jezírka, sušárny ovoce nebo včelařské
výbavy.
Celková alokace 250 milionů korun
byla rozdělena mezi:
■■
311 projektů zabývajících se úpravou
dětských hřišť a zahrad v přírodním
stylu pro předškolní děti,
■■
40 projektů, jejichž předmětem bylo
pořízení zázemí pro subjekty inspi rované
konceptem lesní mateřské školy,
■■
270 projektů zabývajících se přeměnou
areálů základních a středních škol
a organizací působících v oblasti EVVO.
ZŠ Babice přírodní zahrada. (Foto SFŽP)
16 Technologie
Ilustrační foto: zdroj www.ekovychovalk.cz
Alokace dotačního titulu byla vyčerpána
během dvou dnů, což značí výrazný
zájem školních subjektů o zkvalitnění
EVVO. S ohledem na velkou popularitu
těchto dotací se bude Státní fond životního
prostředí ČR snažit najít další finanční
prostředky, aby dotační titul mohl pokračovat
i v budoucnu.
Kontakt dětí s přírodou
Jedním z žadatelů, kteří se svou žádostí
uspěli, byla Mateřská škola U Jezu
v Žatci. „Přáli jsme si vylepšit venkovní
prostředí – rozlehlou, z části chátrající
zahradu pro děti, pro jejich hru a učení
venku. Díky dotaci jsme mohli získat další
peníze, které nám chyběly. Projekt na vybavení
zahrady jsme měli připravený. Zahradu
využívá v současné době 168 dětí
ve věku od tří do sedmi let, a to v každém
ročním období. Děti mají nyní možnost
díky jednotlivým prvkům pozorovat pěstování
chmele, zabydlování drobného
hmyzu v domečku, projít se po pocitovém
chodníčku, seznámit se jednoduchým způsobem
se základy fyziky u páky, soutěžit
u tabule s pexesem a bludištěm, učit se
a hrát si v altánu, který je v současné době
dominantou zahrady,“ shrnuje ředitelka
mateřské školy Dana Pechová.
Na základě pozitivního ohlasu dětí
i rodičů se v mateřské školce rozhodli
podat další žádost o dotaci, která byla
koncipována jako druhá etapa rekonstrukce
zahrady. „Když jsme se dozvěděli,
že je vypsána další dotační výzva, neváhali
jsme. Stále je co vylepšovat, modernizovat,
prostoru máme dostatek. Nabídka na
vybavení zahrady byla široká, a tak jsme
se zaměřili především na stavby z vrbového
proutí a další vybavení z přírodního
materiálu, abychom zkvalitnili technické
a didaktické zázemí pro výuku a hru
dětí ve venkovním prostředí. Realizace by
měla proběhnout v letošním roce, projekt
byl představen rodičům dětí a všichni se
moc těšíme na novou podobu zahrady,“
dodává paní ředitelka.
Peníze na výsadbu stromů
Cílem výzvy č. 9/2019 je podpořit výsadbu
stromů v obcích a jejich okolí a zkvalitnit
tak veřejná prostranství. Výzva je určena
širokému spektru žadatelů, kdy žádost
mohou podat všechny subjekty (fyzické
osoby, příspěvkové organizace, spolky, …)
s prokazatelným vztahem k místu realizace
s výjimkou politických stran.
Podpora je určena pro výsadbu stanovištně
vhodných druhů listnatých stromů,
mezi něž se řadí i stromy ovocné.
Výše podpory se odvíjí od obvodu kmínku
a může činit až 4 000 korun na jeden
pořizovaný strom. Mezi způsobilé výdaje
patří dále pořízení závlahy, zpracování
odborného posudku, zajištění odborného
dozoru při realizaci a také zajištění
povinné publicity. Maximální výše podpory
na jeden projekt může činit 100 %
způsobilých výdajů, maximálně však
250 tisíc korun, přičemž platí, že minimální
výše podpory na jeden projekt činí
20 tisíc korun.
Vzhledem k orientaci této výzvy na
zlepšení životního prostředí v komunitních
prostorách je potřeba projekty realizovat
na veřejně přístupných místech,
případně ve vnitroblocích bytových domů
sloužících k setkávání jejich obyvatel.
Smyslem výzvy je rovněž podpořit iniciativu
Sázíme budoucnost, která si klade
za cíl vysázet 10 milionů stromů mimo
lesní ekosystémy během pěti let. Při realizaci
projektu musí žadatel vycházet
z manuálu, který je dostupný na webových
stránkách sazimebudoucnost.cz. Po
dokončení realizace platí povinnost žadatele
připojit se k „lidem, kteří sází budoucnost“
a zaregistrovat svou výsadbu
do mapy na uvedeném portálu.
Pro dosažení požadovaných výstupů
je úspěšný žadatel povinen zajistit péči
o dřeviny po dobu minimálně tří let. Do
dosažení plné funkčnosti stromu se tedy
zavazuje k zálivce, hnojení apod. Od
ukončení výsadby pak musí být zajištěna
místní a životní způsobilost stromů
v délce minimálně deseti let.
Výzva na výsadbu stromů je stále
otevřená. Žádosti o podporu je možné
podávat do 30. dubna 2021. Při přípravě
výzvy byl kladen důraz na co největší
zjednodušení administrace pro příjemce
podpory, proto je pro úspěšnou akceptaci
žádosti zapotřebí pouze souhlas majitele
pozemku s realizací a odborný posudek.
Kompletní informace o této výzvě jsou
uvedeny na webových stránkách narodniprogramzp.cz.
Ing. Vít Korbaš,
projektový manažer SFŽP
Na Pekařce – výsadba ovocných stromů.
(Foto SFŽP)
Technologie
17
Zelené vize IV.
Současnost
a blízká budoucnost
Svět se mění před očima, přestávají platit starší pravidla a přicházejí nová, podle kterých se
lidé ještě neumí řídit. Neznají je nebo jsou pro ně technicky složitá, jako třeba online diskuse
či nakupování přes internet. Že jsem o tom psal v minulém čísle? Psal, ale jak by se o tom dalo
nepsat, když jsme uprostřed dějinných změn, když se to všechno překotně děje rovnou nám
pod nosem. Lidé, které jsme pochovali nebo bojují o svůj život jsou všude kolem a někdy
velmi blízko. Na mysl přichází události dvacátého století, kdy každá válka přinesla utrpení
a následné velmi výrazné změny v Evropě i celosvětově. My sice nejsme ve válce, ale to,
jak je společnost postižena z pohledu ekonomiky, sociálních vazeb i psychiky válku evokuje.
Člověk zůstává rád ve svých schématech z dětství a mládí.
Ve vyšším věku se mu příčí vstupovat do nových systémů,
protože je všechno cizí a složité. Myšlenky se upínají do doby,
kdy mu bylo podstatně méně let. Tam je ta harmonie, klid a řád,
zatímco teď je doba úplně jiná. Jak řekl klasik prostřednictvím
prince dánského „Vymknuta z kloubů, doba šílí“ a to se odehrálo
v době renesance, kdy William Shakespeare Hamleta napsal.
Z pohledu svého věku mohu také říkat, že doba vymknuta
z kloubů šílí. Velkým dílem je to chybějící energie pro život ve
hmotném světě, a přebývající energie, která vede k „věcem astrálním“.
Jenže současnost je opravdu mimořádná, rozvlněná
neznámým prostředím a situacemi, co vypadají nevinně, ale
jsou vážné. Jsme totiž účastni velkého přerodu kvůli virové pandemii.
Co bude dál a jaká bude nová doba? Každý se upínáme
k budoucnosti ve víře, že bude lepší, samozřejmě podle našich
představ a snů. Jisté je, že za desítky let se odhalí pravda o všem,
co se tehdy – dnes dělo.
Dnešní doba je komplikovaná, protože se překotně dějí věci,
se kterými nemá nikdo zkušenost, a to od posledního dělníka až
po přední politiky. Nikdo přesně neví, co se děje, natožpak, co
se bude dít a jak na to reagovat. Prostě jenom cítíte neodbytnou
proměnu, jako byste pluli řekou a najednou přišly peřeje. Kdyby
se nerozšířil covid-19, tak by asi šel život ve starých kolejích.
Hrubý národní produkt by stoupal, lidé trávili čas v nákupních
centrech, letadla létala všemi světovými směry, lidé by se přemísťovali
po celé planetě a dostávali se do stále vzdálenějších
a neobydlenějších míst, vnášeli tam nepatřičné pohyby cizích
energií. Krajina i společnost by se rozkolísala do destruktivních
změn a tím by se porušila jemná rovnováha přírody. Ale svět je
covidem rozkolísán, uzavřen, nikam se nelétá a myšlenky přistávají
do našeho okolí a je nutné se ptát, jaký bude mít celá situace
dosah na obor krajinářský a zahradnický. Jestli jsme nebo
nejsme zapojeni do celosvětového boje za ozdravení planety,
jestli je pandemie chvíle, kdy lidstvo přijme velkou ekologickou
výzvu.
Covidium tremens 1
Ležím v posteli, mám horečku a bolí mě celé tělo. V této
chvíli ještě nevím, jestli je to nachlazení nebo covid-19.
V zásadě je to jedno, prostě je mi zle a svět se zmenšil na
postel, bolest svalů, vysokou teplotu, převlékání z mokrého
pyžama do suchého a noční můry. Nespím už třetí noc,
tak unavený bloudím po internetu a náhodně hledám nejrůznější
informace. V minulých číslech jsem psal, v rámci
cyklu „Zelené vize“, o dokumentu „Green Deal – Zelené
dohodě“, kterou vypracovala komise ustavená Evropskou
unií a zabývá se konkrétními kroky ve prospěch životního
prostředí, vyvážené ekonomiky, recyklace a nulové uhlíkové
stopy. Jednu noc jsem narazil na jiný, burcující citát:
„Lidstvo vede nesmyslnou a sebevražednou válku proti
přírodě, která způsobuje lidské utrpení, ohromné ekonomické
ztráty a zároveň urychluje zkázu života na Zemi“.
Tato slova pronesl António Manuel de Oliveira Guterres,
portugalský politik, diplomat a současný 9. generální tajemník
Organizace spojených národů při příležitosti uveřejnění
zprávy OSN nazvané Making Peace With Nature
– Usmiřování s přírodou.“
Článkem, který mi vyskočil na obrazovce počítače, jsem byl překvapený.
Lidstvo podle dokumentu ničí přírodu a dělá ze Země
neobyvatelnou planetu tím, že posiluje klimatické změny, úbytek
biodiverzity a znečišťuje životní prostředí. Taková silná slova na
půdě OSN. Hned se vkrádají na mysl otázky. Jak to souvisí s naším
oborem? Jak se dá odvrátit současný negativní trend vývoje?
Dokument „Usmiřování s přírodou“ navrhuje proměnu daňové
soustavy, ekonomických ukazatelů, jimiž se státy řídí, či toho,
jakým způsobem získávají energii. Změn by, podle něj, měla doznat
rovněž turistika, rybolov, zemědělská produkce i náš celkový
postoj k životu.
18 ZELENÉ VIZE
Ing. Petr Mičola
Autorizovaný krajinářský architekt,
majitel ateliéru Gerten s.r.o. Zabývá
se historií a filozofií, hudbou a poezií.
Je dlouholetým porotcem soutěže Zahrada
roku. Kromě článků v časopisu
Inspirace je i autorem knihy Zahrady
a jejich příběhy. Vystudoval SZTŠ Brno
Bohunice a obor sadovnictví – krajinářství
v Lednici.
petrmicola@volny.cz
Předkládané změny ale nemají vést ke snížení životní úrovně,
ale naopak, k usmíření s přírodou, zajištění jejího zdraví a využívání
zásadních a podceňovaných výhod, které to sebou přináší.
Změny jsou klíčem k prosperující a udržitelné budoucnosti pro
všechny.
Covidium tremens 2
Nemoc mi nedovolila dokument hned studovat a věci se
děly příliš rychle. Před olomouckým krematoriem jsem
se naposledy loučil s krajinářským architektem Jiřím Fingerem
a ujíždím zpátky do postele, protože sil je opravdu
poskromnu. Prodělávám testy na covid-19 a jsem pozitivní.
Bolesti se posouvají tělem, ale noc už je víceméně určena
spánku. Je to strašné, když musíte ležet a reagovat
jen opravdu na ty nejnutnější věci a přitom víte, že je toho
tolik zařizovat a domlouvat, co firma a investoři potřebují.
Všichni z ateliéru jsou doma (home office). Porada probíhá
online. Zdravíme se přes obrazovky monitorů a teprve tehdy
zjišťuji rozsah škod. Polovina lidí je stejně pozitivní jako
já a každý s nemocí bojuje po svém, polovina zůstala zdravá,
o produktivitě se nedá mluvit. Nejsme sami. V budově,
kde máme ateliéry, jsou postiženy i jiné firmy. V tu dobu
nikdo z nás neví, jak nemoc probíhá a jaké potíže mohou
nastat. Objevuje se první zkušenost, že vir je trochu jako
lovecký pes sledující kořist, o které ale zatím neví, kde je.
Kořist je slabina, která je u každého člověka ukryta někde
jinde. U mě v bederní páteři, poškozené po autonehodě.
Nechodím.
Vývoj ekologického myšlení
V rámci OSN není téma harmonie s přírodou nic nového, už
v roce 2010 přijalo Valné shromáždění OSN usnesení „Harmony
with nature“ a pověřilo generálního tajemníka, aby vypracoval
podklady pro interaktivní dialog směřující k mezinárodní konferenci
o udržitelném rozvoji v roce 2012 v Brazílii. Ve zprávě
generálního tajemníka z roku 2011 je mimo jiné rekapitulována
historie vývoje ekologického myšlení, což je pro mě velmi inspirativní
nový úhel pohledu. Tady je její zkrácený přehled.
Starověk
■■
Hinduismus se zaměřuje na metafyziku, včetně konceptů
samsáry (reinkarnace), karmy (kosmické spravedlnosti),
mokši (osvobození z koloběhu existence) a átmany (vnitřní
konečná realita).
■■
Egypt, jehož zdroj potravy závisel na každoročních záplavách
Nilu, uctíval řadu božstev a jejich složitý systém víry a rituály
se točily kolem prostředí, ve kterém lidé žili. Africké komunity
vnímaly a ctily přírodní jevy a duchovní síly, respektovaly
přírodní svět, který dodával jídlo a přístřeší. Některé stromy
byly považovány za Boží, posvátné a obdařené léčivými
silami.
■■
Předkolumbovské kultury v Americe sledovaly pohyby planet
a hvězd, včetně Slunce a Měsíce, a jejich pohyby se staly součástí
každého aspektu života, propojení pozemského s nebeským.
Pachamama je nejrozšířenější jméno pro Matku Zemi.
■■
V západní tradici měli řečtí a římští filozofové jasnou představu
o rozdílu mezi zákony přírody a těmi vytvořenými člověkem.
Uznávali, že lidé existovali před zavedením občanského
řádu a vlády, a dali jasně najevo rozdíl mezi přirozeným
zákonem (jus naturale) a obecným právem (jus commune).
ZELENÉ VIZE
19
Cíle udržitelného rozvoje představují program rozvoje na období 2015–2030. Na jejich formulaci se podílely všechny členské státy OSN,
zástupci občanské společnosti, podnikatelské sféry, akademické obce i občané ze všech kontinentů.
Středověk
■■
S pádem římské říše převládala v Evropě roztříštěnost
a nástup místních režimů. Byla to spleť feudálních zákonů,
které v mnoha případech zahrnovaly kombinaci občanského
práva a práva síly.
■■
Napoleonský zákoník byl soudržný právní systém, který
se stal jedním z hlavních pilířů římsko-germánské právní
tradice nejen v Evropě, ale i ve zbytku světa.
■■
V šestnáctém století vytvořil Descartes obecnou filozofii
pro vztah mezi člověkem a přírodou. Podle něj člověka
definovalo myšlení. „Cogito ergo sum“ (myslím, tedy jsem) se
stalo základním axiomem. Tento dualismus, oddělení lidské
bytosti od přírody, ospravedlnil vivisekci i vykořisťování životního
prostředí. Descartes nepochyboval o tom, že lidé jsou
„pány a vlastníky přírody“ a věřil, že objektivizace přírody je
důležitý předpoklad pro rozvoj vědy a civilizace.
Devatenácté století
■■
■■
Zlomovým bodem bylo dílo Charlese Darwina (1809–1882), který
šokoval umístěním lidské evoluce společně s vývojem zvířat,
tedy jako součást přírody. Evoluční vysvětlení šíření života na
Zemi podkopalo dualismus filozofie staré tisíce let. Darwinova
díla „Původ druhů“ (1859) a „Sestup člověka“ (1871), se stala
důležitými zdroji ve vývoji environmentální etiky.
Učenci východních intelektuálních tradic byli již dříve znepokojeni
rozvíjejícím se vztahem člověka k přírodě. Čínský
filozof Wang Yangming (1472–1529) vytvořil koncept „srdce
a mysl“, který na rozdíl od Descartova dualismu upevnil
spojení mezi duševními procesy a tělem. Podle jeho chápání
■■
koncept mysli není zaměřen na sebe, ale proudí k jiným lidem,
od člověka ke zvířatům a odtud skrze stromy a rostliny
dále ke kamenům a hmotným věcem.
V Evropě byly lesy z velké části přeměněny a vzrůstala obava,
že ji bude Amerika následovat. V té době už lidé ve Spojených
státech začali protestovat proti týrání zvířat, vivisekci, psím
zápasům, lovu divokých zvířat a ostatním formám bezúčelné
brutality. Tento aktivismus prosazující práva na ochranu zvířat
a životního prostředí představoval trvalou a rostoucí úctu
k duchovním, kulturním a regeneračním hodnotám přírody.
Začalo se objevovat hnutí za ochranu životního prostředí.
