D. Moldánova_Naše příjmení (2010)

Dobravá Moldánová Dobravá Moldánová

03.11.2019 Views

(1389 Holik Krištof óv syn, 1443 Thomem Holik; A holík = bezvousý, otrhaný č l o ­ vě k ) ; Holin ( příd . jm. při v l. k Hola, též z MJ) , Holina (z názvu pozemku, holé, n evzd ě l a n é půd y), Holinka, Holíš (též = chudák, holobrádek) , Holna, Holoda, Holous, Holouš, Holuša, Holý ( = bez vousú, ubohý); starší podoby: Holaj, Holejch (z 2. pádu mn. č ís l a) , Holegcha (č ti Holejcha) Hol(l)ar - spíš z n ěm . A Holler (= bez; dechový hudební nástroj) než z příd . jm. holý; Holárek Holas - viz Hol; Holásek, Holášek, Holaš, Holášek Holát- viz Hol; Holata, Holatka, Holátko Holba- nádoba o obsa hu púl pinty (pinta = 1,9 litru); Holbička, Holbík Hole, Holz - z n ě m. A Holz = dřevo , les; z n ě m . MJ (v Rakousku, v Potý nO; Holcát, Holcepl (za Holzapfel = planá jabl o ň ) , Holcer, Holcknecht, Holcman(n) (ob ě drvoš tě p , lesní d ě ln ík ) , Holcner Holča - z příd . jm. holý; Holčák , Holčapek, Holček , Holčík Hold- ze s t č. A hold = poddanství, poddanský poplatek; na Turnovsku holdovat chodit žebrotou; též ze s t ř hn. A holde = příte l, sluha Holec - z příd. jm. holý; přez dív ka n e d os p ě ­ lému; Holeček , Holečka, Holečko Holejšovský - z MJ Holejšov, s pi sovn ě Holýšov (2x v JZ Čec h ác h ) Holemý- ze s t č . příd . jm. = velký; Holemář Holenda- z příd. jm. holý Holena, Holeňa - z A h o l eň , holenní kost; vysoké boty; Holeňák, Holenka, Holinek, Holinek,Holinka, Holinka Holeš, Holeša- viz Hol Holešinský, Holešínský - z MJ Holešín n ě ko likrá t na Mora vě Holešovský - z MJ Holešov n ě k o l ikrá t na M o ravě Holický- z MJ Holice Holič - z MJ H o li čky ; z A holi č ; Holiček , Holička Holík- viz Hol; Holina, Holinek, Holínek (též viz Holena) Holíš - viz Hol Holič - A h o li č ; Holiček (též z MJ Ho li č ky) Hol(l)man(n) - z n ěm . A Hollmann patrn ě = č l ově k s nohama clo O Holobírek, Holopírek - oz n ače ní č l o vě k a . který nemá "ani pírko", je mladý, chudý. holohlavý apod.; Holohlavský, Holoch Holobrada, Holobrádek, Holobradý- pře ­ zdívka mladému, nezralému č l ově ku ; srov. příjm . Holec Holomek - s t č . A holomek = mladík, neženatý č l ově k ; služebník, biři c , dráb; pejorativní význam = ni čema , mizera je moderní: Holomčík , Holomeček - viz též Holemý Holota - s t č. A = psovod, p sá ř ; význam sebranka, l ůza , pakáž je moderní; Holotík (zdrob., na vých. Mo ravě = sedlák), Holotina Holoubek- podle jména ptáka ; viz Holub Holpuch - z A puch = prachové pe ří ; viz Holopírek Holub- 46. n e j čas těj š í čes k é příjm e ní ; 1339 Antiquus Holub; A holub = název ptáka: pře n es .: kdo se naparuje; volatý č l ově k . milovník holubú; u čes k ýc h rodin žid. p ůvo du za Jonáš; Holubář , Holubčák , Holubčík, Holubec, Holubek, Holubetz (vlivem n ě m č in y) , Holubička, Holubík, Holubka, Holubniček , Holubovský (př i ­ vl. ro din ě) Holoubek (zdrob.) Holuša, Holuscha- z příd . jm. holý; Holuška Holý- 135. n e j čas t ě j š í čes k é příjm e ní ; z příd . jm.; přez dív k a bezvousému; viz Hol; příd . jm. holý se objevuje v základu poče tn é skupiny příjm e ní Holz- viz Hole; z n ě m. A Holz = dře v o, les: z MJ v Rakousku, v Porýní; če tná složená p říjm e ní : Holzapf(e)l, Holzepl (= planá j a bl o ň) Holzbach, Holzbauer, Holzbecher, Holzer, Holzhammer, Holzhauser, Holzknecht (= lesní d ě lník , ko čí dopravující dřív í -1567 v Trutn ově) Homola - z názvú míst u homolovitých v r c h ů ; Homolka (ze zdrob. pře d eš l é h o jm.; = sy reče k ) , Homoláč (p a trn ě podle tvaru hlavy), Homolík - 66 -

