D. Moldánova_Naše příjmení (2010)

Hřebačka - ze sl. hřeba t = plísnit, domlouvat
Hřebec - z A; Hřebecký (p řivl. rodin ě) ,
Hřebeček, Hřebejk
Hřebíček - koření; karafiát; malý h řebík ,
k o l íče k ; Hřebík (z názvu kovového výrobku;
podle domov. znamenO
Hřib - 1357; název houby; Hřib, Hříbek
(zdrob.; též = pastevec h říba t , konO
Hh"bal - příč. mor. sl. hříb a t = okusovat
Hub(a) - 1381; A huba = s t č . ret, později
hrub ě ústa, místy i ob li čej ; Hubač (č l ověk
s velikými rty), Hubáček (též groš s portrétem
krále Ferdinanda I. s charakteristicky
odulým rtem), Hubačka , Hubal (se zvelič
ující příp .), Hubál, Hubala, Hubálek
(zdrob.), Hubalík, Hubalovský, Hubař ,
Hubata, Hubatka (zdrob. ; též nádoba
s hubicO, Hubek, Hubička , Hubíček , Hubík,
Hubina, Hubinka, Hubka
Hubený - příd . jm. hubený; přen ese n ě
špatný; Hubenka, Hubeňák
Hiibl - z n ěm . A HC1bel = kopeček
Hiibner - s třhn . A hube = lán; sed lák
h ospodařící na celém lánu; oz na če ní spol
eče n s k é h o statusu
Hiibsch - z n ě m. příd. jm. hi.ibsch = dvorný.
později krásn}r; Hiibscher, Hiibschmann,
Hybeš ( po češ t. ), Hybš
Hucek - z dom. podoby n ě m . OJ zač ín a jícího
na Hog
Hucl - z n ěm. n ář. A Hucl = tvrdé p ečivo
(Horšovský Týn); kříža l a ; z přezd ívky člověku
s vrásč i tým ob li čeje m
Huček - ze sl. hu če t ; Hučala, Hučík , Hučin
Hudec - 1406; z A hudec = hráč na strunný
nástroj; Hudček, Hudeček , Hudečka ,
Hudek; viz Houdek
Huder - šum. n ěm. n ář. A Huder za spis. A
Huter = k l obo u č ník ; Hudera, Hudrlík
(zdrob.)
Hudský - h ype rk o re ktn ě za Hutský z MJ Huř
Huja - ze sl. hujať = vyměnit se a hújat =
plýtvat; huja = vepřový žaludek
Huječek , Hujíček - zdrob. A ujec = strýc
z m atč in y strany; nář. předs unu to H-; Hujíček
, Hujík, Hujka
Hujer - z n ě m . n ář. podoby A Hauer = ha\·­
(na Liberecku 1687) spíš než z mor. nář . A
hujer = tlusté střevo , ža ludek , tl ače nk a
Hůla , Hula, Hulla- odvoz. z příd. jm. Holý
viz tam; Hulák, Hulec, Hůlek , Huleš.
Hulík, Hulin, Hulinský
Hulák - ze sl. hulákat; u Jilemnice A hu lák =
kř i kloun , jinde hejsek , pova l eč; Hulač.
Hulan (valaš. sl. hul áňa t = hulákat), Hulán
(též voják, kte1ý sloužil u jezdectva
Hulata, Hulík ( na Moravě A bulík = úzlw
uli čka)
Huleš - nejspíše z OJ Ulrich s př e d s unu tým
H-; též z H ů l a - viz tam
Humhal - příč . zvukomalebného sl. humha
Humhej (z rozk.)
Hum(me)l - 1414; z něm. A Hummel =
čm e l ák; chovný býk; z OJ Hugiman apod._
Hum(m)ler, Humlhanz (H onza čme l ák
Humliček (česká zdrob.)
Humpa - z jih oč. nář . sl. humpat = houpaL
Humpál
Humpl - ze sl. humplovat = pracovat mim
cech; n ěk d y z n ěm. Oj Hunibald; Humplík,
Humpola, Humpula; též z MJ Humpolec
(z OJ Gumpold) : Humpolec, Rumpoliček
, Humpolík
Huňa - z n ář . A hu ňa = h o un ě; Huňař.
Huněk , Huňka, Huník
Huňáček - z příd. jm. hui'latý, přezd ívka č lm ·ěku
s bohatými vlasy; Huňák , Huňát, Huňa~~
Huněk - patrně z Oj Bohuněk nebo z OJ
Hunti eř = Vi ntíř ; n ěk d y z A hunek (vala5
buněk ) = čás t soukenické valchy, jindy
z buňk a (viz Hui'la) přec h ode m do muž.
rodu; Hunča, Hunda, Huneš
Hurda - mor. A hurda = divoká kráva; laš.
hurdat = hrkat, n ěčím, hlu č n ě pohybovaL
Hurdálek (= vozík, kte1ý hrká), Hurdík
Hůrka - z A; Hůrek (úprava vlivem př i r ozeného
rodu), Hůrský
Hurt - 1432 Aleš Hurt z Pozdně; A hurt =
h řmot ; prudký a hlu č n ý z p ůsob ; útok.
Hurta (1407), Hurták, Hurtala, Hortečák
, Hurtík, Hurtl ( n ěm . zdrob.), Hurtoš
Hurych - snad ze s třhn. sl. hurren = rychle
se pohybovat: Hurys, Huryt
- 70 -