SOMMELIER / Revue pro Hotel, Restaurant a Cestování

Znatelně jednodušší je situace v případě sjednaných „stornopoplatků“.
Škoda za zrušenou akci tak bude prokázána minimálně
ve výši takovéhoto poplatku, neboť minimálně tuto částku by
podnikatel získal v každém případě. Prokázání škody vyšší pak
už bude závislé na jednotlivých případech a příslušných důkazních
prostředcích.
Naopak za zmínku stojí jedna významná položka, kterou zaměstnavatelé
často nesprávně zařazují na seznam škod, a tou
jsou mzdové nároky zaměstnanců. Zastáváme názor, že mzdové
náklady nelze považovat za škodu, která by vznikla v souvislosti
s přijetím krizového opatření. Tento názor je postaven především
na skutečnosti, že mzdy by byl zaměstnavatel zavázán
vyplatit v každém případě, tedy i v případě nepřijetí dotčených
krizových opatření. Škodou, která tak zaměstnavateli v tomto
případě vznikla, je pak v konečném důsledku zejména ušlý zisk,
který je v jakémsi smyslu protiváhou vykonané a zaplacené práce
a ze kterého jsou mzdy hrazeny.
Ušlý zisk bude rovněž jednou z kontroverzních otázek budoucích
sporů, neboť jeho prokázání bude záviset nejenom na odhadech
a prognostických plánech, ale především na posouzení
jeho dosažitelnosti v době pandemie. Stěžejní bude tedy prokázat,
že ušlý zisk nárokovaný podnikatelem je reálný (nikoliv
hypotetický, jak uvádí Ústavní soud ČR ve svých nálezech) a bylo
jej možné bez přijatých opatření skutečně dosáhnout. Zároveň
bude nutné zohlednit pravděpodobné chování zákazníků v situaci,
kdy by opatření přijata nebyla a případně české nemocnice
byly přeplněné a nezvládali nápor pacientů nakažených koronavirem.
Vše výše uvedené se může zdát snadněji popsatelné než
realizovatelné. Již dnes ale máme k dispozici vyjádření znalců
v oboru oceňování ušlého zisku, kteří se domnívají, že potenciální
chování zákazníků lze předpovědět na základě komplexních
prognostických modelů. Znalecké posudky tak budou stěžejním
bodem rozhodovací praxe. Do té doby nezbývá nic jiného než se
na vznesení potenciálního nároku co nejlépe připravit. Vyčíslení
škody a odhadnutí potenciálního úspěchu nároku doporučujeme
konzultovat s advokátem a zároveň ponechat zvážení Vaší
konkrétní situace i na znalci, který Vám řekne, zda bude v této
věci schopen zpracovat znalecký posudek. Ten se v současné
situaci jeví jako klíč k potenciálnímu úspěchu. Předběžné posouzení
případu lze jen doporučit, a to s ohledem na povinnost
statutárních orgánů jednat s péči řádného hospodáře. Nicméně
musíme podotknout, že tento článek nemá za cíl navádět vinaře
k uplatňování škod, u kterých je úspěch ve věci minimální nebo
nepravděpodobný.
Závěrem bychom rádi zmínili, že dle našeho názoru dosavadní
kompenzační či nápomocná opatření přijatá vládou nebo příslušnými
ministerstvy bohužel nepřináší reálnou pomoc vinařům
ani podnikatelům z oboru vinařství a jsou jen slabou náplastí
na vzniklé škody. Mezi jedinou částečnou přímou pomoc lze zařadit
snad pouze kompenzační balíček pro osoby samostatně
výdělečně činné, na základě kterého podnikatelé obdrží denní
příspěvek ve výši 500,- Kč a dále odpuštění minimálních záloh
na sociální a zdravotní pojištění za období od 1. března do 31.
srpna 2020. Ve hře je také sociální dávka ošetřovného pro OSVČ
a nakonec příspěvek na náhradu mezd a odvodů v rámci programu
Anitivirus. Avšak i tyto opatření představují jen minimální
pomoc pro postižené vinaře. Zbylá opatření pak představují
pouhé překlopení odpovědnosti z nájemců na pronajímatele
nebo odsunutí problému s hrazením úvěrů a nájmů o několik
měsíců.
CEE Attorneys s.r.o., advokátní kancelář,
www.ceeattorneys.com