■■
V polovině 19. století bojoval Henry David Thoreau (1817–1862)
za zřizování chráněných oblastí. Po návštěvě Yosemite v Kalifornii
v roce 1863 Frederick Law Olmsted (1822–1903)
a I. W. Raymond požádali Kongres Spojených států o zachování
oblasti v přirozeném stavu. Návrh zákona na ochranu
Yosemitského národního parku byl schválen v roce 1864, bylo
vyčleněno 10 čtverečních mil „pro veřejné užívání, odpočinek
a rekreaci“.
Dvacáté století
■■
Na přelomu 19. a 20. století ve Spojených státech učinil Edward
Payson Evans (1831–1917) poprvé obsáhlé prohlášení
o etice životního prostředí. Podle této teorie jsou všechny
ostatní organismy živé stejně jako člověk. Řadí sem dokonce
i kameny a minerály mající vlastní práva, která by neměl
člověk porušovat.
(Harmony with Nature,
zpráva Generálního tajemníka OSN č. A/66/302, 2011)
20 ZELENÉ VIZE
Covidium tremens 3
Dá se spát jen v jedné poloze, na boku. Noha bolí i ve spánku,
ale dá se to vydržet. Horší je to ráno, kdy se musí člověk
dostat do přízemí. V autě to kupodivu všechno funguje, ale
musím se dostat do druhého patra do ateliéru. Krátká cesta
po schodech a chodbou je neuvěřitelně dlouhá. Sedím
u počítače. Musím začít pracovat, protože účet je odsáván
bankovním průvanem. Musím začít jednat, aby se projekty
pohnuly. Kupodivu to jde, jen se musím omluvit jednomu
starostovi, že s ním řešené území neprojdu a musíme se
spokojit s jednáním u auta. Všechno se to určitě zlepší. Domlouvám
fyzioterapeutku, následuje masáž a doporučená
cvičení. Snad to bude stačit.
Snesitelný
Environmentální
Sociální
Životaschopný
Udržitelný
Spravedlivý
Ekonomický
Konzumní paradigma
Jeden z pilířů konzumu je neustálá touha po větším množství
peněz a zboží, což souvisí s životní úrovní lidí různých sociálních
skupin. Lidé jsou frustrovaní, když si nemohou dovolit to, po čem
touží, a když se jim to podaří, jejich spokojenost je krátkodobá.
Psychologové proto tvrdí, že materiální statky nemohou podstatu
lidské touhy nikdy naplnit.
(Harmony with Nature,
zpráva Generálního tajemníka OSN č. A/66/302, 2011)
Z minulých dob je člověk veden paradigmatem konzumu, který
je v současnosti výrazně podporován reklamou, obchodními
strategiemi firem a celým ekonomickým systémem i společností.
Má v sobě zakotveno, že hmotné statky jsou podstatou jeho
štěstí. Nejtěžším úkolem lidstva, jak se říká v dokumentu, je toto
paradigma změnit. To znamená změnit myšlení každého jedince,
a to se nepodaří restriktivními opatřeními, ale pozvolnou
jemnou inspirací, při které dojde ke vnitřní proměně. Dokument
přímo říká, že by se mělo stát „přirozeným“ najít hodnotu života
spíše v pomoci člověka obnovit planetu, než ve vydělávání peněz
nebo hromadění majetku.
Udržitelný rozvoj a jeho tři pilíře
Musíme přijmout přírodu jako náš zdroj vedení k vytvoření
ekonomického systém, který je morálně i vědecky zdravý. Musíme
přijmout přírodu jako zdroj inspirace ukončení chudoby, která
trápí tolik milionů lidí. Musíme přijmout přírodu jako svůj zdroj
vedení k ukončení chudoby ducha, abychom se mohli naučit žít
skromně, ale plnohodnotně. Musíme se znovu začlenit do přírody.
Je třeba ctít přírodu a její vnitřní hodnotu. Musíme si konečně
uvědomit, že abychom naplnili podstatu udržitelného rozvoje,
musíme respektovat jeho pilíře – environmentální, sociální a ekonomický,
jako jeden celek.
(Harmony with Nature,
zpráva Generálního tajemníka OSN č. A/66/302, 2011)
Myslím, že každý z nás slyšel pojem udržitelný rozvoj, který
uvádí do souladu hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným
zachováním životního prostředí pro budoucí generace.
Trochu to připomíná legendu o třech prutech, které
najednou nejdou zlomit, ale jeden po druhém tlak nevydrží.
Udržitelný rozvoj stojí na takových stejných třech prutech,
vlastně pilířích.
Pilíř environmentální je ochranou biodiverzity ve
všech jejích formách a podobách.
Pilíř sociální představuje vyšší kvalitu života, která není
založena na spotřebě, ale na vlastním aktivním a tvořivém přístupu
ke světu, umožňuje především paradigma uvědomělé
skromnosti, jež si uvážlivě dovede odříct vše zbytné.
Pilíř ekonomický – zahrnuje jednak pobídkové nástroje
pro ty ekonomické subjekty, které se nechtějí přizpůsobit imperativu
udržitelnosti dobrovolně, ale také parametry, plně tržně
kompatibilní mechanismy, které umožňují zcela funkčnímu trhu
se všemi jeho výhodami životní prostředí chránit.
Je nezbytné, aby se do budoucna krajinářská architektura definovala
také podle tří pilířů udržitelného rozvoje. Vedle historie,
kompozice, provozních a sociálních vazeb, módních vln architektury
a vlastní sebeprezentace je potřeba stále více spolupracovat
s obory příbuznými, kdy výtvarná pravidla jdou ruku
v ruce s biologickými principy tak, aby návrh nabídl nejen pobyt
člověku, ale současně dalším živým tvorům. Budoucnost nás
bude stále více nutit upravit zásady tvorby krajinářské architektury,
jejíž podstatou se stane jakýsi celostní přístup. Tuto celostní
harmonii nedosáhne krajinářský architekt sám, bude v týmu
pracujícím na principu kolektivní inteligence, kde půjde ruku
v ruce výtvarný návrh se složkou biologickou zahrnující všechny
potřebné disciplíny.
Covidium tremens 4
Chodím, projekty jsou domluveny, cenové nabídky potvrzeny.
Jaký je to pocit odrazit se ode dna. Problémy ale
budou ještě chvíli přetrvávat. Propast nemoci je dost veliká
a nejde ji tak snadno zacelit. Pracujeme naplno, jednáme
a dokončujeme to, co jsme museli přerušit v lednu.
Budoucnost vypadá optimisticky, ale přítomnost moc ne.
Bolest nohy kolísá mezi nesnesitelnou a mírnou. Už dojdu
skoro sto metrů a myslím na nordic walking hole, ještě
je brzy. Nad námi visí Damoklův meč lockdownu – uzavřené
okresy, potvrzení o cestě, postihy, komplikace a do
mysli se vkrádají myšlenky proč a jestli je to správné. Tak
uvidíme…
▬
ZELENÉ VIZE
21
Na cestě k hospodaření s dešťovou vodou – díl 1.
Voda ve městě
Přínosy hospodaření s dešťovou
vodou pro celé město
S častějším výskytem letních veder, suchých měsíců či naopak přívalových
dešťů postihujících česká města se pozornost samospráv začíná obracet
k hospodaření s dešťovou vodou. Správné hospodaření s vodou může tyto
problémy zmírňovat a zpříjemňovat život ve městech. Velkou příležitostí je pak využití
prvků modrozelené infrastruktury. O dílčích aspektech hospodaření s dešťovou vodou
se můžete dočíst v sérii čtyř článků, které se postupně objeví v Inspiraci. Dnešní první díl
se zaměří na přínosy opatření pro město.
Hospodaření s dešťovou vodou (HDV) je aktuální téma, které
napříč českými městy i společností rezonuje. Zástupci měst
postupně mění svůj zažitý způsob nahlížení na dešťovou vodu
jako na problém. Hledají způsoby, jak funkčně propojit technická
řešení a přírodu ve prospěch kvality veřejných prostranství,
života obyvatel i městských rozpočtů. Příležitostí pro změnu je
pak využití řady dotačních programů a podpor. Kde to lze, nemá
smysl nechat dešťovou vodu mizet v kanále. V rámci správného
hospodaření s dešťovou vodou se upřednostňuje její vsakování,
retence nebo její akumulace a znovuvyužití za pomocí kombinace
technických a přírodě blízkých opatření HDV. O opatřeních
Na cestě k hospodaření s dešťovou vodou
První z chystané série čtyř článků je zaměřen na přínosy
nejen technických, ale především přírodě blízkých
opatření na hospodaření s dešťovou vodou (opatření
HDV) pro česká města. Hned v příštím čísle Inspirace
se lze těšit na článek představující HDV jako celoměstský
systém, který se vytváří v koordinaci s dalšími městskými
systémy, ať se jedná o technické sítě či dopravní komunikace.
Jedná se o systém, který z perspektivy plánování přispívá
k řešení řady dalších problémů na úrovni celého města.
Třetí článek se zaměří více na detail a bude se věnovat
uplatnění prvků modrozelené infrastruktury ve veřejných
prostranstvích. Jak opatření HDV včleňovat do různých
typů veřejných prostranství typických pro česká města. Poslední
ze série se zaměří na procesní kroky, které je nutné/vhodné
v rámci samosprávy podstoupit, aby opatření
mohlo ve městě vzniknout. Cílem je představit komplexní
postup od úvodního plánování koncepce HDV až po způsob
provozu a údržby vybudovaného opatření. Obsahovat
bude také tipy, jak do toho všeho efektivně zapojit veřejnost
a jak s ní o těchto záměrech a opatřeních hovořit.
vzniká řada článků, namátkou například v Inspiraci č. 1 a 3/2019.
Náměty a inspiraci lze pak čerpat z projektů úspěšných realizací,
jejichž počet u nás roste ruku v ruce se zkušenostmi s procesy
projektování, realizace a provozu opatření HDV.
Přírodě blízká opatření a budování modrozelené infrastruktury
nabízí více než jen řešení pro hospodaření s dešťovou vodou.
Stromy poskytují v létě nenahraditelný stín a přispívají
k příznivému mikroklimatu, květinové a dešťové záhony zvyšují
estetickou stránku, zelené plochy poskytují také prostor pro rekreaci,
zelené střechy mají vliv na příznivé klima v budovách
a úspory energií. Ucelený přehled opatření včetně jejich přínosů
je pak jednou ze součástí připravované Metodiky (více o ní viz
box na straně 25).
Pozitivně komunikujme,
nevynechávejme obyvatele
Šetření mezi českými městy ukázalo, že mezi hlavní motivace
vedoucí ke snaze zlepšit HDV ve veřejném prostředí je zmírňování
negativních projevů klimatické změny. V praxi měst to nejcitelněji
znamená, že se města v letních obdobích přehřívají, usychá
jim zeleň na veřejných prostranstvích nebo se zhoršuje její stav
a rostou rozpočtové nároky na její údržbu. Jindy naopak dochází
k druhému extrému v podobě přívalových srážek. Tyto nepřehlédnutelné
problémy městských prostranství zároveň pociťují
i nejdůležitější aktéři ve veřejném prostoru – občané. Snahy zlepšit
stav a dostupnost zeleně ve městě obvykle pozitivně hodnotí
i ti, které jsou jinak skeptičtí k fenoménu klimatické změny, popř.
pro ně její řešení není důležité. Šetření mezi obyvateli českých
měst totiž ukázalo, že občanům poměrně zásadně vadí nevzhledné
a nefunkční plochy městské zeleně, které vlivem nedostatku
vody usychají nebo v případě trávníků mění svoji barvu.
Při zavádění opatření HDV je proto zásadní pozitivní komunikace
konkrétních přínosů, které jsou pro občany hmatatelné
a důležité pro jejich vlastní kvalitu života. Lepší hospodaření
s dešťovou vodou je totiž jenom začátek. Motivací pro zavádění
opatření HDV je široká paleta a je důležité o nich mluvit
22 Voda ve městě
Ing. Jan Macháč, Ph.D.
Ing. Marek Hekrle
Mgr. Nicol Staňková
Multioborový výzkumný tým složený z odborníků z ČVUT UCEEB
a UJEP IEEP. Na základě dvouletého společného výzkumu zpracoval
metodiku „Voda ve městě“ pro zástupce měst a obcí, jak
s dešťovou vodou hospodařit. Její hlavní body vám v tomto a dalších
třech číslech časopisu představíme.
machac@e-academia.eu
nejenom s odborníky, ale také s těmi, kteří do značné míry rozhodují
o úspěchu nebo neúspěchu opatření HDV na veřejných
prostranstvích. Jsou to občané, které by město v ideálním případě
mělo brát jako partnery a odvážně a srozumitelně s nimi
komunikovat své záměry a realizovaná opatření.
Ukazujme širokou škálu přínosů,
nemluvme jen o vodě samotné
Množství přínosů opatření HDV závisí nejen na funkčnosti
technických řešení a velikosti nových nebo využití stávajících
zelených a vodních ploch. Zásadní je také kvalita realizace a následná
údržba opatření HDV a jejich provázanost s ostatní městskou
přírodou, případně napojení na tytéž prvky přesahující
městské hranice. Údržba a provoz opatření HDV něco stojí, ale
i kvalitně naprojektované a realizované opatření nefunguje, pokud
se o něj pravidelně nikdo nestará. Jen poté přináší přínosy,
které od něho očekáváme.
V prvé řadě mají opatření HDV neoddiskutovatelné vodohospodářské
přínosy ve formě regulace množství, rychlosti odtoku
a kvality vod, které jsou odváděny do kanalizace a následně vodního
toku v průběhu deště. Pomáhají ke snížení negativních dopadů
na lidská obydlí a veřejná prostranství při extrémních srážkách
jako jsou např. bleskové povodně nebo odplavování půdy.
Dešťová voda může být pomocí opatření HDV plánovitě využívána
na zlepšení stavu, kvality a množství zeleně celé městské
přírody (např. vsakováním nebo akumulací a jejím následným
využitím pro zálivku zelených ploch). Pocitově to občan pozná
např. na větší dostupnosti míst, kde se dá schovat před sluncem
Místo v kanálu voda ze střech tří panelových domů končí v jezírku, které vévodí centru
Parku pod Plachtami v brněnském Novém Lískovci. (Foto Petr Förchtgott)
Realizace květnaté louky u parkoviště
v Jihlavě (Foto Marek Hekrle)
Voda ve městě
23
Nahoře: Ilustrativní
řez městem a jeho
různými typy veřejných
prostranství. Tento
řez zobrazuje potenciál
aplikace opatření
HDV v urbanizovaném
prostředí.
Pozitivně (mapa vlevo)
a negativně (vpravo)
vnímaná místa obyvateli
v Písku, dle pocitového
mapování v roce
2019 zaměřeného na
venkovní trávení času.
a která mají oproti okolí nižší teplotu, zvýšenou vlhkost a celkově
v rámci města zabraňují jeho přehřívání a zachytávají škodlivé
látky z ovzduší (např. prachové částice). Výsledkem bude
větší atraktivita těchto míst pro jeho návštěvníky a delší doba,
kterou na těchto místech stráví. Z pocitového mapování obyvatel
měst totiž jednoznačně vyplývá, že lidé se ze všech veřejných
prostranství nejméně příjemně cítí na těch, kde je nedostatek zeleně,
velké množství zpevněných a ploch a kde nemají možnost
schovat se v případě letních slunných měsících do stínu. Toto
potvrzují i vlastní šetření pocitového mapování provedená v Písku
a Praze 4 v létě 2019. Lidé v rámci těchto šetření měli označit
několik míst, kde se cítí v létě pozitivně, a několik, kde naopak
negativně, a své vysvětlení zdůvodnit. Přítomnost nebo absence
zeleně zde hrála klíčovou roli v obou městech a ve velké míře
odpovídala spolu s mírou jejich údržby pozitivnímu (vyznačeno
odstíny zelené) nebo negativnímu (odstíny červené) hodnocení
míst. Opatření HDV přitom nabízí možnosti, jak zlepšit
podmínky městské přírody na různých typech veřejných prostranství.
Propojení města a přírody prostřednictvím HDV tak
může nejenom z parků, ale i náměstí, ulic a dalších veřejných
prostranství udělat pro občany celoročně příjemná místa.
Právě samotná podoba a vnímaná příjemnost veřejných
prostranství má zásadní vliv na vzhled a vyznění celého města.
Vhodně realizovaná a udržovaná opatření HDV nepochybně
zvyšují estetickou hodnotu a atraktivitu území pro obyvatele
i návštěvníky měst. Prostornější místa se zelení a vodními plochami
slouží pro každodenní odpočinek, krátkodobou i delší rekreaci
a poskytují prostor pro setkávání. Naprostá většina opatření
HDV je navrhována tak, aby tyto potřeby občanů splňovala
a byla pro ně esteticky a volnočasově atraktivní.
Jak velkou roli může městská příroda mít pro odpočinek a relaxaci
bezprecedentně ukázaly i nouzové podmínky v ČR v době
současné pandemie covidu-19. Městská příroda v blízkosti bydliště
se ukázala jako zásadní místo trávení volného času a také
24 Voda ve městě
SUOMI Hloubětín – finalista Adapterra Awards 2020.
(Foto: YIT Stavo s.r.o., Petr Andrlík)
jako místo pro všechny, kteří si potřebovali posílit duševní zdraví.
Jak dokazují poslední výzkumy, lidé se v blízkosti městské
přírody cítí odpočatější, uvolněnější a v konečném důsledku její
blízkost vnímají jako velmi důležitý prvek, podle kterého hodnotí
svoji spokojenost.
Větší dostupnost a kvalitu městské zeleně ocení kromě lidí také
příroda. Nejvíce to na vlastní oči bude patrné u opatření HDV, která
v sobě zahrnují kvetoucí prvky nebo pítka lákající opylovače
a další hmyz. Budování opatření HDV tak může být v takovýchto
případech spojeno se zvyšováním povědomí občanů o významu
vody a zeleně a mít tak vzdělávací a osvětovou funkci.
