Otevřený dopis senátorům

Hynek Navrátil - Cirkus Humberto
Chvalkovická 714
193 00 Praha 9 - Horní Počernice
Jaromír Pavlík - Cirkusy společně
Tř. Míru 45
779 00 Olomouc
V Praze dne 2. listopadu 2020
Věc: Otevřený dopis od ředitele Cirkusu Humberto
Vážený pane senátore,
je nám jasné, že v současné době máte úplně jiné zájmy a starosti, než řešit budoucnost českých
cirkusů. Nám také přijde zcela absurdní, že v době, kdy se naše země zmítá uprostřed vleklé
koronavirové krize, se obě komory parlamentu zabývají právě tímto tématem. Pro nás jde sice
o záležitost existenční, avšak problém má mnohem hlubší význam.
Nehledě na to, zda cirkusy rád máte, či nikoli, pevně věříme, že jako politik ctíte a hájíte principy
svobody, pravdy a demokracie. A právě tyto principy byly v případě cirkusů v rámci dosavadního
legislativního procesu hanebně pošlapány. Pokud novela zákona projde v podobě, jakou schválila
Sněmovna, připravíte velkou skupinu lidí o víru ve spravedlnost.
Stručná geneze novely zákona č. 246/1992 sb. na ochranu zvířat proti týrání
Motivace k novelizaci zákona v oblasti chovu šelem vzešla zejména z kauzy tzv. „tygřích jatek“
Ludvíka Berouska v Bašti u Prahy. Považujeme za důležité podotknout, že jsme již necelé dva
týdny po této razii vyzvali v otevřeném dopise ministry zemědělství Tomana a životního prostředí
Brabce, aby se začali zabývat zpřísněním legislativy (viz Příloha 1). Ačkoli kauza s cirkusy nikterak
nesouvisela, neboť tato větev rodiny Berousků nikdy žádný cirkus nevlastnila (Ludvík Berousek je
vnukem sestřenice pradědečka současného majitele cirkusu Originál Berousek) - v období
komunismu provozovala pouze tzv. pojízdné zvěřince a s cirkusovým prostředím nebyla v kontaktu,
považovali jsme za nutné se od kauzy distancovat. Naše dopisy tehdy zůstaly bez odezvy.
Část první: Zákaz všech zvířat v cirkusech
Přestože vyšetřovatelé provázanost podnikání Ludvíka Berouska a jeho kontakt s českými cirkusy
vyloučili, aktivisté dělali vše pro to, aby vyvolali dojem zcela opačný. V médiích se tehdy
objevovaly apely zástupců Svobody zvířat upozorňující na fyzické týrání a strádání zvířat a lživá
tvrzení o napojení na zmiňovanou kauzu. Dne 19. října 2018 vydalo ministerstvo zemědělství
tiskovou zprávu, v níž oznámilo záměr zakázat vystupování všech zvířat v cirkusech. Novela prý již
prošla i mezirezortním připomínkovým řízením. Své kroky tehdy zdůvodnilo tvrzením, že podobná
omezení platí v desítkách zemí - mj. v Itálii (dezinformace) nebo Řecku (zákaz již zrušen).
( 1/ 8)

Vznik iniciativy Cirkusy společně
Ministerstva připravila novelu zákona omezující jasně definovanou uměleckou formu a legitimní
formu podnikání, aniž by projevila sebemenší snahu se s námi spojit. Veškeré kontakty přitom měla
k dispozici. Právě z tohoto důvodu jsme 25. října 2018 uspořádali pod šapitó Cirkusu Humberto
společnou tiskovou konferenci, na které se poprvé od Sametové revoluce spojili zástupci všech
největších českých cirkusů. Vznikla iniciativa Cirkusy společně, která vydala tuto výzvu:
„ (…) Vyzýváme ministra zemědělství Miroslava Tomana a ministra životního prostředí Richarda
Brabce, aby bez zbytečných odkladů zahájili zcela nové vyjednávání ohledně zpřísnění podmínek
chovu vybraných druhů zvířat. Považujeme za naprosto legitimní požadovat, abychom byli jeho
přímými účastníky. Zásadně odmítáme stávající rétoriku směřující k úplnému zákazu či výraznému
omezení chovu a drezúry druhů, které v současné době vlastníme. Jsme ale zcela otevřeni diskuzi
o licencování cirkusů se zvířaty, což považujeme za nejlepší a současně nejefektivnější způsob
regulace. Je totiž pochopitelně mnohem jednodušší odebrat licenci a zabavit zvířata jednomu
subjektu, který zásadně porušuje podmínky chovu, než tak činit plošně a bez rozdílu.“
Vznik expertní skupiny
Několik dní po tiskové konferenci se novému zástupci českých cirkusů Jaromíru Pavlíkovi (Cirkusy
společně) ozval náměstek ministra zemědělství Petr Jílek a nabídl mu místo v nově zřízené expertní
skupině. Nakonec se dohodli, že se kvůli případnému zastoupení budou jednání moci účastnit také
ředitelé obou největších českých cirkusů - Humberto a Berousek. Součástí skupiny byli kromě obou
zainteresovaných ministerstev (náměstci, ředitelé a vedoucí příslušných odborů) také zástupci Státní
veterinární správy, Ústřední komise pro ochranu zvířat, zoologických zahrad a chovatelských svazů.
