SOMMELIER / Revue pro Hotel, Restaurant a Cestování

SLOVENSKO
OHLÉDNUTÍ PŘES RAMENO
Za ty tři desítky let přátelství jsme
toho zažili mnoho. Konzultovali jsme
plány na to i ono, porovnávali československé,
japonské a arabské banky,
diskutovali stavbu hotelu v Bratislavě
i menu v nejlepší pezinské restauraci
Galeria Bozen na Holubyho. Koupali
jsme se u Petra v bazénu a plácali volejbal
ve stodole, těšili se z jeho úspěchů
a ochutnávali bezpočet vín, z nichž
prakticky všechna byla dobrá, některá
výborná a hodně bylo skutečně tak vynikajících,
až se dočkala i významných
mezinárodních ocenění. A také jsme
drželi palce, když Petr onemocněl a statečně
bojoval s urputnou nemocí.
Celou tu dobu jsme ale především obdivovali
jeho práci s lidmi - firma za ním
šla jako jeden šik.
Tentokrát jsme se potkali jen několik
hodin předtím, než vlády obou států
uzavřely hranice, a pro jistotu jsme zpět
na Moravu jeli raději silničkou mezi poli,
než po dálnici.
Petrovi přibylo pár šedých vlasů, nemoc
mu ubrala nějaké to kilo, ale čertíci
v očích, dobrá nálada a nezdolný životní
optimismus zůstaly. Přidala se truhlice
životních zkušeností, takže dnes
už víme, že nemusíme všechno vypít
najednou a že se můžeme s pár vzorky
těšit i na příště. Zvláště, když jsme
tu autem.
Z podmáčené louky za železniční tratí
vyrostl moderní potravinářský areál.
Ano, leaderem je víno, jak jinak! Ale
od doby, kdy se v roce 2002 přestěhoval
podnik ze sklepa starého vinařského
domu v Holubyho ulici do první moderní
haly na Glejovce, se tu už vyráběly
přírodní vinné limonády Müllerka a Alibernetka,
kojenecká voda, stoprocentní
vinné šťávy, bylo tu špičkové uzenářství,
Současná podoba areálu Vína Matyšák na Glejovce na okraji Pezinku
Místo našeho prvního setkání - budova
Slovenského rozhlasu na Mýtné ulici
v Bratislavě. V polovině 60. let v době
politického uvolnění ji navrhli Štefan
Svetko, Štefan Ďurkovič a Barnabáš Kissling
jako jednu z nejradikálnějších staveb
na celém Slovensku. Trvalo ale téměř 20
let, než byla dokončena. Je nositelem titulu
Stavba století a od roku 2018 i Národní
kulturní památkou. „Lidskou tvář“
propůjčila obrácené pyramidě zavěšená
koncertní hala s vynikající akustikou,
a útulná a pohostinná viecha s Petrovými
víny v přízemí. Ta je tu ostatně dodnes.
vyrábějící poctivé uzeniny podle starých
norem, pekárna, a v prostorném skleníku
se tu ekologicky pěstuje zelenina
a bylinky. A to si nejsem jist, jestli jsem
něco nezapomněl.
„Nápadů a plánů mám stále spoustu,“
potvrzuje Petr Matyšák. „Mou strategií
www.e-sommelier.cz/ 37