Infrastrukturní problematika Ústí nad Labem a jeho okolí z pohled u potřeb Ústeckého kraje

1.4 Slovo úvodem - z pohledu zadavatele
Vize Ústeckého kraje jako „bezuhelného“
Na Ústecký kraj čekají v budoucnu mimořádné výzvy. Požadavky na kompletní strukturální změnu regionu v důsledku
„odchodu od uhlí“ přijdou s největší pravděpodobností do deseti let. Je třeba hledat způsoby přípravy, adekvátní tomuto dynamickému
a turbulentnímu procesu, zejména pro potřeby samospráv. Vedle kvalifikovaně připravovaných a vedených soutěží
dle regulí ČKA by mohly prospět i tzv.strukturální nebo regionální plány. Ty by měly umožnit na základě „hodnot“, „vztahů“,
„priorit“ s lokalitami a územím pracovat jako s vyvíjejícím se organismem. Zejména pro představitele samospráv na různých
úrovních (obecní, městské, krajské) to může být jeden z nástrojů při ověřování a generování vlastních představ a vizí.
Ústecký kraj musí být připraven na dokončování dopravní infrastrukturní sítě i celoevropského systému
vysokorychlost ních tratí (VRT). Vše je třeba plánovat s vizí budoucího komplexního rozvoje kraje.
Analýza dosavadního přístupu
Po druhé polovině devatenáctého století zažil Ústecký kraj další velký rozvoj zejména s poválečným rozmachem průmyslu
a novými způsoby těžby uhlí. Tehdejší změny provázely na svou dobu vždy ty nejlepší možné přístupy. Jsou pořádány
velké architektonické a urbanistické soutěže, zakládána specializovaná projektová a výzkumná pracoviště. Zlom nastává počátkem
devadesátých let, kdy s postupným útlumem těžby dochází i ke změně vnímání prostorových souvislostí. Ústecký kraj
se z privilegované pozice dostává do vleku událostí a náročně hledá své nové místo, vize, které by dokázaly být stejně nosné
a dokázaly by vytvářet obdobně silnou identitu, jako je ta, která ho spojovala s těžkým průmyslem. Situace je dnes paradoxní
i v tom smyslu, že dodnes je zde těžené hnědé uhlí nějakým způsobem přítomno ve skoro polovině u nás vyráběné elektrické
energie.
Devadesátá léta z různých důvodů na progresivitu přístupu let šedesátých už nenavazují. Adekvátní velkorysý přístup
je nyní spojován až se soutěží na úpravy okolí jezera Milada. Soutěž by měla přehodnocovat jak bezprostřední okolí jezera,
tak vztahy k okolním městům (Ústí n. L., Teplicím, Chabařovicím, Trmicím,...), tak vazby celého východního konce Mostecké
uhelné pánve, kde je míst s ukončenou těžbou velká řada.
Rekultivační práce (jedná se o více než 400 km2) dodnes vycházejí z přístupu šedesátých let. Pro v té době uplatňovaný
modernistický přístup, který je na geopolitickém Západě relativizován už koncem padesátých let, je charakteristická
oddělenost jednotlivých funkcí (práce, bydlení, rekreace, doprava).
Pokud tak dnes mluvíme o „rekultivacích“, tedy o navrácení rozlehlých ploch zasažených těžbou zpět do struktury
přírody a krajiny, máme na mysli stabilizaci svahů, doplňování vrchní vrstvy humusu, provádění výsadeb. Tímto způsobem se
podařilo dosáhnout mimořádných výsledků zejména pokud jde o bohatost nových ekosystémů. V krajině se tak pohybujeme
v přesně vymezených, ohraničených územích. Podíváme-li se dnes na kompletní, pravidelně obnovované rekultivační plány
vytvářené od šedesátých let, na první pohled je z nich patrné nepropojování s krajinnými strukturami v okolí, a nekorespondování
s topologií okolní krajiny. Nedochází ani k budování smysluplných vazeb s původními, nebo budovanými strukturami
osídlení.
