Výzkumná zpráva: Ověření efektivity Feuersteinovy metody instrumentálního obohacování ve školní praxi
Výzkumná zpráva vznikla jako výstup projektu: Rozvojem sociální gramotnosti k úspěchu, reg.č. CZ.02. 3. 61/ 0.0/0.0/16_012/0000616 financovaný MŠMT a OPVVV, v rámci aktivity KA3: Výzkumně pilotní projekt s akcentem na žáky ze socioekonomicky znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí na ZŠ.
Cílem projektu bylo vytvořit síť 13 center kolegiální podpory v oblasti rozvoje sociálních kompetencí žáků s potřebou podpůrných opatření formou Feuersteinovy metody instrumentálního obohacování (FIE). V každém kraji ČR (mimo Prahu) byla vytipována jedna základní škola, která vzdělává vysoký podíl sociálně znevýhodněných žáků a má chuť sdílet zkušenosti s realizací společného vzdělávání s ostatními. Tato centra měla zvyšovat svou kvalitu a šířit dobrou praxi formou (a) vyškolení části pedagogického sboru v metodě FIE; (b) realizací volno-
časových aktivit pro žáky; (c) vzájemného sdílení zkušeností; (d) pravidelných setkání pro školy ze svého okolí.
Projekt by realizovaný v délce 3 let (od 1. září 2017 do 31. 7. 2020). Příjemcem projektu byla Liga lidských práva partnerem projektu byla organizace Charlie Karlín z. ú. Školení pedagogů a odbornou supervizi realizovalo Autorizované tréninkové centrum metod prof. Feuersteina ATC pod vedením ředitelky PaeDr. Evy Váňové.
Výzkumná zpráva vznikla jako výstup projektu: Rozvojem sociální gramotnosti k úspěchu, reg.č. CZ.02. 3. 61/ 0.0/0.0/16_012/0000616 financovaný MŠMT a OPVVV, v rámci aktivity KA3: Výzkumně pilotní projekt s akcentem na žáky ze socioekonomicky znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí na ZŠ.
Cílem projektu bylo vytvořit síť 13 center kolegiální podpory v oblasti rozvoje sociálních kompetencí žáků s potřebou podpůrných opatření formou Feuersteinovy metody instrumentálního obohacování (FIE). V každém kraji ČR (mimo Prahu) byla vytipována jedna základní škola, která vzdělává vysoký podíl sociálně znevýhodněných žáků a má chuť sdílet zkušenosti s realizací společného vzdělávání s ostatními. Tato centra měla zvyšovat svou kvalitu a šířit dobrou praxi formou (a) vyškolení části pedagogického sboru v metodě FIE; (b) realizací volno-
časových aktivit pro žáky; (c) vzájemného sdílení zkušeností; (d) pravidelných setkání pro školy ze svého okolí.
Projekt by realizovaný v délce 3 let (od 1. září 2017 do 31. 7. 2020). Příjemcem projektu byla Liga lidských práva partnerem projektu byla organizace Charlie Karlín z. ú. Školení pedagogů a odbornou supervizi realizovalo Autorizované tréninkové centrum metod prof. Feuersteina ATC pod vedením ředitelky PaeDr. Evy Váňové.
VÝZKUMNÁZPRÁVA1 Cíl výzkumu| 6LINIE DĚTIZpracovaly: Mgr. Markéta Francováa Mgr. Michaela Šmídová, Ph. D.V České republice je metoda FIE používána již od počátku 90. let v práci jak s dětskou, tak dospělou populací, skupinověi individuálně. Z hlediska užití metody na základních školách rozlišujeme školy podle zkušeností s FIE naty, které zařadily FIE přímo do vyučování (tj. v rámci formálního vzdělávání) nebo využívají metodu v mimoškolníchaktivitách, formou kroužků (v rámci neformálního vzdělávání). Do projektu se zapojilo celkem třináct škol,které kromě dvou, metodu FIE dosud nepraktikovaly. Z nich pět se stalo subjekty popisovaného výzkumu. Školyse připojily ve dvou vlnách, tj. ve školním roce 2017/18 a ve školním roce 2018/19 (viz tabulka 1). Výzkum začalběhem podzimu 2017 dle časových a organizačních možností daných škol (viz Harmonogram).1 Cíl výzkumu a popis výzkumné situaceCílem této části akčního výzkumu bylo zjistit vliv metody FIE na vybrané kognitivní funkce žáků – konkrétně nato, jak metoda FIE rozvíjí jejich paměť a pozornost. Tyto složky jsou nezbytnou součástí každého procesu učení.Paměť je oblastí, která je pro proces učení klíčová (jako vlastnost a soubor procesů, které umožňují osvojení informací,jejich uchování a vybavení) 5 , pozornost představuje zaměřenost, výběrovost vnímání, je základnímpředpokladem učení. 