Infrastrukturní problematika Ústí nad Labem a jeho okolí z pohled u potřeb Ústeckého kraje

2.4 Stávající stav železniční infrastruktury měřítko: kraj
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA
V Ústí nad Labem a jeho nejbližším okolí se nachází 5 železničních tratí vedoucí do 6 směrů. Uvedena jsou čísla dle
Knižního jízdního řádu 2019/2020:
• 072: Ústí nad Labem hl.n. – Ústí nad Labem západ – Ústí nad Labem-Střekov – Litoměřice město – Štětí – Mělník – Lysá nad
Labem
• 073: Ústí nad Labem-Střekov – Velké Březno – Děčín hl.n.
• 090: Kralupy nad Vltavou – Roudnice nad Labem – Lovosice – Ústí nad Labem hl.n.
• 130: Děčín hl.n. – Povrly – Ústí nad Labem hl.n. – Ústí nad Labem západ – Teplice v Čechách – Bílina – Most – Chomutov –
Kadaň-Prunéřov
• 131: Ústí nad Labem hl.n. – Ústí nad Labem západ – Úpořiny – Bílina
Všechny uvedené tratě jsou dvoukolejné a elektrizované napájecí soustavou 3 000 V stejnosměrných. Kromě uvedených
tratí je k dispozici také spojka mezi stanice Ústí nad Labem západ – Ústí nad Labem hl. n. jih mimo železniční stanici Ústí
nad Labem hl. n.
Linkové vedení vlaků osobní dopravy většinou odpovídá tratím, pouze některé linky jsou vedeny po více tratích současně.
Všechny linky, vyjma Ex5 jsou integrovány do systému Doprava Ústeckého kraje.
LINKY OBJEDNÁVANÉ ÚSTECKÝM KRAJEM
• U1: Děčín hl.n. – Povrly – Ústí nad Labem hl.n. – Teplice v Čechách – Bílina – Most – Chomutov – Kadaň-Prunéřov
• U3: (Děčín hl.n. – Povrly) – Ústí nad Labem hl.n. – Teplice v Čechách – Litvínov
• U4: Ústí nad Labem hl.n. – Lovosice – Roudnice nad Labem – Hněvice (dále linka S4 směr Praha)
• U5: Ústí nad Labem hl.n. – Úpořiny – Bílina – (Most)
• U7: Ústí nad Labem-Střekov – Velké Březno – Děčín hl.n.
• U32: Ústí nad Labem západ – Litoměřice město – Štětí (dále linka S32 směr Lysá nad Labem)
• U51: Ústí nad Labem hl.n. – Teplice v Čechách – Bílina – Most – Chomutov – (Kadaň-Prunéřov – Klášterec nad Ohří); spěšné
vlaky
• RE20: Dresden – Bad Schandau – Děčín hl.n. – Ústí nad Labem hl.n. – (Litoměřice město)
• T3: Ústí nad Labem-Střekov – Velké Březno – Zubrnice
• T8: (Děčín hl.n. – Povrly – Ústí nad Labem lh.n. – Teplice v Čechách) – (Most) – Louka u Litvínova – Osek město – Moldava
v Krušných horách
Četnosti a kapacity spojů jsou uvedeny v následující tabulce. Kapacita je uvedena pomocí počtu míst k sezení, teoretická
kapacita včetně míst k stání je tak vyšší.