[1] Tisková konference zástupců cirkusů [2] Hynek Navrátil (Cirkus Humberto) a Jiří Berousek (Originál Berousek) [3] Zasedání expertní skupiny
Poslanec František Vácha (TOP 09) nemluvil pravdu, když o složení skupiny hovořil ve Sněmovně.
Mimo jiné tvrdil, že se skládala z devíti zástupců ministerstva zemědělství, tří zástupců cirkusů
a jediného zástupce (podle Váchy chudáka) ministerstva životního prostředí. Divil se, že tam nebyl
žádný odborník na volně žijící zvířata. Výše na fotce můžete vidět ředitele brněnské ZOO
a viceprezidenta Unie českých a slovenských zoologických zahrad Martina Hovorku. Složení se dle
potřeby měnilo a zástupci jednotlivých subjektů mohli na jednání kdykoli přizvat další odborníky.
Část druhá: Licence
Na první jednání expertní skupiny jsme šli s jasným sdělením: Dobře, zakažme zvířata v cirkusech,
nejprve si ale řekněme proč. Byli jsme plně otevřeni diskuzi a připraveni naslouchat argumentům
( 2/ 8)

odborníků. Velice rychle jsme se však shodli, že problémový chov šelem není v našich podmínkách
spojen s cirkusy, nýbrž s tzv. zájmovými chovy. Z úst náměstka ministra životního prostředí Jiřího
Macha dokonce zaznělo, že pokud by všechny chovy vypadaly jako u nás (Humberto, Berousek),
neměl by proti nim žádné výhrady. Postupně jsme tedy vyloučili řešení formou plošného zákazu
a soustředili se na možnosti, které by oddělily dobré chovy od špatných a umožnily lepší kontrolu
nad jejich kvalitou. Jako nejvhodnější řešení se ukázaly námi navržené licence. Chov vybraných
druhů zvířat by byl v obecné rovině zákonem zakázán, povolen by byl výlučně držitelům licencí -
zoologickým zahradám a cirkusům - za dodržení přísných, jasně stanovených podmínek. Mimo jiné
expertní skupinou navržená úprava zavádí:
- zákaz fyzického kontaktu s vybranými zvířaty mimo chovatele (mazlící koutky)
- zákaz odebírání mláďat od matky
- zákaz „venčení“ zvířat mimo prostory určené k chovu
- zákaz výcviku nově narozených slonů
- odchov zvířat pouze pro vlastní účely (zákaz obchodování se zvířaty)
- udělení licence je podmíněno řádně zkolaudovaným stabilním zděným zimovištěm
- sjednocení chovných podmínek se zoologickými zahradami
- stávající chovatelé budou muset absolvovat školení a získat osvědčení
- noví chovatelé budou muset absolvovat odbornou zkoušku a získat osvědčení
- obnovení licence každých 5 let
Stávající legislativa, zejména vyhláška MZe č. 346/2006, která definuje povolenou formu výcviku
na základě metody pozitivního posilování, byla nově rozšířena o seznam zakázaných prvků. Jedná
se například o smíšenou drezúru navzájem si konkurujících druhů ap.
Kampaň #nicneskryvame
Iniciativa Cirkusy společně hned na počátku své existence přislíbila komunikovat maximálně
otevřeně a transparentně. Proto jsme spustili projekt #nicneskryvame, který všechny spolupracující
cirkusy zavazuje otevřít svá zázemí veřejnosti. Přístupné jsou také veškeré tréninky. Kdokoli tak má
v průběhu celého dne možnost přijít se podívat na vlastní oči a udělat si na problematiku vlastní
názor. Pravidelně také pořádáme komentované prohlídky s účastí veterinářů a etologů, a vybraným
lidem dáváme šanci prožít u cirkusu jeden pracovní den se vším všudy. Natáčíme videa ze života
našich zvířat a zveřejňujeme je na sociálních sítích. Některá z nich mají dnes už přes milion
zhlédnutí. Během dvou let existence se nám podařilo získat obrovské množství fanoušků a změnit
zkreslený pohled veřejnosti na současnou podobu současných českých cirkusů.
Zázemí českých cirkusů je otevřeno pro veřejnost po celý den - včetně všech tréninků. Fotky pocházejí z Cirkusu Humberto.
( 3/ 8)

Část třetí: Zákaz rozmnožování
Původní novela zákona vycházela z doporučení expertní skupiny, která se problematikou zabývala
po dobu mnoha měsíců a zvážila veškeré její dopady z mnoha úhlů. Vláda novelu v této podobě
schválila na svém zasedání 27. května 2019. Ministerstvo zemědělství pak ve spolupráci s námi
dopracovávalo ještě související průvodní vyhlášky a vše směřovalo ke kompromisu.
Pak se však něco změnilo. Premiér Andrej Babiš se 13. ledna 2020 sešel se zástupci Svobody zvířat.