Hon - z OJ Johannes; Hón, Hond.l, Hondlik , Honek , Honěk, Honka Honc - patrn ě za Hans - viz Hanes: n ěk d y za Honec = lovec. n ad h á n ěč zvěře; Honců ( př i v l. rod i n ě) Hones - z OJ Johannes, lat. a n ě m. podoby OJ Jan - viz tam; p očeš t. : Honejsek, Honeš, Honejšek, Honejžek (hyperkore k tn ě), Honisch, Honousek, Honus, Honusek, Honys, Honyš Hons - n ěm . odvoz. z OJ Johannes. lat. a n ěm . podoby OJ Jan - viz tam; redukce nep řízv . -e-; Honsi, Honsa, Honsů , Honsar, Honsejk Hónig - dom. podoba n ěm. OJ Heinrich Honz - po češ t. n á ř. n ě m. OJ Hans (a > o) z Johan nes, n ěm . podoby OJ Jan - viz tam; Honza, Honzajk, Honzák, Honzal (a > e). Honzálek, Honzárek, Honzátko, Honzejk, Honzek, Honzera, Honzíček , Honzik, Honzík, Honzírek, Honzl, Honzů , Honzovič ( při v l. rod in ě) Hop(p) - ze s třed o n ěm . A hopfen = chmel; Ropa, Hopan, Hopenštok (chmelový k eř). Hopf, Hopliček , Hoppan Hora - s t č. A hora, těž = les; Horský Horák - 9. n e j čas t ějš í čes k é příjm e ní ; z názvu obyvatele h o rn a t ě čás ti země; kdysi v Praze horák = prodavač dřevěného n ářa dí: Horákovský, Horal, Horálek, Horalík, Boran, Horanský ( př i v l. ), Horáček (zdrob.), Horal ( nejspíše příč. z n ář. laš. sl. horat = h oře t , horal ve významu horák je nově); Horálek, Horalík Ho rčík - p a trn ě n ář. za Hořčík , zdrob. příjm . Hořký ; z A h ořč i ce ; Horčák , Hočic , Horčica , Horčičák , Horčička , Horčičko , Horčin Horehleď - z rozk. věty: dívej se nahoru Horejš - z příd . jm. hořejší ; Horejc, Horejsek Horký - příd. jm. horký; Horka ( těž zd rob. _-\ hora), Horkavý Horn - z n ě m: A Horn = roh; těž z n ě m . MJ ,. něm. krajích, kdysi i u nás); Horner Horna - z příd . jm. horný = hor ký; těž = horoucí, horlivý; doloženo k roku 1333; Hornáček, Horňáček, Horňák , Horňan , Horňanský , Horňas , Hornát, Hornek, Horní, Horný (na vých. Moravě A horný = hajný), Hornych, Hornyš Horník - A horník = h av íř ; obyvatel K u tně Hory; odvoz. z příjm. Hora: 1405jobannes dictus Hora, predictijobannis dicti Hornik; Horníček (zdrob.), Hornický (z 1J Hornice nebo t ěž Horn ý, lid. Horní Bukovsko) Hornof, Hornov - ze starého A hornoff = rohlík (Cheb); z MJ Hornov (doloženo jen ve 13. stol.) u Oseka Horský - viz Hora, Horák Hort - nář . n ěm . za Hart - viz tam; Horta, Hortek, Hortík, Hortlík (počeš t. ), Hortel ( n ě m. zdrob.) , Hortlík Horvát(h) - 101. n e j če tn ější čes ké příjmení ; z m aď. podoby národního jm. Charvát; Horvátko, Horvatovič Horyna - 1453: A horyna = hora Hoř - zkr. z OJ H ořis l av , H oř imír ; z mor. A h o ř = h oře ; Hořan , Hořánek , Hořanský , ( těž z MJ H ořá nk a = Horní Rokytň any u Lib á n ě a H ořova n y) , Hořava , Hořavka ( těž druh ryby). Hořec (z příd. jm. h ořký, těž kvě tina ) Hořej š í - z příd. jm.; k rozlišení č l ově ka , kte1ý bydlel na h oře j ším konci obce; Hořejš (odsuto -í z příjm . H o řej šO Hoření , s tč. Hořejní - viz H o ře j ší; podle umís t ě n í obydlí v osadě: Hořenin , Hoře ­ ňovský Hořín - z MJ H o řín u Mě l ník a; Hořínek (zdrob.; těž z n ář. názvu ryby h ořav ky) , Hořína (z MJ), Hořínka (jeho zdrob.) Hosák - ze sl. hosat = skokem b ěže t , tancovat; nebo z OJ Hostibor apod. Hoskovec - z obyv. jm. MJ Hostkovice u Olomouce, u Slavonic, u Kutn ě Hory Hosnedl - zdrob. z IJ Haasova samota u osady Stará Dlouhá Ves u Sušice, n ě m. Hosned Hospodár, Hospodář - z A; Hospodářský Hospodka - zdrob. A hospoda; přezd ívk a čas té mu n ávš těv níku hospody; Hospůdka, Hospodský (z A) - 67 -

