SOMMELIER / Revue pro Hotel, Restaurant a Cestování

OSOBNOSTI
„Jen částečně. Pan profesor s paní
docentkou Zuzanou Urbanovou problematiku
dále sledovali a komentovali,
přednášeli o ní a publikovali. Upozornili
na dvě práce, které přinesly bližší
zdůvodnění výsledků jejich výzkumu.
V první práci je uvedeno, že v bílém
víně jsou antioxidační molekuly menší,
než v červeném víně a proto jsou
snadněji vstřebatelné a jejich účinek je
lepší, než u velkých molekul obsažených
v červeném víně. Druhá práce se
zabývala nepříznivým účinkem volných
radikálů hromadících se v lidském organismu.
Autoři zjistili, že bílé víno snižuje
volné radikály až o 34 %, zatímco
červené pouze o 15 %. Podobně je to
s rizikem spojeným se zvýšenou krevní
srážlivostí při vzniku srdečního infarktu.
Krevní srážlivost je při pití červeného
vína snížena pouze o 10 %, ale u bílého
o 20 %. Závěr - každodenní pravidelné
pití malého množství bílého nebo červeného
vína způsobuje snížení rizika koronární
choroby a úmrtnosti na srdeční
infarkt i mozkovou mrtvici, bílé víno vykazuje
lepší výsledky, než víno červené.
Alespoň v našich podmínkách.“
Když o několik let později vyšly v renomovaném
americkém vědeckém
časopise The New England Journal of
Medicine vydávaném Massachusetts
Medical Society výsledky dvanáctiletého
sledování 38 077 mužů-zdravotníků,
které vedl již zmíněný profesor intervenční
kardiologie na Medicine Harvard
Medical School Andrew P. Selwyn MD,
FRCP, FACC, Revue České lékařské
akademie to tehdy komentovala tak,
že „dlouho očekávané výsledky zatím
největší světové studie jednoznačně
potvrzují výsledky získané
prof. Šamánkem se spolupracovroku,
že osoby, které střídmě konzumovaly
alkohol, lépe vykonávaly každodenní
běžné práce, jako je úklid a oblékání.
Také chůze byla u pijáků podstatně lepší
než u abstinentů. Další studie u 12480
žen starších 70 let zjistila, že ženy konzumující
1,0–14,9 g alkoholu denně,
měly lepší funkci mozku než abstinentky.
Projevovalo se to vyšším skóre paměti
a lepší verbální pohotovostí.“
10 / www.e-sommelier.cz
níky počátkem století při srovnání
konzumace bílého s červeným vínem
ze Znovína.“
„Výsledky obou jednoznačně potvrdily
příznivý vliv pití malého množství
alkoholu na rizika vzniku srdečního infarktu.
Výskyt srdečního infarktu začal
klesat, jakmile frekvence pití stoupla
z abstinenství na 3–4 dny v týdnu. Při
zvýšení počtu dní, ve kterých muži konzumovali
alkohol na 5 až 7, pokleslo riziko
až o statisticky velmi významných
40 %. U pití bílého vína klesalo riziko
statisticky velmi významně přibližně
o 20 % při pití 10–14,9 g (tj. přibližně
1 dl) a až na oněch zmíněných přibližně
40 % při pití 15 g, tj. přibližně 1,5 dl
a více denně. Při pití červeného vína byl
pokles rizika srdečního infarktu dokonce
označen za statisticky nevýznamný.“
„V nedávné studii provedené na univerzitě
v Los Angeles zjistili u 4276
mužů a žen průměrného věku 60,4
Profesory MUDr. Milana Šamánka,
DrSc. a MUDr. Jana Pirka, DrSc. spojuje
nejen profesní blízkost či vřelý vztah
k vínu. Byli osobními přáteli a profesor
Pirk provedl v roce 2005 Milanu Šamánkovi
úspěšnou transplantaci srdce. Snímek
pochází z oslavy Svatomartinských
vín v hotelu Ambassador 11.11.2014.
Je tedy víno kýženým pomocníkem
při prevenci infarktu a neduhům stáří?
„Z mnoha posezení s Milanem Šamánkem
jsem si odnesl poznatek, že
ani v jeho oboru není všechno jen dobré
a jen špatné, jen bílé a jen černé. Vždy
zdůrazňoval, že jejich výzkum postihuje
jen výseč z celé problematiky. Že příčinou
poruchy zásobení srdce okysličenou
krví nejsou pouze vysoké hodnoty
LDL a celkového cholesterolu, které se
mohou dokonce dědičně vyskytovat
v celých rodinách, ale že srdeční infarkt
má další příčiny, jako je zvýšená tělesná