D. Moldánova_Naše příjmení (2010)

Hanus, Hanuš - dom. podoba OJ Johannes;
Hanusa, Hanusek, Hanusch, Hanuska,
Hanušák, Hanuščák , Hanuška, Hanušovský
Hanych - Hanyka, Hanykýř , Hanyš
Hanza - dom. podoba OJ Johannes; Hanzák,
Hanzal, Hanzálek, Hanzalík, Hanzel,
Hanzelín, Hanzelka, Hanzík, Hanzl,
Hanzlíčelk, Hanzlík, Hanzlovský, Hanžl,
Hanžlík
Hapl - z něm. n ář. A Hapl za Hauptel =
hlávka
Hára - ze sl. hárat = běhat , jet rychle; h ořet ;
též Harazím, poče š t. OJ Erasim, Erasmus
z ře c. Erasmos = hodný lásky, milovaný;
z OJ Hartman apod.; ze sl. harašit; Haráč,
Harák, Haralík, Harásek, Rarášek, Haraším,
Harašín, Harašta
Harant - stč. A harant = těkavý č lověk,
neotesanec; neklidné dítě (h a n li vě)
Harapes - ze stč. citoslovce hara = och!
b ě dar ; slož. s ním jsou hanlivé; srov. Jurapanna
(poběhlice , nevěs tk a), haraburdí
(n e po třebné věci) apod.; snad i z maď .
příd. jm. harapós = kousavý
Haras - A haras = lehká v l něná látka;
z východomor. příd . jm. haras-ný = z pů sobilý,
dobrý; tvrdý; Harásek (též z OJ - viz
Hára)
Harasím- počeš těné znění OJ Erazim, Erasmus
= milovaný, hodný lásky; A haras =
typ vlně n é příze ; Harasímovič , Haraším,
Haraším, Harašta, Harazím, Harazím,
Harazín, Harazín
Harenčák, Harenčár - z A (h)arenda =
nájem; kr čma , nájemné stavení; obyvatel
harendy
Harman - A harma = hluk, poplach; z OJ
Herman = vá lečn ík ; Harmach, Harmanec,
Harmáček
Hart - z n ěm . příd . jm. hart = tvrdý, silný,
state čný; též zkr. OJ Hartmann nebo z 2.
čás ti OJ Erhart - viz tam apod.; Hart(e)l
(zdrob.), Hartig, Hartl, Hártl, Hartoš,
Haruda
Hartman(n) - ně m. 0 ]: hart = tvrdý, man(n)
=muž
Harvan - z A i příjm. Havran (p řesmykem
vr > rv); Harvalík, Harvančík , Harvanec,
Harvánek, Harvařík
Has - ze sl. hasit, zhášet; přene s . = rychle jít
nebo jet; Hasil, Hasilík, Hasík, Hasoň
Hás - z něm . A Hase = zajíc nebo z OJ Hasse
(z Hartmann) apod: ; Hasa, Hása, Hásek
(zdrob.), Hasman(n)
Hasal- příč. n ář . sl. hasat = rejdit (u Boskovic);
Hasala, Hasalík, Hasan, Hasík
Hasil - příč. sl. hasit; též viz Hás; Hasilik,
Hasínec, Hasník, Hason, Hasoň, Hastík
Haš - zkr. z OJ Haštal a to z lat. Castulus =
č istý , Havel, Habart utvoře né příp. -š:
Háša, Hašák, Hašana, Hašek ( 1400 apud
Hawlonem alias Hasconem), Haška, Raško,
Haškovec (z příd. jm. př iv l. ; též z MJ
Haškov), Hašourek
Hašlar, Hašler - z MJ Líska u České Kamenice,
n ěm. Hase!, nebo Haslice u Litomě ­
ř i c, n ěm. Hasslitz; z podobných MJ na
území obývaném Něm c i (š za něm. psané
s s)
Hataj - ze sl. hatit = nosit (u Železného
Brodu), mařit , překážet ; též z A hať , h a tě =
dřev ě ná cesta přes močá l ; Haták, Hatala,
Hatan, Hatína, Hatoň, Hatoš
Hátlák- p a trn ě ze sl. hatlat = mást, šišlat; též
= skrblík; Hada, Hatlapatka
Hauer- z něm . A Berghauer = hav íř ; z něm.
MJ končícího -hau nebo začín a j ícího Hau-;
Haur, Haura
Hauf- z A ho uf; též z n ěm A Hof = dvůr
Hauk - z něm. OJ Hugibe1t a pod; z něm .
nář. A Haug = chlum, kop eček
Haupt- z n ěm . příd. jm. = hlavní; složeniny:
Hauptfleisch, Hauptmann (vojenská šarže),
Hauptvog(e)l
Haus - něm. A Haus = dům se vyskytuje
zejména v mnoha složeninách : Hausdorf,
Haushalter (p astýř), Hausknecht (podomek),
Hausman(n) (p o l o přípona - man(n)
ozna čuje , že se jedná o OJ), Hausmatz
(Matz je něm. dom. podoba OJ Mathias),
Hausvater (otec, pantáta), Hauswirth (šenkýř
, hospodský ) apod.
Hausenblas - něm. A Hausenblas = vyzí
měchýř , jímž sládci č i s ti li kalné p ivo
- 60-