Většina z výše uvedených přínosů opatření HDV nemá přímý
finanční dopad. Finančně se však projeví například v podobě
úspor za odvádění dešťové vody a čištění odpadních vod nebo
v dalších, zdánlivě méně souvisejících oblastech. Mezi ně patří
například rozvoj ekonomiky v místech, která se díky opatření
HDV stanou pro návštěvníky, a tudíž i pro podnikatele (zejména
ve službách), atraktivnější pro trávení volného času. Z dlouhodobého
hlediska může mít městská příroda pozitivní vliv na náklady
na zdravotní péči. Z pohledu ekonomiky opatření HDV je ještě
více patrný pozitivní vliv na ceny nemovitostí ležících v blízkosti
městské přírody nebo nemovitostí, jejichž součástí jsou opatření
HDV realizována. Jedná se opět o projev toho, že lidé si městské
přírody cení a za její blízkost jsou ochotni si připlatit v ceně nemovitosti
nebo nájmu.
Hledejme kompromis,
ale ne na úkor komplexního řešení
Realizace opatření HDV a čerpání výše popsaných přínosů
v praxi je v současných podmínkách fungování měst a omezených
rozpočtů složitý proces vyžadující množství kompromisů.
V praxi se však ukazuje, že nejzdařilejší projekty jsou obvykle
výsledkem hledání kompromisů. Obvykle mezi městem, jeho
potřebami a rozpočtem, širším okruhem odborníků, dotčených
institucí a občany. Ačkoliv to vyžaduje značné množství času,
odvahy a znalostí, nemusíme se již při hledání řešení pro lepší
HDV inspirovat pouze v zahraničí – počet realizací, zkušeností
a metodických podkladů roste i v České republice. Inspirujte se
a inspirujte i svými realizacemi ostatní!
▬
Témata článků slouží jako ochutnávka toho, co lze najít
v metodice VODA VE MĚSTĚ, která vyjde na konci dubna.
V předstihu vás tak seznamujeme s vybranými částmi.
Ačkoliv se metodika na několika místech dotýká i techničtějších
aspektů možných řešení, není jejím cílem udělat
z čtenářů (např. zástupců městské správy) projektanty
či vodohospodáře. Jejím cílem je zorientovat je v tématu,
pomoci jim získat představu o přínosech a základních
možnostech dostupných opatření, poskytnout podporu při
plánování a procesních postupech vedoucích k realizaci
opatření a naučit je postupovat koncepčně. V metodice navíc
narazíte na souhrnný přehled opatření HDV či příklady
povedených realizovaných opatření. Metodika vznikla
v rámci projektu „Voda ve městě: Modrá a zelená infrastruktura
mezioborově“ podpořeného v rámci programu
Zéta Technologické agentury České republiky. Podepsaný
je pod ní multioborový tým složený z mladých výzkumníků
z Českého vysokého učení technického v Praze a Univerzity
Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Metodiku
bude možné od května stáhnout na internetových
stránkách vodavemeste.cz
Voda ve městě
25
Zahrádkové kolonie
versus rozvoj měst
Jak hledat kompromis ve 21. století?
Bydlení, parky, protipovodňová ochrana. Infrastruktura, kterou města chtě nechtě musí budovat.
Některé požadavky vyplývají z rostoucí poptávky obyvatel, jiné z nových zákonů. Rozvojové
lokality ale často slouží jako oázy klidu pro generace zahrádkářů a jejich blízké. Názory na to,
zda zahrádkové kolonie do širších center měst patří, se mezi odborníky liší. S peticemi se už
museli vypořádat územní plánovači v Praze nebo Pardubicích. Teď tím prochází ti brněnští.
V jiných krajských městech zase zahrádky ustupují protipovodňové ochraně.
ejvětší výhody? Klid, zdravý pohyb a soběstačnost,“ vy-
pro Českou televizi loni na podzim Hana Dzur-
„Npočítala
jová. V kolonii na Žlutém kopci v centru Brna zahrádkaří čtyřicet
let. „Jiná rajčata, než naše nejíme, nekupujeme. A máme
tady toho daleko víc,“ dodala. Jen o kousek dál pachtuje ještě
o deset let déle starší muž. „Dívejte, co se dá udělat, když tomu
člověk věnuje čas, práci, nějaké finanční prostředky,“ ukázal na
kaskádovité záhony obehnané kamennou zídkou, ze kterých
střídavě trčí cibulová nať, listy ředkviček nebo namodrale kvetoucí
rozrazil. Územní sdružení zahrádkářů v Brně má téměř pět
tisíc členů, část z nich se ale o své výpěstky loni začala bát. Kvůli
přípravám nového územního plánu města, který Brno potřebuje
schválit nejpozději v roce 2022.
Ten dosud platný je už dvě dekády starý a pro zahrádky vymezuje
1 080 hektarů v několika lokalitách. „Spousta zahrádek,
které dnes existují, nejsou v platném územním plánu vedeny
jako zahrádky, ale jako plochy pro bydlení nebo zeleň, například
Červený kopec, Žlutý kopec nebo Kraví hora. V návrhu nového
územního plánu, který jsme představili v březnu loňského roku,
jich bylo o šestnáct procent méně. Část jsme totiž museli zrušit
s ohledem na současný stav pozemků nebo zákonné limity,“ vysvětlil
ředitel Kanceláře architekta města Michal Sedláček. Řada
míst, kde dnes hospodaří zahrádkáři, totiž patří soukromníkům,
kteří dlouhodobě požadují, aby plochy sloužily obytné zástavbě.
Na pozemcích města se podle vedení radnice žádné domy stavět
nebudou. „Buď to budou dál zahrádky nebo parky. Například na
Kraví hoře chceme zlepšit prostupnost a uvažujeme o rozdělení
velkých kolonií do menších subkolonií tak, aby se místo více otevřelo
veřejnosti. V územní studii teď prověřujeme i možnost vybudovat
park na části Žlutého kopce,” vysvětlil radní pro územní
plánování Filip Chvátal.
Žádný z výše uvedených záměrů ale zahrádkáři nepodpořili.
Svůj nesouhlas vyjádřili na veřejném projednání návrhu
územního plánu, na několika jednáních zastupitelstva i v petici,
kterou podepsaly tisíce lidí. Do následujících debat o regulaci
zeleně se vedle občanských iniciativ zapojila řada nezávislých
expertů. Workshopy organizované skupinou Frank Bold podpořila
Národní síť zdravých měst a zapojili se do ní například zástupci
Architects for Future, Nadace Partnerství nebo České rady
pro šetrné budovy. Samotná Kancelář architekta města iniciovala
k tématu i takzvaný kulatý stůl. Výsledek? V návrhu územního
plánu přibylo dalších padesát hektarů zahrádek. Hlavně v lokalitách
dál od širšího centra. Kompromis vzniká bolestně.
Zájem o zahrádky roste. (Ilustrační foto ČTK)
26 Urbanismus
Zahrádková kolonie v Brně na Červeném kopci. (Foto ČTK)
Ustoupit velké vodě
Není to pouze tlak na bytovou výstavbu nebo vznik městské
zeleně, co nyní konkuruje českým zahrádkám. Zákonným limitem
je i nutné budování protipovodňové infrastruktury. Právě
podél řek, které podle zpřísňujících se mezinárodních regulí
potřebují kolem koryt pevnější a stabilnější zdi nebo hráze, leží
velká část záhonků a chatek. Kam s nimi teď řeší samosprávy
v Brně, Liberci nebo Olomouci. Pachtýři na pozemcích radnice
na břehu Lužické Nisy už libereckým
zastupitelům předali petici za zachování
téměř sedmdesáti zahrádek. Na
Hané nebylo zbytí a kolonie Morava
na Nových Sadech se začátkem stavebních
prací letos v září zanikne.
Město ale lidem nabídlo přesun do
nedaleké lokality Andělská. „Bylo zapotřebí
provést majetkoprávní přípravu
pozemků, změnu územního plánu
a zpracovat projektovou dokumentaci.
O novou lokalitu projevilo zájem
dvaašedesát uživatelů, tedy výrazná
většina,“ přiblížil na městském webu olomoucký primátor Miroslav
Žbánek.
Příkladné řešení, se kterým se ale zahrádkáři příliš často
nesetkávají. „Bereme to jako první vlaštovku a návod pro jiná
města, pokud z nějakého rozumného důvodu musí zahrádkářská
osada ustoupit rozvoji,“ pochválil předseda Českého zahrádkářského
svazu Stanislav Kozlík. Tlak na rušení osad podle něj
v nejbližších dvou letech, dokdy musí města a obce ze zákona
aktualizovat územní plány, poroste. O zahrádkaření je přitom
napříč generacemi kvůli touze po potravinové soběstačnosti
a udržitelném hospodaření poslední dobou čím dál větší zájem.
Organizovat se už lidé ale příliš nechtějí. „Roční úbytek se z řádu
O zahrádkaření je napříč
generacemi čím dál větší
zájem, organizovat se
už lidé ale příliš nechtějí.
tisíců členů snížil na několik set členů, což lze považovat za jakýsi
přirozený úbytek. Je potřeba říct, že jsme sice největší, ale ne
jediný spolek u nás. Lidé se častěji hlásí do skupin, které členství
berou poněkud volněji,“ vysvětlil Kozlík.
I když se členská základna největší tuzemské organizace nerozrůstá,
mluví doktorka Naďa Johanisová, vyučující na Katedře
environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy
univerzity, o zahrádkářském boomu. Takzvaný Milánský pakt
z roku 2014 volající po zintenzivnění
ekologického zahradničení ve městech
už podle ní podepsalo vedení více než
dvou set evropských radnic. „Ve Velké
Británii je zákonně zakotveno právo
občanů na přístup k municipální půdě.
Města jsou povinna půdu pro zahrádky
občanům poskytnout jako příspěvek
k potravinové bezpečnosti a sociální
solidaritě. Poslední dobou tam v souvislosti
s koronavirovou krizí zájem
o zahradničení prudce roste. I respondenti
nedávného výzkumu univerzity
v Sheffieldu uvedli, že pro ně zahrádky během lockdownu nabyly
na významu. Evropské trendy podle mě směřují k vyššímu
ocenění městského zahradničení, což se promítá i do územně
-plánovací praxe,“ popsala ekologická ekonomka. V konfliktech
s developerskými zájmy na lukrativních pozemcích v centrech
měst podle ní přesto zahrádkáři tahají za kratší konec.
Zahrádky versus rozvoj
S centrem Brna jsou kolonie dlouhodobě spjaté. První z nich
budovali už na začátku 20. století zaměstnanci nově vznikajících
továren, kteří se přistěhovali z venkova a toužili pracovat
na půdě. Původně na okrajích měst, s jejichž rozvojem se
Urbanismus
27
Zahrádky v Brně na Žlutém kopci, kde se uvažuje o vybudování
parku. (Foto ČTK)
Jedna z upravených zahrádek na brněnské Kraví hoře.
Změna v územním plánu má vést k větší prostupnosti území.
(Foto ZK Kraví hora II.)
Kolonie Morava v Olomouci sice zanikne, ale město lidem
nabídlo přesun do jiné lokality. (Foto ČTK)
ale zahrádkové osady staly součástí širších center. A ačkoliv je
o oplocené zahrádky poslední dobou větší zájem, reálně je využívá
jen hrstka lidí ve srovnání s celkovým počtem obyvatel metropolí.
„Třeba spádové území v docházkové vzdálenosti osady
na Kraví hoře čítá až 40 tisíc obyvatel, kterým zoufale chybí
plochy veřejné zeleně. Městské parky doslova praskají ve švech
a Veřejná zeleň města Brna už nemá prostředky na investice
do budování a rozvoje dalších parků. Vše utratí za údržbu těch
stávajících, aby nápor návštěvníků ustály,“ vysvětloval u kulatého
stolu krajinářský architekt KAM Ondřej Nečaský. Kromě
podnětů pro zachování kolonie prý kancelář obdržela i řadu
připomínek obyvatel nebo městských částí, kteří si přejí využití
pro bydlení a individuální rekreaci. „Otázkou je, zda by se zahrádkové
kolonie neměly proměnit nějakým radikálnějším způsobem
odpovídajícím moderním přístupům. Stejně tak se změnil
náš pohled na parky, budovy a další součásti města s příchodem
moderních technologií a poznatků týkajících se modrozelené infrastruktury,“
doplnil Nečaský. Podobný střet řeší města v celé
střední a východní Evropě, kde je tradice zahrádkaření nejsilněji
zakořeněná. Za všechny zmiňme situaci v Polsku – novým projektům
muselo mezi lety 2015 a 2019 částečně ustoupit přes tři
sta zahrádkářských osad. Dalších šestnáct zaniklo úplně.
Ani idea veřejné zeleně jako alternativy k zahrádkám ale
u vysokoškolské pedagožky Johanisové neuspěje. Přitom se co
do pozitivních dopadů na městské mikroklima tolik neliší. „Ve
skutečnosti jsou zahrádky využívané intenzivněji, využívá je
větší počet lidí na danou plochu než parky. Zahrádky je předčí
i z hlediska biodiverzity, výskytu opylovačů. Mají navíc důležitý
sociální a edukativní rozměr,“ tvrdí environmentalistka. Podle
tajemníka zahrádkářské organizace na Kraví hoře Jiřího Kohoutka
není řešením ani přesun zahrádek. Zanikne s tím totiž klíčová
vize architektů – takzvané město krátkých vzdáleností. „Jen
do naší kolonie dochází dvě třetiny uživatelů z nejbližšího okolí
pěšky. Kdyby se zahrádky přesunuly jinam, lidé do nich budou
dojíždět auty, krátká vzdálenost zanikne,“ bránil kolegy.
Navzdory rozdílným názorům se právě u kulatého stolu KAM
začaly klubat náznaky kompromisních řešení. Je jím ono v úvodu
zmíněné rozdělení kolonií do menších částí, čímž by se zvýšila
prostupnost a oblast by se více otevřela veřejnosti. Nejspíš
ve formě parku, jak o tom už na dvou brněnských lokalitách teď
město uvažuje při přípravě prvních územních studií. „Jestli je to
pozemek města, tak by bylo dobré, aby tam občané toho města
mohli projít. Samozřejmě to bude bolet, protože někdo se bude
muset části zahrádek vzdát, ale kompromis je nutný. Určitě jsem
pro částečné zachování kolonií, protože je to velmi cenný fenomén,
ale je potřeba to zpřístupnit i lidem, kteří tam zahrádku
nemají,“ shrnula v diskusi předsedkyně České asociace pro krajinářskou
architekturu Jana Pyšková. Sám Stanislav Kozlík ze
zahrádkářského svazu navrhuje, aby města nabízela náhradní
pozemky, kam by se osady mohly přestěhovat. „Stálo by to sice
hromadu práce a peněz, ale technicky to řešitelné je,“ dodal.
Komunitní zahrady. Budou fungovat?
Alternativou k zahrádkovým osadám, kterou vedení města
spolu s dalšími zainteresovanými organizacemi představilo, je
formální ukotvení takzvaných komunitních zahrad v územním
plánu. Jde o místa, kde se sdružují lidé toužící po pěstování zeleniny,
ovoce nebo okrasných rostlin, kteří ale nevlastní žádný
pozemek, kde by svoji touhu moli realizovat. Vytvoří poroto
28 Urbanismus
Alternativou k zahrádkářským osadám jsou komunitní zahrady, jako
je tato v Liberci. (Foto ČTK)
Bytový dům Zelená Libuš v Praze – Komunitní zahrada na střeše
podzemních garáží. (Foto archiv SZÚZ)
komunitu, která následně do společné zahrady investuje čas,
péči i peníze. „Půjdou zakládat prakticky kdekoliv. Týká se to zejména
vnitrobloků, rozsáhlejších obytných areálů nebo předzahrádek
bytových domů, kde jsou pro komunitní zahrádkaření
vhodné podmínky,“ vysvětlil Petr Bouda z kanceláře Frank Bold
Advokáti, která zaštiťuje právní stránku celé diskuse.
Inspiraci je kde brát. Obecně prospěšná společnost Kokoza
zakládá a mapuje komunitní zahrady po celé republice už od
roku 2012. „V Praze je teď 57 komunitních zahrad a před dvěma
lety jich tam bylo 25. Nárůst je obrovský a funguje to. Cílová
skupina jsou většinou rodiny s dětmi,
hodně maminky na mateřské, ale existují
i speciální zahrady pro seniory. Některé
jsou produkční, ale víc je zastoupený
mód, kdy si pronajímáte pouze
jeden, dva záhony,“ popisuje ředitelka
Radka Pokorná. Její organizace už spolupracuje
s velkými developery (JVR,
Skanska), kteří k rostoucím bytovým
domům dodávají i vyvýšené záhony,
kde jejich budoucí obyvatelé můžou
pěstovat. Sama ale přiznává, že napříč
českou společností k této formě zahradničení
ještě panuje značná skepse.
O tom svědčí i pouhých sedm fungujících
komunitních zahrad v Brně. Pokud
ale samospráva začne k tomuto modelu obyvatele motivovat
a ti si ho osvojí, lze doufat v příznivý progres. A nemusí jít jen
o komunitní zahradničení. Vždyť za západními hranicemi už se
rozvíjí třeba koncept guerilla gardening (partyzánského zahradničení)
nebo dočasného obdělávání půdy v brownfieldech, které
města plánují v horizontu let zastavět.
Komunitní formy pěstování kvitují i zahrádkáři, pouze ale
jako doplněk. „Pokud se k tomu obyvatelé daných domů například
ve vnitroblocích rozhodnou, je to jistě dobře. Rétorika rozvoje
komunitních zahrad by ale neměla sloužit jako fíkový list
pro likvidaci již existujících zahrádek. Obojí je potřeba a obojí
musíme chránit a rozvíjet,“ tvrdí environmentalistka Johanisová.
Dnešní zahrádkáři totiž sice taky fungují v komunitě, je ale
zcela odlišná. „Je to zahrádkářská činnost, která má své příznivce.
Zahrádkářskou činnost v osadách to však nemůže nahradit,“
potvrdil Stanislav Kozlík.
Zákon upravuje zahrádkářskou
činnost jako
veřejně prospěšnou, stanoví
způsob přenechání
pozemků a působnost
při její podpoře.
