Výzkumná zpráva: Ověření efektivity Feuersteinovy metody instrumentálního obohacování ve školní praxi
Výzkumná zpráva vznikla jako výstup projektu: Rozvojem sociální gramotnosti k úspěchu, reg.č. CZ.02. 3. 61/ 0.0/0.0/16_012/0000616 financovaný MŠMT a OPVVV, v rámci aktivity KA3: Výzkumně pilotní projekt s akcentem na žáky ze socioekonomicky znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí na ZŠ.
Cílem projektu bylo vytvořit síť 13 center kolegiální podpory v oblasti rozvoje sociálních kompetencí žáků s potřebou podpůrných opatření formou Feuersteinovy metody instrumentálního obohacování (FIE). V každém kraji ČR (mimo Prahu) byla vytipována jedna základní škola, která vzdělává vysoký podíl sociálně znevýhodněných žáků a má chuť sdílet zkušenosti s realizací společného vzdělávání s ostatními. Tato centra měla zvyšovat svou kvalitu a šířit dobrou praxi formou (a) vyškolení části pedagogického sboru v metodě FIE; (b) realizací volno-
časových aktivit pro žáky; (c) vzájemného sdílení zkušeností; (d) pravidelných setkání pro školy ze svého okolí.
Projekt by realizovaný v délce 3 let (od 1. září 2017 do 31. 7. 2020). Příjemcem projektu byla Liga lidských práva partnerem projektu byla organizace Charlie Karlín z. ú. Školení pedagogů a odbornou supervizi realizovalo Autorizované tréninkové centrum metod prof. Feuersteina ATC pod vedením ředitelky PaeDr. Evy Váňové.
Výzkumná zpráva vznikla jako výstup projektu: Rozvojem sociální gramotnosti k úspěchu, reg.č. CZ.02. 3. 61/ 0.0/0.0/16_012/0000616 financovaný MŠMT a OPVVV, v rámci aktivity KA3: Výzkumně pilotní projekt s akcentem na žáky ze socioekonomicky znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí na ZŠ.
Cílem projektu bylo vytvořit síť 13 center kolegiální podpory v oblasti rozvoje sociálních kompetencí žáků s potřebou podpůrných opatření formou Feuersteinovy metody instrumentálního obohacování (FIE). V každém kraji ČR (mimo Prahu) byla vytipována jedna základní škola, která vzdělává vysoký podíl sociálně znevýhodněných žáků a má chuť sdílet zkušenosti s realizací společného vzdělávání s ostatními. Tato centra měla zvyšovat svou kvalitu a šířit dobrou praxi formou (a) vyškolení části pedagogického sboru v metodě FIE; (b) realizací volno-
časových aktivit pro žáky; (c) vzájemného sdílení zkušeností; (d) pravidelných setkání pro školy ze svého okolí.
Projekt by realizovaný v délce 3 let (od 1. září 2017 do 31. 7. 2020). Příjemcem projektu byla Liga lidských práva partnerem projektu byla organizace Charlie Karlín z. ú. Školení pedagogů a odbornou supervizi realizovalo Autorizované tréninkové centrum metod prof. Feuersteina ATC pod vedením ředitelky PaeDr. Evy Váňové.
VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE UČITELÉPředstavení výzkumu1.1 Popis výzkumné situace a formulace problému| 94Zpracovaly: Mgr. Silvia Zaťkováa Mgr. Katarína SlezákováŠkolství v České republice čelí hned několika výzvám. Když pomineme oblast nových technologií, tak je to zejménasociální začleňování. Na první pohled se pojí se změnami, které nastaly po roce 2016, kdy byla zavedena tzv. inkluze.Ta způsobila, že základní školy (ZŠ) mají přijímat různé typy dětí, i ty s významnějšími poruchami učení,nebo s postižením. Reforma znamenala i příchod žáků ze znevýhodněného sociokulturního prostředí, převážněromských, kteří byli nesprávně zařazováni do speciálních škol. Hlubší pohled na společenské dění ukazuje, žesituace není jenom výsledkem změny politiky státu v oblasti vzdělávání, ale také důsledkem rozevírajících senůžek sociální nerovnosti. Ve školách je tak stále více žáků, kteří nezvládají běžnou frontální výuku. Kromě tohose školy častěji potkávají se žáky z jiného kulturního prostředí, a to s dětmi cizinců.Mnohé školy dlouhodobě hledají a nacházejí způsoby jak s těmito žáky (Ž) 55 pracovat, pro jiné je to nová zkušenost,které se ještě brání. Všechny to však staví před nutnost reflexe pedagogické komunikace (PK), která jenejdůležitějším aspektem naplňujícím vzdělávací cíle školy (předávání vědomostí a rozvíjení mentální kapacityžáků) (Šeďová, Švaříček, Šalamounová 2012: 21). S rozmanitou skupinou ve třídě již není možné komunikovatfrontálně, jednotně a jednosměrně. Učitelé (U) 56 , kteří chtějí být ve své práci úspěšní, se musí učit komunikovatemancipujícím a povzbuzujícím způsobem.Jestliže má u učitelů dojít k poznání, že je tato změna nutná, musí U nahlédnout a přehodnotit své představy o inteligencia kognitivním vývoji dětí. V současnosti mezi praktiky převládající diskurz nahlíží na inteligenci jako nageneticky podmíněnou v linii s Piagetiánským uvažováním. Oproti tomu existují teorie (Vygotskij) zdůrazňujícísociální a kulturní podmíněnost vývoje psychiky člověka (Málková 2009: 16). Mezi takové se řadí i Fauersteinovateorie strukturní kognitivní modifikovatelnosti (Feuerstein, Feuerstein, Rand & Falik, 2006), na základě které bylavyvinuta metoda instrumentálního obohacování.55 V tomto textu využíváme zkratku „Ž“ pro označení žákyň i žáků. Pokud uvádíme „žáci“, mluvíme o obou genderových rodech.56 V tomto textu využíváme zkratku U pro označení učitelek i učitelů. Pokud uvádíme „učitelé“, mluvíme o obou genderových rodech.Výstup projektu Rozvojem sociální gramotnosti k úspěchu,registrační číslo CZ.02. 3. 61/0.0/0.0/16_012/0000616
VÝZKUMNÁZPRÁVAPŘEDSTAVENÍ VÝZKUMU| 95LINIE UČITELÉZpracovaly: Mgr. Silvia Zaťkováa Mgr. Katarína SlezákováVnitřní přesvědčení U, že je možné posílit kognitivní dovednosti, je zásadní pro úspěch Ž. Například Kozulin,Lebeer, Madella ‐Noja (et al, 2010) ukazují, že ve školách, kde byli U ztotožnění s konceptem zprostředkovanéhoučení, dosahovali žáci značně lepších výsledků. Kolektivní učení, tedy moment, když se více učitelů z jedné školyúčastní stejného programu vzdělávání (tak jako v tomto projektu) tu má posilující efekt (Garet, Porter, et al., 2001,str. 936). Tento projekt umožnil učitelům ověřit si teorii kognitivní modifikovatelnosti. Během projektu U absolvovališkolení FIE a následně vedli lekce se žáky své školy. Tento výzkum se proto zaměřuje na perspektivu učitelůa na jejich vlastní vnímání kognitivního vývoje dětídíky zprostředkovanémuučení. Dále pak na priority a postojeve vzdělávání a pedagogickou komunikaci.Domníváme se, že školení a následné dlouhodobé vedení FIE lekcí, typických zprostředkovaným učením, můžepro učitele znamenat sebezkušenostní profesionální rozvoj, který je dovede k nové praxi pedagogické komunikacei v běžné výuce. Efekt chceme ještě posílit tímto akčním výzkumem. Ve vybraných školách jsme uskutečnilypolostrukturované rozhovory, které mají za cíl společně s učiteli reflektovat vliv FIE na jejich pedagogickou praxia komunikaci. Moment zastavení, který rozhovor představuje, zároveň poskytuje učitelům možnost uvědomit sizměny postojů a způsobů, které nastaly v nehodnotící interakci s výzkumnicí, která jim naslouchá.1. 