SOMMELIER / Revue pro Hotel, Restaurant a Cestování

SVĚTOVÉ SOUTĚŽE VÍN
byla připravena, už pět aut tu způsobí
dopravní zácpu. Byl tu jeden parkovací
taxametr. Ne, že by někdy někdo zaplatil
za parkování, ale jednou za čas
do něj opilý kovboj hodil čtvrťák, když
si ho spletl s hracím automatem. Nastal
průšvih. Rychle došlo pivo, párky, nebylo
tu dost záchodů, a lidi si to přece
užívali! Nevím, jak to máma dokázala,
ale za pár hodin přijel kamion s pivem
Lone Star a ráno pak druhý od Shineru.
A někdo vykopal za potokem latríny,
dodnes, a Jim Franklin z Austinu maloval
surrealistické plakáty prérijních povozů
v lahvích Lone Star Beer. Dav se
jako celek choval celkem dobře. „Alespoň,“
řekl Guich Koock, „během nedělního
ranního evangelia se nepilo hodně
piva.“
„Nevím, jak to Jimmy Lee Jones dokázal,
ale najednou se tu objevil Willie
Nelson s kytarou, už tehdy velká hvězda,
a odehrál tu naprosto nečekaně improvizovaný
koncert.“
Jimmy Lee Jones (vlevo) vedl na vojně
výcvik mariňáků a pak pracoval na ropných
polích. Jeho hlasová kapacita nepotřebuje
mikrofon. Dokázal dostat do
Luckenbachu Willieho Nelsona a co víc
- on a jeho skupina JLJ Band mu jeden
čas dělala předskokany na koncertech.
78 / www.e-sommelier.cz
uspořádat a dostat do novin po celých
státech Luckenbach Women‘s Chilli
Cookoff, rozhodli se uspořádat The
1st Luckenbach World‘s Fair. Světové
výstavy zvané EXPO tehdy hýbaly světem
– a tak se rozhodli, že po úspěších
v Seattle, Montrealu a Ósace je na řadě
Luckenbach. Na začátku to byl nápad,
jak vydělat peníze, ale jako obvykle
u těch dvou počáteční myšlenka byla
pouze výchozím bodem, po kterém
následovala tvrdá doleva do bizarního
světa vtipných nesmyslů. Když Guiche
vyhlásil na své recesistické tiskovce, že
v prvním roce očekává 20-30 tisíc návštěvníků,
byla to jen sranda. Jenže ono
jich opravdu skoro tolik přijelo. Usedlost
samozřejmě na něco takového neprostě
tam najednou byly.
Dělal každý, kdo měl ruce
– samozřejmě i my. Máma
dělala do tří ráno, a v šest
už byla zase na místě, ruce
ve vanách a sudech s ledovou
vodou, z nichž lovila
pivo, protože nebylo
kde jinde ho chladit.
Pamatuju, že je měla
úplně modré…“
„V rámci světové
výstavy se tu konala
soutěž v plivání tabáku
na dálku i na přesnost
- a soutěž v házení
buvolím lejnem.
Charles Beckendorf
z Fredericksburgu tu
vystavoval své umělecké
tisky – ostatně
do jeho galerie se můžeš
podívat ve městě
Willie Nelson a Waylon Jennings před koncertem.
„Amerika na tom byla tenkrát podobně,
jako dneska. Nixonova Watergate,
jeho lži, rozhádaná země, každý
podezříval každého – a lidé si chtěli
odpočinout od toho všeho. A to jim
Hondo a Guich splnili. Proto se o tom
happeningu psalo po celé zemi. Rok
na to chtěli kluci akci zopakovat, ale
místní hospodářská komora se postavila
důrazně proti – měli ještě v živé paměti,
že slepice přestaly snášet, zmizely
perličky a krávy bučely do noci ještě
několik dnů…“
„Za rok se ale World´s Trade Fair
vrátila do Luckenbachu zpátky
s daleko širším programem. Přibyly
závody v létání slepic, bohatě
dotované závody pásovců, kterých
tu žije všude plno (Pásovec devítipásý
- Dasypus novemcinctus),
a lidi brečeli u soutěže v hlasitém
smíchu. Dodnes se mluví o soutěži
netalentovaných. A pak tu
byla nová soutěž „Back Door Races“.
Spočívala v tom, že se čtyři
soutěžící svlékli do trenýrek a lehli
si do postele. Na výstřel z pistole
museli ven z postele, natáhnout
si kalhoty a vyskočit oknem…kdo