Žádný konec zahrádek
Jedním z hlavních problémů celé diskuse je, že se zatím žádná
likvidace zahrádek v Brně nechystá. Nejspíš ale stejně jako v předešlých
městských územních dokumentech nezískají některé lokality
plnou ochranu ve formě funkčních ploch určených explicitně
pro zahrádky. „Například na Kraví hoře je plocha veřejné
zeleně vymezena v územních plánech už od roku 1938. Lokalita
Červený kopec je v územním plánu vymezena pro bydlení už 26
let. Pokud vlastník pozemku nebude mít vůli stavět, nikdo ho
k tomu nutit nebude,“ vysvětlil městský krajinářský architekt
Ondřej Nečaský. Jinými slovy nikdo
po zahrádkářích nechce, aby si hrábě
a motyky ihned balili. Město se změnami
počítá v horizontu let, spíš desetiletí
a do té doby garantuje, že tam ovoce,
zelenina, bylinky nebo okrasné květiny
můžou nerušeně růst.
Alespoň částečnou útěchou by pro
zahrádkáře mohly být změny takzvaných
regulativů pro uspořádání území,
které specifikují, co smí a nesmí vzniknout
v rámci konkrétních funkčních
ploch. I ty ale budoucnost zahrádek
řeší pouze částečně. „Detailnější pohled
můžou přinést až územní studie
konkrétních lokalit nebo územní studie
systému sídelní zeleně, kterou bude naše kancelář zpracovávat,“
objasnil Nečaský.
Kromě samotných zahrádkářů ale může ještě letos do schvalování
územního plánu města vstoupit zahrádkářský zákon, který
po třech neúspěšných pokusech schválili poslanci a do konce
března jej mají projednat senátoři. Pokud projde legislativním
procesem, prodlouží se třeba minimální doba propachtování
pozemků. „S tím odpadne potřeba uzavírat memoranda, dlouhodobý
pronájem bude přímo vyplývat ze zákona. Navíc budou
mít obce povinnost přispívat k rozvoji zahrádkářské činnosti
v územním plánování, což se v budoucnu nepochybně dotkne
i brněnského územního plánu,” komentoval právník Petr Bouda.
Podle Kanceláře architekta města je ale do doby schválení zákona
jeho aplikace čistě spekulativní.
redakce s přispěním
Ondřeje Šimečka ▬
Urbanismus
29
DOMÁCÍ KVĚTENA
Také vám chybí Dictamnus?
Domácí rostliny jsou svět sám o sobě a skrývají velký potenciál nejen pro krajinářskou tvorbu.
Jejich vlastnosti nejsou doposud plně oceněny, natož využívány. Předkládaný příspěvek je
věnován pokusu o nahlédnutí do světa planých rostlin. První ze série článků o domácí květeně
přibližuje základní terminologii, ekologické charakteristiky rostlin a nastiňuje legislativní
rámec ovlivňující používání domácích trvalek.
Domácí, polní, přespolní
Pojďme se nejdříve podívat na rozdíl mezi původními a nepůvodními
druhy. Původní druhy (autochtonní, domácí, native species)
jsou druhy, které se vyskytují na určitém území přirozeně,
bez ohledu na přičinění člověka. Může se jednat o kosmopolitní
druhy rozšířené na většině kontinentů – mezi takové světoběžníky
patří např. rákos obecný (Phragmites australis), hasivka orličí
(Pteridium aquilinum) nebo orlíček obecný (Aquilegia vulgaris).
Jiným příkladem jsou tzv. endemity – druhy, které se vyskytují
přirozeně pouze v určité omezené oblasti, kupř. zvonek český
(Campanula bohemica) roste jen v Krkonoších. Hvozdík moravský
(Dianthus moravicus) je zase k vidění pouze na jižní Moravě
a v přilehlé části Rakouska.
Oproti tomu nepůvodní druhy (alochtonní, introdukované,
non-native species) se nalézají mimo areál svého přirozeného výskytu
a jejich „příchod“ do té které oblasti je vázaný na činnost
člověka. Nepůvodní druhy se rozdělují na archeofyty a neofyty.
Archeofyty se na dané území dostaly v období od konce neolitu
do počátku středověku. Často se jedná se o plevele polních
kultur, jako je koukol polní (Agrostemma githago), mák vlčí (Papaver
rhoeas) či chrpa modrá (Centaurea cyanus). Neofyty jsou
druhy zavlečené v novověku. Patří mezi ně velké množství rostlin
včetně těch kulturně pěstovaných, od acény po zavinutku. Ne
všechny nepůvodní druhy mají stejný vzorec chování. Některé
se spořádaně drží za pomyslnými vrátky a ve volné krajině se
nerozmnožují (druhy přechodně zavlečené). Jiné mohou utéct
ze zahrady přes plot a v krajině se rozmnožovat nezávisle na
člověku (druhy naturalizované, zdomácnělé). Ty nejrazantnější
z nich jsou invazní druhy a mohou se šířit se krajinou do té
míry, že jejich mohutnější populace vytlačují společenstva domácích
druhů.
Jediná rostlina zlatobýlu obrovského vytváří až 20 tisíc nažek.
V kombinaci s masivní tvorbou oddenků hravě zvítězí v bitvě
o narušená stanoviště.
Není zlatobýl jako zlatobýl
Učebnicovým příkladem takových invazí je příběh bolševníku
velkolepého (Heracleum mantegazzianum), který byl vysazen
v roce 1862 pro knížete Metternicha v zámeckém parku Lázní
Kynžvart. Odtud byl zahradníky přenesen do dalších zahrad
a patřičně opečován – po odkvětu se vrcholový okolík ostříhal
ještě před tím, než se rostlina stihla vysemenit, aby se podpořilo
další očekávané kvetení. Jako ztepilou cennou solitéru jej ostatně
najdeme v dobové odborné literatuře až do poloviny 20. století.
Po roce 1948 se tradice pečlivé údržby přerušila a spolu se
zahradnickým řemeslem leckde vymizela. Vlivem postupného
zanedbávání krajiny a nástupem mechanizovaného zemědělství
tak u nás bolševník zplaněl a vydal se na vítězné tažení krajinou.
Netýkavka žláznatá. Neofyt, za jehož zdánlivou křehkostí se skrývá
rozpínavý raubíř tvořící zapojené porosty podél vodních toků.
30 Trvalky
PharmDr. et Ing. Martina Kotlandová, Ph.D.
Po absolvování magisterského a doktorského studia na Farmaceutické
fakultě UK v Hradci Králové a několika letech strávených
v lékárně se rozhodla opustit sterilní prostředí pilulek a konvertovala
k živým rostlinám. Je čerstvou absolventkou Managementu
zahradních a krajinářských úprav na Zahradnické fakultě MENDELU
v Lednici a spoluzakladatelkou trvalkové školky TRSEM.
martina.kot@seznam.cz
Podobně se chovají i mnohé další neofyty – kromě notoricky
známých rebelů formátu netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera)
se v posledních desetiletích rozšířil vlčí bob mnoholistý
(Lupinus polyphyllus), který jako nonklonální stratég (tj. rozmnožující
se převážně semeny) úspěšně kolonizuje narušená místa.
Stejně tak ale do české krajiny nepatří ani náprstník červený
(Digitalis purpurea), se kterým se můžeme setkat na pasekách
a v lesních světlinách. Jako zdomácnělý (naturalizovaný) neofyt
nemá žádný zásadní vliv na domácí společenstva.
Námětem k zamyšlení je invazní potenciál zlatobýlu (Solidago).
Zlatobýl kanadský (S. canadensis) byl spolu se zlatobýlem
obrovským (S. gigantea) pěstován v anglických zahrádkách coby
okrasná perena již v 18. století. V první polovině 19. století tam
oba druhy zplaněly a následně se rychle rozšířily po celé Evropě.
Rychlost invaze byla úctyhodná – 700–900 km 2 za rok. Díky
účinné kombinaci klonální a nonklonální strategie (rozmnožují
se úspěšně jak semeny, tak vegetativní cestou, v tomto případě
výběžkatými oddenky) obsazují narušená stanoviště s takovou
vervou, že slovo „zlatobýl“ nabylo takřka hanlivého významu.
Není ale zlatobýl jako zlatobýl. Domácí zlatobýl obecný, zvaný
též celík zlatobýl (S. virgaurea) je mírnou planou bylinou rostoucí
pokojně v polostínu křovinatých strání, skal a sušších lesů.
Navíc je v lidovém léčitelství velmi ceněn při léčbě ledvinových
onemocnění. Některé „krotké“ zlatobýly se způsobným vystupováním
jsou konec konců pěstované i v kultuře.
S podobným vzorcem výše naznačeného rozpínavého chování
se ale můžeme setkat i u řady domácích druhů. Znáte třeba
kopřivu? Důsledky takového masivního šíření jsou podobné jako
u invazních neofytů s tím rozdílem, že u domácí květeny hovoříme
o druzích expanzivních. Stačí jen vzpomenout na třtinu
křovištní (Calamagrostis epigejos), která se vytrvale šíří svými
oddenky přes půdu, dřevo i asfalt. Vykračuje si krajinou bez
ohledu na nadmořskou výšku, pH nebo vlhkost půdy. Z pasek
a říčních náplav míří podél okrajů silnic a řek do opuštěných
polí a luk, aby se stala královnou narušených stanovišť.
není zbytí? Často i proto, že domácí rostliny mohou být dostatečně
houževnatý „perfect match“ pro komplikovaná stanoviště.
Zde se nabízí krátký citát z České flory, časopisu pro zahradníky,
milovníky a přálete rostlin, vydávaný Martinem Fulínem. Psal se
rok 1896… „Často se přihází, že jest nám vyzdobiti stráň, skalinu,
umělou zříceninu nebo cosi podobného nějakou květnatou dekorativní
rostlinou. Je-li podobné stanovisko méně výslunné a zálivce
přístupné, není nouze o příhodnou rostlinu, hůře však, je-li stanovisko
v úpale slunce a ještě k tomu nepřístupné pro zálivku; tu je
rada drahá.“ 1
Skvělým vodítkem pro bližší pochopení ekologických charakteristik
domácích rostlin je soubor poznatků z vegetační
ekologie, tzv. Ellenbergovy indikační hodnoty (Ellenberg indicator
values). Tyto údaje vypovídají o životním optimu rostlin
prostřednictvím základních ekologických gradientů (světlo,
teplota, kontinentalita, vlhkost, živiny, půdní reakce, salinita).
Koncept indikačních hodnot vychází z běžné terénní zkušenosti,
že řada druhů je svým výskytem vázána na stanoviště, která
svými vlastnostmi vyhovují jejich ekologickým nárokům. Ellenberg
propracoval v 70. letech 20. stol. systém indikačních hodnot
pro rostlinné druhy, které se vyskytují v centrální Evropě. Tyto
hodnoty následně upravil a rozšířil pro flóru České republiky
Milan Chytrý s kolektivem, a pojmenovali je jako Ellenbergovské
(Ellenberg-type indicator values) 2 . Tyto indikační hodnoty lze
snadno dohledat online v databázi české flóry a vegetace Pladias.
Jsou nejen uvedeny u každé konkrétní rostliny, ale také volně
ke stažení v excelové tabulce 3 .
Ellenbergem počínaje a zdaleka nekonče
Proč se domácími rostlinami vlastně zabývat? Otázka za sto
bodů, kterou si musí zodpovědět každý sám. Protože můžeme,
protože musíme, protože chceme? Protože je to trendy? Protože
Národní přírodní památka Dunajovické kopce (září 2019)
Trvalky
31
Domácí hadí kořen větší dokáže v příhodných podmínkách
překvapit.
U každého taxonu jsou uvedeny nároky na světlo (sloupec
L – Light), teplotu (T – Temperature), vlhkost (M – Moisture), půdní
reakci (R – Reaction), živiny (N – Nutrition) a salinitu (S – Salinity).
Nároky jsou uvedeny ve stupnici od 1 do 9 (případně do 12), kdy
vyšší hodnoty vyjadřují vyšší nároky na příslušný faktor. U půdní
reakce nízké hodnoty označují rostliny vyskytující se v kyselých
podmínkách a vyšší hodnoty značí indikátory zásaditých podmínek.
Pokud se některý z taxonů vyznačuje širokou ekologickou
amplitudou (tj. nemá vyhraněné nároky vůči určitému faktoru)
je u příslušné indikační hodnoty uvedeno písmeno x.
V excelové tabulce lze elegantně filtrovat druhy podle jejich
nároků. Pokud hledáme např. květenu snášející suché (M) a výrazně
teplé (T) podmínky, zjistíme, že nejextrémnější podmínky
snáší kapradinka s roztomilým českým názvem podmrvka
hadcová (Notholaena marantae). Podivuhodná rostlinka prosperující
na silně osluněných hadcových skalách snáší jak nejextrémnější
teplo (indikační hodnota pro teplotu je 9), tak největší
sucho (indikační hodnota pro vlhkost je 1).
Legislativní rámec
Heuréka, chtělo by se zvolat. Od botaniků máme naservírováno,
která rostlina snáší sucho, která zaplavení, která zasolení.
Stačí použít příslušný filtr a začít tvořit. Ale má to své háčky. Při
zacházení s domácí květenou je třeba respektovat příslušnou
legislativu, která určuje specifika pěstování i používání planě
rostoucích rostlin. Základním právním pramenem je zákon
o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.) a jeho prováděcí
vyhlášky (č. 395/1992 Sb., 175/2006 Sb.). Školkaři jsou navíc povinni
dodržovat mj. zákon o obchodování s ohroženými druhy
(č. 100/2004 Sb.) a jeho prováděcí vyhlášku (č. 227/2004 Sb.).
Zásadním právním předpisem, který určuje obecné zásady
ochrany přírody, je výše zmíněná „stočtrnáctka“. Pojednává
o druhové ochraně, kdy všechny druhy jsou chráněny před zničením.
Na zvláště chráněné druhy (kriticky ohrožené, silně ohrožené,
ohrožené) se pak vztahuje konkrétnější a přísnější ochrana
Domácí rostliny jsou svět sám
o sobě a skrývají velký potenciál
nejen pro krajinářskou tvorbu
– tyto rostliny je zakázáno sbírat, trhat, vykopávat, poškozovat,
ničit nebo jinak rušit ve vývoji, a to i za účelem jejich množení.
„Stočtrnáctka“ dále pojednává o územní ochraně a vymezuje
jednotlivé druhy velkoplošných a maloplošných zvláště chráněných
území a definuje pravomoci orgánů ochrany přírody.
Pokud veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody,
lze udělit výjimku na sběr a pěstování zvláště chráněných druhů
rostlin. Ve velkoplošných zvláště chráněných územích může
výjimku udělit příslušná Správa národního parku nebo Správa
chráněné krajinné oblasti. V případě maloplošných zvláště chráněných
území uděluje výjimku Agentura ochrany přírody a krajiny
(národní přírodní rezervace, národní přírodní parky) nebo
Krajský úřad (přírodní parky, přírodní rezervace).
U žádné chráněné rostliny není přípustné ani její záměrné křížení
a rozšiřování vzniklých kříženců do krajiny. Stejně tak je v krajině
regulováno záměrné šíření geograficky nepůvodních druhů.
Vývoz a dovoz ohrožených rostlin chráněných mezinárodními
úmluvami povoluje příslušný orgán ochrany přírody. Výjimkou
je dovoz a vývoz ohrožených druhů planě rostoucích rostlin,
který upravuje zákon o obchodování s ohroženými druhy. Na základě
potvrzeného formuláře CITES je obchodování s ohroženými
druhy rostlin povoleno.
Pokud by školkaři chtěli množit chráněné domácí rostliny
českého původu, museli by zažádat o povolení na sběr, což je
Národní přírodní památka Dunajovické kopce (červen 2020).
32 Trvalky
Zdomácnělý náprstník červený s domácí expanzní třtinou. Kdo je vlk a kdo beránek?
legislativně náročný proces s nejistým výsledkem. Druhou možností
je získat osivo nebo materiál k dopěstování od českého
pěstitele, kterému již byla udělena výjimka na sběr a pěstování
zvláště chráněných rostlin. Takových komerčních subjektů je ovšem
v republice jako šafránu.
A ten Dictamnus?
Znáte ji, ne? Domácí třemdavu bílou, Dictamnus albus. Potkáte
ji třeba v lesostepích nebo na okrajích světlých lesů. Je nezvykle
aromatická, v horkých dnech uvolňuje silice, a to v takovém
množství, že se může sama vznítit. Snáší výsušná stanoviště,
dokonce i „Stanovisko v úpale slunce a ještě k tomu nepřístupné
pro zálivku.“ Ještě před pár lety se jí říkalo Dictamnus fraxinella,
pamatujete?
A proč že se ten Dictamnus nepěstuje? Důvodů je více. Rostlina
je zákonem chráněná, osivo ne zcela spolehlivě klíčí, u zahraničních
dodavatelů bývá často rozebraná, v devítce kontejneru
se jí opravdu nedaří a má velmi dlouhou pěstební dobu. A nikdy
nebude laciná. Je to prostě kráska, co má svou cenu.
Poznámky
1. Anonymus, 1896: Dictamnus Fraxinella. In: Česká flora. Časopis pro zahradníky,
milovníky a přátele rostlin. Praha: Martin Fulín. roč. 6, č. 9,
s. 181-182.
2. Chytrý M., Tichý L., Dřevojan P. a kol., 2018: Ellenberg-type indicator values
for the Czech flora. In: Preslia. Praha: Česká botanická společnost
při AV ČR, roč. 90, č. s. 83–103.
3. https://pladias.cz/download/features
http://www.preslia.cz/appendix.html#2018chytry
Dictamnus albus. Druhové jméno třemdavy není odvozeno
od barvy květů, ale od barvy kořene.
Trvalky
33
Trvalka sezóny 2021
Penstemon – dračík
Každý rok vybírají členové Českého spolku perenářů jeden
rod trvalky, který se pro daný rok stane Trvalkou sezóny. Volbu
rostlin ovlivňuje především její ověření v místním klimatu spolu
s možností doporučit vhodný sortiment a zároveň přinést něco
nového. Trvalkou roku 2021 se stal rod Penstemon – česky dračík.