Nedlouho poté vystupuje ministr životního prostředí Richard Brabec s prohlášením, že předloží
pozměňovací návrh, který chov zvířat v cirkusech do budoucna znemožní. Vystupuje tedy proti
ministru Tomanovi, se kterým sedí v jedné vládě, a chce měnit podobu zákona, na jehož přípravě
ministerstvo životního prostředí aktivně spolupracovalo.
Novela zákona posléze putovala do příslušných sněmovních výborů. Marně jsme výbory opakovaně
kontaktovali s žádostí o možnost na jednání vystoupit a zapojit se do diskuze. Marně jsme žádali
o přizvání odborníků. Dostat ke slovu se nám podařilo až prostřednictvím Mariana Jurečky mezi
2. a 3. čtením ve Sněmovně. Předseda výboru Jaroslav Faltýnek tomu chtěl za každou cenu zabránit
a muselo se hlasovat. Diskuze o cirkusech nebyla do té doby žádná. Všichni se soustředili pouze
na klecové chovy slepic. Balík pozměňovacích návrhů k cirkusům výbor doporučil o jediný hlas.
Falešné argumenty vs. Skuteční odborníci
Na světě aktuálně neexistuje jediná relevantní studie, která by dokládala nevhodnost chovu zvířat
v moderních cirkusech. Většina dosavadních zákazů v EU čerpá z jediné studie profesora bristolské
univerzity Stephena Harrise (2006) a studií členů jeho týmu (Iossa & Dorning). Nejedná se však
o původní výzkumy, ani studie z terénu, nýbrž o výtahy z již existujících odborných prací a článků.
Řada z nich však vůbec nesouvisí s cirkusy a pokud ano, není výjimkou, že chovy cirkusů, na rozdíl
od Harrisovy interpretace, hodnotí pozitivně (Ted Friend). Orientaci zjednodušuje krátké VIDEO.
V roce 2016 se expert na welfare zvířat Prof. Theodore Friend, PhD, PAS, Dipl. ACAABS z texaské
univerzity obrátil na univerzitu v Bristolu s žádostí o vysvětlení „podivného“ chování profesora
Harrise. Obvinil ho z plagiátorství a překroucení svých původních terénních výzkumů. V průběhu
vyšetřování vyšlo najevo, že profesor Harris inkasoval tisíce liber od ochranářské organizace
(RSPCA) a psal pro ni „své“ články na klíč. V důsledku tohoto skandálu byl z univerzity vyhozen,
respektive donucen k odchodu do předčasného důchodu. Paradoxně právě na jeho studiích staví
argumentace našich odpůrců z řad Svobody zvířat.
Další studie, kterými naši odpůrci argumentují, poukazují na údajný stres zvířat během transportu.
Ve skutečnosti však popisují chování zvířat žijících v zoologických zahradách. Tato zvířata nejsou
na převoz zvyklá a skutečně během něj trpí. Cestují pod sedativy v transportních bednách. Oproti
tomu cirkusová zvířata cestují zhruba jednou za dva týdny v komfortních odvětrávaných návěsech
opatřených podestýlkou na vzdálenost kolem padesáti kilometrů. Krátkou cestu většinou v poklidu
prospí (máme k dispozici kamerové záznamy). Zemědělský výbor německého Bundestagu zadal
v roce 2019 vypracování studie chování cirkusových zvířat před, během a po převozu na základě
analýzy změn hladiny stresových hormonů přítomných ve slinách a trusu. Na jejím základě (žádný
prokázaný stres) pak návrh na omezení cirkusů v Německu smetl ze stolu. Studii máme k dispozici.
Nabídli jsme ji i sněmovnímu zemědělskému výboru. Bez odezvy.
( 4/ 8)

Existují ovšem uznávaní vědci, kteří chov zvířat v cirkusech podporují. Mají totiž celoživotní
zkušenost se studiem volně žijících zvířat a srovnání jejich chování ve volné přírodě, zoologických
zahradách a v cirkusech. Jedná se například o Dr. Marthe Kiley-Worthington a výše zmiňovaného
Prof. Teda Frienda. Oba nezávisle na sobě tvrdí, že šelmy chované v lidské péči prožijí v cirkuse
mnohem kvalitnější život než v sebelepší zoologické zahradě. Chovaným zvířatům je totiž potřeba
řadu činností kompenzovat cílenými aktivitami v rámci tzv. enrichmentu. Nejúčinnější metodou je
cvičení formou pozitivního posilování, kdy se zvířata učí formou hry spolupracovat s člověkem.
Tato metoda pomáhá odbourávat nudu, předchází vzniku apatických stavů a stereotypního chování.
V zoologických zahradách jsou však šelmy o tento benefit kvůli bezkontaktnímu chovu ochuzeny.
Proto je vidíte buď apaticky ležet nebo bezmyšlenkovitě přecházet tam a zpět. V cirkusech jsou
šelmy mnohem vitálnější a ve výbězích si hrají. S oběma vědci jsme v úzkém kontaktu a jsme
připraveni je přivézt do České republiky. Zákaz chovu zvířat v kvalitních cirkusech považují
s ohledem na své poznatky za absurdní.
