SOMMELIER / Revue pro Hotel, Restaurant a Cestování

PRÁVNÍ PORADNA
KORONAVIRUS, KARANTÉNA
A PARAGRAFY
„Koronavirus“ a „škoda“ jsou v současné době pojmy, které
hýbou nejenom mediálním světem. Největší dopad budou mít
v podnikatelském prostředí. Vzniklou škodu by zřejmě měl
někdo uhradit, případně z větší části kompenzovat a prozatím
všechny prsty ukazují na stát.
tato škoda byla nižší). Jednoduše řečeno,
bude nutné prokázat, že zákazníci
by nepřestali chodit do restaurací,
do otevřených sklípků či na ochutnávky
vína apod., i kdyby tu pandemie byla.
Toto je ale velmi obtížně předvídatelné
a zároveň těžko prokazatelné. Byla
by návštěvnost stravovacích zařízení či
konzumace určitého produktu stejná,
kdyby žádná opatření nebyla? Změnilo
by se jednání společnosti a pokud ano,
jak tuto potenciální odchylku od této situace
prokázat a „vyčíslit“?
Do toho nám ještě vstupuje nešťastné
rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví
ČR, které se za účelem vyhnutí odpovědnosti
státu za škodu, rozhodlo vydat
mimořádná opatření na základě zákona
č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného
zdraví a o změně některých souvise-
Přežití vinařů a obchodníků s vínem pomáhají
různé individuální i skupinové
iniciativy. K podpoře konzumace tuzemských
vín #tosivypijeme se přinejmenším
na Facebooku přihlásily desetitisíce
followerů. Jinde, třeba v Českých Budějovicích
nabízeli prodej vína „přes ulici“,
otevřeno měli i U Lachtana ve Zborovské,
prodej vín bez přirážky začaly nabízet
z okénka i některé restaurace, ale
zastavit se na skleničku nešlo nikde.
Jakým způsobem, v jaké výši a zda vůbec
bude stát povinen vzniklé škody
nahradit, je otázkou, kterou zodpoví
pravděpodobně až soudy v následujících
letech. Nejsme schopni s určitostí
předvídat, jakým směrem se soudní
rozhodnutí vydají, když v sázce nejsou
pouze zájmy jednotlivců, ale celé společnosti.
V tomto článku se zaměříme
především na oblast vinařství, produkce
a prodeje vína a celkové dopady na toto
odvětví. Zejména pak na konkrétní případy
vzniklé škody a jak zvýšit šance
na její úspěšné vymáhání.
Obecně platí, že škoda, která byla
způsobena v příčinné souvislosti s přijatým
opatřením státu, v tomto případě
krizovým opatřením vlády přijatým dle
zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém
řízení a o změně některých zákonů
(„Krizový zákon“), by měla být státem
nahrazena. Na první pohled uvedené
ustanovení vypadá jednoznačně. Zakládá
odpovědnost státu bez zřetele
na zavinění a nevyžaduje, aby škoda
byla vyvolána nezákonným rozhodnutím
či nesprávným úředním postupem.
K prokázání škody by mělo postačovat
identifikovat krizové opatření, kterým
Vám byla způsobena škoda, vyčíslit škodu
a prokázat příčinnou souvislost mezi
krizovým opatřením a vznikem škody.
Bohužel v tomto případě to není tak
jednoduché. Problematické v tomto případě
není nejenom prokázání zmíněné
příčinné souvislosti, tedy že škoda vznikla
jako bezprostřední následek přijatého
opatření, ale bude nutné také prokázat,
že by ke škodě v případě nepřijetí
dotčených opatření nedošlo (nebo by
16 / www.e-sommelier.cz