D. Moldánova_Naše příjmení (2010)

Hon - z OJ Johannes; Hón, Hond.l, Hondlik
, Honek , Honěk, Honka
Honc - patrn ě za Hans - viz Hanes: n ěk d y
za Honec = lovec. n ad h á n ěč zvěře; Honců
( př i v l. rod i n ě)
Hones - z OJ Johannes, lat. a n ě m. podoby
OJ Jan - viz tam; p očeš t. : Honejsek,
Honeš, Honejšek, Honejžek (hyperkore
k tn ě), Honisch, Honousek, Honus,
Honusek, Honys, Honyš
Hons - n ěm . odvoz. z OJ Johannes. lat.
a n ěm . podoby OJ Jan - viz tam; redukce
nep řízv . -e-; Honsi, Honsa, Honsů , Honsar,
Honsejk
Hónig - dom. podoba n ěm. OJ Heinrich
Honz - po češ t. n á ř. n ě m. OJ Hans (a > o)
z Johan nes, n ěm . podoby OJ Jan - viz tam;
Honza, Honzajk, Honzák, Honzal (a > e).
Honzálek, Honzárek, Honzátko, Honzejk,
Honzek, Honzera, Honzíček , Honzik,
Honzík, Honzírek, Honzl, Honzů ,
Honzovič ( při v l. rod in ě)
Hop(p) - ze s třed o n ěm . A hopfen = chmel;
Ropa, Hopan, Hopenštok (chmelový k eř).
Hopf, Hopliček , Hoppan
Hora - s t č. A hora, těž = les; Horský
Horák - 9. n e j čas t ějš í čes k é příjm e ní ; z názvu
obyvatele h o rn a t ě čás ti země; kdysi v Praze
horák = prodavač dřevěného n ářa dí: Horákovský,
Horal, Horálek, Horalík,
Boran, Horanský ( př i v l. ), Horáček (zdrob.),
Horal ( nejspíše příč. z n ář. laš. sl.
horat = h oře t , horal ve významu horák je
nově); Horálek, Horalík
Ho rčík - p a trn ě n ář. za Hořčík , zdrob.
příjm . Hořký ; z A h ořč i ce ; Horčák , Hočic ,
Horčica , Horčičák , Horčička , Horčičko ,
Horčin
Horehleď - z rozk. věty: dívej se nahoru
Horejš - z příd . jm. hořejší ; Horejc, Horejsek
Horký - příd. jm. horký; Horka ( těž zd rob.
_-\ hora), Horkavý
Horn - z n ě m: A Horn = roh; těž z n ě m . MJ
,. něm. krajích, kdysi i u nás); Horner
Horna - z příd . jm. horný = hor ký; těž =
horoucí, horlivý; doloženo k roku 1333;
Hornáček, Horňáček, Horňák , Horňan ,
Horňanský , Horňas , Hornát, Hornek,
Horní, Horný (na vých. Moravě A horný
= hajný), Hornych, Hornyš
Horník - A horník = h av íř ; obyvatel K u tně
Hory; odvoz. z příjm. Hora: 1405jobannes
dictus Hora, predictijobannis dicti Hornik;
Horníček (zdrob.), Hornický (z 1J Hornice
nebo t ěž Horn ý, lid. Horní Bukovsko)
Hornof, Hornov - ze starého A hornoff =
rohlík (Cheb); z MJ Hornov (doloženo jen
ve 13. stol.) u Oseka
Horský - viz Hora, Horák
Hort - nář . n ěm . za Hart - viz tam; Horta,
Hortek, Hortík, Hortlík (počeš t. ), Hortel
( n ě m. zdrob.) , Hortlík
Horvát(h) - 101. n e j če tn ější čes ké příjmení ;
z m aď. podoby národního jm. Charvát;
Horvátko, Horvatovič
Horyna - 1453: A horyna = hora
Hoř - zkr. z OJ H ořis l av , H oř imír ; z mor. A
h o ř = h oře ; Hořan , Hořánek , Hořanský ,
( těž z MJ H ořá nk a = Horní Rokytň any
u Lib á n ě a H ořova n y) , Hořava , Hořavka
( těž druh ryby). Hořec (z příd. jm. h ořký,
těž kvě tina )
Hořej š í - z příd. jm.; k rozlišení č l ově ka ,
kte1ý bydlel na h oře j ším konci obce; Hořejš
(odsuto -í z příjm . H o řej šO
Hoření , s tč. Hořejní - viz H o ře j ší; podle
umís t ě n í obydlí v osadě: Hořenin , Hoře ­
ňovský
Hořín - z MJ H o řín u Mě l ník a; Hořínek
(zdrob.; těž z n ář. názvu ryby h ořav ky) ,
Hořína (z MJ), Hořínka (jeho zdrob.)
Hosák - ze sl. hosat = skokem b ěže t ,
tancovat; nebo z OJ Hostibor apod.
Hoskovec - z obyv. jm. MJ Hostkovice
u Olomouce, u Slavonic, u Kutn ě Hory
Hosnedl - zdrob. z IJ Haasova samota
u osady Stará Dlouhá Ves u Sušice, n ě m.
Hosned
Hospodár, Hospodář - z A; Hospodářský
Hospodka - zdrob. A hospoda; přezd ívk a
čas té mu n ávš těv níku hospody; Hospůdka,
Hospodský (z A)
- 67 -