Odborníci v Česku
I v Česku se do veřejné diskuze zapojilo několik akademiků. Na rozdíl od výše zmíněných vědců
jim však většinou chybí zkušenost z cirkusového prostředí. Jejich vyjádření jsou tak spojena s řadou
nepřesností a dezinformací. Kromě senátora Rabase se jedná například o Zdeňka Knotka, prezidenta
České asociace veterinárních lékařů volně žijících zvířat a zvířat zoologických zahrad. Tato malá
asociace s honosným názvem vydala letos výzvu, ve které prohlašuje, že cirkusy nejsou schopny
zvířatům zajistit optimální podmínky k životu. Na základě čeho ke stanovisku dospěla, neuvádí.
Asociace má přibližně padesát členů. Oslovili jsme ty z nich, kteří s cirkusy spolupracují formou
poskytování veterinární péče. Ani jeden o stanovisku asociace nevěděl, ba co navíc, nesouhlasí
s ním. Snažili jsme se tedy zjistit, kdo a proč výzvu zveřejnil. Z oficiálních materiálů pro média
vyplývá, že kromě Zdeňka Knotka stojí za výzvou senátoři Přemysl Rabas a Petr Orel. Výzva byla
publikována na oficiální doméně www.vedcihajizvirata.cz. Doména je registrována na organizaci
Svoboda zvířat. Podrobnosti odhaluje toto VIDEO.
Všichni naši odpůrci z řad odborníků na volně žijící zvířata přiznávají, že v cirkuse nebyli nejméně
dvacet let. Specializují se výlučně na ZOO, které představují zcela odlišný koncept chovu. Zatímco
pro cirkusy je typický kontaktní chov, kdy je ke každému zvířeti přistupováno jako k individualitě,
zoologické zahrady razí koncept chovu bezkontaktního. Nejnovější poznatky ukazují, že kontakt je
pro pro kvalitu života chovaných zvířat výrazným přínosem.
Přehlížené problémy ZOO
Jsme si vědomi toho, že na půdě Senátu bude proti nám zřejmě řečnit ředitel dvorské ZOO Přemysl
Rabas, podle kterého nemohou cirkusy naplnit biologické potřeby zvířat. Jaké má konkrétně
na mysli? Například mezi základní biologické potřeby šelem patří lov a rozmnožování se. Šelmy
chované v lidské péči obecně neloví, a to ani v cirkuse, ani v ZOO. Lvi v chovném zařízení, jemuž
pan senátor šéfuje, měli ještě donedávna aplikovány hormonální čipy, které jim rozmnožování
znemožňovaly. Paradox, že? A když už se tam nějaká zvířata narodí, jsou nepotřební samci utraceni
(před rokem například kriticky ohrožený a v přírodě vyhynulý mladý samec lva berberského).
Eufemisticky to nazývají „humánní euthanasií“ (euthanasie je přitom podmíněna souhlasem).
Utrácení zdravých, leč nadbytečných zvířat v zoologických zahradách je naprosto běžné a patří
( 5/ 8)

k přehlíženým problémům v rámci tzv. managementu chovu. Panu Rabasovi doporučujeme, aby se
soustředil na jeho řešení. Chránit zvířata jejich usmrcováním nám totiž přijde zvrácené. Vám ne?
Podobně zoologické zahrady dlouhodobě selhávají ve snaze navracet zvířata zpět do volné přírody
(především šelmy). Úspěšnost reintrodukcí je tristně nízká. Přitom to patří k jejich základnímu
poslání, jímž rády obhajují svou existenci.
Aktuální situace v Evropě
Není pravdou, že je zákaz zvířat v cirkusech současným trendem. Naopak. Například ještě v roce
2018 se hovořilo o plánovaném zákazu cirkusů v Itálii. Vzhledem k tomu, že argumentačně čerpal
z Harrisovy studie, nebylo nic jednoduššího, než přizvat na jednání přímo Teda Frienda. Italský
Senát po rozpravě s ním od záměru zcela upustil. Po dvou letech byly prolomeny zákazy v Řecku
a Chorvatsku, kde jsou aktuálně cirkusům udělovány roční (sezónní) povolenky k činnosti. Zákaz
před několika lety zrušilo také Švýcarsko. Opětovné povolení šelem zvažuje Holandsko. Vhodnou
cestou pro vyspělou Evropu se zdá být regulace ve formě licencí, nikoli bezdůvodné zákazy.
Současná podoba moderního cirkusu
Rádi bychom vysvětlili několik rozšířených mýtů. Cirkus bez zvířat neexistuje. Jedná se o jasně
definovanou uměleckou formu, jejíž nedílnou součástí jsou klauni, artisté a zvířata. Artistické formy
bez zvířat se nazývají varieté, revue, pohybové divadlo, popřípadě nový cirkus. To jsou ale odlišné
umělecké formy zaměřené na odlišné publikum. Jsme jako divadlo a film. Nestojíme proti sobě,
koexistujeme, respektujeme se, podporujeme se a spolupracujeme.
Drezúru neprovádíme. Tohoto termínu se v kontextu s cirkusem používá víceméně z tradice. Zvířata
učíme výhradně formou pozitivního posilování. Tato metoda jim prospívá, rozvíjí jejich přirozené
vlastnosti a schopnosti, stimuluje mozek a kompenzuje některé činnosti běžné v přírodě (např. lov).
