D. Moldánova_Naše příjmení (2010)

l.alouček, Laloušek - zdrob. A lalok; Lalošák,
Laluch
Lamač, Lamacz - podle za m ěs tn á ní , lámal
ká men v kame nolo mu; Lamáček, Lamačka,
Lamař, Lamata, Lamatschek, Lameš
Lamberk, Lambert, Lamprecht -
z OJ
něm . pů vo du: lant = ze m ě , běraht = s kvě l ý;
Lamberty, Lambl, Lampl (zdrob. ze zkr.);
ně kdy z A Lamb = starší podoba n ě m. A
La mm = j e hn ě ; Lameš, Lamoš, Lamka
l.ampar - z OJ Lambert; též = obyvatel
Lombardie; A lampar = smě nárník ; druh
\·ína; Lampárek, Lampart, Lamparter,
Lamper, Lampert, Lampír, Lampíř
lán - plošná míra; veli ký kus; n ě kd y z MJ
Lány; Lána, Láník
Ullc - zkrácené OJ Lanbert - viz Lambert
n ě m. do m. příp. -z; též z n ě m. A Lanze =
opí; Lance, Lancman(n) (též = krajan),
Lanč,Lanča,Lančík
Ullcing(e)r, Landsinger - z MJ Lanzing
\" Bavorsku a v Rako usku
Ullda - z Mikulanda, dom. podoby OJ
.\likuláš - viz Mikoláš; Landák (13 79-82
.\'icolaus dictus Landak), Landecký (též
z MJ), Landík, Landovský (z přivl. rodině)
, Landyš (A Iandyš = druh látky)
Ulld - n ěm . A Land = ze m ě; če tn á složená
příjmení: Landauf, Landrgot, Landgráf,
Landkam(m)er, Landrichter, Landsdorf,
Landsfeld, Landsman(n), Landstein
z MJ Landštejn) apod., odkazují k za m ěs t-
nání, ev. k n ázvů m pozemků a k MJ
Ullě- z A l a ň ; Laněk, Laňka (zdrob.)
Ullg - z n ě m . příd. jm. Iang = dlouhý;
Lange, Lang(e)r (toto též z MJ) a řa d a
dalších n ě m. odvozenin; Langáček, Langáš,
Langášek (české odvozeniny)
Ullgham(m)er - z n ě m. slož.: Iang =
dlouhý, hammer = k ovář; dlouhý k ovář
Ullgmeier, Langmejer, Langmeyer, Langmeier
- n ě m. slož. z Iang = dlouhý a meier
= oz na če ní za m ěstná ní ; dlouhý správce
dvora, šafář ; s t ej n ě tvořené Langmiiller =
dlouhý ml y n ář a další
n ář. A Langschadel =
Lapač- ze sl. lapat = chytat; A l apač = kůl ve
vodě k při vazová ní vo rů ; pochop; lupi č;
Lapáček (1399), Lapačka , Lapčák, Lapčík,
La pec, Lapeš, Lapiš, Lapka ( = druh
kleští; lu pič )
Lariš, Laryš - z OJ Laurentius, čes ky Vavřinec;
z do m. podoby OJ Larka; Larisch,
Larisz, Larysch
Láska- A láska; též ve významu dobrovolná
práce na panském; třeza lk a (l éč iv á rostlina);
n ář. A laska = húlka; Lásko
Lasák- z OJ Nikolaus; Lasek, Lasík, Lasota,
Lasovský (př ivl. ro din ě)
Laš, Láša - z OJ Ladislav - viz Lád; zdrob.
příjm. a jména národa č i regionu Lach;
Lašák,Lašan,Laščák,Lašek , Lášek,Laška,Laškovský
Laštovka- z názvu ptáka vlaštovka, vl > I je
zjednodušená a n ářeč ní výslovnost; Laštovic,
Laštovka, Laštovička Lašťovička,
Lašťovka, Laštuvička, Laštuvka, Laštůvka
Lát- z A l a ť , též za příjm . Lád -viz tam; Lata
(mor. = l ať), Laták, Latík
Látal- z příč. s l. látat = zašívat, spravovat
Laub, Laube- starším pravop. za Loub- viz
tam; z MJ v Bavorsku; Laube (z MJ Loubí
u D ěč ín a , n ě m. Laube; z MJ v Sasku);
La uber
Lau- viz též Lou-
Laudát - z lat. OJ Laudatus, čes ky = Chval;
Lauda (též ze sl. loudat se; starý pravopis
se drží, aby se oddálilo od sl. loudat se,
kte ré púsobí h a nlivě ; viz i Lo uda), Laudin
(z příd. jm . př i v l. )
Lauer - z n ě m. A de r Laue r = zadní víno;
t aš k ář ; zkr. příj m . Lauerman(n) (z n ě m. A
die Laue r = čí h a n á), Lorman (aue > o)
Laufer - z n ě m.
A Laufe r = ryc hlý posel,
běžec před panským kočá rem
Lauko - z A louka; au = ou; Laucký
Laurent - z lat. OJ Laure ntius = Vavř in ec -
viz tam; Laur (též = vavřín) , Laurek,
Laurenc, Laurenčík , Laurin (1438 Laurencius
dictus Lauhn; n ě kdy A Ia urin =
trpaslík), Laurine, Laurinec, Lauro,
Lauryn, Laurýn; též Lavrenčík, Lavrinec
apod.
- 103-