2 Výzkumné otázkyEfektivita FIE je zkoumána v druhé linii akčního výzkumu skrze dopadovou studii, která sleduje kognitivní alei sociální změny u dětí. Tuto část výzkumu zaměřujeme na perspektivu učitelů a skrze kvalitativní rozhovorysledujeme, jakým způsobem je jejich učitelská praxe ovlivněna zprostředkovaným učením ztělesněným v metoděFIE, absolvováním školení a také praxí s dětmi ve FIE lekcích. Cílem této studie je tedy popsat, jak se z pohleduučitelů změnila jejich pedagogická komunikace a uvažování o vzdělávacím procesu po seznámení se s metodouzprostředkovaného učení. Zaměřujeme se přitom na postoje na úrovni škol, jelikož předpokládáme, že se učitelévzájemně ovlivňují v rámci CKP, ale hlavně skrze FIE buňky (skupiny učitelů vedoucí FIE lekce). Analýza naúrovni škol nám zároveň umožní detekovat celkovou změnu v pedagogickém přístupu v dané instituci a šířeníprincipů FIE i mezi učitele, kteří nebyli v projektu zapojeni.Výstup projektu Rozvojem sociální gramotnosti k úspěchu,registrační číslo CZ.02. 3. 61/0.0/0.0/16_012/0000616
- Page 43 and 44: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE DĚTIZpracov
- Page 45 and 46: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE DĚTIanalýz
- Page 47 and 48: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE DĚTIZpracov
- Page 49 and 50: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE DĚTIanalýz
- Page 51 and 52: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE DĚTIZpracov
- Page 53 and 54: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE DĚTIZpracov
- Page 55 and 56: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE DĚTIanalýz
- Page 57 and 58: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE DĚTIanalýz
- Page 59 and 60: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE DĚTIZpracov
- Page 61 and 62: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE DĚTIZpracov
- Page 63 and 64: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE DĚTIanalýz
- Page 65 and 66: VÝZKUMNÁZPRÁVA5 Závěr| 65LINIE
- Page 67 and 68: VÝZKUMNÁZPRÁVAzávěr| 67LINIE D
- Page 69 and 70: VÝZKUMNÁZPRÁVAzávěr| 69LINIE D
- Page 71 and 72: VÝZKUMNÁZPRÁVAliteratura| 71LINI
- Page 73 and 74: VÝZKUMNÁZPRÁVA7 Přílohy| 73LIN
- Page 75 and 76: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE DĚTIPŘÍLO
- Page 77 and 78: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE DĚTIPŘÍLO
- Page 79 and 80: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE DĚTIPŘÍLO
- Page 81 and 82: VÝZKUMNÁZPRÁVAPŘÍLOHY| 81LINIE
- Page 83 and 84: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE DĚTIPŘÍLO
- Page 85 and 86: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE DĚTIPŘÍLO
- Page 87 and 88: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE DĚTIPŘÍLO
- Page 89 and 90: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE DĚTIPŘÍLO
- Page 91 and 92: VÝZKUMNÁZPRÁVAObsah| 91LINIE UČ
- Page 93: VÝZKUMNÁZPRÁVApoužité zkratky|
- Page 97 and 98: VÝZKUMNÁZPRÁVAMetodologie| 97LIN
- Page 99 and 100: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE UČITELÉMET
- Page 101 and 102: VÝZKUMNÁZPRÁVAMETODOLOGIE| 101LI
- Page 103 and 104: VÝZKUMNÁZPRÁVAMETODOLOGIE| 103LI
- Page 105 and 106: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE UČITELÉMET