Maximální otevřenost a komunikace: Videa, která pravidelně umísťujeme na sociální sítě se setkávají s obrovským zájmem veřejnosti.
Nestavíme se do nadřazené role. Vystoupení pojímáme jako ukázku spolupráce člověka a zvířete
založenou na vzájemném pochopení a respektu. Zvířata v manéži vnímáme jako rovnocenné kolegy.
Pokud se jim do něčeho nechce, nenutíme je. Najdete u nás i zvířata, která nevystupují, protože je to
přestalo bavit. V Humbertu jde například o medvědici Markýzu. Ve třech letech ji vystupování
v manéži přestalo zajímat. Proto už pět let nevystupuje. Občas návštěvníkům zvěřince spontánně
předvede nějaké kousky ve svém výběhu. Součástí představení už ale není.
Starých zvířat se nezbavujeme. Všechna s námi jezdí do doby, dokud to jejich zdravotní stav
umožňuje. Ačkoli nevystupují, jsou tak ve společnosti ostatních zvířat, na která byla po celý život
zvyklá. V okamžiku, kdy už to možné není, zůstávají v zimovišti, kde se o ně stará kvalifikovaný
ošetřovatel.
( 6/ 8)

Zvířata nežijí v klecích 2x2 metry. Ani nikdy nežila. Fámu rozšířila Svoboda zvířat. Jedná se
o rozměr pro minimální navýšení plochy ubikace v případě rozšíření smečky o další zvíře. Ubikace
má pochopitelně plochu mnohem větší. Všechna zvířata mají k dispozici vlastní prostorné výběhy,
ve kterých tráví většinu dne. Dobrý cirkus hostuje výhradně na pozemcích, které mu umožní zajistit
dostatečný prostor pro všechna chovaná zvířata. Více ZDE.
Cirkusy nejsou přežitkem z předminulého století. Cirkusy se průběžně vyvíjejí se společností, stejně
jako každá jiná její složka. Mění se podoba vystoupení, způsob prezentace, ale také složení zvířat.
Jistě, minulosti se v cirkusech hojně objevovala i zvířata, která byla extrémně náročná na péči
a představovala obrovskou zátěž na finance (například lední medvědi, hroši, žirafy). S přechodem
cirkusů do soukromého vlastnictví po roce 1989 již majitelé chovají výhradně ta zvířata, jimž jsou
schopni zajistit adekvátní podmínky k životu za všech okolností.
Nechováme divoká zvířata. Jako divoké je definováno pouze takové zvíře, které se narodilo a žije
ve volné přírodě. U nás najdete zvířata chovaná v lidské péči po mnoho generací. Jsou navyklá
na přítomnost lidí a jejich přítomnost vyžadují. Moderní studie genomu uznávaného ruského
akademika a genetika, profesora Dmitriho Beljajeva, navíc jasně vyvracejí představu o pozvolném
procesu domestikace trvajícím desetitisíce let. Beljajev na základě výzkumu polárních lišek zjistil,
že tento proces probíhá tzv. zvratem a je na zvířatech jasně pozorovatelný již v páté generaci.
Netvrdíme, že jsou naše zvířata plně domestikována. Rozhodně však nejsou divoká!
Cirkusy není nutné ničit absurdním zákazem. Licencování umožní oddělit dobré od špatných
a současně přinese zpřísnění chovných podmínek. Je i v našem zájmu, aby nevhodné chovy zanikly.
Pokud někteří politici obhajují zákaz chovu zvířat v cirkusech přirozeným vývojem, protiřečí si.
Zákaz shůry nepředstavuje nic jiného než umělý zásah do přirozeného vývoje. Kdyby o cirkusy
nebyl zájem, přirozeně zaniknou.
Sněmovní verze novely rozhodně není výsledkem kompromisu, jak tvrdí předsedkyně TOP 09
Markéta Pekarová Adamová. Ke kompromisu musí logicky dospět obě zúčastněné strany. S námi
ale nikdo nejednal. V případě Pekarové to není poprvé, kdy o cirkusech nemluvila pravdu.
Tvrzení, že odborníci zákaz podporují, je lživé. Není možné označit za odborníka pro tuto oblast
člověka, který sice pracuje se zvířaty, ale s cirkusy nepřichází do kontaktu. Specializovaní
veterináři, kteří se o naše zvířata starají, zástupci Státní veterinární správy a inspektoři jejích
krajských poboček, představitelé Ústřední komise pro ochranu zvířat i vědci, kteří chování zvířat
v cirkusech studují, se shodují, že jsou často v lepší fyzické a psychické kondici než zvířata v ZOO.
Cirkusy neobchodují se zvířaty. V rámci udržení vhodného genofondu si jen dle potřeby vyměníme
některé jedince s jiným chovatelem. Se zvířaty se obchoduje v rámci tzv. zájmových chovů.
Nasbírali jsme přes 30 tisíc podpisů
Nepatříme mezi zastánce petic, průzkumů ani dalších podobných nátlakových metod. Podle nás by
v demokratické společnosti měly hlavní roli vždy sehrát fakta a argumenty v rámci věcné diskuze.
