Aspekt zima 2020

je subjekt lapen a přetvářen
v síti nejrůznějších vztahů, propojení
a situací; nikoli v nějaké
fiktivní jedinečnosti, ani jako
subjektivní vědomí, které filtruje
okolní svět, ale spíše jako
nedílná součást okolí a formací,
které jej určují. Inspiruje mě například
proměna hlavního protagonisty
nedoceněného postmoderního
románu Meteory
Michela Tourniera z roku 1975.
Poté, co se stane majitelem několika
obřích skládek a zcela se
oddá fascinaci světem odpadu
a jeho mechanismů, se z bezstarostného
dandyho a libertinského
estéta stane mediátor
jeho logiky. Veškeré operace,
které se na skládce odehrávají
– jako například vyprazdňování
původního obsahu, filtrování,
bujení nových forem a permanentní
repetitivnost vyhozených
odpadků, které dávno
ztratily původní účel – vztahuje
k sobě, identifikuje se s nimi,
reprodukuje je a de facto imituje.
To samozřejmě nezůstane
bez důsledku pro jazyk textu,
který rovněž tyto mechanismy
skládky absorbuje a opakuje.
Fascinovala mě zkrátka představa,
že nějaký zdánlivě zcela
banální či dokonce odpudivý
objekt může radikálně přetvořit
pozici subjektu a nabídnout
tak zcela nový portrét.
S náplní Vašeho současného
projektu souvisí nedávno vydaná
kniha How to Do Things
with Affects: Affective Triggers
in Aesthetic Forms and Cultural
Practices, kterou jste editoval
společně s Ernstem van
Alphenem. Jak jste se k takové
spolupráci dostal a o čem kniha
pojednává?
Oslovit Ernsta van Alphena
mě napadlo v době, kdy jsem
se ocitl na osobně-profesním
rozhraní a ze své tuzemské
akademické zkušenosti i tehdejších
vyhlídek jsem cítil značnou
frustraci. Poslal jsem mu
obsáhlý mail s vysvětlením, co