Tabulka 2 – Četnosti spojů a rozsah provozu na linkách objednávaných Ministerstvem dopravy ČR
Linka
Četnost spojů
Kapacita
[míst k sezení]
U1 Celodenně, celotýdenně takt 60 minut (v okolí Ústí nad Labem) 241
U3
V úseku Ústí nad Labem – Teplice takt 60 minut v pracovní dny od 4:30 do 19:30, do Děčína pouze 4-5 párů
spojů. V nepracovní dny do Ústí nad Labem nezajíždí
U4 Celodenně, celotýdenně takt 60 minut, v ranní špičce zkrácen na 30 minut 310
U5 Celodenně, celotýdenně takt 120 minut, ve špičkách pracovních dní zkrácen na 60 minut. 133
U7 Celodenně, celotýdenně takt 120 minut 133
U32
U51
RE20
Celodenně, celotýdenně takt 120 minut, ve špičkách pracovních dní na území Ústeckého kraje zkrácen na
60 minut s doplněním několika párů zrychlených vlaků místy zkracujících interval na cca 30 minut
Přibližně takt 120 minut ve špičkách pracovních dní, v ranní špičce s přidanými spoji, dále v provozu celotýdenně
noční pár spojů
Jeden pár spojů v nepracovní dny v letní sezóně v celé trase. Dále v úseku Ústí nad Labem – Děčín – Dresden
jeden další pár spojů v nepracovní dny v letní a zimní sezóně.
T3 Takt 120 minut v nepracovní dny (4 páry spojů) v letní sezóně. 48
T8 V Ústí nad Labem 2 páry spojů v nepracovní dny v letní sezóně. Jeden z párů pokračuje až do Děčína 120
LINKY OBJEDNÁVANÉ MINISTERSTVEM DOPRAVY ČR
• Ex5: Praha hl.n. – Ústí nad Labem hl.n. – Děčín hl.n. – Bad Schandau – Dresden – Berlin
• R14B: Ústí nad Labem hl.n. – Děčín hl.n. – Benešov nad Ploučnicí – Česká Lípa hl.n. – Liberec
• R15: Praha hl.n. – Ústí nad Labem hl.n. – Teplice v Čechách – Bílina – Most – Chomutov – Klášterec nad Ohří – Karlovy Vary
– Cheb
250
250
275
110
• R20: Praha hl.n. – Kralupy nad Vltavou – Roudnice nad Labem – Lovosice – Ústí nad Labem hl.n. – Děčín hl.n.
• R23: Ústí nad Labem hl.n. – Ústí nad Labem-Střekov – Litoměřice město – Štětí – Mělník – Lysá nad Labem – Kolín
Četnosti a kapacity spojů jsou uvedeny v následující tabulce. Kapacita je uvedena pomocí počtu míst k sezení, teoretická
kapacita včetně míst k stání je tak vyšší.
Tabulka 2 – Četnosti spojů a rozsah provozu na linkách objednávaných Ministerstvem dopravy ČR
Linka
Četnost spojů
Kapacita
[míst k sezení]
Ex5 Celodenně, celotýdenně takt 120 minut 400
R14B Celodenně, celotýdenně takt 120 minut 131
R15 Celodenně, celotýdenně takt 120 minut 231
R20 Celodenně, celotýdenně takt 120 minut, ve špičkách pracovních dní zkrácen na 60 minut 268
R23 Celodenně, celotýdenně takt 120 minut 224
Na území města Ústí nad Labem se nachází 3 stanice, ve kterých je aspoň část vlaků ukončena, 2 mezilehlé stanice a
3 zastávky:
• Ústí nad Labem hl.n. – Hlavní nádraží umístěné v centru města, konečná stanice pro řadu linek. Linka R15 zde
koná úvrať s výměnou lokomotivy.
• Ústí nad Labem západ – Stanice umístěná cca 1 km západně od hlavního nádraží. Konečná stanice pro
linku U32, úvrať na linkách R23 a RE20. Součástí stanice je velmi rozsáhlé kolejiště pro nákladní dopravu.
• Ústí nad Labem-Střekov – Stanice v jihozápadní části Střekova. Konečná stanice pro linky U7 a T3.
• Ústí nad Labem sever – Mezilehlá stanice v jihovýchodní části Krásného Března.
• Sebuzín – Mezilehlá stanice v západní části stejnojmenného katastrálního území. Umístění
vzhledem k těžišti zástavby není příliš vhodné.
• Neštěmice – Zastávka na jihu stejnojmenné místní části.
• Mojžíř – Zastávka poblíž stejnojmenné konečné trolejbusové linky 57.