Přesto jsme v průběhu sezóny nasbírali 30 350 podpisů pro zachování cirkusů se zvířaty. Archy
jsme 18. června 2020 předali Petičnímu výboru Poslanecké sněmovny. Veřejné projednání se mělo
( 7/ 8)

konat 6. října 2020. Vzhledem k nastalé epidemické situaci a vyhlášení stavu nouze byla veřejnost
z jednání vyloučena. Posléze nám bylo prostřednictvím e-mailu sděleno, že se výbor peticí zabývat
nebude, protože zákon už byl odeslán do Senátu. S tím ale zásadně nesouhlasíme a budeme trvat
na jejím projednání. Senát totiž ještě může novelu do Sněmovny vrátit a výbor má ze zákona
povinnost petici projednat!
Petici jsme směřovali na členy dolní i horní komory Parlamentu České republiky (viz Příloha 2).
Je tedy určena i senátorům. Jsme připraveni odevzdat Vám oficiální potvrzení z Poslanecké
sněmovny o přijetí petice s 26 908 hlasy a petiční archy s dodatečnými 3 442 podpisy, které jsme
nasbírali po odevzdání petice ve Sněmovně. Původně jsme je měli předat na veřejném projednávání.
Zpět k odborné diskuzi
Podoba zákazu, která prošla 16. září 2020 Sněmovnou, není nikterak argumentačně podložena.
Předkladatel pozměňovacích návrhů, František Vácha, veřejně přiznal, že si je plně vědom toho,
že zvířata v cirkusech netrpí, že je majitelé mají rádi, že jim cvičení prospívá. Staví ale na svém
osobním pocitu a na průzkumu agentury Focus z roku 2018, podle kterého Češi cirkusy se zvířaty
nechtějí. Mimochodem, zmiňovaný průzkum zadala a zaplatila Svoboda zvířat. Průzkum agentury
STEM/MARK z jara roku 2019 dopadl zcela naopak…
Zákaz přeci není možné zavést bezdůvodně. Kde jsou argumenty, relevantní výzkumy, odborná
stanoviska? Je absurdní, že ještě v 21. století někdo soudí skupinu lidí, kterou nezná, za něco, o čem
nic neví. Existuje pro to slovo: Předsudek. A předsudky do 21. století nepatří, dobré cirkusy ano.
Vážený pane senátore, žádáme Vás, abyste zvážil všechny naše argumenty. Abyste se upřímně
zamyslel nad tím, co o současných cirkusech v Česku víte. Pokud máte zájem se s tímto prostředím
blíže seznámit, jste kdykoli vítán. Kontakty přikládáme. Současně jsme připraveni vést o této
problematice legitimní diskuzi, přizvat odborníky (včetně Prof. Teda Frienda a Dr. Marthe Kiley-
Worthington) a umožnit vědcům blíže zkoumat chování našich zvířat.
Je na to však velice málo času. Respektive, není na to žádný čas. Proto si vás dovolujeme požádat,
abyste v Senátu podpořil pozměňovací návrh, který by novele v otázce cirkusů vrátil její
původní vládní podobu doporučenou expertní skupinou na základě široké odborné diskuze.
Nepřijímejte nevratné změny. V horizontu pěti let se můžeme k problematice vrátit. Cirkusy by
mezitím měly povinnost splnit přísné podmínky pro získání licence a problémové zájmové chovy
by se již nerozrůstaly. Nic nebude bránit tomu, aby se zákonná úprava dle potřeby revidovala.
Pevně věříme, že se jako senátor rozhodnete zodpovědně, na základě relevantních informací, faktů,
vlastní zkušenosti a budete dle svého nejlepšího svědomí hájit pravdu a spravedlnost.
Předem Vám za to děkujeme
Hynek Navrátil, ředitel Cirkusu Humberto
Jaromír Pavlík, Cirkusy společně
+420 777 962 227 +420 728 762 209
( 8/ 8)

Příloha 1
Hynek Navrátil - Cirkus Humberto
Chvalkovická 714
193 00 Praha 9
e-mail: info@cirkushumberto.com
Telefon: +420 602 724 872
Ing. Miroslav Toman, CSc.
Ministerstvo zemědělství ČR
Těšnov 65/17
110 00 Praha 1
V Praze dne 6. srpna 2018
Věc: Otevřený dopis ministru zemědělství Ing. Miroslavu Tomanovi, CSc.
Vážený pane ministře,
až doposud jsme se k otřesné kauze tygřích jatek v Bašti u Prahy nevyjadřovali. Za prvé kvůli tomu, že nás
s tímto, ani žádným jiným podobným zařízením absolutně nic nepojí, za druhé se nás, coby jednoho
z chovatelů velkých kočkovitých šelem, nikdo na názor neptal. Pokud by se tomu tak stalo, pochopitelně
bychom tuto ohavnou činnost odsoudili. Obracíme se na Vás až v okamžiku, kdy víme, že situace v náš
neprospěch zneužívají některé organizace bojující proti cirkusům se zvířaty, které argumentují řadou
nepravd či přímo lží. Jedním z posledních takových počinů je údajná zpověď bývalého cirkusáka zveřejněná
na hradecké odnoži iDnes.cz. Nejenže popisuje praktiky, které se v českých cirkusech prokazatelně dít
nemohou a víceméně líčí obsah otřesných videí z internetu. Ale tohoto člověka v cirkusovém prostředí nikdo
z mého okolí nezná. Není náhodou, že neuvedl jméno cirkusu ani dobu, kdy v něm měl pracovat, přestože
neváhal zveřejnit svůj obličej. Tento článek postavený na nepodloženém tvrzení, bez udání místa a času,
však aktivistům skvěle posloužil k šíření nenávisti vůči nám, lidem od cirkusu.