6 Formulace základní výzkumné otázky zní: Jakým způsobem ovlivňuje implementace FIE(konkrétně za použití instrumentu Uspořádání bodů) kognitivní funkce žáků se speciálními vzdělávacími potřebami7 (specificky pozornost a paměť)? Případně, jestli ovlivňuje také další oblasti osobnosti žáků?5 Čáp J., Mareš J.: Psychologie pro učitele. Praha: Portál 2001, s. 86.6 Nakonečný M.: Obecná psychologie. Praha: Triton 2015, s. 350, Vágnerová M.: Vývoj pozornosti a exekutivních funkcí. Praha: Raabe 2020.7 Dle definice MŠMT: „Dítětem, žákem, či studentem (dále jen „žák“) se speciálními vzdělávacími potřebami je žák, který k naplnění svých vzdělávacích možnostínebo k uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními, potřebuje poskytnutí podpůrných opatření vyplývajících z jeho individuálních potřebna základě jeho zdravotního stavu, odlišného kulturního prostředí nebo jiných životních podmínek.“ Jedná se o žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvoduzdravotního stavu, žáky s vadami řeči, žáky se specifickými poruchami učení, pozornosti a chování, žáky z odlišných kulturních a životních podmínek, žáky, jejichžmateřským jazykem není čeština, žáky nadané a mimořádně nadané, pokud mají přidružené speciální vzdělávací potřeby. Dovolíme si tuto skupinu rozšířit o žákys osobnostními potřebami (nespadají do kategorie žáků s poruchami chování), ale potřebují ke svému rozvoji take specifický přístup, který bere v potaz jejichindividuální specicifické potřeby (jakými může být strach z projevu před ostatními, obavy z chybování, obavy sdělit ostatním svůj názor a další) a o žáky s vnímanoupotřebou rozvoje nadání (aktuální téma vzdělávání).Výstup projektu Rozvojem sociální gramotnosti k úspěchu,registrační číslo CZ.02. 3. 61/0.0/0.0/16_012/0000616
VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE DĚTIcíl výzkumuStanovily jsme si specifické vedlejší výzkumné otázky:| 7Zpracovaly: Mgr. Markéta Francováa Mgr. Michaela Šmídová, Ph. D.▪▪▪▪Jak ovlivňuje zavádění metody FIE do vzdělávání základních škol (konkrétně se jedná o aplikaci instrumentuUspořádání bodů) pozornost žáků?Jak ovlivňuje zavádění metody FIE do vzdělávání základních škol (konkrétně se jedná o aplikaci instrumentuUspořádání bodů) paměť žáků?Dochází k rozvoji dalších osobnostních složek? Konkrétně nás zajímá sebeovládání, dotazování se, práce s chybou,slovní projev, aktivita při hodině, samostatnost, plánování, zájem a motivace, přesnost.V rámci kvalitativního výzkumu je položena výzkumná otázka: Jaké změny v osobnostní složce žáků způsobujezavádění instrumentu Uspořádání bodů do výuky? Jak vnímají dopad implementace instrumentu Uspořádáníbodů učitelé? Jak vnímají subjektivní přínos žáci? V této oblasti budou výsledky prezentovány formou případovéstudie (škola K) a analýzou výpovědí žáků a učitelů u jednotlivých škol.Uspořádání bodů je výchozím instrumentem při práci s metodou, tzn. že každý účastník FIE s ním začíná. Prokrátké přiblížení: tento instrument 8 má za cíl uvést žáka do způsobu práce s touto metodou, nastavit základníprincipy práce. Ty zahrnují prvotní rozbor úvodní stránky instrumentu, přípravu, plán a strategii vypracováníkaždého úkolu. Pochopení, jaký úkol se na stránce řeší, možnost přemýšlet nad úkolem tak dlouho, jak potřebuji.Sdílení svých řešení s ostatními a pohledu na daný úkol. Zároveň tento instrument rozvíjí přesnost a správnostvypracování, vizuální přenos, uchování neměnnosti tvarů a jevů, rozlišování a oddělení blízkých prvků, plánovánía omezení impulzivity 9 . Je neverbální, je tedy přístupný i žákům s obtížemi v řečové oblasti nebo žákům8 Instrumentem je nazýván pracovní sešit, který je základem práce s metodou, ne však cílem. Je prostředkem pro rozvíjení kognitivních struktur, důležité je, jak ses ním pracuje, zejména ve způsobu zprostředkování lektorem.9 Feuerstein R.: Vytváření a zvyšování kognitivní modifikovatelnosti. Praha: Karolinum 2018, s. 205–210.Výstup projektu Rozvojem sociální gramotnosti k úspěchu,registrační číslo CZ.02. 3. 61/0.0/0.0/16_012/0000616
- Page 1 and 2: VÝZKUMNÁZPRÁVA| 1Zpracovaly: Mgr
- Page 3 and 4: VÝZKUMNÁZPRÁVAÚvod| 3LINIE DĚT
- Page 5: VÝZKUMNÁZPRÁVAúvod| 5LINIE DĚT
- Page 9 and 10: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE DĚTIZpracov
- Page 11 and 12: VÝZKUMNÁZPRÁVAmetodologie| 11LIN
- Page 13 and 14: VÝZKUMNÁZPRÁVAmetodologie| 13LIN
- Page 15 and 16: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE DĚTImetodol
- Page 17 and 18: VÝZKUMNÁZPRÁVAmetodologie| 17LIN
- Page 19 and 20: VÝZKUMNÁZPRÁVA4 Analýza dat a j
- Page 21 and 22: VÝZKUMNÁZPRÁVAanalýza| 21LINIE
- Page 23 and 24: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE DĚTIZpracov