Dračíky, oblíbené pro své bohaté kvetení,
tvoří početnou skupinu zahradních
trvalek. Původní druhy (v přírodě
je jich okolo 270) pěstované v kultuře
pochází z různých biotopů Severní Ameriky,
jako jsou travnaté prérie, světlé lesy,
ale také polopouště i alpinské polohy.
Rozmanitost pěstovaných dračíků se snahami
zahradních šlechtitelů rozrostla od
druhé poloviny 19. století o řadu nových
kultivarů.
Habitem se jedná o nízké až středně
vzrůstné vytrvalé byliny nebo polostálezelené
keříky se vstřícně nebo přeslenitě
uspořádanými, obvykle podlouhlými
listy. Nápadné různobarevné květy (jejichž
typický trubkovitě nálevkovitý tvar
napovídá, že rod je řazen, podobně jako
naše náprstníky, do čeledi krtičníkovitých
– Scrophulariaceae) jsou uspořádány
v koncových latnatých nebo hroznovitých
květenstvích. Barevnost květů se vyznačuje
různou směsí bílých, růžových,
červených, modrých a fialových odstínů.
Kvetení podle druhu probíhá od dubna
do září.
Dračíky vysazujeme na teplejší, otevřená
nebo polostinná stanoviště. Vyhovují
jim lehčí, humusem bohaté, u některých
druhů alkalické, ale většinou
neutrální až slabě kyselé půdy. Jedná
se o spíše krátkověké rostliny (3–5 let),
v našich podmínkách s uspokojivou mrazuvzdorností
(v zimách bez sněhové pokrývky
chránící rostliny může docházet
k jejich vymrzání). Dračíky se poměrně
snadno množí výsevem semen, ale zejména
kultivary je nutné řízkovat.
V zahradách dračíky nachází různé
uplatnění. V klasických záhonech vyplní
prostor mezi vysokými trvalkami, kam
dobře zapadnou středně vzrůstné druhy.
Zde nejvíce vynikají hybridní kultivary
s velkými květenstvími např. 'Andenken
an Friedrich Hahn', 'Schoenholzeri',
'Rubicunda', 'Thorn', 'Evelyn', 'Hidcote
Pink', pocházejících z křížení P. hartwegii
s P. cobaea a P. campanulatus. Další
skupina, spíše nižších kultivarů, pak pochází
od P. barbatus (např. série Pinacolada)
a P. heterophyllus (např. 'Blue Gem',
'Haevenly Blue') nebo P. x mexicali. Do
přírodních partií zahrad lépe zapadnou
původní druhy, např. P. digitalis ('Husker
Red'), P. grandiflorus ('War Axe'), P. ovatus,
P. smallii, P. spectabilis, P. serrulatus,
P. strictus, P. virgatus. Polštářovitě rostoucí
druhy jako např. P. hirsutus 'Pygmaeus',
P. pinifolius, lze vysazovat do
skalek nebo suchých zídek.
Trvalka sezóny je tuzemský titul udělovaný
neziskovou organizací Český spolek
perenářů. Cílem programu Trvalka
sezóny je poskytnutí kvalitních, pro české
podmínky relevantních, informací o daném
rodu či skupině trvalek. Cílem je také
podpořit všeobecné pěstitelské tradice tuzemských
producentů a jejich výpěstků.
www.trvalkasezony.cz ▬
Penstemon serrulatus 'Albus'.
Penstemon digitalis 'Huskers Red'.
34 Trvalky
Penstemon barbatus praecox nanus 'Rondo'.
Penstemon 'Schoenholzeri' (syn. 'Firebird').
Penstemon 'Hidcote Pink'.
Nápadné
různobarevné květy
dračíku jsou uspořádány
v koncových latnatých
nebo hroznovitých
květenstvích.
Penstemon grandiflorus 'War Axe'.
Penstemon campanulatus.
Penstemon ′Andenken an Friedrich Hahn′.
Penstemon heterophyllus 'Zuriblau'.
Trvalky
35
Záhony pro Star Wars
Poslední suché roky nás směřují k přehodnocení našeho přístupu k vodě.
Kromě instalování retenčních nádrží s tím souvisí i vysazování druhů rostlin,
které v aridním prostředí prosperují. Když se k tomu přidají nízké nároky
na údržbu, vychází z této rovnice jednoznačný výsledek – štěrkové záhony.
Všichni je milují – každý z jiného důvodu. Jsou tak přirozené
a stylově rozčepýřené, že nadchnou každého hipstera, a jejich
polopouštní outfit zase zapadá do vkusu dětí, odchovaných
sérií Star Wars. Celá rodina se tedy shodne, že tohle na zahradě
prostě musí mít.
Jako většina nových trendů v zahradničení má i tento původ
na Britských ostrovech. Takzvané „Gravel gardens“ jsou tam velmi
rozšířené a dělí se do několika typů. Jeden z nich, trvalkový
štěrkový, jsme založili přímo před sídlem firmy. Pro pořádek…
spíše se cítíme být odchovanci Star Wars než hipstery.
Pojďme se ale vrátit k naší rodince, která už čile googlí, jak na
to. Zásadní je volba místa. Pro suchý záhon si určitě nevybírejte
místo na tmavém, vlhkém dvorku. Příroda je sice všemocná,
ale je dobré jí občas vyjít vstříc. Takže hledejme suché, slunečné
místo. Je na něm dlažba? Pryč s ní! Neúrodnou zem vyměnit za
kvalitní substrát do hloubky alespoň 30 cm, terén pod ní rozrušit
tak, aby nevznikla vana, ve které se hromadí voda. Až to celé vykopete,
rozrušíte a převrstvíte, povrch nového substrátu by měl
být 5 cm pod úrovní okolního terénu, aby se nám tam vešla ještě
vrstva štěrku (kvůli ní to přece celé děláme). Kolem téhle parády
by měl být obrubník, ocelová lišta, nebo parta rytířů Jedy, kteří ji
budou oddělovat od okolní dlažby/trávníku/bojovníků impéria.
Na netu všude píší o geotextilii, ale nedělejte to. Vám se taky
pod rouškou moc dobře nežije, a rostliny jsou na tom úplně stejně.
Nechte je růst. Trocha plevele vás nezabije. Když dobře vyberete
druhy, brzy se zapojí a plevel už nebude mít šanci. Takže
žádná geoška!
Teď přichází zásadní okamžik – výběr rostlin. Planety Tatooine
ani Naboo žádný atlas místních květin nikdy nevydaly, takže
nám nezbude než se spokojit s druhy, dostupnými na planetě
Earth. Musí být dostatečně velké, průbojné, houževnaté, vydržet
sucho a vůbec „ať je síla provází“.
Tady máme pár favoritů – z armády trvalek je to královna
konce léta Gaura lindheimeri, v kultivaru ′Geyser White′. Její
36 Reklamní prezentace
ladné bílé stvoly dole jako koberec obklopuje Nepeta x faassenii
′Kit cat′ (není to překlep, opravdu tam jsou tři zdvojená písmena!)
a Geranium sylvaticum ′Mayflower′. Stabilitu této jednotky
zajišťují tuhé stonky s tučnými listy a růžovými květy bojovníka
proti suchu jménem Sedum telephium. Modrá kopí vystrkuje Veronica
longifolia ′First Memory′ a nachově září hvězdy třapatek
a aster (Rudbeckia fulgida ′Goldsturm′, Aster dumosus ′Kassel′).
Do této jednotky navíc přijali bojovníka z úplně jiné skupiny, který
ale úspěšně ovládl bitevní pole a svými skoro dvoumetrovými
stonky s fialovými květy vévodí celému záhonu. Jde o letničku
Verbena bonariensis.
Barev už by bylo dost, ale teď to chce dodat trochu toho pouštního
šarmu. Nic nefunguje lépe než žluté laty Calamagrostis
× acutiflora ′Karl Foerster′. Jsou vzpřímené, zlatavě žluté a dávají
jasně najevo, že tady nikdo s deštěm nepočítá. Trochu níž
podobnou zprávu signalizují štětky Pennisetum alopecuroides
a Sesleria autumnalis.
V předních liniích se drží jednotky chemické ochrany, které
svou vůní zaženou nepřátele Republiky daleko na ústup. Určitě
je znáte – Lavandula angustifolia ′Hidcote′ a Salvia nemorosa
′Amethyst′. Navíc je zezadu jistí Yucca filamentosa, a s tou si to
nikdo nechce rozházet.
Rostliny už máme, ale co s nimi? Jistě že do země, ale pod
každou dejte tabletu zásobního hnojiva. Ať má před plevelem
náskok. Teď už by se to skoro mohlo zasypat štěrkem, ale ještě
počkat. Myslíme totiž na budoucnost. Na jaře, když ještě trvalky
i trávy spí, probouzí se vojsko v záloze, které je nenápadně už od
podzimu schované v zemi. Postupně se z pouštní krajiny štěrkového
záhonu derou na světlo ladoňky a okrasné česneky, listy
tulipánů, narcisů a hyacintů.
Tak, a teď už konečně ten štěrk. Jaký? Záleží na vaší filozofii.
Jste odpovědný ekolog nakupující potraviny od místních malopěstitelů?
Pak jeďte do nejbližšího lomu nebo pískovny a vyberte
si nějakou pěknou frakci tříděného a promývaného štěrku,
oblázků nebo kačírku. Pokud jste digitální nomád, kupujete online
i rohlíky a místní zdroje vás moc neberou, máte na výběr
geologický materiál celého světa. Pak už jen záleží na vaší ochotě
platit za dopravu. Ale záhon se štěrkem z Death Valley zase nikdo
nemá…
Ještě jedna praktická rada, jak vypočítat, kolik kilo štěrku
musí hipster ve své IT aktovce nanosit na pozemek, aby pokryl
středně velký záhon. Tady je vzoreček: váha daného štěrku na
m 3 (zjistíte u dodavatele) /100 × mocnost štěrku v cm.
Zde je příklad: zjistíte třeba, že váš zamilovaný štěrk z Death
Valley váží 1856 kg/m 3 . Chcete mít na záhoně 5 cm štěrku. Takže
počítáte 1865/100 × 5 = 93,25 kg na m 2 záhonu. Tatínek hipster se
pronese, ale děti budou nadšené. A výsledek stojí za to.
Vaši Gabrielové ▬
Reklamní prezentace
37
Obalované osivo
Řešení pro ozelenění písčitých půd
v aridních oblastech
Trvalé travní porosty jsou nedílnou součástí naší kulturní
krajiny. Probíhající změna klimatu tento vegetační typ
výrazně ovlivňuje, zejména v oblastech s nižším srážkovým
úhrnem. Teplota a srážky jsou limitujícími faktory zejména
při zakládání travnatých ploch.
Hlavním cílem našeho výzkumného
týmu bylo odzkoušení vlivu obalení
semen trav a jetelovin speciální technologií
WASP (Water Absorbing Seed Process)
na vývojové charakteristiky porostů
trav a jetelovin v roce vý sevu. Dílčí
experimenty byly realizované v letech
2017–2020 na třech ekologicky odlišných
lokalitách (Hodonín–Pánov, Troubsko,
Zubří), v roce 2020 bylo navíc realizováno
poloprovozní ověření v oblasti Hodonínska.
Výsevy probíhaly vždy v jarním
i podzimním termínu každého roku.
V roce 2020 byla na základě zkušeností
týmu vytvořena odborná metodika shrnující
naše zkušenosti s tímto typem speciálně
upraveného osiva. Získané výsledky
by mohly být dobře použitelné pro
zatravňování hůře využitelných ploch,
stabilizaci a revitalizaci písčitých půd,
zejména v suchých oblastech.
Technologie obalování
semen WASP
Technologie obalených semen WASP
(Water Absorbing Seed Process – volně
přeloženo „proces absorpce vody semenem“)
byla vyvinuta v roce 2005 německou
firmou Feldsaaten Freudenberger.
Podstatou je postupné nanesení 8 vrstev
na ošetřované semeno:
1. vrstva – vnější ochranný obal: zvyšuje
hmotnost semen pro snadnější a přesnější
výsev a zároveň zajišťuje fungicidní
ochranu,
2. vrstva – superabsorbent: zlepšuje využití
vody semeny a tím zlepšuje klíčení
i dostupnost živin pro vyklíčená
semena,
3. vrstva – první živinová vrstva,
4. vrstva – křídová vrstva, která upravuje
hodnotu pH,
5. vrstva – huminové kyseliny: zvyšují
efektivitu využití živin a zlepšují
strukturu půdy,
6. vrstva – druhá živinová vrstva,
7. vrstva – vnitřní ochranný obal,
8. vrstva – biostimulant s huminovými
kyselinami: snižuje náchylnost k chorobám,
zrychluje klíčení a podporuje
vývoj kořenů.
Výrobce takto upravených osiv u nich
deklaruje vhodnost zejména do extrémních
podmínek prostředí jako je výrazné
sucho, vysoké teploty nebo špatné půdní
podmínky. Technologie WASP poskytuje
semeni základní podmínky pro počáteční
vývoj – superabsorbent zajišťuje
požadovanou vlhkost a startovací dávka
hnojiva poskytuje potřebné živiny. Použití
osiv obalených WASP technologií
redukuje nutnost zálivky, minimalizuje
obdělávání půdy, aplikaci hnojiv a chemická
ošetření. Dále jsou mezi výhodami
použití těchto osiv uváděny zlepšení
rovnoměrnosti výsevu a snadnější výsev,
zvýšená odolnost proti působení větru
během výsevu, nižší atraktivita vysetých
semen pro ptactvo, jednodušší kontrola
výsevu díky vizuálně lépe odlišitelným
semenům, zlepšení klíčení, zvýšená
sorpce živin aj. Superabsorbent podle
výrobce působí po dobu několika týdnů
po zasetí.
Z praktického hlediska je důležitý
poznatek, že obalením semen dochází
k významnému zvýšení jejich objemu
a především hmotnosti. U travních
druhů došlo relativně více k navýšení
hmotnosti semen u druhů s drobnými
semeny (Phleum pratense, Poa pratensis).
U jetelovin byl největší nárůst hmotnosti
semen zaznamenán u druhu Onobrychis
Doc. Ing. Petr Salaš
Zahradnická fakulta Lednice,
Mendelova univerzita v Brně.
petr.salas@mendelu.cz
Mgr. Tomáš
Vymyslický, Ph.D.
Zemědělský výzkum, spol. s r. o., Troubsko.
vymyslicky@vupt.cz
Ing. Martin Lošák
OSEVA vývoj a výzkum s. r. o., Zubří.
losak@oseva.cz
Prof. Ing. Miloslav
Pekař, CSc.
Fakulta chemická, Vysoké učení
technické v Brně.
pekar@fch.vut.cz
viciifolia, a to z důvodu velkého a členitého
povrchu semen. V závislosti na
druhu trávy nebo jeteloviny se obalením
hmotnost semen zvýšila 2,1 až 3,5krát.
Zvýšení hmotnosti semen obalením má
jednak vliv na zajištění odpovídající logistiky
přepravy osiva, ale významné to
je hlavně ve vztahu k výsevu. Je nutné
adekvátně navýšit výsevek, aby byl zajištěn
výsev odpovídajícího počtu klíčivých
semen na jednotku plochy. Při mechanizovaném
výsevu pak u druhů s velkými
semeny (např. Onobrychis viciifolia)
může docházet k problémům s ucpáváním
výsevního ústrojí při použití nevyhovujících
secích strojů.
Jak již bylo uvedeno, polní pokusy
byly zakládány v letech 2017 až 2020
bezezbytkovými maloparcelními secími
stroji, založení pokusů bylo prováděno
ve třech znáhodněných opakováních
s výměrou jednotlivých parcel 10 m 2 .
Porosty byly udržovány a ošetřovány
v extenzivním režimu údržby (sečení
2× ročně, absence hnojení a používání
pesticidů).
Na dílčí pokusy s čistými kulturami
trav a jetelovin navázalo v roce 2020
poloprovozní ověření technologie WASP
38 Technologie
Založení poloprovozního ověření (jaro 2020).
Složení směsi pro založení poloprovozního ověření 2020 (WASP)
Jeteloviny
Druh Odrůda Hmotnostní % ve směsi
Anthyllis vulneraria Pamir 5,0
Medicago lupulina Ekola 10,0
Melilotus albus Meba 5,0
Onobrychis viciifolia Višňovský 10,0
Neobalená (vlevo) a obalená (vpravo)
semena druhu Onobrychis viciifolia.
Trifolium repens Jura 10,0
Jeteloviny celkem 40,0
v polních podmínkách u soukromého
zemědělce v oblasti Hodonínska. Ověření
probíhalo na výměře 1 hektar, kde
byla v březnu vyseta směs složená ze
stejných druhů trav a jetelovin, které
byly ověřovány v čistých kulturách. Tato
směs byla tvořena 60 hmotnostními
procenty trav a 40 % jetelovin. Na polovině
poloprovozní plochy, tj. na výměře
0,5 ha byl ověřován základní výsevek
směsi 200 kg.ha -1 a na druhé polovině
byl zvolen zvýšený výsevek 300 kg.ha -1 .
Výsledky
Doporučená výše výsevku směsí pro
užitkové trávníky je vyšší (20–30 g.m -2 )
než pro trávníky krajinné, pro něž se
nejčastěji doporučuje výsevek 6–18 g.m -2 ,
tj. 60–180 kg.ha -1 . V případě obalených
osiv však s ohledem na podstatné navýšení
HTS musíme výsevek adekvátně
navýšit. V poloprovozním ověření jsme
testovali dvě výše výsevků – německým
výrobcem obalovaných osiv doporučený
výsevek travních směsí 200 kg.ha -1
jako základní variantu a dále výsevek
300 kg.ha 1 jako variantu zvýšeného
Trávy
Druh Odrůda Hmotnostní % ve směsi
Festuca pratensis Rožnovská 2,0
Festuca rubra Zulu 28,0
Lolium perenne Ahoj 12,0
Phleum pratense Levočský 2,0
Poa pratensis Lipoa 16,0
Trávy celkem 60,0
výsevku pro nepříznivé podmínky. Složení
testované směsi je uvedeno v tabulce.