V médiích jsme se dočetli, že připravujete novelu zákona, která by měla zpřísnit kontrolu chovu velkých
kočkovitých šelem. Chtěli bychom Vás ubezpečit, že tento krok vítáme. Stejně jako v každém oboru najdete
jedince, kteří svou činnost vykonávají poctivě, s maximální láskou a péčí, tak bohužel narazíte i na takové,
kteří jsou spíše ostudou. Bojovat proti těm druhým zmiňovaným chceme společně s Vámi. Nemůžeme se
zaručit za všechny cirkusy v zemi, přestože víme o dalších, které jsou na tom podobně jako my. Sami však
máme svědomí naprosto čisté.
Všechna zvířata v našem chovu jsou řádně registrována. Poctivě vedeme chovné knihy. Důsledně
dodržujeme veškeré normy a směrnice. Podléháme pravidelným kontrolám Krajské verinární správy.
O zvířata pečujeme s láskou a náležitou mírou respektu. Jejich transport probíhá šetrně za účasti
ošetřovatelů, přičemž jsou to právě zvířata, jejichž potřeby uspokojujeme vždy na prvním místě. Mají
odpovídající čisté ubikace a vlastní výběhy, které jim zajišťují dostatek volného pohybu. Jejich často
( 1/ 3)

Příloha 1
kritizovaná drezúra probíhá nenásilnou formou, takzvaně „za odměnu“ - podobně jako u psů. Chápeme, že
se tyto informace patrně naprosto rozcházejí s tím, co slýcháte z úst takzvaných aktivistů. My ale nemáme
co skrývat a jsme, narozdíl od nich, schopni svá tvrzení doložit. Dveře do našeho zvěřince jsou otevřeny
nejen pro kontrolory, ale pro všechny zájemce, kteří by měli o podmínkách chovu pochybnosti.
V průběhu naší existence jsme se mnohokrát snažili navázat s ochránci zvířat dialog. Nejednou jsme je zvali
na exkurzi, nabízeli jim například i dlouhodobější stáže, během nichž by měli příležitost se s chodem cirkusu
blíže seznámit. Ovšem z jejich strany o to nebyl zájem. Naprosto chápeme, že se názory lidí na chov zvířat
v zajetí různí. Bereme to jako odlišný filozofický postoj a respektujeme ho. Bráníme se ale nařčením z týrání
zvířat v jakékoli formě. Tato obvinění nás hluboce uráží. Celý život tvrdě pracujeme bez sebemenšího nároku
na podporu ze strany státu. Jsme zvyklí se o sebe postarat.
Cirkus Humberto prodělal za dobu své novodobé, svobodné, existence celou řadu podstatných změn.
Ostatně, podobně jako všechna ostatní odvětví. Je nemyslitelné, abychom ustrnuli v dobách dávno
minulých a neprošli žádným přirozeným vývojem. Investovali jsme do nového moderního stanu, osvětlení,
ozvučení, komfort divákům zajišťuje pochodlná italská tribuna, v zimě horkovzdušné vytápění, v létě pak
klimatizace, což je novinka letošního roku. Výraznou změnou prošel i náš program a pochopitelně se mění
i zázemí pro zvířata. Toto všechno zmiňované ochranářské spolky nevědí, ani nechtějí vědět. Namísto toho
stále dokola omýlají, že patříme do minulého století či přímo do propadliště dějin. Své argumenty čerpají
výhradně ze zprostředkovaných informací, často z odlehlých koutů světa. Není náhodou, že odstrašující
videa, která tak často šíří po sociálních sítích, pocházejí většinou z Ruska, Číny, Thajska či Jižní Ameriky,
a nezřídkakdy jsou i několik desetiletí stará. Skutečnost, že je realita v současné Evropě, i vzhledem
k legislativě a sociálně-kulturnímu kontextu, odlišná, přijmout odmítají. Přitom by stačilo tak málo -
přesvědčit se na vlastní oči. Část veřejnosti, která se v této věci staví na jejich stranu, je tímto způsobem
cíleně manipulována. Nikdy ovšem není chyba jen na jedné straně. Došlo nám, že jsme málo aktivní v tom
ukázat veřejnosti, jak to v moderním cirkuse se zvířaty funguje. Dveře k nám byly sice zájemcům otevřeny
vždy, nicméně byli jsme příliš pasivní a čekali, až se sami ozvou. Proto jsme se rozhodli, že budeme ještě
otevřenější a budeme sami, například prostřednictvím sociálních sítí, aktivně zveřejňovat fakta a zajímavosti
ze zákulisí.