Hon - z OJ Johannes; Hón, Hond.l, Hondlik<br />

, Honek , Honěk, Honka<br />

Honc - patrn ě za Hans - viz Hanes: n ěk d y<br />

za Honec = lovec. n ad h á n ěč zvěře; Honců<br />

( př i v l. rod i n ě)<br />

Hones - z OJ Johannes, lat. a n ě m. podoby<br />

OJ Jan - viz tam; p očeš t. : Honejsek,<br />

Honeš, Honejšek, Honejžek (hyperkore<br />

k tn ě), Honisch, Honousek, Honus,<br />

Honusek, Honys, Honyš<br />

Hons - n ěm . odvoz. z OJ Johannes. lat.<br />

a n ěm . podoby OJ Jan - viz tam; redukce<br />

nep řízv . -e-; Honsi, Honsa, Honsů , Honsar,<br />

Honsejk<br />

Hónig - dom. podoba n ěm. OJ Heinrich<br />

Honz - po češ t. n á ř. n ě m. OJ Hans (a > o)<br />

z Johan nes, n ěm . podoby OJ Jan - viz tam;<br />

Honza, Honzajk, Honzák, Honzal (a > e).<br />

Honzálek, Honzárek, Honzátko, Honzejk,<br />

Honzek, Honzera, Honzíček , Honzik,<br />

Honzík, Honzírek, Honzl, Honzů ,<br />

Honzovič ( při v l. rod in ě)<br />

Hop(p) - ze s třed o n ěm . A hopfen = chmel;<br />

Ropa, Hopan, Hopenštok (chmelový k eř).<br />

Hopf, Hopliček , Hoppan<br />

Hora - s t č. A hora, těž = les; Horský<br />

Horák - 9. n e j čas t ějš í čes k é příjm e ní ; z názvu<br />

obyvatele h o rn a t ě čás ti země; kdysi v Praze<br />

horák = prodavač dřevěného n ářa dí: Horákovský,<br />

Horal, Horálek, Horalík,<br />

Boran, Horanský ( př i v l. ), Horáček (zdrob.),<br />

Horal ( nejspíše příč. z n ář. laš. sl.<br />

horat = h oře t , horal ve významu horák je<br />

nově); Horálek, Horalík<br />

Ho rčík - p a trn ě n ář. za Hořčík , zdrob.<br />

příjm . Hořký ; z A h ořč i ce ; Horčák , Hočic ,<br />

Horčica , Horčičák , Horčička , Horčičko ,<br />

Horčin<br />

Horehleď - z rozk. věty: dívej se nahoru<br />

Horejš - z příd . jm. hořejší ; Horejc, Horejsek<br />

Horký - příd. jm. horký; Horka ( těž zd rob.<br />

_-\ hora), Horkavý<br />

Horn - z n ě m: A Horn = roh; těž z n ě m . MJ<br />

,. něm. krajích, kdysi i u nás); Horner<br />

Horna - z příd . jm. horný = hor ký; těž =<br />

horoucí, horlivý; doloženo k roku 1333;<br />