Dobře je tento přístup vidět u obou již napuštěných jezer. Jezero Milada je napuštěné již cca pět let. Hledání vazeb na
jen několik set metrů vzdálené město Ústí nad Labem, nebo Trmice řešíme architektonicko-urbanisticko-krajinářskou soutěží
až nyní. Nejde v žádném případě o úsilí v těsné blízkosti jezera „stavět“. Jde především o hledání a znovuvybudování těžbou
přervaných vazeb, které je třeba velmi promyšleně budovat. Z „parkoviště“, nebo „přístupové cesty“ je nezbytné vytvářet
adekvátní a úměrná „místa v krajině“. Takovéto náročné komponování je nezbytné, protože komplexní kvalita kulturní krajiny,
která ustoupila těžbě, vznikala stovky let. Obdobné je to i v případě jezera Most. Tam je právě otevřená rekreační oblast okolo
jezera stále oddělena od města Mostu tzv. Ervěnickým koridorem. Že se propojování s městem nekoná, dosvědčuje i přes koridor
vedoucí, čerstvě dokončený silniční most, který neumožňuje přechod pro pěší. A to je jen malý kousek od velmi kvalitní
ještě meziválečné zástavby v okolí Oblastního muzea a galerie v Mostě.
Není to ale tak, že by modernistické uvažování šedesátých let nehledalo a neumělo řešit vztah osídlení s krajinou.
Jako příklad slouží koncept „zelené páteře“ Mostu projektované architektem V. Krejčím v sedmdesátých letech. Měl umožnit
spojení nově budovaného společenského a kulturního centra přes vrch Šibeník až k rekreační oblasti Benedikt a odtud do volné
krajiny. V Mostě ale tento velkorysý koncept veřejných prostor města není dokončen a ani na připravovaném územním
plánu ho jako jednu z nejdůležitějších obytných hodnot města, kterou je třeba dál rozvíjet, nenajdeme.
Proto je tak důležitá nyní realizovaná soutěž na okolí jezera Milada a její význam při hledání soudobého přístupu k řešení
problematiky celého kraje. Zásadní pro ni je i zapojení jednotlivých samospráv (obce, města, kraj).
Přes veškeré problémy, které v kraji v souvislosti se sociální a demografickou oblastí, vysidlováním vnímáme, si uvědomujeme,
že k radikální proměně skladby obyvatel nedojde, a že naopak veškeré metody a přístupy zejména při nezbytných
participačních procesech budou muset vycházet z pečlivé analýzy současného stavu. Bez adekvátního zapojení současných
obyvatel jakákoli změna nebude možná.
Pohled ze strany samosprávy
Požadavek na zvýšení pravomocí a především zodpovědnosti na stranu samospráv je v rámci rekodifikace Stavebního
zákona jeden z nejdůležitějších (tento požadavek zůstane, přestože je nyní odložen). Problematika rozvoje obcí a územního
plánování by měla být jednoduše srozumitelná, aby bylo jasné, že jde o hledání a rozvíjení obecně srozumitelných hodnot,
kvality - místo dnes obecně vnímaného požadavku na „zhodnocení pole jeho přeměnou na stavební pozemek“.
Právě pomocí podkladů jako je tento si samosprávy mohou ověřovat i generovat své vize, komunikovat své potřeby
a požadavky.
Jednotlivé samosprávy jako svůj emancipační nástroj postupně nacházejí i obecní, nebo městské architekty. I tato
studie vznikla z podnětu, iniciace a pod dohledem agendy krajského architekta. Nad takto připravovanými podklady je pak
možno daleko snáze dojít ke konsenzu, který je možno standardními procesy uplatňovat do náležitých územně plánovacích
podkladů, jež jsou v kompetencích úřadů přeneseného výkonu státní správy.
Pro potřeby samospráv je nezbytně důležité orientovat se v územně plánovacích podkladech a dokumentech, mít je
adekvátně strukturovány, včetně nezbytných komplexních souvislostí. Daleko hůře tak může docházet k neadekvátnímu vytrhování
jednotlivých záměrů z celku.
München
Berlin
Karlovy Vary
Č. Budějovice
Širší vztahy
Ú. n. L.
Praha
Liberec
VRT
Jihlava
Wrocław
Hradec
Králové
Brno
Ostrava
Katowice
Vytvoření zadání
Zadání vznikalo od nejproblematičtějšího místa – ústí Bíliny do Labe - kde se protíná většina dopravní problematiky
východní části Ústeckého kraje. Začali jsme rozplétat otázky jednotlivých infrastruktur. Nejprve v nezávislé pracovní skupině,
poté co se nám tuto práci nepodařilo překlopit na půdu magistrátu Ústí nad Labem, jsme z pohledu agendy „krajského architekta“
přivítali možnost řešit otázky ještě komplexněji pro potřeby Uhelné platformy.
Linz
Wien
8
úvod a základní informace / slovo úvodem