Pevně věříme, že nepodlehnete stupňujícímu se tlaku ze strany některých neziskových organizací a různých
spolků vydávajících se za ochránce práv zvířat, a upřednostníte váhu argumentů. Jak už jsme zmínili, jejich
kampaně považujeme za cíleně dezinformační a manipulující. Po letech snahy navázat s nimi dialog, jsme
dospěli k závěru, že pro ně pravda není důležitá. Vedení těchto organizací se jen snaží dosáhnout svých
cílů, obhájit smysl své činnosti, a to bez ohledu na použité prostředky. Aktuálně se snaží vyvolat dojem, že
společnost je nakloněna zákazu zvířat v cirkusech. Nárůst zájmu o naše představení a úspěch, který
v posledních několika letech sklízíme, však svědčí o opačném trendu.
V našem programu v současné době mírně převládají artistická vystoupení nad drezúrou. Tvrzení aktivistů,
že jen rýžujeme peníze na nebohých zvířatech, je tak jen jednou z mnoha dalších nepravd. Většina z nás
( 2/ 3)

Příloha 1
od útlého dětství tvrdě trénuje svou artistickou disciplínu a pracuje na ní po celou aktivní kariéru. Jsou za
tím krev, pot a slzy, jak kdysi prohlásil někdejší britský premiér Winston Churchill. Bez toho by to nešlo.
Zvířata ale k cirkusovému umění odnepaměti patří. Ano, obešli bychom se bez nich. Ale proč? Máme úctu
k tradici a odkazu svých předků. Zvířata jsou nedílnou součástí naší rodiny. Stojí nás nemalé prostředky,
spoustu času a sil, ale my je milujeme. Všímají si toho i naši návštěvníci. Neznáme jediného, který by od nás
odcházel s tvrzením, že zvířata týráme. Naopak, většina reaguje tak, že jsme u nich svým přístupem tyto
obavy vyvrátili. Stejným způsobem teď chceme komunikovat i směrem k té části veřejnosti, která cirkusy
z jakéhokoli důvodu nenavštěvuje.
Apelujeme na Vás, pane ministře, abyste na nás při přípravách nové legislativy nezapomněl. Uvítali bychom
vznik širší expertní skupiny, ve které jsme ochotni přispět svým názorem a cennými zkušenostmi.
Nepochybujeme o tom, že odborníků na danou věc je vícero. Nicméně většině z nich chybí ona osobní
zkušenost. Mrzela nás například nedávná kritika ze strany ředitele pražské ZOO, Mgr. Miroslava Bobka,
kterého si jinak nesmírně vážíme. Jedná se zcela jistě o osobnost, které nechybí odpovídající vdělání, ani
praxe z chovu zvířat. Nicméně konktrétně náš cirkus nikdy nenavštívil. Jak tedy může hodnotit úroveň péče,
kterou zvířatům poskytujeme? Je to stejné, jako bychom my hodnotili současnou úroveň péče v pražské
ZOO na základě svých vzpomínek z dětství.
Závěrem našeho dopisu bychom Vás rádi k nám do cirkusu pozvali. Nemáme se totiž za co stydět, ani co
skrývat. Naopak, chtěli bychom Vám ukázat, co se nám od Sametové revoluce podařilo vybudovat a na co
jsme, snad právem, hrdí. Děláme vše proto, aby slova spisovatele Eduarda Basse nepřišla nazmar:
„Svět je krásný, plameny nehasnou - cirkus Humberto bude žít věčně.“
S úctou
Hynek Navrátil, principál Cirkusu Humberto
( 3/ 3)

Příloha 2
Petice
dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod
a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním
My, níže podepsaní občané prostřednictvím této petice žádáme členy dolní a horní
komory Parlamentu České republiky, tedy Poslanecké sněmovny a Senátu, námi zvolené
zástupce - poslance a senátory, aby dle vlastního nejlepšího vědomí a svědomí zabránili
přijetí legislativy zakazující nenásilnou drezúru zvířat v cirkusech. Lidé podepsaní pod
touto peticí vyjadřují souhlas se zachováním cirkusů se zvířaty v podobě, jak je známe
dnes. Chceme cirkusy se zvířaty!
Děkujeme.
Za petiční výbor:
Jiří Berousek (Národní cirkus Originál Berousek)
Jahodnická 971/30
198 00 Praha 9 - Hloubětín
Hynek Navrátil (Cirkus Humberto)
Chválkovická 714
193 00 Praha 9 - Horní Počernice
Patrik Joo (Cirkus Jo-Joo)
Zbožíčko 20, 289 25
Bohumil Navrátil (Cirkus King)
Chválkovická 714
193 00 Praha 9 - Horní Počernice
Erik Berousek (Cirkus Sultán Berousek)
Rožnovská 1125
289 25 Praha 9
Ludvík Berousek (Cirkus Bernes)
Křenická 1479/10
100 00 Praha 10
Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány je oprávněn kterýkoli člen petičního výboru.
(Klauzule vyžadovaná §5, písm. 1 zák. č. 85/1990 Sb.)