SOMMELIER / Revue pro Hotel, Restaurant a Cestování

SVĚTOVÉ SOUTĚŽE VÍN
v roce 1981. Mezitím se svět stal serióznější
a lidé ztratili radost z absurdity.
Chyběl Hondo, Guich dostal roli v prvním
Spielbergově velkém filmu „The Sugarland
Express“ a pak v dalších a když
se chytil v nekonečném sitkomu „Carter
Country“, prodal svůj podíl v Luckenbachu,
koupil za něj hospodu ve Fredericksburgu
a přesídlil do Hollywoodu.
Po nekonečné svobodě a všech těch recesích
tady to pro něj musel být očistec.“
rénu další velká hvězda s nezaměnitelným
hlasem, Willie Nelson, a je prostě
velkolepý. Autoři songu Bobby Emmons
a Chips Moman včlenili do textu jména
obou interpretů spolu s narážkami
na další slavné countrymany a jejich písničky,
jako Blue eyes cryin´ in the rain,
což se lidem také líbilo. A do správné
noty se trefil i text o páru z lepší společnosti,
který sice má vše, co kdy mohl
chtít, ale utápí se v nekonečných hádkách,
jako legendární rodinné klany
jižanských Hatfieldů a unionistických
McCoyů, které se téměř vyvraždily.
A Waylon tak, jak by to asi chtěla udělat
spousta obyčejných chlapů, se snaží
přimět svou ženu ke změně a k návratu
k tomu základnímu, co stálo u vzniku
jejich lásky:
“Let’s go to Luckenbach, Texas,
with Waylon and Willie and the boys
80 / www.e-sommelier.cz
Roberta Ottmers
This successful life we’re livin’
Got us feuding like the Hatfields
and McCoys.”
„Pojďme do Luckenbachu v Texasu.
S Waylonem a Williem a dalšíma klukama.
Náš úspěšný život, který žijeme,
vede jen k tomu, že se hádáme jako
Hatfieldovi a McCoyovi.“
„I když byli kamarádi a časem i partneři
v nejslavnější countryové skupině
všech dob The Highwaymen spolu s Krisem
Kristoffersonem a Johnny Cashem,
nebyl Willie vždycky schopný se na koncertech
k Waylonovi připojit. Tak vznikla
spousta nahrávek, kde jednoho nebo
druhého zpívá někdo jiný, až písnička
skoro zlivověla. Já mám moc ráda, jak ji
tady hraje Jimmy Lee Jones, ale krásnou
verzi má i Sean Rowe a mladým song
vrátili skvělou coververzí Kenny Chesney
& Kid Rock. A slyšel jsi, jak ji zpívá Alwin
a Chipmunkové? Jen v angličtině vzniklo
přes 20 oficiálních nahrávek cover verzí
o amatérských záznamech na youtube
ani nemluvě. Je to jedna z písniček, kterou
nikdy nemůžeš dostat z hlavy. Nikdy
jsem nepochopila, proč tady, v Luckenbachu,
k ní měli výhrady, ani proč se
Waylonův syn Shooter do Luckenbachu
kvůli téhle písni naváží. Vždyť Waylon
už v prvních slovech písně svým sytým
barytonem a capela říká to podstatné:
“The only two things in life that
make it worth living… Luckenbach,
Texas” (jenom dvě věci mají cenu, kvůli
které stojí za to žít – Luckenbach, Texas.)
„Vzpomínkový koncert odezněl, život
šel dál, Luckenbach se stal známý
a všichni se tu snažili pokračovat v tom,
co pět let dělali Hondo s Guichem, ale
už nikdy to nebylo ono“.
„Poslední světová výstava se tu konala
„V roce 1983 se máma naposledy provdala
za Jamese Muellera. On sám řekl,
že ho zaujala hlavně svým žlutým Plymouthem
Arrow ’78. Pracovali spolu
a byli zajedno v tom, že se nezamilovali
na první pohled, ale počkali, jestli láska
nepadne mezi ně. Padla. James se snažil
mít delší copy než máma a i jinak se
dobře doplňovali. James získal titul „poslanec“,
protože ho stále posílala něco
vyřídit a zařídit, měl na starosti správu
celého areálu, budov, cest, lavic v hledišti…“
FOURTH OF JULY
„Ještě jednou se vrátila sláva do Luckenbachu.
Mezi lety 1995 a 1999 hostil
Luckenbach The Willie Nelson´s Fourth
of July Picnic, kam přijíždělo kolem čtvrt
milionu lidí. Byl to takový jižanský countryový
Woodstock. Začalo to podobně
ztřeštěným nápadem, jako by Hondo
ještě žil a Guich mu přizvukoval.“
„Bubeník Beau Burton kamarádil se
zdejším kytaristou a zpívajícím barmanem
Jimmy Lee Jonesem, toho už znáš.
Jimmy jednou takhle povídá: Ty se znáš
s Larry Traderem – pozvi ho sem ať se
přesvědčí, že je čas přenést Willieho
piknik do Bachu. Larry byl tehdy už slavný
promotér nejen Willieho Nelsona,
ale i Boba Dylana nebo Dwighta Yoakama.
Pozvat sem Larryho nebylo tak
složité, horší bylo dostat sem Willieho
a jeho každoročně největší show Willie
Nelson´s Fourth of July Picnic. Den nezávislosti,
(anglicky Independence Day,
zlidověle „the Fourth of July“ je svátek
oslavující přijetí Deklarace nezávislosti
Spojených států a vyhlášení listiny základních
práv člověka).“