D. Moldánova_Naše příjmení (2010)

jampel - z MJ Jamné, n ě m. Jamles (1720);
jam pilek
Jan, Ján - OJ; z lat. OJ Jo han nes a to z bebr.
OJ Jochánán = búh je mocný; Jána, Jány
z 2. pádu přede. l é b o) , Janáč , Janáček ,
janačík, Janák, Janalík, Janas, Janásek,
janáš, Janát, Janata, Janatka, Janový,
janovec (z příd. jm. při v l. ; též z názvu
·eře ; z MJ Janov, Janovice), Janů(j) (z příd.
. př i v l. )
Janč - odvoz. příp . -č z OJ Jan - viz tam:
janča, Jančák , Jančálek , Jančík , Jančar
píše z A j a ni čá r = pěší turecký vojá k; na
. lo ravě druh bot), Jančárek , Jančař , Jančařík,
J ančata , Janče , J anček , Jančí , Jančička
, Jančík , Jančo , Jančura , Jančuš ,
Janžura ( h y pe rk o rek tn ě)
Janda - z OJ Jan - viz tam: 1389 j an de
Parta, 1392 jandae ju:xta ualvam; Jandač ,
Jandáček,Jandačka , Jandák , Jandal , Jan·
dásek, Jandáš, Jandát, Jandečka , Jandejsek,
Jandejska, Jandek, Jandel, Jandelka,
Jandera, Janderka, Jandes,
Jandík, Jandl (n ěm. zdrob.), Jandora,
Jandoš,Jandourek,Janďourek , Jandouš ,
jandovský, Jandura, Jandus, Jandušík
janek, Janěk - zd rob. z OJ Jan - viz tam;
Janec, Janecký, Janeček , Janečka , Janečko
, Janeš, Janeba, Janele ( n ěm . zdrob.),
Jáně, Janků(j) (z příd . jm. přivl.).
Jankovec, Jankovič (z při vl. ro din ě)
Janík - východomo r. zdrob. k OJ Jan - viz
tam; Janič , Janiček , Janičík , Janičina ,
Janičko , Janičkovič , Janičo , Janiš, Janita,
Janiurek
Janka - zdrob. z příjm e n í Jana - viz Jan;
Janke (po n ěmč . ), Jankásek,Jankola,Jankulík,
Jankl ( n ě m. zdrob.)
Janoch - z OJ Jan - viz tam; Janoska,
Janoš, Janošek, janošík, Janoška, Janoštík,Janota
(1490j an čijcmo ta literát).
Janotka
Janout - z OJ Jan - viz tam; Janoutka,
Janoud, Janouch, Janouš, Janoušek, Janouškovec
(za příd. jm. přivl.), Janour,
Jaňour , Janousek
Jansa - z OJ Jan - viz tam - příp . -sa;
Jansák, Jansta
Janša - z OJ Jan - viz tam - příp. -ša: janše,
Janšta
Janta - z OJ Jan- viz tam - příp. -ta; Jantač,
Jantáček , Jantásek (1431 erga j ohannem
jantasek), Jantalík
Janza - z Jansa - viz tam - spodobou;
Janzák
Janžura - z Jan č ura - viz Jan č; staré -czn
esp ráv n ě přeč ten o jako -ž
Jára - z OJ počínajících skupinou hlásek Jar­
: Jaroslav = slavný silou, Jaroh n ěv = silný
ve hn ěvu apod. , Jarolím z řec. OJ Hieronymos
= muž se svatým jménem; Járka,
Jarka, Jarkovský, Járek, Jarek
Jareš - ze stejného zá kladu jako předeš l é ;
Jarš, Jariš, Jaryš, Jaroch, Jaroš, Jarošek,
Jarošík, Jaroušek, Jaruš, Jarušek (1603
j aroli1na jináče jaruska), jarůšek , Jaruška,
Jaroň , Jaroněk , Jarounek, jarůněk
Jarmar - z A jarmara, s práv n ě almara , starý
výraz pro s kříň ; vlivem přirozené h o rodu;
snad přezdívka výrobci skřín í , též podle
postavy; Jarmara
Jarolím - za Jeronym z řec. OJ Hieronymos
= muž se svatým jménem; Jarolímek
jm. ja tý = prudký, bujný; z OJ
J a ro hn ěv , Jaroslav apod. Jaroněk , Jarý
jaroň - z příd.
Jaroš- z OJ J a ro hn ěv , Jaroslav apod., z příd.
jm. jarý = bujný; Jarosch ( n ě m. pravopisem),
Jarosz, Jaro ščák , Jarošek, Jarošík,
Jarošinec, Jaroška, Jarouš, Jaroušek,
Jarů š ek
Jasanský - z MJ č i pomísrního jména; z A
jasan, název stromu; jasan, Jasaň
Jaš - z OJ začí n ajících skupinou Ja-, zejména
z OJ Jan -viz tam - příp. -š; n ě kd y z morsl.
sl. jašit se = divoče t ; Jaša, Jašák, Jašek
(též z A = blázen), Jašíček , Jašík, Jaška,
Jaško, Jaškovský
Javor - z A javor, název stromu, často též
z MJ Javor, Javorov, Javorek, J avoř í ; Javora
, Javorčák , Javorček , Javorčík , Javorek,
Javorik, Javornický (z MJ), Javorský
, Javořík , Javůrek
Jebavý - ze sl. jebat = púvodně drbat, česa t ,
plísnit, tlouci; zhrub. souložit; Jebáček ,
Jebálek, Jebas, Jebousek, Jebout
- 75-