- Page 107 and 108: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE UČITELÉZŠ
- Page 109 and 110: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE UČITELÉzš
- Page 111 and 112: VÝZKUMNÁZPRÁVAzš běžecká| 11
- Page 113 and 114: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE UČITELÉzš
- Page 115 and 116: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE UČITELÉZŠ
- Page 117 and 118: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE UČITELÉzš
- Page 119 and 120: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE UČITELÉZŠ
- Page 121 and 122: VÝZKUMNÁZPRÁVAzš dostupná| 121
- Page 123 and 124: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE UČITELÉSro
- Page 125 and 126: VÝZKUMNÁZPRÁVASrovnání přípa
- Page 127 and 128: VÝZKUMNÁZPRÁVASrovnání přípa
- Page 129 and 130: VÝZKUMNÁZPRÁVALiteratura| 129LIN
- Page 131 and 132: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE UČITELÉpř
- Page 133 and 134: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE UČITELÉpř
- Page 135 and 136: VÝZKUMNÁZPRÁVApřílohy| 135LINI
VÝZKUMNÁ
ZPRÁVA
PŘEDSTAVENÍ VÝZKUMU
| 95
LINIE UČITELÉ
Zpracovaly: Mgr. Silvia Zaťková
a Mgr. Katarína Slezáková
Vnitřní přesvědčení U, že je možné posílit kognitivní dovednosti, je zásadní pro úspěch Ž. Například Kozulin,
Lebeer, Madella ‐Noja (et al, 2010) ukazují, že ve školách, kde byli U ztotožnění s konceptem zprostředkovaného
učení, dosahovali žáci značně lepších výsledků. Kolektivní učení, tedy moment, když se více učitelů z jedné školy
účastní stejného programu vzdělávání (tak jako v tomto projektu) tu má posilující efekt (Garet, Porter, et al., 2001,
str. 936). Tento projekt umožnil učitelům ověřit si teorii kognitivní modifikovatelnosti. Během projektu U absolvovali
školení FIE a následně vedli lekce se žáky své školy. Tento výzkum se proto zaměřuje na perspektivu učitelů
a na jejich vlastní vnímání kognitivního vývoje dětídíky zprostředkovanémuučení. Dále pak na priority a postoje
ve vzdělávání a pedagogickou komunikaci.
Domníváme se, že školení a následné dlouhodobé vedení FIE lekcí, typických zprostředkovaným učením, může
pro učitele znamenat sebezkušenostní profesionální rozvoj, který je dovede k nové praxi pedagogické komunikace
i v běžné výuce. Efekt chceme ještě posílit tímto akčním výzkumem. Ve vybraných školách jsme uskutečnily
polostrukturované rozhovory, které mají za cíl společně s učiteli reflektovat vliv FIE na jejich pedagogickou praxi
a komunikaci. Moment zastavení, který rozhovor představuje, zároveň poskytuje učitelům možnost uvědomit si
změny postojů a způsobů, které nastaly v nehodnotící interakci s výzkumnicí, která jim naslouchá.
1. 2 Výzkumné otázky
Efektivita FIE je zkoumána v druhé linii akčního výzkumu skrze dopadovou studii, která sleduje kognitivní ale
i sociální změny u dětí. Tuto část výzkumu zaměřujeme na perspektivu učitelů a skrze kvalitativní rozhovory
sledujeme, jakým způsobem je jejich učitelská praxe ovlivněna zprostředkovaným učením ztělesněným v metodě
FIE, absolvováním školení a také praxí s dětmi ve FIE lekcích. Cílem této studie je tedy popsat, jak se z pohledu
učitelů změnila jejich pedagogická komunikace a uvažování o vzdělávacím procesu po seznámení se s metodou
zprostředkovaného učení. Zaměřujeme se přitom na postoje na úrovni škol, jelikož předpokládáme, že se učitelé
vzájemně ovlivňují v rámci CKP, ale hlavně skrze FIE buňky (skupiny učitelů vedoucí FIE lekce). Analýza na
úrovni škol nám zároveň umožní detekovat celkovou změnu v pedagogickém přístupu v dané instituci a šíření
principů FIE i mezi učitele, kteří nebyli v projektu zapojeni.
Výstup projektu Rozvojem sociální gramotnosti k úspěchu,
registrační číslo CZ.02. 3. 61/0.0/0.0/16_012/0000616
Change language