• Svádov – Zastávka přibližně ve středu stejnojmenného katastrálního území.
V těsné blízkosti Ústí nad Labem se nachází železniční stanice Trmice, která však nemá velký význam pro obsluhu
stejnojmenného města, jelikož se nachází v průmyslové zóně daleko od obytné zástavby. Má však určitý význam pro dopravu
zaměstnanců.
Současný stav infrastruktury umožňuje rychlé spojení po obou březích Labe (po levém rychlejší) a dobré spojení
do západních částí Ústeckého kraje. Tratě po levém břehu Labe jsou modernizované, stanice a zastávky jsou z větší části
bezbariérově přístupné. Tratě po pravém břehu Labe slouží zejména nákladní dopravě, ale zejména trať ve směru Litoměřice
má velký význam i pro osobní dopravu. Obě tratě však vyžadují modernizaci. Západním směrem jsou vedeny dvě tratě,
obě vedoucí do Bíliny. Severní trať přes Teplice je součástí velmi důležité tratě pro osobní dopravu v Ústeckém kraji, jelikož
spojuje většinu největších měst v kraji. Dosahovaná traťová rychlost však neodpovídá významu tratě. Z tohoto důvodu již byla
na některých úsecích zahájena modernizace za účelem zvýšení traťové rychlosti. Naopak jižní trať přes Úpořiny je významná
především pro nákladní dopravu, osobní doprava má význam omezený.
Hlavním problémem současného stavu infrastruktury je nedostatečné propojení jednotlivých tratí v Ústí nad Labem,
které je dané především historickým vývojem železniční sítě. Od prosince 2019 jsou sice všechny vlaky dálkové dopravy vedeny
přes hlavní nádraží, osobní vlaky jsou však nadále ukončeny ve 3 různých stanicích. Vzájemné návaznosti spojů jsou sice
poměrné dobré, ale i tak tato situace přináší zhoršení komfortu přepravy kvůli zvýšenému počtu přestupů. Zejména linka U7
(směr Velké Březno a Děčín) je kvůli tomu pro spojení do centra Ústí nad Labem nekonkurenceschopná v porovnání se souběžnou
autobusovou dopravou. Problematické je taktéž prodloužení jízdní doby rychlíků mezi Prahou a Podkrušnohořím
z důvodu úvrati přes hlavní nádraží, kde je navíc k dispozici jediná kolej umožňující jízdu západním i jižním směrem současně.
Využitelnost železniční dopravy je také omezena absencí železničních zastávek v jižní části města, kde železnice vede
v těsné blízkosti obytné zástavby. Jedná se o Vaňov a Brnou. V obou případech je sice k dispozici dobré spojení MHD, avšak
v případě jízdy jižním směrem (Lovosice, Litoměřice) je kvůli absenci železničních zastávek i souběžné příměstské autobusové
linky spojení VHD nekonkurenceschopné vůči IAD.
Do řešeného území částečně zasahuje také železniční trať Děčín – Telnice – Oldřichov u Duchcova, tzv. „Kozí dráha“.
Tato trať je v úseku Telnice – Oldřichov u Duchcova dlouhodobě nesjízdná a v úseku Děčín – Telnice aktuálně také nesjízdná,
ale s výrazně nižšími případnými náklady na uvedení do provozuschopného stavu. Význam z hlediska dopravní obslužnosti
Ústí nad Labem je marginální, z hlediska obslužnosti kraje je s ohledem na polohu stanic a zastávek spíše turistický. Správa
železnic v současnosti neuvažuje s obnovením pravidelné dopravy či s uvedením úseku Telnice – Oldřichov u Duchcova
do provozuschopného stavu. V případě stanice Oldřichov u Duchcova se navíc plánuje v krátkodobém horizontu (do roku
2022) s odstraněním stávajících nástupišť a výstavou nové zastávky Oldřichov-Jeníkov, což by dále zkomplikovalo možnost
vedení vlaků do stanice od Děčína.
34
stávající stav / železniční infrastruktura / měřítko: kraj