Následně jsme u směsi hodnotili znaky:
výška porostu, hustota porostu, produkce
suché kořenové a nadzemní biomasy.
Výška porostu, hodnocená ve dvou termínech
v roce výsevu (72 a 126 dnů od
výsevu) se mezi variantami obou výsevků
významně nelišila. V prvním termínu
hodnocení dosahovaly porosty průměrné
výšky 28 cm a v druhém termínu byla
průměrná výška porostů 83 cm. Hustota
porostu byla hodnocena 72 dnů od výsevu
s využitím devítibodové stupnice
pro hodnocení genetických zdrojů trav
(1 – velmi řídký až 9 – velmi hustý). V této
fázi vývoje porostů byl zaznamenán
významný rozdíl v hustotě jetelovinotravního
porostu (obr. na str. 40 nahoře),
kdy směs vysetá s nižším výsevkem
dosahovala průměrné hustoty porostu
2,3 bodů (velmi řídký až řídký), zatímco
varianta vyššího výsevku měla hustotu
porostu hodnocenou 6,3 body (středně
hustý až hustý). V pozdějším období od
výsevu se však hustota porostu ve variantě
s nižším výsevkem subjektivně zvyšovala
a obě varianty se v tomto parametru
vyrovnávaly.
Z hlediska tvorby kořenové biomasy,
která byla hodnocena ve dvou termínech
(72 a 160 dnů od výsevu), byly v každém
termínu hodnocení zjištěny odlišné
výsledky. V prvním termínu se větší
Technologie
39
Jetelovinotravní směs ověřovaná v rámci poloprovozu
ve variantě výsevku 300 kg.ha -1 (28. 5. 2020).
Jetelovinotravní směs ověřovaná v rámci poloprovozu
ve variantě výsevku 200 kg.ha -1 (28. 5. 2020).
produkcí kořenové biomasy na jednotku
plochy vyznačovala varianta zvýšeného
výsevku jetelovinotravní směsi. Naopak
v pozdějším období od výsevu byla vyšší
produkce kořenové biomasy zjištěna
u varianty nižšího výsevku. Mezi oběma
termíny hodnocení došlo ve variantě
s výsevkem 200 kg.ha -1 ke zvýšení vyprodukované
kořenové biomasy o 513 %
a ve variantě s výsevkem 300 kg.ha -1 se
hmotnost kořenové biomasy zvýšila
o 205 %.
Na produkci suché nadzemní biomasy,
která byla hodnocena 126. den od výsevu,
měla výše výsevku významný vliv.
Ve variantě s vyšším výsevkem byla produkce
nadzemní biomasy v roce založení
porostů o 34 % vyšší než ve variantě se
základním výsevkem. Na základě předložených
poznatků lze navýšení výsevného
množství obaleného osiva doporučit
v případech, kdy požadujeme rychlé
ozelenění ploch, např. na silně erozně
ohrožených plochách, nebo při zakládání
porostů v mimořádně nepříznivých
podmínkách prostředí.
Na základě botanického hodnocení,
provedeného v roce 2020 ve dvou termínech,
můžeme konstatovat, že všechny
vyseté druhy se dobře uplatnily. Z 10 vysetých
kulturních druhů nejlepších hodnot
pokryvností dosáhly druhy Melilotus
albus, Trifolium repens, Onobrychis viciifolia,
Lolium perenne a Festuca rubra.
Počty druhů na ploše dosahovaly 20–23,
to znamená, že něco málo přes polovinu
druhů tvořily plevele. Nejčastějšími
pleveli byly druhy Fallopia convolvulus,
Chenopodium album, Conyza canadensis,
Panicum miliaceum a Hyoscyamus niger.
Plocha byla zaplevelena výdrolem žita,
který zejména v první polovině vegetační
sezóny konkuroval vysetým druhům.
Díky srážkově bohatému vegetačnímu
období v roce 2020 se porost vyvíjel
rychle a porost bylo potřeba 2× ročně
mulčovat (konec června a konec srpna).
Z hlediska botanického nebyl zjištěn rozdíl
mezi plochami s výsevem 200 kg.ha -1
a 300 kg.ha -1 .
Vhodné termíny výsevu jsou v zásadě
dva. Jednak to je časně jarní termín
a dále pozdně letní, resp. časně podzimní
termín výsevu. V suchých a teplých podmínkách
Hodonínska se nejlépe osvědčil
časně podzimní termín výsevu, z něhož
byly porosty kvalitativně jednoznačně
lepší než z jarních termínů výsevů. Při
zakládání porostů na jaře byly vzhledem
k časnému nástupu vysokých teplot
vzduchu a minimálních srážek během
jarního a letního období porosty v období
po vzejití velmi často silně poškozeny
suchem a zejména během letního období
docházelo k následnému plošnému
úhynu porostů jetelovin a trav. Pouze ve
srážkově bohatších letech přinesl jarní
termín výsevu pozitivní výsledky. Technologie
obalení osiv WASP v pozdějším
období od vzejití rostlin již neposkytuje
rostlinám ochranu před stresem ze
sucha. Při podzimním termínu výsevu
je nutno jej provést v takovém termínu,
aby rostliny před zimním obdobím
dorostly do dostatečné růstové fáze.
U jetelovin se uvádí, že pro úspěšné přezimování
by před zimou měly vytvořit
minimálně 3–4 pravé listy. Travní druhy
by do zimy měly dosáhnout tloušťky
v krčku alespoň 4 mm. Podzimní termín
výsevu je výhodný též z hlediska omezeného
vývoje plevelných rostlin, kdy se
již nevyvíjí ve velké míře jednoleté plevelné
rostliny a nově vysetý porost po
přezimování rychleji regeneruje. Přesný
ideální termín pro založení porostů výsevem
v podzimním nebo jarním období
dát nelze, protože je ovlivněn počasím
daného ročníku, vlastnostmi půdy na pozemku,
aspekty dané lokality apod. Vždy
však při výsevu obalených osiv platí zásada
nevysévat do mokré půdy.
Poděkování
Tento příspěvek byl podpořen Technologickou
agenturou České republiky v rámci projektu
„Revitalizace zemědělské půdy v oblastech ČR
ohrožených suchem“ (TH02030073). Jedná se
o výstup ověření poloprovozu.
Odkaz na certifikovanou
metodiku
SALAŠ, Petr; LOŠÁK, Martin; VYMYSLICKÝ,
Tomáš; PEKAŘ, Miloslav; ROŽNOVSKÝ,
Jaroslav; RAAB, Simona; ENEV, Vojtěch;
KNOTOVÁ, Daniela; VLK, Radoslav; ŠEVČÍKOVÁ,
Magdalena; KALINA, Michal; PELIKÁN, Jan;
Využití obalovaného osiva pro zakládání
porostů trav a jetelovin. Nmetc-Metodiky
certifikované oprávněným orgánem. Číslo
předpisu: 65486/2020-MZE-18145. 07.12.2020.
40 Technologie
Falconry s.r.o.
Výhradní dodavatel hydroabsorbentů Hydrogel ® ,
HydroPam ® a Stockosorb ®
Hydroabsorbenty při vhodné aplikaci
vytváří vodní rezervu v půdě,
zvyšují schopnost půdy udržet vodu a živiny,
stejnoměrně dodávají rostlinám
vlhkost, podporují rychlejší a lepší rozvoj
kořenů, provzdušňují půdu, nepřímo
podporují rozvoj půdní mikroflóry,
zabraňují rozbahnění půdy při silném
dešti a ovlivňují svým působením
vlastnosti půdy (vodní režim).
Upozorňujeme, že na trhu
najdete široký sortiment
levných polymerů vyvinutých
pro hygienický průmysl
(zejména pro dětské
nebo inkontinentní pleny).
Většina z nich je na bázi
polyakrylátu sodného nebo
polyakrylamid-akrylátu sodného.
Tyto polymery jsou skutečně schopné
absorbovat a zadržovat velké množství
tekutin, aniž by je uvolnily zpět do životního
prostředí. Tato silná zadržovací
kapacita je způsobena především vyšším
stupněm zesíťování. Pokud bude tento
výrobek použit v agrárním prostředí,
bude voda zadržována tak silným způsobem,
že většina vody bude uchovávána
v polymeru a nebude uvolněna pro potřebu
rostlin.
Vedle nižší dostupnosti vody pak tyto
hygienické produkty ve většině případů
obsahují akrylamid a sodík. Zatímco
akumulace iontů sodíku v půdě může
vést k toxickým účinkům u většiny rostlinných
druhů, akrylamidové monomery
jsou považovány za karcinogenní
a mutagenní látky a jsou nebezpečné pro
zdraví lidí a zvířat.
Naproti tomu námi dodávané hydroabsorbenty
jsou polyakryláty draselné,
vyrobené z kyseliny akrylové
a neutralizované draselnou
solí. Tyto všechny jsou akreditovány
Ústředním kontrolním
a zkušebním ústavem
zemědělským v Praze.
Namísto vysokého stupně
zesíťování je Hydrogel ® ,
HydroPam ® a Stockosorb ®
mírně zesíťován tak, aby absorbovaná
a zadržená voda mohla být
uvolněna pro rostlinu dle její potřeby během
delších období sucha.
Namísto sodíku obsahuje námi dodávaný
Hydrogel ® a Stockosorb ® okolo
17 % vodorozpustného draslíku, který je
k dispozici pro rostliny jako zdroj hlavních
živin (efekt draslíkových hnojiv).
To je důvod, proč jsou tyto produkty
registrovány v mnoha zemích nejenom
jako půdní kondicionéry určené pro
zadržování a uvolňování vody, ale také
jako hnojiva.
▬
Jiří Rošík
Jednatel společnosti
Falconry s.r.o.
Rušná 494/10, 747 11 Kozmice
Tel.: +420 724 206 298, 602 761 530
E-mail: falconry@quick.cz,
obchod@falconry-cz.com
www.falconry-cz.com
Hydrogel ® je příčně zesíťovaný polyakrylát draselný
se schopností ukládat vodu a rostlinné živiny.
Hydrogel ® prodlužuje trvale užitnou vlhkost
(kapacitu vody) v zemi a substrátu.
Hydrogel ® zvládá stále pohotově dodávat zásobu
vody právě tam, kde ji rostliny potřebují –
do kořenového systému.
1 kg Hydrogelu zadrží v zemi až 250 litrů vody!
Cena za 1 kg již od 209 Kč bez DPH (1–2 kg/m 3 zeminy)
reklamní prezentace
41
Zakládat trávník setím
nebo pokládkou travních koberců?
Tuto otázku si klade každý, kdo touží mít kvalitní trávník na své zahradě,
okolo firmy, na sportovišti nebo v parku. Na toto téma byly popsány již stohy
papíru, přesto se téměř denně v naší firmě setkáváme s tím, jak málo o tom
vědí především ti, kteří do založení trávníku investují své nemalé prostředky.
Pokusme se tedy krok za krokem srovnat obě tyto „metody“ zakládání travnatých
ploch. Toto srovnání však musíme provádět z pohledu investora, tedy z pohledu
konečného výsledku, kterým by měl být zapěstovaný, kvalitní trávník.
Cena
První otázkou každého investora je cena. I když, jak níže
zjistíme, nemusí to být v konečném výsledku parametr nejdůležitější.
Pokud budeme porovnávat cenu materiálů (travní
koberec × travní osivo, hnojivo, substrát, podpůrné prostředky,
voda atd.) a práce, vychází cena pokládky koberců výše než
cena setého trávníku. Pokud však do ceny zapojíme hledisko
konečného výsledku, tedy hledisko investora, kterého zajímá,
kdy bude moci svůj trávník užívat a kolik práce a starostí bude
mít se zapěstováním setého trávníku (i když se jedná o hodnoty
těžko vyčíslitelné), rozdíl v ceně se jistě sníží.
Čas
Zcela zřejmý je rozdíl v čase potřebném k dosažení konečného
výsledku. U pokládaného trávníku dochází k masivnějšímu
prokořenění již za 14 dní a zapojení porostu (bez zřejmých
spojů) do 30 dnů. Tyto časové hodnoty jsou závislé na klimatu,
období roku, vegetační vrstvě a dalších faktorech. U setých trávníků
je základním kritériem druhové složení směsí. Další výše
popsané faktory jsou víceméně shodné. Obecně lze říct, že u monokulturních
směsí jílku vytrvalého lze dosáhnout konečného
výsledku za 10–12 týdnů, u směsí s vyšším podílem lipnice luční
potom za 7–12 měsíců. Z tohoto srovnání je evidentní, že pokládka
travních koberců je výrazná úspora času.
Vegetační vrstva
Problémem České republiky jsou z pohledu zakládání trávníků
především půdy, na kterých se tyto plochy zakládají. Až na
malé oblasti v okolí říčních toků (např. Polabí) se jedná o těžké,
zemědělské půdy s vysokým podílem jílových částic. Jelikož naprostá
většina travních druhů používaných na plochách, o kterých
hovoříme, potřebuje lehčí a písčité půdy, je tento konflikt
naprosto zřejmý. Výjimkou jsou profesionální sportoviště, kde
je vegetační vrstva vytvořena „uměle“ z písčitého substrátu. Na
ostatních plochách jsou trávníky zakládány na původních materiálech
mnohdy také kontaminovaných stavbou. V lepším případě
doplněných pískem do vegetační vrstvy. Většinou se tak děje
v nedostatečném množství a mnohdy nevhodným pískem, který
naopak může v určitých případech ve spojení s těžkou půdou působit
jako pojivo. U setých trávníků pak dochází k nerovnoměrnému
klíčení, problémům s odnožováním a zapojením porostu.
Přesto je adaptabilita setých trávníků na tyto „zemědělské“
vegetační vrstvy lepší než pokládaných travních koberců. Pokud
se rozhodnete pro pokládku, je dobré finálně připravenou
Vakuové chlazení travních koberců.
42 reklamní prezentace
vegetační vrstvu potáhnout 1–2 cm kvalitního pískového
substrátu. Ten srovná případné nerovnosti a vytvoří přechod
mezi travním kobercem a vlastní vegetační vrstvou a usnadní
zakořenění. V každém případě platí, že co je pod zemí, těžko se
opravuje. Je tedy nutné o kvalitě a případné úpravě vegetační
vrstvy přemýšlet ještě před založením trávníku.
Výživa
Z hlediska výživy jsou nároky z pohledu obou metod na
množství živin přibližně stejné. U setých trávníků jsou trochu
vyšší po výsevu na množství fosforu a určitě není dobré mladý
trávník hnojit vysokými dávkami dusíku v domnění, že se celý
proces zapojení porostu urychlí. V tomto případě nejde primárně
o množství, ale o pravidelnost a takové počínání může
být kontraproduktivní. U pokládaných trávníku by mělo být
zapojení po zakořenění vyrovnané, jelikož se jedná ve většině
případů o trávník starý jeden rok.
Cesta ke špičkovému trávníku
2021
Závlaha
Závlaha je velké téma mezi profesionály pečujícími o travnaté
plochy. A to co do množství vody, tak i její distribuce. Důležitost
tohoto tématu stoupá v posledních letech, kdy několik
výrazně horkých a suchých období nutí všechny vodou spořit
s ohledem na její stoupající cenu a nedostatek. Pokud se však
zaměříme na tento problém z pohledu našeho investora a konečného
výsledku, je nutné říct, že z hlediska spotřeby vody je
setý trávník nepoměrně náročnější než pokládaný. Proč? Každý,
kdo někdy zakládal trávník setím ví, že po výsevu je nutné
plochu zkrápět menším množstvím vody pravidelně tak, aby
vrchní část vegetační vrstvy (3 cm) byla neustále vlhká. Po
vzejití trávníku se počet závlahových režimů může snížit, ale
zavlažujeme už celý profil. S ohledem na výše zmíněnou dobu
zapěstování různých typů trávníků (dle druhového složení)
toto může trvat přibližně 3 měsíce (obzvláště zakládáme-li
trávník v pozdním jaru). Poslední fází je zavlažování kompaktního,
zapěstovaného porostu, kde by měl být aplikovaný
režim většího množství vody (důkladné prolití celého profilu)
jednou za 2–3 dny (vyjma extrémních letních teplot). U pokládaného
koberce je nutné po položení zavlažovat pravidelně
větším množstvím vody, aby položený drn měl při menším
kořenovém horizontu a větším výparu dostatek vody. Po prokořenění
je možné přejít na stejný režim jako u zapěstovaných
trávníků (viz. výše).
Trávníkové koberce
a travní osivo Barenbrug
Ať už se rozhodnete pro jakoukoliv variantu, jak založit
váš trávník, společnost Adam Trávníky Vám nabídne kvalitní
travní osivo Barenbrug v široké škále travních směsí, tak
i travní koberce od partnerských pěstitelů z Holandska. Tyto
koberce jsou pěstované na substrátové zemině s vysokým obsahem
písku, které jsou lehké (váha 1 m 2 je okolo 18 kg), jsou
před přepravou vakuově chlazené a přepravované v chladírenských
vozech až na místo určení (cena včetně dopravy).
Dále nabízíme široký sortiment hnojiv a podpůrných prostředků,
které umožní rychlejší zapojení porostu nebo prokořenění
položených travních koberců. Více informací najdete
na www.adam-trávníky.cz.
Zdeněk Kadrnožka ▬
ADAM Zahradnická a.s.
664 31 LELEKOVICE, Lelekovice 866
tel.: 541 232 700, fax: 541 232 720
e-mail lelekovice@adamza.cz
www.adam-travniky.cz
reklamní prezentace
43
Slovo člena představenstva SZÚZ
Pavel Dostal
Můj vztah k oboru zahradní a krajinářská
architektura
Narodil jsem se ve Znojmě a vyrůstal
v Brně. Vždycky jsme bydleli v rodinném
domě se zahradou. Pěstování vlastní zeleniny,
květin a bylinek či sklízení ovoce
pro mě bylo zcela normální, ani v budoucnu
si to neumím představit jinak.