Hornáček, Horňáček, Horňák , Horňan ,<br />

Horňanský , Horňas , Hornát, Hornek,<br />

Horní, Horný (na vých. Moravě A horný<br />

= hajný), Hornych, Hornyš<br />

Horník - A horník = h av íř ; obyvatel K u tně<br />

Hory; odvoz. z příjm. Hora: 1405jobannes<br />

dictus Hora, predictijobannis dicti Hornik;<br />

Horníček (zdrob.), Hornický (z 1J Hornice<br />

nebo t ěž Horn ý, lid. Horní Bukovsko)<br />

Hornof, Hornov - ze starého A hornoff =<br />

rohlík (Cheb); z MJ Hornov (doloženo jen<br />

ve 13. stol.) u Oseka<br />

Horský - viz Hora, Horák<br />

Hort - nář . n ěm . za Hart - viz tam; Horta,<br />

Hortek, Hortík, Hortlík (počeš t. ), Hortel<br />

( n ě m. zdrob.) , Hortlík<br />

Horvát(h) - 101. n e j če tn ější čes ké <strong>příjmení</strong> ;<br />

z m aď. podoby národního jm. Charvát;<br />

Horvátko, Horvatovič<br />

Horyna - 1453: A horyna = hora<br />

Hoř - zkr. z OJ H ořis l av , H oř imír ; z mor. A<br />

h o ř = h oře ; Hořan , Hořánek , Hořanský ,<br />

( těž z MJ H ořá nk a = Horní Rokytň any<br />

u Lib á n ě a H ořova n y) , Hořava , Hořavka<br />

( těž druh ryby). Hořec (z příd. jm. h ořký,<br />

těž kvě tina )<br />

Hořej š í - z příd. jm.; k rozlišení č l ově ka ,<br />

kte1ý bydlel na h oře j ším konci obce; Hořejš<br />

(odsuto -í z příjm . H o řej šO<br />

Hoření , s tč. Hořejní - viz H o ře j ší; podle<br />

umís t ě n í obydlí v osadě: Hořenin , Hoře ­<br />

ňovský<br />

Hořín - z MJ H o řín u Mě l ník a; Hořínek<br />

(zdrob.; těž z n ář. názvu ryby h ořav ky) ,<br />

Hořína (z MJ), Hořínka (jeho zdrob.)<br />

Hosák - ze sl. hosat = skokem b ěže t ,<br />

tancovat; nebo z OJ Hostibor apod.<br />

Hoskovec - z obyv. jm. MJ Hostkovice<br />

u Olomouce, u Slavonic, u Kutn ě Hory<br />

Hosnedl - zdrob. z IJ Haasova samota<br />

u osady Stará Dlouhá Ves u Sušice, n ě m.<br />

Hosned<br />

Hospodár, Hospodář - z A; Hospodářský<br />

Hospodka - zdrob. A hospoda; přezd ívk a<br />

čas té mu n ávš těv níku hospody; Hospůdka,<br />

Hospodský (z A)<br />

- 67 -

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!