- Page 25 and 26: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE DĚTIanalýz
- Page 27 and 28: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE DĚTIanalýz
- Page 29 and 30: VÝZKUMNÁZPRÁVAanalýza| 29LINIE
- Page 31 and 32: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE DĚTIanalýz
- Page 33 and 34: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE DĚTIanalýz
- Page 35 and 36: VÝZKUMNÁZPRÁVAanalýza| 35LINIE
- Page 37 and 38: VÝZKUMNÁZPRÁVAanalýza| 37LINIE
- Page 39 and 40: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE DĚTIanalýz
- Page 41 and 42: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE DĚTIZpracov
- Page 43 and 44: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE DĚTIZpracov
- Page 45 and 46: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE DĚTIanalýz
- Page 47 and 48: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE DĚTIZpracov
- Page 49 and 50: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE DĚTIanalýz
- Page 51 and 52: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE DĚTIZpracov
- Page 53 and 54: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE DĚTIZpracov
- Page 55 and 56: VÝZKUMNÁZPRÁVALINIE DĚTIanalýz
VÝZKUMNÁ
ZPRÁVA
1 Cíl výzkumu
| 6
LINIE DĚTI
Zpracovaly: Mgr. Markéta Francová
a Mgr. Michaela Šmídová, Ph. D.
V České republice je metoda FIE používána již od počátku 90. let v práci jak s dětskou, tak dospělou populací, skupinově
i individuálně. Z hlediska užití metody na základních školách rozlišujeme školy podle zkušeností s FIE na
ty, které zařadily FIE přímo do vyučování (tj. v rámci formálního vzdělávání) nebo využívají metodu v mimoškolních
aktivitách, formou kroužků (v rámci neformálního vzdělávání). Do projektu se zapojilo celkem třináct škol,
které kromě dvou, metodu FIE dosud nepraktikovaly. Z nich pět se stalo subjekty popisovaného výzkumu. Školy
se připojily ve dvou vlnách, tj. ve školním roce 2017/18 a ve školním roce 2018/19 (viz tabulka 1). Výzkum začal
během podzimu 2017 dle časových a organizačních možností daných škol (viz Harmonogram).
1 Cíl výzkumu a popis výzkumné situace
Cílem této části akčního výzkumu bylo zjistit vliv metody FIE na vybrané kognitivní funkce žáků – konkrétně na
to, jak metoda FIE rozvíjí jejich paměť a pozornost. Tyto složky jsou nezbytnou součástí každého procesu učení.
Paměť je oblastí, která je pro proces učení klíčová (jako vlastnost a soubor procesů, které umožňují osvojení informací,
jejich uchování a vybavení) 5 , pozornost představuje zaměřenost, výběrovost vnímání, je základním
předpokladem učení. 6 Formulace základní výzkumné otázky zní: Jakým způsobem ovlivňuje implementace FIE
(konkrétně za použití instrumentu Uspořádání bodů) kognitivní funkce žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
7 (specificky pozornost a paměť)? Případně, jestli ovlivňuje také další oblasti osobnosti žáků?
5 Čáp J., Mareš J.: Psychologie pro učitele. Praha: Portál 2001, s. 86.
6 Nakonečný M.: Obecná psychologie. Praha: Triton 2015, s. 350, Vágnerová M.: Vývoj pozornosti a exekutivních funkcí. Praha: Raabe 2020.
7 Dle definice MŠMT: „Dítětem, žákem, či studentem (dále jen „žák“) se speciálními vzdělávacími potřebami je žák, který k naplnění svých vzdělávacích možností
nebo k uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními, potřebuje poskytnutí podpůrných opatření vyplývajících z jeho individuálních potřeb
na základě jeho zdravotního stavu, odlišného kulturního prostředí nebo jiných životních podmínek.“ Jedná se o žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu
zdravotního stavu, žáky s vadami řeči, žáky se specifickými poruchami učení, pozornosti a chování, žáky z odlišných kulturních a životních podmínek, žáky, jejichž
mateřským jazykem není čeština, žáky nadané a mimořádně nadané, pokud mají přidružené speciální vzdělávací potřeby. Dovolíme si tuto skupinu rozšířit o žáky
s osobnostními potřebami (nespadají do kategorie žáků s poruchami chování), ale potřebují ke svému rozvoji take specifický přístup, který bere v potaz jejich
individuální specicifické potřeby (jakými může být strach z projevu před ostatními, obavy z chybování, obavy sdělit ostatním svůj názor a další) a o žáky s vnímanou
potřebou rozvoje nadání (aktuální téma vzdělávání).
Výstup projektu Rozvojem sociální gramotnosti k úspěchu,
registrační číslo CZ.02. 3. 61/0.0/0.0/16_012/0000616
Change language