Momentálně ale bydlím v pražském bytě
a mou zahradou je balkónový květináč
o ploše 0,7 m², ale zato profesionálně
udělaný.
Jak už to bývá, zahradnické řemeslo
se ke mně dostalo až osudovým samospádem,
stejně jako stavařství, kterému
jsem se bránil. Ale ve svém okolí mám
hned několik vystudovaných ekonomů,
kteří skončili stejně jako já u zahradnictví.
Něco na tom oboru asi bude.
Moje (naše) podnikání
Na VŠE jsem vystudoval obor Mezinárodní
politika a diplomacie se dvěma
studijními pobyty v zahraničí. K zeleným
střechám jsem tehdy nesměřoval,
byla to doména mé mámy, Jitky Dostalové,
které se tak prolínalo její vzdělání
v oboru stavebního inženýrství a záliba
v zahradničení. Roky zde zastupovala
německého dodavatele systémových řešení
pro zelené střechy a po konci jejího
působení jsme se rozhodli založit Green-
Ville jako realizační firmu. V té době
jsem se věnoval jak svému oboru, tak
i rozvíjení naší nové firmy. Díky znalosti
jazyků jsem mohl číst zahraniční studie,
vidět trendy a vědět, že zelené střechy
mají smysl i budoucnost. To se ukázalo
jako klíčové v době, kdy jsem se rozhodoval,
jestli budu pokračovat ve svém studijním
oboru, nebo se budu věnovat už
nastartovanému podnikání. Firma letos
oslaví devět let a můžeme čerpat z patnácti
let zkušeností. GreenVille je malá
rodinná firma, momentálně nás je ve firmě
pět a v sezóně nabíráme pracovníky
na realizace. Snažíme se, aby nám to, co
děláme, dávalo smysl. Člověka musí práce
bavit, musí mít prostor se realizovat,
pomáhat druhým naplňovat jejich sny
o zelených domečcích, ekologickém bydlení…
Pokud člověka práce nebaví, plýtvá
svým časem.
Moje životní filozofie
Jsem pragmatik a optimista. Také
věřím, že má cenu dělat jen to, co má
smysl a vede k dosažení dobra. Člověk
by se měl inspirovat ostatními živočišnými
druhy a žít s nimi i se zemí v harmonii.
Jsou věci, které lidskému rozumu
zůstávají utajeny, ale lidský rozum není
jediným nástrojem poznání – máme i cit
a intuici. V našem oboru se krásně ukazuje,
že člověk někdy vědou přichází na
to, co mu cit říkal odpradávna, stačilo ho
jen poslouchat.
Koníčky
Všechny outdoorové sporty a ze všeho
nejvíc lezení po skalách a v horách. Také
tenis.
Můj vztah k SZÚZ
Od roku 2013 se založením sekce Zelené
střechy jsme se stali i členy SZÚZ.
Původně byla činnost v Sekci hlavně doména
mámy, která spolu s ostatními pracovala
na přípravě prvního vydání Standardů
pro vegetační souvrství zelených
střech. Já se začal aktivněji angažovat
kolem roku 2015, ze začátku spíš v EFB
a později i v samotné Sekci.
Zvolení do Představenstva Svazu
vnímám symbolicky – s tím, jak obor
zelených střech roste, stává se přirozeně
i důležitou součástí dění ve Svazu.
Zelené střechy jsou součástí „zelené
infrastruktury“ ve městech a bez toho,
abychom jednotlivé zelené prvky mezi
sebou propojovali, žádná infrastruktura
nevznikne. Z toho, co vidím v zahraničí
a k čemu se v ČR zatím bohužel ani neblížíme,
je patrné, že propojování měst
kvalitní a funkční zelení je alfou a omegou
spokojeného života ve městě. K tomu
je potřeba zeleň v parteru, zeleň na střechách
i na fasádách a samozřejmě i vodních
prvků. Tato všechna řešení firmy ze
Svazu umí dobře realizovat a mají v tom
obrovské zkušenosti. V tom vidím velkou
příležitost – můžeme městům nabídnout
skutečně komplexní řešení jejich
problémů.
Ze začátku budu dění určitě víc pozorovat
než se snažit cokoli měnit. Mám
velkou úctu k tomu, jak organizace
PAVEL DOSTAL *17. 7. 1991
Přestože současná doba setkáním nepřeje,
uskutečnilo se 25. února 2021 Shromáždění
členů profesního sdružení Svaz
zakládání a údržby zeleně, jak jinak než
on-line. Novým členem Představenstva
zvolili účastníci Pavla Dostala, který již
v SZÚZ působí jako předseda Rady Sekce
Zelené střechy a zároveň vykonává funkci
vicepresidenta mezinárodní organizace
European Federation of Green Roof & Living
Wall Associations (EFB).
funguje, a jaké jsou v ní vztahy. Do budoucna
vidím velký potenciál ve spolupráci
s Mladými zahradníky. Jejich nápady,
aktivity a technologické znalosti by se
měly stát standardem v činnosti Svazu.
Samozřejmé je udržování dobrých vztahů
mezi členy formálními i neformálními
aktivitami u piva či vína, rozšiřování
našich řad o další členy a spolupracující
organizace.
Stručná SWOT analýza oboru krajinářská
architektura
Silné stránky: Pojmy jako zelená
a modrá infrastruktura, přírodě blízká
řešení, adaptace na změnu klimatu nebo
uhlíková neutralita jsou všechno témata,
která se našeho oboru týkají a ve kterých
můžeme přinášet dlouhodobá, evolucí
ověřená řešení.
Slabé stránky: Nejsem krajinářský
architekt, takže budu zdrženlivější. Co
vnímám, je, že by se mělo více stavět na
historicky ověřených postupech práce
s přírodou a zároveň být v kontaktu s novými
technologiemi pro podporu našeho
oboru.
Příležitosti: Zákon ekonomické vzácnosti.
Čím více budeme přírodu jako lidé
zabírat, tím více poroste hodnota naší
práce.
Hrozby: Vyprázdnění živého obsahu
ve slově „zelený“ a náhradě něčím, co je
zelené jen na povrchu.
▬
44 SZÚZ
odborná sekce zelené střechy
při Svazu zakládání a údržby zeleně
Vyhlašuje 8. ročník soutěže
ZELENÁ STŘECHA ROKU 2021
Proč se do soutěže zapojit
Cílem soutěže je nejenom upozornit na možnost ozeleňování
střech, ale především ukázat, že v České republice je řada osvícených
investorů, kteří na svých objektech chtějí zelené střechy,
schopných projektantů, kteří je umí navrhnout a kvalitních
firem, které umí zelené střechy vybudovat.
Mediální pozornost
Všechna díla, která budou do soutěže přihlášena, se představí
na webové stránce zelenastrecharoku.cz. Zelená střecha roku
je mediálně sledovaná soutěž. Oceněná díla jsou publikována
v tištěných i elektronických časopisech.
Soutěžní díla a kategorie
Do soutěže mohou být přihlášena díla dokončená do 31. 12. 2020.
Přihlášku může podat fyzická nebo právnická osoba, která prováděla
vegetační souvrství nebo se podílela na jeho financování,
projekci, či je provozovatelem nebo vlastníkem stavby. Soutěž je
vyhlašována ve dvou kategoriích – Veřejná zelená střecha a Rodinná
zelená střecha.
Porota – hodnocení soutěže
Díla přihlášená do soutěže posuzuje odborná porota jmenovaná
představenstvem Svazu zakládání a údržby zeleně na návrh
Rady sekce Zelené střechy. Své členy do poroty nominuje vyhlašovatel
a partneři soutěže Zelená střecha roku z řad nezávislých
odborníků, a to zejména tyto instituce:
• Ministerstvo životního prostředí
• Rada sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby
zeleně
• Nadace Partnerství | Otevřená zahrada
• Česká rada pro šetrné budovy | Czech Green Building Council
• Asociace výrobců minerální izolace
Důležité termíny
Uzávěrka přihlášek do soutěže je 30. dubna 2021.
Přihlášená díla zhodnotí odborná porota v průběhu měsíce června
2021. Hlasování veřejnosti bude zahájeno 15. května 2021
Výsledky soutěže budou vyhlášeny v červnu (případně v září,
podle aktuální epidemické situace) v Brně v Otevřené zahradě
Nadace Partnerství.
Přihlášku a více informací získáte na www.zelenastrecharoku.cz
Soutěž podporují:
Generální partner:
Hlavní partneři:
Mediální partneři:
Partner:
Seznam členů
Svazu zakládání a údržby zeleně, Sekce Zelené střechy
a Asociace biobazénů a jezírek
Praha
ACRE spol. s r.o.
www.acre.cz
Atelier Flera s.r.o.
www.flera.cz
Boušek s.r.o.
www.bousekzahrady.cz
COVENANT zahrady a parky s.r.o.
www.covenant.cz
GARDEN UP LANDSCAPE DESIGN s.r.o.
www.gardenup.cz
Imramovská – vegetační úpravy s.r.o.
www.imramovska.cz
Jaromír Nigrin
www.nigrin.cz
Kejha – Suk, zahradnické služby
www.volny.cz/zahradnici
LEGE ARTIS zahrady s.r.o.
www.LA-zahrady.cz
REALM Group s.r.o.
www.zahradygreen.cz
Richard Čech
www.zahradnictvicech.cz
ROSTETO s.r.o.
www.bambusy.cz
Tilia Garden s.r.o.
www.tiliagarden.cz
Weiss & Wild s.r.o.
www.weissawild.cz
Zahradní Architektura Kurz s.r.o.
www.zakurz.cz
Zdeněk Hradilák
hradilak@volny.cz
Středočeský kraj
Arbosana zahradní architektura
www.arbosana.cz
Azaro spol. s r.o.
www.azaro.cz
Baobab – péče o zeleň s.r.o.
www.baobab.cz
GARDEO s.r.o.
www.gardeo.cz
Garpen zahradnická spol. s.r.o.
www.garpen.cz
Ing. Pavel Lehovec – zahradnictví
www.lehovec-zahrady.cz
Kaše – zahradnické služby
www.zahradnickesluzby.cz
LandArt Atelier s.r.o.
www.landart.cz
Leone Garden s.r.o.
www.zahrada-realizace.cz
Pecina s.r.o. Okrasné vodní plochy
www.rybniky-pecina.cz
Realizace zeleně Dřevčice s.r.o.
www.realizacezelene.cz
SAIKA svět s.r.o.
www.saika.cz
Vladimír Marek
www.zahrady-marek.cz
Vlasatý s.r.o.
www.malus.cz
ZAHRADNÍ ARCHITEKTURA
MARTINOV s.r.o.
www.zahrarch.cz
Jihočeský kraj
ARBORES CZ s.r.o.
www.arbores.cz
Azeleň s.r.o.
www.azelen.cz
Česká zahrada K+P
www.ceskazahrada-kp.cz
Green engineering s.r.o.
www.zahrady-hajek.cz
www.green-engineering.cz
Ing. Hana Chvalová
www.zahradacimelice.cz
Ing. Pavel Hofman
www.landeco.cz
Michal Vránek
www.vranek.cz
Plzeňský kraj
KK VARIA s.r.o.
www.aquavaria.cz
Karlovarský kraj
Ing. Petr Šindelář – Zahrada Teplá
www.zahradatepla.cz
Zahradní a parková spol. s r.o.
www.zahradaml.cz
Ústecký kraj
Ekodendra s.r.o.
www.ekodendra.cz
Gabriel s.r.o.
www.gabriel.cz
Jirmus zahradnické služby s.r.o.
www.zahrady-jirmus.eu
Petr Neumann, DiS.
zahradnikscharakterem@seznam.cz
Liberecký kraj
DIKÉ ZAHRADY s.r.o.
www.dike-zahrady.cz
Živá střecha s.r.o.
www.zivastrecha.com
Královéhradecký kraj
Eva Brátová E-Zahrady
www.zahrady-e.cz
GRAS SPOL. s.r.o.
www.gras.cz
Ing. Jiří Stolín
www.zahrady-stolin.cz
New Visit s.r.o.
www.newvisit.cz
OK ZAHRADY s.r.o.
www.okzahrady.cz
Pekviz s.r.o.
www.pekviz.cz
Pardubický kraj
Ekogreen, s.r.o.
www.ekogreen.cz
Ing. Karel Kratěna
www.kratena.cz
Jan Vavřín – ARS
www.ars-vavrin.cz
Vysočina
3D Zahrady s.r.o.
www.3D-zahrady.cz
ARS Viridis s.r.o.
www.arsviridis.cz
Ekoimpex Vysočina s.r.o.
www.ekoimpex.cz
Ekrost s.r.o.
www.ekrost.cz
green david s.r.o.
www.greendavid.eu
Park sadovnické
a krajinářské úpravy s.r.o.
www.parkcz.cz
Zahradnické úpravy s.r.o.
www.zahradnickeupravy.cz
Zahrady Laurus
Ing. Eva Stoklásková Hegerová
www.zahradylaurus.cz
Jihomoravský kraj
AGROSTIS Trávníky s.r.o.
www.agrostis.cz
ARBOTYL s.r.o.
www. arbotyl.cz
Cercis s.r.o.
www.cercis.cz
Exterier – Design s.r.o.
www. exterier-design.cz
GreenTop s.r.o.
www.greentop.cz
GreenVille service s.r.o.
www.greenville.cz
46 Seznam členů
HORTISCENTRUM s.r.o.
www.hortis.net
Ing. Jiří Vrbas – KVĚT
www.vrbas.cz
Ing. Josef Zapletal
www.zahradyzapletal.cz
Ing. Vít Ondráček – arboDesign
www.arbodesign.cz
Ivo Diviš – zahradnické služby
www.zahrady-divis.cz
KAVYL spol. s.r.o.
www.kavyl.cz
Liko-S, a.s.
www.liko-s.cz
Přírodní stavby, zahradní
architektura – Ing. V. Halámek
www.zahradniarchitektura.cz
Olomoucký kraj
Bened zahradní architektura s.r.o.
www.bened.cz
Gerten s.r.o.
www.gerten.cz
Green Bond s.r.o.
www. greenbond.cz
ZAHRADA Olomouc s.r.o.
www.zahrada-olomouc.cz
Zlínský kraj
ACRIS zahrady s.r.o.
www.acris.cz
Anima Horti s.r.o.
www.animahorti.cz
ARBOREA Březová, s.r.o.
www.arboreabrezova.cz
Ing. Dalibor Válek – zahrady sad
www.sad-zahrady.cz
Ing. Vítězslav Zábojník
www.prirodnimaterialy.cz
Jaroslav Jiříček – zahradnická firma
www.jaroslavjiricek.com
Moravskoslezský Kraj
AK zahrady s.r.o.
www.akzahrady.cz
David Mičan – Zahrada M
www.zahradam.cz
DVOŘÁK LESY, SADY, ZAHRADY s.r.o.
www.b-dvorak.cz
Ing. Jaroslav Dvořáček
Zahradnické služby
www. hezka-zahrada.cz
Ing. Kristián Korner
www.korner.cz
Ing. Libor Vavřík – zahradnictví
www.zahradnictvi-vavrik.cz
Ivan Tachezy
www.tachezy.cz
Ivánek – Zeman v.o.s.
www.ivanek-zeman.cz
KOŇAŘÍK Zeleň s.r.o.
www.konarikzelen.cz
PROPARK s.r.o.
www.propark.eu
STROMMY COMPANY, s.r.o.
www.strommy.cz
Tree Green Silesia s.r.o.
www.treegreen.cz
TALPA – zahradnické služby s.r.o.
www.talpa-orlova.cz
Zahradnictví Kunín s.r.o.
www.zahradnictvi-kunin.webnode.cz
Zahradnictví LAPY s.r.o.
www.zahradnictvi-lapy.cz
Zahradnictví Šimková s.r.o.
www.zahradnictvi-simkova.cz
Zahrady Hanyz s.r.o.
www.zahrady-hanyz.cz
ZAHRADY Vrobel s.r.o.
www.zahradyvrobel.cz
Z-green service s.r.o.
www.zahrady-zavodny.cz
Zámecký dvůr s.r.o.
www.volny.cz/kotula/
OBCHODNÍ ČLENOVÉ
ADAM – zahradnická a.s.
www.adamza.cz
AGRO CS a.s.
www.agrocs.cz
AGROCAR s.r.o.
www.agrocar.cz
ARBORISTICKÁ OBCHODNÍ s.r.o.
www.arborobchod.cz
AROS-osiva s.r.o.
www.aros.cz
Bauder s.r.o.
www.bauder.cz
BB Com s.r.o.
www.bbcom.cz
BRENS EUROPE, a.s.
www.brens.cz
Dawyck s.r.o.
www.dawyck.cz
Dörken s.r.o.
www.dorken.cz
Firestone Building Products
www. firestonebpe.cz
FLORAVIL, s.r.o.
www.floravil.cz
CHLEBIŠ s.r.o.
www.chlebis.cz
ICL Specialty Fertilizers
www.icl-sf.com
IRIMON, spol. s r.o.
www.irimon.cz
Isola Powertekk s.r.o.
www.isola.cz
ISOVER, Saint-Gobain
Construction Products CZ a.s.
www.isover.cz
ITTEC, s.r.o.
www.ittec.cz
Kloboucká lesní s.r.o.
www.klobouckalesni.cz
Knauf Insulation, spol. s r.o.
www.knaufinsulation.cz
Milan Valášek – miVAL
www.mival.cz
OASE Kereskedelmi Kft.
www.oase-livingwater.com
PM Agri s.r.o.
www.pmagri.cz
Profigrass s.r.o.
www.profigrass.cz
PROFISTROJE.CZ s.r.o.
www.profistroje.cz
PROXIM s.r.o.
www.proxim-pu.cz
RAŠELINA a.s.
www.raselina.cz
RETEX a.s.
www.retex.cz
SEDUM TOP SOLUTION s.r.o.
www.sedumtop.cz
SEED SERVICE s.r.o.
www.seedservice.cz
Smart Construct
Technologies s.r.o.
www.smartconstruct.eu
SP Profil s.r.o.
www.spprofil.cz
Stavebniny DEK a.s.
www.dek.cz
Vulkatec Riebensahm GmbH
www.vulkatec.de
Zahradnictví flos s.r.o.
www.flos.cz
PŘIDRUŽENÍ ČLENOVÉ
Česká rada
pro šetrné budovy, z.s.
www.czgbc.org
Česká zahradnická akademie
Mělník
www.zas-me.cz
Mendelova univerzita Brno
Zahradnická fakulta Lednice
www.zf.mendelu.cz
Střední odborná škola Jarov
www.skolajarov.cz
Střední škola zahradnická
a technická Litomyšl
www.szat.cz
Střední zahradnická škola,
Ostrava, p.o.
www.szas-ostrava.cz
Střední zahradnická škola
a Střední odborné učiliště s.r.o.
www.zahradnickaskola.cz
Střední zahradnická škola Rajhrad
www.skolarajhrad.cz
Univerzitní centrum
energeticky efektivních budov
www.uceeb.cz
Zoologická zahrada hl. města Prahy
www.zoopraha.cz
MIMOŘÁDNÍ ČLENOVÉ
MGM Žilina s.r.o.
www.mgmzilina.sk
Představenstvo SZÚZ
Předseda: Petr Halama
Místopředseda: Jaroslav Pešička
Členové představenstva:
Pavel Dostal, Lukáš Gabriel, David Mičan,
Jaromír Nigrin, Lukáš Rajtr
Stav k 15. 3. 2021
Legenda: | Člen Svazu zakládání a údržby zeleně | Člen odborné sekce Zelené střechy | Člen Asociace biobazénů a jezírek
Seznam členů
47
Zemní práce, terénní úpravy
aneb „Jsem na bagru“
Když volám kolegům z oboru v únoru až listopadu
mezi šestou ranní a šestou večerní, často odpoví SMS
např. „Zavolám později“ či „Teď nemůžu“, stejně jako to dělají
jiné profese. Existují však originální vzkazy, které použije
téměř výhradně zahradník-realizátor. Nejraději mám „jsem
na bagru“, to mě nikdy nerozčílí, že na mě zrovna nemá čas.
Kdesi totiž začala vznikat zahrada či terénní vlna. Někdy až
po letech domlouvání, projektování, schvalování, zkrátka
příprav, kdy „se konečně koplo do země“.
Rostislav Ivánek
Více než 30 let v oboru. Koníček: hledač
pohádkových příběhů s dobrým koncem
v oboru i v životě. Napište nebo zavolejte,
jestli nějaký máte...
ivanek@ivanek-zeman.cz
Realizační zahradnické práce (tj. zakládání,
rekonstrukci parku, zahrady,
aj. vč dokončovací a následné péče)
nelze udělat dokonale (někdy vůbec)
bez kvalitní projektové dokumentace.
Zdůrazňuji, že to platí hned od počátku
realizace, tedy i u terénních úprav
a zemních prací. Bez projektu nelze vůbec
tyto práce fyzicky provést, ani kalkulovat
náklady a stanovit cenu. (pozn.:
Rozhodně ani nedoporučuji převzít stavbu,
kde je již údajně terénní úprava provedena
jiným subjektem, například stavební
firmou). Projekt terénních úprav
musí být zpracovaný v textové části
i situaci v potřebných podrobnostech.
Jedině s projektem lze určit množství
materiálu (ornice, zeminy apod.), se kterou
budeme při úpravě terénu pracovat
a jak. Kvalitní projekt je prvotní zárukou,
že na pozemku při základních modelacích
nepřekopneme (naší vinou) optický
kabel nebo že nezaplavíme čerstvě
dostavěný dům vodou (a tedy realizátor
neskončí ve vazbě dříve, než se dostane
k jemné terénní úpravě). Vzdělaný a zkušený
zahradník rovněž ví, že správně,
kvalitně provedená terénní úprava je
zárukou očekávaného růstu jednotlivých
rostlin, ale i fungování celého díla
(parku, zahrady…). Z pohledu ekonoma
je podstatné, že je-li zpracovaná kvalitní
PD a následně správně provedené terénní
úpravy a zemní práce, je zajištěn
předpoklad nejnižší možné ceny nejen
pro založení, ale i pro péči o dílo v oboru
ZAKA – myšleno pro dlouhodobě
a plně funkční dílo.
Příklad
V INSPIRACI vycházíme vždy pokud
možno z konkrétních příkladů. Vezměme
tedy již hotovou zakázku „běžnou
jednoduchou“ s tím, že je v rovině nebo
na nakloněné rovině. Provádíme terénní
úpravy jako přípravu pro založení zahrady
u dostavěného rodinného domu
„na zelené louce“. Jde tedy o relativně
malé, ale plošné přerovnání terénu kvůli
návaznosti na výšku staveb (na dům
a terasu, obrubníky, oplocení). Z případného
přebytku materiálu na místě máme
vytvořit mírné terénní modelace, aby se
nemusel odvážet. Vzhledem k tomu, že
investor spěchá na další kroky při zakládání
zahrady, bude podloží po přerovnání
mírně jednou hutněno středně těžkým
válcem s funkcí vibrace.
Zadání od investora: Práce s původním
terénem, zeminou, rozsah plošně
±200 mm, sejmutí 100–200 mm
drnu s částí původní vegetační vrstvy
(ornice), urovnání podloží v průměru
±100 mm, 1× hutnění podloží
vibračním válcem, opětovné rozprostření
a urovnání ornice. Přemístění
materiálu proběhne na místě, bez
odvozu přebytků (budou vymodelované
dvě vyvýšeniny). Pro názornost
je uvedena kalkulace i pro případné
dodání materiálu – základní vegetační
substrát, (zpravidla ornice)
v množství 200 mm na 1 m 2 , která
u této konkrétní zakázky potřeba
nebyla.
Jak už jsem uvedl, bez projektu nelze
stanovit cenu, ale protože v našem
modelovém příkladě projekt nebyl, je
v části mobilizace tak vysoký náklad
na vytyčování, zaměřování výšek, dozor
apod., abychom pro nabídku mohli
vůbec vypočítat kubaturu materiálu, se
kterým budeme pracovat a pokryli náklady
na stavbyvedoucího, který dozoroval
provedení. Stanovení jednotkové
ceny na 1 m 2 v případě terénních úprav
je možné výhradně individuálně na
základě projektu. Vhodnější je stanovit
jako měrnou jednotku 1 m 3 a s investorem
se domluvit na ceně dle skutečného
množství zpracovávaných „kubíků“.
V našem příkladu je výsledná kalkulace
214 Kč/m 3 , tj. 85 530 Kč při 400 m 3 přemístěného
materiálu.
Kvalifikovaný odhad ceny
V případě terénních úprav někdy firmy
postupují také tak, že stanoví cenu
na základě kvalifikovaného odhadu ceny
s upřesněním dle skutečnosti, kdy se vychází
z dohodnuté denní sazby. V našem
příkladě takto:
■■
3 pracovníci s potřebným strojními
a dopravními vybavením – 21 900 Kč/
den × 3 dny plnění = 65 700 Kč
■■
přípravy viz specialista – 12 900 Kč/den
■■
jeden den provozu střední válec s vibračním
hutněním – 7 000 Kč
■■
Součet nákladů: 85 600 Kč
Zákazníkovi nabídneme v obou případech
předpokládanou cenu po započtení
5% rezervy a 12 % zisku.
48 Ekonomika
Půl tuctu rady pro správné provedení terénních úprav:
1. Nemáš-li schválený projekt a cenu, nestartuj bagr.
2. Bez kalibrovaného nivelačního přístroje a metru k modelaci
nelez.
3. Dobrý a ochotný bagrista nahradí dobrého právníka
i ochotnou pojišťovnu.
4. Před vystavením kalkulace a nabídky, před zahájením realizace,
je nutno znát přesnou lokalitu díla, ale i okolí, místa
a možnosti skládek eventuálně meziskládek, dodavatele
a místa odběru zeminy aj.
5. Téměř bez výjimky platí, že pro „objemově malou“ realizaci
je provádění TÚ náročnější než pro „objemem velkou“.
6. Při TÚ měj na paměti koeficient 1,5 (I. Nesmí tě překvapit, že
z „rostlého terénu“ (1 m 3 ) se v průběhu kopání, přemísťování
stane 1,5 m 3 . Jakmile si modelace terénu po dokončení sednou,
bude kubík zase kubíkem. II. Zeminy, základní zeminové
substráty, ornice váží zpravidla 1,5 tuny na 1 m 3 . Materiál
často nakupujeme v tunách, objem prací při TÚ vykazujeme
v m 3 , případně m 2 ).
Smykový nakladač
Vermeer S925TX
vermeer.cz
výkon až 40 HP \ nosnost 1198 kg \ výška zdvihu 215 cm
U Kantorka 419, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm
www.asbud.cz
Ekonomika
49
Kalkulace terénní úpravy, modelace terénu KUMULOVANÁ POLOŽKA 2021
Vzdálenost zakázky do 30 km, v „běžných či průměrných“ podmínkách, původní zemina – ornice s kameny a stavebními zbytky. Jeden
řídící, jeden kvalifikovaný a jeden pomocný pracovník, stroje výkonná a střední a malá mechanizace denní výkon celkem (3 směny/8
hod pracovní směna, 7 hod vlastní výkon, stroje max 6 hod denně). PLOCHA A PRÁCE S PŮVODNÍ ZEMINOU (ORNICÍ) průměrná
výška terénní úpravy 200 mm, výměra 2 000 m 2 rovina. OA 8 Kč, UA 17 Kč, NA 32 Kč/1 km.
Práci provedou: jeden řídící pracovník a jeden kvalifikovaný pracovník,
kteří budou zároveň řídit dopravní prostředek a jeden pomocník
4. spec.
arch.
Kč/ hod
3. řídící
prac.
Kč/hod
2. kval.
prac.
Kč/hod
1. pom.
prac.
Kč/hod
součet
nákladů
ostatní
součet
nákladů
za 1 m 3
součet
nákladů
celkem
čas 1 000 585 440 300 Kč Kč Kč
I. Mobilizace
1. Získání zakázky, vytyčení, zaměření výšek, propočet, dozor k provedení 3+3+4 hod, 10 000 10 000,00 10 000,00
4 × 60 km OA 1 920 1 920,00 1 920,00
2. Seznámení se zakázkou pro realizaci, provozní administrativa a výkaznictví 30 min × 2 1 000 585 1 585,00 1 585,00
3. Příprava a úklid materiálu, dopravního prostředku 2 prac. 30 min × 2 440 300 740,00 740,00
4. Přeprava na místo a zpět 3 prac. 30 min × 3 × 3 1 755 1 320 900 3 975,00 3 975,00
II.
3 × 60 km UA 3 060 3 060,00 3 060,00
3 × 60 km NA 5 760 5 760,00 5 760,00
Mobilizace 100% celkem náklad mobilizace 27 040
Manipulace nářadí, materiálu, od auta k místu práce, ustavení měřidel
5. Naložení nářadí na kolečka, na ruční vozík, instalace měřidel 293 220 150 1,66 662,50
6. Ruční manipulace materiálu k místu instalace od auta do 20 m
III.
Skrývka a přemístění vrchní vegetační vrstvy (ornice) v místě plnění
7. Strojní a ruč. nakopání, odrytí rýčem, ruč, nakládky okraje, kolem staveb, strojní přesuny a navršení figury 3 510 2 640 1 800 11,10 7 950,00
8. Provoz dumper, malý NA sklápěč 4 125 10,31 4 125,00
9. Provoz bagr otoč, pás svahovačka, široká lžíce 4 125 10,31 4 125,00
IV.
Příprava podloží přerovnání, tvarování, hutnění válením
10. Strojní a ruční příprava podloží, přerovnání a přemístění, tvarování, hutnění válením, vibrační válec 4 388 3 300 2 250 13,88 9 937,50
11. Provoz bagr otoč, pás lžíce, široká lžíce, svahovačka 5 250 13,13 5 250,00
12. Provoz dumper, malý NA sklápěč 5 250 13,13 5 250,00
13. Provoz středně těžký vibrační válec včetně převezení na zakázku a zpět plus půjčovné 7 000 17,50 7 000,00
V. Navezení a rozprostření vrchní vegetační vrstvy s urovnáním
14. Strojní nakládka, přemístění, rozprostření a urovnání, ručně okraje, kolem staveb 2 925 2 200 1 500 9,25 6 625,00
15. Provoz dumper, malý NA sklápěč 3 450 8,63 3 450,00
16. Provoz bagr otoč. pás, svahovačka, široká lžíce 3 450 8,63 3 450,00
VI.
Úklid
17. Úklid nářadí, manipulačních tras, zbytků materiálu 293 220 150 0,93 662,50
celkový součet pracovních nákladů pro 400 m 3 27 158,43 85 527,50
Hypotetický náklad na práci za 1 m 3 samostatně při zápočtu 30% mobilizace bez zisku 9 312,03
Náklad na práci za 1 MJ při výkonu 400 m 3 bez zisku 213,82
Zisk 12 % 1 117,44 25,66
Konečná hypotetická cena za 1 m 3 samostatně vč, zisku bez DPH při zápočtu 30% mobilizace 10 429,48
Konečná cena za 1 m 3 při výkonu 400 m 3 vč, zisku bez DPH práce 239,48
Pokud by určení nákladu mělo být na 1m 2 dostaneme částku 40,76 Kč bez zisku (81 527,50 Kč : 2 000 m 2 ) a 45,66 Kč se ziskem 12 %
Pro výpočet u TÚ je výhodnější použít propočet na 1 m 3 = konzistentní cena. Při propočtu na 1m 2 bude záležet na tom, s jak velkou vrstvou materiálu na pozemku budeme pracovat.
Poznámky:
1. V cenách jsou započteny i náklady na 1× provedené hutnění podkladu po urovnání při výměře 2 000 m 2 středně těžkým válcem (i s funkcí vibračního válení).
2. V cenách nejsou započteny náklady na substrát a dopravu materiálu, tyto se ocení samostatně ve specifikaci.
XI. Materiál ukázková specifikace na 1 m 3 (celkové množství 400 m 3 při dodávce 200 mm vrstva, plocha 2 000 m 2 ) 1 m 3 400 m 3
23. Realizační vegetační substrát základní, 1 m 3 450 Kč / 1 m 3 = zpravidla 1,5 t 450,00 450,00
24. Dopravní náklady materiál do 30 km / 49 200 Kč 2 460,00 123,00
XII. Substrát základní realizační vč. doprav do 30 km bez zisku – cena za 1 m 3 573,00
25. Hypotetický náklad na materiál za 1 m 3 samostatně 50 % dopravních nákladů jako při 400 m 3 / 2000 m 2 bez zisku 1 680,00
26. Zisk 12%
27. Zisk 12% 201,60 68,76
XIII. Hypotetický náklad na materiál za 1 MJ samostatně 50 % dopravních nákladů jako při 400 m 3 vč, zisku 12 %, bez DPH 1 m 3 1 881,60
28. Realizační vegetační substrát základní vč. doprav do 30 km, zisk 12 % bez DPH, cena za 1 m 3 materiál 641,76
3. Cena materiálu bude rozdílná při zohlednění vzdálenosti od zdroje, a při zohlednění specifikace – druh a mocnost substrátu.
4. V cenách dopravy materiálu je počítáno s těžkými nákladními automobily, nosnost do 12 tun sazbou 37 Kč bez DPH, nosnost do 28 tun 41 Kč na 1 km.
5. Objemový přepočet u základního realizačního substrátu je 1,4 = 1 m 3 bude vážit 1,4 tuny (základní realizační substrát musí být výrazně hlinitý, podobný ornici).
6. Cena je pro prosté dodání k místu realizace, rozvezení, rozprostření a urovnání se nacení zvlášť.
50 Ekonomika
Hloubka vody 60–120 cm:
Nymphaea hybrida – leknín, Persicaria amphibia – Rdesno obojživelné,
Nuphar lutea – Stulík žlutý, Nymphoides peltata – Plavín štítnatý,
Persicaria amphibia – Rdesno obojživelné, Aponogeton distachios – Kalatka dvouklasná
Rostliny ponořené:
Potamogeton natans – Rdest vzplývavý, Ceratophyllum demersum – Růžkatec ostnitý,
Myriophyllum proserpinacoides – Stolístek vodní, Crassula recurva – Tlustice zakřivená,
Vallisneria gigantea – Zákruticha obecná
Rostliny do plovoucí zóny:
Pistia stratotes – Babelka řezanovitá, Lemna trisulca – Okřehek trojbázdý,
Eichhornia crassipes – Tokozelka nadmutá, Stratiotes aloides – Řezan pilolistý
Bahenní zóna 5–10 cm:
Caltha palustris – Blatouch bahenní, Ponederia cordarta – Modráska bahenní,
Iris kaempferii – Kosatec kempferův, Veronica beccabunga – Rozrazil potoční,
Typha minima – Orobinec nejmenší, Juncus inflexus Glaucus – Sítina sivá
Pobřežní zóna 0cm:
Lysimachia nummularia – Vrbina penízková, Lythrum salicaria – Kyprej vrbice,
Mimulus luteus – Kejklířka žlutá, Myosotis palustris – Pomněnka bahenní,
Carex muskingumensis – Ostřice muskingumenská,
Sisyrinchium californicum – Badil kalifornický
Iris sibirica – Kosatec sibiřský, Houttuynia cordata – Touleň srdčitá
V Gardeo jsme přímým pěstitelem leknínů,
vodních a bahenních rostlin
Navrhujeme a realizujeme zahradní jezírka a koupací biotopy
VHODNÉ VODNÍ ROSTLINY
GARDEO s. r. o.,
sídlo: Zdeňka Lhoty 469, 252 28 Černošice, provozovna: Ukrajinská 1528, 252 28 Černošice,
tel.: +420 733 587 769, e-mail: gardeo@gardeo.cz
www.gardeo.cz